435/2004 Sb.



ZÁKON



ze dne 13. května 2004



o zaměstnanosti



Změna: 202/2005 Sb.



Změna: 168/2005 Sb.



Změna: 253/2005 Sb.



Změna: 428/2005 Sb.



Změna: 350/2005 Sb.



Změna: 495/2005 Sb.



Změna: 382/2005 Sb., 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.



Změna: 161/2006 Sb.



Změna: 264/2006 Sb. (část)



Změna: 109/2006 Sb., 115/2006 Sb.



Změna: 214/2006 Sb.



Změna: 165/2006 Sb.



Změna: 109/2006 Sb. (část), 112/2006 Sb., 264/2006 Sb.



Změna: 159/2007 Sb.



Změna: 181/2007 Sb.



Změna: 213/2007 Sb.



Změna: 379/2007 Sb.



Změna: 261/2007 Sb., 362/2007 Sb.



Změna: 57/2008 Sb.



Změna: 124/2008 Sb.



Změna: 479/2008 Sb. (část)



Změna: 129/2008 Sb., 382/2008 Sb., 479/2008 Sb. (část)



Změna: 479/2008 Sb.



Změna: 158/2009 Sb.



Změna: 326/2009 Sb.



Změna: 223/2009 Sb.



Změna: 306/2008 Sb.



Změna: 227/2009 Sb., 149/2010 Sb.



Změna: 281/2009 Sb., 347/2010 Sb., 427/2010 Sb.



Změna: 73/2011 Sb.



Změna: 427/2010 Sb. (část)



Změna: 364/2011 Sb., 365/2011 Sb., 367/2011 Sb., 420/2011 Sb., 470/2011

Sb.



Změna: 1/2012 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 437/2012 Sb.



Změna: 505/2012 Sb.



Změna: 401/2012 Sb.



Změna: 306/2013 Sb.



Změna: 303/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 101/2014 Sb.



Změna: 219/2014 Sb.



Změna: 136/2014 Sb., 250/2014 Sb.



Změna: 84/2015 Sb.



Změna: 203/2015 Sb. (část)



Změna: 203/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



HLAVA I



PŘEDMĚT ÚPRAVY



§ 1



Tento zákon v souladu s právem Evropské unie^1) upravuje zabezpečování

státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné

zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.



HLAVA II



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 2



Státní politika zaměstnanosti



(1) Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména



a) zabezpečování práva na zaměstnání,



b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání

prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku

trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob,



c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských

zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií

zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního

fondu,



d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění

priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu

práce,



e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,



f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem

zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce,



g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,



h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských

služeb na trhu práce,



i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,



j) opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s

osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se

zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené

postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání,

rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním

kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob,



k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a

dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu

práce,



l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České

republiky a z území České republiky do zahraničí.



(2) Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní

další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové

organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje

stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními

samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se

zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů.



(3) Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České

republice vykonávají



a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo"),



b) Úřad práce České republiky (dále jen „Úřad práce“)^75)



§ 3



Účastníci právních vztahů



(1) Účastníky právních vztahů podle tohoto zákona jsou



a) Česká republika, za kterou jedná ministerstvo a Úřad práce,



b) fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem;^2) fyzickými

osobami jsou státní občané České republiky a za stejných podmínek

cizinci,^3) kteří splňují podmínky pro zaměstnávání stanovené tímto

zákonem,



c) zaměstnavatelé;^4) za zaměstnavatele se považují rovněž organizační

složky zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzické osoby

oprávněné podnikat na území České republiky podle zvláštních právních

předpisů,^5)



d) právnické a fyzické osoby a další subjekty podle zvláštních právních

předpisů^6) vykonávající činnosti podle tohoto zákona.



(2) Státní příslušník jiného členského státu Evropské unie (dále jen

"občan Evropské unie") a jeho rodinný příslušník^7) mají stejné právní

postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občan České

republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.



(3) Rodinní příslušníci občana České republiky, kteří nejsou státními

příslušníky České republiky ani jiného členského státu Evropské unie,

mají v právních vztazích upravených tímto zákonem stejné právní

postavení jako občan České republiky, pokud tento zákon nestanoví

jinak.



§ 4



Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na

zaměstnání



(1) Účastníci právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. a), c) a d) jsou

povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami

uplatňujícími právo na zaměstnání.



(2) Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv

diskriminace^80).



§ 5



Vymezení některých pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) identifikačními údaji



1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné

příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození,

nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby,



2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační

číslo osoby,



3. u fyzické osoby, která je podnikatelem,^8) obchodní firma nebo

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání,

identifikační číslo, bylo-li přiděleno,



4. u zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění

organizační složky v České republice,



b) bydlištěm



1. u státního občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na

území České republiky,



2. u cizince,^3) který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným

příslušníkem anebo rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa

trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud

takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky

obvykle zdržuje,



3. u cizince,^3) který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným

příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa

místa trvalého pobytu na území České republiky,



4. u cizince^3), který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným

příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana České republiky, a který

je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání

na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci (dále jen „modrá

karta“), vydaným podle jiného právního předpisu^72a), adresa uvedená

jako místo pobytu v agendovém informačním systému cizinců (§ 147c),



c) vážnými důvody důvody spočívající v



1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,



2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního

právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické

osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká

závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), pokud s uchazečem o

zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto

podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového

pojištění považuje za osobu blízkou,



3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce

dítěte,



4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo

registrovaného partnera,



5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku

práce,



6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat

zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce - krajskou

pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu

(dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) při zprostředkování

zaměstnání, nebo



7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či

náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele,



d) soustavnou přípravou na budoucí povolání doba denního studia na

střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole a jazykové škole s

právem státní jazykové zkoušky a doba prezenčního studia na vysoké

škole^9), a to včetně prázdnin, které jsou součástí školního nebo

akademického roku,



e) nelegální prací,



1. výkon závislé práce^81) fyzickou osobou mimo pracovněprávní

vztah^82), nebo



2. pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným

povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto

zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou vydanou

podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo v rozporu s

modrou kartou; to neplatí v případě převedení na jinou práci podle § 41

odst. 1 písm. c) zákoníku práce,



3. pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci pro právnickou nebo

fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území České republiky,

je-li podle zvláštního právního předpisu vyžadováno^3),



f) povoláním standardizovaný souhrn pracovních činností podle jejich

obvyklého seskupení na trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou

odbornou a další způsobilost.



HLAVA III



PŮSOBNOST MINISTERSTVA



§ 6



(1) Ministerstvo usměrňuje a kontroluje výkon státní správy a

dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.

Přitom



a) zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky

zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce, zaujímá

stanoviska k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které

zpracovávají jiné ústřední orgány státní správy,



b) zabezpečuje zpracovávání analýz a prognóz vývoje na trhu práce,

včetně mezinárodního srovnání, přijímá opatření k vytváření souladu

mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice a přijímá

opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území České

republiky a pracovních sil do zahraničí,



c) zabezpečuje správu a poskytování prostředků na zabezpečování státní

politiky zaměstnanosti, zajišťuje národní financování opatření v

oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce,

která jsou obsažena v programech Evropského sociálního fondu, a

zabezpečuje projekční řešení a programově technické vybavení

informačního systému v oblasti zaměstnanosti,



d) zabezpečuje rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci

v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, včetně

spolupráce s Evropskou unií,



e) spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států

Evropské unie v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na

území jiného členského státu,



f) zabezpečuje tvorbu a v souladu s vývojem trhu práce aktualizaci

Národní soustavy povolání a zveřejňuje ji v elektronické podobě

způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na její tvorbě a aktualizaci

spolupracuje se správními úřady a územními samosprávnými celky a bere v

úvahu návrhy osob působících na trhu práce. Národní soustava povolání

obsahuje



1. název a číselné označení povolání vyjádřené kódem,



2. stručný popis povolání,



3. pracovní činnosti v povolání,



4. předpoklady pro výkon povolání, zejména kvalifikační, odborné a

zdravotní,



5. další údaje související s povoláním,



g) poskytuje způsobem umožňujícím dálkový přístup orgánům, rozhodujícím

o poskytování veřejné výhody, podpory, dotace, příspěvku nebo

zadávajícím veřejné zakázky, údaje z evidence fyzických a právnických

osob, kterým byla pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu

nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3,



h) pro účely zaměstnanosti zajišťuje vedení centrální evidence zájemců

o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání, osob se zdravotním postižením,

cizinců, volných pracovních míst, volných pracovních míst obsaditelných

držiteli zaměstnanecké karty, volných pracovních míst obsaditelných

držiteli modré karty, agentur práce a dále evidenci povolení k výkonu

umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí a evidenci

právnických a fyzických osob, kterým byla pravomocně uložena pokuta za

umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3,



i) posuzuje rizika související s výkonem nelegální práce podle § 5

písm. e) bodu 3 a určuje riziková odvětví ekonomických činností, ve

kterých se tato nelegální práce soustřeďuje,



j) každoročně do 1. července předkládá Evropské komisi zprávu o počtu

kontrol provedených v předcházejícím kalendářním roce v jednotlivých

rizikových odvětvích, o výsledku těchto kontrol a jejich procentním

podílu na celkovém počtu právnických a fyzických osob podnikajících v

jednotlivých rizikových odvětvích.



(2) Evidence vedené podle odstavce 1 písm. h) vycházejí z údajů Úřadu

práce a mohou být ministerstvem a Úřadem práce využívány k plnění

povinností, které pro ně vyplývají z tohoto zákona, a dále mohou být

využívány k účelům stanoveným zvláštními právními předpisy; pro jiné

účely se údaje používají anonymně.



(3) Evidence právnických a fyzických osob, kterým byla pravomocně

uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e)

bodu 3 obsahuje



a) obchodní firmu nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě

jména a příjmení fyzické osoby,



b) identifikační číslo právnické nebo fyzické osoby,



c) výši uložené pokuty,



d) datum nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.



Údaje v této evidenci se uchovávají po dobu, po kterou jsou právnické

nebo fyzické osoby vyloučeny z účasti na veřejných výhodách, podporách,

dotacích, příspěvcích nebo získání veřejných zakázek.



§ 6a



(1) K plnění úkolů v oblasti zaměstnanosti ministerstvo může zřídit

státní příspěvkovou organizaci. Ministerstvo vydá zřizovací listinu

této státní příspěvkové organizace. Státní příspěvková organizace

vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině. Zřizovací listina musí

dále obsahovat tyto údaje:



a) název, sídlo a identifikační číslo osoby státní příspěvkové

organizace,



b) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje,



c) předmět hlavní činnosti, popřípadě jiné činnosti,



d) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační

struktury státní příspěvkové organizace,



e) vymezení majetku České republiky, který ministerstvo svěřuje státní

příspěvkové organizaci při jejím zřízení.



(2) Statutární orgán státní příspěvkové organizace zřízené podle

odstavce 1 jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí.



(3) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové

organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s

jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o

jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá

zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo

dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem

stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem

stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná

státní příspěvková organizace.



(4) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové

organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu

vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou

organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem České republiky,

a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne- li, přechází dnem zániku

zrušované státní příspěvkové organizace příslušnost k hospodaření s

majetkem České republiky včetně práv, s nímž tato organizace dosud

hospodařila, na ministerstvo. Současně přecházejí na Českou republiku

závazky, jakož i práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž

nositelem byla tato organizace, a ministerstvo se stává příslušné k

plnění těchto závazků, jakož i k výkonu práv a povinností z těchto

pracovněprávních vztahů.



(5) Zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní

příspěvkové organizace, o nichž bylo rozhodnuto podle odstavců 1 až 3,

oznamuje ministerstvo v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů

ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Oznámení obsahuje označení

zřizovatele státní příspěvkové organizace, její název, sídlo,

identifikační číslo a den, měsíc a rok vzniku, rozdělení, sloučení,

splynutí nebo zániku.



HLAVA IV



ÚŘAD PRÁCE A JEHO PŮSOBNOST



§ 7



(1) Organizační členění Úřadu práce stanoví zvláštní zákon^76).



(2) K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytváří Úřad práce podle

potřeby poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových

organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací

zdravotně postižených a územních samosprávných celků. Účelem poradních

sborů je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a

rozvoje lidských zdrojů v příslušném správním obvodu. Poradní sbory se

vyjadřují zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci

aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci

poradenské činnosti, opatřením na podporu rovného zacházení se všemi

fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a k hromadnému

propouštění.



(3) Úřad práce vytváří za účelem posouzení vhodné formy pracovní

rehabilitace osob se zdravotním postižením odborné pracovní skupiny

složené zejména ze zástupců organizací zdravotně postižených a zástupců

zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním

postižením.



§ 7a



(1) Úřad práce může určit úkony podle tohoto zákona, které lze vůči

němu činit prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy.

Úřad práce může činit úkony podle tohoto zákona prostřednictvím

pověřeného kontaktního místa veřejné správy. Úřad práce zveřejní seznam

úkonů podle věty první způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(2) Pověřeným kontaktním místem veřejné správy se rozumí kontaktní

místo veřejné správy^77), s nímž Úřad práce uzavře dohodu o možnosti

činit úkony podle odstavce 1 jeho prostřednictvím. Seznam pověřených

kontaktních míst veřejné správy zveřejní Úřad práce způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(3) Příslušnost pověřeného kontaktního místa veřejné správy, případně

příslušnost pracoviště pověřeného kontaktního místa veřejné správy,

prostřednictvím kterého se provede úkon podle odstavce 1, určí Úřad

práce. Neučiní-li tak, úkon podle odstavce 1 nelze prostřednictvím

pověřeného kontaktního místa veřejné správy provést.



(4) Pověřené kontaktní místo veřejné správy a jeho pracoviště, jehož

příslušnost byla určena podle odstavce 3, se musí nacházet na území

správního obvodu obce s rozšířenou působností, v němž má osoba činící

úkon podle odstavce 1 věty první nebo adresát úkonu, vůči němuž je

činěn úkon podle odstavce 1 věty druhé, bydliště anebo sídlo, nebo v

němž se skutečně zdržuje. Věta první se nepoužije, určí-li Úřad práce

příslušnost pověřeného kontaktního místa veřejné správy na základě

dohody s osobou činící úkon podle odstavce 1 věty první nebo s

adresátem úkonu podle odstavce 1 věty druhé.



(5) Odměnu spojenou s činěním úkonů podle odstavce 1 hradí pověřenému

kontaktnímu místu veřejné správy Úřad práce. Výši odměny a způsob její

úhrady stanoví dohoda podle odstavce 2.



§ 8



Úřad práce - generální ředitelství Úřadu práce (dále jen „generální

ředitelství Úřadu práce“)



a) zajišťuje ministerstvu podklady ke zpracování koncepcí a programů

státní politiky zaměstnanosti a k řešení stěžejních otázek na trhu

práce a stanoviska k opatřením ovlivňujícím státní politiku

zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje celkovou situaci na trhu

práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce,



b) spolupracuje se správními úřady, územními samosprávnými celky,

orgány sociálního zabezpečení, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány

státní zdravotní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle

zvláštních právních předpisů při tvorbě a realizaci opatření

souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností,



c) přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a

ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický

původ, osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob,

které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k

zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným

rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto

osob,



d) spolupracuje s ministerstvem na rozvíjení mezinárodních vztahů a

mezinárodní spolupráci v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na

úseku trhu práce, včetně spolupráce s Evropskou unií,



e) spolupracuje se zahraničními institucemi při plnění závazků v

oblasti zaměstnanosti vyplývajících z právních předpisů Evropské unie

nebo z mezinárodních smluv a koordinuje činnosti v rámci systému

Evropských služeb zaměstnanosti,



f) zajišťuje poskytování hmotné podpory na vytváření nových pracovních

míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců v

rámci investičních pobídek a zabezpečuje další související programy

schválené vládou,



g) uděluje a odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke

zprostředkování zaměstnání a vede evidenci agentur práce; údaje z této

evidence předává do centrální evidence vedené ministerstvem,



h) vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem a

zákonem o volném pohybu služeb^9b), včetně ukládání pokut,



i) zajišťuje zveřejňování, v elektronické podobě způsobem umožňujícím

dálkový přístup, písemných materiálů vztahujících se k poskytování

prostředků státního rozpočtu na nástroje a opatření aktivní politiky

zaměstnanosti, s výjimkou materiálů obsahujících osobní údaje fyzických

osob, které nejsou přímými příjemci těchto prostředků,



j) zřizuje školicí a rekvalifikační střediska a pro osoby se zdravotním

postižením pracovně rehabilitační střediska,



k) plní další povinnosti vyplývající z tohoto zákona a ze zvláštních

právních předpisů,



l) poskytuje Ministerstvu vnitra



1. přehled o změnách údajů v udělených povoleních ke zprostředkování

zaměstnání,



2. přehled o pokutách uložených právnickým nebo fyzickým osobám, kterým

bylo uděleno povolení ke zprostředkování zaměstnání, za porušení

povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů podle § 126 odst.

2 nebo jiného právního předpisu^78).



§ 8a



(1) Krajská pobočka Úřadu práce



a) zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém obvodu, statistiky,

rozbory a výhledy, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu

práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce; za tím

účelem může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve

vývoji zaměstnanosti,



b) spolupracuje se správními úřady, územními samosprávnými celky,

orgány sociálního zabezpečení, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány

státní zdravotní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle

zvláštních právních předpisů při tvorbě a realizaci opatření

souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností,



c) spolupracuje při vytváření mezinárodních programů nebo programů s

mezinárodní účastí týkajících se rozvoje lidských zdrojů a financování

z prostředků Evropských strukturálních fondů,



d) ve svém obvodu přijímá opatření na podporu a dosažení rovného

zacházení s muži a ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost,

rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižením a s dalšími

skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o

přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným

rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto

osob,



e) zabezpečuje a podporuje projekty a opatření související s rozvojem

lidských zdrojů v oblasti trhu práce včetně účasti na mezinárodních

programech a projektech, programech a projektech s mezinárodní účastí a

na programech financovaných z Evropských strukturálních fondů a v rámci

programů zaměstnanosti a programů Evropské unie, ověřuje nové nástroje

aktivní politiky zaměstnanosti,



f) zajišťuje zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a

zájemcům o zaměstnání a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti

podle tohoto zákona,



g) poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a

další služby v oblasti zaměstnanosti a pracovněprávních vztahů,



h) zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti

podle tohoto zákona, poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní

politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu

při rekvalifikaci,



i) zajišťuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců,

kteří jsou osobami se zdravotním postižením, příspěvek na podporu

zaměstnávání osob se zdravotním postižením,



j) zajišťuje povolování výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo

reklamní činnosti dítěte,



k) pro účely zaměstnanosti zajišťuje vedení evidence volných pracovních

míst, evidence zájemců o zaměstnání, evidence uchazečů o zaměstnání,

evidence osob se zdravotním postižením, evidence cizinců a dále

evidence povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní

činnosti dětí a evidenci fyzických a právnických osob, kterým byla

pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5

písm. e) bodu 3; údaje z těchto evidencí předává do centrálních

evidencí vedených ministerstvem,



l) poskytuje na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi^12) údaje



1. o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně

důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,



2. o tom, zda je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v

nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši,



3. o tom, zda jde o osobu, která vyžaduje zvýšenou péči při

zprostředkování zaměstnání,



4. o tom, zda osoba nastoupila k výkonu krátkodobého zaměstnání nebo

odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání zprostředkované krajskou

pobočkou Úřadu práce nebo účastnit se v cíleném programu k řešení

zaměstnanosti (§ 120),



5. o tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení uchazeče o zaměstnání z

evidence uchazečů o zaměstnání,



6. o tom, že uchazeč o zaměstnání vykonává činnost uvedenou v § 25

odst. 3, a údaj o ukončení této činnosti,



7. o tom, zda s uchazečem o zaměstnání byl v posledních 6 měsících před

zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání skončen pracovněprávní

vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů

vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem^33), nebo

s ním byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu,



m) potvrzuje občanovi Evropské unie, jeho rodinnému příslušníkovi (§ 3

odst. 2) a rodinnému příslušníkovi občana České republiky uvedenému v §

3 odst. 3 pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu

dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a sezónnímu zaměstnanci

existenci pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o

provedení práce,



n) vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem a

zákonem o volném pohybu služeb^9b), včetně ukládání pokut,



o) poskytuje Státnímu úřadu inspekce práce identifikační údaje

zaměstnanců vyslaných k výkonu práce na území České republiky a

identifikační údaje právnických a fyzických osob, k nimž byli vysláni,

potřebné k provádění kontroly dodržování pracovních podmínek těchto

zaměstnanců stanovených jinými právními předpisy upravujícími pracovní

podmínky,



p) zabezpečuje činnost Evropských služeb zaměstnanosti,



q) zabezpečuje spolupráci v otázkách zaměstnanosti, mobility pracovních

sil a rozvoje lidských zdrojů s územními samosprávnými celky,

příslušnými odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů,



r) plní další povinnosti vyplývající z tohoto zákona a ze zvláštních

právních předpisů^13).



(2) Místní působnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí místem, ve

kterém je nebo má být zaměstnávání vykonáváno, pokud tento zákon nebo

jiné právní předpisy nestanoví jinak.



HLAVA V



POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU FYZICKÝCH OSOB A SOUČINNOST POSKYTOVATELŮ

ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PŘI POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU FYZICKÝCH OSOB



§ 9



(1) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni za úhradu na žádost

krajských poboček Úřadu práce do 15 dnů ode dne, kdy obdrželi žádost,

provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby (§ 21)



(2) Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních

výkonů s bodovými hodnotami^14) a jinými právními předpisy^14a). Úhradu

poskytne Úřad práce, a to na základě vyúčtování předloženého

poskytovatelem zdravotních služeb.



§ 9a



zrušen



§ 9b



zrušen



HLAVA VI



PRÁVO NA ZAMĚSTNÁNÍ



§ 10



Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat

a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu^15) (dále

jen "zaměstnání"), na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí

dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem.



§ 11



Fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání

a vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit

zaměstnání v zahraničí.



§ 12



(1) Účastníkům právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona je

zakázáno činit nabídky zaměstnání, které



a) mají diskriminační charakter,



b) nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy, nebo



c) odporují dobrým mravům.



(2) Zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace

týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických

postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického

přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se

zvláštním právním předpisem^80), dále informace, které odporují dobrým

mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností

zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Na žádost

uchazeče o zaměstnání je zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost

požadovaného osobního údaje. Hlediska pro výběr zaměstnanců musí

zaručovat rovné příležitosti všem fyzickým osobám ucházejícím se o

zaměstnání. Ustanovení § 4 platí i zde.



§ 13



zrušen



ČÁST DRUHÁ



ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 14



(1) Zprostředkováním zaměstnání se rozumí



a) vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a

vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní

síly,



b) zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro

uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která

práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen "uživatel"),



c) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.



(2) Za zprostředkování zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) se rovněž

považuje, je-li cizinec vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k

výkonu práce na území České republiky na základě smlouvy s českou

právnickou nebo fyzickou osobou a obsahem této smlouvy je pronájem

pracovní síly.



(3) Zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem



a) krajské pobočky Úřadu práce,



b) právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě

zprostředkování zaměstnání (dále jen "agentury práce").



(4) Právo fyzických nebo právnických osob usazených^17) za účelem

zprostředkování zaměstnání v jiném členském státě Evropské unie v

souladu s jeho právními předpisy poskytovat na území České republiky

služby v oblasti zprostředkování zaměstnání dočasně a ojediněle^18) tím

není dotčeno; tyto osoby jsou však povinny nejpozději v den zahájení

této činnosti na území České republiky písemně oznámit Úřadu práce

údaje uvedené v § 61 odst. 1 nebo 3 a dobu, po kterou bude tato činnost

vykonávána.



(5) Krajské pobočky Úřadu práce mohou provádět pouze

zprostředkovatelskou činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) a c).

Agentury práce mohou provádět i zprostředkovatelskou činnost uvedenou v

odstavci 1 písm. b).



(6) Krajské pobočky Úřadu práce a agentury práce spolupracují při

zprostředkovatelské činnosti podle odstavce 1 písm. a) a c) při řešení

situace na trhu práce. Agentury práce mohou zprostředkovatelskou

činnost podle odstavce 1 písm. a) a c) vykonávat i na základě dohody s

Úřadem práce (§ 119a).



§ 15



Poradenství pro fyzické osoby se zaměřuje na posouzení osobnostních

předpokladů, schopností a dovedností a na doporučení zaměstnání,

přípravy na budoucí povolání, volby povolání a rekvalifikace.

Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců podle

kvalifikačních a osobnostních předpokladů. Informační činnost spočívá

zejména v informování o možnostech zaměstnání a o volných pracovních

místech a volných pracovních silách.



§ 16



Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje zveřejňování nabídek

zaměstnání sdělovacími prostředky nebo prostřednictvím elektronických

médií v případech, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost

mezi zaměstnavateli a fyzickými osobami, které se o práci ucházejí.



§ 17



(1) Osobní údaje o fyzických osobách a údaje o zaměstnavatelích lze

získávat, zpracovávat a sdělovat jen pro účely zprostředkování

zaměstnání, poskytování příspěvků na nástroje a opatření aktivní

politiky zaměstnanosti, příspěvku na podporu zaměstnávání osob se

zdravotním postižením a statistické účely. Pokud tento zákon nestanoví

jinak, platí pro zpracování osobních údajů zvláštní právní předpis.^19)



(2) Osobní údaje o fyzických osobách, kterým krajská pobočka Úřadu

práce nebo agentura práce zprostředkovává zaměstnání nebo poskytuje

další služby podle tohoto zákona, lze zpracovávat pouze se souhlasem

osob, jichž se tyto údaje týkají.



(3) Ke zpracování osobních údajů o fyzických osobách, kterým krajská

pobočka Úřadu práce zprostředkovává zaměstnání v rámci členských států

Evropské unie, a k předání těchto údajů, jakož i údajů o dobách

zaměstnání fyzických osob v České republice do členských států Evropské

unie a Evropskému koordinačnímu výboru se nevyžaduje povolení Úřadu pro

ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.^19)



(4) Ke zpracování osobních údajů o fyzických osobách, kterým krajská

pobočka Úřadu práce zprostředkovává zaměstnání mimo území členských

států Evropské unie, ke zpracování osobních údajů o fyzických osobách,

kterým agentury práce zprostředkovávají zaměstnání do zahraničí, k

předání těchto údajů, jakož i údajů o dobách zaměstnání fyzických osob

v České republice do zahraničí se vyžaduje povolení Úřadu pro ochranu

osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.^19)



HLAVA II



ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ KRAJSKÝMI POBOČKAMI ÚŘADU PRÁCE



§ 18



(1) Krajské pobočky Úřadu práce zprostředkovávají zaměstnání na celém

území České republiky; v případech stanovených vyhlášenou mezinárodní

smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká

republika vázána, mohou zprostředkovávat zaměstnání z území České

republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky.

Zaměstnání do zahraničí lze zprostředkovat jen se souhlasem uchazeče o

zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.



(2) Krajské pobočky Úřadu práce zprostředkovávají zaměstnání podle

právních předpisů Evropské unie upravujících volný pohyb osob v rámci

Evropské unie.^20)



(3) Zprostředkování zaměstnání krajskými pobočkami Úřadu práce je

bezplatné.



§ 19



(1) Fyzická osoba si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím krajské

pobočky Úřadu práce, a to jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o

zaměstnání. Informace o možnostech zaměstnání a volných pracovních

místech může fyzická osoba požadovat u kterékoliv krajské pobočky Úřadu

práce.



(2) Krajská pobočka Úřadu práce je povinna poučit zájemce o zaměstnání

a uchazeče o zaměstnání o právech a povinnostech, zejména o povinnosti

poskytovat krajské pobočce Úřadu práce potřebnou součinnost při

zprostředkování zaměstnání a o povinnosti řídit se pokyny této pobočky.



§ 20



(1) Fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání.

Vhodným zaměstnáním, pokud tento zákon nestanoví jinak, je zaměstnání



a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,^21)



b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní

pracovní doby,^22)



c) které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než

3 měsíce a



d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno

její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání,

možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.



(2) Pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o

zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové

zaměstnání, které



a) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a), b) a d), nebo



b) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a), c) a d) a délka

jeho pracovní doby činí nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní

doby^22).



(3) Pro uchazeče o zaměstnání, který má být umístěn na výkon veřejně

prospěšných prací, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, jehož

délka pracovní doby činí nejvýše polovinu délky stanovené týdenní

pracovní doby podle § 79 zákoníku práce a které odpovídá jeho zdravotní

způsobilosti.



§ 21



(1) Fyzická osoba, které krajská pobočka Úřadu práce poskytuje služby

podle tohoto zákona, je povinna krajské pobočce Úřadu práce sdělit

údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání

vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy

pracovní rehabilitace a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním

postižením (§ 67). Uplatňuje-li fyzická osoba pracovní omezení ze

zdravotních důvodů, je povinna je doložit lékařským posudkem^23)

registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné

praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost,

nebo v případě, že registrujícího poskytovatele zdravotních služeb

nemá, posudkem jiného poskytovatele zdravotních služeb^24) (dále jen

"registrující poskytovatel").



(2) Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 je za účelem posouzení svého

zdravotního stavu a vydání lékařského posudku povinna se na žádost

krajské pobočky Úřadu práce podrobit vyšetření



a) u smluvního poskytovatele zdravotních služeb určeného krajskou

pobočkou Úřadu práce^23), pokud



1. žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku

na vytvoření chráněného pracovního místa (§ 75), nebo



2. uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče

o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikaci,



3. je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do

příslušného rekvalifikačního kurzu,



b) příslušným lékařem poskytovatele pracovnělékařských služeb^23),

pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska

zdravotní způsobilosti; v případě, že zaměstnavatel nemá sjednán

smluvní vztah k poskytování pracovnělékařských služeb, registrujícím

poskytovatelem^24).



(3) Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 je dále povinna se za účelem

posouzení způsobilosti k výkonu povolání, na které má být

rekvalifikována, podrobit psychologickému vyšetření, pokud takové

vyšetření vyžaduje zvláštní právní předpis.



(4) Náklady spojené s posouzením zdravotního stavu podle odstavce 2 a

psychologickým vyšetřením podle odstavce 3 hradí Úřad práce.



§ 22



Zájemce o zaměstnání



(1) Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o

zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do

evidence zájemců o zaměstnání kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce

na území České republiky. Zájemci o zaměstnání krajská pobočka Úřadu

práce zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit

rekvalifikaci.



(2) Zájemce o zaměstnání je na základě písemné žádosti zařazen a veden

v evidenci zájemců o zaměstnání.



(3) Krajská pobočka Úřadu práce ukončí vedení v evidenci zájemců o

zaměstnání na základě žádosti zájemce o zaměstnání nebo v případě, že

zájemce o zaměstnání neposkytuje krajské pobočce Úřadu práce při

zprostředkování zaměstnání potřebnou součinnost nebo ji maří. Krajská

pobočka Úřadu práce je povinna po ukončení vedení v evidenci zájemců o

zaměstnání údaje týkající se jeho osoby zablokovat do doby, než

nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.



§ 23



Evidence zájemců o zaměstnání



Evidence zájemců o zaměstnání obsahuje zejména identifikační údaje

zájemce o zaměstnání, údaje o jeho kvalifikaci, získaných pracovních

zkušenostech, zájmu o určitá zaměstnání a údaje o jeho zdravotních

omezeních souvisejících se zprostředkováním zaměstnání. Údaje z

evidence zájemců o zaměstnání jsou určeny výhradně pro účely

zprostředkování zaměstnání a pro statistické účely.



Uchazeč o zaměstnání



§ 24



Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o

zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce, v

jejímž územním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených

podmínek je krajskou pobočkou Úřadu práce zařazena do evidence uchazečů

o zaměstnání.



§ 25



(1) Uchazečem o zaměstnání může být, pokud tento zákon dále nestanoví

jinak, pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště

a která není



a) v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, s výjimkami

uvedenými v odstavcích 3 a 6,



b) osobou samostatně výdělečně činnou; za osobu samostatně výdělečně

činnou se považuje fyzická osoba, která se pro účely důchodového

pojištění podle zvláštního právního předpisu^27) považuje za osobu

samostatně výdělečně činnou,



c) společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo

komanditistou komanditní společnosti nebo ředitelem obecně prospěšné

společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické

osoby vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro

společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho

měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem

(odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,



d) členem představenstva nebo správní rady nebo statutárním ředitelem

akciové společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této

společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností

odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným

výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,



e) členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo

pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou

je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční

odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne

polovinu minimální mzdy,



f) členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu

pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční

nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle

odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,



g) soudcem,



h) poslancem nebo senátorem Parlamentu nebo poslancem Evropského

parlamentu,



i) členem zastupitelstva územního samosprávného celku, jestliže jsou mu

vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných

celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění členové,



j) prezidentem republiky,



k) členem vlády,



l) prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního

úřadu,



m) Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného ochránce práv,



n) členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členem Rady Ústavu

pro studium totalitních režimů, předsedou Energetického regulačního

úřadu, členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem

nebo zástupcem finančního arbitra,



o) nuceným správcem nebo správcem podle zvláštního právního

předpisu^28), prokuristou nebo likvidátorem podle zvláštního právního

předpisu,^29) a to v době, kdy tuto činnost vykonává,



p) osobou pečující o dítě nebo osobou, která je vedena v evidenci osob,

které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto

osobám vyplácena odměna pěstouna podle § 47j odst. 1 písm. c) a d)

zákona o sociálně-právní ochraně dětí,



q) výdělečně činná v cizině,



r) fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání, s

výjimkou uvedenou v odstavci 4, nebo



s) fyzickou osobou pověřenou obchodním vedením, která tuto činnost

vykonává za odměnu mimo pracovněprávní vztah a její měsíční nebo

průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle

odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy.



(2) Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po

kterou



a) je uznána dočasně neschopnou práce,



b) vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření

zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě,



c) pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po

porodu, nebo



d) je invalidní ve třetím stupni^32a), s výjimkou fyzické osoby, která

je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela

mimořádných podmínek^32b).



(3) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání



a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud

měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo



b) výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o

pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1

měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.



Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této

činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při

podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den

nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou

Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě

výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku

měsíční výdělky (odměny) sčítají.



(4) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání, pokud

fyzická osoba soustavně se připravující na budoucí povolání získala v

rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu

důchodového pojištění podle jiného právního předpisu^32g) v délce

alespoň 12 měsíců. Skutečnost, že se soustavně připravuje na budoucí

povolání, je fyzická osoba povinna krajské pobočce Úřadu práce oznámit

při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání, nebo osobně anebo

písemně do 8 dnů ode dne zahájení soustavné přípravy na budoucí

povolání.



(5) Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání

je, že výkon činností uvedených v odstavci 3 není překážkou pro

poskytování součinnosti krajské pobočce Úřadu práce při zprostředkování

vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.



(6) Překážkou pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které

není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním (§ 20) a je

zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce nejdéle na dobu 3 měsíců,

pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu (dále jen "krátkodobé

zaměstnání").



(7) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je

neposkytnutí identifikačních údajů a neposkytnutí nebo zrušení souhlasu

se zpracováním osobních údajů (§ 17 odst. 2).



(8) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání

je, pokud



a) fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody

se zaměstnavatelem vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované krajskou

pobočkou Úřadu práce, nebo



b) zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání (§ 20)

zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce z důvodu porušení

povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí

vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem^33).

V případech podle písmene a) nebo b) může být fyzická osoba zařazena na

základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání po

uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání,

zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce.



§ 26



Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání



(1) Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem

podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická

osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po

skončení zaměstnání nebo jiných činností, které jsou uvedeny v § 25

odst. 1, nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za

náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání

ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností.



(2) Žádost o zprostředkování zaměstnání obsahuje zejména identifikační

údaje uchazeče o zaměstnání a souhlas s jejich zpracováním, údaje o

jeho kvalifikaci, získaných pracovních zkušenostech, zájmu o určitá

zaměstnání, zdravotních omezeních a údaje, které uchazeče o zaměstnání

omezují v souvislosti se zprostředkováním zaměstnání.



(3) Nesplňuje-li fyzická osoba podmínky pro zařazení do evidence

uchazečů o zaměstnání, vydá o tom krajská pobočka Úřadu práce

rozhodnutí.



Evidence uchazečů o zaměstnání



§ 27



(1) Evidence uchazečů o zaměstnání obsahuje údaje uvedené v žádosti o

zprostředkování zaměstnání a dále údaje o průběhu zprostředkování

zaměstnání, součinnosti uchazeče o zaměstnání s krajskou pobočkou Úřadu

práce a poskytování služeb v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a

pracovní rehabilitace. Údaje z evidence uchazečů o zaměstnání jsou

určeny pro účely zprostředkování zaměstnání, pro statistické účely a

pro účely stanovené zvláštními právními předpisy.



(2) Skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o

zaměstnání osvědčuje uchazeč o zaměstnání krajské pobočce Úřadu práce;

změny těchto skutečností je uchazeč o zaměstnání povinen osobně nebo

písemně oznámit nejpozději do 8 kalendářních dnů. Ve stejné lhůtě je

povinen osobně nebo písemně oznámit důvody, pro které se ve stanoveném

termínu nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce nebo na kontaktní

místo veřejné správy stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce.



(3) Nelze-li skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci

uchazečů o zaměstnání a jejich změny osvědčit jinak, může krajská

pobočka Úřadu práce připustit jejich osvědčení čestným prohlášením.



(4) Uchazeči o zaměstnání, který změní v průběhu vedení v evidenci

uchazečů o zaměstnání bydliště a splní oznamovací povinnost podle

odstavce 2, převede krajská pobočka Úřadu práce ke dni změny bydliště

evidenci uchazeče o zaměstnání na krajskou pobočku Úřadu práce

příslušnou podle jeho nového bydliště.



§ 28



(1) Uchazeč o zaměstnání může požádat příslušnou krajskou pobočku Úřadu

práce (§ 24) o zprostředkování zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu

práce, v jejímž územním obvodu se z vážných důvodů skutečně zdržuje.

Dohodnou-li se krajské pobočky Úřadu práce do 10 kalendářních dnů ode

dne podání žádosti, zprostředkovává jeho zaměstnání a vykonává další

práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona krajská pobočka Úřadu

práce, v jejímž územním obvodu se uchazeč o zaměstnání skutečně

zdržuje. Jestliže se krajské pobočky Úřadu práce nedohodnou, generální

ředitelství Úřadu práce určí, která krajská pobočka Úřadu práce bude

zprostředkovávat zaměstnání a vykonávat další práva a povinnosti podle

tohoto zákona.



(2) Uchazeč o zaměstnání je povinen plnit povinnosti uchazeče o

zaměstnání na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce, které

požádal o zprostředkování zaměstnání; povinnosti podle této věty lze

plnit i na kontaktním místě veřejné správy^77) stanoveném krajskou

pobočkou Úřadu práce. Uchazeč o zaměstnání může požádat o změnu

kontaktního pracoviště v územním obvodu krajské pobočky Úřadu práce.

Krajská pobočka Úřadu práce určí, u kterého kontaktního pracoviště bude

plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání vyplývající z tohoto zákona.



§ 29



Ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání



Uchazeči o zaměstnání ukončí krajská pobočka Úřadu práce vedení v

evidenci uchazečů o zaměstnání dnem



a) kdy nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v

evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou

skutečností uvedených v § 25 odst. 2 písm. a) a c), a to na základě

osobního nebo písemného oznámení uchazeče o zaměstnání,



b) doručení písemné žádosti uchazeče o zaměstnání o ukončení vedení v

evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud není dán některý z důvodů pro

vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30,



c) nástupu výkonu trestu odnětí svobody, nástupu výkonu ochranného

opatření zabezpečovací detence,



d) následujícím po dni úmrtí uchazeče o zaměstnání nebo dnem

následujícím po prohlášení uchazeče o zaměstnání za mrtvého,



e) následujícím po uplynutí 6 měsíců ode dne vzetí uchazeče o

zaměstnání do vazby,



f) zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, pokud krajská pobočka

Úřadu práce dodatečně zjistila, že uchazeč o zaměstnání nebyl způsobilý

být účastníkem právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. b),



g) pozbytí způsobilosti uchazeče o zaměstnání být účastníkem právních

vztahů podle § 3 odst. 1 písm. b), nebo



h) zrušení platnosti modré karty nebo uplynutí doby její platnosti.



§ 30



Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání



(1) Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence

uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže



a) nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v

evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou

skutečností uvedených v § 25 odst. 2 písm. a) až c), a uchazeč o

zaměstnání nesplní oznamovací povinnost podle § 27 odst. 2,



b) uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů



1. nesplní povinnost stanovenou v § 25 odst. 3, nebo



2. ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 2 neoznámí krajské pobočce Úřadu

práce osobně nebo písemně další skutečnosti, které mají vliv na

zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo důvody, pro

které se nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném

termínu,



c) uchazeč o zaměstnání není podle lékařského posudku schopen plnit

povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce při

zprostředkování zaměstnání,



d) uchazeč o zaměstnání zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních

údajů, nebo



e) uchazeč o zaměstnání vykonává nelegální práci.



(2) Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence

uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu



a) odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (§ 20),



b) odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (§ 109), neúčastní se

rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické

přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím

zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému

ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání,

který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5

měsíců, odmítne nabídku krajské pobočky Úřadu práce na rekvalifikaci,



c) neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu,

jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm

stanovené (§ 33 odst. 2),



d)



zrušeno



e) odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (§ 21 odst.

2), nebo psychologickému vyšetření (§ 21 odst. 3), anebo



f) maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce (§ 31).



(3) Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy

nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Rozhodnutí

o vyřazení nelze vydat po uplynutí 3 let ode dne, kdy nastala

skutečnost bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání podle

odstavce 1 písm. a), nebo kdy uchazeč o zaměstnání nesplnil povinnost

vyplývající z odstavce 1 písm. b).



(4) Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o

zaměstnání z některého z důvodů uvedených



a) v odstavci 1 písm. a), b) a d), může být na základě nové písemné

žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po

uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o

zaměstnání, pokud tento zákon nestanoví jinak,



b) v odstavci 1 písm. e) a v odstavci 2, může být na základě nové

písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen

nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů

o zaměstnání.



§ 31



Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce,

jestliže



a) je podle lékařského posudku schopen plnit povinnosti vůči krajské

pobočce Úřadu práce, a přesto je neplní,



b) neprojedná doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené krajskou

pobočkou Úřadu práce,



c) se nedostaví na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu

bez vážných důvodů [§ 5 písm. c)],



d) neplní povinnosti stanovené v § 21, nebo



e) jiným jednáním zmaří zprostředkování zaměstnání nebo nástup do

zaměstnání.



§ 32



(1) Při skončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je krajská

pobočka Úřadu práce povinna vydat uchazeči o zaměstnání potvrzení o

době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v

nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.



(2) Krajská pobočka Úřadu práce je povinna po ukončení vedení v

evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 29) a vyřazení z evidence uchazečů o

zaměstnání (§ 30) zablokovat údaje týkající se uchazeče o zaměstnání do

doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.



§ 33



Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání



(1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o

zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z

jiných vážných důvodů potřebují.



(2) Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce

slouží individuální akční plán. Individuální akční plán je dokument,

který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce za součinnosti uchazeče o

zaměstnání. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení

postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení

možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování

obsahu individuálního akčního plánu se vychází z dosažené kvalifikace,

zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání. Uchazeč

o zaměstnání může požádat o vypracování individuálního akčního plánu

kdykoliv v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Individuální akční plán vypracuje krajská pobočka Úřadu práce vždy,

pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání

nepřetržitě déle než 5 měsíců. Uchazeč o zaměstnání je povinen

poskytnout součinnost krajské pobočce Úřadu práce při vypracování

individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v

termínech stanovených krajskou pobočkou Úřadu práce, a plnit podmínky v

něm stanovené.



Volná pracovní místa



§ 34



Zaměstnavatel získává zaměstnance v potřebném počtu a struktuře sám

nebo za pomoci krajské pobočky Úřadu práce, od které může vyžadovat

informace o situaci na trhu práce, popřípadě poradenskou činnost při

výběru vhodných zaměstnanců z řad uchazečů o zaměstnání a zájemců o

zaměstnání nebo za pomoci agentury práce.



§ 35



(1) Zaměstnavatel může oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce

volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37). Volnými

pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa,

na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo je hodlá obsadit

dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce.



(2) Oznámení podle odstavce 1 může zaměstnavatel učinit, v případě, že

tak stanoví zvláštní právní předpis^32c), též u místně příslušného

obecního živnostenského úřadu. Živnostenský úřad předá oznámení

příslušné krajské pobočce Úřadu práce ve stanovené lhůtě^32d).



§ 36



zrušen



§ 37



Krajská pobočka Úřadu práce vede evidenci volných pracovních míst,

která obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele, základní

charakteristiku pracovního místa, to je určení druhu práce a místa

výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání

pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách

a informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro

osobu se zdravotním postižením. Dále evidence obsahuje informaci o tom,

zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho

předpokládanou délku. Evidence může dále obsahovat zejména informace o

možnostech ubytování, dojíždění do zaměstnání a další informace, které

zaměstnavatel požaduje zveřejnit.



§ 37a



(1) Centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli

zaměstnanecké karty a centrální evidence volných pracovních míst

obsaditelných držiteli modré karty, vedené ministerstvem, obsahují

údaje uvedené v § 37.



(2) Volným pracovním místem obsaditelným držitelem zaměstnanecké karty

se rozumí pracovní místo, které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho

oznámení krajské pobočce Úřadu práce, s výjimkou pracovních míst

úředníků územních samosprávných celků^93) a služebních míst státních

zaměstnanců. Se zařazením pracovního místa do centrální evidence

volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty musí

zaměstnavatel udělit souhlas.



(3) Volným pracovním místem obsaditelným držitelem modré karty se

rozumí pracovní místo, které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení

krajské pobočce Úřadu práce, s výjimkou pracovních míst úředníků

územních samosprávných celků^93) a služebních míst státních

zaměstnanců, a současně jde o pracovní místo, pro jehož výkon se

vyžaduje vysoká kvalifikace podle zákona o pobytu cizinců na území

České republiky. Se zařazením pracovního místa do centrální evidence

volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty musí

zaměstnavatel udělit souhlas.



(4) Zastupitelský úřad České republiky vyznačí v centrální evidenci

volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty

podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty a případné zpětvzetí této

žádosti a v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných

držiteli modré karty podání žádosti o vydání modré karty a případné

zpětvzetí této žádosti. Ministerstvo vnitra vyznačí v centrální

evidenci podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty,

popřípadě zpětvzetí této žádosti, pokud byla podána na území České

republiky, den, kdy bylo rozhodnuto o žádosti, den převzetí potvrzení o

splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty a den

vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty nebo den, kdy bylo řízení o

žádosti o vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty zastaveno. V

případě změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení s předchozím

souhlasem Ministerstva vnitra vyznačí Ministerstvo vnitra v centrální

evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké

karty nebo v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných

držiteli modré karty podání žádosti o souhlas se změnou zaměstnavatele,

pracovní místo, pro které je souhlas vyžadován, a den udělení souhlasu.



(5) Ministerstvo vnitra sdělí neprodleně po vydání potvrzení o splnění

podmínek pro vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty elektronicky

ministerstvu identifikační údaje cizince, kterému bude vydána

zaměstnanecká karta nebo modrá karta, a .údaje o pracovním místě, pro

které bude vydána; rovněž tak sdělí ministerstvu informace o

prodloužení jejich platnosti, o jejich zrušení nebo o uplynutí doby

jejich platnosti.



(6) Ministerstvo do centrální evidence volných pracovních míst

obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty nebo do centrální evidence

volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty nezařadí

nebo z evidence vyřadí volné pracovní místo u zaměstnavatele, pokud



a) zaměstnavateli byla v období posledních 4 měsíců pravomocně uložena

pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, nebo



b) volné pracovní místo lze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo

dostatek volných pracovních sil obsadit jinak.



§ 37b



zrušen



§ 38



Krajská pobočka Úřadu práce volná pracovní místa nabízí uchazečům o

zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a se souhlasem zaměstnavatele je

zveřejňuje, včetně zveřejnění v elektronických médiích. Krajská pobočka

Úřadu práce nenabízí a nezveřejňuje nabídky zaměstnání, které jsou

diskriminačního charakteru nebo jsou v rozporu s pracovněprávními (§

126 odst. 2) a jinými právními předpisy nebo odporují dobrým mravům.

Krajská pobočka Úřadu práce rovněž nenabízí a nezveřejňuje nabídky

volných pracovních míst u zaměstnavatele, kterému byla uložena pokuta

za porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů (§ 126

odst. 2) nebo za porušení povinnosti vyplývající ze zvláštních právních

předpisů, které kontroluje Státní úřad inspekce práce nebo oblastní

inspektorát práce, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci

rozhodnutí o uložení pokuty.



HLAVA III



PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI A PODPORA PŘI REKVALIFIKACI



§ 39



(1) Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který



a) získal v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou

činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního

předpisu^32g) v délce alespoň 12 měsíců (dále jen „předchozí

zaměstnání“); překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají

se jen jednou,



b) požádal krajskou pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci

uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a



c) ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není

poživatelem starobního důchodu.



(2) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,



a) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence

uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z

důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících

se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem^33); to platí i v

případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,



b) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence

uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z

důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce

zvlášť hrubým způsobem^79),



c) kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních

právních předpisů^34) a tento příspěvek je vyšší než podpora v

nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by

neměl nárok na výsluhový příspěvek,



d) který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, je

v právním vztahu vzniklém k výkonu některé z činností podle § 25 odst.

3, nebo



e) který je ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána,

v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a

s); k výši příjmu nebo odměny se přitom nepřihlíží, to neplatí pro

člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové

družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením

bytového družstva.



(3) O podpoře v nezaměstnanosti rozhodne krajská pobočka Úřadu práce.



§ 40



(1) Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který

se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce (§

109) a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není

poživatelem starobního důchodu.



(2) O podpoře při rekvalifikaci rozhodne krajská pobočka Úřadu práce.



(3) Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace,

s výjimkou dob uvedených v § 44 odst. 1.



§ 41



(1) Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v

nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 2 roky před

zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.



(2) Není-li splněna podmínka stanovená v § 39 odst. 1 písm. a)

předchozím zaměstnáním, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní

doby zaměstnání. Do předchozího zaměstnání se nezapočítává doba

důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou

činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a

3) a krátkodobým zaměstnáním. Překrývají-li se doba důchodového

pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností a náhradní

doba zaměstnání, započítává se do předchozího zaměstnání přednostně

doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou

činností.



(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba



a) přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (§ 72),



b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,



c) osobní péče o dítě ve věku do 4 let,



d) osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního

předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost)

nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), pokud s uchazečem o zaměstnání

trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky

se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění

považuje za osobu blízkou,



e) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy

dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace

Ministerstvem vnitra^35a), nebo výkonu veřejné služby na základě

smlouvy o výkonu veřejné služby^35b), pokud rozsah vykonané služby

překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,



f) osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle

zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné

fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost),



g) trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény^96)

osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na

nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu^97), pokud si

tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud

tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v

době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního

právního předpisu^97).



(4) Překrývají-li se náhradní doby zaměstnání uvedené v odstavci 3,

započítávají se pouze jednou.



§ 42



(1) Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění

stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v

nezaměstnanosti.



(2) Skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v

nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit krajské pobočce

Úřadu práce, a to například evidenčním listem důchodového pojištění,

potvrzením o zaměstnání, potvrzením o výši průměrného výdělku, dokladem

o výkonu jiné výdělečné činnosti, u osoby samostatně výdělečně činné

potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím

základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti; změny těchto skutečností je povinen písemně

oznámit krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů.

Při podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání

povinen krajské pobočce Úřadu práce písemně oznámit, zda je v právním

vztahu vzniklém k výkonu některé z činností podle § 25 odst. 3 nebo zda

je v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a

s), aniž by se přihlíželo k výši příjmu nebo odměny, to neplatí pro

člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové

družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením

bytového družstva. Dojde-li ke vzniku právního vztahu nebo postavení

podle věty druhé v průběhu poskytování podpory v nezaměstnanosti, je

uchazeč o zaměstnání povinen tyto skutečnosti krajské pobočce Úřadu

práce písemně oznámit nejpozději v den jejich vzniku.



(3) Jestliže uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v

nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání

nebo jiných činností uvedených v § 25 odst. 1 nebo činností, které jsou

podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, přizná se

podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání

nebo uvedených činností.



§ 43



(1) Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění

stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o

zaměstnání



a) do 50 let věku 5 měsíců,



b) nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,



c) nad 55 let věku 11 měsíců.



(2) Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání

dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.



§ 44



(1) Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti a podpora při

rekvalifikaci neposkytuje po dobu



a) poskytování starobního důchodu,



b) poskytování dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek

nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z

účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činností podle § 25

odst. 3 nebo zaměstnání podle § 25 odst. 6,



c) vazby.



(2) Po dobu uvedenou v odstavci 1 krajská pobočka Úřadu práce

poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci

rozhodnutím zastaví.



(3) Uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po

dobu trvání právního vztahu vzniklého k výkonu některé z činností podle

§ 25 odst. 3, po dobu, po níž je v postavení některé z osob uvedených v

§ 25 odst. 1 písm. c) až f) a s), aniž by se přihlíželo k výši příjmu

nebo odměny, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává

práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo

je pověřen obchodním vedením bytového družstva, a po dobu, po kterou je

mu poskytována podpora při rekvalifikaci.



§ 44a



Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z

posledního zaměstnání vyplaceno odstupné^73), odbytné nebo

odchodné^74), se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí

doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo

měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše

odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními

předpisy. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování podpory v

nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem.



§ 44b



(1) Uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v

nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo

vyplaceno po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším

výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu

anebo v den skončení pracovního nebo služebního poměru, poskytne

krajská pobočka Úřadu práce kompenzaci za dobu od zařazení do evidence

uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby uvedené v § 44a. Podpora v

nezaměstnanosti se poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby,

za kterou byla poskytnuta kompenzace podle věty první.



(2) Výše kompenzace se stanoví jako násobek doby, za kterou náleží

odstupné, odchodné nebo odbytné, a 65 % průměrného měsíčního čistého

výdělku^15), který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy

používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání

podle pracovněprávních předpisů^15); pokud se u něho tyto

pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené

zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své

poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v

nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý

výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů^15).



(3) V případě, že uchazeč o zaměstnání nebude moci průměrný měsíční

čistý výdělek doložit, kompenzace se poskytne ve výši násobku doby, za

kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 0,15násobku průměrné

mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku

předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byl uchazeč o zaměstnání

zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání.



(4) Náleží-li kompenzace jen po část kalendářního měsíce, stanoví se

její výše v poměrné částce odpovídající počtu kalendářních dnů, za

které náleží. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.



(5) O poskytnutí kompenzace vydá krajská pobočka Úřadu práce

rozhodnutí.



(6) O výši vyplacené kompenzace informuje krajská pobočka Úřadu práce

zaměstnavatele do 3 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.

Zaměstnavatel je povinen uvedenou částku Úřadu práce uhradit do 10

pracovních dnů od doručení této informace, a to i v případě, že dlužné

odstupné již vyplatil. Nesplnění této povinnosti oznamuje krajská

pobočka Úřadu práce celnímu úřadu příslušnému podle sídla

zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště

zaměstnavatele, který je fyzickou osobou; neuhrazenou částku vyplacené

kompenzace vymáhá na zaměstnavateli tento celní úřad.



§ 45



Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká



a) uplynutím podpůrčí doby,



b) ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 29), nebo



c) vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30).



§ 46



Do podpůrčí doby se nezapočítává doba



a) po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění a

z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti [§ 44

odst. 1 písm. b)],



b) po kterou u uchazeče o zaměstnání trvá právní vztah vzniklý k výkonu

některé z činností podle § 25 odst. 3 a z tohoto důvodu mu nebyla

vyplácena podpora v nezaměstnanosti,



c) po níž je uchazeč o zaměstnání v postavení některé z osob uvedených

v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s), aniž by se přihlíželo k výši příjmu

nebo odměny, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává

práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo

je pověřen obchodním vedením bytového družstva, a z tohoto důvodu mu

nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti,



d) poskytování podpory při rekvalifikaci (§ 40, § 72 odst. 5 a § 74

odst. 2),



e) vazby.



§ 47



zrušen



§ 48



Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do

evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po

uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou

činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního

předpisu^32g) v délce alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v

nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním

nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce

kratší než 3 měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v

nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být

splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1

písm. a)].



§ 49



(1) Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením

do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok

na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby

získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového

pojištění v délce alespoň 6 měsíců; tato doba se nevyžaduje v

případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou

činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání z důvodů

uvedených ve zvláštním právním předpise^36) nebo proto, že

zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních

předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek.

Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání

[§ 39 odst. 1 písm. a)].



(2) Do doby 6 měsíců podle odstavce 1 se nezapočítává doba důchodového

pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době

vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a 3) a

krátkodobým zaměstnáním.



Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci



§ 50



(1) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se

stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku,^37)

který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro

pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném

období podle pracovněprávních předpisů;^38) pokud se u něho tyto

pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené

zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své

poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v

nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý

výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů.^38)



(2) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci u

uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence

uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se

stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu^21) v

rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc.



(3) Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce

podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající

podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo

vyměřovacího základu. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením

do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední

zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba

podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku

nebo vyměřovacího základu. Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo

dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo

ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ve výši

procentní sazby podpory v nezaměstnanosti podle věty první.

Vykonával-li uchazeč o zaměstnání jako poslední před zařazením do

evidence uchazečů o zaměstnání samostatnou výdělečnou činnost,

ustanovení věty druhé se nepoužije. Procentní sazba podpory při

rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo

vyměřovacího základu.



(4) Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den

více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které

jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a

podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu

průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého

měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.



(5) Vypočtená výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při

rekvalifikaci se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.



(6) Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné

mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního

roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o

podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci

činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až

třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve

kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.



(7) U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výsluhový příspěvek^34)

a současně mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti (§ 39), se

výše podpory v nezaměstnanosti stanoví jako rozdíl mezi podporou v

nezaměstnanosti stanovenou podle odstavce 3 věty první a výsluhovým

příspěvkem.



§ 51



(1) Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve

výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající

podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1.

až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve

kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže



a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)]

započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední

zaměstnání,



b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého

výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo



c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací

základ.



(2) Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání v případech

uvedených v odstavci 1 stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v

národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku

předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání

nastoupil na rekvalifikaci.



(3) Podle odstavců 1 a 2 se nepostupuje v případech uvedených v § 50

odst. 4, pokud je znám alespoň jeden z průměrných měsíčních čistých

výdělků nebo vyměřovací základ.



§ 52



Uchazeči o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním

žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění,

který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání

stanovenou v § 39 odst. 1 písm. a), se podpora v nezaměstnanosti

stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího

základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné

činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění. Stejně se postupuje v

případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace

vykonával výdělečnou činnost, která není dobou důchodového pojištění.



§ 53



(1) Podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci a kompenzace

podle § 44b se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený

příjemcem dávky nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce

dávky.



(2) Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci jsou splatné

po nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání pozadu za měsíční

období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V

odůvodněných případech mohou být vyplaceny zálohově a při další splátce

zúčtovány.



(3) Jsou-li splněny podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti

nebo podpory při rekvalifikaci jen po část kalendářního měsíce, náleží

podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci v poměrné výši

odpovídající počtu kalendářních dnů, kdy tyto podmínky byly splněny.

Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.



§ 54



(1) Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora

při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání neprávem odepřena nebo

přiznána anebo poskytována v nižší částce, než v jaké náležela, anebo

přiznána od pozdějšího dne, než od kterého náležela, dodatečně se

přizná nebo zvýší a doplatí. Obdobně se postupuje, bylo-li příslušným

orgánem rozhodnuto, že skončení pracovněprávního nebo jiného pracovního

vztahu v případě uvedeném v § 39 odst. 2 písm. a) a b) je neplatné.



(2) Bylo-li uchazeči o zaměstnání neprávem odepřeno zařazení do

evidence uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti mu náleží při

splnění stanovených podmínek ode dne zařazení do evidence, nežádá-li o

její přiznání k pozdějšímu datu.



(3) O dodatečném přiznání nebo zvýšení podpory v nezaměstnanosti nebo

podpory při rekvalifikaci vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí.



(4) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci

nebo jejich jednotlivých splátek zaniká uplynutím 5 let ode dne, od

kterého náležela nebo splátky měly být poskytnuty.



§ 55



(1) Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora

při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání přiznána nebo je

poskytována ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo

se poskytuje neprávem, rozhodne krajská pobočka Úřadu práce o jejím

snížení nebo o zastavení její výplaty, a to ode dne následujícího po

dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena.



(2) Byla-li uchazeči o zaměstnání jeho zaviněním podpora v

nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci přiznána a poskytována

neprávem nebo ve vyšší částce, než skutečně náležela, zejména proto, že

uchazeč o zaměstnání zamlčel nebo nesprávně uvedl některou rozhodnou

skutečnost nebo nesplnil svou oznamovací povinnost, je uchazeč o

zaměstnání povinen částky neprávem přijaté vrátit.



(3) O povinnosti vrátit podporu v nezaměstnanosti a podporu při

rekvalifikaci vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí.



(4) Nárok na vrácení podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při

rekvalifikaci nebo jejich splátek poskytnutých neprávem nebo v

nesprávné výši zaniká uplynutím 5 let ode dne, od kterého nenáležela

vůbec nebo v poskytnuté výši.



§ 56



(1) Uchazeč o zaměstnání je povinen vrátit poskytnutou podporu v

nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci nebo jejich části, bylo-li



a) příslušným orgánem rozhodnuto, že skončení jeho pracovněprávního

vztahu je neplatné a tento vztah trvá i nadále,



b) příslušným orgánem rozhodnuto, že výkon jiných výdělečných činností

uvedených v § 25 odst. 1 neskončil,



c) krajskou pobočkou Úřadu práce dodatečně zjištěno, že mu byl přiznán

starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, s

výjimkou invalidního důchodu přiznaného fyzické osobě, která je

invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela

mimořádných podmínek^32b), nebo



d) krajskou pobočkou Úřadu práce dodatečně zjištěno, že mu byly

poskytovány dávky nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského

pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na

nemocenském pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo

zaměstnání podle § 25 odst. 6.



(2) Podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci je uchazeč o

zaměstnání povinen vrátit Úřadu práce za dobu, po kterou se jejich

poskytování překrývá s dobou



a) trvání pracovněprávního vztahu nebo výkonu jiných výdělečných

činností, s výjimkou činností uvedených v § 25 odst. 6,



b) pobírání starobního důchodu,



c) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, s

výjimkou invalidního důchodu přiznaného fyzické osobě, která je

invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela

mimořádných podmínek^32b), nebo



d) pobírání dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského

pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na

nemocenském pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo

zaměstnání podle § 25 odst. 6.



(3) O povinnosti vrátit podporu v nezaměstnanosti a podporu při

rekvalifikaci vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí.



(4) Nárok na vrácení podpory v nezaměstnanosti a podpory při

rekvalifikaci nebo jejich částí zaniká uplynutím 5 let ode dne jejich

přiznání.



§ 57



(1) Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se

neposkytují do ciziny, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž

ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,

nestanoví jinak.



(2) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího

kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého

statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.



HLAVA IV



ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ AGENTURAMI PRÁCE



§ 58



(1) Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání na území

České republiky nebo z území České republiky do zahraničí a ze

zahraničí na území České republiky.



(2) Zprostředkování zaměstnání mohou agentury práce provádět bezplatně

nebo za úhradu, včetně úhrady, při které je dosahován zisk. Při

zprostředkování zaměstnání za úhradu nemůže být od fyzické osoby, které

je zaměstnání zprostředkováváno, požadována úhrada.



(3) Ve prospěch agentury práce nebo uživatele jsou při zprostředkování

zaměstnání za úhradu rovněž zakázány jakékoliv srážky ze mzdy nebo z

jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci.



§ 58a



(1) Agentura práce, které bylo uděleno povolení ke zprostředkování

zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b), je povinna sjednat pojištění

záruky pro případ svého úpadku^84) (dále jen „pojištění“), na základě

něhož vzniká dočasně přidělenému zaměstnanci právo na plnění v případě,

kdy mu agentura práce z důvodu svého úpadku nevyplatila mzdu.



(2) Agentura práce podle odstavce 1 je povinna sjednat pojištění ve

výši zajišťující výplatu mzdy nejméně do výše trojnásobku průměrného

měsíčního čistého výdělku^85) všech svých zaměstnanců, které dočasně

přiděluje nebo které bude dočasně přidělovat k výkonu práce u

uživatele. Sjednání pojištění je agentura práce povinna doložit

generálnímu ředitelství Úřadu práce do 2 měsíců ode dne nabytí právní

moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání.



(3) Pojištění lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zákona o

pojišťovnictví^84) oprávněna provozovat pojištění záruky.



(4) Povinné pojištění záruky se řídí zákonem o pojistné smlouvě^86),

pokud tento zákon nestanoví jinak.



(5) Úpadek agentury práce musí být osvědčen nebo zjištěn dokazováním

podle insolvenčního zákona^87).



(6) Agentura práce je povinna před uzavřením pojistné smlouvy a kdykoli

v průběhu trvání pojištění umožnit pojišťovně na její žádost přístup ke

všem dokladům, které souvisejí s pojištěním podle odstavce 1, a podat k

nim vysvětlení.



(7) Nároky dočasně přiděleného zaměstnance, které mu vznikly vůči

agentuře práce podle odstavce 1 nebo 2, přecházejí na pojišťovnu, a to

až do výše trojnásobku průměrného měsíčního čistého výdělku.



(8) Agentura práce je povinna neprodleně informovat generální

ředitelství Úřadu práce o poskytnutém pojistném plnění a o zániku

pojištění.



§ 59



(1) Agentury práce jsou povinny vést evidenci



a) počtu volných míst, na které je požadováno zprostředkování

zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a),



b) jimi umísťovaných fyzických osob,



c) jejich zaměstnanců, jimž zprostředkovávají zaměstnání podle § 14

odst. 1 písm. b).



(2) Agentury práce pro statistické účely sdělují do 31. ledna běžného

roku generálnímu ředitelství Úřadu práce zejména tyto údaje za

předchozí kalendářní rok



a) počet volných míst, na která bylo požadováno zprostředkování

zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a),



b) počet jimi umístěných fyzických osob, z toho počet uchazečů o

zaměstnání umístěných na základě dohody s Úřadem práce podle § 119a,



c) počet jejich zaměstnanců, kteří byli dočasně přiděleni k výkonu

práce u uživatele, přičemž se uvede zvlášť počet občanů České

republiky, počet občanů Evropské unie, počet občanů ostatních členských

států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a počet ostatních

cizinců podle státní příslušnosti.



§ 60



(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 3 písm. b)

vydává generální ředitelství Úřadu práce na základě žádosti právnické

nebo fyzické osoby o



a) povolení ke zprostředkování zaměstnání na území České republiky,



b) povolení ke zprostředkování zaměstnání cizinců na území České

republiky, nebo



c) povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí.



(2) Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické

osobě je dosažení věku 18 let, svéprávnost, bezúhonnost, odborná

způsobilost a bydliště na území České republiky.



(3) Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické

osobě vymezené zákonem o volném pohybu služeb^9b) je dosažení věku

nejméně 18 let, svéprávnost, bezúhonnost, odborná způsobilost, bydliště

na území České republiky a pokud takové bydliště nemá, uvedení

doručovací adresy na území České republiky.



(4) Za bezúhonné se považují fyzická osoba a právnická osoba, které

nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný

čin proti majetku.



(5) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který

nesmí být starší 3 měsíců. Za účelem doložení bezúhonnosti si generální

ředitelství Úřadu práce vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis

z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence

Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v

elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(6) Zahraniční fyzická osoba dokládá bezúhonnost též odpovídajícími

doklady vydanými státem, jehož je občanem, jakož i státy, ve kterých se

v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 6 měsíců, nebo v

případě, že stát takový doklad nevydává, čestným prohlášením učiněným

před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu. Doklady

nesmí být starší 3 měsíců.



(7) Právnická osoba se sídlem mimo území České republiky dokládá

bezúhonnost též odpovídajícími doklady vydanými státem, ve kterém má

sídlo, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech působila alespoň

po dobu 6 měsíců. Doklady nesmí být starší 3 měsíců.



(8) Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba, která má ukončené

vysokoškolské vzdělání a nejméně dvouletou odbornou praxi v oblasti

zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být

zprostředkování zaměstnání povoleno, anebo která má střední vzdělání s

maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání

v konzervatoři a nejméně pětiletou odbornou praxi v oblasti

zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být

zprostředkování zaměstnání povoleno.



(9) Uznávání odborné kvalifikace a praxe získané mimo území České

republiky se řídí zvláštním právním předpisem.



(10) Podmínkou udělení povolení právnické osobě je splňování podmínky

její bezúhonnosti podle odstavce 4, jakož i splnění podmínek podle

odstavců 2, 4 až 6 a 8 fyzickou osobou, která plní funkci odpovědného

zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání (dále jen „odpovědný

zástupce“). V případě právnické osoby vymezené zákonem o volném pohybu

služeb^9b) je podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání

splňování podmínek uvedených v odstavcích 3 až 6 a 8 odpovědným

zástupcem. Fyzická osoba může být ustanovena do funkce odpovědného

zástupce pouze u jedné právnické osoby. Fyzická osoba podle věty třetí

nesmí být současně držitelem povolení ke zprostředkování zaměstnání

jako fyzická osoba.



(11) U právnických nebo fyzických osob uvedených v § 14 odst. 4 je Úřad

práce oprávněn přezkoumat jejich způsobilost poskytovat

zprostředkovatelskou činnost, pokud existuje důvodné podezření, že

dochází k závažnému ohrožení chráněných zájmů nebo k neoprávněnému

poskytování zprostředkovatelské činnosti. Při přezkoumání postupuje

Úřad práce podle zvláštních právních předpisů.



(12) Žádost o povolení ke zprostředkování zaměstnání se podává na

generálním ředitelství Úřadu práce nebo prostřednictvím jednotných

kontaktních míst^9b).



§ 60a



(1) Další podmínkou pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání

právnické nebo fyzické osobě je souhlasné závazné stanovisko

Ministerstva vnitra, vydané na základě žádosti generálního ředitelství

Úřadu práce. V žádosti generální ředitelství Úřadu práce uvede

identifikační údaje právnické osoby a jejího odpovědného zástupce,

popřípadě odpovědných zástupců, nebo fyzické osoby žádající o povolení

ke zprostředkování zaměstnání. Ministerstvo vnitra při zpracování svého

závazného stanoviska posoudí udělení povolení ke zprostředkování

zaměstnání z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv

třetích osob.



(2) Při zajišťování informací potřebných pro vydání závazného

stanoviska podle odstavce 1 je Ministerstvo vnitra oprávněno vyžádat si

opis z evidence Rejstříku trestů^39a) žádající fyzické osoby nebo osoby

oprávněné jednat jménem žádající právnické osoby anebo jejího

odpovědného zástupce, popřípadě odpovědných zástupců, a požádat o

informace k uvedeným osobám Policii České republiky, zpravodajské

služby nebo jiné orgány veřejné správy.



(3) Ministerstvo vnitra je povinno své závazné stanovisko k udělení

povolení ke zprostředkování zaměstnání doručit generálnímu ředitelství

Úřadu práce do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o závazné

stanovisko. Pokud tak neučiní do konce této lhůty, má se za to, že s

udělením povolení ke zprostředkování zaměstnání souhlasí.



§ 61



(1) Právnická osoba je povinna v žádosti o povolení ke zprostředkování

zaměstnání uvést



a) identifikační údaje právnické osoby,



b) předmět podnikání,



c) formu zprostředkování (§ 14 odst. 1), pro kterou je povolení žádáno,



d) druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání

žádáno,



e) identifikační údaje odpovědného zástupce.



(2) Právnická osoba je povinna k žádosti připojit



a) potvrzení o bezúhonnosti odpovědného zástupce, má-li jím být

zahraniční fyzická osoba, a doklad o odborné způsobilosti odpovědného

zástupce,



b) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do

funkce,



c) adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět.



(3) Fyzická osoba je povinna v žádosti o povolení ke zprostředkování

zaměstnání uvést



a) identifikační údaje fyzické osoby,



b) místo a předmět podnikání,



c) formu zprostředkování (§ 14 odst. 1), pro kterou je povolení žádáno,



d) druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání

žádáno.



(4) Fyzická osoba je povinna k žádosti připojit



a) potvrzení o bezúhonnosti zahraniční fyzické osoby,



b) doklad o odborné způsobilosti,



c) adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět.



(5) Doklady o splnění podmínek uvedených v § 60 odst. 2 až 5 musí být

předloženy v ověřeném opise nebo ověřené kopii^40), pokud zákon o

volném pohybu služeb^9b) nestanoví jinak. U cizojazyčných dokladů se

předkládá též jejich ověřený překlad do českého jazyka, pokud zákon o

volném pohybu služeb^9b) nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž

ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,

nestanoví jinak.



(6) Právnická nebo fyzická osoba žádající o povolení ke zprostředkování

zaměstnání je povinna doložit skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 5

při podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Případné

změny, které nastanou později, je právnická nebo fyzická osoba povinna

oznamovat nejpozději do jednoho měsíce Úřadu práce. V případě změny

odpovědného zástupce právnické osoby je nezbytné doložit doklady o

splnění podmínek stanovených v § 60. Při změnách údajů uvedených v

povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 62 odst. 1 písm. a) a b)

a podle § 62 odst. 2 písm. a) vydá generální ředitelství Úřadu práce

nové rozhodnutí.



(7) V případě právnické nebo fyzické osoby vymezené zákonem o volném

pohybu služeb^9b) se podává žádost o povolení ke zprostředkování

zaměstnání formou uvedenou v § 14 odst. 1 písm. b) samostatně.



(8) Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání podléhá správnímu

poplatku podle zvláštního právního předpisu.^41)



§ 61a



Povolení ke zprostředkování zaměstnání formou uvedenou v § 14 odst. 1

písm. a) a c) právnické nebo fyzické osobě vymezené zákonem o volném

pohybu služeb^9b) vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle §

28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.



§ 62



(1) V povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaném právnické osobě se

uvedou



a) identifikační údaje právnické osoby,



b) identifikační údaje odpovědného zástupce, s výjimkou rodného čísla a

místa narození,



c) forma zprostředkování a druhy prací, pro které se zprostředkování

zaměstnání povoluje,



d) doba, na kterou se povolení vydává.



(2) V povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaném fyzické osobě se

uvedou



a) identifikační údaje fyzické osoby, s výjimkou rodného čísla a místa

narození,



b) forma zprostředkování a druhy prací, pro které se zprostředkování

zaměstnání povoluje,



c) doba, na kterou se povolení vydává.



(3) Povolení ke zprostředkování zaměstnání se vydává maximálně na dobu

3 let, s výjimkou povolení ke zprostředkování zaměstnání formou

uvedenou v § 14 odst. 1 písm. a) a c), které se právnickým nebo

fyzickým osobám, na něž se vztahuje zákon o volném pohybu služeb^9b),

vydává na dobu neurčitou. Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané

na dobu určitou lze vydat opakovaně.



§ 63



(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká



a) smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby,



b) výmazem podniku zahraniční osoby nebo organizační složky podniku

zahraniční osoby z obchodního rejstříku,



c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo



d) rozhodnutím generálního ředitelství Úřadu práce o odejmutí povolení.



(2) Generální ředitelství Úřadu práce rozhodnutím povolení ke

zprostředkování zaměstnání odejme, jestliže



a) právnická osoba nebo fyzická osoba přestane splňovat podmínky

uvedené v § 60 pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání,



b) právnické osobě je uložen trest zákazu činnosti^92), která spočívá

ve zprostředkování zaměstnání,



c) právnická osoba nebo fyzická osoba zprostředkovává zaměstnání v

rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání nebo s

dobrými mravy, nebo jinak poruší povinnosti vyplývající z tohoto

zákona,



d) právnická nebo fyzická osoba zprostředkovává zaměstnání bez

sjednaného pojištění podle § 58a nebo nedoloží generálnímu ředitelství

Úřadu práce do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o

povolení ke zprostředkování zaměstnání doklad o sjednání tohoto

pojištění,



e) právnická osoba nebo fyzická osoba poruší povinnost, kterou

agenturám práce ukládá § 308 nebo 309 zákoníku práce,



f) právnická osoba nebo fyzická osoba opakovaně nesplní oznamovací

povinnost uloženou v § 59,



g) právnická osoba zprostředkovává zaměstnání v době pozastavení výkonu

činnosti podle zvláštního zákona^92), nebo



h) právnická osoba nebo fyzická osoba o to požádá.



(3) Generální ředitelství Úřadu práce na základě podnětu Ministerstva

vnitra zahájí řízení o odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání

právnické osobě nebo fyzické osobě. V tomto řízení Ministerstvo vnitra

vydá nové stanovisko podle § 60a. Generální ředitelství Úřadu práce na

základě nesouhlasného stanoviska Ministerstva vnitra povolení ke

zprostředkování zaměstnání právnické osobě nebo fyzické osobě

rozhodnutím odejme.



(4) Bylo-li povolení ke zprostředkování zaměstnání odejmuto z důvodů

uvedených v odstavci 2 písm. a) až g), a v odstavci 3, může právnická

nebo fyzická osoba požádat o vydání povolení ke zprostředkování

zaměstnání nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o

odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání.



(5) Generální ředitelství Úřadu práce v rozhodnutí o odejmutí povolení

ke zprostředkování zaměstnání z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 3

stanoví den, ke kterému je právnická nebo fyzická osoba povinna

zprostředkovatelskou činnost ukončit. Ode dne doručení rozhodnutí o

odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání může právnická nebo

fyzická osoba, které bylo povolení ke zprostředkování zaměstnání

odňato, vykonávat pouze takové činnosti, které nejsou v rozporu s

účelem vydaného rozhodnutí.



§ 64



Vláda může nařízením stanovit druhy prací, které agentura práce nemůže

formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat.



§ 65



Evidenci agentur práce, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování

zaměstnání, vede Úřad práce. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 62,

adresu agentury práce, seznam jejích pracovišť a údaj o tom, zda je

agentuře práce, která je právnickou osobou, pozastaven podle zvláštního

zákona^92) výkon činnosti, která spočívá ve zprostředkování zaměstnání.

Veřejně přístupná část evidence obsahuje údaje uvedené v § 61 odst. 1

písm. a) až e) a v § 61 odst. 3 písm. a) až d) kromě rodného čísla,

data a místa narození, bydliště a informace o pozastavení výkonu

činnosti, která spočívá ve zprostředkování zaměstnání.



§ 66



Zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení zaměstnance k

výkonu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu



Zprostředkováním zaměstnání agenturou práce podle § 14 odst. 1 písm. b)

se rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti

mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u

uživatele. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k

výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném

přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem podle zvláštního právního

předpisu.^42) Agentura práce nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u

uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zaměstnanecká karta, modrá

karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání.



ČÁST TŘETÍ



ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM



§ 67



(1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se

zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.



(2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou

orgánem sociálního zabezpečení uznány



a) invalidními ve třetím stupni^32a) (dále jen „osoba s těžším

zdravotním postižením“),



b) invalidními v prvním nebo druhém stupni^88), nebo



c) zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoba zdravotně znevýhodněná“).



(3) Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu

schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,

ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat

dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci

získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu; osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být

osoba, která je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm.

a) nebo b).



(4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona

považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat

déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní

schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.



(5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická

osoba



a) posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení v případech

uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo b),



b) potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení v případě

uvedeném v odstavci 2 písm. c).



(6) Za osoby se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. b) se

považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení

posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne

tohoto posouzení.



§ 68



(1) Krajská pobočka Úřadu práce vede evidenci osob se zdravotním

postižením, kterým poskytuje služby podle tohoto zákona. Evidence

obsahuje identifikační údaje o osobě se zdravotním postižením, údaje o

omezeních v možnostech jejího pracovního uplatnění ze zdravotních

důvodů, údaje o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou

se zdravotním postižením, a údaje o poskytování pracovní rehabilitace.



(2) Údaje z evidence osob se zdravotním postižením jsou určeny výhradně

pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro

statistické účely.



(3) Krajská pobočka Úřadu práce je povinna po ukončení poskytování

služeb podle tohoto zákona nebo poté, co fyzická osoba přestane být

osobou se zdravotním postižením, údaje týkající se této fyzické osoby

učinit nepřístupnými do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další

zpracování.



Pracovní rehabilitace



§ 69



(1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci.

Pracovní rehabilitaci zabezpečuje krajská pobočka Úřadu práce místně

příslušná podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s

pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody

pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo

fyzickou osobu.



(2) Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a

udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na

základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce a hradí

náklady s ní spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje

její identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je

osobou se zdravotním postižením.



(3) Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost

zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné

činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou

výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu

povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné

výdělečné činnosti.



(4) Krajská pobočka Úřadu práce v součinnosti s osobou se zdravotním

postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na

její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání

nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na

trhu práce; přitom vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny (§ 7

odst. 3).



(5) Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení

ošetřujícího lékaře vydaného jménem poskytovatele zdravotních služeb

zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a

na základě doporučení okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v

rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, které přestaly

být invalidními. Zařazení těchto fyzických osob na pracovní

rehabilitaci nesmí být v rozporu s jejich zdravotní způsobilostí;

krajská pobočka Úřadu práce je povinna zařazení písemně oznámit

příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s uvedením data

zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní

rehabilitace, a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení.



(6) Na osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní

rehabilitace mimo zaměstnání, se vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku

práce; ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o

zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^42a)

se použijí přiměřeně.



(7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah

individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s

prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady.



§ 70



Dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace podle § 69 odst. 1 mezi

Úřadem práce a právnickou nebo fyzickou osobou obsahuje



a) identifikační údaje účastníků dohody,



b) identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je

pracovní rehabilitace určena,



c) obsah a délku pracovní rehabilitace,



d) místo a způsob provedení pracovní rehabilitace,



e) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na zabezpečení pracovní

rehabilitace,



f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,



g) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,



h) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na zabezpečení

pracovní rehabilitace,



i) závazek právnické nebo fyzické osoby vrátit poskytnutou úhradu

nákladů nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo

pokud jí byla jejím zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší,

než náležela, a lhůtu pro vrácení,



j) ujednání o vypovězení dohody.



§ 71



Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou

činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje



a) přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů,^43)



b) přípravu k práci,



c) specializované rekvalifikační kurzy.



§ 72



(1) Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se

zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí,

dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné

výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.



(2) Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí



a) na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených

zdravotnímu stavu této osoby; příprava k práci může být prováděna s

podporou asistenta,



b) na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby, nebo



c) ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků,

církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších

právnických a fyzických osob.



(3) O přípravě k práci uzavírá Úřad práce s osobou se zdravotním

postižením písemnou dohodu, která obsahuje



a) identifikační údaje účastníků dohody,



b) obsah přípravy k práci,



c) dobu a místo konání přípravy k práci,



d) způsob jejího zabezpečení a způsob ověření získaných znalostí a

dovedností,



e) ujednání o vypovězení dohody.



(4) Dokladem o absolvování přípravy k práci je osvědčení vydané

právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna.



(5) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského

pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu),

náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí krajské

pobočky Úřadu práce podpora při rekvalifikaci. Podpora při

rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci

uchazečů o zaměstnání.



§ 73



(1) Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci

osob se zdravotním postižením, může Úřad práce uhradit náklady na

přípravu k práci těchto osob. O přípravě k práci prováděné na

pracovišti zaměstnavatele [§ 72 odst. 2 písm. a)] uzavírá Úřad práce se

zaměstnavatelem písemnou dohodu, která obsahuje



a) identifikační údaje účastníků dohody,



b) identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je

příprava k práci určena,



c) obsah a délku přípravy k práci,



d) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na přípravu k práci,



e) dobu, po kterou bude příprava k práci prováděna s podporou

asistenta,



f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,



g) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na přípravu k

práci,



h) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,



i) závazek zaměstnavatele vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její

poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud mu byla jeho

zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a

lhůtu pro vrácení,



j) ujednání o vypovězení dohody.



(2) O přípravě k práci prováděné u právnické nebo fyzické osoby [§ 72

odst. 2 písm. b) a c)] uzavírá Úřad práce s touto osobou písemnou

dohodu, která kromě údajů uvedených v odstavci 1 dále obsahuje



a) označení pracovní činnosti, na kterou se příprava k práci provádí,



b) základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu

k práci,



c) místo a způsob provedení,



d) rozsah teoretické a praktické přípravy.



(3) Náhrada škody náležející v souvislosti s přípravou k práci, která

je prováděna podle § 72 odst. 2 písm. b) a c), se řídí občanským

zákoníkem.



§ 74



(1) Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány

specializované rekvalifikační kurzy. Tyto kurzy jsou uskutečňovány za

stejných podmínek jako rekvalifikace (§ 109).



(2) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského

pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu),

náleží na základě rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce po dobu konání

těchto kurzů podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci

náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o

zaměstnání.



Chráněné pracovní místo



§ 75



(1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem

pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem

práce. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce

zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po

dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které

je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v

písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce. Dohoda se uzavírá

na dobu 3 let.



(2) Dohodu podle odstavce 1 věty první nebo čtvrté nelze uzavřít se

zaměstnavatelem, pokud v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti

podle odstavce 7



a) provedl zaměstnanci srážky ze mzdy nebo z platu podle § 78 odst. 2

písm. b) nebo c),



b) bylo vůči němu zahájeno trestní stíhání jako obviněnému z trestného

činu podvodu podle jiného právního předpisu v souvislosti s

poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním

postižením podle § 78,



c) mu byla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek

na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, nebo



d) na něj byla opakovaně podána oprávněná stížnost pro porušení

povinnosti podle zákoníku práce.



(3) Dohodu podle odstavce 1 věty první nebo čtvrté nelze dále uzavřít

se zaměstnavatelem, pokud z jeho předchozí činnosti nevyplývá přínos

pro zaměstnávání osob z hlediska druhu jejich zdravotního postižení na

trhu práce.



(4) Ministerstvo může v případech hodných zvláštního zřetele prominout

splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm. c), pokud výše uložené

pokuty nepřesáhla 50 000 Kč.



(5) Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se

zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s

těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v

národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího

kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s

Úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na

zřízení jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním

postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším

zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné

mzdy.



(6) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v

evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním

úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní

pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy

bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením

splátek nebo povoleno posečkání daně. Příspěvek se zaměstnavateli

neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o

uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e)

bodu 3.



(7) Žádost o zřízení chráněného pracovního místa nebo žádost o vymezení

chráněného pracovního místa obsahuje



a) identifikační údaje zaměstnavatele,



b) místo a předmět podnikání a



c) charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet.



(8) K žádosti o zřízení chráněného pracovního místa je nutné přiložit

doklad o zřízení účtu v peněžním ústavu. Potvrzení o splnění podmínky

uvedené v odstavci 6 zajišťuje podle § 147b Úřad práce sám, pokud mu k

tomu dá zaměstnavatel písemný souhlas a zprostí za tímto účelem

příslušný finanční nebo celní úřad, příslušnou okresní správu

sociálního zabezpečení nebo příslušnou zdravotní pojišťovnu

mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Prokazuje-li zaměstnavatel splnění

podmínky uvedené v odstavci 6 předložením potvrzení sám, nesmí být toto

potvrzení starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti podle odstavce 7

a údaje v něm musí odpovídat skutečnému stavu ke dni jeho vydání. Úřad

práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k

posouzení žádosti. Při posuzování žádosti vychází Úřad práce i z

dalších skutečností, zejména situace na trhu práce a struktury dalších

příspěvků a dotací poskytovaných zaměstnavateli z veřejných rozpočtů, s

cílem zamezit souběhu příspěvků a dotací poskytnutých pro stejný účel.



(9) Dohoda o zřízení chráněného pracovního místa obsahuje



a) identifikační údaje účastníků dohody,



b) charakteristiku chráněného pracovního místa,



c) závazek zaměstnavatele, že chráněné pracovní místo bude obsazováno

pouze osobami se zdravotním postižením,



d) den, od kterého bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se

zdravotním postižením,



e) dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se

zdravotním postižením, včetně dne, do kterého musí být doba obsazení

tohoto pracovního místa splněna,



f) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,



g) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,



h) způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny,



i) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,



j) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část,

pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než

náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,



k) závazek zaměstnavatele vrátit neprodleně příspěvek v případě, že mu

byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci

rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle §

5 písm. e) bodu 3, a lhůtu pro vrácení příspěvku a



l) ujednání o vypovězení dohody.



V závislosti na charakteristice zřizovaného chráněného pracovního místa

lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem.



(10) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí

příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a

podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního

právního předpisu^46).



(11) Nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové

kázně^46).



(12) Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení chráněného pracovního

místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat

samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí

odstavce 1 až 10 obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat,

pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze

zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.



(13) Dohodu o vymezení chráněného pracovního místa může Úřad práce

uzavřít se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením,

která vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Dohoda mezi Úřadem práce

a zaměstnavatelem obsahuje údaje uvedené v odstavci 9 písm. a) až c),

e), h) a l), dohoda mezi Úřadem práce a osobou samostatně výdělečně

činnou obsahuje údaje podle odstavce 9 písm. a) a b), e), h) a l).



§ 76



(1) Úřad práce může na zřízené nebo vymezené chráněné pracovní místo

poskytnout na základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně

výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, i příspěvek

na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa.



(2) Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného

pracovního místa se poskytne za předpokladu splnění podmínky podle § 75

odst. 6. Roční výše příspěvku může činit nejvíce 48 000 Kč. Příspěvek

se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci

rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle §

5 písm. e) bodu 3.



(3) Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného

pracovního místa se neposkytne na pracovní místo zřízené nebo vymezené



a) mimo pracoviště zaměstnavatele,



b) pro zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou zdravotně

znevýhodněnou, nebo



c) zaměstnavatelem, který je agenturou práce, pokud je toto pracovní

místo obsazeno zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením a

tento zaměstnanec je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli.



(4) Žádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů

chráněného pracovního místa obsahuje



a) identifikační údaje zaměstnavatele,



b) místo a předmět podnikání a



c) seznam chráněných pracovních míst a jejich počet.



(5) K žádosti o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů

chráněného pracovního místa je nutné přiložit doklad o zřízení účtu v

peněžním ústavu. Potvrzení o splnění podmínky uvedené v § 75 odst. 6

zajišťuje podle § 147b Úřad práce sám, pokud mu k tomu dá zaměstnavatel

písemný souhlas a zprostí za tímto účelem příslušný finanční nebo celní

úřad, příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo příslušnou

zdravotní pojišťovnu mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Prokazuje-li

zaměstnavatel splnění podmínky uvedené v § 75 odst. 6 předložením

potvrzení sám, nesmí být toto potvrzení starší než 30 dnů přede dnem

podání žádosti podle odstavce 4 a údaje v něm musí odpovídat skutečnému

stavu ke dni jeho vydání. Úřad práce může požadovat předložení i jiných

dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti.



(6) Dohoda o poskytnutí příspěvku obsahuje údaje podle § 75 odst. 9

písm. a), f) až l) a odst. 10.



§ 77



(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku

chráněného pracovního místa, druhy provozních nákladů chráněného

pracovního místa nezbytných k provozování chráněného pracovního místa,

na které lze poskytnout příspěvek podle § 76, a způsob poskytování

příspěvku a další skutečnosti rozhodné pro uzavření dohody o zřízení

nebo vymezení chráněného pracovního místa.



(2) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího

kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého

statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.



§ 78



Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na

chráněném pracovním místě



(1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech (§

75) více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých

zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob

formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a

dalších nákladů. Příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce pro

poskytování příspěvku je krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu

má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž

obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.



(2) Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy

nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy

nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se

zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné

zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího

základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč, jde-li o osobu se

zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b), a nejvýše 5

000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou. Pro účely stanovení

výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy

snižují o částku odpovídající výši



a) poskytnuté naturální mzdy,



b) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění

zaměstnavatele podle občanského zákoníku, s výjimkou srážek provedených

k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku

zaměstnance na závodní stravování podle § 236 zákoníku práce,



c) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení závazků zaměstnance

podle § 146 písm. b) zákoníku práce, je-li srážka ze mzdy v rozporu s

dobrými mravy, nebo



d) náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v

práci na straně zaměstnavatele.



(3) Zaměstnavatel může v žádosti o příspěvek uplatnit nárok na zvýšení

příspěvku o částku odpovídající dalším nákladům vynaloženým

zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v

kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nejvýše však o 2 000

Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním

postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b), a nejvýše o 1 000 Kč

měsíčně, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou. Zvýšení příspěvku

podle věty první nelze uplatnit pro chráněné pracovní místo zřízené

nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele nebo na zaměstnance

agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením a je dočasně

přidělen k výkonu práce k uživateli.



(4) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti

zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce Úřadu práce doručena

nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí

příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky,

že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel

nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené příslušným

finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále

na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a

na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou

případů, kdy



a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení

se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, nebo



b) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni

příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel

tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po

kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5

pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky

Úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b

zjistil Úřad práce sám, pokud mu k tomu dal zaměstnavatel souhlas a za

tímto účelem zprostil příslušný finanční nebo celní úřad povinnosti

mlčenlivosti vůči Úřadu práce; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel

povinen krajské pobočce Úřadu práce doložit.



Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí

právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální

práce podle § 5 písm. e) bodu 3.



(5) Součástí žádosti je



a) doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců,

zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a

zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením,



b) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním

postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním

postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního

poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených prostředků na mzdy nebo

platy, včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní

pojištění, a



c) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek

požadován, je osobou se zdravotním postižením (§ 67). Při opakovaném

poskytování příspěvku je toto doložení součástí žádosti pouze v případě

změny této skutečnosti.



(6) Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne

tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se

zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento

pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek

v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě,

že o příspěvek požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty

první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním

postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o

příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout

žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním

postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží

příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení

výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy,

včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto

zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.



(7) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením



a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance Úřadem práce

poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně

vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, včetně

pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které

zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance,

nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117),



b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se

zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu,



c) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec zaměstnán na chráněném

pracovním místě, na které je poskytován příspěvek na částečnou úhradu

provozních nákladů chráněného pracovního místa,



d) za čtvrtletí, ve kterém zaměstnanec, s nímž nebylo v pracovní

smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele,

nesouhlasil s provedením kontroly v místě výkonu jeho práce (§ 126

odst. 3), nebo



e) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec agentury práce, který je

osobou se zdravotním postižením, dočasně přidělen k výkonu práce k

uživateli.



(8) Krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o



a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro

poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 4,



b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v

písmenu a),



c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající vynaloženým

prostředkům na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného

na veřejné zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých

zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením, nebo

na které nelze podle odstavce 6 nebo 7 příspěvek poskytnout; současně

musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a),



d) neposkytnutí příspěvku nebo jeho části ve výši odpovídající

nevyplacené mzdě nebo platu a neodvedenému pojistnému ke dni podání

žádosti, nebo



e) neposkytnutí zvýšení příspěvku podle odstavce 3 nebo jeho části v

případě, že další náklady nebudou prokazatelně souviset se

zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,



f) neposkytnutí příspěvku, pokud byla zaměstnavateli uložena pokuta za

umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 a ode dne

nabytí právní moci rozhodnutí o uložení této pokuty neuplynuly 3 roky.



(9) Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne

nabytí právní moci rozhodnutí.



(10) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel

povinen prostřednictvím Úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do

státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů

vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; obdobně je zaměstnavatel

povinen vrátit příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12

měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za

umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. Nesplnění

těchto povinností je porušením rozpočtové kázně^46).



(11) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se

zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je

rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.



(12) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a

zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní

čtvrtletí a druhy dalších nákladů, o které se příspěvek podle odstavce

3 zvyšuje, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



(13) Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti

zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele

prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b), pokud jde o

výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Žádost musí být

ministerstvu doručena nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce

následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které je o

příspěvek žádáno.



Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s Úřadem práce



§ 79



Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od krajských poboček Úřadu

práce



a) informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob

se zdravotním postižením,



b) součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro

osoby se zdravotním postižením,



c) spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se

zdravotním postižením,



d) spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst

a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.



§ 80



Zaměstnavatelé jsou povinni



a) rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem

poskytovatele pracovnělékařských služeb možnost zaměstnávání osob se

zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a

pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se

zdravotním postižením,



b) spolupracovat s krajskou pobočkou Úřadu práce při zajišťování

pracovní rehabilitace,



c) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence

obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se

zdravotním postižením (§ 67 odst. 2),



d) vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním

postižením.



§ 81



(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou

povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného

podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.

Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce

podle § 14 odst. 3 písm. b), se do celkového počtu zaměstnanců v

pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni

k výkonu práce k uživateli.



(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní



a) zaměstnáváním v pracovním poměru,



b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících

více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných

pracovních místech (§ 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením,

nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků

nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami

samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo

zadáváním zakázek těmto osobám, nebo



c) odvodem do státního rozpočtu,



nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).



(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v

odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v

odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo

splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné

mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí

předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance

se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. O

poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která

obsahuje identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb

nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum dodání výrobků,

služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla

dodávka výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněna.



(4) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu

zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného

podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.



(5) Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců,

způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo

poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví

ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 82



(1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí

za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl

zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za

první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit

povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy

za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů

Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.



(2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel

do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím

Úřadu práce.



(3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu

krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního

rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle daňového řádu.^50)



(4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný

celní úřad podle sídla zaměstnavatele.



§ 83



Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,

včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února

následujícího roku písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, v

jejímž územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou

osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. V

ohlášení podle věty první je zaměstnavatel povinen krajské pobočce

Úřadu práce uvést identifikační údaje zaměstnavatele, od kterého byly

výrobky nebo služby odebrány, nebo kterému byly zadány zakázky, cenu

odebraných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané

hodnoty, datum odebrání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo

dokladu, na základě kterého byl odběr výrobků, služeb nebo zakázek

uskutečněn.



§ 84



zrušen



ČÁST ČTVRTÁ



ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZE ZAHRANIČÍ



HLAVA I



INFORMAČNÍ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE PŘI ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZE

ZAHRANIČÍ



§ 85



Pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle tohoto zákona se

za cizince nepovažuje občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník (§

3 odst. 2) a rodinný příslušník občana České republiky uvedený v § 3

odst. 3.



§ 86



Zaměstnavatel, který zamýšlí zaměstnávat na volném pracovním místě

cizince na základě povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo

modré karty, je povinen oznámit takovéto volné pracovní místo, na

kterém může být cizinec zaměstnán, krajské pobočce Úřadu práce, v

jejímž územním obvodu má být zaměstnání vykonáváno, a to včetně

základní charakteristiky tohoto pracovního místa (§ 37).



Informační povinnost zaměstnavatele



§ 87



(1) Nastoupí-li do zaměstnání občan Evropské unie, jeho rodinný

příslušník (§ 3 odst. 2), rodinný příslušník občana České republiky

uvedený v § 3 odst. 3, cizinec uvedený v § 98 písm. a) až e) a j) až

r), u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, nebo cizinec, u

kterého se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo

modrá karta, jsou zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba,

která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž

základě byly tyto osoby vyslány na území České republiky k plnění úkolů

vyplývajících z této smlouvy, povinni o této skutečnosti písemně

informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce, a to nejpozději v

den nástupu těchto osob k výkonu práce. Obdobná povinnost se vztahuje

na případy, kdy za trvání zaměstnání nastane skutečnost, na jejímž

základě již cizinec povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu nebo

modrou kartu nepotřebuje, s tím, že tato informační povinnost musí být

splněna nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala

skutečnost, na jejímž základě se povolení k zaměstnání, zaměstnanecká

karta nebo modrá karta nevyžaduje.



(2) Písemná informace obsahuje údaje vedené v evidenci, kterou je

zaměstnavatel povinen vést podle § 102 odst. 2. Každou změnu těchto

údajů je zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, která

uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byly

tyto osoby vyslány na území České republiky k plnění úkolů

vyplývajících z této smlouvy, povinen nahlásit nejpozději do 10

kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dověděl.



(3) Zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela

smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byly osoby

uvedené v odstavci 1 vyslány na území České republiky k plnění úkolů

vyplývajících z této smlouvy, je povinen nejpozději do 10 kalendářních

dnů informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o ukončení

jejich zaměstnání nebo vyslání.



§ 88



(1) Zaměstnavatel je povinen písemně informovat příslušnou krajskou

pobočku Úřadu práce, jestliže cizinec, kterému bylo vydáno povolení k

zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta,



a) nenastoupil do práce, nebo



b) ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno

povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta, a v

případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů

uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž

důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, i důvod

ukončení zaměstnání.



(2) Informační povinnost podle odstavce 1 písm. a) musí zaměstnavatel

splnit v případě cizince, kterému byla vydána zaměstnanecká karta nebo

modrá karta, nejpozději do 45 kalendářních dnů ode dne, kdy byly

splněny podmínky pro vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty, a v

případě cizince, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání podle § 92,

nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy měl cizinec nastoupit na

pracovní místo. Informační povinnost podle odstavce 1 písm. b) musí

zaměstnavatel splnit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy

cizinec ukončil zaměstnání.



HLAVA II



POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ CIZINCE



§ 89



(1) Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván, je-li

držitelem platné zaměstnanecké karty nebo modré karty, pokud tento

zákon nestanoví jinak.



(2) Cizinec může být dále přijat do zaměstnání a zaměstnáván, má-li

platné povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou Úřadu práce a

platné povolení k pobytu na území České republiky vydané podle zákona o

pobytu cizinců na území České republiky. Za zaměstnání se pro tyto

účely považuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti

právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo

členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro

obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo

jiného orgánu družstva pro družstvo.



(3) Cizinec, kterému bylo vydáno potvrzení o splnění podmínek pro

vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty, může být přijat do

zaměstnání a zaměstnáván ode dne vydání tohoto potvrzení do dne

ukončení řízení o jeho žádosti o vydání zaměstnanecké karty nebo modré

karty.



(4) Povolení k zaměstnání nelze vydat nebo prodloužit v případě, že

cizinec je držitelem zaměstnanecké karty, modré karty nebo držitelem

povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem než zaměstnání, vydanými

podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky; to neplatí,

jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání,

cizince, který může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván podle

odstavce 2, nebo cizince uvedeného v § 95 až 97.



§ 90



O vydání povolení k zaměstnání žádá cizinec písemně krajskou pobočku

Úřadu práce zpravidla před svým příchodem na území České republiky sám

nebo prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého má být zaměstnán, nebo

prostřednictvím právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu se

zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě mají být osoby uvedené v

§ 87 odst. 1 vyslány na území České republiky k plnění úkolů

vyplývajících z této smlouvy.



§ 91



(1) Žádost o vydání povolení k zaměstnání obsahuje



a) identifikační údaje cizince,



b) adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,



c) číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,



d) identifikační údaje budoucího zaměstnavatele,



e) druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být

zaměstnání vykonáváno,



f) další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání.



(2) K žádosti o vydání povolení je nutno přiložit



a) vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná,



b) doklady osvědčující odbornou způsobilost pro výkon požadovaného

zaměstnání,



c) další doklady, jestliže to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo

jestliže to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci

dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.



(3) Doklady uvedené v odstavci 2 se předkládají v originálním znění a v

úředně ověřeném překladu do českého jazyka.



§ 92



(1) Krajská pobočka Úřadu práce vydá povolení k zaměstnání za podmínek,

že se jedná o



a) oznámené volné pracovní místo (§ 86) a



b) volné pracovní místo nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo

nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak; splnění této podmínky

se nevyžaduje při vydání povolení k zaměstnání podle § 95 a 97.



(2) O povolení k zaměstnání vydává krajská pobočka Úřadu práce

rozhodnutí. Povolení se vydává nejdéle na dobu 2 let.



(3) Povolení k zaměstnání obsahuje



a) identifikační údaje cizince,



b) místo výkonu práce,



c) druh práce,



d) identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat

zaměstnání,



e) dobu, na kterou se vydává,



f) další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání.



§ 93



nadpis vypuštěn



Cizinec, který je držitelem modré karty, zaměstnanecké karty nebo mu

bylo vydáno povolení k zaměstnání, může být zaměstnavatelem vyslán na

pracovní cestu podle § 42 zákoníku práce, jestliže to odpovídá povaze

jím vykonávané práce, pro kterou byla udělena modrá karta,

zaměstnanecká karta nebo povolení k zaměstnání.



§ 94



(1) Platnost povolení k zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce

cizinci na jeho žádost prodloužit, a to i opakovaně, vždy však nejdéle

na dobu 2 let. O prodloužení platnosti povolení k zaměstnání je cizinec

oprávněn požádat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce nejdříve 3

měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného

povolení k zaměstnání. Při prodloužení platnosti povolení k zaměstnání

podle § 96 přihlíží krajská pobočka Úřadu práce k situaci na trhu

práce.



(2) Žádost o prodloužení platnosti povolení k zaměstnání obsahuje

stejné náležitosti jako žádost o povolení k zaměstnání (§ 91 odst. 1).

K žádosti je nutno přiložit vyjádření zaměstnavatele, že cizince i

nadále zaměstná.



(3) O prodloužení platnosti povolení k zaměstnání vydává krajská

pobočka Úřadu práce rozhodnutí.



(4) Podmínkou pro vydání zaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6 zákona

o pobytu cizinců na území České republiky cizinci, který je držitelem

dlouhodobého víza, vydaného podle zákona o pobytu cizinců na území

České republiky, nebo pro prodloužení platnosti zaměstnanecké karty je

souhlasné závazné stanovisko krajské pobočky Úřadu práce, vydané na

základě žádosti Ministerstva vnitra. Krajská pobočka Úřadu práce při

vydání závazného stanoviska přihlíží k situaci na trhu práce.



§ 95



(1) Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, má-li být cizinec,

jehož zaměstnavatelem je zahraniční subjekt, svým zaměstnavatelem na

základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou vyslán k

výkonu práce na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z

této smlouvy.



(2) Před uzavřením smlouvy, na jejímž základě dojde k vyslání cizinců k

výkonu práce na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z

této smlouvy, je tuzemská právnická nebo fyzická osoba povinna

projednat s příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce zejména počty a

profese vysílaných zaměstnanců a dobu jejich vyslání.



(3) Žádost o vydání povolení k zaměstnání pro vysílané cizince podává

právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním

zaměstnavatelem, na jejímž základě budou cizinci vysláni na území České

republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy. Tato osoba je

odpovědna za to, že cizinci mají platná povolení k zaměstnání a

povolení k pobytu po celou dobu jejich vyslání zahraničním

zaměstnavatelem.



(4) Je-li obsahem smlouvy podle odstavce 1 dočasné přidělení cizince k

výkonu práce k uživateli, krajská pobočka Úřadu práce povolení k

zaměstnání nevydá (§ 66).



§ 96



Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, že cizinec bude sezónním

zaměstnancem zaměstnávaným činnostmi závislými na střídání ročních

období, avšak nejdéle na dobu 6 měsíců v kalendářním roce, pokud mezi

jednotlivými zaměstnáními na území České republiky uplyne doba nejméně

6 měsíců.



§ 97



Povolení k zaměstnání se dále vyžaduje i v případě cizince



a) který bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování

svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž), avšak na

dobu nejdéle 6 měsíců. Toto období může být prodlouženo, nejdéle však

na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů

platných v České republice,



b) do 26 let věku zaměstnávaného příležitostnými a časově omezenými

pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež,

jichž se Česká republika účastní,



c) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci

dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,



d) kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu nebo mu za

stejným účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu,^3)



e) který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo

uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu,^51)

nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení

azylu.



§ 98



Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta se podle

tohoto zákona nevyžaduje k zaměstnání cizince



a) s povoleným trvalým pobytem,



b) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního

úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní

organizace se sídlem na území České republiky, pokud je vyhlášenou

mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je

Česká republika vázána, zaručena vzájemnost,



c) kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana,^51)



d) jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě

jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a

jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka,

akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo

vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo

studenta do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice

zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí

montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a

opravářské práce,



e) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci

dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,



f) který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě

mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a

živelních pohrom, a v případech humanitární pomoci,



g) zaměstnávaného v mezinárodní dopravě, pokud je k výkonu práce na

území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem,



h) akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků,



i) který je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil

vysílajícího státu podle zvláštního zákona,^52)



j) který se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí

povolání (§ 5),



k) který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb

zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie,^18)



l) který na území České republiky pobývá na základě povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o

společné soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo c) nebo s

cizincem, který na území České republiky pobývá na základě platného

povolení k dlouhodobému pobytu,



m) který na území České republiky pobývá na základě povolení k

dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské

unie^52b),



n) který vykonává v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou

činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké

školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné

výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního

právního předpisu^52c),



o) který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné

vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské

vzdělání podle zákona o vysokých školách^9),



p) který na území České republiky pobývá na základě povolení k

dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle zákona o pobytu

cizinců na území České republiky, nebo



r) který je duchovním církve registrované v České republice nebo

náboženské společnosti registrované v České republice.



§ 98a



Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta se podle

tohoto zákona nevyžaduje i v případě, je-li cizinec vyslán na území

České republiky svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy s

českou právnickou nebo fyzickou osobou, výlučně za účelem zvyšování

dovedností a kvalifikace tohoto cizince potřebných k výkonu jeho práce

u tohoto zahraničního zaměstnavatele mimo území České republiky.

Informaci o vyslání cizince podle věty první poskytne česká právnická

nebo fyzická osoba příslušné krajské pobočce Úřadu práce^95).



§ 99



Povolení k zaměstnání nelze vydat cizinci, který



a) v České republice požádal o udělení mezinárodní ochrany, a to po

dobu 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany,

nebo



b) nesplňuje některou z podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání

povolení k zaměstnání.



§ 100



(1) Platnost povolení k zaměstnání zaniká



a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,



b) skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,



c) uplynutím doby, na kterou byl cizinci povolen pobyt, nebo



d) neudělením, nevydáním, zrušením nebo zánikem oprávnění k pobytu za

účelem zaměstnání z jiného důvodu.



(2) Povolení k zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutím

odejmout, jestliže zaměstnání je vykonáváno v rozporu s vydaným

povolením k zaměstnání, s výjimkou výkonu jiné práce v důsledku

převedení podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, vyslání na

pracovní cestu podle § 93 nebo jestliže bylo povolení k zaměstnání

vydáno na základě nepravdivých údajů.



(3) Příslušný orgán Policie České republiky nebo Ministerstvo vnitra

informuje o skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. d) příslušnou

krajskou pobočku Úřadu práce.



§ 101



Podání žádosti o vydání povolení k zaměstnání a podání žádosti o

prodloužení povolení k zaměstnání podléhají správnímu poplatku podle

zvláštních právních předpisů.^41)



HLAVA III



EVIDENCE OBČANŮ EVROPSKÉ UNIE A CIZINCŮ



§ 102



(1) Krajská pobočka Úřadu práce vede evidenci občanů Evropské unie,

jejich rodinných příslušníků (§ 3 odst. 2) a rodinných příslušníků

občana České republiky uvedených v § 3 odst. 3, kteří nastoupili do

zaměstnání, evidenci cizinců, kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání,

evidenci cizinců, kteří jsou držiteli zaměstnanecké karty nebo modré

karty, a evidenci cizinců, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání

podle § 98 písm. a) až e) a j) až r). Evidence obsahuje údaje uvedené v

§ 92 odst. 3 a dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle

odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší

dosažené vzdělání a vzdělání požadované pro výkon povolání.



(2) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů Evropské unie, jejich

rodinných příslušníků (§ 3 odst. 2) a rodinných příslušníků občana

České republiky uvedených v § 3 odst. 3, a evidenci cizinců, které

zaměstnává. Stejnou povinnost má právnická nebo fyzická osoba, která

uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byly

osoby uvedené v § 87 odst. 1 vyslány na území České republiky k plnění

úkolů vyplývajících z této smlouvy. Evidence obsahuje údaje uvedené v §

91 odst. 1 písm. a), b), c) a e) a dále pohlaví těchto fyzických osob,

zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností,

nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání,

dobu, na kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká

karta nebo modrá karta a na kterou jim byl povolen pobyt, den nástupu a

den skončení zaměstnání nebo vyslání zahraničním zaměstnavatelem.



(3) Zaměstnavatel je povinen uchovávat kopie dokladů prokazujících

oprávněnost pobytu^3) cizince na území České republiky, a to po dobu

trvání zaměstnání a dobu 3 let od skončení zaměstnávání tohoto cizince.



(4) Údaje o fyzických osobách uvedených v odstavci 1 a vedených v

evidenci krajské pobočky Úřadu práce nebo v evidenci zaměstnavatele lze

sdělovat, jen dají-li k tomu tyto osoby písemný souhlas, nebo v

případech, kdy tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, k

jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.



HLAVA IV



ZMOCNĚNÍ K PŘIJETÍ NÁRODNÍCH OPATŘENÍ V OBLASTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ



§ 103



Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament

České republiky souhlas a kterou je Česká republika vázána, nebo právo

Evropské unie umožňuje České republice zcela nebo částečně pozastavit

uplatňování předpisů Evropské unie týkajících se přístupu na trh práce,

může vláda za podmínek stanovených touto mezinárodní smlouvou nebo

příslušným předpisem Evropské unie stanovit nařízením, vůči kterému

státu a v jakém rozsahu Česká republika této možnosti využije. Vláda

může za stejných podmínek stanovit nařízením podmínky přístupu na trh

práce pro příslušníky dotčeného státu.



ČÁST PÁTÁ



AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI



HLAVA I



OPATŘENÍ A NÁSTROJE



§ 104



(1) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k

zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku

zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a Úřad práce; podle situace na

trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.



(2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou

zejména



a) rekvalifikace,



b) investiční pobídky,



c) veřejně prospěšné práce,



d) společensky účelná pracovní místa,



e) překlenovací příspěvek,



f) příspěvek v době částečné nezaměstnanosti,



g) příspěvek na zapracování,



h) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.



§ 105



(1) Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž



a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují krajské pobočky Úřadu

práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů

fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného

zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a

při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,



b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části

třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78,



c) sdílené zprostředkování zaměstnání (§ 119a),



d) cílené programy k řešení zaměstnanosti (§ 120).



(2) Krajská pobočka Úřadu práce může na základě dohody zabezpečovat

poradenství prostřednictvím odborných zařízení, například

pedagogicko-psychologických poraden a bilančně diagnostických

pracovišť, a hradit náklady spojené s touto činností.



(3) Dohoda mezi Úřadem práce a odborným zařízením o provedení

poradenské činnosti musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny



a) identifikační údaje účastníků dohody,



b) obsah a rozsah poradenské činnosti,



c) místo a způsob provedení poradenské činnosti,



d) termín provedení poradenské činnosti,



e) náklady poradenské činnosti, termín a způsob jejich úhrady,



f) závazek odborného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky

nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho

zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely,

a lhůta a podmínky jejich vrácení,



g) ujednání o vypovězení dohody.



(4) Charakteristiku jednotlivých poradenských činností a forem

poradenství a druhy nákladů s ním spojených, které hradí Úřad práce,

stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.



§ 106



V souladu s potřebami trhu práce může Úřad práce ověřovat nové nástroje

a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady

na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje

ministerstvo.



§ 107



(1) Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního

rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním

předpisem.^46) Z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy

nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty

zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na

ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.



(2) Příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti poskytované podle částí

třetí a páté nelze zaměstnavateli poskytovat na stejný účel. Příspěvky

nelze poskytnout organizačním složkám státu a státním příspěvkovým

organizacím.



HLAVA II



REKVALIFIKACE



§ 108



(1) Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení,

rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího

udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání

kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou

kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se

vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a

zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání

nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího

profesního vzdělávání.



(2) Rekvalifikaci může provádět pouze



a) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle tohoto zákona,



b) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního

právního předpisu^52d),



c) škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a

školských zařízení^52e) nebo vysoká škola s akreditovaným studijním

programem podle zvláštního právního předpisu^52f), nebo



d) zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního

předpisu^52g),



(dále jen „rekvalifikační zařízení“).



(3) Vzdělávacím programem akreditovaným podle odstavce 2 písm. a) se

rozumí program, kterému byla na základě potřeb trhu práce rozhodnutím

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy udělena akreditace.

Akreditace se uděluje na základě písemné žádosti, jejíž součástí je

vymezení obsahu a rozsahu vzdělávání, forem a metod výuky a způsobů

ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci. Vzdělávací program musí

být v souladu s cíli a obsahem vzdělávání podle zvláštních právních

předpisů^52f). O udělení akreditace je Ministerstvo školství, mládeže a

tělovýchovy povinno rozhodnout nejpozději do 90 dnů ode dne doručení

žádosti o akreditaci. K posouzení žádosti o akreditaci si Ministerstvo

školství, mládeže a tělovýchovy může zřídit akreditační komisi jako

svůj poradní orgán a může si vyžádat stanovisko ministerstva k situaci

na trhu práce. Akreditace se uděluje na dobu 3 let ode dne právní moci

rozhodnutí o jejím udělení.



(4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o odejmutí

akreditace, jestliže rekvalifikační zařízení uvedené v odstavci 2 písm.

a)



a) nedodržuje akreditovaný vzdělávací program,



b) není schopno zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání, nebo



c) požádá o odejmutí akreditace.



(5) Rekvalifikační zařízení uvedené v odstavci 2 písm. a) je oprávněno

vydávat osvědčení o rekvalifikaci s celostátní platností.



(6) Rekvalifikačnímu zařízení, které na základě dohody s Úřadem práce

provádí rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání,

může Úřad práce hradit náklady spojené s touto rekvalifikací.



(7) Dohoda mezi Úřadem práce a rekvalifikačním zařízením o

rekvalifikaci uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání musí být

uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny



a) identifikační údaje účastníků dohody,



b) pracovní činnost, na kterou budou uchazeči o zaměstnání nebo zájemci

o zaměstnání rekvalifikováni,



c) základní kvalifikační předpoklady potřebné pro zařazení do

rekvalifikace,



d) rozsah teoretické a praktické přípravy,



e) místo a způsob provedení rekvalifikace,



f) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných

znalostí a dovedností,



g) náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady,



h) závazek rekvalifikačního zařízení uzavřít pojištění pro případ své

odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou při rekvalifikaci,



i) závazek akreditovaného zařízení vrátit poskytnuté finanční

prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo

pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce,

než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení,



j) ujednání o vypovězení dohody.



(8) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s

ministerstvem stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti žádosti

o akreditaci a organizace vzdělávání podle rekvalifikačního programu,

způsob ukončení vzdělávání a náležitosti osvědčení o rekvalifikaci.



§ 109



Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání



(1) Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi Úřadem práce a

uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to

jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí Úřad

práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu

prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci

zajišťuje krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa bydliště

uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.



(2) Dohoda o rekvalifikaci podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně a

musí v ní být uvedeny



a) identifikační údaje účastníků dohody,



b) pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zabezpečována,



c) způsob a doba rekvalifikace, místo jejího konání,



d) podmínky poskytování příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů

spojených s rekvalifikací,



e) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,



f) závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit

náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci

nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově

získané kvalifikaci, a druhy nákladů, které bude povinen Úřadu práce

uhradit,



g) závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit

poměrnou část nákladů rekvalifikace, pokud v průběhu rekvalifikace

přestane být uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání,



h) ujednání o vypovězení dohody.



(3) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí

příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a

podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního

právního předpisu^46).



(4) Porušení povinnosti vrácení příspěvku na úhradu prokázaných nutných

nákladů spojených s rekvalifikací je porušením rozpočtové kázně^46).



(5) Formy rekvalifikace, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s ní

spojených, které hradí Úřad práce, stanoví ministerstvo v dohodě s

Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím právním

předpisem.



§ 109a



(1) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání si může zabezpečit

rekvalifikaci sám a za tím účelem si zvolit



a) druh pracovní činnosti, na kterou se chce rekvalifikovat,



b) rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést (§ 108 odst.

2).



(2) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen doložit

krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa bydliště uchazeče o

zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání cenu zvolené rekvalifikace.



(3) V případě, že zvolená rekvalifikace přispěje k uplatnění uchazeče o

zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání na trhu práce a je pro něj

vzhledem k jeho zdravotnímu stavu vhodná, může Úřad práce po jejím

úspěšném absolvování uhradit cenu rekvalifikace rekvalifikačnímu

zařízení.



(4) V případě, že bude Úřad práce cenu rekvalifikace hradit, vydá

uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání před zahájením

rekvalifikace potvrzení o tom, že po předložení dokladu o úspěšném

absolvování této rekvalifikace uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu

rekvalifikace. Úřad práce může hradit cenu rekvalifikace pouze po dobu,

po kterou je uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání veden v

evidenci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání.



(5) Úřad práce uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace nebo

její poměrnou část, pokud uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o

zaměstnání z vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci.



(6) Úřad práce uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace

podle odstavce 4 do 30 kalendářních dnů po předložení dokladu o

úspěšném absolvování rekvalifikace.



(7) Rekvalifikační zařízení je povinno neprodleně oznámit krajské

pobočce Úřadu práce, že uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání

neplní studijní nebo výcvikové povinnosti stanovené rekvalifikačním

zařízením.



(8) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen uhradit

Úřadu práce cenu rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů odmítne

nastoupit do zaměstnání, odpovídajícího nově získané kvalifikaci.



(9) Celková finanční částka, kterou může Úřad práce vynaložit na

zvolenou rekvalifikaci jednoho uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o

zaměstnání, nesmí v období 3 po sobě následujících kalendářních let ode

dne prvního nástupu na zvolenou rekvalifikaci přesáhnout částku 50 000

Kč.



§ 110



Rekvalifikace zaměstnanců



(1) Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího

pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Rekvalifikace zaměstnanců se

provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

O rekvalifikaci zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo

rozšíření kvalifikace může Úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem

dohodu. Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody

s Úřadem práce, mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu

zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje,

Úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace

zaměstnanců a náklady s ní spojené. Jestliže pro zaměstnavatele

zabezpečuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá

se dohoda mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením, popřípadě

mezi Úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením.



(2) Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi Úřadem práce a

zaměstnavatelem, případně rekvalifikačním zařízením musí být uzavřena

písemně a musí v ní být uvedeny



a) identifikační údaje účastníků dohody,



b) pracovní činnost, na kterou budou zaměstnanci rekvalifikováni,



c) základní kvalifikační předpoklady zaměstnanců potřebné pro zařazení

do rekvalifikace,



d) rozsah teoretické a praktické přípravy,



e) místo a způsob provedení rekvalifikace,



f) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných

znalostí a dovedností,



g) náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady,



h) závazek zaměstnavatele nebo rekvalifikačního zařízení vrátit

poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží

sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty

neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich

vrácení,



i) ujednání o vypovězení dohody.



(3) Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi zaměstnavatelem a

zaměstnancem musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny



a) identifikační údaje účastníků dohody,



b) pracovní činnost, na kterou má být zaměstnanec rekvalifikován,



c) rozsah teoretické a praktické přípravy,



d) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných

znalostí a dovedností.



(4) Rekvalifikace zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo

rozšíření kvalifikace se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v

práci na straně zaměstnance; za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada

mzdy ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace

uskutečňuje, jen pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího

zabezpečení.



(5) O rekvalifikaci podle odstavce 1 nejde v případě účasti zaměstnance

na teoretické nebo praktické přípravě, kterou



a) je zaměstnavatel povinen zabezpečovat pro zaměstnance podle

příslušných právních předpisů a které je zaměstnanec povinen se

zúčastnit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, nebo



b) zaměstnanec absolvuje z vlastního zájmu, aniž by z hlediska jím

vykonávané práce u zaměstnavatele byla nezbytná potřeba změny jeho

dosavadní kvalifikace. V tomto případě se postupuje podle příslušných

ustanovení pracovněprávních předpisů upravujících účast zaměstnanců na

školení a studiu při zaměstnání.^54)



(6) Formy rekvalifikace zaměstnanců, druhy nákladů rekvalifikace a

nákladů s ní spojených, které hradí Úřad práce, stanoví ministerstvo v

dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím

právním předpisem.



HLAVA III



INVESTIČNÍ POBÍDKY



§ 111



(1) Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti,

kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu

investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu,^55) hmotně

podporuje



a) vytváření nových pracovních míst,



b) rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.



(2) Školením se pro účely investičních pobídek rozumí teoretické a

praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní

zařazení zaměstnanců, které odpovídají požadavkům stanoveným

zaměstnavatelem. Školení může být zajišťováno i zaměstnavatelem.



(3) Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být

poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní

oblasti, ve které je průměrný podíl nezaměstnanosti za 2 ukončená

pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat

investiční pobídky^55) nejméně o 25 % vyšší než průměrný podíl

nezaměstnanosti v České republice, nebo na území zvýhodněných

průmyslových zón schválených vládou podle zvláštního právního

předpisu^55). Do celkového počtu nově vytvořených míst se zahrnují

místa vytvářená po dni předložení záměru získat investiční pobídky.



(4) Hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců může být

poskytnuta zaměstnavateli na částečnou úhradu nákladů, které budou na

rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců skutečně vynaloženy.

Podmínka minimálního podílu nezaměstnanosti v územní oblasti, uvedená v

odstavci 3, platí i pro poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci nebo

školení zaměstnanců. Do celkového počtu rekvalifikovaných nebo

školených zaměstnanců se zahrnují zaměstnanci rekvalifikovaní nebo

školení po dni předložení záměru získat investiční pobídky.



(5) Hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a hmotnou

podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců poskytuje Úřad

práce. Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst nebo hmotná

podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců se zaměstnavateli

neposkytnou po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o

uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e).



(6) Dohoda o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních

míst musí obsahovat



a) identifikační údaje účastníků dohody,



b) počet nových pracovních míst, která budou vytvořena,



c) datum, do kterého budou místa obsazena dohodnutým počtem

zaměstnanců,



d) druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,



e) výši a termín poskytnutí hmotné podpory,



f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,



g) způsob a termín zúčtování hmotné podpory,



h) závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou

část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud

mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než

náležela, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory,



i) závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit hmotnou podporu v případě,

že mu byla poskytnuta v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci

rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle §

5 písm. e), a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory,



j) ujednání o vypovězení dohody.



(7) Dohoda o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení

nových zaměstnanců obsahuje



a) identifikační údaje účastníků dohody,



b) počet zaměstnanců, kteří budou zařazeni do rekvalifikace nebo

školení,



c) obsah rekvalifikace nebo školení, způsob a dobu jejího zabezpečení,



d) předpokládanou výši nákladů na rekvalifikaci nebo školení,



e) datum, do kterého bude dohodnutý počet zaměstnanců rekvalifikován

nebo školen,



f) druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,



g) výši a termín poskytnutí hmotné podpory,



h) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,



i) způsob a termín zúčtování hmotné podpory,



j) závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou

část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud

mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než

náležela, a lhůty a podmínky vrácení hmotné podpory,



k) závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit hmotnou podporu v případě,

že mu byla poskytnuta v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci

rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle §

5 písm. e), a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory,



l) ujednání o vypovězení dohody.



(8) Závazky zaměstnavatele sjednané v dohodě o poskytnutí hmotné

podpory na vytváření nových pracovních míst a v dohodě o poskytnutí

hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců musí být

splněny do uplynutí tří let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční

pobídky podle zvláštního právního předpisu^55).



(9) Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora

rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců jsou účelově určeny a

nemohou být použity na jiný účel, než je uvedený v dohodě o jejich

poskytnutí.



(10) Nedodržení podmínek sjednaných v dohodě podle odstavců 6 a 7 nebo

nevrácení hmotné podpory ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové

kázně a bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle

zvláštního právního předpisu.^46)



(11) Územní oblastí se rozumí území okresu,^11) v němž je investiční

akce umístěna.



(12) Výši hmotné podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo a výši

hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců v závislosti

na situaci na trhu práce, vyjádřeným podílem nezaměstnanosti nebo

dalšími ukazateli, okruh osob, které mohou být umístěny na podpořených

nových pracovních místech, a formu poskytnutí hmotné podpory stanoví

vláda nařízením.



(13) Zaměstnavateli, kterému byla poskytnuta hmotná podpora podle

odstavce 1, nelze po dobu účinnosti dohod sjednaných s Úřadem práce

poskytnout další příspěvek z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti

na stejný účel, na jaký byla poskytnuta hmotná podpora.



HLAVA IV



DALŠÍ NÁSTROJE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI



§ 112



Veřejně prospěšné práce



(1) Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní

příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství,

úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných

činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných

obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 24

po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu

umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na

základě dohody s Úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli

poskytnout příspěvek.



(2) Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vynaložených

prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance umístěného na tyto práce,

včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto

zaměstnance.



§ 113



Společensky účelná pracovní místa



(1) Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa,

která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem

práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit

pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem

je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s Úřadem práce uchazeč o

zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na

společensky účelná pracovní místa může Úřad práce poskytnout příspěvek.



(2) Má-li být zřízeno více než 5 pracovních míst, je Úřad práce povinen

vyžádat si vypracování odborného posudku.



(3) Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního

místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o

příspěvek podíl nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrného

podílu nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit

čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí

čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10

pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení

jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně

šestinásobek této průměrné mzdy.



(4) Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního

místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o

příspěvek podíl nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrného

podílu nezaměstnanosti v České republice nebo je vyšší, může maximálně

činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až

třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10

pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení

jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně

osminásobek této průměrné mzdy.



(5) Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního

místa může být poskytován až do výše vynaložených prostředků na mzdy

nebo platy na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně

pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které

zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.

Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.



(6) Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa

za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud

osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou

výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.



(7) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího

kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého

statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.



§ 114



Překlenovací příspěvek



(1) Překlenovací příspěvek může Úřad práce na základě dohody poskytnout

osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o

zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek podle § 113 odst. 1.

Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které

vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek

poskytnut.



(2) Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců.

Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v

národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku

předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o

překlenovacím příspěvku. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději

do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody podle § 113 odst. 1.

Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího

kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého

statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.



(3) Překlenovací příspěvek se poskytuje jednorázově za celé dohodnuté

období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o

poskytnutí tohoto příspěvku.



(4) Za provozní náklady, na které lze osobě samostatně výdělečně činné

poskytnout překlenovací příspěvek, se považují



a) nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou

jednotku a služeb s ním spojených,



b) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,



c) náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována

samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví

osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním

samostatné výdělečné činnosti.



(5) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 4 daň z přidané hodnoty

a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se

daň z přidané hodnoty za provozní náklad.



§ 115



Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti



(1) Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti může Úřad práce

poskytnout zaměstnavateli, který není uveden v § 109 odst. 3 zákoníku

práce, na základě dohody uzavřené s ním po předchozím souhlasu vlády,

pokud na straně zaměstnavatele nastane překážka v práci z důvodu

uvedeného v § 209 odst. 1 zákoníku práce nebo z důvodu přerušení práce

způsobené živelní událostí podle § 207 písm. b) zákoníku práce

spočívající v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie^98) a zaměstnavatel



a) nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené

týdenní pracovní doby^99),



b) již zaměstnanci poskytuje pro některou z uvedených překážek v práci

náhradu mzdy za podmínek a ve výši podle § 207 písm. b) nebo § 209

odst. 2 zákoníku práce a od uzavření dohody o poskytnutí příspěvku s

Úřadem práce bude poskytovat zaměstnanci tuto náhradu mzdy ve výši

nejméně 70 % průměrného výdělku,



c) se v dohodě o poskytnutí příspěvku zaváže, že v době sjednané pro

poskytování příspěvku se zaměstnancem, na kterého bude příspěvek

poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a)

až c) zákoníku práce.



(2) K žádosti o příspěvek je vedle dokladů uvedených v § 118 odst. 2

nutné přiložit



a) dohodu s odborovou organizací o výši poskytované náhrady mzdy podle

§ 209 odst. 2 zákoníku práce, v případě překážky v práci podle § 209

odst. 1 zákoníku práce; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová

organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem,



b) podrobný popis důvodů, na základě kterých zaměstnavatel žádá o

příspěvek a opatření, která již zaměstnavatel k řešení situace zavedl,

zejména opatření v oblasti pracovní doby, využití konta pracovní doby

nebo čerpání dovolené,



c) seznam provozoven zaměstnavatele, jichž se žádost týká, včetně počtu

dotčených zaměstnanců,



d) popis výhledu překonání částečné nezaměstnanosti nebo živelní

události.



(3) Výše příspěvku činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše

však 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3.

čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve

kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Příspěvek může být

poskytován pouze v době trvání překážky v práci z důvodu částečné

nezaměstnanosti nebo živelní události, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s

možností jednoho opakování o stejnou dobu; vláda může v odůvodněných

případech nařízením stanovit delší dobu poskytování příspěvku.



(4) Začátek a konec období, ve kterém lze o příspěvek požádat, důvody,

pro které může být příspěvek poskytnut, některé další podmínky

vyplývající z věcných důvodů zavedení tohoto nástroje aktivní politiky

zaměstnanosti, které umožní identifikovat příčinnou souvislost mezi

situací zaměstnavatele a důvody aktivizace tohoto nástroje, způsob

realizace tohoto nástroje, včetně jejího časového harmonogramu a vzor

žádosti o příspěvek stanoví vláda nařízením.



§ 116



Příspěvek na zapracování



(1) Příspěvek na zapracování může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli

na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do

pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka Úřadu

práce věnuje zvýšenou péči (§ 33).



(2) Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi Úřadem práce a

zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců.

Měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává může činit

maximálně polovinu minimální mzdy.



§ 117



Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program



(1) Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může Úřad

práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud

zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu

nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní

pracovní doby.^22)



(2) Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která

zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze

poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho

zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.



Poskytování příspěvků



§ 118



(1) O poskytnutí příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky

zaměstnanosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba žádá. Žádost o příspěvek

na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat



a) identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby,



b) místo a předmět podnikání,



c) druh příspěvku, o který se žádá.



(2) K žádosti o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky

zaměstnanosti je nutné přiložit



a) doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti,



b) doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.



(3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v

evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním

úřadem, nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní

pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy

bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se

splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně. Potvrzení o

splnění této podmínky zajišťuje podle § 147b Úřad práce sám, pokud mu k

tomu dá zaměstnavatel písemný souhlas a zprostí za tímto účelem

příslušný finanční nebo celní úřad, příslušnou okresní správu

sociálního zabezpečení nebo příslušnou zdravotní pojišťovnu

mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Prokazuje-li zaměstnavatel splnění

podmínky uvedené ve větě první předložením potvrzení sám, nesmí být

toto potvrzení starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti podle

odstavce 1 a údaje v něm musí odpovídat skutečnému stavu ke dni jeho

vydání. Krajská pobočka Úřadu práce může požadovat předložení i jiných

dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti.



(4) Místně příslušná pro uzavření dohody a poskytování příspěvku na

zřízení (§ 113 odst. 1 věta druhá) nebo vyhrazení (§ 113 odst. 5)

společensky účelného pracovního místa je krajská pobočka Úřadu práce, v

jejíž evidenci je veden uchazeč o zaměstnání, který bude na společensky

účelné pracovní místo umístěn.



(5) Příspěvky podle § 112 až 116 nebo 117 se zaměstnavateli neposkytnou

po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za

umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 nebo porušení

dohody o poskytnutí příspěvku podle § 115.



§ 119



(1) O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti

uzavírá Úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými a fyzickými

osobami a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů^6)

písemnou dohodu.



(2) Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat



a) identifikační údaje účastníků dohody,



b) účel poskytnutí příspěvku,



c) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,



d) výši a termín poskytnutí příspěvku,



e) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,



f) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,



g) závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu

jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce,

než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku,



h) závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit příspěvek podle § 112 až

116 nebo 117 v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede

dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu

nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, lhůtu a podmínky vrácení

příspěvku,



i) závazek zaměstnavatele, že v době sjednané pro poskytování příspěvku

podle § 115 nerozváže se zaměstnancem, na kterého bude příspěvek

poskytován, pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c)

zákoníku práce,



j) u příspěvku podle § 115 seznam zaměstnanců, na které bude příspěvek

poskytován,



k) ujednání o vypovězení dohody.



(3) V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v

rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další

ujednání, na kterých mají účastníci zájem.



(4) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí

příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a

podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního

právního předpisu^46).



(5) Nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové

kázně^46).



(6) Formy příspěvků a způsob poskytování příspěvků stanoví ministerstvo

prováděcím právním předpisem.



HLAVA V



SDÍLENÉ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ



§ 119a



(1) Krajská pobočka Úřadu práce může zprostředkovávat zaměstnání

uchazečům o zaměstnání prostřednictvím agentury práce (dále jen

„sdílené zprostředkování zaměstnání“).



(2) Do sdíleného zprostředkování zaměstnání může krajská pobočka Úřadu

práce zařadit uchazeče o zaměstnání na základě individuálního akčního

plánu (§ 33 odst. 2) a s jeho předchozím písemným souhlasem. Při výběru

uchazečů o zaměstnání přihlíží zejména k situaci na trhu práce.



(3) O sdíleném zprostředkování zaměstnání uzavírá Úřad práce s

agenturou práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce

poskytnout příspěvek



a) na sdílené zprostředkování zaměstnání ve výši maximálně 500 Kč na

každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce

zprostředkovávat zaměstnání,



b) za umístění uchazeče o zaměstnání a jeho setrvání v pracovním poměru

po dobu nejméně 6 měsíců ve výši maximálně 6 250 Kč.



(4) Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje, pokud agentura práce

přijme do pracovněprávního vztahu uchazeče o zaměstnání, kterému

zprostředkovává zaměstnání podle této dohody.



(5) Dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání obsahuje



a) identifikační údaje účastníků dohody,



b) počet uchazečů o zaměstnání, kterým bude agenturou práce

zprostředkováváno zaměstnání,



c) dobu, po kterou bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání

uchazečům o zaměstnání; tato doba nesmí překročit 6 měsíců,



d) počet uchazečů o zaměstnání, kterým agentura práce zprostředkuje

zaměstnání v době sjednané podle písmene c),



e) závazek agentury práce informovat krajskou pobočku Úřadu práce ve

sjednaných termínech o průběhu zprostředkování zaměstnání,



f) závazek agentury práce neprodleně informovat krajskou pobočku Úřadu

práce o tom, že uchazeč o zaměstnání



1. se nedostavil ve sjednaném termínu na jednání s agenturou práce nebo

k zaměstnavateli k projednání možného nástupu do zaměstnání,



2. odmítl zprostředkované zaměstnání,



3. bude přijat do zprostředkovaného zaměstnání, včetně dne nástupu do

zaměstnání,



g) způsob ověření zprostředkování zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu

práce,



h) druh příspěvku, který bude agentuře práce poskytnut,



i) výši, termín a způsob poskytnutí příspěvku,



j) závazek agentury práce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část,

pokud agentura práce nesplní závazky sjednané podle písmen b) až d),

nebo pokud jí byl jejím zaviněním příspěvek poskytnut neprávem nebo ve

vyšší částce, než náležel, lhůtu pro vrácení a podmínky vrácení tohoto

příspěvku a



k) ujednání o vypovězení dohody.



(6) V závislosti na druhu příspěvků poskytovaných podle odstavce 3 lze

v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem.

Součástí dohody je jmenný seznam uchazečů o zaměstnání, kterým je

agentura práce povinna zprostředkovávat zaměstnání.



(7) Nevrácení příspěvku ve stanovené lhůtě je porušením rozpočtové

kázně^46).



(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem



a) způsob předávání informací o průběhu zprostředkování zaměstnání a o

spolupráci uchazeče o zaměstnání s agenturou práce,



b) termín a způsob úhrady příspěvků podle odstavce 3 a



c) způsob výběru agentury práce, se kterou bude uzavřena dohoda o

sdíleném zprostředkování zaměstnání.



HLAVA VI



CÍLENÉ PROGRAMY K ŘEŠENÍ ZAMĚSTNANOSTI



§ 120



(1) Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v

oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených

programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů

financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropské unie a dalších

programů Evropské unie.



(2) Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení

možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce;

součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a

harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje

vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského

charakteru ministerstvo.



(3) Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického

zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu

uplatnění osob se zdravotním postižením; v rámci tohoto programu může

být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním

postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto

majetku.



(4) Při plnění cílených programů může Úřad práce spolupracovat i s

jinými subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat

prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody

o zajišťování cíleného programu je i ujednání o příspěvku právnické

nebo fyzické osobě za zajištění cíleného programu.



ČÁST ŠESTÁ



VÝKON UMĚLECKÉ, KULTURNÍ, SPORTOVNÍ NEBO REKLAMNÍ ČINNOSTI DÍTĚTE



§ 121



Základní podmínky



(1) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba



a) mladší 15 let, nebo



b) starší 15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku, a to

až do doby jejího ukončení.



(2) Dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní

činnost (dále jen "činnost dítěte") pro právnickou nebo fyzickou osobu,

která má tuto činnost v předmětu své činnosti (dále jen "provozovatel

činnosti"), jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro

něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti

na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní,

morální nebo společenský rozvoj.^57)



(3) Za činnost dítěte se nepovažuje



a) zájmová kulturní činnost v amatérských souborech a základních

uměleckých školách,



b) vystupování na uměleckých a kulturních akcích pořádaných školou,

školským zařízením nebo ústavem sociální péče nebo na akcích, na

kterých se škola, školské zařízení nebo ústav sociální péče organizačně

podílí,



c) činnost konaná v rámci výchovy a vzdělávání ve školách a školských

zařízeních v souladu se vzdělávacími programy,



d) účast na uměleckých a sportovních soutěžích, pokud nejde o činnosti

za odměnu, nebo



e) činnost konaná v rámci mimoškolní výchovy a při ostatních

nekomerčních zájmových aktivitách, která není vykonávána za odměnu.



(4) Provozovatel činnosti je povinen zajistit



a) soustavný dohled způsobilou osobou v době dohodnuté pro činnost

dítěte, případně i při dopravě na ni, pokud ho nevykonává zákonný

zástupce nebo opatrovník,



b) vhodné podmínky odpovídající charakteru činnosti, kterou bude dítě

vykonávat.



(5) Na činnost dítěte se vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce;

ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o zajištění

dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^42a) se použijí

přiměřeně.



§ 122



Povolování výkonu činnosti dítěte



(1) O povolení výkonu činnosti dítěte (dále jen „povolení“) rozhoduje

krajská pobočka Úřadu práce na základě písemné žádosti podané zákonným

zástupcem nebo opatrovníkem dítěte nebo jinou osobou odpovědnou za

výchovu dítěte, do jejíž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu (dále

jen "zákonný zástupce"). Žádost se podává u krajské pobočky Úřadu práce

příslušné podle trvalého pobytu dítěte, a pokud dítě nemá trvalý pobyt,

podle místa, kde se zdržuje.



(2) Pro účely povolení podle odstavce 1 se považuje za činnost



a) uměleckou a kulturní vytváření autorských děl nebo provádění

uměleckých výkonů podle zvláštního právního předpisu^58) a provádění

úkonů zejména v oblasti hudební, pěvecké a taneční,



b) reklamní provádění úkonů v reklamě^59) a propagaci výrobků, služeb

nebo jiných objektů a předmětů a činnost v modelingu,



c) sportovní provádění sportovních výkonů na veřejnosti.



(3) Žádost o povolení musí obsahovat



a) identifikační údaje dítěte,



b) identifikační údaje zákonného zástupce dítěte; pokud se jedná o

cizince, který nemá na území České republiky bydliště, rovněž místo,

kde se na území České republiky zdržuje,



c) písemný souhlas dítěte s tím, že bude činnost vykonávat, je-li dítě

s ohledem na věk a rozumovou vyspělost schopno vyjádřit svůj názor,



d) lékařský posudek poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické

lékařství pro děti a dorost o tom, že činnost, kterou bude dítě

vykonávat a doba jejího konání, vzhledem k časovému vymezení jejího

výkonu, je přiměřená z hlediska zdravotního a že dítě je ze zdravotního

hlediska způsobilé tuto činnost vykonávat. Lékařský posudek v době

vydání povolení nesmí být starší než 3 měsíce. Posudek vydává lékař na

základě žádosti zákonného zástupce dítěte. Podkladem pro vydání posudku

jsou údaje zpracované provozovatelem činnosti v rozsahu písmene e),



e) druh činnosti, kterou bude dítě vykonávat, místo výkonu činnosti a

charakteristiku pracovních podmínek a pracovišť, ve kterých bude dítě

činnost vykonávat, a bude-li vykonávat více druhů takových činností,

uvádějí se u každého z druhů těchto činností,



f) identifikační údaje provozovatele činnosti,



g) dobu, po kterou bude dítě činnost vykonávat.



(4) Provozovatel činnosti je povinen pro případ náhrady škody, včetně

náhrady škody na zdraví, ke které by mohlo dojít při výkonu činnosti,

sjednat pojištění; sjednání pojištění musí být uvedeno v povolení.



(5) Náhrada škody způsobené dítětem provozovateli činnosti nebo

provozovatelem činnosti dítěti se řídí občanským zákoníkem. Výše

náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout

v jednotlivém případě 0,70násobek průměrné mzdy v národním hospodářství

za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího

kalendářnímu roku, ve kterém vznikla škoda. Výši průměrné mzdy za první

až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku vyhlásí

ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením

uveřejněným ve Sbírce zákonů. Povinnost provozovatele činnosti nahradit

škodu je však dána i v případě, kdy provozovatel činnosti dodržel

povinnosti vyplývající z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a

ochrany zdraví při práci.



(6) V řízení o povolení výkonu činnosti dítěte je účastníkem řízení

také provozovatel činnosti.



(7) Povolení vydává krajská pobočka Úřadu práce. V povolení krajská

pobočka Úřadu práce stanoví rozsah a podmínky pro výkon činnosti

upravující rozvrh činnosti a odpočinku v závislosti na rozsahu a druhu

činnosti, způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti a minimální

požadavky na zajištění vhodných pracovních podmínek k výkonu činnosti.



(8) Povolit dítěti výkon činnosti lze nejdéle na dobu 12 měsíců po sobě

jdoucích, které následují po dni právní moci rozhodnutí krajské pobočky

Úřadu práce o povolení, nejdéle však do doby, do které je fyzická osoba

považována podle tohoto zákona za dítě. Bude-li vykonávat dítě činnost

u více provozovatelů, vydává se samostatné povolení k výkonu činnosti u

každého provozovatele.



(9) Krajská pobočka Úřadu práce si může vyžádat vyjádření orgánu

sociálně-právní ochrany dětí, zda mu nejsou známy skutečnosti, které by

bránily dítěti ve výkonu činnosti, nebo zda není činnost pro dítě

vhodná.



§ 123



Obsah a časové vymezení povolení



(1) Dítě může činnost vykonávat jen na základě jednotlivého povolení

vydaného pro určité dítě a určitou činnost, a to nejdéle



a) 2 hodiny denně u dítěte, které ještě neplní povinnou školní

docházku, přičemž celková délka výkonu činnosti za týden nesmí

přesáhnout 10 hodin,



b) 2 hodiny ve vyučovací den a 12 hodin týdně pro činnost vykonávanou

během období školního vyučování mimo hodiny školní výuky, přičemž denní

doba výkonu činnosti nesmí přesáhnout 7 hodin,



c) 7 hodin denně pro činnost vykonávanou v období školních prázdnin,

přičemž celková délka výkonu činnosti za týden nesmí přesáhnout 35

hodin týdně.



Za dobu výkonu činnosti se považuje i doba potřebná pro přípravu na

výkon činnosti v místě výkonu činnosti.



(2) Doba odpočinku musí být stanovena v rozsahu nejméně dvakrát 15

minut a jednou 45 minut, pokud má dítě vykonávat činnost v rozsahu 4 a

půl hodiny denně a více. Tato doba odpočinku se do doby výkonu činnosti

nezapočítává.



(3) Vykonává-li dítě činnost pro více provozovatelů činnosti, doby

těchto činností se sčítají; jejich součet nesmí být vyšší, než je

uvedeno v odstavci 1.



(4) Dítě nesmí činnost vykonávat v době mezi 22. a 6. hodinou; pokud u

dítěte, které plní povinnou školní docházku, není následující den po

dnu, kdy končí tato doba, dnem školního vyučování, je výkon činnosti

zakázán v době mezi 22.30 a 6. hodinou.



(5) Dítě musí mít po skončení výkonu denní činnosti nepřetržitý

odpočinek nejméně v délce 14 hodin. Pokud vykonává činnost po sobě 5

jdoucích kalendářních dnů, nesmí vykonávat činnost nejméně v

následujících 2 po sobě jdoucích kalendářních dnech. V kalendářním

týdnu nesmí dítě činnost vykonávat alespoň 2 kalendářní dny.



(6) Úřad práce může na základě písemné žádosti zákonného zástupce

dítěte před uplynutím platnosti povolení prodloužit jeho platnost na

dobu nezbytně nutnou k dokončení činnosti dítěte, nejdéle na dobu 2

měsíců. Při rozhodování o prodloužení povolení vychází krajská pobočka

Úřadu práce z údajů uvedených v žádosti o vydání povolení doplněných

zákonným zástupcem o nové skutečnosti rozhodné pro vydání povolení.



(7) O povolení je možno žádat opakovaně. Byla-li žádost o vydání

povolení zamítnuta s ohledem na lékařský posudek, lze žádost o vydání

povolení výkonu téže činnosti konané za stejných podmínek podat znovu

nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne, kterým nabylo právní moci

rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce o zamítnutí vydání povolení.



(8) Krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí o povolení výkonu činnosti

dítěte nebo rozhodnutí o nepovolení výkonu činnosti dítěte bez

zbytečného odkladu doručí také příslušnému oblastnímu inspektorátu

práce.



(9) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vydaným povolením zůstávají

nedotčeny obsah a forma smluv, které se sjednávají podle zvláštních

právních předpisů, jakož i nároky z nich vyplývající.



(10) Krajská pobočka Úřadu práce vede evidenci povolení vydaných k

činnosti dítěte. Evidence obsahuje údaje uvedené v žádosti o povolení.

Údaje z evidence jsou určeny výhradně pro účely vydání povolení.



§ 124



Řízení o zákazu výkonu činnosti dítěte



(1) Úřad práce výkon činnosti dítěte zakáže, jestliže zjistí, že



a) dítě vykonává činnost bez povolení,



b) provozovatel činnosti při výkonu činnosti dítěte porušil povinnosti

stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, nebo



c) podle lékařského posudku vydaného v době po vydání rozhodnutí o

povolení není výkon této činnosti pro dítě vhodný.



(2) Výkon činnosti je Úřad práce povinen zakázat bezprostředně poté, co

se o skutečnostech uvedených v odstavci 1 dozvěděl, a to prohlášením

sděleným zákonnému zástupci dítěte a provozovateli činnosti. Ode dne

sdělení tohoto prohlášení má zákonný zástupce povinnost činnost dítěte

ukončit; takovou povinnost má i provozovatel činnosti.



(3) Při důvodném podezření, že u dítěte došlo ke ztrátě zdravotní

způsobilosti k výkonu činnosti nebo k jiným skutečnostem znemožňujícím

dítěti výkon činnosti, je zákonný zástupce dítěte, ošetřující lékař,

oblastní inspektorát práce a orgán sociálně-právní ochrany dítěte

povinen sdělit tyto skutečnosti příslušné krajské pobočce Úřadu práce.



(4) Prohlášení o zákazu činnosti dítěte může Úřad práce učinit písemně

nebo ústně. Bylo-li prohlášení učiněno ústně, je Úřad práce povinen

provést o tomto ústním prohlášení zápis, a to téhož dne, kdy k

prohlášení došlo. Bylo-li prohlášení učiněno ústně, vydá Úřad práce na

místě písemné potvrzení. Prohlášení učiněné písemně a písemné potvrzení

obdrží zákonný zástupce dítěte a provozovatel činnosti.



(5) Krajská pobočka Úřadu práce je povinna nejpozději do 15

kalendářních dnů ode dne sdělení písemného nebo ústního prohlášení o

zákazu činnosti dítěte vydat rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti

dítěte.



ČÁST SEDMÁ



KONTROLNÍ ČINNOST



§ 125



Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti vykonávají Státní úřad

inspekce práce, oblastní inspektoráty práce, v rozsahu stanoveném v §

126 odst. 4 i celní úřady a v rozsahu uvedeném v § 127 generální

ředitelství Úřadu práce a krajské pobočky Úřadu práce (dále jen "orgány

kontroly").



§ 126



(1) Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce

kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u



a) zaměstnavatelů,



b) právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle tohoto

zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci,



c) fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby podle tohoto zákona,



(dále jen "kontrolovaná osoba").



(2) Pro účely tohoto zákona se za pracovněprávní předpisy považují

právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy o ochraně zaměstnanců

při platební neschopnosti zaměstnavatele^62).



(3) Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce jsou

oprávněny kontrolovat, zda a v jakém rozsahu zaměstnavatel přiděluje

práci svým zaměstnancům, na které je zaměstnavateli poskytován

příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle §

78 a s nimiž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce

pracoviště zaměstnavatele. Za tím účelem jsou Státní úřad inspekce

práce nebo oblastní inspektoráty práce oprávněny vstupovat se souhlasem

zaměstnance do míst výkonu práce.



(4) Oprávnění kontrolovat, zda cizinec vykonává práci pro právnickou

nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu a zda ji

vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání, zaměstnaneckou

kartou nebo modrou kartou, jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány, mají

rovněž celní úřady. Celní úřady jsou oprávněny kontrolovat i to, zda

zaměstnavatelé plní oznamovací povinnosti podle § 87 a 88. Pro účely

kontroly podle věty první a druhé poskytuje ministerstvo způsobem

umožňujícím dálkový přístup celním úřadům, Státnímu úřadu inspekce

práce a oblastním inspektorátům práce informaci o povoleních k

zaměstnání vydaných krajskou pobočkou Úřadu práce a o písemných

informacích týkajících se cizinců, občanů Evropské unie a jejich

rodinných příslušníků (§ 3 odst. 2) a rodinných příslušníků občanů

České republiky uvedených v § 3 odst. 3, a to v rozsahu uvedeném v §

87, 88 a § 92 odst. 3. Celní úřad informuje o provedených kontrolách

příslušný oblastní inspektorát práce, a v případě zjištění nedostatků

předává tomuto oblastnímu inspektorátu podklady pro zahájení správního

řízení o uložení pokuty.



(5) Oprávnění kontrolovat, zda rekvalifikační zařízení uvedené v § 108

odst. 2 písm. a) realizuje akreditovaný vzdělávací program v souladu s

udělenou akreditací, má Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.



(6) Kontrolní oprávnění jiných orgánů podle zvláštních právních

předpisů tím nejsou dotčena.



§ 127



(1) Generální ředitelství Úřadu práce kontroluje



a) plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových

pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení (§ 111),



b) plnění cílených programů celostátního charakteru (§ 120).



(2) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna kontrolovat výši

průměrného měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro

stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.



§ 128



zrušen



§ 129



Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu

podle tohoto zákona a pro uplatňování sankcí při porušení rozpočtové

kázně platí zvláštní právní předpisy.^64)



§ 130



zrušen



§ 131



zrušen



§ 132



Fyzická osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná

práci, je povinna orgánu kontroly prokázat svou totožnost občanským

průkazem nebo cestovním dokladem.



§ 133



zrušen



§ 134



zrušen



§ 135



Orgán kontroly může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou

osobu, aby se v určené lhůtě dostavila k orgánu kontroly a předložila

doklady potřebné k provedení kontroly; kontrolovaná osoba je povinna

této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže vážnou překážku, která jí

brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.



§ 136



(1) Právnická nebo fyzická osoba je jako zaměstnavatel povinna mít v

místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního

vztahu. Splnění povinnosti podle věty první se nevyžaduje, splnil-li

zaměstnavatel povinnost oznámit okresní správě sociálního zabezpečení

den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na

nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.



(2) Pro ověření skutečností podle odstavce 1 jsou Státní úřad inspekce

práce a oblastní inspektoráty práce oprávněny získávat od České správy

sociálního zabezpečení způsobem umožňujícím dálkový přístup o

zaměstnanci tyto údaje vedené v registru pojištěnců:



a) vznik a zánik účasti na nemocenském pojištění nebo nástup do

zaměstnání a jeho skončení anebo u smluvního zaměstnance zahájení a

skončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele,



b) druh výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění,



c) obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně

adresy jeho sídla nebo trvalého pobytu, popřípadě místa podnikání.



(3) Pro ověření skutečností podle odstavce 1 jsou Státní úřad inspekce

práce a oblastní inspektoráty práce oprávněny získávat z Jednotného

informačního systému práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím

dálkový přístup údaje



a) zda je fyzická osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,



b) o občanech Evropské unie a cizincích vedené příslušnou krajskou

pobočkou Úřadu práce,



c) poskytované podle § 8a odst. 1 písm. o) tohoto zákona.



§ 137



Provádí-li orgán kontroly kontrolu na základě písemného podnětu nebo

podnětu učiněného ústně do protokolu, informuje písemně o způsobu a

výsledcích kontroly toho, kdo podnět podal, je-li znám. Jedná-li se o

podnět ke kontrole z důvodu diskriminace, má v podnětu označená

diskriminovaná fyzická osoba právo vyjádřit se k obsahu podnětu a ke

skutečnostem zjištěným orgánem kontroly.



§ 138



V zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů v

působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva

spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Národního

bezpečnostního úřadu, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro

zahraniční styky a informace a Generální inspekce bezpečnostních sborů,

kde by výkonem kontroly mohlo dojít k ohrožení utajovaných informací,

může být kontrola prováděna jen se souhlasem příslušného ministerstva a

v zařízeních Národního bezpečnostního úřadu, Bezpečnostní informační

služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Generální inspekce

bezpečnostních sborů jen se souhlasem jejich ředitele.



Správní delikty



§ 139



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle

tohoto zákona,



b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení,



c) vykonává nelegální práci,



d) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2, nebo



e) nesplní oznamovací povinnost podle § 87,



f) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3,



g) jako osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná

práci, neprokáže svou totožnost podle § 132.



(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel



a) v rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním

postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se

zdravotním postižením,



b) nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši

povinného podílu stanovenou v § 81,



c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců

pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební

neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů,



d) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede

evidenci v tomto zákoně stanovenou,



e) neuvede v evidenci vedené podle § 81 odst. 3 požadované údaje nebo v

ní uvede neúplné nebo nepravdivé údaje, nebo



f) nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci

pracovněprávního vztahu podle § 136 odst. 1.



(3) Za přestupek



a) podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a) a b) lze

uložit pokutu do 1 000 000 Kč,



b) podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč,



c) podle odstavce 1 písm. c), e) a odstavce 2 písm. d) a e) lze uložit

pokutu do 100 000 Kč,



d) podle odstavce 2 písm. c) a f) lze uložit pokutu do 500 000 Kč,



e) podle odstavce 1 písm. d) a f lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč,



f) podle odstavce 1 písm. g) lze uložit pokutu do 200 000 Kč.



§ 140



(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se správního deliktu

dopustí tím, že



a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle

tohoto zákona,



b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při

zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy,



c) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2, nebo



d) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede

evidenci v tomto zákoně stanovenou,



e) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3.



(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí

správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel



a) v rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním

postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se

zdravotním postižením,



b) nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši

povinného podílu stanovenou v § 81,



c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců

pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební

neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů,



d) neuvede v evidenci vedené podle § 81 odst. 3 požadované údaje nebo v

ní uvede neúplné nebo nepravdivé údaje, nebo



e) nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci

pracovněprávního vztahu podle § 136 odst. 1.



(3) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí správního deliktu tím,

že neprovede vyšetření zdravotního stavu podle § 9 odst. 1 nebo je

neprovede ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 1.



(4) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a

podle odstavce 2 písm. a) a b),



b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),



c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) a e),



d) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) a

odstavce 2 písm. d),



e) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3,



f) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a

e), nejméně však ve výši 50 000 Kč.



§ 141



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán. Při určení výše pokuty za přestupek

podle § 139 odst. 1 písm. f) nebo za správní delikt podle § 140 odst. 1

písm. e) se přihlédne i k výši částek, které je právnická nebo fyzická

osoba povinna uhradit podle § 141b odst. 1 písm. b).



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají

Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce.



(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.



(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^8) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona

o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



Odpovědnost zaměstnavatele a dalších právnických nebo fyzických osob



§ 141a



(1) Za úhradu pokuty uložené za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f)

nebo za správní delikt podle § 140 odst. 1 písm. e) ručí právnická nebo

fyzická osoba, které právnická nebo fyzická osoba, jež umožnila cizinci

výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, poskytla v rámci

obchodního vztahu plnění jako subdodavatel přímo nebo prostřednictvím

jiné osoby; stejně ručí i prostředník. Ručení vzniká pouze v případě,

pokud o nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 3 tyto osoby věděly,

nebo při vynaložení náležité péče vědět měly a mohly.



(2) O tom, zda ručení podle odstavce 1 vzniklo a kdo je ručitelem, vydá

Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, který o

uložení pokuty rozhodoval v prvním stupni, rozhodnutí. Správní řízení

podle věty první lze zahájit nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí právní

moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek podle § 139 odst. 1 písm.

f) nebo za správní delikt podle § 140 odst. 1 písm. e).



§ 141b



(1) Právnická osoba, které byla pravomocně uložena pokuta za správní

delikt podle § 140 odst. 1 písm. e), nebo fyzická osoba, které byla

pravomocně uložena pokuta za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f), je

povinna uhradit



a) cizinci, který vykonal práci podle § 5 písm. e) bodu 3, dlužnou

odměnu,



b) částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši



1. pojistného na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále^90),



2. pojistného na sociální zabezpečení včetně penále^21), které by jinak

byla povinna odvést podle jiných právních předpisů, a



c) náklady související s doručením dlužné odměny podle písmene a), a to

i do státu, jehož je cizinec občanem, nebo v případě, že je osobou bez

státního občanství, do státu jeho posledního trvalého bydliště,

popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt.



(2) Má se za to, že dlužná odměna podle odstavce 1 písm. a) přísluší ve

výši základní měsíční sazby minimální mzdy^91) za každý měsíc trvání

výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. Má se za to, že

cizinec vykonával práci 3 měsíce.



(3) Za splnění povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a c) ručí právnická

nebo fyzická osoba, které právnická nebo fyzická osoba, jež umožnila

cizinci výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, poskytla v

rámci obchodního vztahu plnění jako subdodavatel přímo nebo

prostřednictvím jiné osoby; stejně ručí i prostředník. Ručení vzniká

pouze v případě, pokud o nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 3 tyto

osoby věděly, nebo při vynaložení náležité péče vědět měly a mohly.



(4) O tom, zda ručení podle odstavce 3 vzniklo a kdo je ručitelem, vydá

Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, který o

uložení pokuty rozhodoval v prvním stupni, rozhodnutí. Správní řízení

podle věty první lze zahájit nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí právní

moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek podle § 139 odst. 1 písm.

f) nebo za správní delikt podle § 140 odst. 1 písm. e).



ČÁST OSMÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



HLAVA I



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 142



Na správní řízení vedená podle části druhé tohoto zákona se nevztahuje

§ 79 odst. 5 správního řádu^67), s výjimkou správních řízení o odejmutí

povolení ke zprostředkování zaměstnání, zahájených podle § 63 odst. 2

písm. a) až e).



§ 143



Odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce o vyřazení z evidence uchazečů o

zaměstnání (§ 30), o zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti a

podpory při rekvalifikaci (§ 44), o snížení nebo zastavení výplaty

podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (§ 55), o

odejmutí povolení k zaměstnání cizinci (§ 100) a o vydání nebo nevydání

povolení činnosti dítěte a o zákazu činnosti dítěte (§ 124 odst. 1 a 5)

nemá odkladný účinek.



§ 144



Pro počítání času podle tohoto zákona platí obdobně úprava o počítání

času stanovená ve zvláštním právním předpise.^68) V případě, že pro

splnění podmínky vzniku nároku podle tohoto zákona je nutné jednotlivé

dny sčítat, považuje se za měsíc 30 kalendářních dnů.



§ 145



V případě, že cizinec má být zaměstnáván na více místech výkonu práce,

krajská pobočka Úřadu práce projedná jeho zaměstnávání s krajskou

pobočkou Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má být zaměstnání rovněž

vykonáváno, a rozhodne o povolení k zaměstnání pro více míst výkonu

práce.



§ 146



(1) Vyúčtování příspěvků a hmotné podpory poskytované podle částí třetí

a páté provádí příjemce k 31. prosinci kalendářního roku a předkládá je

poskytovateli do 15. února následujícího roku, s výjimkou příspěvků

poskytovaných zpětně na základě předložených vyúčtovaných nákladů a

příspěvku podle § 78 odst. 1. Příspěvky, které nejsou poskytovány

zpětně, nemusí být vyčerpány v roce jejich poskytnutí, musí však být

čerpány podle harmonogramu stanoveného v dohodě o jejich poskytnutí.



(2) Nevyčerpanou část příspěvku je příjemce povinen poskytovateli

neprodleně vrátit; nesplnění této povinnosti ve lhůtě stanovené

poskytovatelem je porušením rozpočtové kázně.^46)



§ 147



Na zaměstnávání příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru a

zaměstnanců obce zařazených do obecní policie se nevztahují ustanovení

§ 80 a 81; povinnost uvedená v § 81 se nevztahuje na Český báňský úřad

a obvodní báňské úřady,^70) pokud jde o zaměstnávání báňských

inspektorů. Ustanovení § 80 a 81 se nevztahují na poskytovatele

zdravotnické záchranné služby, pokud jde o zaměstnávání členů

výjezdových skupin.



§ 147a



(1) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v Úřadu práce jsou

povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili

při plnění pracovních povinností nebo v souvislosti s ním. Tato

povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti

mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají,

nebo ve veřejném zájmu generální ředitel Úřadu práce. Tímto ustanovením

není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným

podle zvláštních právních předpisů^71a).



(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje rovněž na zaměstnance státu

zařazené k výkonu práce v celních úřadech nebo ve Státním úřadu

inspekce práce, kteří vykonávají kontrolu podle tohoto zákona, s tím,

že povinnosti mlčenlivosti je může ve veřejném zájmu zbavit vedoucí

příslušného celního úřadu nebo generální inspektor Státního úřadu

inspekce práce.



§ 147b



Státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické

osoby sdělují na výzvu Úřadu práce bezodkladně a bezplatně údaje

rozhodné pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pro

nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, její

výši nebo výplatu, pro poskytování příspěvku v rámci aktivní politiky

zaměstnanosti, příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním

postižením, pro povolení k zaměstnání cizince, pro výkon umělecké,

kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte a pro kontrolní

činnost; mohou tak učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup.



§ 147c



(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje

ministerstvu, Úřadu práce, Státnímu úřadu inspekce práce a oblastním

inspektorátům práce pro výkon státní správy na úseku zaměstnanosti



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců,



d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo

přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech

uvedených v písmenech b) a c).



(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné

příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví a jeho změna,



d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a

stát, na jehož území k narození došlo,



e) rodné číslo a jeho změny,



f) státní občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



i) omezení svéprávnosti,



j) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo

opatrovníka; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce

nebo opatrovník nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení

a datum narození,



k) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,



l) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno

rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho

narození,



m) rodné číslo dítěte,



n) u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení

dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození

dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o

osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,



o) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví a jeho změna,



d) místo a stát narození,



e) rodné číslo a jeho změny,



f) státní občanství,



g) druh a adresa místa pobytu,



h) číslo a platnost oprávnění k pobytu, zaměstnanecké karty nebo modré

karty,



i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,



j) omezení svéprávnosti,



k) správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území

České republiky,



l) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména,

příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,



m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a

jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum

narození,



n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného

zákonného zástupce nebo opatrovníka, pokud jsou cizinci, a jejich rodné

číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo

opatrovník nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a

datum narození,



o) vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České

republiky,



p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,



r) u osvojení dítěte, které je cizincem, původní a nové jméno,

popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte,

datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí

právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení

dítěte,



s) jméno, popřípadě jména, a příjmení



1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince,



2. nezletilého cizince, který byl cizinci, nebo jeho manželu

rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo

který byl cizincem nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem

nebo manželem jeho poručníka je cizinec, který je obyvatelem,



3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,

který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o

sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, kteří jsou obyvateli,



4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo

sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,



5. rodiče nezletilého cizince a jeho rodné číslo; jde-li o cizince,

kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a

datum narození,



t) údaje o zaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce

držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty.



(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) den, měsíc a rok narození,



c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát

narození,



d) rodné číslo a jeho změny.



(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



§ 147d



(1) Údaje z evidencí podle § 6 odst. 1 písm. h) jsou vedeny v

informačním systému v oblasti státní politiky zaměstnanosti, jehož

správcem je ministerstvo.



(2) Úřad práce je povinen zajistit uchování všech údajů jednotného

informačního systému v oblasti státní politiky zaměstnanosti, které

byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, jakož i

všech dokumentů a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních

řízení o podporách a dokumentů a spisů o příspěvcích po dobu 15

kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k

pravomocnému ukončení tohoto správního řízení nebo k poslednímu zápisu

údajů do informačního systému.



(3) Všechny údaje, které jsou uvedeny v informačním systému v oblasti

státní politiky zaměstnanosti, jsou součástí jednotného informačního

systému práce a sociálních věcí^89).



HLAVA II



PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 148



Přechodná ustanovení



(1) Nárok na hmotné zabezpečení přiznaný přede dnem účinnosti tohoto

zákona zaniká od splátky hmotného zabezpečení náležející za první měsíc

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže nejsou po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona splněny podmínky pro jeho poskytování stanovené

tímto zákonem.



(2) Výše hmotného zabezpečení přiznaného přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona se stanoví nově od splátky podpory v nezaměstnanosti

náležející za první měsíc ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(3) Uchazeči o zaměstnání, kterému je ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, se

posuzuje běh podpůrčí doby podle tohoto zákona; délka podpůrčí doby se

upraví podle tohoto zákona, pokud skutečnosti rozhodné pro prodloužení

podpůrčí doby doloží do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.



(4) Nároky vyplývající z dohody o rekvalifikaci mezi zaměstnavatelem a

zaměstnancem, sjednané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se

posuzují podle dosavadních předpisů.



(5) Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané právnické nebo

fyzické osobě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je platné po

dobu, na kterou bylo vydáno s tím, že po dobu 4 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona může tato právnická nebo fyzická osoba na

základě tohoto povolení zprostředkovávat zaměstnání i formou

zaměstnávání fyzických osob za účelem jejich dočasného přidělení k

výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě.



(6) Právnická nebo fyzická osoba je povinna vztahy vzniklé v

souvislosti s dočasným přidělením svého zaměstnance k výkonu práce k

jiné právnické nebo fyzické osobě upravit podle tohoto zákona

nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(7) Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního

zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností, se po dobu

platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby zdravotně

znevýhodněné podle tohoto zákona.



(8) Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního

zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností s těžším

zdravotním postižením a nejsou podle posudku orgánu sociálního

zabezpečení uznány plně invalidními, se po dobu platnosti tohoto

rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, považují za osoby s těžším zdravotním postižením podle

tohoto zákona.



(9) Způsob zjišťování plnění povinnosti zaměstnávat občany se změněnou

pracovní schopností podle § 24 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,

ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č.

155/2000 Sb. a zákona č. 474/2001 Sb., za rok 2004 se řídí dosavadními

právními předpisy.



(10) Práva a povinnosti vyplývající z dohod o zabezpečení odborné praxe

absolventům středních a vysokých škol a z dohod o zabezpečení získání

kvalifikace mladistvým pracovníkům, uzavřené podle § 6a zákona č.

9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na

úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 272/1992 Sb., které byly

uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle

dosavadních předpisů.



(11) Pohledávky, které vznikly státu podle zákona č. 1/1991 Sb., o

zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 9/1991 Sb., o

zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku

zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vůči právnickým a fyzickým

osobám, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zanikly bez

právního nástupce, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají a dále

se neevidují.



(12) Poskytování zálohy na příspěvek podle § 24a zákona č. 1/1991 Sb.,

o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 474/2001 Sb., na čtvrtletí, ve

kterém nabude účinnosti tento zákon, a vyúčtování záloh poskytnutých v

roce 2004 se řídí dosavadními právními předpisy.



(13) Práva a povinnosti vzniklé na základě dohod sjednaných podle

zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a

zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České

republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních

právních předpisů.



(14) Pokud dítě vykonává činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona a bude ji vykonávat nadále před dosažením věku 15 let nebo po

dosažení věku 15 let, ale před ukončením povinné školní docházky, i po

uplynutí 30 dnů po účinnosti tohoto zákona, je zákonný zástupce dítěte

povinen požádat úřad práce o povolení výkonu takové činnosti dítěte, a

to nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(15) Požádal-li zákonný zástupce dítěte o povolení výkonu činnosti

dítěte ve lhůtě uvedené v odstavci 14, může dítě vykonávat tuto činnost

bez tohoto povolení do dne rozhodnutí o povolení výkonu umělecké nebo

sportovní činnosti, nejdéle však po dobu 3 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



(16) Nepožádal-li zákonný zástupce ve lhůtě stanovené v odstavci 14 o

povolení výkonu činnosti dítěte, nesmí dítě ode dne následujícího po

uplynutí uvedené lhůty tuto činnost vykonávat.



(17) Cizinec, který jako společník, statutární orgán nebo člen

statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti zajišťuje plnění

běžných úkolů pro obchodní společnost anebo jako člen družstva, člen

statutárního nebo jiného orgánu družstva zajišťuje plnění běžných úkolů

pro družstvo, je povinen požádat o vydání povolení k zaměstnání

nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(18) Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona jmenuje a

odvolává ředitele úřadů práce ministr práce a sociálních věcí.



Závěrečná ustanovení



§ 149



Úřady práce a Úřad práce hlavního města Prahy podle zákona č. 9/1991

Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku

zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, jsou úřady práce podle

tohoto zákona.



§ 150



Zrušuje se:



1. Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.



2. Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České

republiky na úseku zaměstnanosti.



3. Zákon č. 64/1991 Sb., kterým se mění zákon č. 9/1991 Sb., o

zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku

zaměstnanosti.



4. Zákon č. 305/1991 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o

zaměstnanosti.



5. Zákon č. 272/1992 Sb., kterým se mění zákon č. 9/1991 Sb., o

zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku

zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 Sb.



6. Zákon č. 369/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o

zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.



7. Zákon č. 474/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o

zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.



8. Zákon č. 220/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o

zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o

zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku

zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.



9. Nařízení vlády č. 103/2002 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových

pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců v rámci investičních

pobídek.



10. Vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování

rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č.

324/1992 Sb.



11. Vyhláška č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů

se změněnou pracovní schopností.



12. Vyhláška č. 324/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška

Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 21/1991 Sb.



13. Vyhláška č. 399/1992 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky postupu

při sjednávání dohod mezi zaměstnavateli a úřady práce při omezení

provozní činnosti v souvislosti s přechodem na nový podnikatelský

program.



14. Vyhláška č. 35/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování

společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných

prací.



15. Vyhláška č. 232/1997 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva

práce a sociálních věcí České republiky č. 115/1992 Sb., o provádění

pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností.



16. Vyhláška č. 242/2002 Sb., o bližších podmínkách poskytování

příspěvku zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % občanů se

změněnou pracovní schopností z celkového počtu svých zaměstnanců a

vyúčtování tohoto příspěvku.



§ 151



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího

po dni jeho vyhlášení.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



Špidla v. r.



Příloha 1



zrušena



Příloha 2



zrušena



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 382/2005 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Uchazeči o zaměstnání, kterému je ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo mu k tomuto dni není

poskytována z důvodů uvedených v § 44 zákona č. 435/2004 Sb., o

zaměstnanosti, a který ke dni podání žádosti o poskytování podpory v

nezaměstnanosti splnil podmínku stanovenou v § 43 odst. 1 písm. b) nebo

c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se podpůrčí doba upraví

podle tohoto zákona. Byla-li žádost o podporu v nezaměstnanosti podána

před účinností tohoto zákona a o podpoře v nezaměstnanosti nebylo dosud

pravomocně rozhodnuto, stanoví se délka podpůrčí doby podle tohoto

zákona.



2. Soustavná příprava na budoucí povolání se považuje za náhradní dobu

zaměstnání u uchazečů o zaměstnání, kteří byli zařazeni do evidence

uchazečů o zaměstnání po nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Doba, po kterou byl uchazeč o zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30 odst.

1 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, z důvodu uvedeného

v § 25 odst. 2 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se

posuzuje podle tohoto zákona.



4. Práva a povinnosti vzniklé z dohod o poskytnutí příspěvku na

vyhrazení společensky účelného pracovního místa uzavřených přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadní právní

úpravy.



5. Uzavírání dohod o poskytnutí příspěvku na vyhrazení společensky

účelného pracovního místa na základě žádostí podaných přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona se řídí tímto zákonem.



Čl. XIX zákona č. 109/2006 Sb.



Přechodné ustanovení



Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního

zabezpečení uznány za osoby zdravotně znevýhodněné, se po dobu

platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby zdravotně

znevýhodněné podle tohoto zákona.



Čl.XL zákona č. 112/2006 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti a o podpoře při rekvalifikaci,

která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, se

dokončí podle dosavadních právních předpisů.



2. Bude-li po nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodováno podle § 54

zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, stanoví se výše podpory v

nezaměstnanosti podle právních předpisů platných ke dni podání žádosti

o podporu v nezaměstnanosti a výše podpory při rekvalifikaci podle

právních předpisů platných ke dni nástupu na rekvalifikaci.



3. Maximální výše náhrady škody, která byla způsobena provozovateli

činnosti dítětem před účinností tohoto zákona, se posuzuje podle

dosavadních právních předpisů.



Čl.L zákona č. 264/2006 Sb.



Přechodné ustanovení



Správní řízení ve věcech týkajících se plnění povinnosti podle § 13

zákona č. 435/2004 Sb., ve znění zákona č. 220/2005 Sb., zahájená a

pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se

dokončí podle dosavadních právních předpisů.



Čl. III zákona č. 213/2007 Sb.



Přechodné ustanovení



Za náhradní dobu zaměstnání podle § 41 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb.,

o zaměstnanosti, ve znění tohoto zákona, se považuje i doba, kdy před

nabytím účinnosti tohoto zákona uchazeč o zaměstnání osobně pečoval o

osobu uvedenou v § 41 odst. 3 písm. e) a f) zákona č. 435/2004 Sb., ve

znění zákona č. 264/2006 Sb.



Čl.LX zákona č. 261/2007 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena

před 1. lednem 2008, se dokončí podle právních předpisů účinných ke dni

31. prosince 2007.



2. Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním

postižením za čtvrté kalendářní čtvrtletí roku 2007 se řídí právními

předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.



Čl. XXVII zákona č. 306/2008 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Za náhradní dobu zaměstnání podle § 41 odst. 3 písm. b) zákona č.

435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se považuje též pobírání plného invalidního

důchodu před 1. lednem 2010.



2. Za fyzickou osobu, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna

výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, se považuje od 1.

ledna 2010 též fyzická osoba, která byla ke dni 31. prosince 2009 plně

invalidní podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o

důchodovém pojištění.



Čl. II zákona č. 382/2008 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinností

tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., o

zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

s výjimkou řízení o vydání povolení k zaměstnání, které se dokončí

podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Práva a povinnosti vzniklé z dohod o poskytnutí překlenovacího

příspěvku a příspěvku na dopravu zaměstnanců uzavřených přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle zákona č. 435/2004

Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



3. Bylo-li poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při

rekvalifikaci zastaveno z důvodu, že uchazeči o zaměstnání jsou

poskytovány dávky nemocenského pojištění z účasti na nemocenském

pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo zaměstnání

podle § 25 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obnoví se její

poskytování od splátky podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při

rekvalifikaci náležející za první měsíc po nabytí účinnosti tohoto

zákona.



4. Zápočet doby vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání do podpůrčí

doby podle § 47 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se u uchazečů o

zaměstnání, kteří byli z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazeni přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí zákonem č. 435/2004 Sb., o

zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst.

2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepřihlíží k ukončení

zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



6. Ministerstvo práce a sociálních věcí může rozhodnutím odejmout

povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané právnické nebo fyzické

osobě podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě, že Ministerstvo vnitra

v době platnosti tohoto povolení vyjádří nesouhlas s vydaným povolením

ke zprostředkování zaměstnání.



7. Doklad o absolvování rekvalifikace vydaný akreditovaným zařízením

nebo vzdělávacím nebo zdravotnickým zařízením s akreditovaným

vzdělávacím programem do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje

za osvědčení o rekvalifikaci vydané podle § 108 odst. 2 a 5 zákona č.

435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



8. Zařízení, které získalo akreditaci Ministerstva školství, mládeže a

tělovýchovy k provádění rekvalifikace podle zákona č. 435/2004 Sb., o

zaměstnanosti, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, se po dobu platnosti této akreditace považuje za zařízení s

akreditovaným vzdělávacím programem podle zákona č. 435/2004 Sb., o

zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. IV zákona č. 479/2008 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Posouzení zdravotního stavu zahájená podle § 8 odst. 1 písm. m) a n)

zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, a neskončená přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, dokončí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení

podle dosavadních právních předpisů. Lhůta pro vydání posudku se v

těchto případech prodlužuje o 30 pracovních dnů ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



2. Úřady práce předají bezúplatně do 30. června 2009 okresním správám

sociálního zabezpečení příslušným podle místní příslušnosti úřadů práce

posudkové spisy, které vedly do 30. června 2009.



3. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v

úřadech práce, kteří ke dni 30. června 2009 plnili úkoly při posuzování

zdravotního stavu a výkonu činností s tím souvisejících, přechází dnem

1. července 2009 na Českou správu sociálního zabezpečení.



4. Úřady práce dohodnou se zaměstnanci uvedenými v bodě 3 přechod

výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na Českou správu

sociálního zabezpečení. Takto provedená delimitace je závazná.

Nedojde-li k dohodě podle věty první nejpozději do 31. března 2009,

stanoví počty a pravidla delimitace vztahující se k dotčeným

zaměstnancům České republiky v úřadech práce Ministerstvo práce a

sociálních věcí.



5. Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním

postižením za čtvrté kalendářní čtvrtletí roku 2008 se řídí právními

předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008.



Čl. XI zákona č. 158/2009 Sb.



Řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se

zdravotním postižením, která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. IV zákona č. 326/2009 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Uchazeči o zaměstnání, kterému ke dni 1. listopadu 2009 neuplynula

celá podpůrčí doba stanovená podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění

účinném do dne 1. listopadu 2009, se výše podpory v nezaměstnanosti,

výše podpory při rekvalifikaci a délka podpůrčí doby s účinností od 1.

listopadu 2009 upraví podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném

ode dne 1. listopadu 2009. O úpravě výše podpory v nezaměstnanosti,

výše podpory při rekvalifikaci a délky podpůrčí doby vydá úřad práce

rozhodnutí.



2. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem 1. listopadu

2009, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne

1. listopadu 2009.



3. Řízení, která nebyla pravomocně skončena do dne 31. prosince 2010,

se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31.

prosince 2010.



4. Nároky podle § 50a zákona o zaměstnanosti přiznané před 1. lednem

2011 zůstávají zachovány i po 1. lednu 2011.



Čl. LVI zákona č. 223/2009 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení o povolení ke zprostředkování zaměstnání, která nebyla

pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se

dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle

zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 149/2010 Sb.



Přechodné ustanovení



Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním

postižením za období přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí

právními předpisy účinnými do dne účinnosti tohoto zákona.



Čl. X zákona č. 347/2010 Sb.



zrušen



Čl. II zákona č. 367/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Při posuzování překážky pro zařazení do evidence uchazečů o

zaměstnání podle § 25 odst. 8 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepřihlíží k ukončení

zaměstnání zprostředkovaných krajskou pobočkou Úřadu práce do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Pojistné smlouvy podle § 58a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí po dobu, na kterou

byly sjednané.



3. Řízení o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, která nebyla

pravomocně ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a

práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č.

435/2004 Sb., ve znění účinném v době podání žádosti o uznání osobou

zdravotně znevýhodněnou.



4. Rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, vydaná do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, platí po dobu, na kterou byla vydána,

nejdéle však do 1. ledna 2015. Po dobu platnosti těchto rozhodnutí jsou

osoby zdravotně znevýhodněné považovány pro účely zaměstnanosti za

osoby se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. b) zákona č.

435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. ledna 2012.



5. Práva a povinnosti vzniklé z dohod o poskytnutí příspěvku na

vytvoření chráněné pracovní dílny a z dohod o poskytnutí příspěvku na

částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny, uzavřených

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č.

435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



6. Pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením v chráněné

pracovní dílně, vytvořené nebo vymezené na základě dohody mezi

zaměstnavatelem a Úřadem práce, se ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona považují za chráněná pracovní místa.



7. Doba 12 měsíců podle § 76 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na

zaměstnavatele, kteří provozovali chráněné pracovní místo nebo pracovní

místa nepřetržitě nejméně 12 měsíců do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



8. Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním

postižením za poslední kalendářní čtvrtletí předcházející dni nabytí

účinnosti tohoto zákona a dvě kalendářní čtvrtletí následující po dni

nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



9. Řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se

zdravotním postižením, která nebyla pravomocně ukončena do posledního

dne druhého kalendářního čtvrtletí následujícího po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



10. Pro vznik nároku a výši příspěvku podle § 78 odst. 2 zákona č.

435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

a poskytovaného za třetí kalendářní čtvrtletí následující po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona je rozhodné uzavření dohod o vymezení

chráněných pracovních míst v průběhu prvního a druhého kalendářního

čtvrtletí následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud

charakter chráněného pracovního místa již nemají na základě dříve

uzavřené dohody o vytvoření chráněného pracovního místa nebo dohody o

vytvoření nebo vymezení chráněné pracovní dílny.



11. Doba 12 měsíců podle § 78 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na

zaměstnavatele, kteří v posledních 2 kalendářních čtvrtletích do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona a v prvních dvou kalendářních

čtvrtletích po nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnávali v průměrném

přepočteném počtu více než 50 % osob se zdravotním postižením.



12. Práva a povinnosti z dohod podle § 308 zákoníku práce o dočasném

přidělení zaměstnanců agentury práce k výkonu práce u uživatele,

uzavřených do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle

zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



13. Plnění povinného podílu za rok předcházející dni nabytí účinnosti

tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



14. Odvody do státního rozpočtu podle § 82 odst. 4 zákona č. 435/2004

Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a

nevymožené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dále vymáhají podle

zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



15. Kontroly a správní řízení ve věci uložení pokut za přestupky a

správní delikty, zahájené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona

krajskými pobočkami Úřadu práce dokončí podle dosavadních právních

předpisů příslušné oblastní inspektoráty práce. Správní řízení zahájená

nebo vedená ministerstvem do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí

podle dosavadních právních předpisů Státní úřad inspekce práce. Lhůty

pro vydání rozhodnutí podle věty první a druhé se prodlužují o 30 dnů.



Čl. XLIII zákona č. 420/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o žádostech o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání,

o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Právnické osoby se sídlem mimo území České republiky, kterým bylo

vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, jsou povinny do 3 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona doložit generálnímu ředitelství Úřadu práce

svou bezúhonnost způsobem uvedeným v § 60 odst. 7 zákona č. 435/2004

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; jinak

generální ředitelství Úřadu práce povolení ke zprostředkování

zaměstnání odejme.



Čl. II zákona č. 1/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Povinnost vrátit poskytnuté investiční pobídky podle § 111 a

příspěvky na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti podle §

75 a 76, § 112 až 114, § 116 a 117, jakož i příspěvek podle § 78 zákona

č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, se neuplatní ve vztahu k dohodám o poskytnutí investiční

pobídky nebo příspěvku uzavřeným přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona.



2. Povinnosti podle § 87 odst. 1, § 102 odst. 3 a § 136 zákona č.

435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

jsou právnické a fyzické osoby, které zaměstnaly cizince do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, povinny splnit ve lhůtě 3 měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. VIII zákona č. 306/2013 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Osoba, které byla vydána karta sociálních systémů a které je podpora

v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci nebo kompenzace podle §

44b zákona č. 435/2004 Sb. vyplácena způsobem podle § 53 odst. 1 věty

první zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, bude písemně vyzvána krajskou pobočkou Úřadu práce České

republiky nejpozději do 1 kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, aby sdělila způsob výplaty podpory nebo kompenzace v

návaznosti na zrušení karty sociálních systémů.



2. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky je povinna provést změnu

způsobu výplaty podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci

nebo kompenzace podle § 44b zákona č. 435/2004 Sb. nejpozději do 2

měsíců ode dne sdělení podle bodu 1.



3. Pokud osoba nesdělí krajské pobočce Úřadu práce České republiky

způsob výplaty podpory nebo kompenzace podle bodu 1 do 3 kalendářních

měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude podpora nebo

kompenzace ode dne určeného krajskou pobočkou Úřadu práce České

republiky, nejpozději však od šestého kalendářního měsíce následujícího

po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, vyplácena na účet naposledy

sdělený Úřadu práce České republiky příjemcem podpory nebo kompenzace,

a nebude-li takový účet, bude vyplácena poštovním poukazem.



Čl. LXII zákona č. 64/2014 Sb.



Přechodné ustanovení



Správní řízení ve věci uložení pořádkové pokuty pravomocně neskončené

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních

právních předpisů.



Čl. IV zákona č. 101/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o vydání povolení k zaměstnání nebo řízení o prodloužení

platnosti povolení k zaměstnání, které nebylo pravomocně ukončeno přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s

ním související se posuzují podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění

účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Cizinec, kterému byla vydána zelená karta podle zákona č. 326/1999

Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých

zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

může být zaměstnáván až do doby skončení platnosti této karty.



3. Informační povinnost zaměstnavatele podle § 88 zákona č. 435/2004

Sb. se vztahuje i na cizince, kteří jsou ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona nadále zaměstnáváni na základě zelené karty.



Čl. II zákona č. 136/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Fyzická osoba, která se podle čl. II bodu 4 věty druhé zákona č.

367/2011 Sb. považuje za osobu se zdravotním postižením podle § 67

odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném od 1. ledna

2012, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona až do doby pozbytí

platnosti rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, vydaného

před 1. lednem 2012, považuje za osobu zdravotně znevýhodněnou podle §

67 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Plnění povinného podílu za rok předcházející dni nabytí účinnosti

tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Správní řízení o tom, zda ručení podle § 141a odst. 1 zákona č.

435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, nebo § 141b odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklo a kdo je ručitelem,

pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

dokončí Státní úřad inspekce práce nebo příslušný oblastní inspektorát

práce podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona.



4. Poskytování příspěvku podle § 78 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., ve

znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a jeho zvýšení

podle § 78 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, za poslední kalendářní čtvrtletí

předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona

č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona.



5. Správní řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob

se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě podle § 78 zákona

č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



6. Doba 12 měsíců podle § 78 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění

účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona vztahuje na všechny zaměstnavatele.



Čl. VI zákona č. 84/2015 Sb.



Přechodné ustanovení



Pro příslib investiční pobídky poskytnutý v řízení podle zákona č.

72/2000 Sb., o investičních pobídkách, zahájeném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 435/2004 Sb., ve znění

účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 203/2015 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti zahájená a pravomocně neskončená

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č.

435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona.



2. Dosavadní státní příspěvková organizace Fond dalšího vzdělávání,

zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí, se dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona stává státní příspěvkovou organizací podle § 6a zákona č.

435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů

chráněného pracovního místa podle § 76 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb.,

ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí

podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona.



4. Poskytování příspěvku podle § 78 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., ve

znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a jeho zvýšení

podle § 78 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, za poslední kalendářní čtvrtletí

předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona

č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona.



5. Správní řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob

se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě podle § 78 zákona

č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, pravomocně neskončené přede dnem účinnosti tohoto zákona, se

dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona.



1) Směrnice Rady 68/360/EHS ze dne 15. října 1968 o odstranění omezení

pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných

příslušníků uvnitř Společenství. Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9.

února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud

jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání

a o pracovní podmínky.



Směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro

uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého

odborného vzdělávání a přípravy.



Směrnice Rady 90/364/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu.



Směrnice Rady 90/365/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu

zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných po skončení

jejich pracovní činnosti.



Směrnice Rady 92/51/EHS ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému

pro uznávání odborného vzdělávání a přípravy, kterou se doplňuje

směrnice 89/48/EHS.



Směrnice Rady 93/96/EHS ze dne 29. října 1993 o právu pobytu pro

studenty.



Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých

pracovníků.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o

ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o

volném pohybu těchto údajů.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996

o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.



Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí

zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo

etnický původ.



Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví

obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002,

kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného

zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému

vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009

o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům

neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.



2) § 11 zákoníku práce.



3) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o

změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



3a) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.



4) § 8 odst. 1 zákoníku práce.



5) Například § 21 obchodního zákoníku.



6) Například zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské

zřízení), ve znění pozdějších předpisů.



7) § 15a a 180f zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České

republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



8) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.



9) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším

odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších

zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.



9b) Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb.



11) Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky

a území obvodů hlavního města Prahy.



12) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších

předpisů.



13) Například zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební

neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění

pozdějších předpisů.



14) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních

výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů



14a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.



15) Zákoník práce.



17) Čl. 43 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.



18) Čl. 49 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.



19) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



20) Rozhodnutí Komise ze dne 23. prosince 2003, kterým se provádí

nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o vyřizování nabídek volných pracovních

míst a žádostí o zaměstnání.



21) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších

předpisů.



22) § 83a zákoníku práce.



23) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.



24) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich

poskytování (zákon o zdravotních službách).



27) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.



28) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 248/1992 Sb., o investičních

společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.



29) § 70 a následující obchodního zákoníku.



32a) § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



32b) § 39 odst. 4 písm. f) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



32c) § 45a odst. 1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském

podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb.



32d) § 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006

Sb.



32g) § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.



33) § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.



34) § 131 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve

znění pozdějších předpisů.



§ 157 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků

bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.



35) Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



35a) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých

zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.



35b) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění

pozdějších předpisů.



36) § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.



37) § 275 zákoníku práce.



38) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o

průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.



39) § 3 odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. a) zákona č. 463/1991 Sb., o

životním minimu.



39a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



40) Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti

(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 41/1993 Sb., o

ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti

podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními

úřady, ve znění pozdějších předpisů.



41) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů.



41a) § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a

provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 479/2008 Sb.



42) § 38a odst. 2 zákoníku práce.



42a) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o

zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování

služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007

Sb.



43) Například zákon č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



44) § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových

pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová

pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.



45) § 44a odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona

č. 482/2004 Sb.



46) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



50) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.



51) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.



52) § 5 zákona č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států

na území České republiky.



52b) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.



52c) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.



52d) Například zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání

způsobilosti výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu

činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně

některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických

povoláních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o

sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.



52e) Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



52f) Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího

vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků

dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



52g) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v

elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhláška č. 77/1965

Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů.



53) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání

způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu

činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně

některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických

povoláních).



54) § 141a zákoníku práce.



Vyhláška č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském

zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb.

a vyhlášky č. 197/1994 Sb.



55) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých

zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.



56) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.



57) § 11 zákoníku práce.



58) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s

právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).



59) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění

zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního

vysílání, ve znění pozdějších předpisů.



62) Zákon č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



64) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o

změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších

předpisů.



§ 44 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.



67) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.



68) § 266 zákoníku práce.



69) § 7 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb.



70) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní

báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.



71) § 33 odst. 3 zákoníku práce.



71a) Například § 8 trestního zákona.



72a) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.



73) § 67 zákoníku práce.



74) § 138 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve

znění pozdějších předpisů.



§ 155 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků

bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.



75) Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně

souvisejících zákonů.



76) § 2 zákona č. 73/2011 Sb.



77) § 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné

správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 130/2008

Sb. a zákona č. 190/2009 Sb.



78) § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších

předpisů.



79) § 52 písm. h) zákoníku práce.



80) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích

ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační

zákon).



81) § 2 zákoníku práce.



82) § 3 zákoníku práce.



84) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č.

409/2010 Sb.



85) § 356 zákoníku práce.



86) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících

zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů.



87) § 136 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.



88) § 39 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění

pozdějších předpisů.



89) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.



90) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní

pojištění, ve znění pozdějších předpisů.



91) § 111 zákoníku práce.



92) Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a

řízení proti nim.



93) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



95) § 178b odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



96) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



97) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších

předpisů.



98) Čl. 50 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června

2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité

kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.



99) § 79 zákoníku práce.