114/1992 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 19. února 1992
o ochraně přírody a krajiny
Změna: 347/1992 Sb.
Změna: 289/1995 Sb.
Změna: 3/1997 Sb.
Změna: 16/1997 Sb.
Změna: 123/1998 Sb.
Změna: 161/1999 Sb., 238/1999 Sb.
Změna: 132/2000 Sb.
Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 168/2004 Sb.
Změna: 218/2004 Sb.
Změna: 100/2004 Sb.
Změna: 387/2005 Sb.
Změna: 444/2005 Sb.
Změna: 222/2006 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 167/2008 Sb.
Změna: 312/2008 Sb.
Změna: 291/2009 Sb.
Změna: 349/2009 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 381/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 350/2012 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 175/2014 Sb.
Změna: 250/2014 Sb.
Změna: 39/2015 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců
pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k
ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému
hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem
Evropských společenství^1c) v České republice soustavu Natura 2000.
Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby
obyvatel a regionální a místní poměry.
§ 2
Ochrana přírody a krajiny
(1) Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále
vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící
živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty,
horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické
systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
(2) Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména
a) ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny,
b) obecnou ochranou druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících
živočichů a zvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či
ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a
zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování, popřípadě i za použití
zvláštních pěstebních a odchovných zařízení,
c) ochranou vybraných nalezišť nerostů, paleontologických nálezů a
geomorfologických a geologických jevů i zvláštní ochranou vybraných
nerostů,
d) ochranou dřevin rostoucích mimo les,
e) vytvářením sítě zvláště chráněných území a péčí o ně,
f) účastí na tvorbě a schvalování lesních hospodářských plánů s cílem
zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření,
g) spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem
prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny,
h) účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách,
i) ovlivňováním vodního hospodaření v krajině s cílem udržovat
přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů při
zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních
toků a ploch a mokřadů,
j) obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ekosystémů,
například při rekultivacích a jiných velkých změnách ve struktuře a
využívání krajiny,
k) ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského
využívání, turistiky a rekreace.
§ 3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto
a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém
ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i
pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní
rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém
ekologické stability,
b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo
esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo
přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou
lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou
jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany
přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky,
remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin,
umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i
cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a
parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata (písmeno
f),
c) planě rostoucí rostlina (dále jen "rostlina") je jedinec nebo
kolonie rostlinných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v
přírodě samovolně. Rostlinou jsou všechny její podzemní i nadzemní
části,
d) volně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného
druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně
jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními
předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia
daného jedince. Jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za
volně žijícího živočicha nepovažuje,
e) živočich odchovaný v lidské péči je jedinec živočišného druhu
narozený a odchovaný v kontrolovaném prostředí^1) jako potomek rodičů
získaných v souladu s tímto zákonem a právními předpisy v oblasti
obchodování s ohroženými druhy^1a),
f) záchranná stanice je zařízení, které na konkrétně vymezeném území
působnosti zajišťuje komplexní péči o všechny živočichy dočasně
neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody,
živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li
to vhodné a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající
dlouhodobou péči, poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných
způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při provádění opatření
k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů,
g) živočišný nebo rostlinný druh je rovněž systematická jednotka
nižšího řádu,
h) zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část
živé či neživé přírody; může jí být část krajiny, geologický útvar,
strom, živočich, rostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochraně
státním orgánem podle části třetí nebo páté tohoto zákona,
i) dřevina rostoucí mimo les (dále jen "dřevina") je strom či keř
rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních
útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond,^1)
j) paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo
pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti,
k) biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve
vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu,
populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které
splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů,
l) ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního
prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a
předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém
prostoru a čase,
m) krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem,
tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky,
n) přírodní stanoviště je přírodní nebo polopřírodní suchozemská nebo
vodní plocha, která je vymezena na základě geografických charakteristik
a charakteristik živé a neživé přírody,
o) přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (dále jen
"evropská stanoviště") jsou přírodní stanoviště na evropském území
členských států Evropských společenství těch typů, které jsou ohroženy
vymizením ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý přirozený
areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených
vlastností nebo představují výjimečné příklady typických charakteristik
jedné nebo více z biogeografických oblastí, a která jsou stanovena
právními předpisy Evropských společenství;^1b) jako prioritní se
označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na evropském území
členských států Evropských společenství ohrožené vymizením, za jejichž
zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou
stanovené právními předpisy Evropských společenství,^1e)
p) druhy v zájmu Evropských společenství (dále jen "evropsky významné
druhy") jsou druhy na evropském území členských států Evropských
společenství, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné nebo endemické, a
které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství;^1c)
jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní
územní ochranu, za jejichž zachování mají Evropská společenství
zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy
Evropských společenství,^1d)
q) evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní
ochranu1e) a splňující podmínky podle § 45a odst. 1, která
1. byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České
republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy
Evropských společenství1e) a vyžadujících územní ochranu (dále jen
"národní seznam"), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit
významných pro Evropská společenství (dále jen "evropský seznam"),
2. splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam
zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo
prioritní druh, a o jejímž zařazení do evropského seznamu se s
Evropskou komisí (dále jen "Komise") jedná, a to až do doby, kdy se o
zařazení nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí nebo
do rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen "sporná lokalita"), nebo
3. byla zařazena do evropského seznamu,
r) Natura 2000^1g) je celistvá evropská soustava území se stanoveným
stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť^1d)
a stanoviště evropsky významných druhů^1f) v jejich přirozeném areálu
rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní
tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena
vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými
lokalitami,
s) stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za
"příznivý", pokud jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v
rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se zvětšují a
specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé
zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále
existovat, a stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je příznivý,
t) stav druhu z hlediska ochrany je považován za "příznivý", jestliže
údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se
dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního
stanoviště, a přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně
nebude v dohledné budoucnosti omezen, a existují a pravděpodobně budou
v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k
dlouhodobému zachování jeho populací,
u) celistvostí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti se rozumí
soudržnost ekologických struktur a funkcí evropsky významné lokality
anebo ptačí oblasti posuzovaná ve vztahu k předmětům jejich ochrany,
v) chov je jakékoliv držení živočicha v zajetí.
(2) Typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy, které se
vyskytují na území České republiky, stanoví Ministerstvo životního
prostředí prováděcím právním předpisem. U evropsky významných druhů
označí ty, které vyžadují podle právních předpisů Evropských
společenství zvláštní územní ochranu.^1f)
ČÁST DRUHÁ
Obecná ochrana přírody a krajiny
§ 4
Základní povinnosti při obecné ochraně přírody
(1) Vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a
reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně
stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání
krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a
ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany
zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství.
Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a
uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným
zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.
Podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a
podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření stanoví
Ministerstvo životního prostředí České republiky (dále jen
"Ministerstvo životního prostředí") obecně závazným právním předpisem.
(2) Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením.
Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k
ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by
mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo
ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten,
kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany
přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové
úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků
a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných
prvků stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním
předpisem.
(3) Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona
je také nezbytné ke schválení lesních hospodářských plánů a
protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov^2), k odlesňování a
zalesňování pozemků nad 0,5 ha a k výstavbě lesních cest a lesních
melioračních systémů. K pěstebním a těžebním zásahům v lesích
prováděným v souladu s lesním hospodářským plánem nebo protokolárně
převzatou lesní hospodářskou osnovou a při nahodilé těžbě se závazné
stanovisko orgánu ochrany přírody nevyžaduje. Závazné stanovisko ke
schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních
hospodářských osnov se vydává na žádost příslušného orgánu státní
správy lesů. K závazným stanoviskům vydaným po lhůtě 60 dnů od doručení
žádosti příslušnému orgánu ochrany přírody se nepřihlíží. Požádá-li
vlastník^3a) o předběžnou informaci podle § 90 odst. 17 o podmínkách
vydání souhlasného závazného stanoviska ke schválení lesního
hospodářského plánu, příslušný orgán tuto informaci poskytne zpravidla
ke dni konání základního šetření, nejpozději do 60 dnů od obdržení
žádosti.
(4) V rámci řízení o vydání závazného stanoviska podle odstavce 3 orgán
ochrany přírody provede také hodnocení důsledků lesních hospodářských
plánů a lesních hospodářských osnov pro evropsky významné lokality nebo
ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody nevydá souhlasné závazné
stanovisko ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu
předání lesních hospodářských osnov, pokud by měly významný negativní
vliv na příznivý stav předmětu ochrany evropsky významné lokality nebo
ptačí oblasti. V ostatních případech orgán ochrany přírody vydá
souhlasné závazné stanovisko. Závazné stanovisko ke schválení lesních
hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských
osnov nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1. Na postup
hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských
osnov se nepoužijí ustanovení zvláštních právních předpisů o posuzování
vlivů na životní prostředí^3b).
§ 5
Obecná ochrana rostlin a živočichů
(1) Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením,
poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k
ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení
rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení
ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek je orgán
ochrany přírody oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných
podmínek.
(2) Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na zásahy při hubení rostlin
a živočichů upravené zvláštními předpisy.^4) Ohrožené nebo vzácné druhy
živočichů a rostlin jsou zvláště chráněny podle § 48 až 50 tohoto
zákona.
(3) Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských,
lesnických a stavebních prací, při vodohospodářských úpravách, v
dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu
rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů,
kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.
Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků,
neučiní-li tak povinná osoba sama.
(4) Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či
živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody;
to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle
schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté
lesní hospodářské osnovy. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo
živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev
určitého regionu.
(5) Záměrné rozšiřování křížence druhů rostlin či živočichů do krajiny
je možné jen s povolením orgánů ochrany přírody.
(6) Orgán ochrany přírody může rozhodnout v souladu se zvláštními
právními předpisy^4b) o odlovu geograficky nepůvodních živočichů,
včetně stanovení podmínek.
(7) Vývoz a dovoz ohrožených rostlin a živočichů chráněných
mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána (dále jen
"mezinárodní úmluvy"), povoluje orgán ochrany přírody, s výjimkou
vývozu a dovozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin, který je upraven zvláštním předpisem.^4a)
(8) Každý, kdo se ujal živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci
nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě,
zajistí jeho nezbytné ošetření, nebo ho za tímto účelem předá
provozovateli záchranné stanice. Jde-li o živočicha dočasně neschopného
přežít ve volné přírodě, osoba, která se ho ujala, přijme opatření k
zamezení takových tělesných změn nebo změn chování, které by následně
znemožnily jeho návrat do přírody a jeho zapojení do volně žijící
populace. Jde-li o zvláště chráněného živočicha, postupuje se podle §
52 odst. 2.
(9) Záchrannou stanici lze provozovat pouze na základě rozhodnutí
Ministerstva životního prostředí o povolení k provozování záchranné
stanice, v rámci něhož se stanoví místo, kde se záchranná stanice
nachází, vymezení její územní působnosti a rozsah péče, kterou může
záchranná stanice poskytovat s ohledem na její vybavení a odborné
zázemí. V žádosti o povolení k provozování záchranné stanice musí být
navržen rozsah poskytované péče, vymezení územní působnosti a popsáno
její personální, organizační a technické zajištění. Ministerstvo
životního prostředí si k vydání rozhodnutí vyžádá stanovisko místně
příslušného orgánu ochrany zvířat, myslivosti a veterinární správy^4b).
Označení „záchranná stanice“ může používat pouze ten, kdo je držitelem
platného povolení k provozování stanice podle tohoto ustanovení (dále
jen „provozovatel záchranné stanice“). Ministerstvo životního prostředí
vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(10) Ministerstvo životního prostředí může z vlastního podnětu, na
návrh provozovatele záchranné stanice nebo na návrh orgánu státní
správy uvedeného v odstavci 8 změnit nebo zrušit povolení k provozování
záchranné stanice, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých
bylo povolení vydáno, nebo jestliže provozovatel záchranné stanice při
péči o živočichy závažně nebo opakovaně porušuje ustanovení tohoto
zákona o zvláštní ochraně druhů nebo předpisy na ochranu zvířat proti
týrání. V rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k provozování
záchranné stanice Ministerstvo životního prostředí stanoví, je-li to
nezbytné, způsob zabezpečení další péče o živočichy chované v záchranné
stanici.
(11) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním
předpisem bližší podmínky pro držení živočichů v záchranných stanicích,
zejména s ohledem na možnost zapojení těchto živočichů zpět do volně
žijících populací a způsob péče o živočichy.
§ 5a
Ochrana volně žijících ptáků
(1) V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území
členských států Evropských společenství (dále jen "ptáci"), je zakázáno
a) jejich úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem,
b) úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo
odstraňování hnízd,
c) sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i
prázdných,
d) úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a
odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů
směrnice o ptácích,^4c)
e) držení druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány.
(2) Prodej, přeprava za účelem prodeje, držení a chov za účelem prodeje
a nabízení za účelem prodeje živých nebo mrtvých ptáků a jakýchkoliv
snadno rozpoznatelných částí ptáků nebo výrobků z ptáků jsou zakázány.
(3) Kdo takové ptáky, na něž se vztahuje zákaz, drží, chová, dopravuje,
vyměňuje nebo nabízí za účelem prodeje nebo výměny, je povinen prokázat
na výzvu orgánu ochrany přírody nebo stráže přírody jejich zákonný
původ a svou totožnost. Při prokázání původu se postupuje obdobně podle
§ 54.
(4) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a e) se nevztahuje na lov některých
druhů ptáků vymezený a prováděný v souladu s předpisy o myslivosti a
tímto zákonem. Ustanovení odstavce 1 písm. e) a odstavce 2 se
nevztahuje na chov ptáků, kteří jsou zvěří, již lze lovit. Seznam
těchto druhů stanoví Ministerstvo životního prostředí po dohodě s
Ministerstvem zemědělství prováděcím právním předpisem.
(5) Každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého
napětí, je povinen opatřit je ochrannými prostředky, které účinně
zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem.
(6) Na zvláště chráněné druhy ptáků podle § 48 se toto ustanovení a §
5b vztahují jen tehdy, neplatí-li pro ně ochrana přísnější, a to podle
§ 50 až 57 nebo podle zvláštního zákona.^4a)
§ 5b
Podmínky pro odchylný postup při ochraně ptáků
(1) Orgán ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení,
rozhodnutím stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v § 5a odst.
1 a 2, je-li to potřebné v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné
bezpečnosti, v zájmu bezpečnosti leteckého provozu, při prevenci
závažných škod na úrodě, domácích zvířatech, lesích, rybářství a vodním
hospodářství nebo za účelem ochrany volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin. Odchylný postup může být stanoven také pro účely
výzkumu a výuky, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo
opětovného vysazení druhu v jeho původní oblasti rozšíření nebo pro
chov v lidské péči pro tyto účely.
(2) Orgán ochrany přírody může stanovit odchylný postup podle odstavce
1 pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství za
předpokladu, že rozhodnutí o odchylném postupu se vydá jen na základě
vyhodnocení stavu místní populace a za stanovení přísně kontrolovaných
podmínek.
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí obsahovat
a) označení druhů a množství ptáků, na které se má odchylný postup
vztahovat,
b) prostředky, způsob nebo metody povolené pro odchyt nebo zabíjení,
c) důvod pro odchylný postup vycházející z odstavce 1 nebo 2, podmínky
a časové a místní okolnosti, za nichž lze takto postupovat,
d) způsob kontrol, které bude orgán ochrany přírody stanovující
odchylný postup provádět.
(4) V případě, že se bude odchylný postup týkat blíže neurčeného okruhu
osob, stanoví jej Ministerstvo životního prostředí opatřením obecné
povahy, které musí obsahovat náležitosti podle odstavce 3 písm. a) až
d) a podmínky, za nichž může být odchylný postup uplatněn. Orgánem,
který je v takovém případě oprávněn vyhlásit, že podmínky pro odchylný
postup nastaly, je místně příslušný orgán ochrany přírody.
(5) Kdo provádí činnosti stanovené podle odstavce 1 nebo 4, je povinen
do 31. prosince každého roku nahlásit orgánu ochrany přírody zásah
provedený na základě odchylného postupu. Orgán ochrany přírody o tom
neprodleně informuje Ministerstvo životního prostředí.
§ 6
Registrace významných krajinných prvků
(1) Rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku vydává orgán
ochrany přírody. Účastníkem řízení je vlastník dotčeného pozemku.
Rozhodnutí o registraci se oznamuje rovněž nájemci dotčeného pozemku,
územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci.
(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 se kromě náležitostí stanovených
obecnými předpisy o správním řízení^4b) vždy uvede vymezení významného
krajinného prvku a poučení o právních následcích registrace (§ 4 odst.
2).
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 může orgán ochrany přírody, který o
registraci rozhodl, zrušit pouze v případě veřejného zájmu.
§ 7
Ochrana dřevin
(1) Dřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a
ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo
ochrana podle zvláštních předpisů.^5)
(2) Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností
vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich
vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům
provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.
§ 8
Povolení ke kácení dřevin
(1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody,
není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po
vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení
dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po
dohodě se silničním správním úřadem^6) a povolení ke kácení dřevin u
železničních drah může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě s
drážním správním úřadem^6a).
(2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za
účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při
údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k
odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a
plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav^6b) a z
důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z
těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu
ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud
odporuje požadavkům na ochranu dřevin.
(3) Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí,
popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou
charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně
závazným právním předpisem.
(4) Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a
bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného
rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu
ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.
(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním
předpisem nedovolené zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky
na jejich ochranu, náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin
rostoucích mimo les, náležitosti oznámení o kácení dřevin a období, ve
kterém se kácení dřevin zpravidla provádí.
§ 9
Náhradní výsadba a odvody
(1) Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení
dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci
ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit
následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu
pěti let.
(2) Náhradní výsadbu podle odstavce 1 lze uložit na pozemcích, které
nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem
jejich vlastníka. Obce vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní
výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich
vlastníkem.
(3) Pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby
podle odstavce 1, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodů výstavby a s
povolením orgánu ochrany přírody povinen zaplatit odvod do rozpočtu
obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí. Ten, kdo kácel
dřeviny protiprávně, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu
životního prostředí České republiky.^7) Výši odvodů, podmínky pro
jejich ukládání i případné prominutí stanoví zvláštní zákon.
(4) Zajištěním náhradní výsadby podle odstavce 1 nebo zaplacením odvodu
podle odstavce 3 je zároveň splněna povinnost náhradního opatření podle
§ 86 odst. 2 i náhrady ekologické újmy.^8)
§ 10
Ochrana a využití jeskyní
(1) Jeskyně jsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil,
včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich.
(2) Ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich
dochovaný stav je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán
ochrany přírody pouze v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyně
nebo kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně
převažuje nad zájmem na ochraně jeskyní.
(3) Pro průzkum nebo výzkum jeskyně je třeba povolení orgánu ochrany
přírody. Povolení nepotřebují osoby pověřené orgánem ochrany přírody k
provádění monitoringu nebo inventarizace, dále osoby při výkonu státní
správy, policie, osoby při plnění úkolů obrany státu a osoby při
zajišťování veterinární péče, záchranných služeb nebo správy vodních
toků.
(4) Stejné ochrany podle odstavců 2 a 3 jako jeskyně požívají i
přírodní jevy na povrchu (například krasové závrty, škrapy, ponory a
vývěry krasových vod), které s jeskyněmi souvisejí.
(5) Zjištění jeskyně při dobývání nerostných surovin nebo při provádění
geologických prací je osoba oprávněná k dobývání9) nebo osoba
provádějící geologické práce povinna bezodkladně oznámit orgánu ochrany
přírody. Osoba oprávněná k dobývání je též povinna po nezbytně nutnou
dobu, pokud nebude ohrožena bezpečnost a ochrana zdraví při práci,
zastavit dobývací činnosti, které by mohly poškodit zjištěnou jeskyni,
a na své náklady zajistit dokumentaci jeskyně. Dokumentaci předá orgánu
ochrany přírody. Obsah a rozsah dokumentace stanoví Ministerstvo
životního prostředí vyhláškou.
§ 11
Ochrana paleontologických nálezů
(1) Kdo učiní paleontologický nález, který sám rozpozná, je povinen
zajistit jeho ochranu před zničením, poškozením nebo odcizením a
opatřit jej údaji o nálezových okolnostech, zejména místě nálezu. Dále
je povinen na písemné vyzvání orgánu ochrany přírody sdělit údaje o
učiněném nálezu a umožnit přístup a dokumentaci tohoto nálezu osobám
pověřeným orgánem ochrany přírody.
(2) Vlastník pozemku, na němž byl paleontologický nález učiněn, nebo
ten, kdo vykonává činnosti, při nichž k nálezu došlo, je povinen
umožnit na žádost orgánu ochrany přírody osobám tímto orgánem pověřeným
provedení záchranného paleontologického výzkumu a po dobu jeho konání,
nejdéle však po dobu osmi dnů od ohlášení nálezu, nedohodnou-li se
strany jinak, zdržet se na místě nálezu činnosti, která by mohla vést k
jeho zničení nebo poškození. Po ukončení záchranného paleontologického
výzkumu musí být osobám pověřeným orgánem ochrany přírody umožněno
provádět odborný paleontologický dohled nad dalšími pracemi.
(3) Vývoz paleontologických nálezů je povolen jen se souhlasem orgánu
ochrany přírody.
§ 12
Ochrana krajinného rázu a přírodní park
(1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická
charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností
snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného
rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze
s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných
území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v
krajině.
(2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které
by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu
ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit
Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a
přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí
tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným
právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití
území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto
území.
(4) Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných
plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno
plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu
dohodnuté s orgánem ochrany přírody^9a).
§ 13
Přechodně chráněné plochy
(1) Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných
nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může
orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou
plochu. Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných
důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. Přechodně
chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na
opakované období, například dobu hnízdění. V rozhodnutí o jejím
vyhlášení se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení,
poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany.
(2) Vznikne-li vlastníku či nájemci pozemku v důsledku ochranných
podmínek přechodně chráněné plochy újma nikoliv nepatrná, přísluší mu
na jeho žádost finanční náhrada od orgánu ochrany přírody, který
přechodně chráněnou plochu vyhlásil. Orgán ochrany přírody při
rozhodování o výši finanční náhrady může požadovat doložení žádosti
doklady či údaji o výnosu pozemku.
ČÁST TŘETÍ
Zvláště chráněná území
HLAVA PRVNÍ
§ 14
Kategorie zvláště chráněných území
(1) Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze
vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich
ochrany.
(2) Kategorie zvláště chráněných území jsou
a) národní parky,
b) chráněné krajinné oblasti,
c) národní přírodní rezervace,
d) přírodní rezervace,
e) národní přírodní památky,
f) přírodní památky.
HLAVA DRUHÁ
§ 15
Národní parky
(1) Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku,
jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo
ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda
mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní
parky.
(2) Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a
zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a
výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.
(3) Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se
vyhlašují zákonem.
§ 16
Základní ochranné podmínky národních parků
(1) Na celém území národních parků je zakázáno
a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie,
zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v
biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně
poškozovat půdní povrch,
b) zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku a
zneškodňovat ostatní odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu
ochrany přírody,
c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany
přírody,
d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo
silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu
ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní
správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu
státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a
veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací,
e) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné
akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu
ochrany přírody,
f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a
jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se
souhlasem orgánu ochrany přírody,
g) sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat živočichy, není-li
stanoveno jinak v tomto zákoně, bližších ochranných podmínkách či
návštěvním řádu národního parku,
h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky
nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
i) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a
bažantnice, kromě záchranných chovů, a používat otrávených návnad při
výkonu práva myslivosti,
j) měnit stávající vodní režim pozemků,
k) stavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní
útvary, plavební kanály, elektrická vedení velmi vysokého napětí a
dálkové produktovody,
l) provádět chemický posyp cest,
m) těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku
pro stavby na území národního parku,
n) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky,
o) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami
ochrany národního parku.
(2) Na území první zóny národního parku (§ 17 odst. 1) je dále zakázáno
a) povolovat a umisťovat nové stavby,
b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody,
kromě vlastníků a nájemců pozemků,
c) měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplývá-li změna z plánu
péče o národní park,
d) hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady.
§ 17
Členění území národních parků
(1) Metody a způsoby ochrany národních parků jsou odstupňovány na
základě členění území národních parků zpravidla do tří zón ochrany
přírody vymezených s ohledem na přírodní hodnoty. Nejpřísnější režim
ochrany se stanoví pro první zónu. Bližší charakteristiku a režim zón
upravuje obecně závazný právní předpis, kterým se národní park
vyhlašuje.
(2) Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými
obcemi. Hranice první zóny vyznačí správa národního parku v terénu
vhodným způsobem.
§ 18
zrušen
§ 19
Návštěvní řády národních parků
(1) Na území národních parků je omezen vstup, vjezd, volný pohyb osob
mimo zastavěné území a rekreační a turistická aktivita osob. Podmínky
tohoto omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou
zakázány, stanoví tento zákon a návštěvní řády.
(2) Návštěvní řád vydává orgán ochrany přírody národního parku
opatřením obecné povahy; osoby trvale bydlící či pracující v národním
parku mohou být z její působnosti ve stanoveném rozsahu vyňaty.
Návštěvní řád může být vydán také pro část území národního parku.
(3) Návštěvní řád obsahuje ustanovení o výchovném a osvětovém využívání
národního parku.
§ 20
Rada národního parku
(1) K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a
řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území
národního parku do zón ochrany přírody, plánu péče, návštěvního řádu,
způsobu péče o les a územních plánů, zřizuje orgán ochrany přírody
národního parku radu národního parku (dále jen "rada") jako iniciativní
a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku.
(2) Členy rady jsou delegovaní zástupci obcí a krajů a v horských
oblastech zástupci Horské služby, na jejichž území se národní park a
jeho ochranné pásmo rozkládá. Další členy rady jmenuje orgán ochrany
přírody národního parku z nejvýznamnějších právnických a fyzických osob
s podnikatelskou činností na území národního parku, zejména z oblasti
lesnictví, zemědělství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z
vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní
správy.
(3) Před schválením zón národního parku (§ 17), návštěvního řádu (§ 19)
a plánu péče o národní park je orgán ochrany přírody povinen dohodnout
návrh těchto dokumentů se zástupci obcí, delegovanými do rady podle
odstavce 2.
(4) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží rada rozpor se svým
stanoviskem Ministerstvu životního prostředí, které věc rozhodne po
projednání s dotčenými obcemi.
§ 21
Právo myslivosti a rybářství v národních parcích
Výkon práva myslivosti a práva rybářství podle zvláštních předpisů^10)
může být v určitých částech národního parku nebo na celém jeho území
orgánem ochrany přírody omezen nebo vyloučen.
§ 22
Lesy národních parků
(1) Lesy v národním parku nelze zařazovat do kategorie lesů
hospodářských;^11) ustanovení o zásazích proti škůdcům^12) a o
případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod^3) lze použít jen
se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.
(2) Příslušnost hospodařit s majetkem k lesům, lesnímu půdnímu fondu a
jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví, který je na území
národních parků a jejich ochranných pásem, převedou právnické osoby
vykonávající příslušnost hospodařit s majetkem na příslušnou správu
národního parku do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona a u
národních parků vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona do
jednoho roku od vyhlášení národního parku.
(3) K majetku převedenému podle odstavce 2 vykonává příslušná správa
národního parku příslušnost hospodařit s majetkem přímo nebo
prostřednictvím právnické osoby, kterou k tomuto účelu zřídí.
(4) Lhůta k převedení majetku podle odstavce 2 se pro Krkonošský
národní park stanoví na dva roky.
§ 23
Právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích
(1) Lesy, lesní půdní fond, vodní toky a vodní plochy na území
národních parků, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve
státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a
právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.^13)
(2) Za zcizení podle odstavce 1 se nepovažují směny pozemků odůvodněné
zájmy ochrany přírody.
§ 24
Poplatky v národních parcích
(1) Za vjezd a setrvání motorovými vozidly na území národního parku
nebo za vstup do jeho vybraných míst mimo zastavěná území obcí může
orgán ochrany přírody vybírat poplatek. Tento poplatek neplatí osoby
pracující, trvale bydlící nebo fyzické osoby vlastnící rekreační
objekty na území národního parku.
(2) Za jízdu na území národního parku motorovým vozidlem, jehož vjezd
podléhá poplatku podle odstavce 1, může orgán ochrany přírody rovněž
vybírat jednorázový poplatek.
(3) Výši poplatků podle odstavců 1 a 2, okruh osob osvobozených od
poplatku, vzor potvrzení o zaplacení poplatku nebo potvrzení o
osvobození od poplatku a určení vybraných míst na území národního
parku, na která se povinnost platit poplatek za vstup vztahuje, stanoví
Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
(4) Poplatky v národních parcích jsou příjmem příslušného orgánu
ochrany přírody národního parku.
(5) Využije-li orgán ochrany přírody oprávnění podle odstavců 1 a 2,
nelze v těchto místech vybírat poplatek podle zákona o místních
poplatcích.^14)
HLAVA TŘETÍ
§ 25
Chráněné krajinné oblasti
(1) Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky
vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a
trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s
dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné
krajinné oblasti.
(2) Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón
odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní
stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto
území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní
hodnoty chráněných krajinných oblastí.
(3) Chráněné krajinné oblasti, jejich poslání a bližší ochranné
podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením.
§ 26
Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí
(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno
a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany
přírody,
b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu
ochrany přírody,
c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo
silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu
ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní
správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu
státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a
veterinární službu,
d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky
nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály,
g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
h) provádět chemický posyp cest,
i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami
ochrany chráněné krajinné oblasti.
(2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno
a) umisťovat a povolovat nové stavby,
b) povolovat a měnit využití území,
c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu
péče o chráněnou krajinnou oblast,
d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté
odpady,
e) těžit nerosty a humolity.
(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále
zakázáno
a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem
vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti,
které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti,
struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch,
používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného
rozsahu,
b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy,
bažantnice,
c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a
místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.
§ 27
Členění území chráněných krajinných oblastí
(1) K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných
oblastí se vymezují zpravidla 4, nejméně však 3 zóny odstupňované
ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Podrobnější
režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí upravuje právní
předpis, kterým se chráněná krajinná oblast vyhlašuje.
(2) Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
HLAVA ČTVRTÁ
§ 28
Národní přírodní rezervace
(1) Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený
reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a
jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany
přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také
jejich bližší ochranné podmínky.
(2) Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se
jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.
§ 29
Základní ochranné podmínky národních přírodních rezervací
Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno
a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie,
zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické
rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat
půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní
úpravy,
b) povolovat a umisťovat stavby,
c) těžit nerosty a humolity,
d) vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany
přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, osob zajišťujících lesní a
zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární
ochranu, zdravotní a veterinární službu, při výkonu této činnosti,
e) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky
nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
f) provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a
jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená
orgánem ochrany přírody,
g) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a
bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
h) vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy,
vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a
ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární
službu,
i) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o případy podle
§ 30,
j) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany
přírody,
k) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami
ochrany národní přírodní rezervace.
§ 30
Právo myslivosti a rybářství v národních přírodních rezervacích
Výkon rybářského a mysliveckého práva v národních přírodních
rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.
§ 31
Lesy národních přírodních rezervací
Lesy v národních přírodních rezervacích nelze zařazovat do kategorie
lesů hospodářských;^11) ustanovení o zásazích proti škůdcům^12) a o
případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod^3) lze použít jen
se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.
§ 32
Právo vlastnictví k některému majetku v národních přírodních
rezervacích
Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky
na území národních přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím
nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o
majetkové restituci.^13)
§ 33
Přírodní rezervace
(1) Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením
ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast
může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví
přitom také jejich bližší ochranné podmínky.
(2) Nezastavěné pozemky na území přírodních rezervací, které jsou ke
dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit
jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena
práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové
restituci.^13)
§ 34
Základní ochranné podmínky v přírodních rezervacích
(1) Na celém území přírodních rezervací je zakázáno
a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie,
zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické
rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat
půdní povrch,
b) používat biocidy,
c) povolovat a umisťovat nové stavby,
d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky
nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
e) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva
myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů,
f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami
ochrany přírodní rezervace.
(2) Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit,
pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní
rezervace.
HLAVA PÁTÁ
§ 35
Národní přírodní památka
(1) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický
útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve
fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým,
vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody
formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za
národní přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné
podmínky.
(2) Změny či poškozování národních přírodních památek či jejich
hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je
zakázáno.
(3) Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné
pozemky na území národních přírodních památek, které jsou ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím
nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o
majetkové restituci.^13)
§ 36
Přírodní památka
(1) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický
útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech
ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem,
a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může
orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také
její bližší ochranné podmínky.
(2) Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské
využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány.
(3) Nezastavěné pozemky na území přírodních památek, které jsou ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen
se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva
fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.^13)
HLAVA ŠESTÁ
§ 37
Ochranná pásma zvláště chráněných území
(1) Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území, s výjimkou chráněné
krajinné oblasti, před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně
vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy,
které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné
pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to
stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace,
národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky
nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště
chráněného území.
(2) Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k
použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku v ochranném
pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.
§ 38
Plány péče o zvláště chráněná území
(1) Plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo (dále jen
"plán péče") je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na
základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného
území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu
ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného
území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče
slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů^14a) a pro
rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby
není závazný.
(2) Zpracování plánu péče zajišťuje orgán ochrany přírody příslušný k
vyhlášení zvláště chráněného území. Zpracování plánů péče o národní
parky a chráněné krajinné oblasti zajišťuje Ministerstvo životního
prostředí.
(3) Před schválením plánu péče vydá orgán ochrany přírody oznámení o
možnosti seznámit se s návrhem plánu péče. Oznámení zveřejní na portálu
veřejné správy a zašle dotčeným obcím, které je zveřejní na své úřední
desce.
(4) Návrh plánu péče projedná orgán ochrany přírody rovněž s dotčenými
obcemi a kraji. O způsobu vypořádání připomínek vlastníků, obcí a krajů
sepíše orgán ochrany přírody protokol, kterým zároveň plán péče
schválí. Plán péče schvaluje orgán ochrany přírody zpravidla na období
10 až 15 let.
(5) Schválený plán péče uloží orgán ochrany přírody v ústředním seznamu
ochrany přírody (§ 42) a předá v elektronické podobě na technickém
nosiči dat dotčeným obcím a krajům.
(6) Realizaci péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma
zajišťují orgány ochrany přírody příslušné ke schválení plánu péče,
přitom postupují podle schváleného plánu péče.
(7) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním
předpisem obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných
území a postup jejich zpracování.
§ 39
Smluvní ochrana
(1) Ochrana evropsky významných lokalit je zajišťována přednostně v
součinnosti s vlastníky pozemků. Pro evropsky významné lokality lze
namísto vyhlášení národní přírodní rezervace, národní přírodní památky,
přírodní rezervace, přírodní památky nebo památného stromu, včetně
jejich ochranných pásem, prohlásit území za chráněné nebo strom za
památný, pokud již nejsou zvláště chráněny podle tohoto zákona, na
základě písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem dotčeného pozemku a
příslušným orgánem ochrany přírody. Smluvně lze dále chránit i stromy
nebo jiná území se soustředěnými přírodními hodnotami, kde jsou
zastoupeny významné či jedinečné ekosystémy v rámci příslušné
biogeografické oblasti nebo stanoviště vzácných či ohrožených druhů
živočichů a rostlin, pokud již nejsou zvláště chráněny podle tohoto
zákona. Smlouva musí obsahovat zejména
a) vymezení ochranných podmínek chráněného území nebo památného stromu,
b) způsob péče o chráněné území nebo strom.
Takto zřízená ochrana je na základě smlouvy vázána k pozemku formou
věcného břemene, o jehož zápis do katastru nemovitostí požádá příslušný
orgán ochrany přírody. Náležitosti obsahu smlouvy upraví Ministerstvo
životního prostředí prováděcím právním předpisem.
(2) Chráněné území označí, nestanoví-li to smlouva jinak, na svůj
náklad orgán, který je oprávněn k jejich vyhlášení. Způsob označení
chráněného území a památného stromu v terénu i v mapových podkladech
stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím obecně závazným
právním předpisem. Označené chráněné území nebo označený památný strom
je zakázáno poškozovat.
§ 40
Postup při vyhlašování zvláště chráněných území a ochranných pásem
těchto zvláště chráněných území
(1) Je-li třeba vyhlásit zvláště chráněné území nebo jeho ochranné
pásmo nebo vymezit zóny ochrany národního parku či chráněné krajinné
oblasti podle části třetí tohoto zákona, orgán ochrany přírody zajistí
zpracování návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území, jeho
ochranného pásma anebo návrhu na vymezení zóny ochrany národního parku
či chráněné krajinné oblasti. V návrhu orgán ochrany přírody vyhodnotí
stav dochovaného přírodního prostředí v území a navrhne vhodný způsob a
rozsah ochrany území včetně jeho bližších ochranných podmínek.
(2) Návrh na vyhlášení národní přírodní rezervace, přírodní rezervace,
národní přírodní památky, přírodní památky nebo ochranného pásma těchto
zvláště chráněných území zašle orgán ochrany přírody příslušný k jejich
vyhlášení obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům
nemovitostí dotčených návrhem a zapsaných v katastru nemovitostí dále
zašle písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s
informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je
oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání.
Oznámení zároveň zveřejní na portálu veřejné správy.
(3) Návrh na vyhlášení národního parku nebo chráněné krajinné oblasti
nebo jejich ochranného pásma, nebo vymezení zón ochrany národního parku
anebo chráněné krajinné oblasti zašle Ministerstvo životního prostředí
obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí
zapsaných v katastru nemovitostí a nacházejících se v území, které má
být podle tohoto návrhu nově zařazeno do první nebo druhé zóny ochrany
národního parku anebo chráněné krajinné oblasti nebo jehož stupeň
ochrany má být podle tohoto návrhu zvýšen zařazením takového území do
první nebo druhé zóny ochrany národního parku anebo chráněné krajinné
oblasti, zašle Ministerstvo životního prostředí písemné oznámení o
předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se
seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a
kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Ministerstvo životního prostředí
dále zveřejní oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s
informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je
oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání, na
portálu veřejné správy. Dotčené obce doručí oznámení o předložení
návrhu k projednání veřejnou vyhláškou podle § 25 správního řádu, a to
do 5 dnů ode dne, kdy jim návrh došel. Spolu s oznámením o předložení
návrhu k projednání dotčené obce doručí informaci o tom, kde se lze
seznámit s úplným zněním návrhu, kdo je oprávněn podat námitky k němu a
kdy uplyne lhůta pro jejich podání.
(4) Písemné námitky k předloženému návrhu mohou uplatnit dotčené obce a
kraje ve lhůtě 90 dnů od obdržení návrhu a vlastníci nemovitostí
dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného
oznámení o předložení návrhu k projednání, má-li být takové písemné
oznámení vlastníkovi nemovitosti zasíláno, jinak ve lhůtě 90 dnů ode
dne zveřejnění oznámení podle odstavce 2, popřípadě doručení oznámení
veřejnou vyhláškou podle odstavce 3. Námitky proti návrhu podle
odstavce 2 se podávají orgánu ochrany přírody příslušnému k vyhlášení
zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, námitky podle
odstavce 3 Ministerstvu životního prostředí; k námitkám uplatněným po
uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen
proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl
dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody
rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění
námitek. O jednotlivých námitkách se rozhodne zpravidla ve společném
řízení. Orgán ochrany přírody uvede návrh do souladu s námitkami,
kterým bylo vyhověno.
(5) Náležitosti a obsah návrhu podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo
životního prostředí prováděcím právním předpisem.
(6) Při změně vymezení způsobu nebo rozsahu ochrany zvláště chráněného
území nebo zón ochrany národního parku či chráněné krajinné oblasti se
postupuje podle odstavců 1 až 4 obdobně.
(7) Omezení vlastníků dotčených nemovitostí nebo rozsah ochrany podle
právního předpisu, kterým se vyhlašuje nebo mění zvláště chráněné území
nebo jeho ochranné pásmo nebo vymezují či upravují zóny ochrany
národního parku či chráněné krajinné oblasti, nesmí přesáhnout rozsah
omezení nebo rozsah ochrany vyplývajících z návrhu podle odstavce 1,
upraveného podle rozhodnutí o námitkách podle odstavce 2 nebo 3, pokud
by tím byly zpřísněny nebo rozšířeny dosavadní ochranné podmínky nebo
rozsah ochrany území.“.
§ 41
Projednávání záměrů na vyhlášení s orgány státní správy
(1) Záměr na vyhlášení přírodních rezervací a přírodních památek
projedná orgán ochrany přírody s orgány státní správy dotčených podle
zvláštních právních předpisů.^15)
(2) Záměr na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí,
národních přírodních rezervací a národních přírodních památek projedná
orgán ochrany přírody s ústředními orgány státní správy dotčenými podle
zvláštních předpisů.^15)
(3) Dotčené orgány státní správy se musí k předloženým návrhům a
záměrům podle odstavce 1 vyjádřit nejpozději do 30 dnů od jejich
předložení.
§ 42
Evidence a označování zvláště chráněných území
(1) Zvláště chráněná území jsou evidována v ústředním seznamu ochrany
přírody (dále jen "ústřední seznam"). V ústředním seznamu se evidují
též evropsky významné lokality, ptačí oblasti a chráněná území podle §
39.
(2) Ústřední seznam je veřejný a každý do něj může nahlížet v
přítomnosti pověřeného pracovníka. Podrobnosti o vedení ústředního
seznamu stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným
právním předpisem, v němž také určí právnickou osobu pověřenou vedením
ústředního seznamu.
(3) Každé vyhlášení, změnu, popřípadě zrušení chráněného území podle
odstavce 1 oznámí orgán ochrany přírody příslušnému orgánu geodézie a
kartografie.^16)
(4) K označení národních parků, chráněných krajinných oblastí,
národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se užívá
velkého státního znaku České republiky. Na označení přírodních
rezervací a přírodních památek se užívá malého státního znaku České
republiky.
(5) Podrobnosti o způsobu označení zvláště chráněných území v terénu i
mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně
závazným právním předpisem.
§ 43
Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích
(1) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29,
34, § 35 odst. 2, § 36 odst. 2, § 45h a 45i v případech, kdy veřejný
zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, schvaluje v každém
jednotlivém případě svým usnesením vláda.
(2) Správním orgánem příslušným k udělení výjimky podle odstavce 1 je
Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo po obdržení žádosti o
výjimku předloží tuto žádost do 60 dnů na jednání vlády. Do 30 dnů po
projednání ve vládě vydá ministerstvo rozhodnutí podle usnesení vlády.
(3) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29,
34, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2 lze povolit v případě, kdy jiný veřejný
zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany
přírody, nebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní
zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území.
(4) Výjimky podle odstavce 3 uděluje příslušný orgán ochrany přírody a
krajiny.
§ 44
Závazné stanovisko k některým činnostem ve zvláště chráněných územích
(1) Bez závazného stanoviska orgánu ochrany přírody nelze učinit
ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební
povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudační souhlas, je-li
spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení
terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami
a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle
vodního zákona na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti.
(2) Závazné stanovisko podle odstavce 1 se nevydává, jde-li o stavby
a) v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti,
b) v zastavěném území města, které se nachází na území chráněné
krajinné oblasti.
(3) V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území lze
vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas
orgánu ochrany přírody.
§ 45
Zrušení zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem
(1) Orgán, který vyhlásil území včetně ochranného pásma za zvláště
chráněné, je oprávněn zrušit ochranu stejným způsobem, jakým bylo
provedeno její vyhlášení, a to pouze z důvodů, pro něž lze udělit
výjimku z bližších podmínek ochrany (§ 43) anebo pokud důvody pro
zvláštní ochranu zanikly.
(2) Smluvní zvláštní ochranu území vyhlášenou podle § 39 lze zrušit na
základě písemné dohody uzavřené mezi vlastníkem pozemku a orgánem
ochrany přírody oprávněným k vyhlašování. V případě nesouhlasu
vlastníka pozemku rozhoduje o zrušení orgán ochrany přírody, který je
dohodu oprávněn uzavřít.
ČÁST ČTVRTÁ
NATURA 2000
HLAVA PRVNÍ
POSTUP PŘI VYTVÁŘENÍ SOUSTAVY NATURA 2000 A JEJÍ OCHRANA
Oddíl první
Evropsky významné lokality
§ 45a
Vytvoření národního seznamu
(1) Jako evropsky významné lokality budou do národního seznamu zařazeny
ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž
náleží, významně přispívají
a) k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu
evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z
hlediska jejich ochrany, nebo
b) k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti.
U druhů živočichů vyskytujících se v rozsáhlých areálech evropsky
významné lokality odpovídají vybraným místům v přirozeném areálu
rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými
faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování.
(2) Lokality, které budou zařazeny do národního seznamu, stanoví vláda
nařízením, kde stanoví hranice biogeografických oblastí na území České
republiky a pro každou z nich uvede zejména:
a) název lokality, její zeměpisnou polohu včetně mapy lokality a její
rozlohu,
b) které typy evropských stanovišť a které evropsky významné druhy,
vyžadující územní ochranu, se na lokalitě přirozeně vyskytují a
c) v jaké kategorii podle § 14 včetně ochranných pásem bude navrženo
lokalitu po zařazení do evropského seznamu vyhlásit, pokud nebude
chráněna smluvně podle § 39 nebo pokud pro zachování předmětu ochrany
nebude dostatečná ochrana podle § 45c odst. 2.
Národní seznam odlišuje lokality s výskytem prioritních typů přírodních
stanovišť a prioritních druhů.
(3) Ministerstvo životního prostředí předloží národní seznam spolu s
dalšími požadovanými informacemi o každé lokalitě Komisi.
(4) Sporné lokality oznámí Ministerstvo životního prostředí ve Sbírce
zákonů formou sdělení.
§ 45b
Předběžná ochrana evropsky významných lokalit
(1) Poškozování evropsky významné lokality zařazené do národního
seznamu a sporné lokality je zakázáno. Za poškozování se nepovažuje
řádné hospodaření prováděné v souladu s platnými právními předpisy^19a)
a smlouvami uzavřenými dle § 69 tohoto zákona. Výjimku z tohoto zákazu
může udělit orgán ochrany přírody pouze z naléhavých důvodů
převažujícího veřejného zájmu. Tím nejsou dotčeny § 45h a 45i a
ochranné podmínky zvláště chráněných území. Orgán ochrany přírody,
který výjimku udělil, o tom neprodleně informuje Ministerstvo životního
prostředí.
(2) Předběžná ochrana lokalit podle odstavce 1 přestává platit dnem
následujícím po dni jejich vyhlášení podle § 45c odst. 1 za evropsky
významnou lokalitu zařazenou do evropského seznamu, nebo po zveřejnění
v přehledu evropsky významných lokalit, které nebyly zařazeny do
evropského seznamu, vyhlášeném Ministerstvem životního prostředí formou
sdělení ve Sbírce zákonů.
§ 45c
Ochrana evropsky významných lokalit
(1) Evropsky významné lokality zařazené do evropského seznamu vyhlásí
ve lhůtě 90 dnů od účinnosti příslušného rozhodnutí Komise vláda
nařízením, ve kterém u každé evropsky významné lokality uvede její
název, zeměpisnou polohu a rozlohu. Způsob označení vyhlášených
evropsky významných lokalit v terénu a mapových podkladech stanoví
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2) Evropsky významné lokality vyhlášené podle odstavce 1 jsou chráněny
před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nedošlo k
závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropských
stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní
ochranu tvořících jejich předmět ochrany a aby nebyla narušena jejich
celistvost. K zásahům, které by mohly vést k takovým nežádoucím
důsledkům, si musí ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, předem opatřit souhlas
orgánu ochrany přírody. Tento odstavec se na území evropsky významné
lokality vyhlášené podle odstavce 1 vztahuje jen tehdy, neplatí- li pro
ně ochrana podle části třetí tohoto zákona. Ochrana podle částí druhé a
páté tohoto zákona a ustanovení § 45h a 45i nejsou dotčeny.
(3) Pro zachování nebo zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany v
evropsky významných lokalitách zajišťuje Ministerstvo životního
prostředí zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky
významné lokality. Souhrny doporučených opatření pro evropsky významné
lokality a ptačí oblasti předává Ministerstvo životního prostředí do
Ústředního seznamu ochrany přírody a zveřejňuje je na portálu veřejné
správy.
(4) K zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo
stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany
evropsky významných lokalit, lze území evropsky významných lokalit nebo
jejich části vyhlásit za zvláště chráněná území nebo zde zřídit smluvně
chráněná území podle § 39. Vyžaduje-li udržení příznivého stavu
předmětu ochrany evropsky významné lokality přísnější ochranu než podle
odstavce 2, stanoví vláda nařízením u této evropsky významné lokality
nebo její části kategorie zvláště chráněných území, ve kterých je
příslušné orgány ochrany přírody vyhlásí, nebude-li tato ochrana
zajištěna smluvně. Takto vláda postupuje v případě, že tato evropsky
významná lokalita není dosud vyhlášena za zvláště chráněné území a její
ochrana není zajištěna ani smluvně podle § 39.
(5) Orgány ochrany přírody do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády
podle odstavce 1 ve Sbírce zákonů upozorní formou veřejné vyhlášky
podle § 25 správního řádu vlastníky pozemků v evropsky významných
lokalitách nebo jejich částech, jejichž ochranu je podle nařízení vlády
podle § 45a odst. 2 třeba zajistit vyhlášením zvláště chráněného území,
že jejich ochrana na dotčeném pozemku v případě, že to § 39 připouští,
může být zajištěna smluvně. Pokud vlastník pozemku ve lhůtě 60 dnů ode
dne doručení upozornění neučiní žádný písemný úkon směřující k uzavření
smlouvy, nebo na základě tohoto úkonu nedojde ve lhůtě dvou let k
uzavření smlouvy podle § 39, bude evropsky významná lokalita vyhlášena
jako zvláště chráněné území v kategorii ochrany stanovené národním
seznamem, a to postupem stanoveným tímto zákonem pro vyhlášení zvláště
chráněného území příslušné kategorie. Vyhlášení zvláště chráněných
území podle odstavce 4 provedou příslušné orgány ochrany přírody
nejpozději do 6 let od přijetí lokality do evropského seznamu.
§ 45d
Pokud při vytváření návrhu národního seznamu podle § 45a přesáhnou
evropsky významné lokality s výskytem jednoho nebo více typů
prioritních přírodních stanovišť a prioritních druhů 5 % rozlohy území
České republiky, Ministerstvo životního prostředí v souladu s právem
Evropských společenství^1g) projedná s Komisí odpovídající návrh na
redukované uplatnění kritérií pro výběr všech lokalit významných pro
Společenství.
Oddíl druhý
§ 45e
Ptačí oblasti
(1) Jako ptačí oblasti se vymezí území nejvhodnější pro ochranu z
hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků
vyskytujících se na území České republiky a stanovených právními
předpisy Evropských společenství,^4c) které stanoví vláda nařízením.
(2) Ptačí oblasti vymezí vláda nařízením s cílem zajistit přežití druhů
ptáků uvedených v odstavci 1 a rozmnožování v jejich areálu rozšíření,
přičemž vezme v úvahu požadavky těchto druhů na ochranu; přitom může
stanovit činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody,
přičemž zohlední hospodářské požadavky, požadavky rekreace, sportu a
rozvojové záměry dotčených obcí a krajů podle územně plánovací
dokumentace; na území vojenských újezdů zohlední požadavky na zajištění
obrany státu.
(3) Vymezení ptačích oblastí podle odstavce 2 na území, které není
dosud zvláštně chráněno podle části třetí tohoto zákona, je možné pouze
po projednání s dotčenými kraji a obcemi. O projednání se sepíše zápis
s informací o způsobu vypořádání všech připomínek. Vypořádání bude
respektovat požadavky právních předpisů Evropských společenství.
(4) O způsobu hospodaření v ptačích oblastech je možno s vlastníkem
nebo nájemcem pozemku uzavřít smlouvu. Pokud vlastníci nebo nájemci
pozemků projeví písemně o uzavření takové smlouvy zájem, orgán ochrany
přírody je s nimi povinen ve lhůtě 90 dnů zahájit o této smlouvě
jednání. Orgán ochrany přírody smlouvu uzavře, pokud tato smlouva
nebude v rozporu s právními předpisy Evropských společenství a tímto
zákonem. Pokud smlouva na základě požadavků vlastníka nebo nájemce
pozemku obsahuje ustanovení o provádění činností podmíněných souhlasem
orgánu ochrany přírody podle odstavce 2, tento souhlas se pro danou
činnost prováděnou vlastníkem nebo nájemcem pozemku nevyžaduje.
(5) O případných sporech mezi orgánem ochrany přírody na straně jedné a
ostatními subjekty uvedenými v odstavcích 3 a 4 na straně druhé,
zejména z hlediska ochrany jejich práv ve vztahu k požadavkům právních
předpisů Evropských společenství a ustanovení odstavců 3 a 4, rozhodne
soud.
(6) Ministerstvo životního prostředí v případě potřeby zajistí
zpracování souhrnu doporučených opatření k zachování příznivého stavu
populací těchto druhů z hlediska ochrany.
(7) Způsob označení ptačích oblastí v terénu stanoví Ministerstvo
životního prostředí prováděcím právním předpisem.
Oddíl třetí
§ 45f
Sledování stavu ptačích oblastí, evropsky významných lokalit a evropsky
významných druhů
(1) Orgány ochrany přírody sledují stav ptačích oblastí, evropsky
významných druhů a jednotlivých typů evropských stanovišť, zejména
evropsky významných lokalit; získané informace předávají Ministerstvu
životního prostředí. Na základě tohoto sledování Ministerstvo životního
prostředí vypracuje každé 3 roky zprávu o plnění ustanovení § 5a, 5b a
45e a každých 6 let zprávu o realizaci opatření podle § 5 odst. 7, §
10, 45a, 45b, 45c, 45g, 45h, 45i, 49, 50, 54 a 56, která musí obsahovat
zejména informace o těchto opatřeních, jakož i zhodnocení jejich vlivu
na stav evropských stanovišť a jejich jednotlivých typů a evropsky
významných druhů z hlediska jejich ochrany a hlavní výsledky sledování
jejich stavu se zvláštním zřetelem na prioritní typy přírodních
stanovišť a prioritní druhy. Zprávu předloží Komisi a veřejnosti.
(2) Vláda nařízením v souladu s právními předpisy Evropských
společenství^1g) a § 3 odst. 1 písm. q) a r) tohoto zákona stanoví,
jaký stav evropského stanoviště a jaký stav evropsky významného druhu
se z hlediska ochrany považuje za příznivý.
Oddíl čtvrtý
§ 45g
Podmínky pro vydávání povolení, souhlasů, stanovisek nebo výjimek ze
zákazů
Povolení, souhlas, kladné stanovisko nebo výjimku ze zákazu podle
tohoto zákona pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast může
udělit orgán ochrany přírody pouze v případě, že bude vyloučeno závažné
nebo nevratné poškozování přírodních stanovišť a biotopů druhů, k
jejichž ochraně je evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast určena,
ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž
ochraně jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být
významné z hlediska účelu tohoto zákona, nestanoví-li §45i jinak.
Hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a
ptačí oblasti
§ 45h
(1) Jakákoliv koncepce^19b) nebo záměr,^19c) který může samostatně nebo
ve spojení s jinými významně ovlivnit příznivý stav předmětu ochrany
nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá
hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených
hledisek. To se nevztahuje na plány péče zpracované orgánem ochrany
přírody pro toto území.
(2) Při hodnocení důsledků koncepcí a záměrů podle odstavce 1 se
postupuje podle zvláštních právních předpisů o posuzování vlivů na
životní prostředí,^19d) pokud § 45i nebo § 4 odst. 4 nestanoví jiný
postup.
§ 45i
(1) Ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit záměr uvedený v §
45h odst. 1 (dále jen „předkladatel“), je povinen návrh koncepce nebo
záměru předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít
samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný
vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky
významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody vydá
odůvodněné stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti. V případě
politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se předkládá
zpráva o jejím uplatňování nebo její zadání.
(2) Jestliže orgán ochrany přírody svým stanoviskem podle odstavce 1
významný vliv podle § 45h odst. 1 nevyloučí, musí být daná koncepce
nebo záměr předmětem posouzení podle tohoto ustanovení a zvláštních
právních předpisů.^19d) Nelze-li vyloučit negativní vliv koncepce nebo
záměru na takové území, musí předkladatel zpracovat varianty řešení,
jejichž cílem je negativní vliv na území vyloučit nebo v případě, že
vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Politika územního rozvoje a
územně plánovací dokumentace se posuzují podle zvláštního právního
předpisu^17).
(3) Posouzení podle odstavce 2 nebo hodnocení podle § 67 mohou provádět
pouze fyzické osoby, které jsou držiteli zvláštní autorizace (dále jen
"autorizace"). Podmínkou pro udělení autorizace je bezúhonnost,
vysokoškolské vzdělání odpovídajícího zaměření a vykonání zkoušky
odborné způsobilosti. Autorizaci uděluje a odnímá Ministerstvo
životního prostředí. Autorizace se uděluje na dobu 5 let a prodlužuje
se opakovaně o dalších 5 let za podmínek stanovených prováděcím právním
předpisem. Rozsah požadovaného vzdělání, obsah zkoušky a důvody pro
odnětí autorizace stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím
právním předpisem. Při posuzování odborné kvalifikace státních
příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního
právního předpisů.^19e) Autorizace k činnostem podle § 45h a 67 vzniká
též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném
pohybu služeb.
(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl
pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož
skutková podstata souvisí s autorizovanou činností, nebo pro trestný
čin spáchaný úmyslně, anebo se na něj podle zvláštního právního
předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky hledí, jako by nebyl
odsouzen. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle
zvláštního právního předpisu^19h) výpis z evidence Rejstříku trestů.
Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence
Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(5) V souladu se zvláštním právním předpisem^19g) se autorizace podle
odstavce 3 nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě
Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle
vykonávat činnosti uvedené v odstavci 3, pokud prokáže, že
a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a
b) je oprávněna k výkonu činností uvedených v odstavci 3 podle právních
předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(6) O nesplnění požadavků podle odstavce 5 písm. a) a b) vydá
Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne,
kdy mu byly předloženy úplné doklady podle odstavce 5 písm. a) a b).
(7) Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 6, činnosti podle
odstavce 3 mohou být vykonávány nejdéle po dobu jednoho roku ode dne
následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí.
(8) Orgán, který je příslušný ke schválení koncepce nebo záměru
uvedeného v § 45h, jej může schválit, jen pokud na základě stanoviska
podle právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí^19d)
taková koncepce nebo záměr nebude mít významný negativní vliv na
příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné
lokality nebo ptačí oblasti, anebo za podmínek stanovených v odstavci
9, popřípadě v odstavci 10. Tím nejsou dotčeny ochranné podmínky
zvláště chráněných území.
(9) Pokud posouzení podle odstavce 2 prokáže negativní vliv na příznivý
stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo
ptačí oblasti a neexistuje variantní řešení bez negativního vlivu, lze
schválit jen variantu s nejmenším možným negativním vlivem, a to pouze
z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a až po uložení a
zajištění kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění celkové
soudržnosti soustavy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit
podle odstavce 11. Kompenzačními opatřeními pro účely koncepce se
rozumí zajištění možnosti nahradit lokalitu dotčenou realizací koncepce
v obdobném rozsahu a kvalitě a se stejnou mírou závaznosti a
konkrétnosti, jakou má schvalovaná koncepce nebo její jednotlivé části.
Kompenzačními opatřeními pro účely záměru se rozumí vytvoření podmínek
pro zachování nebo zlepšení záměrem ovlivněných předmětů ochrany ve
stejné lokalitě nebo nahrazení lokality jinou lokalitou v obdobném
rozsahu a kvalitě.
(10) Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť
nebo prioritními druhy, lze koncepci nebo záměr schválit jen z důvodů
týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých
důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody
převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen v
souladu se stanoviskem Komise. Ministerstvo životního prostředí v tom
případě na základě dožádání příslušného orgánu požádá Komisi o
stanovisko; ode dne odeslání žádosti o stanovisko do dne doručení
stanoviska lhůty v příslušných řízeních neběží. Dále se postupuje podle
odstavce 9 obdobně.
(11) Jsou-li ve stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru nebo
koncepce na životní prostředí uvedena kompenzační opatření, orgán
ochrany přírody může stanovit pouze tato kompenzační opatření.
Kompenzační opatření podle odstavce 9 pro účely koncepce, včetně návrhu
opatření k jejich zajištění, stanoví orgán ochrany přírody. Tato
kompenzační opatření musí být zahrnuta do koncepce. Kompenzační
opatření podle odstavce 9 pro účely záměru stanoví rozhodnutím orgán
ochrany přírody na základě dožádání orgánu příslušného ke schválení
záměru; uložení a zajištění kompenzačních opatření je v tomto případě
důvodem pro přerušení řízení vedeného příslušným orgánem. O uložených
kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění informuje příslušný
orgán ochrany přírody neprodleně Ministerstvo životního prostředí,
které informuje Komisi.
ČÁST PÁTÁ
Památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů
HLAVA PRVNÍ
§ 46
Památné stromy a jejich ochranná pásma
(1) Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit
rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy.
(2) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném
vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který
ochranu vyhlásil.
(3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z
okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné
pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s
předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má
každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru
desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto
pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například
výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.
(4) Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z
důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56.
§ 47
Evidence a označování památných stromů
(1) Památné stromy jsou evidovány v ústředním seznamu (§ 42 odst. 1 a
2).
(2) Na označení památných stromů se užívá malého státního znaku České
republiky.
(3) Bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i
mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně
závazným právním předpisem.
§ 48
Zvláště chráněné rostliny a živočichové
(1) Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky
či kulturně velmi významné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.
(2) Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se dle stupně jejich
ohrožení člení na
a) kriticky ohrožené,
b) silně ohrožené,
c) ohrožené.
(3) Seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů podle odstavců 1 a 2 stanoví Ministerstvo životního prostředí
obecně závazným právním předpisem.
(4) Stejně jako zvláště chráněný živočich nebo zvláště chráněná
rostlina je chráněn i mrtvý jedinec tohoto druhu, jeho část nebo
výrobek z něho, u něhož je patrné z průvodního dokumentu, obalu,
značky, etikety nebo z jiných okolností, že je vyroben z částí takového
živočicha nebo rostliny.
(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním
předpisem způsob hodnocení stavu zvláště chráněných druhů a jejich
stanovišť včetně evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany.
§ 49
Základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin
(1) Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a
nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž
jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat,
poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet,
pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem
prodeje nebo výměny.
(2) Ochrana podle odstavce 1 se na rostliny nevztahuje, pokud
a) rostou přirozeně uvnitř jiných kultur a jsou-li ničeny, poškozovány
nebo rušeny v přirozeném vývoji v souvislosti s běžným obhospodařováním
těchto kultur,
b) jsou pěstovány v kulturách získaných povoleným způsobem,
c) pocházejí z dovozu a nejsou předmětem ochrany podle mezinárodních
úmluv.
(3) Za běžné obhospodařování podle odstavce 2 písm. a) se nepovažují
zásahy, při kterých může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů,
půdního povrchu či chemických vlastností prostředí, kromě zásahů při
obvyklém hospodaření v lesích podle platného lesního hospodářského
plánu.
(4) Ustanovení odstavce 2 písm. a) neplatí pro druhy kriticky a silně
ohrožené. V případě běžného obhospodařování pozemků s výskytem kriticky
nebo silně ohrožených druhů rostlin mohou orgány ochrany přírody s
vlastníkem nebo nájemcem pozemků uzavřít dohodu o způsobu hospodaření.
Pokud vlastník nebo nájemce pozemku projeví o uzavření dohody písemně
zájem, orgán ochrany přírody je s ním povinen ve lhůtě 30 dnů zahájit o
této dohodě jednání. Orgán ochrany přírody při uzavírání dohody
prověří, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, je dán některý z důvodů
uvedených v § 56 odst. 1 nebo 2 a navrhovaný způsob hospodaření
neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu, který je na dané
lokalitě předmětem ochrany podle práva Evropských společenství^10), z
hlediska ochrany. Tyto skutečnosti musí být v dohodě výslovně uvedeny.
Dohoda nahrazuje výjimku podle § 56.
(5) Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin stanoví
Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 50
Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů
(1) Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých
vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla
a jejich biotop. Vybrané živočichy, kteří jsou chráněni i uhynulí,
stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním
předpisem.
(2) Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště
chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit,
zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či
přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též
zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za
účelem prodeje nebo výměny.
(3) Ochrana podle tohoto zákona se nevztahuje na případy, kdy je zásah
do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů prokazatelně
nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nemovitostí nebo jiného
majetku nebo z důvodů hygienických, ochrany veřejného zdraví a veřejné
bezpečnosti anebo leteckého provozu. V těchto případech je ke způsobu a
době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud
nejde o naléhavý zásah z hlediska veřejného zdraví a veřejné
bezpečnosti nebo bezpečnosti leteckého provozu. V tomto stanovisku
orgán ochrany přírody může uložit náhradní ochranné opatření, například
záchranný přenos živočichů.
(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí pro druhy silně a kriticky ohrožené.
(5) Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů, zejména pokud
se jedná o zoologické zahrady, záchranné chovy, péči o zraněné
živočichy a oprávnění k preparaci uhynulých živočichů stanoví
Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(6) Opatření přijímaná na základě tohoto zákona musí brát v úvahu
hospodářské, sociální a kulturní požadavky, regionální a místní
zvláštnosti.
§ 51
Zvláštní ochrana nerostů
(1) Druhy nerostů, které jsou vzácné nebo vědecky či kulturně hodnotné,
lze vyhlásit za zvláště chráněné.
(2) Zvláště chráněné nerosty není dovoleno na místě jejich přirozeného
výskytu poškozovat či sbírat bez povolení orgánu ochrany přírody.
(3) Seznam zvláště chráněných nerostů podle odstavce 1 a bližší
ochranné podmínky stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně
závazným právním předpisem.
§ 52
Záchranné programy zvláště chráněných druhů
(1) K ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zajišťují
všechny orgány ochrany přírody záchranné programy s cílem vytvořit
podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by
vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení. Záchranné programy spočívají v
návrhu a uskutečňování zvláštních režimů řízeného vývoje, jakými jsou
záchranné chovy, introdukce, reintrodukce, záchranné přenosy a jiné
přístupné metody vhodné k dosažení sledovaného cíle.
(2) Ten, kdo se ujal zvláště chráněného živočicha neschopného v
důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale
přežít ve volné přírodě, je povinen jej bezodkladně předat k ošetření
do záchranné stanice. Záchranná stanice vede evidenci přijatých zvláště
chráněných živočichů a záznamy o průběhu jejich ošetření. Termín, místo
a způsob vypuštění vyléčeného zvláště chráněného živočicha do volné
přírody vždy předem oznámí záchranná stanice příslušnému orgánu ochrany
přírody.
§ 53
Vývoz
(1) Vývoz zvláště chráněných nerostů je zakázán. Povolení k vývozu může
výjimečně v případech hodných zvláštního zřetele udělit Ministerstvo
životního prostředí. Vývoz zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
je upraven zvláštním právním předpisem.^4a)
(2) Toto povolení nenahrazuje souhlas podle zvláštních předpisů.^20)
§ 54
Prokázání původu
(1) Kdo drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vyměňuje, nabízí za
účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovává zvláště chráněnou rostlinu,
zvláště chráněného živočicha nebo rostlinu a živočicha chráněného podle
mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu^4a) o
dovozu a vývozu ohrožených druhů, je povinen na výzvu orgánu ochrany
přírody prokázat jejich zákonný původ (povoleným dovozem, povoleným
odebráním z přírody nebo sběrem, pěstováním v kultuře nebo povoleným
odchovem z jedinců s původem prokázaným podle tohoto ustanovení a
podobně). Bez tohoto prokázání původu je zakázáno zvláště chráněnou
rostlinu nebo živočicha nebo rostlinu a živočicha chráněného podle
mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu^4a) o
dovozu a vývozu ohrožených druhů držet, chovat, pěstovat, dopravovat,
prodávat, vyměňovat a nabízet za účelem prodeje nebo výměny. U
nezaměnitelně označených nebo identifikovatelných jedinců pravomocně
odebraných podle § 89 nebo podle zvláštního právního předpisu^4a) o
dovozu a vývozu ohrožených druhů se za zákonný původ považuje
pravomocné rozhodnutí o odebrání.
(2) Kdo drží, nabízí k prodeji či zpracovává věc uvedenou v odstavci 1,
nebo s ní jinak nakládá podle odstavce 1, je povinen na vyžádání orgánů
ochrany přírody nebo stráže přírody (§ 81) prokázat svoji totožnost.
(3) Vypouštět zvláště chráněné živočichy odchované v lidské péči do
přírody a vysévat či vysazovat uměle vypěstované^20a) zvláště chráněné
rostliny mimo kultury a zastavěná území obcí lze pouze se souhlasem
orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody souhlas udělí v případě,
že nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící populace a jedná-li se o
vypuštění, vysetí či vysazení v areálu původního výskytu daného druhu
za účelem obnovy jeho populace nebo stabilizace či posílení populací
stávajících. Orgán ochrany přírody souhlas neudělí v případě, kdy by k
vypuštění, vysévání či vysazování mělo dojít na ploše pro umístění
vedení dopravní infrastruktury vymezené v územním plánu^20b). Zákazy
stanovené v § 5a odst. 1 a 2 a v § 50 odst. 2 se po dobu 2 měsíců od
vypuštění nevztahují na vybrané zvláště chráněné druhy živočichů.
Seznam vybraných zvláště chráněných druhů živočichů stanoví
Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
(4) Orgány ochrany přírody vydávají rozhodnutí o tom, že se jedná o
živočicha odchovaného v lidské péči (dále jen „osvědčení“)^20c).
Osvědčení je veřejnou listinou. Na živočicha odchovaného v lidské péči,
ke kterému bylo vydáno orgánem ochrany přírody osvědčení, se zákazy
stanovené v § 5a odst. 1 a 2 a v § 50 odst. 2 nevztahují. Potvrzení o
výjimce ze zákazu obchodních činností vydané pro exemplář živočišného
druhu narozený a odchovaný v zajetí v souladu s přímo použitelným
předpisem Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými
druhy^20d) nahrazuje osvědčení podle tohoto odstavce.
(5) O vydání osvědčení může požádat orgán ochrany přírody ten, kdo
a) odchoval živočicha odchovaného v lidské péči a nezaměnitelně a
trvale jej označil značkovací metodou v souladu s přímo použitelným
předpisem Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými
druhy^20e) (dále jen „nezaměnitelné a trvalé označení“), nebo pokud
fyzické vlastnosti exempláře neumožňují označit ho touto metodou,
zajistil jiný způsob nezaměnitelné a trvalé identifikace,
b) získal do držení nezaměnitelně a trvale označeného nebo
nezaměnitelně identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči z
členského státu Evropských společenství v souladu s právem tohoto
členského státu, nebo
c) v souladu s předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy^1a)
dovezl ze třetí země nezaměnitelně a trvale označeného nebo
nezaměnitelně identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči.
(6) Žádost o vydání osvědčení podle odstavce 5 písm. a) je třeba podat
nejpozději do 30 dnů po narození živočicha odchovaného v lidské péči.
Pokud se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči dovezeného nebo
získaného podle odstavce 5 písm. b) nebo c), musí být žádost podána do
15 dnů ode dne, kdy k dovozu nebo získání došlo. Spolu s žádostí o
vydání osvědčení musí být předloženy informace o provedeném
nezaměnitelném a trvalém označení, popřípadě další údaje upřesňující
identifikaci živočicha odchovaného v lidské péči a doklady, osvědčující
odchov v lidské péči v souladu s tímto zákonem nebo zákonný způsob
nabytí živočicha odchovaného v lidské péči. Zákaz držení uvedený v § 5a
odst. 1 písm. e) a v § 50 odst. 2 se po dobu stanovenou pro podání
žádosti o osvědčení v případech podle věty první a druhé a po dobu od
podání žádosti do vydání osvědčení na živočicha odchovaného v lidské
péči nevztahuje.
(7) Nemá-li orgán ochrany přírody důvodné pochybnosti o zákonném původu
jedince, vydá osvědčení pro živočicha odchovaného v lidské péči podle
odstavců 5 a 6, a to do 30 dnů ode dne, kdy mu žádost o vydání
osvědčení byla doručena.
(8) Úmyslné předložení nesprávných údajů, změna označení živočicha
odchovaného v lidské péči nebo přenos označení na jiného jedince je
důvodem, aby orgán ochrany přírody zrušil osvědčení, a to po celou dobu
života takového jedince, pro kterého bylo osvědčení vydáno, nebo
jedince, který je jako takový označen. Za změnu značení se pro účely
tohoto ustanovení nepovažuje změna provedená z důvodu závažného
ohrožení života nebo zdraví živočicha odchovaného v lidské péči, pokud
byla s odůvodněním oznámena orgánu ochrany přírody do 3 dnů ode dne,
kdy k ní došlo.
(9) V případě změny vlastníka nebo držitele živočicha odchovaného v
lidské péči přechází osvědčení současně s živočichem odchovaným v
lidské péči na nového vlastníka nebo držitele. V případě úhynu nebo
vypuštění živočicha odchovaného v lidské péči do volné přírody je jeho
držitel povinen odevzdat osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej
vydal, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala
nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení pozbývá platnosti dnem, kdy
uvedená skutečnost nastala nebo byla zjištěna. V případě ztráty nebo
odcizení živočicha odchovaného v lidské péči je jeho držitel povinen
tuto skutečnost oznámit orgánu ochrany přírody, který vydal osvědčení,
a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy
se o ní dozvěděl. Osvědčení v takovém případě pozbývá platnosti do 1
roku ode dne, kdy ke ztrátě nebo odcizení živočicha odchovaného v
lidské péči došlo, pokud nedojde k jeho nálezu; po uplynutí této lhůty
je držitel živočicha odchovaného v lidské péči povinen odevzdat
osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej vydal.
(10) Ten, kdo drží živočicha odchovaného v lidské péči, pro kterého
bylo vydáno osvědčení, je povinen na požádání orgánu ochrany přírody
předložit osvědčení ke kontrole a umožnit prohlídku označení živočicha
odchovaného v lidské péči. Je-li důvodná pochybnost o zákonném původu
jedince, je jeho vlastník nebo držitel povinen umožnit orgánu ochrany
přírody, s poskytnutím aktivní součinnosti, jeho ověření, včetně
provedení testu paternity. V případě potvrzení nezákonného původu
uhradí náklady na ověření původu vlastník nebo držitel živočicha
odchovaného v lidské péči; výši nákladů stanoví rozhodnutím orgán
ochrany přírody. V opačném případě uhradí náklady na ověření původu
živočicha odchovaného v lidské péči orgán ochrany přírody.
(11) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním
předpisem vzor žádosti o osvědčení, vzor osvědčení, způsoby ověřování
původu jedince a podmínky jeho provádění.
HLAVA DRUHÁ
§ 55
Projednávání záměrů na vyhlášení
(1) Záměr na vyhlášení památných stromů projedná orgán ochrany přírody
s vlastníky těchto stromů a orgány státní správy dotčenými podle
zvláštních předpisů^21) přiměřeně podle § 40.
(2) Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů vyhlašuje orgán
ochrany přírody v dohodě s ministerstvem zemědělství a po projednání s
ústředními orgány státní správy dotčenými podle zvláštních
předpisů.^21)
(3) Dotčené orgány státní správy se musí k návrhům a záměrům
předloženým dle odstavce 1 vyjádřit do 30 dnů od jejich předložení.
§ 56
Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin
a živočichů
(1) Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů
rostlin a živočichů podle § 46 odst. 2, § 49 a 50 v případech, kdy jiný
veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu
ochrany přírody, povoluje orgán ochrany přírody. U zvláště chráněných
druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva
Evropských společenství^10), lze výjimku podle věty první povolit jen
tehdy, pokud je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 2, neexistuje
jiné uspokojivé řešení a povolovaná činnost neovlivní dosažení či
udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany.
(2) Výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
lze povolit
a) v zájmu ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
a ochrany přírodních stanovišť,
b) v zájmu prevence závažných škod, zejména na úrodě, dobytku, lesích,
rybolovu, vodách a ostatních typech majetku,
c) v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiných
naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů
sociálního a ekonomického charakteru a důvodů s příznivými důsledky
nesporného významu pro životní prostředí,
d) pro účely výzkumu a vzdělávání, opětovného osídlení určitého území
populací druhu nebo opětovného vysazení v původním areálu druhu a chovu
a pěstování nezbytných pro tyto účely, včetně umělého rozmnožování
rostlin,
e) v případě zvláště chráněných druhů ptáků pro odchyt, držení nebo
jiné využívání ptáků v malém množství.
(3) Orgán ochrany přírody v rozhodnutí o výjimce může stanovit
povinnost označení živočicha zvláště chráněného druhu nezaměnitelnou a
trvalou značkou a rovněž podmínky pro výkon povolované činnosti.
(4) Orgán ochrany přírody může výjimku, která se týká blíže neurčeného
okruhu osob, při splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 povolit
též opatřením obecné povahy.
(5) K zajišťování činností podle odstavce 2 písm. a) a d) mohou orgány
ochrany přírody v zájmu ochrany přírody uzavírat dohody s fyzickými
nebo právnickými osobami. Dohodu lze uzavřít jen, pokud neexistuje jiné
uspokojivé řešení, navrhovaná činnost neovlivní dosažení nebo udržení
příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a tyto odůvodněné skutečnosti
jsou v dohodě výslovně uvedeny. Tato dohoda nahrazuje výjimku podle
odstavce 1.
(6) Pro orgán ochrany přírody platí při povolení výjimky ze zákazů u
zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nebo uzavření dohody podle
odstavce 5 a § 49 odst. 4 informační povinnost stanovená v § 5b odst.
5. V případě povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů
ptáků pro obsah rozhodnutí, obsah opatření obecné povahy a pro obsah
dohody podle odstavce 5 platí obdobně § 5b odst. 3.
§ 57
Souhlas k některým činnostem týkajícím se zvláště chráněných druhů
rostlin, živočichů a nerostů
V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlin či
živočichů (§ 50 odst. 5) a nerostů (§ 51 odst. 3) lze vymezit činnosti
a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánů ochrany
přírody.
ČÁST ŠESTÁ
Některá omezení vlastnických práv, finanční příspěvky při ochraně
přírody, přístup do krajiny, účast veřejnosti a právo na informace v
ochraně přírody
HLAVA PRVNÍ
§ 58
Náhrada za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření
(1) Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem. Každý je povinen při
užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona.
(2) Pokud vlastníku zemědělské půdy^21b) nebo lesního pozemku^21c) nebo
rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže,^21f) nebo nájemci, který tyto
pozemky oprávněně užívá, vznikne nebo trvá v důsledku omezení
vyplývajícího z části třetí až páté tohoto zákona včetně prováděcích
právních předpisů nebo rozhodnutí vydaného na jejich základě a nebo z
omezení vyplývajícího z opatření v plánech systémů ekologické stability
krajiny podle § 4 odst. 1 újma, má nárok na její finanční náhradu.
Tento nárok trvá i v případě převodu nebo přechodu vlastnického práva
nebo práva nájmu. Nájemce pozemku může nárok uplatnit v případě
zachovaného nároku vlastníka pozemku. Finanční náhradu nelze poskytnout
současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu
včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku. Nárok
na finanční náhradu náleží vlastníku zemědělské půdy nebo lesního
pozemku nebo rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo nájemci,
který tyto pozemky oprávněně užívá, též v případě, že mu vznikne nebo
trvá újma v důsledku omezení vyplývajícího z rozhodnutí, závazného
stanoviska nebo souhlasu vydaného podle tohoto zákona.
(3) Finanční náhradu podle odstavce 2 poskytne z prostředků státního
rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemného uplatnění
nároku vlastníka zemědělské půdy nebo lesního pozemku nebo rybníka s
chovem ryb nebo vodní drůbeže, nebo nájemce uvedeného v odstavci 2,
jestliže je nárok na finanční náhradu a její výše prokázán doklady a
podklady potřebnými pro posouzení nároku. Finanční náhradu nelze
poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o
náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi
pozemku. Nárok na finanční náhradu zaniká, pokud uplatnění nároku
nebylo příslušnému orgánu ochrany přírody doručeno do 3 měsíců od
skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala.
(4) Pokud je vlastníku uvedenému v odstavci 2 nebo nájemci uvedenému v
odstavci 2 poskytnut finanční příspěvek za omezení z důvodů ochrany
přírody podle § 69 nebo náhrada podle zvláštního právního
předpisu,^21d) náhrada podle odstavce 2 se o takto poskytnutou částku
snižuje. Finanční náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a
nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se
finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku.
(5) Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem
zemědělství stanoví prováděcím právním předpisem podmínky poskytování
finanční náhrady, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob
určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven zvláštním právním
předpisem.^21e) Celková výše náhrady podle odstavce 2 nesmí přesáhnout
částku, která je rozdílem mezi situací při uplatnění omezení podle
odstavce 2 a situací, kdy by tato omezení nebyla uplatněna. Ve smlouvě
podle § 39 nebo § 45c lze finanční náhradu upravit odchylně; finanční
náhrada však nemůže být vyšší, než umožňuje prováděcí právní předpis.
(6) Náhrada újmy podle odstavce 2 se neposkytne za omezení vyplývající
z opatření uložených v důsledku nesplnění povinností stanovených tímto
zákonem nebo jeho prováděcími předpisy.
§ 59
Zajištění pozemků k tvorbě systému ekologické stability
(1) K zajištění podmínek pro vytváření systému ekologické stability se
v dohodě s vlastníkem pozemku uskuteční opatření, projekty a plány
podle § 4 odst. 1.
(2) Vyžaduje-li vytváření systému ekologické stability změnu v užívání
pozemku, se kterou jeho vlastník nesouhlasí, nabídne mu pozemkový
úřad^22) výměnu jeho pozemku za jiný ve vlastnictví státu v přiměřené
výměře a kvalitě, jako je původní pozemek, a to pokud možno v téže
obci, ve které se nachází převážná část pozemku původního.
(3) Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby
systému ekologické stability podle § 4 odst. 1 se nevztahují ustanovení
o ochraně zemědělského půdního fondu.^23)
§ 60
Vyvlastnění a obligatorní převod příslušnosti hospodařit s majetkem
(1) Vyvlastnit nemovitost či práva k ní za účelem ochrany přírody a
krajiny lze v případech stanovených zvláštním předpisem.^24)
(2) Při vyvlastňování podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštních
předpisů o vyvlastnění,^25) a to na návrh orgánu ochrany přírody.
(3) Příslušnost hospodařit s majetkem k nemovitosti ve státním
vlastnictví může převést orgán ochrany přírody z důvodů a v rozsahu
uvedeném v odstavci 1 na sebe. Převod příslušnosti hospodařit s
majetkem je bezúplatný; úplatně lze příslušnost hospodařit s majetkem
převést pouze v případech, kdy převádějící nabyl nemovitost úplatně.
(4) Podrobnosti postupu při převodech příslušnosti hospodařit s
majetkem podle odstavce 3 upraví Ministerstvo životního prostředí
obecně závazným právním předpisem.
§ 61
Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků
(1) Vlastníci nezastavěných pozemků ležících mimo sídelní útvary na
území národních parků, národních přírodních rezervací, národních
přírodních památek a vlastníci pozemků souvisejících s jeskyněmi jsou
povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto
pozemky ke koupi orgánu ochrany přírody. Pokud orgán ochrany přírody
neprojeví o tyto pozemky do 60 dnů od obdržení nabídky pozemku písemně
závazný zájem, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit.
(2) K zajištění výkupu pozemků zvláště chráněných území či významných
krajinných prvků do vlastnictví státu lze poskytnout příspěvek ze
Státního fondu životního prostředí České republiky.^7)
(3) Jeskyně nejsou součástí pozemku a nejsou předmětem vlastnictví.
§ 61a
Organizační složka státu může přenechat pozemek sloužící k zajištění
cílů ochrany přírody a krajiny do dlouhodobého užívání právnické osobě,
která se nezabývá podnikáním a jejímž hlavním posláním je ochrana
přírody a krajiny. Lesní pozemky^21c) může takto přenechat pouze po
dohodě s Ministerstvem zemědělství, nejde-li o pozemky na území
národních parků nebo jejich ochranných pásem, kde je může přenechat
pouze po dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Ustanovení
zvláštního právního předpisu^21c) o vydávání předběžného souhlasu k
nakládání s lesy ve vlastnictví státu tím nejsou dotčena. Ustanovení
zvláštního právního předpisu^25a) omezující dobu užívání se na tyto
případy nepoužije.
§ 62
Vstup na pozemky
(1) Pracovníci všech orgánů ochrany přírody, kteří se při výkonu své
pracovní činnosti prokáží služebním průkazem, mají právo vstupovat v
nezbytných případech na cizí pozemky při plnění úkolů vyplývajících z
tohoto zákona a dalších předpisů na úseku ochrany přírody a krajiny.
Mohou přitom provádět potřebná měření, sledování, dokumentaci a
požadovat informace nezbytné ke zjištění stavu přírodního prostředí.
Při výkonu této činnosti jsou pracovníci orgánu ochrany přírody povinni
co nejvíce šetřit vstupem dotčené pozemky, jakož i všechna práva
vlastníka.
(2) Za škody způsobené pracovníky orgánů ochrany přírody při výkonu
jejich činnosti podle odstavce 1 odpovídá stát. Této odpovědnosti se
nemůže zprostit.
(3) Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami a
ozbrojenými sbory se řídí zvláštními předpisy.^26)
§ 63
Přístup do krajiny
(1) Veřejně přístupné účelové komunikace,^27) stezky a pěšiny mimo
zastavěné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu
příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně
přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své
územní působnosti.
(2) Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či
nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu
na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu
osobnosti^28) či sousedských práv.^29) Je přitom povinen respektovat
jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné
právní předpisy.^30)
(3) Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební
pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k
faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění
vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při
pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění
podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně.^31)
(4) Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z
práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce
zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného
průchodu na vhodném místě pozemku.
§ 64
Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody
Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních
rezervacích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných
krajinných oblastí nebo poškozování jeskyně, zejména nadměrnou
návštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými
obcemi omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo
jejich částí. Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech
přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu.
§ 65
Dotčení zájmů ochrany přírody
Orgán státní správy vydávající rozhodnutí podle zvláštních
předpisů,^32) jimiž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, tak
činí jen po dohodě s orgánem ochrany přírody, není-li v zákoně
předepsán jiný postup.
§ 66
Omezení a zákaz činnosti
(1) Orgán ochrany přírody je oprávněn stanovit fyzickým a právnickým
osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou
změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou
činnost zakázat.
(2) Ustanovení odstavce 1 nelze uplatnit v případě již vydaného
platného pravomocného rozhodnutí.
HLAVA DRUHÁ
§ 67
Povinnosti investorů
(1) Ten, kdo v rámci výstavby nebo jiného užívání krajiny zamýšlí
uskutečnit závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných
podle části druhé, třetí a páté tohoto zákona (dále jen "investor"), je
povinen předem zajistit na svůj náklad provedení přírodovědného
průzkumu dotčených pozemků a písemné hodnocení vlivu zamýšleného zásahu
na rostliny a živočichy (dále jen "biologické hodnocení"), pokud o jeho
nezbytnosti rozhodne orgán ochrany přírody příslušný k povolení
zamýšleného zásahu. Podrobnosti biologického hodnocení upraví
Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(2) Provedení biologického hodnocení podle odstavce 1 se neuloží, pokud
je součástí jiného ekologického hodnocení podle obecně závazných
právních předpisů na ochranu životního prostředí^33) a splňuje zároveň
požadavky na biologické hodnocení.
(3) Přírodovědný průzkum a biologické hodnocení podle odstavců 1 a 2 se
využívá jako podklad pro rozhodování orgánu ochrany přírody.
(4) Vyplyne-li z tohoto zákona nebo z jiných právních předpisů nebo z
výsledku biologického hodnocení podle odstavce 1 či 2 potřeba zajištění
přiměřených náhradních opatření k ochraně přírody (například vybudování
technických zábran, přemístění živočichů a rostlin), je investor
povinen tato opatření realizovat na svůj náklad. O rozsahu a
nezbytnosti těchto opatření rozhodne orgán ochrany přírody.
§ 68
Opatření ke zlepšování přírodního prostředí
(1) Vlastníci a nájemci pozemků zlepšují podle svých možností stav
dochovaného přírodního a krajinného prostředí za účelem zachování
druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability.
(2) K provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody mohou uzavírat
orgány ochrany přírody či obce s vlastníky či nájemci pozemků písemné
dohody. Písemnou dohodou lze upravit rovněž způsob hospodaření ve
zvláště chráněných územích a ptačích oblastech.
(3) Orgány ochrany přírody jsou oprávněny provádět samy či
prostřednictvím jiného zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného
prostředí podle odstavce 1, neučiní-li tak k výzvě orgánu ochrany
přírody vlastník či nájemce pozemku sám, zejména pokud jde o ochranu
zvláště chráněných částí přírody a významných krajinných prvků.
(4) Vlastníci a nájemci dotčených pozemků jsou povinni strpět provádění
zásahů podle odstavce 3 a umožnit osobám, které je zajišťují, vstup na
pozemky. Orgán ochrany přírody je povinen předem vyrozumět vlastníky či
nájemce o rozsahu a době zásahu. Za případné škody vzniklé vlastníkům
či nájemcům pozemků v souvislosti s těmito zásahy odpovídá orgán
ochrany přírody, který zásahy nařídil. Tím není dotčena odpovědnost
osob provádějících tyto zásahy.
§ 69
Finanční příspěvek
(1) K uskutečnění záměrů uvedených v § 68 odst. 2 lze poskytnout
finanční příspěvek vlastníkům nebo nájemcům dotčených pozemků za
předpokladu, že se tito zdrží určité činnosti nebo provedou dohodnuté
práce v zájmu zlepšení přírodního prostředí.
(2) Finanční příspěvek lze též poskytnout osobě, která provede náhradní
ochranné opatření podle § 49 či 50.
(3) Příspěvek podle odstavce 1 může poskytnout na základě písemné
dohody orgán ochrany přírody nebo obec. Bližší podrobnosti o podmínkách
poskytování příspěvku i náležitosti dohody o jeho poskytování stanoví
Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(4) Příspěvek podle odstavce 1 lze poskytovat i ze Státního fondu
životního prostředí České republiky.^7)
HLAVA TŘETÍ
§ 70
Účast občanů
(1) Ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti
občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení34) a dobrovolných
sborů či aktivů.
(2) Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním
posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské
sdružení"), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u
příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech
zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou
být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto
zákona, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní
prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze
ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.
(3) Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle
odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast
písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem
zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka
řízení.^35) Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den
doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění
na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
§ 71
Účast obcí
(1) Obce se prostřednictvím svých orgánů zapojují do ochrany přírody a
krajiny ve svých územních obvodech. Vyjadřují se zejména k vyhlašování
a rušení zvláště chráněných území, památných stromů a jejich ochranných
pásem.
(2) Orgány státní ochrany přírody jsou povinny spolupracovat s obcemi,
předkládat jim požadované podklady a informace, poskytovat potřebná
vysvětlení k zásahům do přírody i způsobům její ochrany, zejména pokud
takové zásahy mohou nepříznivě ovlivnit prostředí v obci nebo omezit
výkon práv jejích obyvatel.
(3) Obce jsou ve svém územním obvodu účastníkem řízení podle tohoto
zákona, pokud v téže věci nerozhodují jako orgány ochrany přírody.
§ 72
Právo na informace v ochraně přírody a krajiny
Orgány, které vykonávají státní správu v ochraně přírody podle tohoto
zákona a prováděcích předpisů, jsou povinny v rozsahu své působnosti
vést přehled informací, který obsahuje zejména
a) normativní správní akty v ochraně přírody,
b) návrhy na zahájení správního řízení,
c) vydaná rozhodnutí včetně rozhodnutí v odvolacím nebo přezkumném
řízení,
d) všechny písemné a jiné podklady pro vydaná rozhodnutí, zejména
zápisy, protokoly, svědecké výpovědi, písemné důkazy, odborné posudky,
e) návrhy na vyhlášení části přírody za zvláště chráněnou a vyjádření
vlastníků či nájemců pozemků k tomuto záměru (§ 40 a 55),
f) jiné důležité informace, které se vztahují k výkonu a řízení ochrany
přírody známé příslušnému orgánu, zejména údaje o stavu a vývoji
přírodního prostředí.
§ 73
Věda a výzkum
(1) Při ochraně přírody a krajiny, zejména při vyhlašování a ochraně
zvláště chráněných částí přírody, popřípadě při upuštění od jejich
ochrany, v přípravě plánu péče o vybraná zvláště chráněná území
spolupracují orgány ochrany přírody s odborně kvalifikovanými
právnickými a fyzickými osobami.
(2) Odborné expertízy v ochraně přírody a krajiny a výzkum zvláště
chráněných částí přírody, vyžadující zásahy do jejich ochranných
podmínek, mohou orgány ochrany přírody zadat nebo povolit jen těm
fyzickým či právnickým osobám, které mají pro tuto činnost kvalifikační
předpoklady.
§ 74
Spolupráce při ochraně přírody
(1) Orgány ochrany přírody se aktivně podílejí na mezinárodní
spolupráci v ochraně přírody, zajišťují závazky vyplývající z
mezinárodních úmluv, programů a projektů přijatých k ochraně přírody. K
zajištění úkolů vyplývajících z mezinárodních závazků může v mezích své
působnosti Ministerstvo životního prostředí vydat obecně závazný právní
předpis.
(2) Zvláštní péči věnují orgány ochrany přírody vyhlašování a ochraně
území hraničících se zvláště chráněnými územími Slovenské republiky a
států sousedících s Českou republikou, jakož i ochraně živočichů
pohybujících se volně přes státní hranice a přírodních zdrojů
přesahujících hranice České republiky.
ČÁST SEDMÁ
Orgány a státní správa v ochraně přírody
HLAVA PRVNÍ
§ 75
Orgány ochrany přírody
(1) Orgány ochrany přírody jsou
a) obecní úřady,
b) pověřené obecní úřady,
c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
d) krajské úřady,
e) Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen
„Agentura“),
f) správy národních parků,
g) Česká inspekce životního prostředí,^37)
h) Ministerstvo životního prostředí,
i) újezdní úřady, Ministerstvo obrany.
(2) Zřizuje se Agentura jako správní úřad, který je podřízený
Ministerstvu životního prostředí. V jejím čele je ředitel; jeho výběr,
jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Sídlem Agentury
je Praha. Agentura vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v
rozsahu stanoveném tímto zákonem a jinými zákony.
(3) Orgány ochrany přírody vykonávají státní správu na úseku ochrany
přírody a krajiny podle tohoto zákona.
§ 75a
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům
ochrany přírody
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo;
je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v
rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů
prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
d) adresa místa pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) adresa místa trvalého pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu,
e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 76
nadpis vypuštěn
(1) Obecní úřady
a) s výjimkou území národních parků, národních přírodních rezervací,
národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek
a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území povolují kácení
dřevin podle § 8 odst. 1, ukládají náhradní výsadbu podle § 9 a vedou
přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2,
b) s výjimkou území národních parků a jejich ochranných pásem vedou
přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a
pěšinách podle § 63 odst. 1 ve svém správním obvodu.
(2) Pověřené obecní úřady^38), s výjimkou území národních parků,
chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací,
přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek
a jejich ochranných pásem,
a) vydávají závazná stanoviska k zásahům do registrovaných krajinných
prvků podle § 4 odst. 2, pokud se zároveň nejedná o území evropsky
významné lokality, a registrují významné krajinné prvky podle § 6 odst.
1,
b) sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu
podle § 39 a § 45 odst. 2; projednávají záměry na vyhlášení památných
stromů podle § 55 odst. 1, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných
stromů podle § 46 odst. 1, vymezení jejich ochranných pásem podle § 46
odst. 3 a zrušení ochrany památných stromů podle § 46 odst. 4;
předávají dokumentaci o památných stromech a smluvně chráněných
památných stromech do ústředního seznamu podle § 47 odst. 1,
c) vydávají souhlasy k ošetřování památných stromů podle § 46 odst. 2,
souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů
podle § 46 odst. 3, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle
§ 56 odst. 1 a uzavírají dohody podle § 56 odst. 5, jde-li o památné
stromy,
d) vydávají souhlas ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných
účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území obcí podle §
63 odst. 1.
§ 77
Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností
(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu,
nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma,
a) vydávají závazná stanoviska k zásahům, které by mohly vést k
poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či
oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, pokud se nejedná o
registrovaný významný krajinný prvek podle § 6 odst. 1 a pokud se
zároveň nejedná o území evropsky významné lokality,
b) vydávají závazná stanoviska k odlesňování a zalesňování pozemků nad
0,5 ha a k výstavbě lesních cest a lesních melioračních systémů podle §
4 odst. 3,
c) vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh
osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5
odst. 1, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,
d) rozhodují o zajištění či použití prostředků k zabránění nadměrnému
úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich
biotopů podle § 5 odst. 3, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,
e) vydávají povolení k rozšiřování geograficky nepůvodních druhů
rostlin a živočichů a k rozšiřování kříženců do krajiny podle § 5 odst.
4 a 5,
f) rozhodují o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle §
5b odst. 1,
g) ukládají provedení nezbytných zásahů včetně pokácení dřevin podle §
7 odst. 2,
h) přijímají oznámení o kácení dřevin a rozhodují o pozastavení,
omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8 odst. 2 a 4,
i) požadují údaje o paleontologických nálezech a žádají o umožnění
přístupu k paleontologickým nálezům podle § 11,
j) vydávají souhlasy k umisťování a povolování staveb a k jiným
činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12
odst. 2,
k) rozhodují o vyhlášení přechodně chráněné plochy podle § 13 odst. 1,
l) mohou vyzvat k prokázání zákonného původu zvláště chráněných
rostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin či živočichů
chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a vyzvat k
prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2,
m) v případě ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení podle § 54
odst. 4 až 11 o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči,
vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10, ověřují
původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě
potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle
§ 54 odst. 10,
n) v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které
by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných
částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,
o) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst.
1,
p) rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle
§ 86 odst. 1, ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle
§ 86 odst. 2 a ukládají pokuty za přestupky podle § 87 a za správní
delikty podle § 88,
q) uplatňují stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska
své přenesené působnosti a dále z hlediska přenesené působnosti
obecních úřadů a pověřených obecních úřadů.
(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vymezují a hodnotí místní
systém ekologické stability podle § 4 odst. 1 mimo území národních
parků, chráněných krajinných oblastí a ochranných pásem národních
parků.
(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností dále ve svém správním
obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma
anebo o vojenské újezdy, vykonávají státní správu v ochraně přírody a
krajiny, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
§ 77a
Působnost krajů a krajských úřadů
(1) Kraje zpracovávají ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody ve své územní
působnosti, nejde-li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast,
národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku a ochranná pásma
těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy.
(2) Kraje mohou vydávat pro svůj správní obvod, nejde-li o národní
parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní
přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo
o vojenské újezdy, nařízení o zřízení či zrušení přírodních parků a o
omezení využití jejich území podle § 12 odst. 3, nařízení o zřízení
přírodních rezervací podle § 33, přírodních památek podle § 36 nebo
jejich ochranných pásem podle § 37 odst. 1 a zajišťují péči o tato
území, dále mohou ve svém správním obvodu vydat nařízení o zrušení
přírodních rezervací, přírodních památek nebo ochranných pásem těchto
zvláště chráněných území podle § 45 odst. 1.
(3) Krajské úřady na území přírodních rezervací, přírodních památek a
ochranných pásem těchto zvláště chráněných území vykonávají státní
správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů,
pověřených obecních úřadů, a obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo
životního prostředí.
(4) Krajské úřady dále ve svém správním obvodu, nejde-li o národní
parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní
přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo
o vojenské újezdy
a) vydávají závazná stanoviska ke schválení lesních hospodářských plánů
a k lesním hospodářským osnovám podle § 4 odst. 3,
b) povolují výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně,
vydávají povolení pro průzkum nebo výzkum jeskyní podle § 10 odst. 3,
přijímají oznámení o zjištění jeskyní, přebírají dokumentaci jeskyní a
vedou evidenci převzaté dokumentace jeskyní podle § 10 odst. 5,
c) rozhodují o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních
rezervacích podle § 34 odst. 2,
d) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vázaným na předchozí souhlas
orgánu ochrany přírody v ochranných pásmech přírodních rezervací a
přírodních památek podle § 37 odst. 1 a k činnostem podle § 37 odst. 2,
e) zajišťují zpracování plánů péče a schvalují plány péče o přírodní
rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných
území a zajišťují jejich realizaci podle § 38,
f) sjednávají a zrušují smluvní ochranu podle § 39 a § 45 odst. 2 a
předávají dokumentaci o těchto územích do ústředního seznamu a na
základě uzavřených smluv podle § 39 odst. 1 zveřejňují ve Věstníku
právních předpisů kraje území, která jsou smluvně chráněná,
g) zajišťují zpracování, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení a
návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují přírodní rezervace,
přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území,
h) povolují výjimky ze zákazů v přírodních rezervacích a přírodních
památkách podle § 43,
i) předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních
památek a jejich ochranných pásem do ústředního seznamu; oznamují
vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo jejich
ochranných pásem katastrálním úřadům,
j) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších
ochranných podmínkách přírodních rezervací a přírodních památek podle §
44 odst. 3,
k) povolují výjimky ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a
sporné lokality podle § 45b odst. 1,
l) zajišťují péči o evropsky významné lokality, označují evropsky
významné lokality, vydávají závazná stanoviska k zásahům, které by
mohly vést k poškození nebo narušení obnovy evropsky významných lokalit
nebo jejich předmětů ochrany podle § 45c odst. 2, a na jejich území
vydávají i stanoviska podle § 4odstavce 2,
m) vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst.
2, uzavírají smlouvy o způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle §
45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti,
n) vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1,
ukládají kompenzační opatření a informují o uložených kompenzačních
opatřeních Ministerstvo životního prostředí,
o) povolují výjimky ze zákazů u zvláště chráněných nerostů podle § 51
odst. 2,
p) přijímají oznámení o vypuštění vyléčených zvláště chráněných
živočichů ze záchranné stanice podle § 52 odst. 2,
q) mohou požadovat prokázání zákonného původu zvláště chráněných
rostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin či živočichů
chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a mohou
požadovat prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2,
r) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle §
64,
s) v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které
by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných
částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,
t) ustanovují stráž přírody ve svém územním obvodu podle § 81 odst. 1,
u) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst.
1,
v) rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu a
ukládají provedení náhradních opatření k nápravě podle § 86 odst. 1 a
2,
w) spolupracují s ostatními správními úřady a orgány na zajišťování
ekologické výchovy a vzdělávání,
x) uplatňují stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům
obcí s rozšířenou působností z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem
a dále k ostatním územním plánům a regulačním plánům z hlediska zájmů
chráněných tímto zákonem, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
(5) Krajské úřady dále v obvodu své územní působnosti podle odstavců 3
a 4
a) vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh
osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5
odst. 1, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy,
b) ukládají rozhodnutím zajištění či použití prostředků k zabránění
nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení
jejich biotopů podle § 5 odst. 3, pokud se jedná o zvláště chráněné
druhy,
c) uzavírají dohody podle § 49 odst. 4,
d) vydávají předchozí stanoviska k nezbytným zásahům do přirozeného
vývoje ohrožených druhů živočichů podle § 50 odst. 3,
e) spolupracují s Ministerstvem životního prostředí při přípravě
záchranných programů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle
§ 52,
f) vydávají souhlasy k vypouštění zvláště chráněných živočichů
odchovaných v lidské péči do přírody a k vysévání či vysazování uměle
vypěstovaných zvláště chráněných rostlin do přírody podle § 54 odst. 3,
g) s výjimkou ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení o tom, že
se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných
osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10, ověřují původ a vydávají
rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení
nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst.
10,
h) povolují rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže
neurčený okruh osob, výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů
rostlin a zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56,
i) uzavírají dohody podle § 56 odst. 5,
j) vydávají předchozí souhlasy k činnostem stanoveným v bližších
ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
podle § 57,
k) odebírají nedovoleně držené jedince zvláště chráněných rostlin, nebo
zvláště chráněných živočichů, ptáků, nebo rostlin či živočichů
chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 89.
(6) Krajské úřady vymezují a hodnotí regionální systém ekologické
stability podle § 4 odst. 1 mimo území národních parků, chráněných
krajinných oblastí a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území.
(7) Krajské úřady jsou dotčenými orgány ochrany přírody a vydávají v
rozsahu své působnosti vyjádření k poskytování plateb podle jiných
právních předpisů^39c).
(8) Krajské úřady vydávají závazná stanoviska k řízením podle zákona o
myslivosti^39d), nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 78
Působnost Agentury a správ národních parků
(1) Agentura na území chráněných krajinných oblastí, nejde-li o
vojenské újezdy, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v
rozsahu působnosti pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s
rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona
příslušné Ministerstvo životního prostředí. Agentura dále na území
národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a
ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o vojenské
újezdy nebo o území národních parků a jejich ochranných pásem, vykonává
státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních
úřadů, pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušné
Ministerstvo životního prostředí.
(2) Správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných
pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu
působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, obecních úřadů
obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů a Agentury, není-li
podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správa
Národního parku Šumava vykonává státní správu též na území Chráněné
krajinné oblasti Šumava, nejde-li o vojenský újezd Boletice a není-li
podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správy
národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody tvořené národními
parky a jejich ochrannými pásmy jsou uvedeny v příloze tohoto zákona.
(3) Agentura a správy národních parků dále v obvodu své území
působnosti podle odstavců 1 a 2
a) vydávají souhlasy k vyhrazení míst ke zneškodňování ostatních odpadů
majících původ na území národních parků podle § 16 odst. 1 písm. b) a k
vyhrazení míst ke zneškodňování odpadů na území chráněných krajinných
oblastí podle § 26 odst. 1 písm. a),
b) vydávají opatření obecné povahy k vyhrazení míst k táboření a
rozdělávání ohňů podle § 16 odst. 1 písm. c) a návštěvní řády podle §
19 odst. 1,
c) vydávají souhlasy k vyhrazení míst k táboření a rozdělávání ohňů na
území chráněných krajinných oblastí podle § 26 odst. 1 písm. b),
d) vydávají souhlasy k vyhrazení míst k vjezdu a setrvávání motorových
vozidel a obytných přívěsů na území národních parků podle § 16 odst. 1
písm. d) a chráněných krajinných oblastí podle § 26 odst. 1 písm. c),
e) vydávají souhlasy k vyhrazení míst pro pořádání a organizování
hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí na území
národních parků podle § 16 odst. 1 písm. e) a k vyhrazení míst pro
pořádání soutěží na jízdních kolech na území chráněných krajinných
oblastí podle § 26 odst. 3 písm. c),
f) vydávají souhlasy k vyhrazení míst pro provozování horolezectví,
létání na padácích a závěsných kluzácích a jízdu na kole na území
národních parků podle § 16 odst. 1 písm. f),
g) vydávají souhlasy k vyznačení cest na území národních parků podle §
16 odst. 2 písm. b) a národních přírodních rezervací podle § 29 písm.
d),
h) vydávají opatření obecné povahy k vyhrazení míst k činnostem a k
táboření a rozdělávání ohňů podle § 29 písm. f) a j),
i) omezují nebo vylučují výkon práva myslivosti a práva rybářství v
národních parcích podle § 21 a vydávají na žádost nebo z vlastního
podnětu souhlasy k výkonu rybářského a mysliveckého práva na území
národních přírodních rezervací podle § 30,
j) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům v ochranných pásmech zvláště
chráněných území podle § 37 odst. 1 a 2,
k) připravují ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí plány
péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní
rezervace, národní přírodní památky a jejich ochranná pásma podle § 38
a připravují záchranné programy zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů podle § 52,
l) povolují výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 43
odst. 3,
m) vydávají závazné stanovisko podle § 44 odst. 1 potřebné k ohlášení
stavby, vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu, stavebního
povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudačního souhlasu,
je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k
provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání
s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělení
souhlasu podle vodního zákona,
n) vydávají souhlasy podle § 44 odst. 3 k činnostem a zásahům vymezeným
v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území,
o) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle §
64.
(4) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků
a jejich ochranných pásem a mimo území Chráněné krajinné oblasti
Šumava, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle
odstavce 2, poskytují finanční náhradu za ztížení zemědělského nebo
lesního hospodaření z prostředků státního rozpočtu podle § 58 odst. 3.
(5) Agentura na celém území České republiky a správy národních parků v
obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 dále za účelem podpory
výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny provádějí
potřebné inventarizační přírodovědné průzkumy, monitoring, dokumentaci
a šetření v ochraně přírody, ukládají, zpracovávají, vyhodnocují a
poskytují data v ochraně přírody; přitom spolupracují s odbornými,
výzkumnými a vědeckými pracovišti a zajišťují informační a osvětovou
činnost. Agentura a správy národních parků plní zároveň úkoly odborných
organizací ochrany přírody podle požadavků Ministerstva životního
prostředí.
(6) Agentura může vydávat nařízení pro obvod své územní působnosti
podle odstavce 1, a to podle § 33 odst. 1, § 36 odst. 1, § 37 odst. 1 a
§ 45 odst. 1, není-li k tomu příslušné Ministerstvo životního
prostředí.
(7) Návrh nařízení Agentura projednává s obcemi, jejichž územních
obvodů se týká. Nařízení Agentury musí být vyvěšeno na úřední desce
Agentury po dobu 15 dnů. Za den vyhlášení se považuje první den
vyvěšení nařízení na úřední desce. Nařízení Agentury nabývá účinnosti
patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení, pokud v něm není stanovena
účinnost pozdější. V případech, kdy to vyžaduje naléhavý veřejný zájem,
může nařízení Agentury nabýt účinnosti již dnem vyhlášení. Nařízení
Agentury musí být každému přístupné na obecních úřadech v obcích,
jejichž územních obvodů se týká. Nařízení Agentura zašle do 15 dnů ode
dne vyhlášení Ministerstvu životního prostředí a předá do ústředního
seznamu. Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení Agentury vykonává
Ministerstvo životního prostředí. Odporuje-li nařízení Agentury zákonu
nebo jinému právnímu předpisu, vyzve Ministerstvo životního prostředí
Agenturu ke zjednání nápravy.
(8) Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti
podle odstavců 1 a 2 v souladu se schválenými plány péče zajišťují péči
o přírodní a krajinné prostředí, ekosystémy a jejich složky. K
zajištění těchto povinností jsou příslušné hospodařit s majetkem státu.
(9) Agentura a správy národních parků jsou v obvodu své územní
působnosti podle odstavců 1 a 2 odvolacím orgánem proti rozhodnutím
orgánů obcí vydaným podle tohoto zákona.
(10) Správy národních parků na území národních parků vykonávají
působnost pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností a krajských úřadů na úseku ochrany zemědělského půdního
fondu^21b). Správy národních parků zřizují radu národního parku podle §
20.
§ 78a
Působnost orgánů ochrany přírody na území vojenských újezdů
(1) Na území vojenských újezdů^26) vykonávají státní správu v ochraně
přírody a krajiny újezdní úřady^26) v rozsahu působnosti obecních
úřadů, pověřených obecních úřadů, obcí s rozšířenou působností, orgánů
krajů, Agentury a správ národních parků, není-li k ní příslušné
Ministerstvo obrany.
(2) Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů
a) zpracovává ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí
prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody,
b) zajišťuje zpracování a schvaluje plány péče o přírodní rezervace a
přírodní památky a jejich ochranná pásma a zajišťuje jejich realizaci
ve spolupráci s újezdními úřady podle § 38,
c) sjednává smlouvy o ochraně území podle § 39, prohlašuje tato území
za chráněná a ruší smluvní ochranu těchto území postupem podle § 45
odst. 2,
d) vydává prováděcí právní předpisy, kterými se vyhlašují nebo zrušují
přírodní rezervace a přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště
chráněných území a jimiž se stanoví bližší podmínky jejich ochrany;
prohlašuje území za chráněná podle § 39,
e) předává dokumentaci zvláště nebo smluvně chráněných území do
Ústředního seznamu ochrany přírody; oznamuje vyhlášení přírodních
rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště
chráněných území katastrálním úřadům,
f) uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,
g) spolupracuje s ostatními správními úřady při zajišťování ekologické
výchovy a vzdělávání,
h) vykonává státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst.
1,
i) vydává stanoviska k územně plánovací dokumentaci jako dotčený orgán
ochrany přírody z hlediska své působnosti,
j) je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona
újezdními úřady.
§ 79
Působnost Ministerstva životního prostředí
(1) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy
ochrany přírody v České republice.
(2) Ministerstvo životního prostředí
a) zpracovává ve spolupráci s kraji prognózy a koncepce strategie
ochrany přírody v České republice,
b) koordinuje státní vědeckovýzkumnou činnost v oboru ochrany přírody a
krajiny,
c) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky v zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,
d) zabezpečuje mezinárodní spolupráci České republiky v oboru ochrany
přírody a krajiny,
e) podává Komisi zprávy a informace požadované právními předpisy
Evropských společenství v oblasti ochrany volně žijících živočichů a
planě rostoucích rostlin a jejich stanovišť,
f) vykonává vrchní státní dozor v ochraně přírody a krajiny,
g) řídí činnost České inspekce životního prostředí, Agentury a správ
národních parků a plní jiné úkoly stanovené tímto zákonem.
(3) Ministerstvo životního prostředí dále
a) provádí vymezení a hodnocení nadregionálního systému ekologické
stability podle § 4 odst. 1,
b) vydává povolení k vývozu a dovozu ohrožených rostlin a živočichů
chráněných mezinárodními úmluvami podle § 5 odst. 7,
c) rozhoduje o povolení k provozování záchranné stanice a jeho změně
nebo zrušení, vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem
umožňujícím dálkový přístup podle § 5 odst. 8 až 11,
d) vydává souhlasy s použitím ustanovení o zásazích proti škůdcům a o
případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod a stanoví přitom
rozsah jejich použití v národních parcích a v národních přírodních
rezervacích,
e) zajišťuje zpracování a oznamuje a projednává záměry na vyhlášení a
návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují národní parky, chráněné
krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky
nebo ochranná pásma těchto zvláště chráněných území,
f) vydává souhlasy k vývozu paleontologických nálezů podle § 11 odst. 3
a vydává povolení k vývozu zvláště chráněných nerostů podle § 53,
g) vydává souhlasy ke zcizení nezastavěných pozemků ve vlastnictví
státu na území přírodních rezervací a přírodních památek,
h) zajišťuje zpracování a schvaluje plány péče o národní parky, národní
přírodní rezervace, národní přírodní památky, chráněné krajinné oblasti
a o ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a zajišťuje jejich
realizaci ve spolupráci s Agenturou a se správami národních parků podle
§ 38,
i) předává dokumentaci vyhlášených národních parků, chráněných
krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních
přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a
dále ptačích oblastí a evropsky významných lokalit do ústředního
seznamu; oznamuje vyhlášení národních parků, chráněných krajinných
oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a
ochranných pásem těchto zvláště chráněných území katastrálním úřadům,
j) oznamuje lokality, které nebyly zařazeny do evropského seznamu podle
§ 45a odst. 4 a vyhlašuje sporné lokality podle § 45b odst. 2,
k) zajišťuje zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky
významné lokality a ptačí oblasti podle § 45c odst. 3, § 45e odst. 6,
předává je do ústředního seznamu a zveřejňuje je prostřednictvím
internetu,
l) podává žádosti o stanovisko Komisi podle § 45i odst. 10,
m) ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody, vlastníky a
nájemci pozemků, občanskými sdruženími a dalšími odbornými subjekty
zajišťuje a schvaluje záchranné programy podle § 52,
n) uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,
o) vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle § 79a odst. 2
písm. b),
p) je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným orgány krajů v
přenesené působnosti, Agenturou, správami národních parků a Českou
inspekcí životního prostředí,
q) uplatňuje stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám
územního rozvoje z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem,
r) zřizuje správy národních parků jako státní příspěvkové
organizace^40b), pokud nebyly zřízeny jiným zákonem^41),
s) je oprávněno zřídit státní příspěvkovou organizaci za účelem
zajištění ochrany, péče a provozu veřejnosti zpřístupněných jeskyní,
t) vykonává působnost orgánů ochrany přírody na pozemcích a stavbách,
které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské
újezdy^41aa).
(4) Ministerstvo životního prostředí dále vydává vyhlášky, kterými se
a) stanoví seznam typů evropských stanovišť, prioritních typů
evropských stanovišť, evropsky významných druhů a prioritních evropsky
významných druhů, vyskytujících se na území České republiky,
b) stanoví podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické
stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho
vytváření podle § 4 odst. 1,
c) stanoví podrobnosti ochrany významných krajinných prvků podle § 4
odst. 2,
d) stanoví velikost, popřípadě jiné charakteristiky dřevin, k jejichž
kácení není třeba povolení podle § 8 odst. 3, jestliže rostou na
pozemcích ve vlastnictví fyzických osob, které tyto pozemky užívají, a
podrobnosti ochrany dřevin a podmínek povolování jejich kácení podle §
8 odst. 5,
e) stanoví podrobnosti o obsahu a rozsahu dokumentace jeskyně při jejím
zjištění provozovatelem při dobývání nerostných surovin nebo při
provádění geologických prací podle § 10 odst. 5,
f) vymezují zóny ochrany přírody národních parků a chráněných
krajinných oblastí podle § 17 odst. 2 a § 27 odst. 2,
g) stanoví výše poplatku podle § 24 odst. 1 a 2, okruh osob
osvobozených od poplatku, vzor potvrzení o zaplacení poplatku nebo
potvrzení o osvobození od poplatku a určení vybraných míst na území
národního parku, na která se povinnost platit poplatek za vstup
vztahuje podle § 24 odst. 3,
h) vyhlašují národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo
ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a stanoví bližší
podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky
a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na území národních
parků a jejich ochranných pásem a stanoví bližší podmínky jejich
ochrany,
i) stanoví obsah plánů péče a postup jejich zpracování podle § 38 odst.
7, náležitosti a obsah záměru podle § 40 odst. 1, podrobnosti o vedení
ústředního seznamu a určuje organizační složka státu pověřená vedením
ústředního seznamu podle § 42 odst. 2, podrobnosti o způsobu označení a
vymezení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech podle
§ 42 odst. 5 a bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v
terénu i mapových podkladech podle § 47 odst. 3,
j) stanoví náležitosti obsahu smlouvy podle § 39 odst. 1, způsob
označení smluvně chráněného území a smluvně chráněného území památného
stromu v terénu i mapových podkladech podle § 39 odst. 2,
k) stanoví způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v
terénu i mapových podkladech podle § 45c odst. 1, obsah a náležitosti
souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí
oblasti podle § 45c odst. 3 a způsob označení ptačích oblastí v terénu
i mapových podkladech podle § 45e odst. 7,
l) stanoví rozsah požadovaného vzdělání, obsah zkoušky, podmínky
prodloužení autorizace a důvody pro odnětí autorizace podle § 45i odst.
3,
m) stanoví seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů podle § 48, seznam zvláště chráněných nerostů podle § 51 a
míst jejich přirozeného výskytu a dále bližší podmínky jejich ochrany,
n) stanoví způsoby ověřování původu, náležitosti žádosti o osvědčení a
vzor osvědčení podle § 54 odst. 11,
o) stanoví podmínky poskytování finanční náhrady podle § 58 odst. 4,
vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v
případech, kdy není stanoven jiným předpisem,
p) stanoví podrobnosti postupu při převodech práva hospodaření podle §
60 odst. 3 zákona,
q) stanoví podrobnosti o přírodovědném průzkumu dotčených pozemků a
biologickém hodnocení a jejich ukládání podle § 67 odst. 1,
r) stanoví bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku podle
§ 69 odst. 3 a náležitosti dohody o jeho poskytování,
s) zajišťují podle § 74 odst. 1 úkoly vyplývající z mezinárodních
závazků,
t) stanoví podle § 81 odst. 9 podrobnosti o organizaci, úkolech a
předpokladech pro výkon stráže přírody, vzor služebního odznaku se
státním znakem a průkazu stráže přírody,
u) stanoví podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a
označení pracovníků ochrany přírody podle § 82 odst. 2,
v) stanoví převod zvláště chráněných území zřízených podle zákona č.
40/1956 Sb. do kategorií podle § 90 odst. 5 až 7,
w) zrušuje podle § 90 odst. 10 dosavadní ochrana zvláště chráněných
území vyhlášených podle tohoto zákona do dne 1. března 2009 ústředními
orgány státní správy.
(5) Ministerstvo životního prostředí zveřejní ve Věstníku Ministerstva
životního prostředí nařízení Agentury do 60 dnů od jeho obdržení.
§ 79a
Zvláštní odborná způsobilost
(1) Správní činnosti v ochraně přírody a krajiny, pokud je vykonává
Agentura nebo správa národního parku, musí být zajišťovány
prostřednictvím zaměstnanců, kteří prokázali zvláštní odbornou
způsobilost.
(2) Správní činnosti uvedené v odstavci 1 může výjimečně vykonávat i
zaměstnanec, který nemá zvláštní odbornou způsobilost,
a) nejdéle však po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k
Agentuře nebo správě národního parku nebo ode dne, kdy začal vykonávat
činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti
předpokladem, nebo
b) na jehož žádost nebo na žádost Agentury nebo správy národního parku
vydá Ministerstvo životního prostředí doklad o vzdělání nebo jeho části
získaného zaměstnancem v jiném studijním programu nebo v jiném oboru,
popřípadě kurzu, pokud žadatel prokáže, že obsah a rozsah vzdělání, o
jehož uznání žádá, jsou rovnocenné obsahu a rozsahu zkoušky zvláštní
odborné způsobilosti podle odstavce 4.
(3) Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se
dokladem o vykonání zkoušky. Zaměstnanec je povinen prokázat zvláštní
odbornou způsobilost k výkonu správních činností uvedených v odstavci 1
do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k Agentuře nebo správě
národního parku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž
výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.
(4) Zkouška zvláštní odborné způsobilosti má obecnou a zvláštní část.
Obecná část zahrnuje znalost základů veřejné správy, zvláště obecných
principů organizace a činnosti veřejné správy, znalost zákona o obcích,
zákona o krajích a správního řádu, a schopnost aplikace těchto
předpisů. Zvláštní část zahrnuje znalosti nezbytné k výkonu správních
činností uvedených v odstavci 1, zvláště znalost působnosti Agentury
nebo správy národního parku vztahující se k těmto činnostem, a
schopnost jejich aplikace.
(5) Agentura nebo správa národního parku je povinna přihlásit
zaměstnance, který vykonává správní činnosti uvedené v odstavci 1, k
vykonání zkoušky do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo do 3
měsíců ode dne, kdy začal vykonávat správní činnost, pro jejíž výkon je
prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.
(6) Provádění zkoušek o zvláštní odborné způsobilosti zabezpečuje
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými
ministerstvy a s ostatními ústředními správními úřady. O zabezpečení a
průběhu zkoušky, o zkušební komisi, o dokladu o vykonání zkoušky a o
řízení o námitkách platí obdobně § 22 až 26 zákona o zvláštní odborné
způsobilosti úředníků územních samosprávných celků^41a).
§ 80
Působnost České inspekce životního prostředí
(1) Česká inspekce životního prostředí (dále jen "inspekce")
kontroluje, jak jsou orgány veřejné správy vyjma ústředních orgánů,
právnickými a fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů
a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny. Inspekce zjišťuje a
eviduje případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny
a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání. Inspekce je oprávněna
vyžadovat prokazování původu a totožnosti podle § 54, ukládat opatření
podle § 66, rozhodovat o možnosti a podmínkách uvedení do původního
stavu podle § 86 odst. 1, ukládat povinnost provést přiměřená náhradní
opatření podle § 86 odst. 2 a odebírat nedovoleně držené jedince podle
§ 89. Inspekce dále provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o
zemědělství^41c) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských
společenství upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a
integrovaný administrativní a kontrolní systém^41d), s výjimkou těchto
kontrol podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod.
(2) Inspekce je oprávněna v případech hrozící škody nařídit omezení,
případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich
nedostatků a příčin.
(3) Inspekce ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za porušení
povinností při ochraně přírody a krajiny podle tohoto zákona. Inspekce
může zahájit řízení o uložení pokuty pouze tehdy, nezahájil-li je již
obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo
správa národního parku. Pokud řízení o pokutě zahájí obecní úřad obce s
rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního
parku a inspekce ve stejný den, provede řízení o uložení pokuty obecní
úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa
národního parku. O zahájení řízení o uložení pokuty se inspekce a
obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo
správa národního parku vzájemně informují. O odvolání proti rozhodnutí
inspekce rozhoduje Ministerstvo životního prostředí.
§ 81
Stráž přírody
(1) Krajské úřady, Agentura a správy národních parků (dále jen
"ustanovující úřady") ustanovují stráž přírody z řad zaměstnanců orgánů
ochrany přírody nebo dobrovolných spolupracovníků. Posláním stráže
přírody je kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny.
(2) Stráž přírody se skládá ze strážců a zpravodajů, které jmenuje a
odvolává územně příslušný ustanovující úřad.
(3) Stráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je občanem České republiky,
b) je starší 21 let,
c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je zdravotně způsobilá,
f) prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto
zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila před ustanovujícím úřadem slib tohoto znění: "Slibuji, že
jako stráž přírody budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit
povinnosti při kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a
krajiny, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a
nepřekročím oprávnění příslušející stráži přírody.".
(4) Stráži přírody vydá ustanovující úřad služební odznak se státním
znakem a průkaz stráže přírody. V průkazu stráže přírody současně
stanoví obvod její působnosti. Ustanovující úřad vede evidenci stráží
přírody.
(5) Stráž přírody je povinna oznámit ustanovujícímu úřadu do 30 dnů od
jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci
3.
(6) Ustanovující úřad ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická
osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v
odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných
nebo nepravdivých údajů. Ustanovující úřad může ustanovení stráže
přírody zrušit též z vlastního podnětu z jiných důvodů nebo na žádost
osoby, která je ustanovena stráží přírody. Osoba, u níž ustanovující
úřad zrušil ustanovení stráží přírody, je povinna neprodleně odevzdat
tomuto úřadu služební odznak a průkaz stráže přírody.
(7) Strážci jsou oprávněni
a) zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu
přírody,
b) ukládat a vybírat blokové pokuty^42) za přestupky na úseku ochrany
přírody,
c) vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v § 62,
d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při
porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji
orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny
uposlechnout,
e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky,
popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností
zajistit vlastními silami a prostředky.
(8) V případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných podle části
druhé až páté tohoto zákona je strážce přírody oprávněn k pozastavení
rušivé činnosti. O svém opatření bezodkladně vyrozumí územně příslušný
orgán ochrany přírody. Opatření potvrdí, změní nebo zruší orgán ochrany
přírody nejpozději do 15 dnů od jeho vydání.
(9) Podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže
přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
Ministerstvo životního prostředí stanoví v této vyhlášce též vzor
služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody.
§ 81a
Stráž přírody je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem stráže přírody a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností spojených s kontrolou dodržování
předpisů o ochraně přírody a krajiny,
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody orgánu,
který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům
Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
§ 81b
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc stráži přírody
na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen "poškozený"). Stát se
této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu
poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah
a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů
pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v
souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda,
a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v
penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s
pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s
pomocí poskytnutou stráži přírody.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou
stráži přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou stráží přírody v souvislosti s
plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou
osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok
vyvolala.
(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu orgán, který stráž
přírody ustanovil.
§ 82
Používání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody
(1) Nosit stejnokroje ochrany přírody mohou pracovníci Agentury, správ
národních parků a inspekce.
(2) Podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a označení
pracovníků ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí
obecně závazným právním předpisem.
HLAVA DRUHÁ
§ 83
Řízení ve věcech ochrany přírody
(1) K ústnímu jednání přizve orgán ochrany přírody všechny jemu známé
účastníky řízení. V případech, kdy rozhodnutí orgánů ochrany přírody
může ovlivnit přírodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí
orgán ochrany přírody termín a předmět ústního jednání také veřejnou
vyhláškou vyvěšenou v těchto obcích.
(2) Jestliže je nařízeno ústní jednání, je povinen orgán ochrany
přírody doručit předvolání k tomuto jednání účastníku řízení nejméně 15
dnů, ve zvláště složitých případech 30 dnů přede dnem ústního jednání.
Stejnou dobu musí být vyvěšena veřejná vyhláška o ústním jednání.
(3) V jednoduchých věcech rozhodne orgán státní ochrany přírody
bezodkladně. V ostatních případech rozhodne do 60 dnů od zahájení
řízení, ve zvláště složitých případech do 90 dnů od zahájení řízení.
(4) Nevylučuje-li to povaha věci nebo nebrání-li tomu důležitý zájem
některého z účastníků řízení, může orgán ochrany přírody spojit různá
řízení podle tohoto zákona a vydat žadateli nebo osobě, jíž má být
uložena povinnost, několik rozhodnutí společně.
§ 84
Změny a zrušení rozhodnutí
(1) Orgán ochrany přírody může z vlastního podnětu nebo na návrh po
provedeném řízení jím vydané rozhodnutí změnit, popřípadě zrušit
a) dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí,
b) vyžadují-li to zájmy přírody a krajiny chráněné tímto zákonem,
zejména vznikla-li nebo hrozí-li vážná ekologická újma,
c) nedodržuje-li oprávněný opětovně podmínky rozhodnutí nebo povinnosti
stanovené v něm orgánem ochrany přírody,
d) nevyužívá-li oprávněný rozhodnutí bez zvláštního důvodu po dobu
delší dvou let,
e) dochází-li při činnosti vykonávané na základě rozhodnutí k
porušování ustanovení tohoto zákona nebo k podstatnému poškozování
jiných oprávněných zájmů v ochraně přírodního prostředí.
(2) Ministerstvo životního prostředí si může změnu či zrušení
rozhodnutí vyhradit, jde-li o rozhodnutí nižšího orgánu ochrany přírody
z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo e).
§ 85
Státní dozor v ochraně přírody
(1) Krajské úřady, Agentura a správy národních parků kontrolují, zda v
obvodu jejich působnosti nedochází k ohrožování zájmů ochrany přírody a
krajiny, kontrolují dodržování tohoto zákona a prováděcích předpisů a v
rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.
Tyto orgány zejména kontrolují, jak jsou dodržována vydaná rozhodnutí a
závazná stanoviska na úseku ochrany přírody a krajiny, plněny
povinnosti fyzických a právnických osob vyplývající z předpisů na
ochranu přírody a krajiny, zajišťovány ochranné podmínky zvláště
chráněných částí přírody a dodržována ochrana významných krajinných
prvků, připravovány a naplňovány plány, projekty a opatření k obnově
systému ekologické stability.
(2) Ministerstvo životního prostředí v rámci vrchního dozoru v ochraně
přírody kontroluje, jak orgány ochrany přírody, stráž přírody, fyzické
i právnické osoby provádějí ustanovení tohoto zákona a prováděcích
předpisů. Ministerstvo životního prostředí kontroluje, jak jsou
dodržována rozhodnutí a závazná stanoviska orgánů ochrany přírody,
plněny povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny,
zpracovávány a zajišťovány plány péče o zvláště chráněná území a
záchranné programy rostlin a živočichů, dodržovány podmínky ochrany
národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních
rezervací a národních přírodních památek. Zjistí-li Ministerstvo
životního prostředí závady, uloží potřebná opatření k jejich
odstranění.
(3) Pověření zaměstnanci orgánů ochrany přírody se při výkonu kontrolní
činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným orgánem ochrany přírody,
který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
ČÁST OSMÁ
Odpovědnost na úseku ochrany přírody
§ 86
Odstranění následků neoprávněných zásahů
(1) Kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajiny
chráněné podle tohoto zákona, je povinen navrátit ji do původního
stavu, pokud je to možné a účelné. O možnosti a podmínkách uvedení do
původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody.
(2) Jestliže uvedení do původního stavu není možné a účelné, může orgán
ochrany přírody uložit povinnému, aby provedl přiměřená náhradní
opatření k nápravě. Jejich účelem je kompenzovat, byť jen zčásti,
následky nedovoleného jednání.
(3) Uložením povinnosti uvedení do původního stavu či náhradního
opatření není dotčena povinnost náhrady škody podle jiných předpisů ani
možnost postihu za přestupek nebo protiprávní jednání či trestný čin.
§ 87
Přestupky
(1) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 10 000 Kč fyzické
osobě, která se dopustí přestupku tím, že
a) nedovoleně mění či ruší dochovaný stav přírody ve zvláště chráněném
území nebo nedovoleně mění dochovaný stav památného stromu,
b) nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů
rostlin,
c) zraňuje, chová bez povolení zvláště chráněné živočichy nebo ptáky
nebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje,
d) neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup
na pozemky, které vlastní nebo užívá,
e) nesplní ohlašovací povinnost určenou tímto zákonem,
f) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení
zvláště chráněných částí přírody,
g) neprovede uložení náhradní výsadby dřevin podle § 9,
h) nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64,
i) nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11
odst. 1,
j) vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny nebo
vypouští zvláště chráněné živočichy narozené a odchované v zajetí do
volné přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody,
k) nevede řádně záznamy o chovu zvláště chráněných živočichů nebo ptáků
či pěstování zvláště chráněných rostlin,
l) nesplní povinnost nezaměnitelného označení zvláště chráněného
živočicha nebo ptáka, nepožádá ve stanovených lhůtách o vydání
osvědčení nebo osvědčení ve stanovené lhůtě neodevzdá příslušnému
orgánu ochrany přírody.
(2) Orgán ochrany přírody uloží pokutu ve výši do 20 000 Kč fyzické
osobě, která se dopustí přestupku tím, že
a) zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení
určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,
b) zničí zvláště chráněné rostliny zařazené do kategorie ohrožených buď
přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního
prostředí,
c) usmrcuje ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště
chráněné živočichy zařazené do kategorie ohrožených přímo nebo způsobí
jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí nebo
chytá zvláště chráněné živočichy,
d) ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při
zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při
hygienických opatřeních,
e) poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les,
f) provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu
orgánu ochrany přírody,
g) poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást, nebo porušuje jiné
povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10,
h) naruší krajinný ráz nesplněním povinnosti podle § 12 odst. 2,
i) porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku vydaného podle
§ 19.
(3) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 100 000 Kč fyzické
osobě, která se dopustí přestupku tím, že
a) poškodí nebo zničí památný strom nebo zvláště chráněné území či jeho
část,
b) usmrtí zvláště chráněného živočicha kriticky nebo silně ohroženého
druhu nebo způsobí jeho úhyn zásahem do jeho životního prostředí,
c) zničí zvláště chráněnou rostlinu kriticky nebo silně ohroženého
druhu nebo způsobí její úhyn zásahem do jejího životního prostředí,
d) pokácí bez povolení nebo závažně poškodí skupinu dřevin rostoucích
mimo les,
e) neuvede poškozenou část přírody chráněnou dle tohoto zákona do
původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě tohoto stavu podle § 86
či přiměřená náhradní opatření podle § 67 odst. 4,
f) nesplní povinnost vlastníka či nájemce pozemku zdržet se negativních
zásahů na pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle §
40 odst. 4,
g) nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a
živočichů podle § 5 odst. 3,
h) nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovený podle § 66,
i) nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo
zakázán podle mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště
chráněné nerosty; je-li naplněna skutková podstata přestupku podle
zvláštního předpisu,^4a) toto ustanovení se nepoužije,
j) nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvláště chráněné nerosty,
k) porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch (§
13),
l) neplní podmínky výjimky udělené podle § 43 a 56 nebo podmínky
souhlasu podle § 44 a 57,
m) závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,
n) vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném
území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou
nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany
přírody, bez tohoto souhlasu,
o) neprokáže předepsaným způsobem původ ptáka nebo původ zvláště
chráněné rostliny nebo živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného
podle mezinárodní úmluvy, popřípadě zvláštního právního předpisu,^4a)
popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54.
(4) Za přestupky v ochraně zvláště chráněných rostlin a živočichů,
dřevin a památných stromů lze uložit pokutu až dvojnásobnou, pokud byly
spáchány ve zvláště chráněných územích.
§ 88
Pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské
činnosti
(1) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč
právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti,
která se dopustí protiprávního jednání tím, že
a) poškodí součást přírody ve zvláště chráněném území, nedovoleně změní
nebo ohrožuje jeho dochovaný stav,
b) poškodí nebo zničí památný strom,
c) poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin
rostoucích mimo les,
d) nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů
rostlin,
e) usmrcuje nebo chová ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni,
nebo zvláště chráněné živočichy bez povolení, anebo jinak nedovoleně
zasahuje do jejich přirozeného vývoje,
f) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení
zvláště chráněných částí přírody,
g) neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup
na pozemky, které vlastní nebo užívá,
h) nesplní ohlašovací povinnost podle tohoto zákona nebo nesplní
povinnost náhradní výsadby podle § 9,
i) provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu
orgánu ochrany přírody,
j) porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch,
k) nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64 nebo
porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku,
l) poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást nebo porušuje jiné
povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10,
m) nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11
odst. 1,
n) vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny nebo
vypouští zvláště chráněné živočichy narozené a odchované v zajetí do
volné přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody.
(2) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 2 000 000 Kč
právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti,
která se dopustí protiprávního jednání tím, že
a) naruší krajinný ráz nesplněním povinností podle § 12 odst. 2,
b) závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,
c) zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení
určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,
d) zničí jedince zvláště chráněného druhu rostlin buď přímo nebo
nedovoleným zásahem do jejich prostředí,
c) usmrcuje zvláště chráněné živočichy přímo nebo způsobí jejich úhyn
nedovoleným zásahem do jejich prostředí,
f) ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při
zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při
hygienických opatřeních,
g) neuvede poškozenou část přírody chráněnou podle tohoto zákona do
původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě podle § 86 či přiměřená
náhradní opatření podle § 67 odst. 4,
h) nesplní povinnosti vlastníka či nájemce pozemku zdržet se
negativních zásahů na pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní
ochrany podle § 40 odst. 4,
i) nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadbytečnému úhynu rostlin a
živočichů podle § 5 odst. 3, nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvlášť
chráněné nerosty,
j) nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovené podle § 66,
k) nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo
zakázán podle mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště
chráněné nerosty; je-li naplněna skutková podstata přestupku podle
zvláštního předpisu,^4a) toto ustanovení se nepoužije,
l) nezajistí ochranu paleontologického nálezu před zničením, poškozením
nebo odcizením podle § 11,
m) překročí nezbytně nutnou míru při poškozování obecně či zvláště
chráněných částí přírody na územích sloužících zájmům obrany státu
podle § 90 odst. 2,
n) vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném
území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou
nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany
přírody, bez tohoto souhlasu,
o) neprokáže předepsaným způsobem původ ptáka nebo původ zvláště
chráněné rostliny nebo živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného
podle mezinárodní úmluvy, popřípadě zvláštního právního předpisu,^4a)
popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54,
p) neplní podmínky výjimky udělené podle § 43 a 56 nebo podmínky
souhlasu podle § 44 a 57.
(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti protiprávního
jednání a k rozsahu hrozící nebo způsobené újmy ochraně přírody a
krajiny.
(4) Pokutu podle odstavců 1 a 2 lze uložit nejpozději do tří let ode
dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.
(5) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci
rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.
(6) Uložením pokuty právnické osobě zůstává nedotčena její odpovědnost,
případně odpovědnost jejích pracovníků podle zvláštních předpisů.
§ 88a
Vybírání a vymáhání pokut
Pokutu uloženou inspekcí, Agenturou nebo správou národního parku podle
§ 87 nebo § 88 anebo újezdním úřadem vybírají tyto úřady. V ostatních
případech pokutu vybírá a vymáhá orgán ochrany přírody, který ji
uložil. Výnosy pokut uložených obecním úřadem obce s rozšířenou
působností jsou příjmem rozpočtu obce a výnosy pokut uložených krajským
úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje. Výnosy pokut uložených Agenturou,
správou národního parku a inspekcí se dělí způsobem upraveným zvláštním
zákonem,^7) s výjimkou území vojenských újezdů, kde je výnos pokut
příjmem státního rozpočtu. Výnosy z pokut může obec užít jen pro
zlepšení životního prostředí a pro ochranu přírody a krajiny v obci.
§ 89
Odebrání nedovoleně držených jedinců zvláště chráněných druhů
(1) Orgán ochrany přírody může nedovoleně držené jedince zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů a ptáků odebrat. Odebrat může i
jedince zvláště chráněných rostlin a živočichů nebo rostlin a živočichů
chráněných podle mezinárodních úmluv, pokud držitel takového jedince
neprokáže jeho původ podle § 54 odst. 1 nebo je-li obchod s nimi omezen
nebo zakázán podle mezinárodních úmluv. V případě odebrání na základě
zvláštního předpisu^4a) se toto ustanovení nepoužije.
(2) Písemné rozhodnutí o odebrání podle odstavce 1 musí orgán ochrany
přírody vydat nejpozději do 15 dnů ode dne odebrání, jinak je odebrání
neplatné.
(3) Vlastníkem odebrané věci se stává stát. Podrobnosti může stanovit
Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
ČÁST DEVÁTÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 90
Ustanovení společná
(1) Souhlasy a závazná stanoviska vydávaná podle tohoto zákona k plánům
a politikám, které nejsou schvalovány ve správním řízení, se též
nevydávají ve správním řízení. Souhlasy a závazná stanoviska vydávaná
podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního
právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu.
Odkladný účinek odvolání je vyloučen v případě rozhodnutí o zřízení
přechodně chráněné plochy podle § 13, omezení a zákazu činnosti podle §
66 a odebrání rostlin a živočichů podle § 89.
(2) Ustanovení § 4 odst. 2, § 6, 7, 8, 12, 63 a 70 se nevztahují na
činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo
bezpečnosti státu^43b), zejména z důvodu výcviku nebo cvičení
ozbrojených sil anebo bezpečnostních sborů. Případné poškozování
přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit
nezbytně nutnou míru. Bude-li docházet k poškozování přírody z důvodů
zajišťování obrany nebo bezpečnosti státu, zejména z důvodu výcviku
nebo cvičení ozbrojených sil anebo ozbrojených bezpečnostních sborů,
Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra v součinnosti s
Ministerstvem životního prostředí zabezpečí, aby stupeň poškození
přírody nepřekročil nezbytně nutnou míru.
(3) Při hornické činnosti v dobývacím prostoru výhradních ložisek
nerostů^44) lze povinnosti podle § 10 odst. 2, § 11 odst. 1 a 2 a § 51
odst. 2 uplatnit jen v dohodě s osobou oprávněnou k výkonu hornické
činnosti podle zvláštního předpisu.^45)
(4) Nápravné opatření podle § 86 se neuloží, pokud bylo k nápravě
ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě
rostoucích rostlin nebo na přírodních stanovištích vymezených v zákoně
o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých
zákonů^46a) vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle
zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně
některých zákonů^46a). Zahájené řízení o uložení nápravného opatření
podle § 86 orgán ochrany přírody přeruší, pokud bylo k nápravě
ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě
rostoucích rostlin nebo na přírodních stanovištích vymezených v zákoně
o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých
zákonů^46a) zahájeno řízení o uložení nápravných opatření podle zákona
o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých
zákonů^46a).
(5) Státní přírodní rezervace vyhlášené podle § 4 odst. 3 zákona č.
40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, se převádějí do kategorie
národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33),
národních přírodních památek (§ 35) nebo přírodních památek (§ 36).
Kategorizaci těchto území stanoví Ministerstvo životního prostředí
obecně závazným právním předpisem.
(6) Chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné studijní
plochy vyhlášené podle § 5 zákona č. 40/1956 Sb. se vyhlašují za
národní přírodní památky či přírodní památky (§ 35 a 36). Kategorizaci
těchto území stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným
právním předpisem.
(7) Chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky vyhlášené
podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. se tímto prohlašují za přírodní památky
(§ 36), pokud nebudou zařazeny do kategorie národních přírodních
rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33) nebo národních přírodních
památek (§ 35) Ministerstvem životního prostředí obecně závazným
právním předpisem.
(8) Stromy a jejich skupiny vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb.
za chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky se tímto
prohlašují památnými stromy (§ 46).
(9) Národní parky a chráněné krajinné oblasti vyhlášené podle § 8
zákona č. 40/1956 Sb. jsou nadále chráněny jako národní parky (§ 15) a
chráněné krajinné oblasti (§ 25).
(10) Oblasti klidu vyhlášené obecně závaznými právními předpisy
okresních národních výborů^47) se tímto prohlašují za přírodní parky (§
12).
(11) Dosavadní ochranu zvláště chráněného území, vyhlášeného podle
dřívějších předpisů před účinností tohoto zákona ústředním orgánem
státní správy, jež přešlo do kategorie přírodní rezervace nebo přírodní
památka, může Ministerstvo životního prostředí zrušit obecně závazným
právním předpisem v případě, kdy je na tomto území nově vyhlášeno
zvláště chráněné území okresním úřadem, krajským úřadem, Agenturou nebo
správou národního parku podle tohoto zákona, nebo za podmínek
stanovených v § 45.
(12) Ustanovení § 4 odst. 2 a 3 a § 12 se nevztahují na činnosti konané
v přímé souvislosti se správou státních hranic.^47a) Případné
poškozování přírody z důvodu správy státních hranic v těchto případech
nesmí překročit nezbytně nutnou míru.
(13) K zajištění přehledu o pozemcích v obvodu své působnosti pro účely
ochrany přírody a pro vymezování zvláště chráněných území a jejich
ochranných pásem jsou orgány ochrany přírody a organizační složka státu
pověřená správou ústředního seznamu oprávněny využívat bezplatně údajů
katastru nemovitostí.^47b)
(14) Činnosti zakázané nebo omezené bližšími ochrannými podmínkami
uvedenými v právních předpisech, kterými byly vyhlášeny národní parky,
chráněné krajinné oblasti, státní přírodní rezervace, chráněné přírodní
výtvory, chráněné přírodní památky, chráněná naleziště, chráněné parky
a zahrady a chráněné studijní plochy a jejich ochranná pásma podle
zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, se nadále považují za
činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody podle § 44 odst. 3.
(15) V řízeních podle jiných právních předpisů, v nichž mohou být
dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, jsou orgány ochrany přírody
dotčenými orgány.
(16) Zákazy vstupu a vjezdu stanovené tímto zákonem se nevztahují na
pracovníky orgánů ochrany přírody a stráže ochrany přírody při plnění
povinností plynoucích z tohoto zákona.
(17) Orgány ochrany přírody poskytují předběžné informace podle
správního řádu^47c).
§ 90a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností, pověřenému obecnímu úřadu, obecnímu úřadu, magistrátům
statutárních měst nebo úřadům městských částí hlavního města Prahy
podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 91
Ustanovení přechodné
Státní správu lesního hospodářství nad vojenskými lesy^48) na území
Národního parku Šumava, u kterých již pominuly důvody jejich prohlášení
za vojenské lesy, vykonává Správa národního parku Šumava v rozsahu
podle § 78 odst. 4.
§ 92
Ustanovení zrušovací
Zrušují se:
1. Zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona ČNR
č. 146/1971 Sb., zákona ČNR č. 137/1982 Sb., zákona ČNR č. 96/1977 Sb.
a zákona ČNR č. 65/1986 Sb.,
2. § 2 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního
znaku a státní vlajky České republiky,
3. § 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 163/1991
Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho
ochrany,
4. § 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 164/1991
Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho
ochrany,
5. § 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 165/1991
Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho
ochrany,
6. Vyhláška č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně
stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich
kácení a o způsobu využití dřevní hmoty těchto stromů,
7. Vyhláška č. 131/1957 Ú.l., o dobrovolných pracovnících státní
ochrany přírody (konzervátorech a zpravodajích),
8. Vyhláška č. 228/1959 Ú.l. o evidenci chráněných částí přírody a o
náhradě za majetkovou újmu vzniklou z omezení stanovených podmínkami
ochrany.
§ 93
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Burešová v.r.
Pithart v.r.
Příloha
Správy národních parků, jejich sídla a správní obvody, tvořené
národními parky a jejich ochrannými pásmy, podle ustanovení § 78 odst.
2 zákona:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Název správy Sídlo správy Správní obvod Právní předpis, kterým byl
národní park vyhlášen
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Správa Národního parku Krásná Lípa Národní park zákon č. 161/1999 Sb.
České Švýcarsko České Švýcarsko
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Správa Krkonošského Vrchlabí Krkonošský národní park nařízení vlády ČR č. 165/1991 Sb.
národního parku a jeho ochranné pásmo
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Správa Národního parku Znojmo Národní park Podyjí nařízení vlády ČR č. 164/1991 Sb.
Podyjí a jeho ochranné pásmo
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Správa Národního parku Vimperk Národní park Šumava nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb.
Šumava
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 218/2004 Sb.
Přechodná a společná ustanovení
1. Dosavadní vydaná rozhodnutí o výjimkách ze zákazu podle zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů, nejsou tímto zákonem dotčena.
2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů.
3. Zahájená projednávání záměrů (návrhů) na vyhlášení zvláště
chráněných území podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se dokončí podle dosavadní
právní úpravy.
Čl. VII zákona č. 312/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Právnická osoba nebo fyzická osoba, která v den nabytí účinnosti tohoto
zákona provozuje zařízení poskytující péči o živočichy neschopné v
důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale
přežít ve volné přírodě a požádá o povolení k provozování záchranné
stanice podle § 5 odst. 8 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za držitele platného
povolení, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí vydaném v řízení o
povolení provozování záchranné stanice. Lhůta pro vydání rozhodnutí v
řízení o povolení provozování záchranné stanice podle § 5 odst. 8
zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, činí v případě žádosti podané podle věty první tohoto
ustanovení 12 měsíců ode dne doručení žádosti.
Čl. XIII zákona č. 223/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se
posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 349/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Přírodní památky nebo přírodní rezervace vyhlášené na území
národních parků nebo jejich ochranných pásem podle dosavadních právních
předpisů může Ministerstvo životního prostředí zrušit prováděcím
právním předpisem.
2. Řízení zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou případů uvedených v
bodu 3.
3. Řízení zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 43
zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, dokončí orgán ochrany přírody příslušný podle zákona č.
114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí, jejichž běh započal, běží ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.
4. Na území hlavního města Prahy vykonávají úřady městských částí
státní správu v ochraně přírody v rozsahu svěřeném obecním úřadům podle
§ 76 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu jednoho
roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 381/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Ochranná pásma chráněných krajinných oblastí, vyhlášená podle
dosavadních právních předpisů do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
zanikají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. VII zákona č. 350/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
V případech, kdy bylo podle předchozích právních předpisů potřeba
závazné stanovisko a řízení nebyla ke dni účinnosti tohoto zákona
dokončena, se závazné stanovisko nevydá a řízení se dokončí podle
tohoto zákona. Tuto skutečnost správní orgán zaznamená ve spisu a
oznámí ji žadateli.
Čl. IX zákona č. 250/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, organizační
složka státu zřízená Ministerstvem životního prostředí, se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona stává Agenturou ochrany přírody a krajiny České
republiky zřízenou podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Správy chráněných krajinných oblastí jako orgány ochrany přírody
vykonávající státní správu podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona zanikají.
3. Řízení zahájené správou chráněné krajinné oblasti přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené dokončí Agentura
ochrany přírody a krajiny České republiky zřízená podle zákona č.
114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů k
České republice, jakož i výkon dalších práv a povinností České
republiky, vážících se k Agentuře ochrany přírody a krajiny České
republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přechází dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona na Agenturu ochrany přírody a krajiny
České republiky zřízenou podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, vážící se k
Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
na Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky zřízenou podle
zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
1) Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.
1a) Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a
planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších
opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o
obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb.
Nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a
planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.
Nařízení Komise (ES) č. 865/2006 o prováděcích pravidlech k nařízení
Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy.
1) Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.
1c) Přílohy II, IV a V směrnice Rady 92/43/EHS.
1a) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních
stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
1b) Příloha I směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně
přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích
rostlin.
1e) Směrnice Rady 92/43/EHS.
1f) Příloha II směrnice Rady 92/43/EHS.
1g) Směrnice Rady 92/43/EHS.
2) § 2 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní
správě lesního hospodářství.
3) § 21 zákona ČNR č. 96/1977. Sb.
3a) § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o
změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na
životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
4) Např. zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, zákon č.
87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb.,
zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č.
96/1977 Sb., a zákona č. 143/1991 Sb., zákon č. 102/1963 Sb., o
rybářství.
4a) Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a
planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších
opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o
obchodování s ohroženými druhy).
4b) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 449/2001 Sb.
Zákon č. 102/1963 Sb.
4b) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů.
4c) Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně
žijících ptáků.
5) Zákon č. 61/1964.
Vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu
č. 61/1964 Sb.
Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a
plemenům zvířat.
6) § 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.
6a) § 10 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č.
175/2002 Sb.
6b) Například § 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a
o změně některých zákonů (vodní zákon), § 24 odst. 3 písm. g), § 25
odst. 4 písm. h), § 58 odst. 1 písm. f) a § 59 odst. 1 písm. f) zákona
č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České
republiky.
8) § 27 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
9) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9a) § 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
10) Zákon č. 23/1962 Sb.
Zákon č. 102/1963 Sb.
11) Zákon č. 61/1977 Sb.
Zákon ČNR č. 96/1977 Sb.
12) § 20 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.
13) Např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů
řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, zákon č.
403/1990 Sb., o odstranění některých majetkových křivd, zákon č.
87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 92/1991 Sb., o
podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon č. 229/1991 Sb.,
o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
14) § 10 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.
14a) Například část první zákona č. 50/1976 Sb., § 24 zákona č.
289/1995 Sb., § 23 až 26 zákona č. 254/2001 Sb., § 36 až 38 zákona č.
449/2001 Sb.
15) Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění
zákon č. 124/1976 Sb.), zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb.
16) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona
ČNR č. 157/1983 Sb.
Vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., ve
znění vyhlášky č. 133/1965 Sb. a vyhlášky č. 19/1984 Sb.
Zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii.
Zákon ČNR č. 36/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie.
17) Zákon č. 183/2006 Sb.
18) § 8 až 10 zákona č. 138/1973 Sb.
19) § 13 zákona č. 138/1973 Sb.
19a) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o
změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské
stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů
(zákon o rybářství), zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění
pozdějších předpisů.
19b) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a
programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
19c) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o
změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na
životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
19d) Zákon č. 244/1992 Sb.
Zákon č. 100/2001 Sb.
19e) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o
změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).
19f) § 20 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb.
19g) § 5 zákona č. 18/2004 Sb.
19h) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
20) Např. zákon č. 87/1987 Sb.
20a) Čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9.
prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.
20b) § 43 zákona č. 183/2006 Sb.
20c) Část čtvrtá správního řádu.
20d) Čl. 8 odst. 3 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 338/97.
20e) Čl. 66 nařízení Komise (ES) č. 865/2006.
21) Např. zákon č. 23/1962 Sb., zákon č. 102/1963 Sb., zákon č. 61/1964
Sb., zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využívání
nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.
21a) Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21b) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve
znění pozdějších předpisů.
21c) Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21d) Například zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými
zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů.
21e) Například vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy
nebo škody způsobené na lesích.
21f) Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 99/2004 Sb.
22) Zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových
úřadech.
23) Zákon č. 53/1966 Sb.
24) § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.
25) § 109 až 116 zákona č. 50/1976 Sb.
25a) § 27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a
jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění
pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon),
ve znění zákona č. 27/1984 Sb. (úplné znění č. 55/1984 Sb.).
28) Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH
PRÁV A SVOBOD.
29) § 127a občanského zákoníku.
30) Např. zákon č. 135/1961 Sb., vyhláška č. 99/1989 Sb., ve znění
vyhlášky č. 24/1990 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích
(pravidla silničního provozu).
31) Např. § 16 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., vyhláška č.99/1989 Sb.
32) Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976
Sb.
33) Zákon č. 17/1992 Sb.
34) § 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
35) § 14 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
37) Zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a
její působnosti v ochraně lesa.
38) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.
39) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších
předpisů.
39a) § 32 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39c) Například nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování
plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s
jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě.
39d) § 66 zákona č. 449/2001 Sb.
40) Zákon č.96/1977 Sb.
Zákon č. 23/1962 Sb.
Zákon č. 102/1963 Sb.
Zákon č. 53/1966 Sb.
40b) § 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně státu.
41) Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České
Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
41a) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
41) Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České
Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
41c) § 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č.
291/2009 Sb.
41d) Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004,
kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a
integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v
nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla
pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým
se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
42) § 13 odst. 2, § 45, 46, 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o
přestupcích.
43) Zákon č. 71/1967 Sb.
43a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
43b) Zákon č. 222/1999 Sb.
44) § 11 zákona č. 44/1988 Sb.
45) § 15 až 19 zákona č. 44/1988 Sb.
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní
báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
46) Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976
Sb., zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 53/1966 Sb., zákon č. 23/1962 Sb.,
zákon č. 102/1963 Sb.
46a) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její
nápravě a o změně některých zákonů.
47) § 24a zákona ČNR č. 67/1969 Sb., o národních výborech, ve znění
pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb.).
47a) Zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích.
47b) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
47c) § 139 správního řádu.
48) § 25 zákona č. 61/1977 Sb.
