458/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. listopadu 2000
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon)
Změna: 262/2002 Sb.
Změna: 151/2002 Sb.
Změna: 278/2003 Sb.
Změna: 356/2003 Sb.
Změna: 670/2004 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 158/2009 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 155/2010 Sb.
Změna: 211/2011 Sb.
Změna: 299/2011 Sb.
Změna: 211/2011 Sb. (část), 420/2011 Sb.
Změna: 165/2012 Sb.
Změna: 165/2012 Sb. (část), 350/2012 Sb.
Změna: 90/2014 Sb.
Změna: 250/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH
HLAVA I
OBECNÁ ČÁST
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje
v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^1a) podmínky
podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou
elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a
povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) energetickou službou činnosti, které vedou ke zvýšení energetické
účinnosti a k úsporám primární energie,
b) vymezeným územím území, na němž držitel licence na distribuci
elektřiny, distribuci plynu nebo rozvod tepelné energie vykonává
licencovanou činnost,
c) zvýšením energetické účinnosti nárůst energetické účinnosti u
konečného uživatele v důsledku technologických či ekonomických změn,
d) úsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo
odhadem spotřeby před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení
energetické účinnosti a po něm, při zajištění normalizace vnějších
podmínek, které spotřebu energie ovlivňují,
e) poskytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba,
která poskytuje energetické služby nebo nabízí jiná opatření ke zvýšení
energetické účinnosti zařízení uživatele, či v rámci jeho budovy a nese
při tom jistou míru finančního rizika,
f) kontrolou možnost vykonávat na základě právních nebo faktických
skutečností rozhodující vliv na činnost jiné osoby, zejména na základě
1. vlastnického práva nebo práva užívání k podniku kontrolované osoby
anebo jeho části, nebo
2. práva anebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující
vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolované osoby,
g) certifikací řízení, v němž se zjišťuje, zda provozovatel přenosové
soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo osoba, která hodlá
provozovat přenosovou nebo přepravní soustavu, splňuje podmínky
nezávislosti provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele
přepravní soustavy podle tohoto zákona a zda získání nebo výkon
kontroly ze strany osoby nebo osob, které mají sídlo, ústřední správu
nebo hlavní místo podnikatelské činnosti ve státě, který není členským
státem Evropské unie (dále jen „osoba z třetí země“), nad
provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost
dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii.
(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí
a) v elektroenergetice
1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o
napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV,
která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí
0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV
sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České
republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací,
informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve
vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je
zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
2. elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích
prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení
přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného
elektrického zařízení,
3. elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy,
který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a
distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich
provozu,
4. elektrizační soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro
výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně
elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné,
řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na
území České republiky,
5. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování
naměřených hodnot,
6. odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné elektrické
zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se
uskutečňuje dodávka elektřiny,
7. odchylkou součet rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů
elektřiny v daném časovém úseku,
8. podpůrnými službami činnosti fyzických či právnických osob, jejichž
zařízení jsou připojena k elektrizační soustavě, které jsou určeny k
zajištění systémových služeb, a po jejichž aktivaci zpravidla dochází k
dodávce regulační energie,
9. přímým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny, která
není připojena k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, a
odběrné místo, které není elektricky propojeno s přenosovou soustavou
nebo s distribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující
přímé zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho
ovládaných společností nebo zákazníků, a není vlastněno provozovatelem
přenosové soustavy ani provozovatelem distribuční soustavy,
10. přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení
400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v
příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění
přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s
elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí,
ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
11. regulační energií elektřina zajišťovaná aktivací podpůrných služeb
nebo na vyrovnávacím trhu s regulační energií nebo elektřina obstaraná
provozovatelem přenosové soustavy v zahraničí,
12. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou
operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí
vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,
13. systémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavy pro
zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy s ohledem na
provoz v rámci propojených elektrizačních soustav,
14. typovým diagramem diagram charakterizující roční průběh spotřeby
elektřiny u zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek,
15. vertikálně integrovaným podnikatelem držitel licencí nebo skupina
držitelů licencí na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, obchod s
elektřinou nebo výrobu elektřiny, nad kterými je tatáž osoba oprávněna
nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat
kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přenosu
elektřiny nebo distribuce elektřiny a alespoň 1 držitel licence
vykonává činnost výroby elektřiny nebo obchodu s elektřinou,
16. vyrovnávacím trhem s regulační energií trh s regulační energií
vypořádaný a organizovaný operátorem trhu v součinnosti s
provozovatelem přenosové soustavy,
17. zákazníkem fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu
odběrným elektrickým zařízením, které je připojeno k přenosové nebo
distribuční soustavě, která nakoupenou elektřinu pouze spotřebovává
nebo přeúčtovává,
18. výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem
energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna
elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s
možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační
soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
b) v plynárenství
1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých,
středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve
vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících
technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky
a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a
informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi
a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci
plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném
zájmu,
2. hlavním uzávěrem plynu uzavírací armatura odběrného plynového
zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízení od plynovodní
přípojky,
3. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování
naměřených hodnot,
4. odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení
jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím
zařízením,
5. odběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje hlavním
uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím
měřicí zařízení,
6. odchylkou rozdíl skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů plynu
za daný celý obchodní den,
7. plynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro
výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí
a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti
výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování
těchto zařízení,
8. plynárenským zařízením veškerá plynová zařízení s výjimkou odběrných
plynových zařízení,
9. plynem zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační a
generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou
používány pro pohon motorových vozidel,
10. plynovodem zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo
distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody,
11. plynovodní přípojkou zařízení začínající odbočením z plynovodu
přepravní nebo distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem
plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení,
12. plynovým zařízením zařízení pro výrobu a úpravu plynu, zásobníky
plynu, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací,
odpařovací, kompresní a regulační stanice, nízkotlaké, středotlaké,
vysokotlaké a přímé plynovody, plynovodní přípojky, těžební plynovody,
odběrná plynová zařízení, související technologická zařízení,
13. zásobníkem plynu podzemní nebo nadzemní plynové zařízení, včetně
souvisejících technologických objektů a systému řídicí a zabezpečovací
techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky
a informačních systémů, sloužící k uskladňování zemního plynu v plynné
nebo kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavou České
republiky nebo se zahraniční plynárenskou soustavou; zásobník plynu je
zřizován a provozován ve veřejném zájmu,
14. právem přístupu třetích stran právo účastníka trhu s plynem na
uzavření smlouvy s provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem
distribuční soustavy nebo provozovatelem zásobníku plynu o zajištění
příslušné licencované činnosti podle tohoto zákona,
15. přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých
plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů,
včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu
informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje
přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je
zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
16. přímým plynovodem plynovod, který není součástí přepravní soustavy
nebo distribuční soustavy a který je dodatečně zřízený pro dodávku
plynu zákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníka,
17. rozhodujícím zdrojem plynu stát, na jehož území se vytěžilo více
jak 50 % celkové roční spotřeby plynu v České republice,
18. společným odběrným plynovým zařízením odběrné plynové zařízení v
nemovitosti vlastníka, jehož prostřednictvím je plyn dodáván zákazníkům
v této nemovitosti,
19. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou
operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí
vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,
20. technickým pravidlem pravidlo vyjadřující stav technického poznání
a techniky v odvětví plynárenství,
21. těžebním plynovodem plynovod připojující výrobnu plynu k přepravní
soustavě nebo distribuční soustavě nebo jinému těžebnímu plynovodu,
22. tlakovou úrovní maximální provozní tlak pro plynová zařízení
uvedený v technických normách nebo technických pravidlech,
23. typovým diagramem dodávek diagram charakterizující roční průběh
spotřeby plynu u zákazníků, jejichž odběrná místa nejsou vybavena
průběhovým měřením, používaný pro vyhodnocování spotřeby,
24. vertikálně integrovaným plynárenským podnikatelem držitel licencí
nebo skupina držitelů licencí na přepravu plynu, distribuci plynu,
uskladňování plynu, obchod s plynem nebo výrobu plynu, nad kterými je
tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo
nepřímo, vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence
vykonává činnost přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu
a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby plynu nebo obchodu
s plynem,
25. volnou kapacitou rozdíl mezi technickou kapacitou přepravní
soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu nebo těžebního
plynovodu a souhrnem všech smluvně zajišťovaných kapacit v daném
časovém období při dodržení smluvních tlaků a kapacit nezbytných pro
příslušného držitele licence k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti
provozu příslušného plynárenského zařízení,
26. zákazníkem fyzická či právnická osoba odebírající plyn odběrným
plynovým zařízením, které je připojeno k přepravní nebo distribuční
soustavě nebo k těžebnímu plynovodu, která odebraný plyn pouze
spotřebovává nebo přeúčtovává,
27. výrobnou plynu zařízení na výrobu nebo těžbu plynu nebo terminál
zkapalněného zemního plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných
zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu
plynu,
c) v teplárenství
1. distributorem tepelné energie vlastník nebo nájemce rozvodného
tepelného zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo
transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické či právnické
osobě,
2. dodavatelem tepelné energie fyzická či právnická osoba dodávající
tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě; dodavatelem může být
výrobce, distributor a rovněž vlastník nebo společenství vlastníků
zajišťující tepelnou energii jako plnění poskytované s užíváním bytů či
nebytových prostorů nebo k technologickým účelům,
3. dodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo chladu k dalšímu
využití jinou fyzickou či právnickou osobou; dodávka energie tepla k
dalšímu využití se uskutečňuje ve veřejném zájmu,
4. konečným spotřebitelem fyzická či právnická osoba, která dodanou
tepelnou energii pouze spotřebovává,
5. odběratelem tepelné energie distributor, vlastník či společenství
vlastníků odběrného tepelného zařízení; odběratelem může být také
konečný spotřebitel; dodávka tepelné energie přímo konečnému
spotřebiteli je podmíněna přímým odběrem pro všechny konečné
spotřebitele v centrálně vytápěném objektu,
6. odběrem tepelné energie převzetí dodávky tepelné energie od výrobce
nebo distributora ke konečné spotřebě nebo dalšímu využití,
7. odběrným místem místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné
energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele do
vlastnictví odběratele,
8. odběrným tepelným zařízením zařízení připojené na zdroj či rozvod
tepelné energie určené pro vnitřní rozvod a spotřebu tepelné energie v
objektu nebo jeho části, případně v souboru objektů odběratele,
9. rozvodem tepelné energie doprava, akumulace, přeměna parametrů a
dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením,
10. předávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie
pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou
věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna,
11. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie
tvořené tepelnými sítěmi a předávacími stanicemi; odběrné tepelné
zařízení není součástí rozvodného tepelného zařízení,
12. objektem ucelené stavební dílo technicky propojené jedním společným
odběrným tepelným zařízením,
13. zdrojem tepelné energie zařízení včetně nezbytných pomocných
zařízení a stavebních částí, v němž se využíváním paliv nebo jiné formy
energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce,
14. soustavou zásobování tepelnou energií soustava tvořená vzájemně
propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným
zařízením sloužící pro dodávky tepelné energie pro vytápění, chlazení,
ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě
licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie;
soustava zásobování tepelnou energií je zřizována a provozována ve
veřejném zájmu.
§ 3
Podnikání v energetických odvětvích
(1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny,
přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, činnosti
operátora trhu, výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu,
uskladňování plynu a obchod s plynem a výroba tepelné energie a rozvod
tepelné energie.
(2) Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny a distribuce
plynu, uskladňování plynu, výroba a rozvod tepelné energie se
uskutečňují ve veřejném zájmu. Pro provádění stavby sloužící k vyvedení
výkonu z výrobny elektřiny zřizované a provozované ve veřejném zájmu
nebo stavby, která je součástí přenosové soustavy, přepravní soustavy,
distribuční soustavy, zásobníku plynu, rozvodného tepelného zařízení
nebo zdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému
zařízení, lze vlastnické právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit
podle zákona o vyvlastnění.
(3) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou
za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či právnické osoby pouze
na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Licence
podle tohoto zákona se nevyžaduje na obchod, výrobu, distribuci a
uskladňování svítiplynu, koksárenského plynu čistého, degazačního a
generátorového plynu, bioplynu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud
se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více
než 50 odběrných míst, a na výrobu tepelné energie určené pro dodávku
konečným spotřebitelům jedním odběrným tepelným zařízením ze zdroje
tepelné energie umístěného v témže objektu nebo mimo objekt v případě,
že slouží ke stejnému účelu. Dále se licence podle tohoto zákona
neuděluje na činnost, kdy zákazník či odběratel poskytuje odebranou
elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě
prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného
elektrického, plynového nebo tepelného zařízení, přičemž náklady na
nákup elektřiny, plynu nebo tepelné energie na tyto osoby pouze
rozúčtuje dohodnutým nebo určeným způsobem a nejedná se o podnikání. V
případě elektrických zařízení je rozúčtování možné pouze u zařízení do
napětí 52 kV včetně.
(4) Při splnění podmínek podle § 7a mohou v oblasti obchodu s
elektřinou nebo obchodu s plynem na území České republiky podnikat
fyzické nebo právnické osoby i na základě oprávnění k podnikání pro
obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynem uděleného příslušným
orgánem jiného členského státu Evropské unie.
(5) Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění
propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny
zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi
vlastněných lahví. Plnění propan-butanových lahví bez souhlasu jejich
vlastníka se zakazuje.
§ 4
Licence
(1) Licence se uděluje nejvýše na 25 let, a to na
a) výrobu elektřiny,
b) výrobu plynu,
c) přenos elektřiny,
d) přepravu plynu,
e) distribuci elektřiny,
f) distribuci plynu,
g) uskladňování plynu,
h) výrobu tepelné energie,
i) rozvod tepelné energie.
(2) Licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem se uděluje na
dobu 5 let. Licence na činnosti operátora trhu se uděluje na dobu 25
let.
(3) Pro celé území České republiky jsou vydávány jako výlučné
a) licence na přenos elektřiny,
b) licence na přepravu plynu a
c) licence na činnosti operátora trhu.
(4) V případě, že žadatel o udělení licence podle odstavce 1 doloží
vlastnictví nebo jiné užívací právo k energetickému zařízení, které má
sloužit k výkonu licencované činnosti na dobu kratší než 25 let,
licence se uděluje nejvýše na tuto dobu.
§ 5
Podmínky udělení licence
(1) Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je
a) dosažení věku 18 let,
b) úplná způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost,
d) odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle § 6.
(2) Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí podmínky podle
odstavce 1 písm. a) až c) splňovat členové statutárního orgánu. Dále je
podmínkou pro udělení licence právnické osobě ustanovení odpovědného
zástupce.
(3) Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí
prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu
licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení
licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k
energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti.
Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen
doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k
účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být
licence udělena. Finanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o
licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon
výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu
tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné
energie nižší než 1 MW.
(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která
byla pravomocně odsouzena
a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí
svobody v trvání alespoň 1 roku,
b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s
podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo
c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata
souvisí s předmětem podnikání v energetice,
pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(5) Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se
rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe
v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s
maturitou a 6 roků praxe v oboru. U výroby elektřiny nebo tepelné
energie do instalovaného výkonu výrobny 1 MW včetně a samostatného
distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení tepelné
energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru
a 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování
malých energetických zdrojů nebo obdobné osvědčení vydané v jiném
státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do instalovaného
výkonu výrobny 20 kW není povinnost prokazovat odbornou způsobilost.
(6) Finančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele finančně
zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence, a
schopnost zabezpečit závazky nejméně na období 5 let. Finanční
předpoklady žadatel nesplňuje, pokud v průběhu uplynulých 3 let soud
zrušil konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno
rozvrhové usnesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že
majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního
řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je
zcela nepostačující. Žadatel o licenci není finančně způsobilý,
jestliže má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích,
pojistném na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a na
pokutách.
(7) Technické předpoklady se považují za splněné u energetického
zařízení, u kterého je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za
podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu s technickou
dokumentací. Pokud je energetické zařízení stavbou, musí žadatel o
udělení licence rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu užívat nebo
jinak provozovat.
(8) K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných
zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
§ 6
Odpovědný zástupce
(1) Odpovědný zástupce, je-li ustanoven, odpovídá za výkon licencované
činnosti podle tohoto zákona.
(2) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení licence podle
§ 5 odst. 1.
(3) Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat vždy jen pro jednoho
držitele licence.
(4) Je-li držitel licence právnickou osobou, je vždy povinen ustanovit
odpovědného zástupce. Je-li držitel licence fyzickou osobou, je povinen
ustanovit odpovědného zástupce, nesplňuje-li sám podmínku odborné
způsobilosti.
(5) Odpovědným zástupcem právnické osoby nesmí být člen dozorčí rady
nebo jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.
(6) Ustanovení odpovědného zástupce držitele licence schvaluje
Energetický regulační úřad.
(7) Přestane-li v průběhu výkonu licencované činnosti odpovědný
zástupce svou funkci vykonávat nebo přestane-li splňovat podmínky pro
výkon funkce odpovědného zástupce, má držitel licence povinnost do 15
dnů navrhnout nového odpovědného zástupce. Do doby schválení nového
odpovědného zástupce odpovídá za výkon licencované činnosti držitel
licence.
§ 7
Žádost o licenci
(1) Licence se uděluje na základě písemné žádosti.
(2) Žádost o udělení licence fyzické osobě obsahuje
a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, pokud bylo přiděleno,
nebo datum narození; ustanoví-li odpovědného zástupce, též tyto údaje
týkající se odpovědného zástupce,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licencí na
distribuci a rozvod též vymezené území,
c) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a
identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), bylo-li
přiděleno,
d) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný
termín zahájení výkonu licencované činnosti,
e) u zahraniční fyzické osoby bydliště mimo území České republiky,
místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, umístění organizační
složky v České republice a údaje uvedené podle písmene a) týkající se
vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím
organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, místo
jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá.
(3) Žádost o udělení licence právnické osobě obsahuje
a) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, jméno a příjmení,
rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, a bydliště
osoby nebo osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu nebo jsou
jeho členy, a způsob, jakým jednají jménem právnické osoby,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licence na
distribuci a rozvod též vymezené území,
c) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d) údaje týkající se odpovědného zástupce,
e) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný
termín zahájení výkonu licencované činnosti,
f) u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky v České
republice a údaje uvedené v písmeni a) týkající se vedoucího
organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím
organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, též
místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky
pobývá.
(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 se připojí
a) kopie smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby,
u osob zapsaných v obchodním či obdobném rejstříku postačí výpis z
tohoto rejstříku; zahraniční právnická osoba připojí výpis z obchodního
či obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že její
organizační složka na území České republiky je zapsána do obchodního
rejstříku, pokud byl již její zápis proveden, a doklad o provozování
podniku v zahraničí,
b) v případě fyzické osoby, osoby, která je statutárním orgánem nebo
jeho členem, a odpovědného zástupce, výpis z cizozemské evidence trestů
nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i
státu, kde se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala
nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady,
pak prohlášení o bezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového
státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 6 měsíců,
c) doklady prokazující odbornou způsobilost fyzické osoby a odpovědného
zástupce,
d) doklady prokazující finanční a technické předpoklady,
e) doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému
zařízení,
f) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce
a že není ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro licencovanou
činnost u jiného držitele licence,
g) u zahraniční fyzické osoby doklady o trvalém pobytu, nejedná-li se o
fyzickou osobu, která je občanem členského státu Evropské unie;
zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky
organizační složku podniku, doklad prokazující, že má podnik mimo území
České republiky, a doklady o jeho provozování,
h) doklady o umístění provozovny nebo vymezeného území.
(5) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání bezúhonnosti
žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu^1d) výpis z evidence
Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z
Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to prostřednictvím
veřejných datových sítí.
(6) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání finančních
předpokladů, že žadatel nemá evidovány nedoplatky na daních,
poplatcích, cle nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a
na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vyžádá od finančního
orgánu, orgánu správy sociálního zabezpečení a orgánu celní správy
vydání dokladů nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému
veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence
nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.
(7) Žádost o vydání dokladů se předává v elektronické podobě a to
prostřednictvím veřejných datových sítí. Finanční orgán, orgán správy
sociálního zabezpečení a orgán celní správy vydají vyžádané doklady do
7 dnů ode dne doručení žádosti.
(8) Byla-li licence zrušena podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto
zákona, lze licenci pro podnikání v témže odvětví takové osobě udělit
nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení licence.
(9) Žadatel o licenci je povinen neprodleně ohlásit Energetickému
regulačnímu úřadu změny údajů uvedených v žádosti o licenci a v
dokladech připojených k žádosti o licenci, které nastaly po podání
žádosti o licenci.
§ 7a
Uznání oprávnění podnikat
(1) Osoba, která hodlá podnikat v energetických odvětvích na území
České republiky na základě oprávnění k podnikání pro obchod s
elektřinou nebo pro obchod s plynem uděleného příslušným orgánem jiného
členského státu Evropské unie, musí požádat Energetický regulační úřad
o uznání tohoto oprávnění.
(2) Energetický regulační úřad rozhodne o uznání oprávnění podle
odstavce 1, jestliže na základě oprávnění vydaného jiným členským
státem Evropské unie má žadatel právo vykonávat činnost obchodu s
elektřinou nebo obchodu s plynem. Rozhodne-li Energetický regulační
úřad o uznání oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro
obchod s plynem, považuje se osoba oprávněná k podnikání za držitele
licence podle tohoto zákona. Ustanovení obchodního zákoníku o vzniku
oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky tím není
dotčeno.
(3) Oprávnění podnikat v oblasti obchodu s elektřinou nebo obchodu s
plynem v České republice na základě rozhodnutí o uznání oprávnění podle
odstavce 2 zaniká, zanikne-li oprávnění vydané v jiném členském státě,
nebo rozhodne-li Energetický regulační úřad o zrušení rozhodnutí o
uznání takového oprávnění. Pro zrušení rozhodnutí o uznání oprávnění se
uplatní ustanovení § 10 odst. 2 písm. b) až d). Osoba podnikající v
energetických odvětvích podle odstavce 1 je povinna Energetickému
regulačnímu úřadu oznámit zánik předloženého oprávnění.
§ 8
Udělení licence
(1) Energetický regulační úřad rozhodne o udělení licence na základě
splnění podmínek pro její udělení podle § 5. Licence na obchod s
elektřinou a obchod s plynem vzniká též marným uplynutím lhůty a
způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(2) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje
a) obchodní firmu fyzické nebo právnické osoby, jíž se licence uděluje,
zapisuje-li se do obchodního rejstříku; jinak jméno a příjmení, jde-li
o fyzickou osobu, nebo název, jde-li o právnickou osobu, identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, sídlo nebo bydliště, rodné číslo a
identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození,
b) předmět, místo a rozsah podnikání; u licencí na distribuci
elektřiny, distribuci plynu a rozvod tepelné energie též vymezené
území,
c) technické podmínky, které je držitel licence při výkonu licencované
činnosti povinen dodržovat,
d) termín zahájení výkonu licencované činnosti,
e) dobu, na kterou je licence udělena, a den vzniku oprávnění k
licencované činnosti,
f) schválení odpovědného zástupce podle § 6,
g) seznam provozoven, pro něž se licence uděluje, nebo seznam
vymezených území či specifikaci distribučních či rozvodných zařízení,
pro něž se licence uděluje,
h) u zahraniční fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a
identifikační číslo, byla-li přidělena, jinak datum narození, bydliště
mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, byl-li
povolen, umístění organizační složky v České republice, byla-li
zřízena, a údaje týkající se odpovědného zástupce, byl-li ustanoven; u
zahraniční právnické osoby název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li
přiděleno, umístění organizační složky v České republice a údaje
týkající se odpovědného zástupce.
(3) Na každé výrobní, přenosové, přepravní, distribuční nebo rozvodné
zařízení a na každé zařízení na uskladňování plynu lze vydat pouze
jednu licenci.
(4) Vyžádá-li si Energetický regulační úřad u orgánu státní správy nebo
od Rejstříku trestů potvrzení nebo jiný doklad podle § 7 odst. 5, ode
dne odeslání žádosti do dne doručení potvrzení nebo jiného dokladu,
lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.
(5) Energetický regulační úřad rozhodne při splnění podmínek podle
tohoto zákona o udělení licence zahraniční osobě i před zápisem do
obchodního rejstříku.
(6) Na žádost zakladatele, popřípadě orgánu nebo osoby nebo osob,
oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního
rejstříku, rozhodne Energetický regulační úřad o udělení licence před
zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla
založena.
(7) Nepodá-li osoba uvedená v odstavci 5 nebo 6 návrh na zápis do
obchodního rejstříku ve lhůtě 90 dnů od doručení rozhodnutí o udělení
licence nebo není-li takovému návrhu vyhověno, platnost rozhodnutí o
udělení licence zaniká.
(8) Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence a obsah
těchto rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního
tajemství, uveřejňuje Energetický regulační úřad v Energetickém
regulačním věstníku.
§ 9
Změny rozhodnutí o udělení licence
(1) Držitel licence je povinen neprodleně oznámit Energetickému
regulačnímu úřadu změny podmínek pro udělení licence podle § 5 a
všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako
náležitosti žádosti o udělení licence podle § 7, předložit o nich
doklady a požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence.
(2) Na základě oznámení podle odstavce 1 Energetický regulační úřad
rozhodne o změně rozhodnutí o udělení licence nebo o zrušení licence
podle § 10 odst. 2 a 3. Má-li Energetický regulační úřad rozhodnout o
změně rozhodnutí o udělení licence, provede Energetický regulační úřad
nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci.
(3) O změnách rozhodnutí o udělení licence může Energetický regulační
úřad rozhodnout i z vlastního podnětu v případech, kdy se dozví o
skutečnostech, které tuto změnu odůvodňují.
(4) Na rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence se vztahuje
ustanovení § 8. V případě rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení
licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, jehož důsledkem je zmenšení
vymezeného území, zúžení seznamu provozoven, pro něž byla licence
udělena, nebo omezení rozsahu podnikání, se přiměřeně použijí
ustanovení § 10 odst. 4 až 9.
(5) V případě rozšíření počtu provozoven, změny technických parametrů
stávajících provozoven nebo změny rozsahu vymezeného území je držitel
licence oprávněn zahájit výkon licencované činnosti v těchto
provozovnách nebo na vymezeném území dnem právní moci rozhodnutí o
změně rozhodnutí o udělení licence.
(6) Požádá-li držitel licence na obchod s elektřinou nebo plynem
nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou
byla licence udělena, o její prodloužení, Energetický regulační úřad
rozhodne o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, nejvýše
však o dobu stanovenou podle § 4 odst. 2. Licence na obchod s
elektřinou nebo na obchod s plynem nezaniká do právní moci rozhodnutí o
žádosti o její prodloužení.
(7) Žádost fyzické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence
udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 2. Žádost právnické osoby
o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje
náležitosti podle § 7 odst. 3. Doklady podle § 7 odst. 4 se nevyžadují,
ledaže si jejich doložení v případě důvodných pochybností o splnění
podmínek pro udělení licence Energetický regulační úřad vyžádá.
Ustanovení § 7 odst. 5 a 6 se použije obdobně.
§ 10
Zánik licence
(1) Licence zaniká
a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého; to neplatí,
pokud dědic nebo správce dědictví pokračuje ve výkonu licencované
činnosti podle odstavců 9 až 11,
b) zánikem právnické osoby,
c) uplynutím doby, na kterou byla licence udělena,
d) rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o zrušení licence.
(2) Energetický regulační úřad licenci zruší, pokud její držitel
a) přestal splňovat podmínky pro její udělení podle tohoto zákona,
b) porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje život,
zdraví nebo majetek osob,
c) při výkonu licencované činnosti závažným způsobem porušuje právní
předpisy s touto činností související,
d) požádal písemně o její zrušení.
(3) Energetický regulační úřad může licenci zrušit, zjistí-li, že
a) její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termínu
stanoveném v rozhodnutí o udělení licence, nebo nevykonává licencovanou
činnost po dobu delší než 24 měsíců,
b) ohledně majetku držitele licence bylo vydáno rozhodnutí o úpadku
nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele licence
nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo držitel licence
vstoupil do likvidace,
c) její držitel nezaplatil příspěvek do Energetického regulačního fondu
podle § 14.
(4) Požádá-li držitel licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2 o
zrušení licence, je povinen pokračovat ve výkonu licencované činnosti
po dobu stanovenou Energetickým regulačním úřadem, nejvýše však po dobu
12 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení licence. Tuto
povinnost nemá, prokáže-li, že není schopen plnit své závazky
vyplývající z udělené licence pro překážky, jež nastaly nezávisle na
jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.
(5) O zkrácení lhůty uvedené v odstavci 4 a o termínu zrušení licence
rozhodne Energetický regulační úřad.
(6) Současně s podáním žádosti o zrušení licence předloží žadatel návrh
na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že se zamýšleným ukončením
své činnosti seznámil všechny dotčené účastníky trhu, se kterými má
uzavřené smlouvy podle tohoto zákona.
(7) Fyzická nebo právnická osoba nebo její právní nástupce, které byla
zrušena licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2 nebo je takové řízení
o zrušení licence zahájeno, je povinna v případě naléhavé potřeby
zajištění těchto činností a ve veřejném zájmu poskytnout za úhradu svá,
v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu uvedená, energetická
zařízení pro převzetí povinnosti nad rámec licence jinému držiteli
licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, a to na
dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Pokud držitel licence není
vlastníkem energetického zařízení, vztahuje se tato povinnost na
vlastníka energetického zařízení, a to na dobu určitou, nejdéle však na
12 měsíců. Zároveň musí umožnit určenému držiteli licence přístup k
tomuto zařízení tak, aby se dalo využívat k plnému rozsahu. Opravný
prostředek proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nemá
odkladný účinek.
(8) Energetický regulační úřad stanoví na základě znaleckého posudku
úhradu za poskytnutí energetických zařízení podle odstavce 7.
(9) Zemře-li držitel licence, mohou ve výkonu licencované činnosti
pokračovat až do skončení řízení o dědictví
a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li
vlastníkem nebo spoluvlastníkem energetického zařízení, které slouží k
výkonu licencované činnosti,
c) pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud ve
výkonu licencované činnosti nepokračují dědicové, nebo
d) správce dědictví, pokud byl k výkonu licencované činnosti ustanoven
orgánem projednávajícím dědictví.
(10) Pokud osoba nebo osoby podle odstavce 9 písm. a) až c) pokračují
do skončení řízení o dědictví ve výkonu licencované činnosti, jsou
povinny oznámit tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu písemně
ve lhůtě 1 měsíce ode dne úmrtí držitele licence. Správce dědictví je
povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu pokračování ve výkonu
licencované činnosti ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce
ustanoven.
(11) Osoba uvedená v odstavci 9 písm. a) až c), která hodlá pokračovat
ve výkonu licencované činnosti po skončení řízení o dědictví, oznámí
tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 1 měsíce ode
dne právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, a
současně předloží Energetickému regulačnímu úřadu žádost o udělení
licence. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o
žádosti taková osoba pokračuje ve výkonu licencované činnosti na
základě rozhodnutí o udělení licence zemřelého držitele licence.
Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení
licence zaniká licence udělená zemřelému držiteli licence; je-li
rozhodnutím udělena licence pouze na některé z provozoven, vymezená
území či distribuční nebo rozvodná zařízení, na která byla udělena
licence zemřelému držiteli licence, zaniká licence zemřelého držitele
licence pouze v tomto rozsahu.
Certifikace
§ 10a
(1) Provozovatel přenosové soustavy a provozovatel přepravní soustavy
může provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu pouze
tehdy, je-li držitelem certifikátu nezávislosti vydaného Energetickým
regulačním úřadem.
(2) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní
soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu každou
změnu skutečnosti, o které se dozví a v důsledku které přestal nebo by
mohl přestat splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a
odst. 2 nebo § 58a až 58n.
(3) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní
soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu veškeré
okolnosti, které by mohly vést k tomu, že nad ním nabude kontrolu osoba
nebo osoby z třetí země, nebo že dojde ke změně osoby nebo osob z třetí
země vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo
přepravní soustavy, nebo změnu jiných podstatných okolností. O této
skutečnosti je Energetický regulační úřad povinen informovat Evropskou
Komisi (dále jen „Komise“).
§ 10b
(1) Certifikace se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy
nebo provozovatele přepravní soustavy nebo osoby, která hodlá
provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu.
(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední
a) má-li důvodně za to, že provozovatel přenosové soustavy nebo
provozovatel přepravní soustavy přestal nebo přestane splňovat některou
z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n, nebo
b) z podnětu Komise.
(3) Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení
certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo
provozovatele přepravní soustavy podle § 10a odst. 2, sdělí to do 30
dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové
soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.
(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části
rozhodnutí a odůvodnění a oznámí jej Komisi a účastníkovi řízení. Před
oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění Komisi umožní
Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit.
Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a
odůvodnění do 4 měsíců od
a) zahájení certifikace na žádost,
b) obdržení podnětu Komise, nebo
c) obdržení oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo
provozovatele přepravní soustavy.
(5) Pokud v certifikaci zahájené na žádost nevyhotoví Energetický
regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4
měsíců ode dne jejího zahájení, platí, že do vydání rozhodnutí žadatel
splňuje podmínku pro provozování přenosové nebo přepravní soustavy
podle § 10a odst. 1. Pokud v certifikaci zahájené z moci úřední
nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí
a odůvodnění do 4 měsíců od obdržení podnětu Komise nebo od oznámení
provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy,
platí, že Energetický regulační úřad neprokázal důvody pro zrušení
certifikátu nezávislosti. Tuto skutečnost Energetický regulační úřad
neprodleně oznámí Komisi a předá jí veškeré použité podklady. Dále se v
certifikaci postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(6) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže
v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky
nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n.
(7) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad
certifikát nezávislosti zruší, pokud se v certifikaci prokáže, že
provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy
opakovaně závažným způsobem porušil některou z podmínek nezávislosti
podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2 a opatření uložená
Energetickým regulačním úřadem podle tohoto zákona nevedla k nápravě. V
opačném případě Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. O
výsledku řízení informuje Energetický regulační úřad bezodkladně
Komisi.
§ 10c
(1) Certifikace provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele
přepravní soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami z třetí země se
zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele
přepravní soustavy, nad nímž vykonává kontrolu osoba nebo osoby z třetí
země, nebo osoby kontrolované osobou nebo osobami z třetí země, která
hodlá provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu.
Energetický regulační úřad neprodleně informuje o zahájení certifikace
Komisi.
(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední,
dozví-li se o skutečnostech, které vedou nebo mohou vést k tomu, že
osoba nebo osoby z třetí země získají kontrolu nad provozovatelem
přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy, a informuje
o tom neprodleně Komisi. Pokud Energetický regulační úřad neshledá
důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy podle § 10a
odst. 3, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a
provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.
(3) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným
stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) o
tom, zda získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí
země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy může ohrozit
bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské
unii. Ministerstvo vydá závazné stanovisko do 2 měsíců ode dne doručení
žádosti Energetického regulačního úřadu o jeho vydání. Nevydá-li
ministerstvo závazné stanovisko ve lhůtě podle věty druhé, platí, že
získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad
provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost
dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii. Závazné
stanovisko ministerstvo vydává na základě posouzení
a) práv a závazků Evropské unie ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím,
které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohod uzavřených s jednou
nebo několika třetími zeměmi, jichž je Evropská unie smluvní stranou a
které upravují bezpečnost dodávek energií,
b) práv a závazků České republiky ve vztahu k dané třetí zemi nebo
zemím, které vyplývají z dohod uzavřených s touto třetí zemí nebo
zeměmi,
c) jiných skutečností nebo okolností hodných zvláštního zřetele.
(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části
rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne zahájení certifikace a
oznámí jej Komisi, ministerstvu a účastníkovi řízení. Před oznámením
tohoto konceptu Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi
řízení se k němu vyjádřit. Současně s oznámením konceptu výrokové části
rozhodnutí a odůvodnění požádá Energetický regulační úřad Komisi o
vydání stanoviska, zda
a) žadatel nebo provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
přepravní soustavy splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2
nebo § 58a až 58n,
b) udělení certifikátu nezávislosti neohrozí bezpečnost dodávek
elektřiny nebo plynu do Evropské unie.
(5) Nevydá-li Komise stanovisko do 2 měsíců ode dne obdržení žádosti o
jeho vydání nebo do 4 měsíců v případě, že Komise požádá o vyjádření
Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen
„Agentura“)^20), orgány jiných členských států nebo dotčené osoby,
platí, že nemá proti konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění
námitky.
(6) Energetický regulační úřad vydá rozhodnutí ve věci do 2 měsíců ode
dne, kdy obdržel stanovisko Komise nebo kdy lhůta pro vydání stanoviska
Komise uplynula. Přitom v co největší míře zohlední stanovisko Komise.
(7) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže
v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky
nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2, a
zároveň bylo zjištěno, že získání nebo výkon kontroly ze strany osoby
nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní
soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České
republice a Evropské unii.
(8) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad
certifikát nezávislosti zruší, pokud se prokáže, že provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nesplňuje
některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m
anebo § 58n odst. 2, nebo v důsledku změn osoby anebo osob z třetí země
vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy anebo
provozovatelem přepravní soustavy, nebo změn jiných podstatných
okolností může dojít k ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny nebo
plynu v České republice a Evropské unii, jinak Energetický regulační
úřad certifikaci zastaví. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je
podmíněno závazným stanoviskem ministerstva; ustanovení odstavce 3 se
použije přiměřeně.
(9) Výrokovou část rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a
stanovisko Komise uveřejní Energetický regulační úřad způsobem
umožňujícím dálkový přístup a v Energetickém regulačním věstníku. Pokud
Energetický regulační úřad rozhodl odlišně od stanoviska Komise,
uveřejní rovněž odůvodnění rozhodnutí.
§ 11
Práva a povinnosti držitelů licencí
(1) Držitel licence je povinen
a) vykonávat licencovanou činnost tak, aby byla zajištěna spolehlivá a
trvale bezpečná dodávka energie, pokud je mu tato povinnost uložena ve
zvláštní části tohoto zákona,
b) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu údaje pro rozhodnutí o
cenách a údaje pro přípravu a provádění programů zvýšení energetické
účinnosti a podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření
ke zvýšení energetické účinnosti,
c) zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická
zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené
právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými
pravidly, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky,
d) zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly
prováděny osobami s odbornou způsobilostí,
e) poskytovat ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu a Státní
energetické inspekci pravdivé a úplné informace a podklady nezbytné pro
výkon jejich zákonem stanovených oprávnění a umožnit jim přístup k
zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,
f) vyúčtovávat dodávku energií a souvisejících služeb a cenu na úhradu
nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných
zdrojích energie,
g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního,
technického a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků,
h) dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a služeb a v případě
jejich nedodržení poskytovat náhradu,
i) vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života a
zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí,
j) při výkonu licencované činnosti uvádět pravdivé a úplné informace o
podmínkách dodávek energie,
k) zdržet se všech činností, které brání poptávce po energetických
službách a dalších opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti anebo
jejich poskytování nebo které brání rozvoji trhů s energetickými
službami a dalšími opatřeními ke zvýšení energetické účinnosti,
l) zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle tohoto
zákona a jiných právních předpisů i v případech, kdy držitel licence
zajišťuje výkon činnosti spojené s právy a povinnostmi držitele licence
prostřednictvím třetí osoby na základě smluvních vztahů, uzavřených
podle obecně závazných právních předpisů,
m) mít k plnění svých práv a povinností k dispozici potřebné lidské,
technické a finanční zdroje.
(2) Držitel licence podle § 4 odst. 1 postupuje při výkonu licencované
činnosti při řešení krizových situací^1d) podle havarijního plánu a
spolupracuje při tom s orgány krizového řízení; havarijní plán je
součástí plánu krizové připravenosti^1e).
(3) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s
elektřinou nebo obchod s plynem je povinen uchovávat po dobu 5 let
údaje o plnění podle smluv uzavřených s účastníky velkoobchodního trhu
s elektřinou nebo plynem, s provozovatelem přenosové soustavy,
provozovatelem přepravní soustavy nebo s provozovateli zásobníků plynu,
jejichž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu nebo deriváty
vztažené k elektřině nebo plynu, a na vyžádání těchto orgánů uchovávané
údaje poskytovat.
(4) Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu
plynu nebo distribuci plynu a držitel licence na činnosti operátora
trhu je povinen provést úkony nezbytné k uskutečnění volby nebo změny
dodavatele elektřiny nebo plynu, pokud zákazník takové právo uplatní.
Uplatněním práva na změnu dodavatele elektřiny nebo plynu v rozporu se
sjednanými podmínkami ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem
elektřiny nebo plynu není dotčena odpovědnost zákazníka za způsobenou
škodu.
(5) Další práva a povinnosti držitelů licence podle jednotlivých
odvětví jsou uvedeny ve zvláštní části tohoto zákona.
§ 11a
Některá opatření na ochranu zákazníka
(1) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s
elektřinou nebo obchod s plynem je povinen uveřejňovat způsobem
umožňujícím dálkový přístup uplatňované podmínky dodávek plynu a ceny
za dodávku plynu pro domácnosti a podnikající fyzické osoby s roční
spotřebou plynu do 630 MWh, podmínky dodávek elektřiny a ceny za
dodávku elektřiny pro domácnosti nebo podnikající fyzické osoby
odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí. Změny cen za dodávku
elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo
plynu je držitel licence povinen uveřejnit nejpozději 30 dnů přede dnem
jejich účinnosti.
(2) Byla-li s podnikající fyzickou osobou uzavřena smlouva, jejímž
předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu, mimo prostory obvyklé k
podnikání držitele licence, ustanovení § 57 občanského zákoníku se
použije obdobně. Spotřebitel^1f) nebo podnikající fyzická osoba, na
kterou se podle věty první vztahuje ustanovení § 57 občanského
zákoníku, může od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo
plynu, uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání držitele licence,
písemně odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce ve lhůtě do
5 dnů před zahájením dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta k uplatnění
práva na odstoupení je zachována, pokud bylo odstoupení od smlouvy
písemně odesláno před uplynutím této lhůty.
(3) Zvýší-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem,
výrobu elektřiny nebo výrobu plynu cenu za dodávku elektřiny nebo plynu
nebo změní-li jiné smluvní podmínky, je zákazník oprávněn bez uvedení
důvodu odstoupit od smlouvy do 3 měsíců od data zvýšení ceny nebo změny
jiných smluvních podmínek. To neplatí, pokud držitel licence oznámí
zákazníkovi zvýšení ceny nebo změnu jiných smluvních podmínek
nejpozději 30 dnů přede dnem jejich účinnosti a současně zákazníka
poučí o jeho právu na odstoupení od smlouvy. V takovém případě je
zákazník oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy nejpozději 10
dnů přede dnem zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek.
(4) Odstoupení podle odstavce 3 je účinné k poslednímu dni kalendářního
měsíce, ve kterém bylo doručeno příslušnému držiteli licence, neurčí-li
zákazník pozdější den účinnosti odstoupení. Uplatnění práva na
odstoupení nesmí být spojeno s žádnými finančními nároky vůči
zákazníkovi. Odstoupení, které bylo uskutečněno do 3 měsíců od
účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek a méně než
10 dnů před koncem daného měsíce, je účinné k poslednímu dni
kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém bylo
odstoupení doručeno příslušnému držiteli licence.
(5) Pro sjednání zvýšení ceny elektřiny nebo plynu nebo změny jiných
smluvních podmínek, ke kterému není podle smlouvy uzavřené se
zákazníkem třeba výslovného projevu vůle zákazníka nebo je projev vůle
zákazníka spojen s marným uplynutím lhůty, se přiměřeně použijí
ustanovení odstavců 3 a 4.
(6) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu
plynu nebo obchod s plynem je povinen zákazníkům umožnit
neznevýhodňující výběr způsobu platby za dodanou elektřinu nebo plyn.
(7) Účtuje-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem,
výrobu elektřiny nebo výrobu plynu zálohové platby na dodávku elektřiny
nebo plynu, je povinen stanovit zálohové platby v rozsahu spotřeby za
předchozí srovnatelné zúčtovací období, nejvýše však v rozsahu důvodně
předpokládané spotřeby elektřiny nebo plynu na následující zúčtovací
období.
§ 12
Povinnosti nad rámec licence
(1) Povinností dodávek tepelné energie a povinností distribuce
elektřiny a distribuce plynu nad rámec licence se rozumí převzetí
povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované
činnosti, jiným držitelem licence.
(2) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli
licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinnost poskytovat
dodávky nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického
regulačního úřadu.
(3) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli
licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu povinnost
zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence
na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
(4) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle odstavců 2 a 3 se
vydává na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Opravný prostředek
podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrobu nebo rozvod
tepelné energie převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí
z prostředků Energetického regulačního fondu (dále jen "fond") podle §
14. Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na distribuci
elektřiny nebo distribuci plynu nebo dodavateli poslední instance je
důvodem pro úpravu regulovaných cen.
(6) Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad rámec
licence ještě jinou činnost, je povinen vést samostatné účty vztahující
se k plnění povinnosti nad rámec licence odděleně.
(7) Povinnost poskytnout v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu
energetická zařízení k zajištění povinností nad rámec licence se
vztahuje i na fyzickou či právnickou osobu, která není držitelem
licence, a která přestala nebo bezprostředně hrozí, že přestane
vykonávat činnost, při které se uskutečňuje dodávka elektřiny, plynu
nebo tepelné energie. Ustanovení § 10 odst. 7 a 8 platí obdobně.
§ 12a
Dodavatel poslední instance
(1) Dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele
licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno
k přenosové nebo k přepravní soustavě, je držitel licence na obchod s
elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož
vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci
elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází
odběrné místo.
(2) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi,
jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo možnost
dodávat elektřinu nebo plyn nebo ukončil dodávku elektřiny nebo plynu.
Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli
poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného
zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a
nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12
měsíců byla vyšší než 60 tis. m3.
(3) Zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky je dodavatel
poslední instance povinen neprodleně oznámit dotčenému zákazníkovi a
provozovateli distribuční soustavy.
(4) V případech dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední
instance předá provozovatel distribuční soustavy dodavateli poslední
instance identifikační údaje o dotčeném zákazníkovi.
(5) Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo
plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě.
(6) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu
nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož
elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o
dodávku touto domácností požádán.
(7) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem
poslední instance jsou ukončeny dodávky elektřiny nebo plynu původním
dodavatelem zákazníkovi.
§ 13
zrušen
§ 14
Fond
(1) Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence,
kteří plní povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence, vede
Energetický regulační úřad na zvláštním běžném účtu. Příjmy účtu tvoří
platby povinného subjektu, úroky a úrok z prodlení.
(2) Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. h) a i) jsou povinni
finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými peněžními
prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty
držitele licence plnícího povinnost dodávky tepelné energie nad rámec
licence.
(3) Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu vznikne,
nedosahuje-li výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období výše
50 000 000 Kč. Při správě příspěvků Energetický regulační úřad
postupuje podle daňového řádu. Vypořádáním přeplatků a nedoplatků,
včetně dodatečně vyměřeného příspěvku není dotčena již stanovená výše
příspěvků držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří za účetní
období fondu, ve kterém klesne zůstatek fondu nejméně o 5 000 000 Kč.
Přeplatky do výše 100 Kč Energetický regulační úřad nevrací.
(4) Postup pro stanovení výše příspěvku jednotlivých držitelů licence
je určen součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených
tržeb jimi provozovaných licencovaných činností za uplynulý kalendářní
rok a částky vyplývající z odstavce 3 pro příslušný rok. Osvobozeni od
povinnosti placení příspěvku jsou ti držitelé licencí, jejichž výše
příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou se tak snížila
celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se rozpočítá na držitele
licencí, na které se osvobození nevztahuje, a o tento podíl se zvýší
vyměřovaný příspěvek, který jsou povinni přispět do fondu.
(5) Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický regulační
úřad výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí a vyrozumí o tom
příslušného držitele licence. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek
do fondu odvést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku.
Zjistí-li Energetický regulační úřad po vyměření příspěvku, že takto
stanovený příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně
příspěvek vyměří ve výši rozdílu mezi příspěvkem původně vyměřeným a
příspěvkem nově stanoveným. Dodatečně vyměřený příspěvek je splatný do
30 dnů ode dne doručení platebního výměru.
(6) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné
energie nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému
regulačnímu úřadu nejpozději do 30. června kalendářního roku vyúčtování
prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti nad rámec licence v
uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří vyúčtování
prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této
ztráty z finančních prostředků fondu.
(7) Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu,
může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze
státního rozpočtu splatné nejpozději do konce následujícího
kalendářního roku.
(8) Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku
převádějí do následujícího kalendářního roku.
(9) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné
energie nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků
fondu na hrazení prokazatelné ztráty a za správnost vyúčtování
prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.
(10) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě
nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel
licence povinen neoprávněně čerpané nebo zadržené finanční prostředky
vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Energetickým
regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu. Zároveň je
držitel licence povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 promile
denně z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však
do výše této částky. Úrok z prodlení je příjmem fondu. Energetický
regulační úřad může z důvodu zamezení tvrdosti úrok z prodlení snížit
nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně
úroku z prodlení vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.
(11) Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a
zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný
kalendářní rok v Energetickém regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu
předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému účtu kapitoly
Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem rozpočtu
fondu na další kalendářní rok.
§ 15
Výkon státní správy
Výkon státní správy v energetických odvětvích náleží
a) ministerstvu,
b) Energetickému regulačnímu úřadu,
c) Státní energetické inspekci.
§ 15a
Poskytování informací orgánům státní správy
(1) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická
osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu, Energetickému regulačnímu
úřadu a Státní energetické inspekci na písemnou žádost ve stanovené
přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné
pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona.
(2) Držitel licence je dále povinen poskytnout Komisi na písemnou
žádost ve lhůtě jí stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a
informace nezbytné pro výkon její působnosti v oblasti certifikace.
(3) Při vyžádání podkladů a informací uvede ministerstvo, Energetický
regulační úřad nebo Státní energetická inspekce právní důvod a účel
vyžádání podkladů a informací a poučí o možnosti uložení pokuty v
případě jejich neposkytnutí.
§ 15b
neplatil
§ 16
Působnost ministerstva
Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetiku^2)
a) vydává státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny a na výstavbu
vybraných plynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části
tohoto zákona,
b) zpracovává státní energetickou koncepci a Národní akční plán pro
energii z obnovitelných zdrojů,
c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv,
kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z
členství v mezinárodních organizacích,
d) informuje Komisi o
1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany
zákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na
hospodářskou soutěž,
2. přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s
energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení
celistvosti energetických soustav; informuje rovněž všechny členské
státy Evropské unie,
3. dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke kterým
došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3
měsíce,
4. důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace,
5. skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a tepla,
6. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých
palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním
kombinované výroby; k tomu jsou povinni účastníci trhu s elektřinou,
operátor trhu a Energetický regulační úřad poskytnout ministerstvu
potřebné údaje,
7. schopnosti elektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající
současnou a předpokládanou poptávku po elektřině,
8. provozním zabezpečení přenosové soustavy a distribučních soustav,
9. předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5
let,
10. vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let
ode dne informování Komise,
11. investičních záměrech provozovatele přenosové soustavy a záměrech
jiných osob, které jsou mu známy a které se týkají poskytování
přeshraniční propojovací kapacity během následujících 5 nebo více
kalendářních let,
12. investičních projektech do energetické infrastruktury,
e) zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní
kapacity a nové skladovací kapacity zásobníku plynu,
f) má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána
přednost připojení výroben elektřiny a plynu, které využívají domácí
primární energetické palivové zdroje, do míry nepřesahující v
kalendářním roce 15 % celkové primární energie nezbytné na výrobu
elektřiny a výrobu plynu,
g) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního
rozvoje,
h) předává národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství
Komisi,
i) předává zprávu o bezpečnosti dodávek plynu Komisi,
j) zajišťuje mimosoudní urovnávání sporů v energetických odvětvích,
k) zpracovává analýzy zavedení inteligentních měřicích systémů v
oblasti elektroenergetiky a plynárenství,
l) spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států za
účelem zajištění podpory regionální a dvoustranné solidarity pro
zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny a plynu, a to
zejména v době stavu nouze nebo jeho předcházení,
m) sleduje
1. dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost elektrizační a
plynárenské soustavy a přezkoumává dosažené výsledky,
2. investice do nových kapacit ve vztahu k bezpečnosti dodávek
elektřiny a plynu,
3. provádění přijatých ochranných opatření v elektroenergetice,
plynárenství a teplárenství v případě předcházení stavu nouze, stavu
nouze a odstraňování jeho následků, náhlé krize na trhu s energií, v
případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti
energetických soustav,
n) vydává závazné stanovisko k desetiletým investičním plánům
provozovatele přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy,
o) předává Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické
inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti,
p) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o
opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu^21),
q) vypracovává a aktualizuje podle rozhodnutí Komise Národní akční plán
České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů včetně všech
souvisejících informací a ve stanoveném termínu předkládá Komisi,
r) provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé
konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících
informací a předkládá je Komisi,
s) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních
dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o
vytvoření společného projektu zabývajícího se využitím energie z
obnovitelných zdrojů k dosažení závazného cíle a stanovených cílů
včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání Komisi
a spolupracujícímu státu,
t) zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory
elektřiny z podporovaných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojů,
podpory biometanu a podpory decentrální výroby elektřiny,
u) vypracovává zprávy o pokroku při podporování a využívání energie z
obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla a ve
stanovených termínech je předkládá Komisi,
v) eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a
decentrální výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů,
w) zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro
dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí,
x) vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované
výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů,
y) je v územním řízení dotčeným orgánem příslušným k vydání závazného
stanoviska u staveb zařízení přenosové soustavy elektřiny, staveb
zařízení přepravní soustavy plynu, staveb zařízení pro uskladňování
plynu a u staveb výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém
výkonu 100 MW a více.
§ 17
Energetický regulační úřad a jeho působnost
(1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon
regulace v energetice se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České
republiky.
(2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.
(3) Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad
nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy.
Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani
vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky,
vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo
právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla
zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.
(4) Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků
a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického
regulačního úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v
energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických
odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu,
podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníků a
spotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku
energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost
podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává působnost
regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle
Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s
elektřinou^2a) a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským
přepravním soustavám^2b) a regulačním orgánem podle Nařízení o
opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu^21).
(5) Energetický regulační úřad v mezích své působnosti podporuje rozvoj
vnitřního trhu s elektřinou a plynem v rámci Evropské unie a rozvoj
regionálních trhů s energií, ve spolupráci s regulačními orgány dalších
členských států podporuje koordinované přidělování přeshraničních
kapacit, koordinaci tvorby pravidel provozování přenosových soustav v
elektroenergetice a přepravních soustav v plynárenství.
(6) Energetický regulační úřad rozhoduje o
a) udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,
b) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,
c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické
zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence,
d) regulaci cen podle zákona o cenách,
e) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle
§ 61a,
f) dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a
schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení
překročení kapacity nového plynového zařízení podle § 67a,
g) udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti,
h) uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice
podle § 7a.
(7) Energetický regulační úřad dále
a) rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli
licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení,
přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo
tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné
distribuce,
b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí
podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí
sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického
regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci
řízení,
c) rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo
distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním
plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos
elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,
d) rozhoduje spory týkající se podpory výroby elektřiny z obnovitelných
zdrojů nebo elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla nebo
elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů a spory o výši
náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřiny z obnovitelných
zdrojů energie podle § 26 odst. 6,
e) na návrh zákazníka odebírajícího elektřinu nebo plyn pro spotřebu v
domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající,
rozhoduje
1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze
smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny nebo
plynu,
2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence,
jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny nebo plynu,
vznikl, trvá nebo zanikl,
3. o poskytnutí náhrady za nedodržení stanovených standardů kvality
dodávek a služeb v elektroenergetice nebo plynárenství,
f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a
dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně
spotřebitele v oblasti podnikání v elektroenegetice a plynárenství,
g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy a
Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice,
obchodní podmínky operátora trhu, Řád provozovatele přepravní soustavy,
Řád provozovatele zásobníku plynu a Řád provozovatele distribuční
soustavy v plynárenství,
h) provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem
a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného
fungování těchto trhů,
i) schvaluje plán rozvoje přenosové soustavy a plán rozvoje přepravní
soustavy; schválení plánu rozvoje přenosové soustavy nebo plánu rozvoje
přepravní soustavy je podmíněno vydáním závazného stanoviska
ministerstvem,
j) monitoruje
1. uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na
trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství, omezujících nebo
vylučujících práva zákazníka,
2. technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových nebo
přepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím,
3. stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s
elektřinou a s plynem,
k) monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynu a
souvisejícím službám,
l) zveřejňuje doporučení ohledně tvorby cen elektřiny a plynu pro
domácnosti,
m) zveřejňuje roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v
energetických odvětvích a roční a měsíční zprávu o provozu elektrizační
soustavy a plynárenské soustavy způsobem umožňujícím dálkový přístup,
n) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání,
a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu
tepelné energie,
o) spolupracuje s regulačními orgány dalších členských států a
Agenturou, konzultuje s nimi připravovaná rozhodnutí týkající se
přeshraniční a regionální spolupráce a poskytuje jim informace a jinou
nezbytnou součinnost pro plnění jejich úkolů,
p) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými
správními úřady,
q) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami
založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií,
r) vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání
rozhodnutí jiných regulačních orgánů členských států Evropské unie,
má-li za to, že rozhodnutí jiného regulačního orgánu členského státu
Evropské unie není v souladu s předpisy Evropské unie^22) v oblasti
vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem.
(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad
dále
a) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavy
a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem
zjištění, zda provozovatel přepravní soustavy plní povinnosti
nezávislého provozovatele přepravní soustavy,
b) sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavy a
ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu
jejich plnění, a vyžaduje záznamy o těchto vztazích,
c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními
osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, pokud se spor týká povinností uložených
tímto zákonem,
d) provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních prostředcích,
které provozovatel přepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou
součástí téhož koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále
jen „obchodní prostory“),
e) schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavy a
ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu,
f) uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní
soustavy jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele,
g) schvaluje jmenování, volbu a odvolání statutárního orgánu nebo člena
statutárního orgánu a člena dozorčí rady provozovatele přepravní
soustavy a schvaluje uzavření smlouvy o výkonu funkce statutárního
orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady a jiné
smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce statutárního orgánu,
člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady, a jejich změny,
h) schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo
jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného
zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy (dále jen
„auditor programu“) a schvaluje uzavření, změnu nebo ukončení smlouvy,
která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, nebo smlouvy,
kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,
i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele
přepravní soustavy,
j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a posuzuje
jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní
soustavy a s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii,
k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu
rozvoje přepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,
l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní
soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do
přepravní soustavy.
(9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve
kterém uveřejňuje zejména cenová rozhodnutí. Energetický regulační úřad
zabezpečuje vydání Energetického regulačního věstníku prostřednictvím
portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění v Energetickém regulačním
věstníku je den vydání příslušné částky Energetického regulačního
věstníku uvedený v jejím záhlaví prostřednictvím portálu veřejné
správy.
(10) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky, Komisi a Agentuře zprávu o své
činnosti a vládě a Poslanecké sněmovně zprávu o hospodaření. Ve zprávě
o činnosti Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá při
výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky,
výsledky posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavy a plánů
rozvoje přepravní soustavy s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou
unii podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční
obchod s elektřinou a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským
přepravním soustavám a výsledky provedených šetření týkajících se
fungování trhů s elektřinou a s plynem. Zprávu o své činnosti
Energetický regulační úřad zveřejní.
(11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za přenos elektřiny a
distribuci elektřiny, za systémové služby, ceny za přepravu plynu,
distribuci plynu, ceny za činnosti operátora trhu a ceny elektřiny a
plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je
oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o
odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném
na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále může usměrňovat ceny
tepelné energie.
(12) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v
odstavci 11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných
provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy,
provozovatelem distribuční soustavy nebo činností operátora trhu,
souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí
elektřiny nebo plynu nebo činnostmi operátora trhu, jestliže je to
nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či
plynárenské soustavy, zajištění nediskriminačního přístupu účastníků
trhu do elektrizační či plynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen
účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní
situace.
(13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba
v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen
„zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě
vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví
skutečnost tvořící předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou
informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá
i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému
regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby
podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v
trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu
těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením
povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí informací a údajů
Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu,
jiným správním orgánům a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich
působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního
úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň
důvěrnosti informací a údajů jako předávající.
(14) Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní
energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich
působnosti.
§ 17a
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje
ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu pro výkon jeho
působnosti a pro výkon působnosti Energetického regulačního úřadu podle
tohoto zákona
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum narození,
d) adresa místa pobytu,
e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který
subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní
moci tohoto rozhodnutí.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu,
f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
g) datum úmrtí,
h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého
nepřežil.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého
pobytu,
f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
g) datum úmrtí,
h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého
nepřežil.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Ministerstvo a Energetický regulační úřad mohou pro účely ověření
poskytnutých údajů a pro plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona
poskytnuté údaje dále předávat, třídit nebo kombinovat, popřípadě je
blokovat, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou přesné; o zjištění
nepřesného údaje Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky
neprodleně informují.
(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 17b
Předseda Energetického regulačního úřadu
(1) V čele Energetického regulačního úřadu je předseda, který
a) řídí Energetický regulační úřad,
b) jedná jménem Energetického regulačního úřadu navenek,
c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Energetického
regulačního úřadu v prvním stupni.
(2) Předsedu jmenuje prezident republiky na návrh vlády na funkční
období 6 let. Nikdo nemůže být jmenován více než dvakrát za sebou.
Předseda se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.
(3) Předseda Energetického regulačního úřadu jmenuje a odvolává
místopředsedu Energetického regulačního úřadu. Jmenuje-li předseda více
místopředsedů, určí pořadí jejich zastupování. Místopředseda zastupuje
předsedu v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy
není funkce předsedy obsazena, a plní další úkoly podle rozhodnutí
předsedy. Místopředsedou může být jmenován pouze ten, kdo splňuje
předpoklady pro jmenování předsedou Energetického regulačního úřadu
podle odstavce 4.
(4) Předsedou může být jmenován jen občan České republiky, který
a) je plně způsobilý k právním úkonům,
b) má ukončené vysokoškolské vzdělání technického, ekonomického nebo
právnického směru,
c) má nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň 3 roky v
řídicí nebo vedoucí funkci,
d) je bezúhonný; za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje
ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro
1. úmyslný trestný čin, nebo
2. nedbalostní trestný čin, jestliže jeho skutková podstata souvisí s
výkonem veřejné funkce, pokud jeho odsouzení pro trestný čin nebylo
zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl
odsouzen,
e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce
předsedy.
(5) Funkce předsedy je neslučitelná s funkcí poslance, senátora,
soudce, státního zástupce, člena vlády nebo jinou funkcí ve veřejné
správě nebo s členstvím v politické straně nebo politickém hnutí.
Předseda dále nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou
podnikatelskou činnost v energetice, nesmí se podílet na podnikání
držitele licence nebo jiné osoby působící v oblasti energetiky, být
členem jakýchkoli orgánů takové osoby ani poskytovat přímo či
zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo
jiné osobě působící v oblasti energetiky. Předseda nesmí zastávat jinou
placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním
vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy
vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární,
publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo
neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Energetického regulačního
úřadu.
(6) Funkce předsedy zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) vzdáním se funkce,
c) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,
d) dnem, kdy se předseda ujal funkce nebo zahájil výkon činnosti, která
je podle odstavce 5 neslučitelná s funkcí předsedy,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku soudu o omezení způsobilosti k
právním úkonům nebo rozsudku soudu, kterým byl odsouzen pro některý z
trestných činů uvedených v odstavci 4 písm. d), nebo
f) odvoláním z funkce.
(7) Prezident republiky předsedu odvolá pouze v případě, nevykonává-li
funkci po dobu delší než 6 měsíců nebo narušil-li závažným způsobem
nezávislost nebo nestrannost Energetického regulačního úřadu.
(8) Předseda po dobu 1 roku od zániku funkce nesmí být držitelem
licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetice, nesmí
se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v
oblasti energetiky, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby,
poskytovat přímo či zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost
držiteli licence nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky ani být
v pracovním poměru nebo jiném pracovním vztahu k držiteli licence nebo
jiné osobě působící v oblasti energetiky. V případě porušení zákazu
podle předchozí věty je ten, kdo zákaz porušil, povinen uhradit
Energetickému regulačnímu úřadu dvojnásobek poskytnutého odchodného
nebo pokud mu odchodné nebylo poskytnuto, pak šestinásobek měsíčního
platu, který mu náležel v době zániku funkce.
(9) Předseda má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako
prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda má po zániku funkce
nárok na odchodné ve výši šestinásobku měsíčního platu, který mu
náležel v době zániku funkce. Odchodné je splatné ke dni zániku funkce.
Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl předseda odvolán z důvodu
závažného narušení nestrannosti nebo nezávislosti Energetického
regulačního úřadu nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu
jmenován předsedou.
(10) Předseda a místopředseda jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci
příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
§ 17c
Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
(1) Energetický regulační úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti
potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce
povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.
(2) Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže o
a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují
nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení
vedou,
b) uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na
trhu s elektřinou, plynem nebo v odvětví teplárenství,
c) způsobech tvorby cen elektřiny, plynu a tepelné energie pro
domácnosti.
(3) Působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže není tímto zákonem
dotčena.
§ 17d
Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu
(1) Účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem, kteří v
souladu s cenovými předpisy hradí cenu za zúčtování operátora trhu,
jsou povinni v této ceně hradit zvláštní poplatek. Tento poplatek je
příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.
(2) Sazba poplatku činí 2 Kč/MWh elektřiny a 1 Kč/MWh plynu.
(3) Roční výše poplatku se stanoví jako násobek sazby podle odstavce 2
a celkové spotřeby elektřiny a plynu v České republice za kalendářní
rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh
rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující
rozpočtový rok, za kterou účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu
s plynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování
operátora trhu.
(4) Celkovou spotřebu elektřiny a plynu v České republice podle
odstavce 3 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června
kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů.
(5) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na
příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve
výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 3.
Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu
zohlední při tvorbě ceny za zúčtování.
(6) Správu poplatku vykonává Energetický regulační úřad.
§ 17e
Zveřejňování a konzultace
(1) Energetický regulační úřad zveřejňuje
a) organizační strukturu Energetického regulačního úřadu včetně
působnosti jednotlivých útvarů,
b) pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaná při
výkonu dozoru v energetických odvětvích a dozoru v oblasti ochrany
spotřebitele na úseku podnikání v elektroenergetice a plynárenství,
c) další pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, pokud
mají po právní stránce zásadní význam,
d) výkladová stanoviska Energetického regulačního úřadu k ustanovením
právních předpisů v oblasti jeho působnosti, která zohledňuje ve své
rozhodovací činnosti,
e) výsledky monitorovací činnosti v energetických odvětvích,
f) etický kodex zaměstnanců zařazených do Energetického regulačního
úřadu.
(2) Energetický regulační úřad je při výkonu své působnosti povinen
konzultovat
a) návrh zásad cenové regulace a návrhy cenových rozhodnutí,
b) návrh Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování
distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu
provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu
a obchodních podmínek operátora trhu nebo návrhy jejich změn,
c) desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy,
d) další návrhy opatření nebo postupů Energetického regulačního úřadu,
pokud povinnost konzultace stanoví tento zákon, jiný právní předpis
nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo pokud tak Energetický
regulační úřad rozhodne.
(3) Pro účely konzultací podle odstavce 2 Energetický regulační úřad
zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový
přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a
uveřejňuje výsledky konzultace. Energetický regulační úřad stanoví
pravidla pro vedení konzultací na diskusním místě, pokud nejsou
stanovena tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným
předpisem Evropské unie.
§ 17f
Vztah k Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky
(1) Energetický regulační úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu
České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) po projednání ve vládě
zprávu o činnosti (§ 17 odst. 10). Na vyžádání je Energetický regulační
úřad povinen poskytnout Poslanecké sněmovně vysvětlení a dodatečné
informace k obsahu zprávy o činnosti. Projednávání zprávy o činnosti v
Poslanecké sněmovně nebo určených orgánech je povinen zúčastnit se
předseda Energetického regulačního úřadu.
(2) Projednává-li Poslanecká sněmovna nebo její orgán věc spadající do
oblasti působnosti Energetického regulačního úřadu, je oprávněna
vyžádat si na jednání účast předsedy Energetického regulačního úřadu.
Energetický regulační úřad je povinen poskytnout Poslanecké sněmovně
nebo jejímu orgánu k projednávané věci stanovisko a nezbytné informace
nebo vysvětlení.
(3) Na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo určeného orgánu je Energetický
regulační úřad povinen do 30 dnů od vyžádání informovat o
připravovaných opatřeních v oblasti regulace a poskytnout k nim
nezbytné informace a vysvětlení.
(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost mlčenlivosti
podle § 17 odst. 13.
§ 17g
neplatil
§ 18
Dozor v energetických odvětvích
(1) Energetický regulační úřad vykonává dozor nad dodržováním
a) tohoto zákona v odvětvích elektroenergetiky, plynárenství a
teplárenství a povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v
elektroenergetice a plynárenství,
b) zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České
republiky v oblasti cen,
c) Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s
elektřinou, Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním
soustavám a Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek
zemního plynu a přímo použitelných předpisů vydaných na jejich základě
nebo k jejich provedení,
d) povinností vyplývajících z rozhodnutí Komise nebo Agentury vydaných
na základě právních předpisů podle písmene c) nebo povinností
vyplývajících z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaného
podle § 18 odst. 3 nebo § 18a odst. 3.
(2) Energetický regulační úřad provádí kontroly z vlastního podnětu
nebo na návrh ministerstva. Pokud Energetický regulační úřad vykonal
kontrolu na návrh ministerstva, je povinen jej seznámit s výsledky
kontroly a předat mu protokol o kontrole.
(3) Energetický regulační úřad na základě zjištění porušení právních
předpisů podle odstavce 1 nebo porušení povinností z rozhodnutí
Energetického regulačního úřadu nebo rozhodnutí Komise nebo Agentury
ukládá
a) pokuty,
b) opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního
stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění
jejich splnění; povinnosti plynoucí z opatření k nápravě původci
protiprávního stavu přecházejí na jeho právního nástupce. Je-li
právních nástupců více, odpovídají za splnění povinnosti vyplývající z
opatření k nápravě společně a nerozdílně.
(4) Při výkonu kontroly se Energetický regulační úřad řídí zákonem o
státní kontrole, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zaměstnanci
Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických
odvětvích se prokazují průkazem zaměstnance Energetického regulačního
úřadu, který je zároveň dokladem o jejich pověření k provedení
kontroly^23). Předložením průkazu zaměstnance Energetického regulačního
úřadu osobě, u které má být kontrola vykonána, je kontrola zahájena.
Při výkonu kontroly v energetických odvětvích je Energetický regulační
úřad oprávněn
a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí
pozemky nebo vstupovat do staveb užívaných pro podnikatelskou činnost
držitelem licence nebo osobami, které na základě plné moci nebo smlouvy
uzavřené s držitelem licence vykonávají činnosti spojené s právy a
povinnostmi držitele licence, a vykonávat tam povinnosti stanovené
tímto zákonem,
b) požadovat od osob uvedených v písmeni a) potřebné informace,
doklady, záznamy dat na paměťových médiích, údaje a písemná nebo ústní
vysvětlení a vyžadovat od nich objasnění jakýchkoliv skutečností
týkajících se předmětu kontroly,
c) vyžadovat předložení záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů
přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací mezi osobami
uvedenými v písmeni a) a týkajících se předmětu kontroly,
d) provést kontrolu podle jiného právního předpisu u osoby uvedené v
písmeni a); Energetický regulační úřad může k provedení kontroly
přizvat další osoby; přizvaná osoba má povinnost mlčenlivosti ve
stejném rozsahu jako zaměstnanec Energetického regulačního úřadu a za
její jednání odpovídá Energetický regulační úřad.
(5) Držitel licence a osoba, která na základě plné moci nebo smlouvy
uzavřené s držitelem licence vykonává činnosti spojené s právy a
povinnostmi držitele licence, jsou povinni umožnit Energetickému
regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle odstavce 4. V případě
výkonu kontroly na místě jsou dále povinni poskytnout Energetickému
regulačnímu úřadu nebo jím pověřené osobě potřebnou součinnost, zejména
na žádost neprodleně umožnit vstup do svých prostor.
§ 18a
Šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a
rozhodování o uložení opatření
(1) Energetický regulační úřad provádí šetření na trzích s elektřinou
nebo plynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná
hospodářská soutěž.
(2) Pro účely šetření si Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a České národní
banky, je-li to vhodné a účelné.
(3) Je-li výsledkem šetření zjištění, že na trhu s elektřinou nebo
plynem neexistuje účinná hospodářská soutěž, a k rozhodnutí ve věci
není příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický
regulační úřad rozhodnutím ve správním řízení nebo opatřením obecné
povahy uloží opatření, která s přihlédnutím k okolnostem nejlépe
povedou k odstranění příčin takového stavu. Energetický regulační úřad
uloží opatření podle věty první formou opatření obecné povahy v
případě, pokud nelze uložit opatření rozhodnutím konkrétní osobě.
Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být
opatřením obecné povahy dotčeny, jsou pouze držitelé licencí a osoby
zřízené za účelem organizace burzovních obchodů s elektřinou nebo
plynem nebo deriváty vztahujícími se k elektřině nebo plynu.
(4) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad opatření
uložil, rozhodne Energetický regulační úřad o jejich změně nebo
zrušení, popřípadě stanoví lhůtu, kdy uložená opatření zaniknou.
§ 18b
Šetření na místě v obchodních prostorách
(1) Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou
nebo plynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen podrobit
se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.
(2) Byl-li ustanoven nezávislý provozovatel přepravní soustavy, jsou
provozovatel přepravní soustavy a další osoby, které jsou součástí
téhož koncernu, povinni podrobit se šetření Energetického regulačního
úřadu v obchodních prostorách.
(3) V rámci šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci
Energetického regulačního úřadu, případně další Energetickým regulačním
úřadem pověřené osoby, oprávněni
a) vstupovat do obchodních prostor osoby, u které šetření probíhá,
b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní
záznamy,
c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách
nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě
jsou uloženy,
d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z
obchodních záznamů,
e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní
záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení
šetření,
f) požadovat od osob, u kterých šetření probíhá, a osob v
pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k nim, případně osob, které
byly pověřeny vykonávat v jejich prospěch činnosti související s
předmětem šetření, v nezbytném rozsahu součinnost potřebnou k provedení
šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.
(4) Osoby, u kterých šetření na místě v obchodních prostorách probíhá,
jsou povinny poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu při provádění
šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 a
výkon těchto oprávnění strpět.
(5) Za účelem šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci
Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor
přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným
způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu
se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v
těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci
Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.
(6) Před zahájením šetření na místě v obchodních prostorách písemně
sdělí Energetický regulační úřad osobě, v jejíž obchodních prostorách
má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ji
o jejích právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti
uložení pořádkové pokuty.
§ 19
zrušen
§ 19a
Regulace cen
(1) Při regulaci cen přenosu elektřiny, přepravy plynu, distribuce
elektřiny a distribuce plynu postupuje Energetický regulační úřad tak,
aby stanovené ceny pokrývaly účelně vynaložené náklady na zajištění
spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti,
dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných
investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti. To
neplatí v případě cen za mezinárodní přepravu plynu, pokud Energetický
regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby těchto cen založeném
na tržním způsobu. Energetický regulační úřad bere v úvahu jím
schválený plán rozvoje přenosové soustavy, plán rozvoje přepravní
soustavy a předvídatelnou budoucí poptávku a požadavky na provozní
zabezpečení přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních
soustav a opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti dodávek
plynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^21).
(2) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty
první při věcném usměrňování ceny tepelné energie.
(3) Ceny dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační
úřad formou věcně usměrňovaných cen. V případě, že o to dodavatel
poslední instance požádá, Energetický regulační úřad rozhodne o cenách
dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních.
(4) Při regulaci cen za činnosti operátora trhu a ostatních cen
postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny byly
alespoň nákladové.
(5) Na žádost dodavatele tepelné energie nebo držitele licence na
distribuci elektřiny nebo distribuci plynu, jehož distribuční soustava
není přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě,
může Energetický regulační úřad rozhodnout o odlišném stanovení
podmínek pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených
výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavy.
Energetický regulační úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-
li žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje
alespoň pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce 1. Po právní moci
rozhodnutí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, Energetický
regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé
podmínky nebo upraví cenu distribuce elektřiny nebo plynu.
§ 20
Regulační výkazy
(1) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování
plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož distribuční
soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků a
držitel licence na činnosti operátora trhu, je povinen uvést v účtovém
rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření,
aktivech a pasivech odděleně za každou z těchto licencovaných činností.
(2) Držitel licence na přepravu plynu, uskladňování plynu a distribuci
plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000
odběrných míst zákazníků, je povinen v příloze v účetní závěrce uvést
veškeré smluvní vztahy, s výjimkou smluvních vztahů uzavíraných podle
tohoto zákona, s vymezením jejich předmětu, uskutečněné s osobou, se
kterou držitel licence tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu
nebo jiného podnikatelského seskupení, a jejichž hodnota převyšuje
hodnotu nadlimitní veřejné zakázky^9a).
(3) Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož
soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků, a
držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie účtuje o
nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně zvlášť za každou z
licencovaných činností v souladu se zvláštním právním předpisem^9b).
(4) Pokud auditor při ověřování účetní závěrky^9b) držitele licence
uvedeného v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi jednotlivými
licencovanými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence nebo mezi
licencovanou činností a jinými podnikatelskými činnostmi vykonávanými
týmž držitelem licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto
skutečnost ve zprávě auditora.
(5) Vlastník nebo pronajímatel energetického zařízení, který s
držitelem licence, který používá k výkonu licencované činnosti toto
energetické zařízení, tvoří holding nebo je členem téhož holdingu nebo
jiného podnikatelského seskupení, je povinen uvést v účtovém rozvrhu
účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pronájmu
tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo pronajímatel
energetického zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu
úřadu a Státní energetické inspekci na vyžádání úplné a pravdivé
informace a podklady potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených
oprávnění, umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z
nich kopie nebo opisy a poskytnout k nim vysvětlení.
(6) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen sestavovat
regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu.
Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie,
jehož celkový roční objem tržeb z těchto licencovaných činností
přesahuje 2 500 000 Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a
předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu.
(7) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen každoročně
předkládat do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou
účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období.
Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je
připojeno méně než 90 000 odběrných míst konečných zákazníků, výrobu
nebo rozvod tepelné energie je povinen předkládat Energetickému
regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za
předcházející účetní období pouze na vyžádání.
§ 20a
Operátor trhu
(1) Operátor trhu je akciová společnost založená státem, jejíž akcie
znějí na jméno.
(2) Stát vlastní akcie operátora trhu, jejichž celková jmenovitá
hodnota představuje alespoň 67 % základního kapitálu operátora trhu.
(3) Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 3
písm. c). Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu
majetkový podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Akcie
operátora trhu nesmí být vlastněny držitelem licence uvedené v § 4
odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2. Statutárním orgánem nebo jeho členem,
členem dozorčí rady, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem operátora
trhu nemůže být fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem
nebo jeho členem, prokuristou nebo zaměstnancem držitele licence
uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2. Ceny za činnosti
operátora trhu podle odstavce 4 jsou regulovány Energetickým regulačním
úřadem.
(4) Operátor trhu je povinen
a) organizovat krátkodobý trh s plynem a krátkodobý trh s elektřinou a
ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy vyrovnávací trh s
regulační energií,
b) vyhodnocovat odchylky za celé území České republiky a toto
vyhodnocení předávat jednotlivým subjektům zúčtování a provozovateli
přenosové nebo přepravní soustavy,
c) na základě vyhodnocení odchylek zajišťovat zúčtování a vypořádání
odchylek subjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit,
d) informovat provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní
soustavy a provozovatele zásobníků plynu nebo provozovatele distribuční
soustavy o neplnění platebních povinností účastníků trhu a subjektů
zúčtování vůči operátorovi trhu,
e) zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou
a měsíční a roční zprávu o trhu s plynem v České republice,
f) zpracovávat a předávat ministerstvu, Energetickému regulačnímu
úřadu, provozovateli přenosové soustavy a provozovateli přepravní
soustavy alespoň jednou ročně zprávu o budoucí očekávané spotřebě
elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a
poptávkou elektřiny a plynu,
g) zajistit ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství a
jiných skutečností, které nejsou veřejně dostupné a o nichž se dozvěděl
při výkonu svých činností,
h) zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel
trhu s plynem a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu,
i) zajišťovat a poskytovat účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem
skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a další nezbytné
informace související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny nebo
plynu a s právem zákazníka na změnu dodavatele,
j) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem
zveřejňovat obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku a
pro plynárenství způsobem umožňujícím dálkový přístup,
k) zajišťovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav
zpracovávání typových diagramů dodávek, a to na základě údajů od
provozovatelů distribučních soustav,
l) na základě údajů předaných provozovatelem přenosové soustavy nebo
provozovatelem přepravní soustavy zajišťovat zúčtování a vypořádání
regulační energie nebo vyrovnávacího plynu včetně zúčtování při stavech
nouze,
m) účtovat odděleně za činnosti vykonávané v elektroenergetice a v
plynárenství,
n) uzavřít smlouvu o zúčtování odchylek a umožnit obchodovat s
elektřinou nebo plynem na jím organizovaných trzích každému, kdo o to
požádá a splňuje obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku
nebo obchodní podmínky operátora trhu pro plynárenství,
o) v případech podle § 12a oznamovat dodavateli poslední instance
odběrná místa zákazníků včetně jejich registračních čísel,
p) sledovat množství skladovaného plynu v jednotlivých zásobnících
plynu a jejich kapacitu,
q) zpracovávat na základě ročních a desetiletých předpokládaných
bilancí a na základě denních, měsíčních a ročních skutečných bilancí o
přepravě, distribuci, výrobě, dodávkách, obchodu s plynem a uskladnění
plynu od provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů distribučních
soustav, provozovatelů zásobníků plynu, výrobců plynu, obchodníků s
plynem, dodavatelů plynu a vlastních analýz celkové bilance plynárenské
soustavy a jejich vyhodnocení a předávat je ministerstvu a
Energetickému regulačnímu úřadu; současně souhrnné bilance plynárenské
soustavy zveřejňovat,
r) zpracovávat statistiku dovozu plynu ze zahraničí a jeho vývozu do
zahraničí, a to včetně zdrojů plynu, a statistiku zákazníků, kteří
změnili dodavatele plynu,
s) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu alespoň jednou měsíčně zprávu s vyhodnocením dodávek a spotřeb
plynárenské soustavy včetně vyhodnocení dovozu plynu do České republiky
a vývozu plynu z České republiky,
t) zpracovávat jednou až dvakrát ročně výsledné údaje hodinových
dodávek a spotřeb plynu od plynárenských podnikatelů pro sestavení
kontrolních hodinových odečtů plynárenské soustavy,
u) zpracovávat měsíční bilance o plnění bezpečnostního standardu
dodávek plynu a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu,
v) zpracovávat a vést evidenci výroben elektřiny, kterým provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nebo
provozovatel distribuční soustavy stanovil termín a podmínky připojení,
a poskytovat evidované údaje ministerstvu a úřadu,
w) hradit výrobcům elektřiny zelený bonus na elektřinu z obnovitelných
zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a
tepla,
x) hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou
cenou a cenu za jeho činnost,
y) hradit výrobcům tepla zelený bonus na teplo,
z) hradit výrobcům biometanu zelený bonus na biometan,
aa) hradit výrobcům elektřiny připojeným k distribuční soustavě bonus
na podporu decentrální výroby elektřiny,
bb) vydávat záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
(5) Operátor trhu má právo
a) na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od subjektů zúčtování
a registrovaných účastníků trhu s elektřinou nebo trhu s plynem,
b) na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele přenosové soustavy
a provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních
soustav a zásobníků plynu a další údaje nezbytné pro plnění svých
povinností,
c) zrušit registraci subjektu na zúčtování, který neplní platební
povinnosti vůči operátorovi trhu,
d) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje
pro zpracování bilancí,
e) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem jednou
až dvakrát ročně údaje ke zpracování kontrolního hodinového odečtu
dodávek a spotřeb plynárenské soustavy,
f) vyžadovat od zákazníků s roční spotřebou plynu vyšší než 400 tis. m3
a od obchodníků s plynem informace o změnách dodavatele plynu,
g) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje o
kapacitách a výkonech jednotlivých částí plynárenské soustavy České
republiky.
(6) Operátor trhu má právo po schválení ministerstvem vykonávat další
činnosti, jejichž ceny nepodléhají regulaci.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
DÍL 1
Elektroenergetika
§ 21
zrušen
§ 22
Účastníci trhu s elektřinou
(1) Účastníky trhu s elektřinou jsou
a) výrobci elektřiny,
b) provozovatel přenosové soustavy,
c) provozovatelé distribučních soustav,
d) operátor trhu,
e) obchodníci s elektřinou,
f) zákazníci.
(2) Účastníci trhu s elektřinou s právem regulovaného přístupu k
přenosové soustavě a distribuční soustavě
a) nesou odpovědnost za odchylku a jsou subjekty zúčtování odchylek,
nebo
b) mohou přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný
subjekt zúčtování odchylek.
§ 23
Výrobce elektřiny
(1) Výrobce elektřiny má právo
a) připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje
podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a
obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy
nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
b) dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny
ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států
prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,
c) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní
potřebu a pro potřebu ovládaných společností, pokud mu to podmínky
provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují,
d) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu
elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování
přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při
neoprávněném odběru elektřiny nebo při prokázaném opakovaném neuhrazení
ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o
podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po upozornění.
(2) Výrobce elektřiny je povinen
a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové
soustavě nebo k distribuční soustavě,
b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli
přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je
výrobna elektřiny připojena,
c) zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny
připojena,
d) instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném
elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování
podpůrných služeb,
e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna
elektřiny připojena,
f) předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o
dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtování, který převzal
odpovědnost za jeho odchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtování,
a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,
g) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné
údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,
a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jeho povinností,
h) předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny
připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,
i) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly
provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční
soustavy,
j) podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením
výrobny elektřiny,
k) uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy podle Pravidel trhu s elektřinou systémové služby
odpovídající objemu elektřiny vyrobené ve vlastní výrobně a
spotřebované zákazníkem bez použití energetického zařízení jiného
držitele licence,
l) informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový
přístup
1. o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém
roce,
2. o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu
vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce,
m) za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační
soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek
stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly
provozování distribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, nabízet provozně a
obchodně nevyužité výrobní kapacity,
n) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u
operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává
registrovaným účastníkem trhu s elektřinou (dále jen „registrovaný
účastník trhu“),
o) dodržovat ustanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy dodává elektřinu
zákazníkům,
p) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a
spolehlivého provozu a rozvoje elektrizační soustavy,
q) vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více
zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřiny a udržovat
toto zařízení v provozuschopném stavu; tato povinnost se nevztahuje na
výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje elektřiny poprvé
uvedené do provozu do roku 2000 o instalovaném výkonu do 10 MW včetně a
na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW
včetně,
r) vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále jej
každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s
provozovatelem přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční
soustavy, k níž je výrobna elektřiny připojena; tato povinnost se
nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny má instalovaný
výkon nižší než 10 MW.
(3) Výrobce neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s
dispečerským řízením výrobny elektřiny podle § 26 odst. 5.
§ 24
Provozovatel přenosové soustavy
(1) Provozovatel přenosové soustavy
a) zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj
přenosové soustavy a propojení přenosové soustavy s jinými soustavami,
a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost
přenosové soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu
elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených přenosových soustav
a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou,
b) poskytuje přenos elektřiny na základě uzavřených smluv,
c) řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů
elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s
provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě,
d) odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu
na úrovni přenosové soustavy,
e) účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle
vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v
souladu s Nařízením o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční
obchod s elektřinou a při zachování bezpečnosti a spolehlivosti
přenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny účastníkům
trhu s elektřinou,
f) v případě existujícího či hrozícího nedostatku kapacity přenosové
soustavy informuje dotčené účastníky trhu s elektřinou na základě
jejich žádosti o důvodech, pro které neuskutečnil přenos elektřiny.
(2) Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem jiné licence
udělované podle tohoto zákona než licence na přenos elektřiny.
(3) Provozovatel přenosové soustavy má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu
informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b) obstarávat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí
ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro řízení
rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny podle
odstavce 1 písm. c) obstarávat regulační energii,
c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny
účastníkům trhu s elektřinou
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při
likvidaci těchto stavů,
2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4. jestliže mu zákazník neumožní přístup k měřicímu zařízení,
5. jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo
v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy
nebo distribuční soustavy,
8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo
majetek osob,
9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v
neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil
tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení
těchto vlivů,
10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny provozovateli
propojených přenosových soustav, nebo
11. při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů
spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích
energie, která není uhrazena ani po upozornění,
d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z
výroben, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí
nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu
přenosové soustavy
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při
likvidaci těchto stavů,
2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4. při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavy podle § 52,
5. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo
v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy
nebo distribuční soustavy,
8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo
majetek osob,
9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny
v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil
tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,
10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny provozovateli
propojených přenosových soustav,
11. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5, nebo
12. při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů
spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích
energie, která není uhrazena ani po upozornění,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto
nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,
obnovou a provozováním přenosové soustavy,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících
bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v
případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu
neučinil sám vlastník či uživatel,
h) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených
prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů
Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti,
Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na
nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v
rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
i) uplatnit na trhu s elektřinou povinně vykoupenou elektřinu z
obnovitelných zdrojů^4a).
(4) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno
umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v
odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,
že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně
nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány
podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle
zvláštního právního předpisu^4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na
návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného
břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.
(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a písmenu d)
bodu 6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a
skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě
obvyklým, nejméně však 50 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel
přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po
odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) není právo na
náhradu škody a ušlého zisku. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel
přenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo
není-li podle odstavce 3 písm. c) bodu 7 a písmene d) bodu 7 dodržena
kvalita dodávek elektřiny nebo při dispečerském řízení výroben
elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 5 prováděném
mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze.
(8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění
podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků
dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po
skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a
není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu
odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a
bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po
provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad
provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu
práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f)
majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na
přiměřenou jednorázovou náhradu.^5) Právo na tuto náhradu je nutno
uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou
újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o
tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.
(10) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen
a) každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit
podmínky a termín připojení a poskytnout přenos každému, kdo o to
požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky
stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu
prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při
ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy,
b) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující
podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě,
c) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující
podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou,
d) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle
odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost,
e) zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a
předávat operátorovi trhu s elektřinou naměřené a vyhodnocené údaje a
další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,
f) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem
zveřejňovat Pravidla provozování přenosové soustavy a vykonávat
licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,
g) poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustav a
provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava
propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce při
provozu a rozvoji sítí,
h) informovat ministerstvo a Energetický regulační úřad o omezení
dovozu nebo vývozu elektřiny,
i) zpracovávat ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav
roční přípravu provozu přenosové soustavy, a to zejména rozsah a
termíny odstávek zařízení pro přenos a předpokládané omezení přenosu, a
zveřejňovat ji,
j) každoročně zpracovávat plán rozvoje přenosové soustavy včetně plánu
investičního v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej
zveřejňovat; ustanovení § 58l odst. 5 se použije obdobně,
k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny
přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování
přenosové soustavy,
l) provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav
hodnocení provozu přenosové soustavy z technického hlediska,
m) účtovat odděleně za přenos a za systémové služby,
n) zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby,
o) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství
a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své
činnosti, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,
p) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je
každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s
provozovateli distribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k
přenosové soustavě,
r) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek
elektřiny a služeb,
s) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce
následujícího po uplynutí čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu
elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,
t) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března zprávu o kvalitě a úrovni
údržby zařízení přenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové
spotřeby elektřiny a řešení výpadku výroben elektřiny,
u) poskytovat součinnost operátorovi trhu s elektřinou při organizování
vnitrodenního trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu s regulační
energií,
v) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přenos elektřiny u
operátora trhu s elektřinou; zaregistrováním se provozovatel přenosové
soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
w) poskytovat všem účastníkům trhu s elektřinou informace týkající se
provozování přenosové soustavy nezbytné pro řádné fungování trhu s
elektřinou; touto povinností není dotčena povinnost provozovatele
přenosové soustavy dodržovat mlčenlivost podle písmene o).
§ 24a
Vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy
(1) Provozovatel přenosové soustavy musí být z hlediska své společnické
struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu nebo na
obchodu s elektřinou nebo s plynem.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přenosové soustavy musejí
být splněny tyto podmínky nezávislosti:
a) provozovatel přenosové soustavy je vlastníkem přenosové soustavy,
b) nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad jeho podnikem
nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob
jednajících ve shodě, která nebo které
1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny,
výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo
ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s
plynem,
c) ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy neuplatňuje jakékoliv
jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo
které
1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny,
výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s
plynem,
d) provozovatel přenosové soustavy
1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani
nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynu nebo nad
obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem ani ve vztahu k nim
neuplatňuje jiné právo,
2. nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s
plynem,
e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady, prokuristu nebo členy
jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami není
oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob
jednajících ve shodě, která nebo které
1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu,
obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim
uplatňují jiné právo,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s
plynem,
f) statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčí rady,
prokuristou nebo členem jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy
určeného stanovami nesmí být osoba, která je členem dozorčí rady,
statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, prokuristou nebo
členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny,
výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.
(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo
e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného
práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány
územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž
jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové
soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem
elektřiny nebo výrobcem plynu nebo obchodníkem s elektřinou nebo
obchodníkem s plynem. Státní orgán, orgán územního samosprávného celku
nebo jiná osoba veřejného práva, která vykonává kontrolu nebo jiné
právo nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou
nebo obchodníkem s plynem, musí být nezávislá na státním orgánu, orgánu
územního samosprávného celku nebo jiné osobě veřejného práva, která
vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové
soustavy.
(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i
tehdy, jestliže se provozovatel přenosové soustavy účastní na založení
právnické osoby za účelem provozování přenosových soustav v jednom nebo
více státech nebo v takové osobě získá účast, a přenechá takové osobě
přenosovou soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přenosovými
soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby
založené za účelem provozování přenosových soustav podle předchozí věty
účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států
určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přenosových soustav nebo
nezávislí provozovatelé přenosových soustav.
(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu,
obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami
nabýt ani vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem
přenosové soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo
spojené s vlastnictvím podílu v provozovateli přenosové soustavy,
ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, statutární orgán nebo
jeho členy nebo vlastnit většinový podíl.
(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí zejména
a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,
b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá
hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,
c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí
rady, členy statutárního orgánu, členy jiného orgánu společnosti
určeného stanovami nebo prokuristu.
§ 25
Provozovatel distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy
a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční
soustavy na území vymezeném licencí,
b) umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv,
c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů
elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou
soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav
a provozovatelem přenosové soustavy.
(2) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno
více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí být souběžným držitelem
licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo
obchod s plynem.
(3) Provozovatel distribuční soustavy má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu
informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b) nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí
ztrát elektřiny v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu,
c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny
účastníkům trhu s elektřinou
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při
likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4. při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51,
5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy
nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a
revizí,
6. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy
nebo přenosové soustavy,
7. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo
majetek osob,
8. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v
neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil
tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení
těchto vlivů,
9. při odběru elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu
neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného
elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem
provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího
zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným
způsobem vyzván, nebo
10. při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů
spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích
energie, která není uhrazena ani po upozornění,
d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben
a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s
ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavy
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při
likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,
5. při neoprávněné dodávce do distribuční soustavy podle § 52,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy
nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a
revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy
nebo přenosové soustavy,
8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo
majetek osob,
9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny
v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil
tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,
10. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5,
11. neumožnil-li výrobce elektřiny opakovaně bez vážného důvodu přístup
k měřicímu zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem
provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího
zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným
způsobem vyzván, nebo
12. při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů
spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích
energie, která není uhrazena ani po upozornění,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto
nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,
obnovou a provozováním distribuční soustavy,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících
bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy v
případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu
neučinil sám vlastník či uživatel,
h) vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do
uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb
orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva
spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož
i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní
zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon
licencované činnosti.
(4) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno
umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v
odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,
že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně
nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány
podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle
zvláštního právního předpisu^4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na
návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o
zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její
části.
(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu
6 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a
skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě
obvyklým, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při
provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo
přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut.
(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel
distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po
odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení; v
případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je
povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody.
(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) není právo na
náhradu škody a ušlého zisku. To neplatí, nesplní-li provozovatel
distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5
nebo není-li podle odstavce 3 písm. c) bodu 6 nebo písm. d) bodu 7
dodržena kvalita dodávek elektřiny nebo při dispečerském řízení výroben
elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 5 prováděném
mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze.
(8) Provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění
podle odstavce 4 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků
dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně
oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího
stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do
stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti
a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po
provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad
provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu
práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 4 písm. e) a f)
majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má
právo na přiměřenou jednorázovou náhradu.^5) Právo na tuto náhradu je
nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil
majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne,
kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.
(10) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen
a) každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit
podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo
o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní
podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s
výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro
distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu
distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
b) na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny
přerušit v případě neoprávněného odběru nebo při prokázaném opakovaném
neuhrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle
zákona o podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po
upozornění, dodávku elektřiny zákazníkům,
c) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení zařízení k
distribuční soustavě, u zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí
nízkého napětí, kteří nejsou vybaveni průběhovým měřením, přiřadit
odpovídající typový diagram dodávek,
d) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující
podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavou,
e) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle
odstavce 1 písm. c) v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV a
odpovídat za jeho činnost,
f) zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování
a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další
nezbytné informace pro plnění jeho povinností,
g) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem
zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup Pravidla provozování
distribuční soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s
těmito pravidly,
h) poskytovat provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům jiných
distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace
nezbytné k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a vzájemné
spolupráce,
i) zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve spolupráci s
provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem
přenosové soustavy roční přípravu provozu distribuční soustavy, a to
zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro distribuci a
předpokládané omezení distribuce, a zveřejňovat ji,
j) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj
distribuční soustavy, a to nejméně na 5 let,
k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny v
distribuční soustavě způsobem stanoveným v Pravidlech provozování
distribuční soustavy,
l) provádět hodnocení provozu distribuční soustavy z technického
hlediska,
m) zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu o cenách za distribuci elektřiny,
n) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství
a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své
činnosti, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,
o) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je
každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s
provozovateli soustav, s jejichž zařízením je jeho zařízení propojeno,
p) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek
elektřiny a služeb,
r) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční
soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi
distribučními soustavami, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet
se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele distribuční soustavy
spojených s připojením svého zařízení k této distribuční soustavě,
s) uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy platbu za regulovaný přístup do přenosové soustavy
nebo distribuční soustavy,
t) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o
zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění
dodávky poslední instance,
u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové
soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi
přenosovou a distribuční soustavou, zajistit přístup k tomuto zařízení
a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové
soustavy spojených s připojením svého zařízení k přenosové soustavě.
(11) Provozovatel distribuční soustavy je rovněž povinen
a) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce
následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí o fyzikálních tocích
dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,
b) zpracovávat a předávat operátorovi trhu s elektřinou údaje z měření
pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek,
c) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března následujícího kalendářního
roku zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,
d) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci
elektřiny u operátora trhu s elektřinou; zaregistrováním se
provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové
soustavy nebo pokyny technického dispečinku provozovatele distribuční
soustavy, ke které je jeho soustava připojena, při stavech nouze
vyhlášeném tímto provozovatelem nebo při předcházení stavům nouze
oznámeném tímto provozovatelem,
f) zajistit přenos elektřiny a v případě provozovatele distribuční
soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě distribuci elektřiny v
rozsahu uzavřených smluv na distribuci elektřiny s účastníky trhu s
elektřinou,
g) provést technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných
stožárech venkovního vedení vysokého napětí,
h) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky
zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
§ 25a
Oddělení provozovatelů distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně
integrovaného podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své
právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech
netýkajících se distribuce elektřiny. Tento požadavek neznamená
požadavek na oddělení vlastnictví majetku.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle
odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:
a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se
nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně
integrovaného podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za
běžný provoz výroby elektřiny, přenosu elektřiny a obchod s elektřinou
nebo plynem; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo
vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být
fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem,
prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu
elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem, který je
součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele,
b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním
zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucích
zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy
bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání;
statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec
provozovatele distribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná
majetková plnění od držitelů licence na výrobu elektřiny, přenos
elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem v rámci téhož vertikálně
integrovaného podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho
člena, prokuristy nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční
soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných
těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně
integrovaného podnikatele,
c) provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými
rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování,
údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jež jsou nezávislá na vertikálně
integrovaném podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat
provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného
provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv
jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí
distribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec
schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není
dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán
či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavy a schvalovat
jeho maximální limity zadlužení.
(3) Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem
program rovného zacházení k vyloučení diskriminačního chování (dále jen
„program rovného zacházení“), kterým stanoví
a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele
distribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, kteří
nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele s
provozovatelem distribuční soustavy,
b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy ke
splnění účelů programu rovného zacházení.
(4) Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak obsazuje
auditora programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen
zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý
výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a
dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování
auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.
(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného
zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna
následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a
ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu
rovného zacházení za uplynulý rok a zároveň ji zveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavy je
povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady
nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a poskytnout jinou nezbytnou
součinnost. Provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit s
programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy
dozorčí rady a všechny zaměstnance.
(6) Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí
zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007
držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě
v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele, která je držitelem
licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo
plynem.
(7) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat
ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence
na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem
ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.
(8) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena
nájmem podniku nebo jeho části, je nájemce povinen převzít pronajatý
podnik nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení
podle tohoto zákona provedena nájmem jednotlivého majetku, je
pronajímatel povinen sdělit nájemci informace o hodnotě pronajatého
majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely
cenové regulace.
(9) Oddělení podle tohoto zákona není povinen provést vertikálně
integrovaný podnikatel, který poskytuje služby pro méně než 90 000
připojených odběrných míst zákazníků.
(10) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně
integrovaného podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného
účastníka trhu s elektřinou, pokud se jedná o možnost záměny s
obchodníkem s elektřinou nebo s výrobcem elektřiny, který je součástí
téhož vertikálně integrovaného podnikatele.
§ 26
Technické dispečinky
(1) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy
a) provádí dispečerské řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavě a
dispečerské řízení zdrojů poskytujících podpůrné služby k zajištění
systémových služeb v přenosové soustavě a v distribučních soustavách v
součinnosti s provozovatelem distribuční soustavy,
b) zajišťuje dodržování pravidel propojení s elektrizačními soustavami
ostatních států včetně rozhodování o využití přeshraničních vedení
propojujících přenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí; při
rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících přenosovou
soustavu s jinými soustavami v zahraničí musí technický dispečink
provozovatele přenosové soustavy přihlížet k technickým omezením
přenosové soustavy a propojených soustav v zahraničí,
c) spolupracuje při provádění dispečerského řízení přenosu elektřiny v
přenosové soustavě s provozovateli propojených soustav v zahraničí.
(2) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavy provádí
dispečerské řízení výroben elektřiny a distribuce elektřiny v
distribuční soustavě v souladu s § 25 odst. 1 písm. c).
(3) Technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav a
technický dispečink provozovatele přenosové soustavy jsou povinny
spolupracovat a poskytovat si nezbytné údaje pro dispečerské řízení.
(4) Při dispečerském řízení předávaných výkonů
a) mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami v reálném čase
je technický dispečink provozovatele distribuční soustavy povinen
uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele přenosové
soustavy,
b) mezi distribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink
provozovatele distribuční soustavy, která není přímo připojena k
přenosové soustavě, povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku
provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přenosové
soustavě,
c) mezi distribučními soustavami v reálném čase, pokud nejsou ve vztahu
podle písmene b), jsou technické dispečinky provozovatelů distribučních
soustav povinny vzájemně spolupracovat.
(5) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a technické
dispečinky provozovatelů distribučních soustav jsou v případě ohrožení
bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy a po využití
dostupných tržních mechanismů zajišťovaných operátorem trhu a
provozovatelem přenosové soustavy oprávněny při dispečerském řízení v
nezbytné míře dočasně omezovat výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny.
Omezení výroby elektřiny ve výrobnách s kombinovanou výrobou elektřiny
a tepla může být prováděno nejvýše v rozsahu neohrožujícím dodávky
tepla. Omezení výroby elektřiny ve výrobnách elektřiny z obnovitelných
zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie prováděné
mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze může být prováděno pouze
za náhradu dle odstavce 6.
(6) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční
soustavy, jehož technický dispečink omezil při dispečerském řízení
prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze výrobu
elektřiny ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, je
povinen poskytnout příslušnému výrobci elektřiny náhradu za neodebranou
elektřinu ve výši odpovídající celkovému příjmu výrobce po odečtu
nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení
výroby. V případě sporu o výši náhrady rozhoduje Energetický regulační
úřad.
(7) Účastník trhu s elektřinou, jehož zařízení je připojeno k přenosové
soustavě nebo distribuční soustavě, je povinen předávat technickému
dispečinku nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení.
§ 27
zrušen
§ 28
Zákazník
(1) Zákazník má právo
a) na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného
elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,
pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly
provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční
soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,
b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od
držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných
států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem
trhu,
c) na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místa za cenu
uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud má pro dodávku elektřiny
uzavřenu smlouvu o přenosu nebo o distribuci elektřiny,
d) na informace o celkové směsi paliv dodavatele a informace o dopadu
na životní prostředí,
e) na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.
(2) Zákazník je povinen
a) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové
soustavy nebo technického dispečinku provozovatele distribuční
soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno, a Pravidly provozování
přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy
nebo provozovateli distribuční soustavy,
c) umožnit přístup k měřicím zařízením provozovateli přenosové soustavy
nebo provozovateli distribuční soustavy,
d) udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá
právním předpisům a technickým normám,
e) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce
elektřiny, pokud je subjektem zúčtování,
f) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality
elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,
g) podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných
nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční
soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním
požadovaného příkonu,
h) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá odběrná
elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,
i) zaregistrovat se u operátora trhu před uskutečněním dodávky
elektřiny od jiného výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou,
j) uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a,
a to od okamžiku zahájení této dodávky,
k) při stavebních úpravách distribuční soustavy anebo její části,
včetně přípojek, umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění
měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku
stavebních úprav ke změně umístění měřicího zařízení, považuje se
elektrické zařízení za ním za odběrné elektrické zařízení v majetku
vlastníka nemovitosti; veškeré náklady na provedené změny hradí
provozovatel distribuční soustavy,
l) při uplatnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1 písm. e)
dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu
neurčitou.
(3) Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená
elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu
provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční
soustavy.
(4) Zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen
s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, pouze po dohodě s
provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční
soustavy.
(5) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům dodávána elektřina na
základě smlouvy, je povinen
a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,
b) udržovat společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro tuto
dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,
c) poskytovat technické údaje o společné domovní elektrické instalaci
držiteli licence na distribuci elektřiny,
d) umožnit držiteli licence na distribuci elektřiny přístup k této
společné domovní instalaci.
§ 29
zrušen
§ 30
Obchodník s elektřinou
(1) Obchodník s elektřinou má právo
a) na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny,
b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu a od držitelů
licence na obchod nebo z jiných států a prodávat ji ostatním účastníkům
trhu s elektřinou nebo do jiných států,
c) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování
dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u
operátora trhu,
d) ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném
odběru elektřiny nebo při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na
úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o
podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po upozornění.
(2) Obchodník s elektřinou je povinen
a) řídit se Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly
provozování distribučních soustav,
b) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce
elektřiny a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora
trhu v případě, že je subjektem zúčtování,
c) účtovat odděleně o dodávce elektřiny poslední instance,
d) dodržovat parametry kvality dodávek elektřiny a služeb,
e) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s elektřinou
u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s elektřinou stává
registrovaným účastníkem trhu,
f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,
g) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky
zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
h) informovat neprodleně operátora trhu a zákazníka o tom, že pozbyl
oprávnění nebo možnost uskutečňovat dodávku elektřiny,
i) poskytnout provozovateli distribuční soustavy identifikační údaje o
zákazníkovi, jemuž dodává elektřinu na základě smlouvy o sdružených
službách dodávky elektřiny,
j) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a
spolehlivého provozu,
k) strpět opatření prováděná provozovatelem přenosové soustavy nebo
provozovatelem distribuční soustavy při předcházení stavu nouze nebo
při stavu nouze,
l) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup Kontrolní seznam
evropského spotřebitele energie o právech spotřebitele vypracovaný
Komisí a zveřejněný Energetickým regulačním úřadem a informovat své
zákazníky o možnosti se s Kontrolním seznamem evropského spotřebitele
energie seznámit,
m) v případě uplatnění práva zákazníka na změnu dodavatele elektřiny
sdělit zákazníkovi, který podal výpověď ze smlouvy, jejímž předmětem je
dodávka elektřiny, datum ukončení této smlouvy, pokud informace o
začátku a délce výpovědní doby není uvedena v jeho obchodních
podmínkách.
§ 30a
Výstavba výrobny elektřiny
(1) Výstavba výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém
výkonu 100 kW a více je možná pouze na základě udělené státní
autorizace na výstavbu výrobny elektřiny (dále jen „autorizace“). Za
celkový instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny se považuje
součet hodnot instalovaných výkonů výrobních jednotek v místě připojení
do elektrizační soustavy.
(2) O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo na základě písemné
žádosti.
(3) Autorizace se uděluje na základě posouzení předpokládané výrobny
elektřiny
a) souladu se státní energetickou koncepcí,
b) souladu s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů,
c) souladu s plánem rozvoje sítí,
d) umístění výrobny elektřiny,
e) použitých primárních zdrojů energie,
f) energetické účinnosti výrobny elektřiny,
g) dopadu na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy,
h) finančních předpokladů žadatele k výstavbě výrobny elektřiny,
i) bezpečnosti osob a majetku,
j) bezpečnosti dodávek elektřiny,
k) úrovně očekávané budoucí poptávky po elektřině,
l) vlivu výrobny elektřiny na zajištění rovnováhy mezi nabídkou a
poptávkou elektřiny.
(4) Autorizaci lze převést na jinou osobu pouze se souhlasem
ministerstva za předpokladu splnění ustanovení odstavce 3.
(5) Ministerstvo je v případech, v nichž uděluje autorizaci, dotčeným
orgánem státní správy v územním řízení.
§ 30b
Žádost o udělení autorizace
(1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje
a) harmonogram přípravy výstavby výrobny elektřiny obsahující
předpokládané termíny vydání rozhodnutí o umístění stavby, stavebního
povolení, připojení k přenosové soustavě nebo přepravní soustavě nebo
distribuční soustavě elektřiny nebo distribuční soustavě plynu,
případně zahájení zkušebního provozu a kolaudačního souhlasu,
b) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu,
druhu výrobny a energetické účinnosti,
c) předpokládané umístění výrobny elektřiny,
d) údaje o palivu nebo o jiných použitých zdrojích energie,
e) vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele
distribuční soustavy o zajištění systémových služeb a o vlivu na
bezpečnost a spolehlivost provozu elektrizační soustavy včetně termínu
a podmínek připojení,
f) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě výrobny
elektřiny,
g) údaje o charakteru provozu výrobny elektřiny a o předpokládaném
ročním využití instalovaného výkonu,
h) vyjádření operátora trhu o vlivu výrobny elektřiny na zajištění
rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu a na naplňování
cílů Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů.
(2) Finančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele o udělení
autorizace finančně zabezpečit výstavbu výrobny elektřiny.
(3) Finanční předpoklady se prokazují obchodním majetkem a objemem
dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem
včetně její přílohy v úplném rozsahu v případě, že žadatel v předchozím
účetním období vykonával podnikatelskou činnost.
§ 30c
Rozhodnutí o udělení autorizace
(1) Rozhodnutí o udělení autorizace obsahuje
a) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu,
druhu výrobny a energetické účinnosti,
b) údaj o umístění výrobny elektřiny,
c) údaje o palivu nebo jiných použitých zdrojích energie,
d) podmínky platnosti autorizace, zejména k zajištění podpůrných služeb
včetně vlivu výrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz
elektrizační soustavy.
(2) Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu
veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné
závažné skutečnosti vztahující se k udělené autorizaci.
(3) Ministerstvo vede evidenci vydaných autorizací.
§ 30d
Zánik autorizace
(1) Autorizace zaniká
a) v případě, že držitel autorizace nepožádá o vydání územního
rozhodnutí podle zvláštního zákona nejpozději
1. do 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u
výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 100 MW, nebo
2. do 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u
výroben elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a více,
b) v případě zastavení územního řízení nebo zamítnutí žádosti o vydání
územního rozhodnutí dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí,
c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého, pokud držitel
autorizace dosud nepožádal o vydání územního rozhodnutí podle
zvláštního zákona,
d) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo
jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele
autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení včetně
vstupu držitele autorizace do likvidace, dnem nabytí právní moci
takového rozhodnutí, nebo
e) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace.
(2) Ministerstvo autorizaci zruší
a) pro závažné neplnění podmínek autorizace, nebo
b) na základě žádosti držitele autorizace.
§ 31
zrušen
§ 32
zrušen
§ 33
zrušen
§ 34
zrušen
§ 35
zrušen
§ 36
zrušen
§ 37
zrušen
§ 38
zrušen
§ 39
zrušen
§ 40
zrušen
§ 41
zrušen
§ 42
zrušen
§ 43
Povinnosti vlastníka přímého vedení
Vlastník přímého vedení je v případě, že přímé vedení je elektricky
propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, povinen
a) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivnění kvality
elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,
b) umožnit při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze využití
přímého vedení pro potřeby provozovatele přenosové soustavy nebo
provozovatele distribuční soustavy a řídit se pokyny technického
dispečinku.
§ 44
zrušen
§ 45
Elektrická přípojka
(1) Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se
smlouvou o připojení a s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo
Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy.
(2) Elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady
a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu^4d)
provozovatel distribuční soustavy,
b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li
její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,
c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li
její délka nad 50 m, žadatel o připojení.
(3) Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o
připojení.
(4) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(5) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz,
údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví
osob či poškození majetku.
(6) Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou
přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník
písemně požádá.
(7) Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o
přípojku.
(8) Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné
nemovitosti; na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele
distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická
přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní
pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou
skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková
skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na objektu
zákazníka nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti.
(9) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní pojistková
skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem
umístěným na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe
objektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.
(10) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní kabelová
skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního
jističe objektu nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.
(11) Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním
vedení kotevními izolátory na stanici zákazníka, při kabelovém vedení
kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a
kabelové koncovky jsou součástí přípojky.
(12) Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro
připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí
elektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí
nemovitosti.
§ 46
Ochranná pásma
(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v
bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho
spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.
Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o
umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není
podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom
dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.
(2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení,
elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné,
řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.
(3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený
svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné
vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče
vedení na obě jeho strany
a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
1. pro vodiče bez izolace 7 m,
2. pro vodiče s izolací základní 2 m,
3. pro závěsná kabelová vedení 1 m,
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně
1. pro vodiče bez izolace 12 m,
2. pro vodiče s izolací základní 5 m,
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m,
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,
e) u napětí nad 400 kV 30 m,
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m,
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m.
(4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo
provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný
pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů
nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a
e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených
nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
(5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí
110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou
stranách krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí
3 m po obou stranách krajního kabelu.
(6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami
vedenými ve vodorovné vzdálenosti
a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než
52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového
zdiva,
b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním
přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na
úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech
směrech,
c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z
úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od
vnějšího pláště stanice ve všech směrech,
d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.
(7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami
vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m od vnějšího líce obvodového
pláště výrobny elektřiny.
(8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny
a elektrické stanice je zakázáno
a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat
konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a
výbušné látky,
b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost
provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně
znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
(9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice
a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.
(10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé
porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.
(11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k
ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník
příslušné části elektrizační soustavy
a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby,
pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b) udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s
činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých
byl udělen.
(12) V ochranném pásmu i mimo ně musí být prováděny činnosti tak, aby
nedošlo k poškození energetických zařízení.
(13) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená
stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s
možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou
povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo
příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k
jejich omezení.
(14) Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí
vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší
vzdálenosti od vedení musí být v případě, že
a) na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně
trojnásobkem průměru rotoru,
b) na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně
rovnající se průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny.
(15) Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než
52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti
od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.
§ 47
Přeložky zařízení
(1) Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční
soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých
prvků tohoto zařízení.
(2) Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční
soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky
vyvolal. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy je povinen
seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení
přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na
provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
(3) Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční
soustavy po provedení přeložky se nemění.
§ 48
Styk zařízení
(1) Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických
přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek
osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační
vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení, při dodržení
podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v
souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby
byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se
rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do
ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.
(2) Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je
provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření
ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při
zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných
vlastníků zařízení a nemovitostí.
§ 49
Měření
(1) Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové
soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční
soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo
jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících
elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen
typovým diagramem dodávek.
(2) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav a
zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit předávací místo nebo
odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu se smlouvou o
připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové
soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy.
(3) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav,
zákazníci a obchodníci s elektřinou mohou se souhlasem provozovatele
přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy
pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí
zařízení. Toto měřicí zařízení musí být zřetelně označeno.
(4) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav a
zákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení
zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně
oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli
distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu
provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele
distribuční soustavy se zakazuje.
(5) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné
distribuční soustavy zajistí jednotlivé části měřicího zařízení proti
neoprávněné manipulaci.
(6) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav či
zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a
provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a
neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení
kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční
soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího
zařízení, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro
účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo
uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu.
(8) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li
zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy
nebo provozovatel distribuční soustavy povinen na základě písemné
žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího
doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření
správnosti měření.
(9) Je-li na měřicím zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, zjištěna
závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti
měření provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční
soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně
požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření.
§ 50
Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou
(1) Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny
dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému
účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje
zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být
ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se
zákazníkem musí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny,
c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním
dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li
se o smlouvu na dobu neurčitou,
d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění
smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s
navrhovanou změnou smluvních podmínek,
e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a
poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu
s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
f) dobu trvání smlouvy.
(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje
výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu
vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na
vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se
zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou
elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu
regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny
dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo
obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek
elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako
smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při
předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu
nouze.
(3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové nebo
distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě
zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a
zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje
uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o
připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ
měření a jeho umístění, termíny a místo připojení zařízení a podmínky
zániku smluvního vztahu a závazků z tohoto vztahu vyplývajících.
(4) Smlouvou o přenosu elektřiny se zavazuje provozovatel přenosové
soustavy rezervovat přenosovou kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s
elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se
zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za
přenos a související služby. Smlouva o přenosu elektřiny musí obsahovat
ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín
zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet předávacích
míst. Smlouva o přenosu elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat
a) velikost rezervovaného příkonu,
b) výčet odběrných míst,
c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění
smluvních povinností ze strany provozovatele přenosové soustavy nebo v
případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
d) způsob úhrady plateb za přenos elektřiny,
e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a
poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu
s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
f) dobu trvání smlouvy.
(5) Smlouvou o přeshraničním přenosu elektřiny se provozovatel
přenosové soustavy zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční
přenosy elektřiny a pravidel spolupráce provozovatelů přenosových
soustav přenést pro druhou smluvní stranu do zahraničí nebo ze
zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se
zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy
elektřiny; druhou smluvní stranou může být subjekt zúčtování nebo
operátor trhu, nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která
nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky a uzavře s
operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek.
(6) Smlouvou o distribuci elektřiny se zavazuje provozovatel
distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na
vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě
provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou
soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční
kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství
elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou
cenu za distribuci a související služby. Smlouva o distribuci elektřiny
musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování distribuční
soustavy, termín zahájení distribuce elektřiny, způsob měření
distribuované elektřiny a jejího průběhu a výčet předávacích míst.
Smlouva o distribuci elektřiny s obchodníkem s elektřinou musí dále
obsahovat výčet odběrných míst všech zákazníků, s nimiž má obchodník s
elektřinou na vymezeném území provozovatele distribuční soustavy
uzavřenu smlouvu podle odstavce 2. Smlouva o distribuci elektřiny se
zákazníkem musí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění
smluvních povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo
v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
c) způsob úhrady plateb za distribuci elektřiny,
d) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a
poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu
s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
e) dobu trvání smlouvy,
f) opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a
odstraňování následků stavu nouze.
(7) Smlouvou o zúčtování regulační energie se zavazuje operátor trhu
finančně vypořádat dodávku regulační energie uskutečněnou v rozsahu
určeném provozovatelem přenosové soustavy poskytovateli regulační
energie. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky operátora
trhu.
(8) Smlouvou o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se
zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou účast na
organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou a vypořádávat uskutečněné
obchody a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit dohodnutou
cenu.
(9) Smlouvou o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií se
zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou bezplatný
přístup na vyrovnávací trh s regulační energií a finančně vypořádávat
uskutečněné obchody.
(10) Smlouvou o poskytování podpůrných služeb se zavazuje poskytovatel
podpůrných služeb dodat sjednané množství podpůrných služeb ve
stanovené kvalitě a provozovatel přenosové soustavy se zavazuje
zaplatit cenu.
(11) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje
vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a
subjekt zúčtování se zavazuje zaplatit regulovanou cenu. Uzavřením
smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává
subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat
ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání
smlouvy.
(12) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2, 4 a 6 neobsahuje
některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se
zákazník nedovolá její neplatnosti.
§ 51
Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy
(1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je
a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka
elektřiny,
b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo
platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené
neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,
c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl
smluvně sjednán,
d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená
elektřina,
e) odběr měřený měřicím zařízením,
1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr
nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou,
provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové
soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení
nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení
provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,
2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo
provozovatelem distribuční soustavy,
3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a
na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo
byl prokázán zásah do měřicího zařízení,
f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či
na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,
g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy,
jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt
zúčtování.
(2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.
§ 52
Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy
(1) Neoprávněnou dodávkou elektřiny do elektrizační soustavy je
a) dodávka bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo v rozporu s
uzavřenou smlouvou o dodávce elektřiny,
b) dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízení
nebyla smluvně sjednána,
c) dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
d) dodávka měřená měřicím zařízením,
1. které prokazatelně nezaznamenalo dodávku nebo zaznamenalo dodávku
nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení
nebo do jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení
provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné dodávce změnily,
2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo
příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky
obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech
provozování příslušné distribuční soustavy,
3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci,
e) dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení
či na zařízení distribuční soustavy nebo zařízení přenosové soustavy.
(2) Při neoprávněné dodávce je výrobce povinen uhradit vzniklou škodu.
(3) Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy se zakazuje.
§ 53
Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny
(1) Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je:
a) doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v
Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování
distribuční soustavy,
b) doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s dispečerským řádem,
c) doprava elektřiny vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou
nebo neoprávněným odběrem elektřiny,
d) doprava elektřiny bez uzavřené smlouvy o přenosu nebo distribuci
elektřiny, nebo v rozporu s touto smlouvou,
e) doprava elektřiny v případě neuhrazení podílu na oprávněných
nákladech na připojení.
(2) Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny se zakazují.
§ 54
Stav nouze
(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v elektrizační soustavě v
důsledku
a) živelních událostí,
b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu
nebo válečného stavu^10),
c) havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos a
distribuci elektřiny,
d) smogové situace podle zvláštních předpisů,
e) teroristického činu,
f) nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části,
g) přenosu poruchy ze zahraniční elektrizační soustavy, nebo
h) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob
a způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení
celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti
provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.
(2) Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností prováděných v
situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.
(3) Pro celé území státu provozovatel přenosové soustavy
a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných
sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského
řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu
úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města
Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny po zahájení
činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu,
Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a
Magistrátu hlavního města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy
a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných
sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského
řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu
úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města
Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu,
nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a
neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu,
Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni
účastníci trhu s elektřinou povinni podřídit se omezení spotřeby
elektřiny nebo změně dodávky elektřiny.
(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu
škody a ušlého zisku vyloučeno.
(7) Při stavu nouze a předcházení stavu nouze s výjimkou stavu nouze
podle odstavce 1 písm. d) mohou být provozovatelem soustavy využity pro
výrobu elektřiny i výrobny elektřiny, které nesplňují limity podle
zákona upravujícího oblast ochrany ovzduší^10a).
DÍL 2
Plynárenství
§ 55
zrušen
§ 56
Účastníci trhu s plynem
(1) Účastníky trhu s plynem jsou
a) výrobci plynu,
b) provozovatel přepravní soustavy,
c) provozovatelé distribučních soustav,
d) provozovatelé zásobníků plynu,
e) obchodníci s plynem,
f) zákazníci,
g) operátor trhu.
(2) Účastník trhu s plynem s právem regulovaného přístupu k přepravní
soustavě nebo distribuční soustavě
a) odpovídá za odchylku a je subjektem zúčtování odchylek, nebo
b) může přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný
subjekt zúčtování odchylek.
(3) Ve stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy se
zúčtování odchylek provádí ve zvláštním režimu zúčtování, a to pouze v
časovém období, pro které byl stav nouze vyhlášen. Zvláštní režim
zúčtování se uplatní pro celou plynárenskou soustavu a pro všechny
subjekty zúčtování.
§ 57
Výrobce plynu
(1) Výrobce plynu má právo
a) na zřízení a provozování těžebních plynovodů, na připojení a přístup
výrobny plynu nebo těžebního plynovodu k přepravní nebo distribuční
soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku
plynu,
b) prodávat plyn vyrobený v jím provozované výrobně plynu ostatním
účastníkům trhu s plynem a do jiných států,
c) omezit nebo přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů v
nezbytném rozsahu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při
likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících
jejich vzniku,
3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních plynovodech nebo na
zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,
4. při provádění plánovaných stavebních úprav a oprav těžebních
plynovodů nebo zařízení, sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,
d) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro
plnění svých povinností,
e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku plynu svým zákazníkům při
neoprávněném odběru plynu,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním
a provozováním těžebních plynovodů nebo výrobny plynu a to i v případě
stavebních úprav a oprav,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících
bezpečný a spolehlivý provoz těžebních plynovodů nebo výrobny plynu v
případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu
neučinil sám vlastník či uživatel,
h) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech těžební plynovody nebo výrobny plynu.
(2) Výrobce plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití
cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm.
h), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není
znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo
nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný vyvlastňovací úřad
rozhodne na návrh výrobce plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího
využití této nemovitosti nebo její části.
(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu
práv výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) majetková újma nebo
je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na jednorázovou
náhradu^5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku.
Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u výrobce plynu, který způsobil
majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne,
kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je výrobce plynu
povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup
na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést
nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na
povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či
užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku
nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen
na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce plynu
povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení
nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 30 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce plynu
povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které
vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu
škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce plynu
oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil
výrobce plynu.
(8) Výrobce plynu je dále povinen
a) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu nebo jinému
výrobci plynu stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k
přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu
jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,
b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu a těžebního
plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního
plynovodu,
c) poskytovat jinému výrobci plynu nebo provozovateli zásobníku plynu,
provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na kterou jsou jeho
těžební plynovody napojeny, informace nutné k zajištění vzájemné
provozuschopnosti,
d) zajistit měření plynu dopravovaného jím provozovaným těžebním
plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto vyhodnocené údaje
předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, pro které
zajišťuje dopravu plynu těžebním plynovodem,
e) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci výroby
plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli
přepravní soustavy,
f) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu havarijní
plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat,
g) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za
dispečerské řízení výroby plynu,
h) vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních plynovodů,
i) vést samostatné účty za výrobu plynu,
j) připojit k těžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje
podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity;
odmítnutí připojení k těžebnímu plynovodu musí mít písemnou formu a
musí být odůvodněno,
k) předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběhu dodávky plynu
vyplývající ze smluv o dodávce plynu a další nezbytné informace pro
plnění povinnosti operátora trhu,
l) dodržovat ustanovení § 61 odst. 2 v případech, kdy dodává plyn
zákazníkům.
§ 58
Provozovatel přepravní soustavy
(1) Provozovatel přepravní soustavy má právo
a) na přístup do zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem
pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské
soustavy a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské soustavy,
b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro
plnění svých povinností,
c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu
informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
d) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,
stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavy,
f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících
bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po
předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či
uživatel,
g) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a
zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva
obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní
informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí,
kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i
způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení
zákazníků, pro něž přepravuje plyn,
i) omezit nebo přerušit přepravu plynu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při
likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících
jejich vzniku,
3. při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na
zařízení přepravní soustavy,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy,
5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo
majetek osob,
6. při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu,
7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu
neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného
plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem
provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího
zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným
způsobem vyzván, nebo
8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovateli
propojených přepravních soustav,
j) nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě nebo
pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím
plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy; toto není
považováno za obchod s plynem.
(2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno
umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v
odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,
že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně
nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány
podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle
zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne
na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene
umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.
(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu
práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i)
majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti má
právo na jednorázovou náhradu^5),^10) včetně úhrady nákladů na
vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit
u provozovatele přepravní soustavy, který způsobil majetkovou újmu,
nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom
vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel
přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených
nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací
je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné
s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího
předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto
skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo
okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci
vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel
přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn,
započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však
30 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel
přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po
odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu
škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel
přepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo
poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní soustavy.
(8) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a
rozvoj přepravní soustavy,
b) zajistit přepravu plynu na základě uzavřených smluv,
c) připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje
podmínky připojení,
d) poskytnout přepravu plynu každému, kdo o to požádá a splňuje
podmínky přístupu k přepravní soustavě s výjimkou prokazatelného
nedostatku volné kapacity pro přepravu plynu nebo při ohrožení
bezpečného a spolehlivého provozu přepravní soustavy; odmítnutí
přístupu k přepravní soustavě musí mít písemnou formu a musí být
odůvodněno,
e) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích
stran k přepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,
f) zajišťovat měření plynu v přepravní soustavě včetně vyhodnocování a
předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, kterým zajišťuje
přepravu plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,
g) poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho
soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné
provozuschopnosti soustav,
h) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality plynu a
souvisejících služeb,
i) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje
potřebné pro rozhodnutí o cenách za přepravu plynu,
j) vést samostatné účty za přepravu plynu, a to pro účely regulace,
k) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci přepravní
soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,
l) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu
havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně
jej upřesňovat,
m) oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž
plynárenská zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah
a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynu a upozorňovat na
předpokládané snížení přepravní kapacity,
n) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské
řízení přepravní soustavy,
o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,
p) vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z různých
zdrojů,
q) řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze,
r) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství
a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své
činnosti,
s) každoročně zpracovávat plán rozvoje přepravní soustavy včetně plánu
investičního v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej
zveřejňovat; ustanovení § 58l odst. 5 se použije obdobně,
t) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke
schválení Řád provozovatele přepravní soustavy, zajistit jeho
zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem
provozovatele přepravní soustavy,
u) vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav a
zásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavy, každoročně jej
aktualizovat a předkládat ministerstvu,
v) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního
roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy,
w) budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s plánem rozvoje
přepravní soustavy a zajišťovat standard infrastruktury podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie^21),
x) spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustav na
regionální úrovni zahrnující dva nebo více členských států za účelem
přidělování přepravních kapacit a výměny informací týkajících se
bezpečnosti provozování přepravní soustavy,
y) nabízet odděleně vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých
vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní
soustavy,
z) účtovat odděleně platby za vstupní a výstupní kapacitu na
jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech
z přepravní soustavy.
(9) Právnická osoba založená za účelem spolupráce podle odstavce 8
písm. x) je povinna přijmout a provádět vnitřním předpisem program
rovného zacházení, pokud se na založení nebo činnosti této právnické
osoby účastní provozovatel přepravní soustavy, který je součástí
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Ustanovení § 58i a
58j se použijí obdobně.
§ 58a
Oddělení provozovatele přepravní soustavy
(1) Na provozovatele přepravní soustavy, který je součástí vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, se dále použijí ustanovení §
58b až 58m o nezávislém provozovateli přepravní soustavy. Tím není
dotčeno právo provozovatele přepravní soustavy postupovat podle
ustanovení § 58n upravující vlastnické oddělení provozovatele přepravní
soustavy.
(2) Vedle ustanovení § 58 se na provozovatele přepravní soustavy, na
něhož se nevztahuje odstavec 1, použije ustanovení § 58n.
§ 58b
Nezávislý provozovatel přepravní soustavy
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít právní formu
akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo evropské
společnosti.
(2) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu
akciové společnosti,
a) vydává listinné akcie na jméno nebo akcie v zaknihované podobě,
b) jeho statutární orgán má nejméně tři členy, přičemž jednání jménem
společnosti se uskutečňuje nejméně dvěma členy společně; to neplatí,
má-li akciová společnost právní formu evropské společnosti monistické
struktury,
c) stanovy vedle obecných náležitostí stanovených obchodním zákoníkem
musí obsahovat rovněž úpravu základní organizační struktury,
organizačního zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému.
(3) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu
společnosti s ručením omezeným,
a) je povinen zřídit dozorčí radu,
b) má nejméně 2 jednatele, přičemž k rozhodnutí o obchodním vedení
společnosti se vyžaduje souhlas většiny jmenovaných jednatelů a jednání
jménem společnosti se uskutečňuje alespoň dvěma jednateli společně,
c) vydává stanovy, které musí obsahovat rovněž úpravu základní
organizační struktury, organizačního zajištění vnitřního řídicího a
kontrolního systému.
(4) Statutární orgán nezávislého provozovatele přepravní soustavy musí
být složen ze všech vedoucích zaměstnanců ve výkonné řídicí funkci v
nejvyšší linii řízení nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
§ 58c
Ustanovení statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu
nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání
(1) Členy statutárního orgánu nebo statutární orgán jmenuje nebo volí a
odvolává dozorčí rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
Dozorčí rada dále schvaluje uzavření smluv o výkonu funkce člena
statutárního orgánu nebo statutárního orgánu a uzavření jiných smluv,
kterými se upravují podmínky při výkonu funkce statutárního orgánu nebo
člena statutárního orgánu.
(2) Funkční období statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu
nezávislého provozovatele přepravní soustavy je 5 let. Stanovy
nezávislého provozovatele přepravní soustavy mohou zkrátit délku
funkčního období statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu,
nejvýše však o dva roky. Odvolat statutární orgán nebo člena
statutárního orgánu před uplynutím funkčního období je možné pouze z
důvodu hrubého porušení povinností spojených s výkonem jeho funkce.
(3) Ke jmenování nebo volbě a odvolání statutárního orgánu nebo člena
statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy podle
odstavce 1 je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Pokud
Energetický regulační úřad jmenování nebo volbu statutárního orgánu
nebo člena statutárního orgánu neschválí, taková osoba se statutárním
orgánem nebo členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele
přepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla dozorčí rada. Pokud
Energetický regulační úřad neschválí odvolání statutárního orgánu nebo
člena statutárního orgánu, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady
nezaniká.
(4) Energetický regulační úřad rozhoduje o schválení uzavření smlouvy o
výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo statutárního orgánu a
uzavření jiné smlouvy, kterou se upravují podmínky při výkonu funkce
statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu podle odstavce 1, a
o schválení jejich změn.
(5) Ve smlouvě o výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena
statutárního orgánu nebo v jiné smlouvě, která upravuje podmínky při
výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu, musí
být sjednány podmínky výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena
statutárního orgánu, a to včetně odměňování nebo poskytování jiného
plnění ve prospěch statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu
nebo podmínek výkonu funkce.
(6) Poskytování jiného plnění ve prospěch statutárního orgánu nebo
členů statutárních orgánů než sjednaného ve smlouvách podle odstavce 5
se zakazuje. Ustanovení § 187 odst. 1 písm. g) obchodního zákoníku se
ve vztahu ke členům statutárního orgánu nepoužije.
§ 58d
Nezávislost statutárních orgánů, členů statutárních orgánů a
zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nezávislého
provozovatele přepravní soustavy nemůže být osoba, která v posledních 3
letech přede dnem jejího jmenování
a) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné
od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která je součástí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy nebo která vykonává kontrolu nad
osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele
jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro takovou jinou
osobu vykonávala jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném
vztahu,
b) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné
od nezávislého provozovatele přepravní soustavy nebo se účastnila na
podnikání osoby, která vstupovala do obchodních vztahů s jinými
osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní
soustavy nebo s osobou, která vykonává kontrolu nad osobou, která je
součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynu pro
vlastní spotřebu,
c) vykonávala podnikatelskou činnost, při které přímo či
zprostředkovaně vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami
odlišnými od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou
součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako
nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající
kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy; obchodním
vztahem není nákup plynu pro vlastní spotřebu,
d) zprostředkovávala nebo obstarávala obchody pro jiné osoby odlišné od
nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou součástí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy, nebo pro osobu vykonávající kontrolu
nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy.
(2) Omezení podle odstavce 1 se vztahují na nadpoloviční většinu všech
statutárních orgánů nebo členů statutárního orgánu a nadpoloviční
většinu všech osob přímo podřízených vedoucím zaměstnancům podle
ustanovení § 58b odst. 4 v záležitostech týkajících se provozu, údržby
a rozvoje přepravní soustavy. Ostatními statutárními orgány, členy
statutárního orgánu nebo osobami přímo podřízenými vedoucím
zaměstnancům podle ustanovení § 58b odst. 4 v záležitostech týkajících
se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy nemohou být osoby,
které v posledních 6 měsících přede dnem jmenování nebo jiného ustavení
do funkce vykonávaly kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě
odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která je
součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako
nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro takovou osobu
vykonávaly jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu.
(3) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije pro statutární orgán,
člena statutárního orgánu nebo zaměstnance přímo podřízeného vedoucím
zaměstnancům podle ustanovení § 58b odst. 4 v záležitostech týkajících
se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy po dobu výkonu jejich
funkčního období nebo trvání pracovněprávního vztahu k nezávislému
provozovateli přepravní soustavy.
(4) Statutární orgány, členové statutárního orgánu, osoby přímo
podřízené vedoucím zaměstnancům podle ustanovení § 58b odst. 4 v
záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní
soustavy se dále nesmí účastnit na podnikání jiné osoby, která je
součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako
nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo nabýt vůči takové osobě
právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění. Plnění ve prospěch
statutárního orgánu, člena statutárního orgánu ani odměna za práci
zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy přímo
podřízených vedoucím zaměstnancům podle ustanovení § 58b odst. 4 v
záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní
soustavy nesmí jakýmkoli způsobem záviset na hospodářských výsledcích
jiných osob než nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
(5) Statutární orgány, členové statutárního orgánu nebo zaměstnanci
přímo podřízení vedoucím zaměstnancům podle ustanovení § 58b odst. 4 v
záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní
soustavy, jsou povinni se po dobu 4 let ode dne odvolání z funkce nebo
pracovního místa nebo jiného ukončení výkonu funkce zdržet
a) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě, která je
součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako
nezávislý provozovatel přepravní soustavy nebo která vykonává kontrolu
nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo výkonu
jiné práce pro takovou osobu v pracovněprávním nebo jiném obdobném
vztahu,
b) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v osobě, která vstupuje do
obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu
nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
c) účasti jako společník nebo akcionář na podnikání osoby, která
vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu
nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
d) výkonu podnikatelské činnosti, při které by jako podnikatel
vstupoval přímo či zprostředkovaně do obchodních vztahů s jinými
osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní
soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je
součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy,
e) zprostředkování nebo obstarávání jakýchkoliv obchodů pro jiné osoby,
které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro
osobu vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož
vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel
přepravní soustavy.
(6) Za obchodní vztah podle odstavců 1 a 5 se nepovažuje smluvní vztah
uzavřený podle § 72.
§ 58e
Dozorčí rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Do působnosti dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní
soustavy vedle působnosti stanovené obchodním zákoníkem náleží
rozhodování o všech záležitostech společnosti, které mají podstatný
dopad na hodnotu podílů společníků nezávislého provozovatele přepravní
soustavy. Dozorčí rada zejména
a) schvaluje roční a dlouhodobé finanční plány,
b) stanoví možnou úroveň zadluženosti,
c) schvaluje návrh na rozdělení zisku určeného k výplatě společníkům
předkládaný valné hromadě.
(2) Rozhodnutí přijatá dozorčí radou v rozsahu její působnosti podle
odstavce 1 jsou pro statutární orgán nezávislého provozovatele
přepravní soustavy závazná. Dozorčí rada však nesmí udělovat
statutárnímu orgánu pokyny ohledně obchodního vedení společnosti,
provozu nebo údržby přepravní soustavy a v záležitostech týkajících se
přípravy desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k. Ustanovení
stanov, kterými se vyhrazuje rozhodování o těchto záležitostech
společnosti do působnosti dozorčí rady, jsou neplatná. Ustanovení § 133
odst. 2 a § 191 odst. 2 obchodního zákoníku se nepoužije.
(3) K volbě takového počtu členů dozorčí rady, který je o jeden nižší
než polovina všech členů dozorčí rady, a k uzavření smluv o výkonu
funkce těchto členů dozorčí rady nebo uzavření jiných smluv, které
upravují podmínky při výkonu funkce těchto členů dozorčí rady, a k
jejich změně je třeba schválení Energetického regulačního úřadu.
Schválení Energetickým regulačním úřadem podléhá volba těch členů
dozorčí rady nebo v případě evropské společnosti členů správní rady,
kteří jsou voleni valnou hromadou.
(4) Pokud Energetický regulační úřad volbu člena dozorčí rady podle
odstavce 3 za podmínek stanovených tímto zákonem neschválí, taková
osoba se členem dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní
soustavy nestane, i když tak rozhodla valná hromada nezávislého
provozovatele přepravní soustavy.
(5) Je-li složení členů dozorčí rady v rozporu s odstavcem 3, má se za
to, že dozorčí rada není schopna plnit funkce dozorčí rady.
(6) Pro délku funkčního období člena dozorčí rady, možnost jejího
zkrácení prostřednictvím stanov a odvolání člena dozorčí rady před
uplynutím funkčního období platí ustanovení § 58c odst. 2 obdobně.
(7) Pro členy dozorčí rady, k jejichž volbě je třeba schválení
Energetického regulačního úřadu, platí ustanovení § 58d odst. 1, 4 až 6
obdobně.
(8) K odvolání člena dozorčí rady je třeba schválení Energetického
regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad odvolání člena
dozorčí rady neschválí, jeho funkce rozhodnutím valné hromady nezaniká.
§ 58f
Řízení o schválení ustanovení statutárního orgánu, členů statutárního
orgánu a členů dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní
soustavy a jejich odvolání
(1) V řízení o schválení jmenování, volby nebo odvolání statutárního
orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo
schválení uzavření smlouvy o výkonu funkce statutárního orgánu, člena
statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo uzavření jiné smlouvy,
která upravuje podmínky při výkonu funkce statutárního orgánu, člena
statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady, nebo jejich změny vydá
Energetický regulační úřad rozhodnutí do 3 týdnů od doručení úplné
žádosti.
(2) Pokud Energetický regulační úřad nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle
odstavce 1, platí, že uplynutím této lhůty Energetický regulační úřad
jmenování, volbu nebo odvolání statutárního orgánu, člena statutárního
orgánu nebo člena dozorčí rady anebo smlouvu podle odstavce 1 schválil.
(3) Energetický regulační úřad neschválí jmenování nebo volbu
statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady,
u kterého vzhledem k jeho dosavadní odborné činnosti a navrhovaným
podmínkám výkonu funkce existují důvodné pochybnosti, zda by vykonával
funkci řádně a nezávisle, zejména na jiných zájmech netýkajících se
plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
(4) Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy o výkonu
funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena
dozorčí rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při
výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena
dozorčí rady, nebo jejich změnu tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všem
okolnostem lze mít za to, že navrhované podmínky výkonu funkce nebo
jejich změny neumožní statutárnímu orgánu, členovi statutárního orgánu
nebo členovi dozorčí rady, aby vykonával funkci řádně a nezávisle.
(5) Energetický regulační úřad odvolání statutárního orgánu, člena
statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady před uplynutím jejich
funkčního období neschválí, existují-li důvodné pochybnosti o splnění
podmínek pro odvolání z funkce podle tohoto zákona.
§ 58g
Nezávislost provozovatele přepravní soustavy
(1) Osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, je oprávněna sama nebo prostřednictvím
ovládané osoby držet podíl v nezávislém provozovateli přepravní
soustavy, jen pokud sama nevyrábí plyn ani neobchoduje s plynem.
(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn sám nebo
prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v dceřiné společnosti nebo
vůči ní nabýt právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění, jen pokud
tato dceřiná společnost nevyrábí plyn, neobchoduje s plynem a nevlastní
zařízení na výrobu plynu.
(3) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhoduje nezávisle na
jiných osobách, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, o majetku nezbytném k provozu, udržování a
rozvoji přepravní soustavy, včetně financování. Provozovatel přepravní
soustavy je povinen zajistit dostatečné finanční zdroje pro řádnou a
efektivní přepravu plynu. Oprávnění dozorčí rady podle § 58e tím není
dotčeno.
(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen nastavit svoji
strukturu a organizaci, pravomoci a povinnosti vedoucích statutárních
orgánů nebo členů statutárních orgánů, práva a povinnosti vedoucích
zaměstnanců, systém řízení a vnitřní kontroly tak, aby byla zajištěna
nezávislost výkonu práv a povinností nezávislého provozovatele
přepravní soustavy na ostatních osobách, které jsou součástí téhož
koncernu. Vnitřní předpisy podle věty první je nezávislý provozovatel
přepravní soustavy povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu
bez zbytečného odkladu po jejich přijetí.
(5) Osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož koncernu, jsou povinny
ve vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavy zdržet se
jednání nebo udělování pokynů ohledně činností nezávislého
provozovatele přepravní soustavy a provozu přepravní soustavy, kterým
by
a) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly chování nezávislého provozovatele
přepravní soustavy, které má dopad na soutěž na trhu s plynem,
b) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly přípravu a zpracování desetiletého
plánu rozvoje přepravní soustavy podle § 58k, nebo
c) jiným způsobem ohrozily nezávislost provozovatele přepravní soustavy
anebo plnění jeho povinností.
(6) Uzavření jakékoli obchodní smlouvy mezi nezávislým provozovatelem
přepravní soustavy a jinou osobou, která je součástí téhož koncernu,
podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem. Energetický regulační
úřad uzavření smlouvy schválí, pokud provozovatel přepravní soustavy
prokáže, že smlouva byla sjednána za podmínek obvyklých v obchodním
styku a sjednání smlouvy nemůže vést k porušení povinnosti podle § 58h
odst. 9. Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy uzavře smlouvu
s jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, v zadávacím řízení
podle zákona o veřejných zakázkách, má se za to, že je smlouva sjednána
za podmínek obvyklých v obchodním styku.
(7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije pro smlouvy, jejichž předmětem
jsou služby podle § 58h odst. 6 a činnosti podle § 58 odst. 1 písm. j).
(8) Provozovatel přepravní soustavy je povinen vést záznamy o
obchodních smlouvách uzavřených s jinými osobami, které jsou součástí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, a průběhu
jejich plnění, a na vyžádání je zpřístupnit nebo poskytnout
Energetickému regulačnímu úřadu.
§ 58h
Požadavky na zdroje nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jeho
samostatnost
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít dostatečné
lidské, technické, materiální a finanční zdroje potřebné pro provádění
přepravy plynu a plnění všech souvisejících povinností. Za tímto účelem
je nezávislý provozovatel přepravní soustavy povinen zejména:
a) vlastnit přepravní soustavu a další majetek nezbytný pro provádění
přepravy plynu, s výjimkou zařízení, pro která byla udělena výjimka
podle § 67a,
b) zaměstnávat takový počet zaměstnanců, který umožňuje řádné provádění
přepravy plynu,
c) mít v rozsahu schváleném dozorčí radou přístup k finančním zdrojům
osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele, z nichž plánuje financovat rozvoj nebo obnovu přepravní
soustavy, a to v přiměřené lhůtě po podání příslušné žádosti.
(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy informuje Energetický
regulační úřad o finančních zdrojích, které má k dispozici pro
plánovaný rozvoj nebo obnovu přepravní soustavy, a podmínkách jejich
využití, a to vždy k 30. červnu kalendářního roku.
(3) Provádění přepravy plynu podle odstavce 1 dále zahrnuje:
a) zastupování nezávislého provozovatele přepravní soustavy navenek
včetně jednání vůči Energetickému regulačnímu úřadu,
b) jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy ve všech věcech
souvisejících s jeho účastí v Evropské síti provozovatelů přepravních
soustav podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním
soustavám,
c) výkon činností spojených s umožněním přístupu do přepravní soustavy,
d) vybírání plateb souvisejících s provozováním přepravní soustavy,
včetně plateb za přístup do přepravní soustavy a za pomocné služby,
zejména za vyrovnávání odchylek,
e) provoz, údržbu a rozvoj přepravní soustavy,
f) investiční plánování, zajišťující dlouhodobou bezpečnost a
dlouhodobou schopnost přepravní soustavy uspokojovat přiměřenou
poptávku,
g) výkon činností spojených s případnou účastí provozovatele přepravní
soustavy v právnické osobě založené společně s jinými provozovateli
přepravních soustav, subjekty organizujícími burzy pro obchodování s
plynem nebo jinými subjekty za účelem vytváření a rozvoje regionálních
trhů nebo jiných činností podporujících liberalizaci trhu s plynem a
h) výkon vnitropodnikových činností včetně právních služeb, vedení
účetnictví nebo provozu informačních systémů.
(4) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje vykonávat
přepravu plynu s využitím služeb jiné osoby, která je součástí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy, nebo jejích zaměstnanců, s výjimkou
služeb sloužících k zajištění provozuschopnosti přepravní soustavy
zadaných jako veřejná zakázka.
(5) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje přidělovat
své zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě, která je součástí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
(6) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn poskytovat
služby jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele pouze s předchozím souhlasem Energetického
regulačního úřadu. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud
nezávislý provozovatel přepravní soustavy doloží, že
a) poskytování takových služeb nevede k diskriminaci ostatních
účastníků trhu s plynem nebo jiných osob, které nejsou součástí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
b) využití služeb je za stejných podmínek dostupné i jiným účastníkům
trhu s plynem nebo jiným osobám, které nejsou součástí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele,
c) poskytování takových služeb nenaruší nebo neomezí hospodářskou
soutěž na trhu s plynem ani takové soutěži nebrání.
(7) K posouzení splnění předpokladu podle odstavce 6 písm. c) si
Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže.
(8) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí svou firmou, ve
svých sděleních nebo v rámci uplatňování své ochranné známky jednat
tak, aby docházelo k jeho záměně s jinou osobou, která je součástí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Nezávislý
provozovatel přepravní soustavy nesmí vykonávat činnost v obchodních
prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
(9) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí být informačně
oddělen od jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele.
(10) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje sdílet s
jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, bezpečnostní systémy, systémy pro kontrolu
přístupu a jiné informační systémy. Tento zákaz se nevztahuje na
systémy, jejichž provozovatelem je nezávislý provozovatel přepravní
soustavy nebo osoba, která není součástí téhož koncernu jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel
přepravní soustavy zajistí, aby při provozu těchto systémů byla
dodržována povinnost podle odstavce 9.
(11) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí využívat službu
poskytovatele služeb souvisejících s provozem nebo správou
bezpečnostních systémů, systémů pro kontrolu přístupu nebo jiných
informačních systémů, jestliže tuto službu stejného poskytovatele užívá
jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele. Tento zákaz se nevztahuje na služby, jejichž
poskytovatel není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel
přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy
zajistí, aby při poskytování těchto služeb byla dodržována povinnost
podle odstavce 9.
(12) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit
provedení povinného auditu pouze auditorem, který ve stejném účetním
období neprovádí povinné audity jiných osob, které jsou součástí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
§ 58i
Program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy
a dohled nad jeho prováděním
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen přijmout
vnitřním předpisem program rovného zacházení a zveřejnit jej způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Program rovného zacházení stanoví
a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého
provozovatele přepravní soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem,
kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele s provozovatelem přepravní soustavy,
b) povinnosti a práva zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní
soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.
(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit řádné
provádění programu rovného zacházení.
(3) Program rovného zacházení schvaluje Energetický regulační úřad.
Energetický regulační úřad program rovného zacházení schválí, pokud na
základě posouzení jeho obsahu má za to, že povede k vyloučení
diskriminačního jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
(4) Na provádění programu rovného zacházení a na dodržování právních
povinností souvisejících s jeho prováděním dohlíží auditor programu.
§ 58j
Auditor programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Auditora programu jmenuje nebo jinak ustanoví a odvolává dozorčí
rada. O uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce
auditora programu včetně délky funkčního období a podmínky odvolání z
funkce, rozhoduje dozorčí rada. Jmenování nebo jiné ustanovení auditora
programu do funkce a jeho odvolání z funkce a uzavření smlouvy podle
předchozí věty podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem.
(2) Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora
programu neschválí v případě, že auditor programu není odborně
způsobilý k výkonu funkce nebo nezávislý na provozovateli přepravní
soustavy a jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého
provozovatele přepravní soustavy; v případě jmenování nebo jiného
ustanovení právnické osoby se má za to, že právnická osoba je odborně
způsobilá, pokud podmínku odborné způsobilosti splňuje ustanovený
odpovědný zástupce. Energetický regulační úřad neschválí uzavření
smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, pokud
navrhované podmínky výkonu funkce neumožní nezávislý výkon jeho funkce
na provozovateli přepravní soustavy nebo na jiných zájmech netýkajících
se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
(3) Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí,
existují-li důvodné pochybnosti ohledně splnění podmínek pro odvolání z
funkce podle schválené smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce
auditora programu.
(4) Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení
auditora programu neschválí, platí, že auditor programu nebyl ustaven.
Pokud Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí,
jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nezaniká.
(5) Pro auditora programu nebo odpovědného zástupce auditora programu,
je-li auditor programu právnická osoba, platí ustanovení § 58d odst. 1,
4 až 6 obdobně. Auditor programu, jedná-li se o právnickou osobu, nesmí
být součástí téhož koncernu jako provozovatel přepravní soustavy.
(6) Auditor programu je povinen
a) dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení,
b) dohlížet nad plněním povinnosti nezávislého provozovatele přepravní
soustavy podle § 58 odst. 8 písm. r) a podle § 58h odst. 9,
c) vyhotovit a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční
zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení a
předložit ji Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu,
d) podávat Energetickému regulačnímu úřadu, nejméně jednou za půl roku,
zprávy o provádění programu rovného zacházení a o plnění povinností
auditora programu,
e) podávat dozorčí radě zprávy a doporučení týkající se programu
rovného zacházení a jeho provádění,
f) oznámit Energetickému regulačnímu úřadu závažná porušení právních
předpisů a vnitřních předpisů upravujících program rovného zacházení a
jeho provádění,
g) podávat Energetickému regulačnímu úřadu zprávy o obchodních a
finančních vztazích mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavy a
ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele,
h) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu návrhy předkládané k
rozhodnutí dozorčí radě nezávislého provozovatele přepravní soustavy
týkající se desetiletého investičního plánu a konkrétních investic do
soustavy a rozhodnutí dozorčí rady o těchto návrzích,
i) sledovat dodržování programu rovného zacházení právnické osoby podle
§ 58 odst. 9.
(7) Pokud ovládající osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, hlasováním na valné
hromadě nebo prostřednictvím hlasování členů dozorčí rady prosadí
odmítnutí nebo odložení realizace investice do soustavy, která měla být
podle desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k realizována v
období následujících 3 let, je auditor programu povinen takovou
skutečnost oznámit Energetickému regulačnímu úřadu.
(8) Auditor programu má právo účastnit se jednání valné hromady,
zasedání statutárního orgánu nebo schůze jednatelů, na nichž se
rozhoduje o záležitostech náležejících do obchodního vedení, a zasedání
dozorčí rady, popřípadě jiných orgánů zřízených stanovami. Auditor
programu je povinen účastnit se jednání a zasedání orgánů společnosti
podle věty první, je-li předmětem jednání nebo zasedání orgánů
společnosti projednávání a rozhodování o
a) podmínkách přístupu do soustavy podle Nařízení o podmínkách přístupu
k plynárenským přepravním soustavám, zejména pokud jde o tarify, služby
přístupu třetích stran, přidělování kapacit a řešení nedostatku
kapacity, transparentnost, vyrovnávání a sekundární trhy,
b) opatřeních ohledně provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy,
včetně investic do nových připojení k přepravní soustavě, rozšíření
přepravní kapacity a efektivnějšího využití stávající přepravní
kapacity přepravní soustavy,
c) pořízení nebo prodeji plynu k zajištění rovnováhy mezi množstvím
plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy.
(9) Auditor programu má právo nahlížet do všech dokladů a zápisů
týkajících se činnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy
nezbytných k výkonu jeho funkce. Auditor programu má právo bez
předchozího ohlášení vstupovat do všech obchodních prostor nezávislého
provozovatele přepravní soustavy. Nezávislý provozovatel přepravní
soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a
podklady nezbytné pro řádný výkon jeho funkce a jinou nezbytnou
součinnost. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen
seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho
členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.
§ 58k
Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy nezávislého provozovatele
přepravní soustavy
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen každoročně do
31. října zpracovávat a předkládat ministerstvu a Energetickému
regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje soustavy.
(2) Při zpracování návrhu desetiletého plánu rozvoje soustavy vychází
nezávislý provozovatel přepravní soustavy z dosavadní a předvídatelné
budoucí nabídky plynu a poptávky po něm. Za tímto účelem nezávislý
provozovatel přepravní soustavy provede analýzu vývoje výroby, dodávek,
dovozu a vývozu plynu, přičemž zohlední investiční plány provozovatelů
distribučních soustav připojených k přepravní soustavě, provozovatelů
zásobníků plynu a plán rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle
Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.
(3) Předmětem desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy jsou
opatření přijímaná s cílem zajistit přiměřenou kapacitu přepravní
soustavy, aby odpovídala požadavkům nezbytným pro zajištění bezpečnosti
dodávek plynu. Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy
a) uvádí, které části přepravní soustavy je třeba v následujících
deseti letech vybudovat nebo rozšířit,
b) vymezuje veškeré investice do přepravní soustavy, o jejichž
realizaci nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhodl, a nové
investice, které je nutno realizovat v následujících třech letech,
c) stanoví termíny realizace investic podle písmene b).
(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen konzultovat
návrh desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy se stávajícími a
případnými budoucími uživateli přepravní soustavy, jejichž oprávněné
zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje soustavy přímo dotčeny, a
umožnit jim předkládat k návrhu připomínky. O konzultaci vede nezávislý
provozovatel přepravní soustavy záznam.
(5) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy předkládá desetiletý plán
rozvoje přepravní soustavy zpracovaný podle odstavců 2 a 3 spolu se
záznamem konzultace podle odstavce 4 Energetickému regulačnímu úřadu.
(6) Energetický regulační úřad konzultuje desetiletý plán rozvoje
přepravní soustavy. Za tímto účelem jej bez zbytečného odkladu po jeho
obdržení zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na
10 pracovních dnů. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační
úřad na úřední desce spolu s uvedením, kde je možné se s desetiletým
plánem rozvoje přepravní soustavy seznámit a do kdy je možné uplatnit
připomínky.
(7) Stávající nebo případný budoucí uživatel přepravní soustavy, jehož
oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy
přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit k
desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy připomínky s jejich
odůvodněním. Připomínkami, které se desetiletého plánu rozvoje
přepravní soustavy netýkají nebo které uplatní osoba, jejíž oprávněné
zájmy nemohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy přímo
dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se
Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek
zveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(8) Energetický regulační úřad posuzuje soulad desetiletého plánu
rozvoje přepravní soustavy s požadavky na realizaci investic do
přepravní soustavy uplatněnými v konzultačním procesu podle odstavců 6
a 7 a soulad s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle
Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Při
posuzování souladu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy s
plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii může Energetický
regulační úřad konzultovat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy s
Agenturou.
(9) Nezahrnuje-li desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy
opodstatněné požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy,
je-li v rozporu s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii nebo
trpí-li jinými vadami, může Energetický regulační úřad provozovateli
přepravní soustavy nařídit, aby desetiletý plán rozvoje přepravní
soustavy změnil nebo odstranil vady, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
Rozhodnutí o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní
soustavy nebo odstranění jiných vad obsahuje odůvodnění a je prvním
úkonem v řízení.
(10) Nerozhodne-li Energetický regulační úřad o nařízení změny
desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo odstranění jiných
vad do 2 měsíců ode dne jeho předložení Energetickému regulační úřadu,
platí, že desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy je úplný a bez
vad. Po dobu vedení konzultace s Agenturou podle odstavce 8 lhůta
neběží.
§ 58l
Opatření k uskutečnění investic podle desetiletého plánu rozvoje
přepravní soustavy nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Energetický regulační úřad sleduje a vyhodnocuje provádění
desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy.
(2) Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy neuskuteční
investici do přepravní soustavy, která měla být podle desetiletého
plánu rozvoje přepravní soustavy uskutečněna ve stanoveném termínu
podle § 58k odst. 3 písm. c) a je stále relevantní podle aktuálního
plánu rozvoje přepravní soustavy, může Energetický regulační úřad
rozhodnout o
a) nařízení uskutečnění této investice ve lhůtě stanovené Energetickým
regulačním úřadem,
b) provedení výběrového řízení na poskytnutí úvěru pro financování
investice do přepravní soustavy a stanovení podmínek tohoto řízení nebo
o provedení emise dluhopisů nezávislého provozovatele přepravní
soustavy a stanovení podmínek takové emise,
c) nařízení navýšení základního kapitálu nezávislého provozovatele
přepravní soustavy a stanovení podmínek navýšení základního kapitálu;
ustanovení obchodního zákoníku o přednostním právu akcionáře na upsání
nových akcií se nepoužijí.
(3) Energetický regulační úřad uloží taková opatření podle odstavce 2,
která s přihlédnutím k okolnostem jsou přiměřená a nejlépe povedou k
uskutečnění investice do přepravní soustavy. Podle povahy věci může
Energetický regulační úřad rozhodnout o uložení jednoho opatření nebo
uložení více opatření současně.
(4) Energetický regulační úřad opatření podle odstavce 2 neuloží, pokud
nezávislý provozovatel přepravní soustavy prokáže, že uskutečnění
investice brání překážka, jež nastala nezávisle na vůli nezávislého
provozovatele přepravní soustavy a nezávislý provozovatel přepravní
soustavy vyvinul veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat,
aby k uskutečnění investice došlo.
(5) Náklady vzniklé nezávislému provozovateli přepravní soustavy v
souvislosti s uskutečněním investice v souladu s desetiletým plánem
rozvoje přepravní soustavy se považují za náklady na zajištění
efektivního výkonu licencované činnosti podle tohoto zákona.
§ 58m
Připojení k přepravní soustavě nezávislého provozovatele přepravní
soustavy
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen připojit k
přepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavy, distribuční
soustavy, zásobník plynu nebo odběrné plynové zařízení, jestliže
žadatel uplatnil požadavek na realizaci investice do přepravní soustavy
při přípravě desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo
konzultaci vedené Energetickým regulačním úřadem a investice vyvolaná
připojením do přepravní soustavy je v desetiletém plánu rozvoje
přepravní soustavy zahrnuta. Ustanovení tohoto zákona o právu
nezávislého provozovatele přepravní soustavy odmítnout připojení do
přepravní soustavy se nepoužijí.
(2) Povinnost připojení podle odstavce 1 zaniká, pokud uskutečnění
investice do přepravní soustavy brání překážka, pro kterou není
Energetický regulační úřad oprávněn uložit nezávislému provozovateli
přepravní soustavy opatření k uskutečnění investic podle desetiletého
plánu rozvoje přepravní soustavy.
(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro zvyšování přepravní
kapacity z důvodu zvýšení výkonu připojeného zařízení.
§ 58n
Vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavy
(1) Provozovatel přepravní soustavy, který není součástí vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své
společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu
nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynem.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přepravní soustavy musí být
splněny tyto podmínky nezávislosti:
a) provozovatel přepravní soustavy je vlastníkem přepravní soustavy,
b) nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad jeho podnikem
nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob
jednajících ve shodě, která nebo které
1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny,
výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo
ve vztahu k nim uplatňují jakékoliv jiné právo,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s
plynem,
c) ve vztahu k provozovateli přepravní soustavy neuplatňuje jakékoliv
jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo
které
1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny,
výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s
plynem,
d) provozovatel přepravní soustavy
1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani
nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo plynu nebo nad obchodníkem
s elektřinou nebo plynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jakékoli jiné
právo,
2. nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s
plynem, ani není vlastníkem výrobny elektřiny nebo plynu,
e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady, prokuristu nebo členy
jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami není
oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob
jednajících ve shodě, která nebo které
1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu,
obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim
uplatňují jakékoli jiné právo,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s
plynem,
f) statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčí rady,
prokuristou nebo členem jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy
určeného stanovami není osoba, která je členem dozorčí rady,
statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, prokuristou nebo
členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny,
výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.
(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo
e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného
práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány
územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž
jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přepravní
soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem
elektřiny či plynu nebo obchodníkem s elektřinou či s plynem, a které
jsou vzájemně nezávislé.
(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i
tehdy, jestliže se provozovatel přepravní soustavy účastní na založení
právnické osoby za účelem provozování přepravních soustav v jednom nebo
více státech nebo v takové osobě získá účast a přenechá takové osobě
přepravní soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přepravními
soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby
založené za účelem provozování přepravních soustav podle předchozí věty
účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států
určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přepravních soustav,
nezávislí provozovatelé soustav nebo nezávislí provozovatelé
přepravních soustav.
(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu,
obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami
vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přepravní
soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s
vlastnictvím podílu provozovatele přepravní soustavy, ustanovovat nebo
odvolávat členy dozorčí rady, statutární orgán nebo jeho členy nebo
vlastnit většinový podíl.
(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí zejména
a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,
b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá
hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,
c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí
rady, členy statutárního orgánu, členy jiného orgánu společnosti
určeného stanovami nebo prokuristu.
§ 59
Provozovatel distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy má právo
a) na připojení k přepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavě,
pokud jsou splněny podmínky připojení,
b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem nezbytné pro
plnění svých povinností,
c) na přístup do přepravní soustavy, jiné distribuční soustavy a
zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro zajištění
rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícího do distribuční soustavy a
množstvím plynu vystupujícího z distribuční soustavy,
d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu
informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,
stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a
plynovodních přípojek,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících
bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak
po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či
uživatel,
h) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a
zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva
obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní
informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí,
kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i
způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
i) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení
zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu,
j) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto
případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při
likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících
jejich vzniku,
3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných
oprav na zařízení distribuční soustavy,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy,
5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo
majetek osob,
6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při
neoprávněné přepravě plynu,
7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu
neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného
plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem
provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího
zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným
způsobem vyzván,
8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovatelem
přepravní soustavy,
9. v případě dodávky plynu z výroben plynu, která by ohrožovala
bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení,
k) nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě nebo pro
vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem,
l) uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního
ohrožení života.
(2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno
umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v
odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,
že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně
nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány
podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle
zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne
na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene
umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.
(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu
práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i)
majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na
přiměřenou jednorázovou náhradu^5) včetně úhrady nákladů na vypracování
znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u
provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo
omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník
nebo nájemce dozvěděl.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel
distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených
nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací
je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné
s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu
předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto
skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo
okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci
vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel
distribuční soustavy povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí
distribuci plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce
plynu, nejméně však 15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu
nedohodne na lhůtě kratší. Plánované stavební úpravy, přeložky a opravy
v období od 1. září do 31. května následujícího kalendářního roku lze
provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkům.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel
distribuční soustavy povinen obnovit distribuci plynu nejpozději po
úhradě náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou
distribucí bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu
omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) je právo na náhradu
škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel
distribuční soustavy oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo v
případech, kdy poruchu podle písmene b) bodu 4 prokazatelně zaviní
provozovatel distribuční soustavy.
(8) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a
rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,
b) zajistit distribuci plynu na základě uzavřených smluv a ve stanovené
kvalitě,
c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli jiné
distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na
připojení k přepravní nebo distribuční soustavě,
d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje
podmínky připojení,
e) poskytnout distribuci plynu každému, kdo o to požádá a splňuje
podmínky přístupu k distribuční soustavě, s výjimkou prokazatelného
nedostatku volné kapacity zařízení pro distribuci plynu nebo při
ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo
přepravní soustavy; odmítnutí distribuce plynu musí mít písemnou formu
a musí být odůvodněno,
f) zajistit neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích
stran k distribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,
g) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a
souvisejících služeb,
h) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům
distribučních soustav, provozovatelům zásobníků plynu a výrobcům plynu
informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
i) zajišťovat měření plynu v distribuční soustavě, včetně vyhodnocování
a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, který zajišťuje
distribuci plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,
j) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje
potřebné pro rozhodnutí o cenách za distribuci plynu,
k) vést samostatné účty za distribuci plynu pro účely regulace,
l) zajistit přepravu plynu a distribuci plynu pro provozovatele
distribuční soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavě v rozsahu
spotřeby plynu účastníků trhu s plynem, jejichž odběrné plynové
zařízení je připojeno k jeho distribuční soustavě,
m) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci distribuční
soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli
přepravní soustavy,
n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu
havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně
je upřesňovat,
o) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy a
upozorňovat na snížení distribuční kapacity,
p) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské
řízení distribuční soustavy,
q) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou
pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná
provozovatelem přepravní soustavy,
r) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o
zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění
dodávky poslední instance,
s) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy,
t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj
distribuční soustavy, a to na období nejméně 5 let,
u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční
soustavě,
v) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství
a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své
činnosti včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,
w) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke
schválení Řád provozovatele distribuční soustavy, zajistit jeho
zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem
provozovatele distribuční soustavy,
x) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního
roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,
y) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky
zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
z) na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce plynu přerušit v
případě neoprávněného odběru dodávku plynu.
§ 59a
Oddělení provozovatelů distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z
hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných
činnostech netýkajících se distribuce plynu, přepravy plynu a
uskladňování plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení
vlastnictví majetku.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle
odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:
a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se
nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo
nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo
elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo
vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být
fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem,
prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu
plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním
zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucích
zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy
bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání;
statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec
provozovatele distribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná
majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu, obchod s plynem
nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy
nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavy nesmí být
závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními
držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele,
c) provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými
rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování,
údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jejichž výkon je nezávislý na
vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost
nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny
ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž
nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či
modernizaci částí distribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde
nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje;
tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční
finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční
soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.
(3) Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem
program rovného zacházení, kterým stanoví
a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele
distribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou
součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s
provozovatelem distribuční soustavy,
b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy ke
splnění účelů programu rovného zacházení.
(4) Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak ustanoví
auditora programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen
zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý
výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a
dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování
auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.
(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného
zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna
následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a
ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu
rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavy
je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady
nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost.
Provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit s programem
rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady
a všechny zaměstnance.
(6) Provozovatel distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet
podíly v jiné právnické osobě, která je držitelem licence na výrobu
plynu, obchod s plynem nebo elektřinou.
(7) Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí
zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007
držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě
v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, která
je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s
elektřinou.
(8) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat
ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence
na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou ani v takovém řízení
podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.
(9) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena
nájmem podniku nebo jeho části, je nájemce povinen převzít pronajatý
podnik nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení
podle tohoto zákona provedena nájmem jednotlivého majetku, je
pronajímatel povinen sdělit nájemci informace o hodnotě pronajatého
majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely
cenové regulace.
(10) Oddělení činností podle tohoto zákona není vyžadováno u vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, který poskytuje služby pro
méně než 90 000 připojených zákazníků.
(11) O možnosti zahrnutí prokazatelných minimálních oprávněných nákladů
vzniklých držiteli licence na distribuci plynu v souvislosti s plněním
povinnosti oddělení provozovatele distribuční soustavy do regulovaných
cen může rozhodnout Energetický regulační úřad.
(12) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v
omyl jiného účastníka trhu s plynem, pokud se jedná o možnost záměny s
obchodníkem s plynem nebo s výrobcem plynu, který je součástí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
§ 60
Provozovatel zásobníku plynu
(1) Provozovatel zásobníku plynu má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu zásobníku plynu a k přenosu
informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním
a provozováním zásobníku plynu,
d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících
bezpečný a spolehlivý provoz zásobníku plynu v případech, kdy tak po
předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či
uživatel,
e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených
prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů
Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy,
jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení
telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované
činnosti,
f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s
uskladňováním plynu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při
likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících
jejich vzniku,
3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na
zařízení pro uskladňování plynu,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování
plynu,
5. při neoprávněném odběru nebo neoprávněném uskladnění plynu,
g) připojit své zařízení k přepravní soustavě nebo k distribuční
soustavě za stanovených podmínek připojení,
h) nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynu nebo pro
vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně
zásobníku plynu a prodávat plyn v rozsahu povinností uložených tímto
zákonem; toto není považováno za obchod s plynem,
i) na informace nezbytné pro plnění svých povinností od ostatních
účastníků trhu s plynem.
(2) Provozovatel zásobníku plynu je povinen zřídit věcné břemeno
umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v
odstavci 1 písm. b), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,
že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně
nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány
podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle
zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne
na návrh provozovatele zásobníku plynu o zřízení věcného břemene
umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.
(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu
práv provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e)
majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na
přiměřenou jednorázovou náhradu^5) včetně úhrady nákladů na vypracování
znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u
provozovatele zásobníku plynu, který způsobil majetkovou újmu nebo
omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník
nebo nájemce dozvěděl.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel
zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených
nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení
prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li
to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu
předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto
skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění
nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci
vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel
zásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje
plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s
uskladňováním plynu, nejméně však 30 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel
zásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynu
bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo
přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu
škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel
zásobníku plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu
prokazatelně zavinil provozovatel zásobníku plynu.
(8) Provozovatel zásobníku plynu je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a
rozvoj zásobníku plynu,
b) zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv,
c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na
připojení svého zařízení k této soustavě,
d) poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční
soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena,
informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
e) zajistit měření množství předávaného a přebíraného plynu a předávat
data nezbytná pro zúčtovaní odchylek operátorovi trhu a účastníkovi
trhu s plynem, pro kterého zajišťuje uskladnění plynu,
f) vést samostatné účty za uskladňování plynu,
g) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci kapacit a
výkonů zásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a
provozovateli přepravní soustavy,
h) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu
havarijní plán zásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat jej
ministerstvu a každoročně upřesňovat,
i) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování
plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,
j) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za
dispečerské řízení zásobníku plynu,
k) zajistit neznevýhodňující podmínky pro přístup do zásobníku plynu za
podmínek stanovených tímto zákonem a umožnit přístup k zásobníku plynu
každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu, s výjimkou
případu prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro
uskladňování plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu
zásobníků plynu; případné odmítnutí přístupu k zásobníku plynu musí mít
písemnou formu a musí být odůvodněno,
l) prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto uskladněný plyn
z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynem vytěžen z zásobníku
plynu do skončení účinnosti smlouvy,
m) vyhlašovat stav nouze v rámci zásobníku plynu,
n) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj zásobníku
plynu, a to na období nejméně 5 let,
o) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství
a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své
činnosti,
p) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke
schválení Řád provozovatele zásobníku plynu, po schválení zajistit jeho
zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem
provozovatele zásobníku plynu,
q) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního
roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení zásobníku plynu,
r) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a
souvisejících služeb,
s) zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynu, jež
jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s
plynem a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena
povinnost podle písmene o).
§ 60a
Oddělení provozovatele zásobníku plynu
(1) Provozovatel zásobníku plynu, pokud je součástí vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své právní
formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech
netýkajících se přepravy, uskladňování a distribuce plynu. Tento
požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele zásobníku plynu podle
odstavce 1 se uplatní tato minimální kritéria:
a) osoby odpovědné za řízení provozovatele zásobníku plynu se nesmí
přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo
nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo
elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo
vedoucím zaměstnancem provozovatele zásobníku plynu nemůže být fyzická
osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem,
prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu
plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním
zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucích
zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele zásobníku plynu bylo
přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání;
statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec
provozovatele zásobníku plynu nesmí přijímat žádné odměny a jiná
majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu, obchod s plynem
nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy
nebo vedoucího zaměstnance provozovatele zásobníku plynu nesmí být
závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními
držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele,
c) provozovatel zásobníku plynu musí disponovat skutečnými
rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování,
údržbě a rozvoji zásobníku plynu, jejichž výkon je nezávislý na
vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost
nesmí udělovat provozovateli zásobníku plynu jakékoliv pokyny ohledně
běžného provozu nebo údržby zásobníku plynu, a rovněž nesmí jakýmkoliv
jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí
zásobníku plynu, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného
finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno
oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný
obdobný nástroj provozovatele zásobníku plynu a schvalovat jeho
maximální limity zadlužení.
(3) Provozovatel zásobníku plynu musí přijmout vnitřním předpisem
program rovného zacházení, kterým stanoví
a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele zásobníku
plynu ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem
zásobníku plynu,
b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele zásobníku plynu za
splnění programu rovného zacházení.
(4) Provozovatel zásobníku plynu jmenuje nebo jinak ustanoví auditora
programu. Provozovatel zásobníku plynu je povinen zajistit, aby auditor
programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména
dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a
organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na
újmu nezávislého výkonu jeho funkce.
(5) Auditor programu je povinen dohlížet nad prováděním programu
rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna
následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a
ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu
rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel zásobníku plynu je
povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady
nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost.
Provozovatel zásobníku plynu je povinen seznámit s programem rovného
zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady a
všechny zaměstnance.
§ 61
Obchodník s plynem
(1) Obchodník s plynem má právo
a) nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem,
b) nakupovat plyn z jiných států a prodávat plyn do jiných států,
c) na přístup do těžebního plynovodu, přepravní soustavy, distribučních
soustav, zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,
d) ukončit nebo přerušit dodávku plynu zákazníkovi při neoprávněném
odběru plynu,
e) na poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní
soustavy a provozovatelů distribučních soustav nezbytných k vyúčtování
dodávek plynu zákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno
k přepravní nebo distribuční soustavě,
f) na poskytnutí nezbytných informací pro plnění svých povinností od
ostatních účastníků trhu s plynem.
(2) Obchodník s plynem je povinen
a) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou obchodní bilanci, a
to včetně údajů o vývozech plynu z České republiky a dovozech plynu do
České republiky s uvedením zdrojů plynu, vyhodnocovat je a předávat
společně s měsíčními údaji o počtech svých zákazníků s roční spotřebou
nižší než 400 tis. m3, kteří změnili dodavatele plynu operátorovi trhu
a provozovateli přepravní soustavy,
b) řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků
příslušných provozovatelů,
c) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, který je mu do plynárenské
soustavy dodáván, a množstvím plynu, který z plynárenské soustavy
odebírá,
d) zajistit zákazníkům, kterým dodává plyn, jeho bezpečnou a
spolehlivou dodávku při dodržení bezpečnostního standardu,
e) poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli
distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace
nezbytné pro zajištění provozu a rozvoje plynárenské soustavy,
f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,
g) účtovat odděleně za dodávku plynu poslední instance,
h) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a
souvisejících služeb,
i) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinností
operátora trhu podle § 20a,
j) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s plynem u
operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s plynem stává
registrovaným účastníkem trhu,
k) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky
zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
l) zajistit svým zákazníkům informaci, způsobem umožňujícím dálkový
přístup, o Kontrolním seznamu evropského spotřebitele energie
vypracovaném Komisí a zveřejněném Energetickým regulačním úřadem,
m) v případě uplatnění práva zákazníka na změnu dodavatele plynu sdělit
zákazníkovi, který podal výpověď ze smlouvy, jejímž předmětem je
dodávka plynu, datum ukončení této smlouvy, pokud informace o začátku a
délce výpovědní doby není uvedena v jeho obchodních podmínkách.
§ 61a
Dočasné pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran
(1) Mohou-li obchodníkovi s plynem v důsledku použití ustanovení tohoto
zákona, které se týkají povinnosti držitele licence na výrobu plynu,
přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, umožnit přístup
třetích stran k zařízením, na kterých vykonává licencovanou činnost,
vzniknout závažné ekonomické problémy, jež mají původ v jím uzavřené
smlouvě, ve které se obchodník s plynem zavazuje uhradit nasmlouvané
množství plynu bez ohledu na to, jestli je skutečně odebral (dále jen
"smlouva odeber nebo plať"), má právo podat Energetickému regulačnímu
úřadu žádost o vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení povinnosti
provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy,
provozovatele zásobníku plynu nebo výrobce umožnit přístup třetích
stran do přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu nebo
do těžebního plynovodu (dále jen "dočasné pozastavení").
(2) Písemná žádost o dočasné pozastavení musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické
osoby jméno a příjmení, nebo obchodní firmu, rodné číslo a
identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a
bydliště,
b) označení zařízení nebo určení vymezeného území, pro něž je vydání
rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno, rozsah, v jakém je pro
označené zařízení nebo vymezené území vydání rozhodnutí o dočasném
pozastavení požadováno a požadovanou dobu platnosti rozhodnutí o
dočasném pozastavení,
c) úředně ověřenou kopii příslušné smlouvy odeber nebo plať,
d) specifikaci ekonomických a finančních problémů, které pro žadatele o
dočasné pozastavení vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber
nebo plať,
e) popis kroků, které žadatel o dočasné pozastavení učinil před podáním
žádosti, aby snížil nebo odvrátil nebezpečí ekonomických a finančních
problémů, které pro něj vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy
odeber nebo plať.
(3) Žadatel o dočasné pozastavení je povinen předložit Energetickému
regulačnímu úřadu písemnou žádost podle odstavce 2 nejpozději 4 měsíce
před požadovaným termínem uplatnění dočasného pozastavení. U každé
smlouvy odeber nebo plať může Energetický regulační úřad po posouzení
žádosti rozhodnout o dočasném pozastavení pouze jednou. Vzniknou-li
však nebo mohou-li vzniknout závažné ekonomické nebo finanční problémy
jiného charakteru, jež mají původ v téže smlouvě odeber nebo plať, pro
kterou bylo dočasné pozastavení již uděleno, může Energetický regulační
úřad rozhodnout o dočasném pozastavení pro jednu smlouvu odeber nebo
plať i vícekrát.
(4) Na udělení dočasného pozastavení není právní nárok. Energetický
regulační úřad při posuzování žádosti přihlíží vždy k těmto kritériím:
a) souladu se státní energetickou koncepcí,
b) závažnosti hospodářských a finančních obtíží, kterým žadatel o
dočasné pozastavení čelí,
c) cíli dosáhnout konkurenčního prostředí na trhu s plynem v České
republice, skutečnému stavu hospodářské soutěže na tomto trhu a vlivu,
který by případné rozhodnutí o dočasném pozastavení mělo na otevírání
trhu s plynem v České republice,
d) postavení žadatele o dočasné pozastavení na plynárenském trhu,
e) datu podpisu a podmínkám dotčené smlouvy odeber nebo plať, včetně
rozsahu, v němž tato smlouva pamatuje na možné změny na trhu s plynem v
České republice,
f) krokům žadatele o dočasné pozastavení vedoucím k odvrácení nebezpečí
ekonomických a finančních problémů, vyplývajících ze smlouvy odeber
nebo plať,
g) rozsahu, v němž v době uzavírání smlouvy odeber nebo plať mohl
žadatel o dočasné pozastavení předpokládat vznik závažných ekonomických
nebo finančních problémů z ní vyplývajících,
h) stupni technického a funkčního propojení dotčené soustavy nebo
zásobníku plynu nebo těžebního plynovodu s ostatními částmi plynárenské
soustavy České republiky,
i) stanoviskům ministerstva, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a
provozovatelů dotčených soustav, zásobníků plynu a těžebních plynovodů,
kteří jsou neopomenutelnými účastníky správního řízení ve věci
dočasného pozastavení.
(5) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení musí mít formu správního
rozhodnutí a musí obsahovat zejména:
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické
osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační
číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b) dobu platnosti dočasného pozastavení,
c) rozsah uplatnění dočasného pozastavení,
d) odůvodnění dočasného pozastavení.
(6) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení oznamuje Energetický
regulační úřad účastníkům řízení a Komisi.
(7) Požádá-li Komise do 8 týdnů ode dne doručení rozhodnutí o udělení
dočasného pozastavení o jeho změnu nebo zrušení, Energetický regulační
úřad takové rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení zruší nebo
změní. Při zrušení nebo změně rozhodnutí dbá Energetický regulační úřad
na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena.
§ 62
Zákazník
(1) Zákazník má právo na
a) připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo
distribuční soustavě při dodržení podmínek připojení, pokud má k
připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,
b) volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynu,
c) dopravu dohodnutého množství plynu, pokud jej má smluvně zajištěn a
pokud má na tuto činnost uzavřenu smlouvu s provozovatelem přepravní
soustavy nebo distribuční soustavy a pokud to technické podmínky
přepravní nebo distribuční soustavy umožňují,
d) zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem,
e) přístup do přepravní soustavy, distribuční soustavy, k zásobníku
plynu za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Zákazník je povinen
a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo
provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných
nákladech na připojení,
b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přepravní nebo
distribuční soustavy, ke které je připojen,
c) zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli příslušné
soustavy, ke které je připojen,
d) řídit se pokyny technických dispečinků provozovatele přepravní
soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy,
e) předávat operátorovi trhu měsíční údaje o dodávce plynu, kterou si
zajišťuje v zahraničí nebo u výrobce plynu,
f) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo
příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění
závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit,
g) při stavebních úpravách distribuční soustavy nebo její části včetně
přípojek umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění hlavního
uzávěru plynu a měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; náklady
na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy,
h) v případě, že si zajišťuje dodávku plynu sám a nejedná se o
domácnost, poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli
distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace
nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské
soustavy,
i) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to
od okamžiku zahájení této dodávky,
j) při uplatnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1 písm. d)
dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu
neurčitou.
(3) Zákazník, který si obstarává plyn sám, je povinen
a) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, které si do plynárenské
soustavy dodává, a množstvím plynu, které z plynárenské soustavy
odebírá,
b) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinnosti
operátora trhu podle § 20a.
(4) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům v této nemovitosti
dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen
a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,
b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku
ve stavu, který odpovídá právním předpisům, technickým normám a
technickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu
tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a
v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit,
c) umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k tomuto
odběrnému zařízení a zajistit údržbu tohoto zařízení.
(5) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné
nemovitosti je součástí této nemovitosti.
§ 63
zrušen
§ 64
Technické plynárenské dispečinky
(1) Bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy zajišťují
dispečinky plynárenských podnikatelů.
(2) Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny vzájemně
spolupracovat a poskytovat nezbytné údaje pro dispečerské řízení.
(3) Při stavech nouze na celém území státu a činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele
přepravní soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů
distribučních soustav a provozovatelů zásobníků a dispečinků výrobců
plynu. Pokyny dispečinku provozovatele místně příslušné distribuční
soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 zákazníků, jsou
nadřazeny pokynům dispečinku provozovatelů distribučních soustav,
pokynům dispečinku provozovatelů zásobníků plynu a pokynům dispečinku
výrobců plynu na tuto soustavu připojených.
§ 65
Přímý plynovod
(1) Zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo
výrobny plynu nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu
České republiky, a to přímým plynovodem.
(2) Zákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud mu
byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.
(3) Provozovatel přímého plynovodu je povinen
a) umožnit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy instalovat měřicí zařízení a uhradit náklady na
tuto instalaci,
b) řídit se pokyny příslušných technických plynárenských dispečinků,
c) zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodu tak, aby se
nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.
§ 66
Plynovodní přípojka
(1) Plynovodní přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se
smlouvou o připojení.
(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch
byla zřízena. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její
zřízení.
(3) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz,
údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či
majetku osob.
(4) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné
distribuční soustavy je povinen za úplatu plynovodní přípojku
provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně
požádá.
§ 67
Výstavba vybraných plynových zařízení
(1) Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě
státní autorizace (dále jen "autorizace"), o jejímž udělení rozhoduje
ministerstvo. Na přeložku vybraného plynového zařízení nebo při jeho
stavební úpravě, při které nedochází ke změně technických parametrů, se
autorizace nevyžaduje.
(2) Vybranými plynovými zařízeními jsou
a) přímé plynovody,
b) zásobníky plynu,
c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními
plynárenskými soustavami,
d) plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa,
e) výrobny plynu.
(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a
uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne
udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele.
Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6
měsíců před skončením její platnosti.
(4) Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není
právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost
a hospodárnost dostupných energetických zdrojů^11) a význam projektu
pro vnitřní trh s plynem^11).
(5) Ministerstvo je v případech, v nichž uděluje autorizaci, dotčeným
orgánem příslušným k vydání závazného stanoviska při umisťování a
povolování staveb podle zvláštního právního předpisu^24).
(6) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu
žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické
osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační
číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b) požadovanou dobu platnosti autorizace,
c) požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízení,
d) předpokládané umístění vybraného plynového zařízení,
e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové
zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, zákonu o
posuzování vlivů na ochranu životního prostředí,^8)
f) stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo
distribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této
soustavě,
g) prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy nebo distribuční
soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,
h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě vybraného
plynového zařízení,
i) u plynovodů spojujících plynárenskou soustavu se zahraničními
plynárenskými soustavami doklady prokazující zajištění obousměrné
kapacity nebo odůvodněnou žádost o udělení výjimky z tohoto požadavku.
(7) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby
žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení
výstavby vybraného plynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z
toho plynoucích závazků.
(8) Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a
objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou
auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická
nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala
podnikatelskou činnost.
(9) Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně oznámit
ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení
autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.
(10) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního
rozhodnutí a musí obsahovat zejména
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické
osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační
číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b) dobu platnosti autorizace,
c) dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu,
d) základní údaje o vybraném plynovém zařízení,
e) umístění vybraného plynového zařízení.
(11) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací.
(12) Autorizace zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě
žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele
autorizace,
c) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo
byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace
nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení,
d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,
e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,
f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění
podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace
do likvidace.
§ 67a
Výjimky z povinností přístupu pro nová plynová zařízení
(1) V případě výstavby části přepravní soustavy, která má sloužit
výhradně k propojení přepravní soustavy se zahraniční přepravní
soustavou nebo propojení zahraničních přepravních soustav mezi sebou
(dále jen „propojovací plynovod“), výstavby zásobníku plynu nebo v
případě podstatného zvýšení přepravní nebo skladovací kapacity již
provozovaného propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu může
Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném omezení povinnosti
umožnění připojení k takovému zařízení, umožnění přístupu k soustavě za
regulované ceny, plnění povinností provozovatele přepravní soustavy
podle § 58a až 58n tohoto zákona nebo omezení povinnosti umožnění
přístupu do zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem (dále
jen „dočasné omezení“). Dočasné omezení se může vztahovat k celé
kapacitě nebo pouze části kapacity plynového zařízení, které je
předmětem posuzování. Energetický regulační úřad informuje Komisi o
podání žádosti o výjimku a předá kopii žádosti o výjimku pořízenou
neprodleně poté, co žádost o výjimku Energetickému regulačnímu úřadu
došla.
(2) Součástí žádosti o dočasné omezení je návrh pravidel pro
přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového
zařízení.
(3) Návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení
překročení kapacity plynového zařízení lze podat Energetickému
regulačnímu úřadu též samostatně před podáním žádosti o dočasné
omezení. Pokud Energetický regulační úřad schválí návrh pravidel pro
přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového
zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení a žadatel uskuteční
nabídku plynového zařízení v souladu s rozhodnutím Energetického
regulačního úřadu nejpozději 3 měsíce před podáním návrhu na dočasné
omezení, ustanovení odstavce 2 se nepoužije. V takovém případě je
součástí žádosti o dočasné omezení vyhodnocení výsledků nabídky
kapacity plynového zařízení. Při rozhodování o schválení pravidel pro
přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového
zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení se ustanovení odstavce
4 použije přiměřeně.
(4) Žadatel o dočasné omezení musí prokázat, že
a) výstavba propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo podstatné
zvýšení jejich kapacit povede ke zlepšení hospodářské soutěže v oblasti
plynárenství a ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu,
b) riziko spojené s investicí je takové, že k investici by bez udělení
výjimky nedošlo, zejména existuje-li důvodná obava, že by bez dočasného
omezení nemohlo být v přiměřeném časovém období dosaženo návratnosti
investice,
c) vlastníkem propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu bude fyzická
nebo právnická osoba, která není zároveň provozovatelem některé z
propojovaných soustav nebo provozovatelem soustavy, do které má být
zásobník plynu připojen,
d) užívání propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu bude za úhradu,
e) dočasným omezením nedojde k ohrožení nebo omezení hospodářské
soutěže v oblasti plynárenství nebo řádného fungování a rozvoje
vnitřního trhu s plynem a rovněž nedojde k ohrožení bezpečnosti a
spolehlivosti provozování soustavy nebo soustav, ke kterým má být
propojovací plynovod nebo zásobník plynu připojen.
(5) Energetický regulační úřad návrh podle odstavce 2 rozhodnutím v
části věci schválí, jestliže navržená pravidla pro přidělování a správu
kapacity a pro řízení překročení kapacity plynového zařízení
neznevýhodňujícím způsobem umožní
a) zájemcům o kapacitu plynového zařízení o tuto kapacitu žádat a
rezervovat ji, a to včetně kapacity plynového zařízení pro vlastní
potřebu,
b) nabízet nevyužitou kapacitu plynového zařízení na trhu s kapacitou a
c) uživatelům plynového zařízení obchodovat s kapacitami na sekundárním
trhu s kapacitou.
(6) Na žádost žadatele Energetický regulační úřad řízení o dočasném
omezení přeruší na dobu nezbytně nutnou k uskutečnění nabídky kapacity
plynového zařízení zájemcům a vyhodnocení jejího výsledku podle
pravidel schválených podle odstavce 5.
(7) Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení na základě
posouzení splnění předpokladů podle odstavce 4, posouzení potřeby
výstavby propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu pro rozvoj
plynárenské soustavy, výsledků nabídky kapacity plynového zařízení
podle odstavce 6, a v případě propojovacích plynovodů rovněž na základě
výsledků projednání žádosti o dočasné omezení s věcně příslušnými
orgány členských států, k jejichž přepravní soustavě má být propojovací
plynovod připojen nebo jejichž přepravní soustavy má propojovací
plynovod propojit. Přitom může zohlednit stanovisko Agentury. Podmínkou
pro vydání rozhodnutí, kterým Energetický regulační úřad žádosti o
dočasné omezení vyhoví, je souhlasné stanovisko ministerstva ohledně
bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu v České republice.
Ministerstvo vydá stanovisko do 20 dnů ode dne obdržení žádosti.
(8) Nachází-li se příslušný propojovací plynovod, který je předmětem
jednoho stavebního projektu, na území více než jednoho členského státu,
Energetický regulační úřad konzultuje žádost o dočasné omezení se všemi
dotčenými regulačními orgány, a
a) pokud regulační orgány dosáhly shody ohledně posouzení žádosti o
dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich,
Energetický regulační úřad rozhodne o žádosti a o rozhodnutí informuje
Agenturu,
b) pokud regulační orgány dotčených států dosáhly dohody ohledně
posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel
poslední z nich, nebo pokud regulační orgány dotčených států požádají
Agenturu o rozhodnutí ve věci, Energetický regulační úřad žádost o
dočasné omezení postoupí Agentuře.
(9) Po dobu konzultací s dotčenými regulačními orgány lhůty pro vydání
rozhodnutí neběží. Energetický regulační úřad může společně s ostatními
regulačními orgány dotčených států požádat Agenturu o prodloužení lhůty
podle odstavce 8 písm. a), nejvýše však o 3 měsíce.
(10) Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanoví
dobu trvání dočasného omezení a výši kapacity, na niž se dočasné
omezení nevztahuje. Je-li to důvodné s ohledem na velikost dodatečné
kapacity, která má být vybudována, nebo změnu velikosti stávající
kapacity, časový horizont projektu a podmínky na trhu s plynem v České
republice, stanoví Energetický regulační úřad rovněž podmínky přístupu
k propojovacímu plynovodu.
(11) Pokud Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení, je
povinen neprodleně předat Komisi stejnopis písemného vyhotovení
rozhodnutí včetně shrnutí případu. Vyžádá-li si Komise doplňující
informace nebo podklady a Energetický regulační úřad takové informace
nebo podklady ve lhůtě stanovené Komisí neposkytne, má se za to, že
Energetický regulační úřad stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o
žádosti o dočasné omezení Komisi nepředal, ledaže před uplynutím takové
lhůty došlo k jejímu prodloužení na základě dohody Komise a
Energetického regulačního úřadu nebo Energetický regulační úřad před
uplynutím lhůty Komisi sdělí, že se stejnopisem písemného vyhotovení
rozhodnutí předal všechny informace a podklady nezbytné pro rozhodnutí
Komise, a tuto skutečnost doloží.
(12) Rozhodne-li Komise ve lhůtě 2 měsíců od obdržení stejnopisu
písemného vyhotovení rozhodnutí nebo ve lhůtě prodloužené podle
odstavce 11, že má být rozhodnutí o dočasném omezení změněno,
Energetický regulační úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí
ve věci. Rozhodne-li Komise ve lhůtě podle věty první o tom, že má být
rozhodnutí o dočasném omezení zrušeno, Energetický regulační úřad
rozhodnutí o dočasném omezení zruší. Lhůta pro vydání nového rozhodnutí
ve věci nebo zrušení rozhodnutí o dočasném omezení je 1 měsíc od
doručení rozhodnutí Komise.
(13) Rozhodnutí o dočasném omezení pozbývá platnosti, jestliže stavba
propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo zvýšení jejich
kapacity nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s
rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení. Byla-li
stavba zahájena v době podle věty první, pozbývá rozhodnutí o dočasném
omezení platnosti, jestliže do 5 let ode dne, kdy Komise udělila
souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném
omezení, nebyl propojovací plynovod nebo zásobník plynu nebo jejich
změna uvedeny do provozu. To neplatí, pokud Komise rozhodne o
prodloužení doby platnosti souhlasu s rozhodnutím Energetického
regulačního úřadu s dočasným omezením.
(14) Energetický regulační úřad může zrušit rozhodnutí o dočasném
omezení, pokud žadatel o dočasné omezení neplní podmínky, které
Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanovil.
Řízení o zrušení rozhodnutí o dočasném omezení může Energetický
regulační úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností podle věty
první, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.
§ 68
Ochranná pásma
(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění
jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem
nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního
souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona
vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského
zařízení do provozu.
(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor
v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí:
a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek,
jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 m na obě strany od
půdorysu,
b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od
půdorysu,
c) u technologických objektů 4 m od půdorysu.
(3) V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly
ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu.
Při provádění veškerých činností v ochranném pásmu i mimo ně nesmí
dojít k poškození plynárenského zařízení.
(4) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k
ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická či
právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý
plynovod, těžební plynovod či plynovodní přípojku
a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby,
pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb,
neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a
uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat
podmínky, za kterých byl udělen.
(5) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy,
provozovatel distribuční soustavy, provozovatel zásobníku plynu na
vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy
plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni
jim tuto činnost umožnit.
(6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm
nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany
od osy plynovodu nebo přípojky lze pouze na základě souhlasu
provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy,
provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky.
§ 69
Bezpečnostní pásma
(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků
případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví,
bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí
právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nebo dnem nabytí
právní moci územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle
stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem
uvedení plynového zařízení do provozu.
(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý
prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od
půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
(3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k
ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v
bezpečnostním pásmu
a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže
nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě
podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za
provoz příslušného plynového zařízení,
b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím
písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za
provoz příslušného plynového zařízení.
(4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.
§ 70
Přeložky plynárenských zařízení
(1) Přeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí
dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského
zařízení nebo některých jeho prvků.
(2) Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho,
kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak.
Vlastník plynárenského zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu
přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými
náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou
zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
(3) Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění.
§ 71
Měření
(1) Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.
(2) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních
soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové
zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu, měřicím zařízením.
(3) Způsob měření a typ měřicího zařízení určuje provozovatel přepravní
nebo distribuční soustavy.
(4) Výrobci plynu, zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a
provozovatelé distribučních soustav jsou povinni na svůj náklad upravit
odběrné nebo předávací místo pro instalaci měřicího zařízení po
předchozím projednání s provozovatelem přepravní soustavy nebo
provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou připojeni.
(5) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele
přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je
měřicí zařízení připojeno, se zakazuje.
(6) Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou
povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli
distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem
provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího
zařízení.
(7) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční
soustavy má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti
neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník porušení měřicího zařízení
nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit provozovateli
přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy.
(8) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční
soustavy na náklad výrobce plynu, zákazníka nebo provozovatele
zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na
svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.
(9) Má-li výrobce plynu, zákazník či provozovatel zásobníku plynu
pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím
zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Provozovatel přepravní
soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na základě
písemné žádosti výrobce plynu, zákazníka či provozovatele zásobníku
plynu do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo
zajistit ověření správnosti měření.
(10) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s
jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přepravní
soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada
zjištěna, hradí tyto náklady výrobce plynu, zákazník či provozovatel
zásobníku plynu.
(11) Na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením nesmí být
prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele
přepravní nebo distribuční soustavy.
(12) U zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě
nepřesáhne 400 tis. m3, je časový průběh měření, pokud nemají
instalováno průběhové měření, nahrazen typovým diagramem dodávek.
§ 72
Smlouvy mezi účastníky trhu s plynem
(1) Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s
plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a
časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj
cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti
za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) způsob úhrady plateb za dodávku plynu,
c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním
dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li
se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu
v jednom odběrném místě nepřesahuje 400 tis. m3,
d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění
smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s
navrhovanou změnou smluvních podmínek,
e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek,
f) dobu trvání smlouvy.
(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce
plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na
vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu,
distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit
za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu
uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených
službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na
výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách
dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako
smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.
(3) Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynu, provozovatel
přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu
připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodu, přepravní nebo
distribuční soustavě nebo zásobníku plynu zařízení žadatele pro výrobu,
distribuci plynu, uskladnění plynu nebo odběr plynu a zajistit
požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných
nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat
technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho umístění a
termín a místo připojení zařízení.
(4) Smlouvou o dopravě plynu těžebním plynovodem se zavazuje výrobce
plynu dopravit pro jiného výrobce plynu, obchodníka s plynem nebo
zákazníka sjednané množství plynu a výrobce plynu, obchodník s plynem
nebo zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě
plynu těžebním plynovodem musí dále obsahovat dobu trvání smlouvy,
velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného
plynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynu.
(5) Smlouvou o přepravě plynu se zavazuje provozovatel přepravní
soustavy dopravit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou
nebo právnickou osobu sjednané množství plynu a tento účastník trhu s
plynem nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba se zavazuje
zaplatit za přepravu plynu regulovanou cenu za přepravu a související
služby nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu
stanovení ceny za mezinárodní přepravu plynu. Smlouva o přepravě plynu
musí dále obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele přepravní
soustavy, dobu trvání smlouvy, určení vstupních a výstupních bodů
přepravní soustavy, velikost přepravní kapacity, termín zahájení
přepravy plynu a způsob měření plynu. Smlouva o přepravě plynu se
zákazníkem musí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) způsob úhrady plateb za přepravu plynu,
c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění
smluvních povinností ze strany provozovatele přepravní soustavy nebo v
případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(6) Smlouvou o distribuci plynu se zavazuje provozovatel distribuční
soustavy zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přepravu plynu
nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na
přepravní soustavu distribuci plynu z distribuční soustavy připojené k
přepravní soustavě, rezervovat distribuční kapacitu a dopravit pro
účastníka trhu s plynem sjednané množství plynu a účastník trhu s
plynem se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou
regulací za distribuci plynu, přepravu plynu a související služby.
Smlouva o distribuci plynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu
provozovatele distribuční soustavy, dobu trvání smlouvy, termín
zahájení distribuce plynu, velikost rezervované kapacity, výčet
předávacích míst, způsob měření distribuce plynu a jejího průběhu.
Smlouva o distribuci plynu se zákazníkem musí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) způsob úhrady plateb za distribuci plynu,
c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění
smluvních povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo
v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(7) Smlouvou o uskladňování plynu se zavazuje provozovatel zásobníku
plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou či
právnickou osobu dohodnuté množství plynu a účastník trhu s plynem nebo
zahraniční fyzická či právnická osoba se zavazuje zaplatit za
uskladnění dohodnutou cenu. Smlouva o uskladňování plynu musí obsahovat
ujednání o závaznosti Řádu provozovatele zásobníku plynu, době trvání
smlouvy, velikosti skladovací kapacity, provozní objem, denní vtláčecí
výkon a těžební výkon. Smlouva o uskladňování plynu se zákazníkem musí
dále obsahovat
a) způsob úhrady plateb za uskladnění plynu,
b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění
smluvních povinností ze strany provozovatele zásobníku plynu nebo v
případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
c) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(8) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje
vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a
subjekt zúčtování se zavazuje platit cenu uplatněnou v souladu s
cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická
nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování
odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek
operátora trhu a dobu trvání smlouvy.
(9) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2 a 4 až 7 neobsahuje
některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se
zákazník nedovolá její neplatnosti.
§ 73
Stav nouze
(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské soustavě v
důsledku
a) živelních událostí,
b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu
nebo válečného stavu^10),
c) havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a
uskladňování plynu,
d) nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její části,
e) teroristického činu,
f) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob,
a způsobuje významný a náhlý nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti
plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém
území státu, vymezeném území nebo jeho části.
(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci,
kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze. Skládá se ze dvou fází,
a to z včasného varování, kdy existují takové informace, že může nastat
stav nouze, a z výstrahy, kdy skutečně ke zhoršení zásobování zákazníků
dochází, avšak není ještě nutné přistoupit k plošnému omezení spotřeby.
(3) Pro celé území státu provozovatel přepravní soustavy
a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných
sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského
řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu
úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města
Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu,
nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a
neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu,
Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy
a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných
sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského
řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu
úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města
Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1 hodiny po zahájení
činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu,
Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a
Magistrátu hlavního města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni
účastníci trhu s plynem povinni podřídit se omezení spotřeby plynu nebo
změně dodávky plynu.
(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu
škody a ušlého zisku vyloučeno.
(7) Dojde-li v důsledku stavu nouze k nevyrovnané bilanci, zejména při
rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a
uskladnění, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to
umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek,
a to bez ohledu na smlouvy uzavřené mezi účastníky trhu s plynem.
(8) Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku
havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s
havarijními plány.
(9) Odstranění havárií a obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze
vyhlášeném pro celé území státu koordinuje provozovatel přepravní
soustavy a v případě vyhlášení stavu nouze pro část území státu
provozovatel distribuční soustavy.
§ 73a
Bezpečnostní standard
(1) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu dodávající plyn zákazníkům je
povinen zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynu při
dodávce zákazníkům podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^21).
(2) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se vztahuje
povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu podle odstavce
1, předkládá údaje o rozsahu bezpečnostního standardu a o způsobu jeho
zajištění vždy k prvému dni každého měsíce operátorovi trhu a
Energetickému regulačnímu úřadu.
(3) Bezpečnostní standard dodávky plynu se zajišťuje zejména:
a) využitím zásobníků plynu,
b) diverzifikací zdrojů dodávek plynu,
c) prostřednictvím dlouhodobých smluv na dodávky plynu,
d) prostřednictvím smluv, podle kterých lze přerušit dodávku plynu,
e) využíváním alternativních paliv.
(4) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se vztahuje
povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu podle odstavce
1, předkládá údaje o rozsahu bezpečnostního standardu a o způsobu jeho
zajištění vždy k prvému dni každého měsíce operátorovi trhu.
§ 74
nadpis vypuštěn
(1) Neoprávněným odběrem plynu je
a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu,
b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo
platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené
neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím
upozornění,
c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl
smluvně sjednán,
d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený
plyn,
e) odběr měřený měřicím zařízením,
1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr
nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem,
v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do
jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny
takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,
2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož
připojení jím nebylo schváleno,
3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a
na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo
byl prokázán zásah do měřicího zařízení,
f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu
či na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy,
zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro uskladňování
plynu,
g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž
předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování.
(2) Neoprávněnou přepravou plynu je
a) přeprava bez uzavřené smlouvy na přepravu plynu nebo v rozporu s
uzavřenou smlouvou na přepravu plynu,
b) přeprava při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,
c) přeprava plynu uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v
Řádu provozovatele přepravní soustavy.
(3) Neoprávněnou distribucí plynu je
a) distribuce bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu nebo v rozporu s
uzavřenou smlouvou na distribuci plynu,
b) distribuce při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,
c) distribuce plynu uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v
Řádu provozovatele distribuční soustavy,
d) distribuce plynu bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a
neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení
kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
(4) Neoprávněným uskladněním plynu je
a) uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu s
uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu,
b) uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností.
(5) Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a
neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.
§ 75
zrušen
DÍL 3
Teplárenství
§ 76
Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie
(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen,
pokud mu odběratel poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o
dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné
energie, každému, kdo
a) o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní
energetickou koncepcí^11),
b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné
tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a
spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a
bezpečnostními předpisy,
c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení
stanovené držitelem licence.
(2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze
na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění
poskytované v rámci smlouvy jiné.
(3) Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné
místo
a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo
předání,
b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou
teplota a tlak,
c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné
energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k
měřicím a ovládacím zařízením,
d) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob
platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,
e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu
teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku
tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a
ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování,
f) v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií
nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří
uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů
mezi ně.
(4) Dodavatel má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v
nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:
a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci
těchto stavů,
b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich
vzniku,
c) při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových a
revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou
oznámeny nejméně 15 dní předem,
d) při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,
e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek
teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli,
f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,
g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod
a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,
h) jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví
nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších
odběratelů,
i) při neoprávněném odběru.
(5) Držitel licence na rozvod má právo
a) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body
a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,
b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním
a provozem rozvodných zařízení,
c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných zařízení, pokud tak
neučinil po předchozím upozornění a stanovení rozsahu vlastník dotčené
nemovitosti,
d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do
uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb
orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva
spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož
i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací,
v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při
provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě
poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným
provedením oprav a uvedení do provozu,
f) na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné
energie podle odstavce 3 písm. b),
g) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítí a k přenosu
informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.
(6) Škoda podle odstavce 5 písm. f) musí být prokázána. Právo na
náhradu škody nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení
výroby či distribuce tepelné energie podle odstavce 4 nebo škodu
prokazatelně zavinil dodavatel tepelné energie.
(7) Provozovatel rozvodného tepelného zařízení je povinen zřídit věcné
břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely
uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v
případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je
prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a
jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke
stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací
úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení o
zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její
části.
(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu
předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených
nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim oznámit. Po
skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti nebo
jejich části do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu
provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo
užívání dotčené nemovitosti.
(9) Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na
rozvod tepelné energie je povinen
a) provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou
způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými
pracovníky,
b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie
tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného,
hospodárného a spolehlivého provozu a ochrany životního prostředí,
c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva,
Energetického regulačního úřadu a inspekce pravdivé informace nezbytné
pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením,
která k výkonu licencované činnosti slouží,
d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty,
vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod
tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto
zákona a statistiky,
e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo
zdroji tepelné energie,
f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie
bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či
omezení,
g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s
výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6
měsíců po obdržení licence.
(10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti nebo zařízení
majetková újma v důsledku výkonu práv dodavatele nebo je-li omezen ve
výkonu vlastnických práv, vzniká mu právo na jednorázovou náhradu.^5)
Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil
majetkovou újmu, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo
nájemce dozvěděl.
(11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že
neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí
život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní
toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní
zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně
životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných
vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným
pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.
Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel
rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních
uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních
pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.
§ 77
Odběratel tepelné energie
(1) Odběratel má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému
tepelnému zařízení v případě, že
a) se nachází v místě výkonu licencované činnosti,
b) má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s
technickými předpisy,
c) splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních
parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a
d) dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní
energetickou koncepcí.^11)
(2) Odběratel má právo na náhradu škody při nedodržení základních
parametrů dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 3 písm. b). Škoda
musí být prokázána. Právo na náhradu škody a ušlého zisku nevzniká v
zákonem vyjmenovaných případech přerušení nebo omezení dodávky tepelné
energie podle § 76 odst. 4.
(3) Odběratel je povinen při změně teplonosné látky nebo jejich
parametrů a v zájmu snižování spotřeby energie upravit na svůj náklad
své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám, nebo
včas vypovědět smlouvu o dodávce tepelné energie. Dále je odběratel
povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci
měřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího
zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie. Jiné
úpravy odběrných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na
náklady toho, kdo potřebu změn vyvolal, a to po předchozím projednání s
držitelem licence. Změnu parametrů vyžadující úpravu odběrného
tepelného zařízení je povinen držitel licence oznámit písemně nejméně
12 měsíců předem.
(4) Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je
propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení
tepelnou energii, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod
tepelné energie.
(5) Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být
provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů
ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí.
Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž
takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení
uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení
požaduje.
(6) Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné
zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou
povinni umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět.
(7) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází
neměřená dodávka tepelné energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy
bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod
tepelné energie.
§ 78
Měření
(1) Povinností držitele licence na výrobu a držitele licence na rozvod
je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a účtovat podle
skutečných parametrů teplonosné látky a údajů vlastního měřicího
zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně
ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem.^12)
Odběratel má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot. V
případě, že předávací stanice slouží pro dodávku tepelné energie pouze
pro jeden objekt popřípadě pro soubor objektů jednoho odběratele, lze
instalovat měření^12) tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z této
předávací stanice.
(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo
zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat jejich
přezkoušení. Držitel licence je povinen na základě odběratelovy písemné
žádosti měřicí zařízení do 30 dnů přezkoušet, a je-li vadné, vyměnit.
Odběratel je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou
součinnost. Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady
spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitel licence. Není-li závada
zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.
(3) Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se
zakazuje.
(4) Dodavatel má právo měřicí zařízení osadit a zajistit proti
neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty naměřených hodnot,
odběratel je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel porušení měřicího
zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit
dodavateli.
(5) Hodnoty naměřené a zjištěné dodavatelem a ceny v místě měření tvoří
náklady na tepelnou energii, které se rozúčtují mezi konečné
spotřebitele, jimiž jsou uživatelé bytů a nebytových prostorů.
(6) Při společné přípravě teplé vody pro více odběratelů nelze měření
instalované odběrateli použít pro stanovení množství dodávané tepelné
energie.
(7) Společné odběrné tepelné zařízení pro dodávku tepelné energie v
jednom objektu je součástí tohoto objektu.
§ 79
Tepelná přípojka
(1) Tepelná přípojka je zařízení, které vede teplonosnou látku ze
zdroje nebo rozvodného tepelného zařízení k odběrnému tepelnému
zařízení pouze pro jednoho odběratele.
(2) Tepelná přípojka začíná na zdroji tepelné energie nebo odbočením od
rozvodného tepelného zařízení a končí vstupem do odběrného tepelného
zařízení.
(3) Opravy a údržbu tepelné přípojky zajišťuje její vlastník.
(4) Dodavatel je povinen za úhradu tepelnou přípojku provozovat,
udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.
(5) Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla
zřízena, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak.
§ 80
zrušen
§ 81
zrušen
§ 82
zrušen
§ 83
zrušen
§ 84
zrušen
§ 85
zrušen
§ 86
Přeložky rozvodných tepelných zařízení
(1) Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy
vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.
(2) Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na
náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud nedojde k jiné
dohodě. Vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen seznámit
toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a
náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou
zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
(3) Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky
nemění.
§ 87
Ochranná pásma
(1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední
blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k
zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví,
bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní
moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s
umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani
jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či
rozvod tepelné energie do provozu.
(2) Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou
stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné
vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou,
vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé
vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m.
(3) U předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách,
je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou,
vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.
(4) V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod
tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by
mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu.
Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost
jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení
podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce,
uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů
v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném
souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně
prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za
kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu
na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání
územního souhlasu; orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu
nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky
nepřezkoumává.
(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné
pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník
dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.
(6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení
přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení
pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to
technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života,
zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením
prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době
trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do
původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací
možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání
nemovitosti.
§ 88
Stav nouze
(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v soustavě zásobování tepelnou
energií v důsledku
a) živelní události,
b) opatření státního orgánu za nouzového stavu, stavu ohrožení státu
nebo válečného stavu^10),
c) havárie na zařízení soustavy zásobování tepelnou energií,
d) smogové situace podle zvláštních předpisů^10a),
e) teroristického činu,
f) nevyrovnané bilance v soustavě zásobování tepelnou energií, nebo
g) ohrožení fyzické bezpečnosti nebo ochrany osob,
h) a způsobuje významný a náhlý nedostatek tepelné energie nebo
ohrožení celistvosti soustavy zásobování tepelnou energií, její
bezpečnosti a spolehlivosti provozu.
(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci,
kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.
(3) Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou všichni držitelé
licence, odběratelé i koneční spotřebitelé povinni se podřídit omezení
spotřeby tepelné energie bez ohledu na uzavřené smlouvy. Držitelé
licencí mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů a
konečných spotřebitelů.
(4) Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje
ministerstvo, pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města
Prahy prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným vhodným
způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně
informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory
krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie.
(5) U tepelných sítí zásobovaných z více než 50% z jednoho zdroje je
držitel licence na rozvod tepelné energie povinen přezkoumat účinky
výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě
pro připojení náhradních zdrojů.
(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu
škody a ušlého zisku vyloučeno.
§ 89
Neoprávněný odběr tepelné energie
(1) Neoprávněným odběrem tepelné energie je
a) odběr bez souhlasu dodavatele nebo v rozporu s tímto zákonem a
zákonem upravujícím oblast hospodaření energií^11),
b) odběr při opakovaném neplacení smluvených plateb včetně vyúčtování
za odebranou tepelnou energii,
c) odběr bez měřicího zařízení nebo odběr přes měřicí zařízení, které v
důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenalo nebo zaznamenalo odběr
menší než skutečný nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové
zásahy, které údaje o skutečném odběru změnily,
d) odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu dodavatele,
e) odběr měřicím zařízením, na němž bylo porušeno zajištění proti
neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost podle § 78 odst. 4,
f) odběr bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem
odběrného tepelného zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu,
údržby, výměny či odpojení měřicího zařízení, přestože byl odběratel k
umožnění přístupu alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným
prokazatelným způsobem vyzván.
(2) Neoprávněný odběr tepelné energie se zakazuje.
HLAVA TŘETÍ
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 90
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k
podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a,
b) poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné
fyzické či právnické osobě nebo rozúčtuje náklady na nákup elektřiny,
plynu nebo tepelné energie v rozporu s § 3 odst. 3 nebo poruší zákaz
stanovený v § 3 odst. 5,
c) jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli
licence přístup k energetickému zařízení v rozsahu podle § 10 odst. 7,
d) nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26
odst. 6,
e) poruší některou z povinností stanovených v § 28 odst. 2 písm. a) až
f), h), j), k) nebo v § 28 odst. 5 nebo některou z povinností
stanovených v § 62 odst. 2 písm. b) až i) nebo v § 62 odst. 4,
f) provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází
neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo
provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo
provede zásah na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením bez
předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční
soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,
g) provozuje vlastní náhradní zdroj bez dohody s provozovatelem
přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v rozporu s
§ 28 odst. 4,
h) jako provozovatel přímého vedení nebo přímého plynovodu poruší
některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3,
i) nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní
přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí opravy
nebo údržbu tepelné přípojky podle § 79 odst. 3,
j) jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli
přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst.
4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitosti neumožní
provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie
podle § 87 odst. 6,
k) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo v §
68 odst. 3 nebo některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo
13,
l) poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné
distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 2 nebo zákaz neoprávněné
přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu uvedený v § 74 odst.
5,
m) neupraví odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 49
odst. 2 nebo podle § 71 odst. 4,
n) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční
soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti
neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4
nebo podle § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího
zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,
o) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové,
přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71
odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka v
rozporu s § 78 odst. 3,
p) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k
měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení
podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční
soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,
q) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek
elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73 odst. 5 nebo se
nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,
r) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy,
provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v
rozporu s § 68 odst. 6,
s) neupraví odběrné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo
jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízení pro instalaci
měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné
energie podle § 77 odst. 3,
t) provozuje vlastní náhradní či jiný zdroj propojený s rozvodným
zařízením nebo dodává do tohoto zařízení tepelnou energii bez písemné
dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77
odst. 4,
u) jako vlastník nemovitosti nestrpí umístění nebo provozování
rozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6,
v) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech,
kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu
držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie
v rozporu s § 77 odst. 7,
w) poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných
pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele
zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s
§ 87 odst. 4,
x) jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností
nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87
odst. 5,
y) jako statutární orgán, člen statutárního orgánu, člen dozorčí rady
nebo zaměstnanec přímo podřízený vedoucímu zaměstnanci v záležitostech
týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy se
účastní na podnikání jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel
přepravní soustavy, nebo nabude vůči takové osobě právo na podíl na
zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58d odst. 4 nebo poruší
povinnost uvedenou v § 58d odst. 5, nebo
z) jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu
stanovených v § 25a odst. 5, § 58d odst. 4 nebo 5, § 58i odst. 4, § 58j
odst. 6 až 8, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5.
(2) Fyzická osoba se jako zaměstnanec Energetického regulačního úřadu
nebo po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému
regulačnímu úřadu dopustí přestupku tím, že poruší povinnost
mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.
(3) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až w) nebo x) nebo
odstavci 2 se uloží pokuta až do výše 100 000 Kč. Za přestupek uvedený
v odstavci 1 písm. y) nebo z) se uloží pokuta až do výše 500 000 Kč.
§ 91
Správní delikty držitele licence
(1) Držitel licence se dopustí správního deliktu tím, že
a) nenavrhne nového odpovědného zástupce ve stanovené lhůtě podle § 6
odst. 7,
b) neoznámí neprodleně změny podmínek pro udělení licence nebo změny
týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti
žádosti o udělení licence, nepředloží o nich doklady nebo požádá o
změnu rozhodnutí o udělení licence podle § 9 odst. 1,
c) nesplní některou z povinností podle § 11 odst. 1 až 4,
d) neuveřejní stanoveným způsobem a ve stanovené lhůtě uplatňované
podmínky dodávek plynu nebo elektřiny nebo ceny za dodávku plynu nebo
elektřiny podle § 11a odst. 1 nebo neumožní neznevýhodňující výběr
způsobu platby za dodanou elektřinu nebo plyn podle § 11a odst. 6,
e) neposkytne ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu nebo Státní
energetické inspekci ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo
informace podle § 15a odst. 1 nebo neposkytne Komisi ve stanovené lhůtě
požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2,
f) poruší některou z povinností podle § 20 odst. 1 až 3 nebo podle § 20
odst. 6 nebo 7,
g) poruší některý ze zákazů uvedených v § 53 odst. 2 nebo v § 74 odst.
5, nebo
h) zahájí výkon licencované činnosti v rozporu s § 9 odst. 5.
(2) Držitel licence na výrobu elektřiny se dopustí správního deliktu
tím, že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a
odst. 3,
b) omezí, přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny v rozporu s § 23 odst.
1 písm. e),
c) poruší některou z povinností uvedených v § 23 odst. 2 písm. a) až i)
nebo písm. k) až r),
d) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n
odst. 5,
e) nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26
odst. 6,
f) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení
autorizace podle § 30c odst. 2,
g) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího
zařízení podle § 49 odst. 2,
h) neoznámí provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy zjištěné
závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci
neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do
měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové nebo distribuční
soustavy v rozporu s § 49 odst. 4,
i) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k
měřicímu zařízení podle § 49 odst. 6, nebo
j) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny
podle § 54 odst. 5.
(3) Držitel licence na přenos elektřiny se dopustí správního deliktu
tím, že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a
odst. 3,
b) provozuje přenosovou soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu
nezávislosti, podle § 10a nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a
odst. 2 nebo 3,
c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek
elektřiny podle § 24 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny
bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo
přerušení, podle § 24 odst. 6,
d) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 1 nebo odst. 10
písm. a) až d), f) až l), o), s), t) nebo w),
e) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 10 písm. e), m),
n), p), r), u) nebo v),
f) poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2,
g) při výkonu činností technického dispečinku provozovatele přenosové
soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku
provozovatele přenosové soustavy uvedených v § 26 odst. 1, 3 nebo 5,
h) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího
provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47
odst. 2,
i) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho
udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst.
7,
j) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření
podle § 49 odst. 8,
k) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst.
3,
l) překročí některé z oprávnění uvedených v § 24 odst. 3 písm. c) nebo
d), nebo
m) nesplní některou z povinností provozovatele přenosové soustavy podle
Nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční obchod s
elektřinou nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho
základě nebo k jeho provedení.
(4) Držitel licence na distribuci elektřiny se dopustí správního
deliktu tím, že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a
odst. 3,
b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje podle § 12a
odst. 4,
c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek
elektřiny podle § 25 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny
bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo
přerušení, podle § 25 odst. 6,
d) poruší některou z povinností uvedených v § 25 odst. 1, 10 nebo 11,
e) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností
uvedených v § 25a odst. 2,
f) poruší některou z povinností uvedených v § 25a odst. 3 nebo 4, nebo
neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou
nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení
statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance
podle § 25a odst. 5,
g) jako nájemce nepřevezme pronajatý podnik nebo jeho část do svého
účetnictví nebo nesdělí nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku
v rozporu s § 25a odst. 8,
h) jedná v rozporu s § 25a odst. 10,
i) při výkonu činností technického dispečinku provozovatele distribuční
soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku
provozovatele distribuční soustavy uvedených v § 26 odst. 2 až 5,
j) poruší povinnost vůči vlastníku elektrické přípojky uvedenou v § 45
odst. 6,
k) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího
provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47
odst. 2,
l) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího
zařízení podle § 49 odst. 2,
m) neoznámí provozovateli přenosové soustavy nebo jinému provozovateli
distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění
proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49
odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele
přenosové soustavy nebo jiného provozovatele distribuční soustavy v
rozporu s § 49 odst. 4,
n) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k
měřicímu zařízení podle § 49 odst. 6,
o) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho
udržování a pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7,
p) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření
podle § 49 odst. 8,
q) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst.
4, nebo
r) překročí některé z oprávnění uvedených v § 25 odst. 3 písm. b) až
d).
(5) Držitel licence na obchod s elektřinou se dopustí správního deliktu
tím, že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a
odst. 3,
b) jako dodavatel poslední instance nedodá elektřinu podle § 12a odst.
2 nebo 6 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovi nebo provozovateli
distribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo jiné podmínky
dodávky podle § 12a odst. 3,
c) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n
odst. 5,
d) poruší některou z povinností uvedených v § 30 odst. 2, nebo
e) přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny zákazníkovi v rozporu s § 30
odst. 1 písm. d).
(6) Držitel licence na výrobu plynu se dopustí správního deliktu tím,
že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a
odst. 3,
b) omezí, přeruší nebo ukončí dodávku plynu v rozporu s § 57 odst. 1
písm. e),
c) omezí nebo přeruší provoz výrobny plynu nebo těžebních plynovodů v
rozporu s § 57 odst. 1 písm. c),
d) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu
podle § 57 odst. 5 nebo neobnoví dodávku plynu bezprostředně po
odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle §
57 odst. 6,
e) poruší některou z povinností uvedených v § 57 odst. 8 písm. b) až
l),
f) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n
odst. 5,
g) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z
povinností uvedenou v § 64 odst. 2,
h) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení
autorizace podle § 67 odst. 9,
i) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího
provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70
odst. 2,
j) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího
zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez
souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele
distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5,
k) neumožní provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,
l) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle §
73 odst. 5,
m) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73
odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze
nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 8,
n) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst. 1
nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o
rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst.
2, nebo
o) nesplní některou z povinností výrobce plynu podle Nařízení o
opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
(7) Držitel licence na přepravu plynu se dopustí správního deliktu tím,
že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a
odst. 3,
b) provozuje přepravní soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu
nezávislosti podle § 10a odst. 1, nebo nesplní oznamovací povinnost
podle § 10a odst. 2 nebo 3,
c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení přepravy
plynu podle § 58 odst. 5 nebo podle § 58 odst. 6 neobnoví přepravu
plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení
nebo přerušení,
d) poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. a) až
e), g), m) nebo n), r) až t), v) nebo w),
e) poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. f), h)
až l), o) až q), u), x), y) nebo z),
f) poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 58n odst. 2,
g) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z
povinností uvedenou v § 64 odst. 2,
h) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení
autorizace podle § 67 odst. 9,
i) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího
provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70
odst. 2,
j) nevybaví zákazníka, jehož odběrné plynové zařízení je připojeno k
přepravní soustavě, měřicím zařízením podle § 71 odst. 2,
k) nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování nebo
pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,
l) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření
podle § 71 odst. 9,
m) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst.
3,
n) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73
odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze
nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 8,
o) nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynu v
případě stavu nouze vyhlášeného pro celé území státu podle § 73 odst.
9,
p) překročí některé z oprávnění uvedených v § 58 odst. 1 písm. h) nebo
i),
q) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle
Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo
podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho
provedení, nebo
r) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle
Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, dopustí se držitel licence na
přepravu plynu dále správního deliktu tím, že
a) nemá právní formu společnosti podle § 58b odst. 1,
b) nevydá listinné akcie na jméno nebo akcie v zaknihované podobě podle
§ 58b odst. 2 písm. a), nezřídí statutární orgán podle § 58b odst. 2
písm. b) nebo nevydá stanovy podle § 58b odst. 2 písm. c),
c) nezřídí dozorčí radu podle § 58b odst. 3 písm. a), nejmenuje
stanovený počet jednatelů podle § 58b odst. 3 písm. b) nebo nevydá
stanovy podle § 58b odst. 3 písm. c),
d) nejmenuje nebo nezvolí statutární orgán nebo členy statutárního
orgánu podle § 58b odst. 4,
e) poskytne plnění ve prospěch statutárního orgánu nebo člena
statutárního orgánu v rozporu s § 58c odst. 6,
f) jmenuje nebo zvolí statutárním orgánem nebo členem statutárního
orgánu osobu v rozporu s § 58d odst. 1 nebo 2,
g) zvolí členem dozorčí rady, k jehož volbě je třeba schválení
Energetického regulačního úřadu, nebo zaměstnává v pracovněprávním
vztahu na pozici přímo podřízené vedoucímu zaměstnanci ve výkonné
řídící funkci v nejvyšší linii řízení v záležitostech týkajících se
provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy, osobu, která nesplňuje
podmínky podle § 58d odst. 1 až 3,
h) poskytne ve prospěch statutárního orgánu, člena statutárního orgánu,
člena dozorčí rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického
regulačního úřadu, nebo zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu
zaměstnanci ve výkonné řídící funkci v nejvyšší linii řízení
provozovatele přepravní soustavy v záležitostech týkajících se provozu,
údržby nebo rozvoje přepravní soustavy plnění v rozporu s § 58d odst.
4,
i) poruší zákaz uvedený v § 58e odst. 2,
j) sám nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v dceřiné
společnosti, která vyrábí plyn, obchoduje s plynem nebo vlastní
zařízení na výrobu plynu, nebo vůči takové dceřiné společnosti nabude
právo na podíl na zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58g
odst. 2,
k) poruší některou z povinností uvedených v § 58g odst. 3 nebo 4,
l) poruší některou z povinností uvedených v § 58h odst. 1 nebo 2,
m) poruší některý ze zákazů uvedených v § 58h odst. 4, 5, 10 nebo 11
nebo některou z povinností uvedených v § 58h odst. 9 nebo 12,
n) poskytne službu jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 6,
o) jedná v rozporu s § 58h odst. 8 nebo vykonává činnost v obchodních
prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s §
58h odst. 8,
p) nepřijme program rovného zacházení nebo jej nezveřejní podle § 58i
odst. 1 nebo nezajistí řádné provádění programu rovného zacházení podle
§ 58i odst. 2,
q) nejmenuje nebo jinak neustanoví do funkce auditora programu podle §
58j odst. 1 nebo jmenuje nebo jinak ustanoví do funkce auditora
programu osobu, která nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1,
r) neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou
nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení
statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance
podle § 58j odst. 8 nebo 9,
s) nezpracuje nebo nepředloží ministerstvu nebo Energetickému
regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy podle §
58k odst. 1, nebo
t) nepřipojí k přepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavy,
distribuční soustavy, zásobníku plynu nebo odběrné plynové zařízení
podle § 58m odst. 1.
(9) Držitel licence na distribuci plynu se dopustí správního deliktu
tím, že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a
odst. 3,
b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje podle § 12a
odst. 4,
c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení distribuce
plynu podle § 59 odst. 5 nebo neobnoví distribuci plynu bezprostředně
po odstranění příčin podle § 59 odst. 6,
d) poruší některou z povinností uvedených v § 59 odst. 8 písm. a), b),
d) až y) nebo z),
e) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností
uvedených v § 59a odst. 2,
f) poruší některou z povinností uvedených v § 59a odst. 3 nebo 4, nebo
neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou
nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení
statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance
podle § 59a odst. 5,
g) jako nájemce nepřevezme pronajatý podnik nebo jeho část do svého
účetnictví nebo nesdělí nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku
v rozporu s § 59a odst. 9,
h) jedná v rozporu s § 59a odst. 12,
i) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z
povinností uvedenou v § 64 odst. 2,
j) neprovozuje, neudržuje nebo neopraví plynovodní přípojku na žádost
jejího vlastníka podle § 66 odst. 4,
k) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení
autorizace podle § 67 odst. 9,
l) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího
provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70
odst. 2,
m) nevybaví všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je
připojeno k jím provozované soustavě, měřicím zařízením podle § 71
odst. 2,
n) nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování nebo
pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,
o) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření
podle § 71 odst. 9,
p) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst.
4,
q) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73
odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze
nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 8,
r) nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynu v
případě stavu nouze vyhlášeného pro část území státu podle § 73 odst.
9,
s) překročí některé z oprávnění uvedených v § 59 odst. 1 písm. i), j)
nebo l), nebo
t) nesplní některou z povinností provozovatele distribuční soustavy
podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního
plynu.
(10) Držitel licence na uskladňování plynu se dopustí správního deliktu
tím, že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a
odst. 3,
b) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení činností
spojených s uskladňováním plynu podle § 60 odst. 5 nebo neobnoví
činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění
příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 60 odst.
6,
c) poruší některou z povinností uvedených v § 60 odst. 8 písm. a), b),
d) až r) nebo s),
d) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností
uvedených v § 60a odst. 2,
e) poruší některou z povinností uvedených v § 60a odst. 3 nebo 4, nebo
neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou
nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení
statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance
podle § 60a odst. 5,
f) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z
povinností uvedenou v § 64 odst. 2,
g) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení
autorizace podle § 67 odst. 9,
h) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího
zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez
souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s
§ 71 odst. 5,
i) neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k
měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,
j) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle §
73 odst. 5,
k) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73
odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze
nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 8,
l) omezí nebo přeruší činnosti spojené s uskladňováním plynu v rozporu
s § 60 odst. 1 písm. f),
m) nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynu podle
Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo
podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho
provedení, nebo
n) nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynu podle
Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
(11) Držitel licence na obchod s plynem se dopustí správního deliktu
tím, že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a
odst. 3,
b) jako dodavatel poslední instance nedodává plyn podle § 12a odst. 2
nebo 6 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovi nebo provozovateli
distribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo ostatní podmínky
dodávky podle § 12a odst. 3,
c) poruší některý ze zákazů stanovených v § 24a odst. 5 nebo § 58n
odst. 5,
d) poruší některou z povinností uvedených v § 61 odst. 2,
e) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst. 1
nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o
rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst.
2,
f) omezí nebo přeruší dodávku plynu zákazníkovi v rozporu s § 61 odst.
1 písm. d), nebo
g) nesplní některou z povinností obchodníka s plynem podle Nařízení o
opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
(12) Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod
tepelné energie se dopustí správního deliktu tím, že
a) neuzavře smlouvu o dodávce tepelné energie, ačkoli mu odběratel
poskytne nezbytné technické údaje, nebo nezajistí dodávku tepelné
energie podle § 76 odst. 1,
b) překročí některé z oprávnění uvedených v § 76 odst. 4,
c) poruší některou z povinností uvedených v § 76 odst. 9,
d) neměří, nevyhodnocuje nebo neúčtuje dodávku tepelné energie podle
skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízení nebo
neosadí, nezapojí nebo neudržuje vlastní měřicí zařízení nebo
pravidelně neověřuje správnost měření podle § 78 odst. 1,
e) nepřezkouší měřicí zařízení nebo jej nevymění podle § 78 odst. 2,
f) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal se způsobem jejího
provedení nebo náklady na její provedení, podle § 86 odst. 2,
g) neinformuje vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu nebo době
trvání provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné
energie podle § 87 odst. 6,
h) nepodřídí se omezení spotřeby tepelné energie při předcházení stavu
nouze nebo při stavu nouze podle § 88 odst. 3, nebo
i) nepřezkoumal účinky výpadku zdroje nebo nezřídil vstupy do tepelné
sítě pro připojení náhradních zdrojů podle § 88 odst. 5.
(13) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého provozovatelem
přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy za poslední
ukončené účetní období, jde-li o správní delikt uvedený v odstavci 3
písm. b), d), nebo m), odstavci 7 písm. b), d), q) nebo r), nebo
odstavci 8,
b) 50 000 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého držitelem licence
za poslední ukončené účetní období, jde-li o správní delikt uvedený v
odstavci 2, 3 písm. a), c), e) až l), odstavci 4 až 6, odstavci 7 písm.
a), c), e) až p) nebo odstavci 9 až 11,
c) 15 000 000 Kč, jde-li o správní delikt uvedený v odstavci 1 nebo
odstavci 12.
§ 91a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k
podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a nebo
neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu zánik oprávnění podle § 7a
odst. 3,
b) poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné
fyzické či právnické osobě nebo rozúčtuje náklady na nákup elektřiny,
plynu nebo tepelné energie v rozporu s § 3 odst. 3,
c) jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli
licence přístup k energetickému zařízení v rozsahu podle § 10 odst. 7,
d) neposkytne ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu nebo Státní
energetické inspekci ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo
informace podle § 15a odst. 1,
e) jako vlastník nebo pronajímatel energetického zařízení nevede v
účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví
nebo pronájmu energetického zařízení podle § 20 odst. 5,
f) neposkytne operátorovi trhu údaje nezbytné pro plnění jeho
povinností nebo neposkytne informace o změnách dodavatele plynu podle §
20a odst. 5 písm. a) nebo f) nebo nepředá nezbytné údaje potřebné k
dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6,
g) poruší některou z povinností stanovených v § 28 odst. 2 písm. a) až
f), h), j), k) nebo odst. 5 nebo některou z povinností stanovených v §
62 odst. 2 písm. b) až i), v § 62 odst. 3 nebo 4,
h) provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází
neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo
provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo
provede zásah na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením bez
předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční
soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,
i) provozuje vlastní náhradní zdroj bez dohody s provozovatelem
přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v rozporu s
§ 28 odst. 4,
j) jako vlastník přímého vedení nebo provozovatel přímého plynovodu
poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3 nebo
jako vlastník příslušné části elektrizační soustavy nebo osoba
provozující plynárenské zařízení nestanoví písemně podmínky pro
realizaci veřejně prospěšné stavby nebo neudělí písemný souhlas s jinou
stavbou nebo stavební nebo jinou činností v ochranném pásmu podle § 46
odst. 11 nebo § 68 odst. 4,
k) nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní
přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí opravy
nebo údržbu tepelné přípojky podle § 79 odst. 3,
l) jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli
přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst.
4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitosti neumožní
provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie
podle § 87 odst. 6,
m) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo § 68
odst. 3 nebo některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13,
n) neupraví odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 49
odst. 2 nebo § 71 odst. 4,
o) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční
soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti
neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4
nebo § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího zařízení
nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,
p) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové,
přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71
odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka v
rozporu s § 78 odst. 3,
q) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k
měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení
podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční
soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,
r) poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné
distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 2 nebo zákaz neoprávněné
přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu uvedený v § 74 odst.
5,
s) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek
elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73 odst. 5 nebo se
nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,
t) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy,
provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v
rozporu s § 68 odst. 6,
u) neupraví odběrné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo
jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízení pro instalaci
měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné
energie podle § 77 odst. 3,
v) provozuje vlastní náhradní či jiný zdroj propojený s rozvodným
zařízením nebo dodává do tohoto zařízení tepelnou energii bez písemné
dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77
odst. 4,
w) jako vlastník nemovitosti nestrpí umístění nebo provozování
rozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6,
x) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech,
kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu
držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie
v rozporu s § 77 odst. 7,
y) poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných
pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele
zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s
§ 87 odst. 4,
z) jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností
nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87
odst. 5.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že jako auditor programu poruší některou z povinností
auditora programu stanovených v § 25a odst. 5, § 58i odst. 8 až 10, §
59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5.
(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel
tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie
nebo licence na rozvod tepelné energie, dopustí správního deliktu tím,
že
a) omezí nebo přeruší dodávku tepelné energie v rozporu s § 76 odst. 4
písm. i), nebo
b) neprovozuje, neudržuje nebo neopravuje tepelnou přípojku na žádost
jejího vlastníka podle § 79 odst. 4.
(4) Za správní delikt uvedený v odstavcích 1 až 3 se uloží pokuta do 15
000 000 Kč s výjimkou správního deliktu podle odstavce 1 písm. s), kdy
lze uložit pokutu až do 50 000 000 Kč.
§ 91b
Správní delikty osoby, která je součástí vertikálně integrovaného
podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele
nebo koncernu
(1) Osoba, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu, se
dopustí správního deliktu tím, že
a) sama nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v provozovateli
přepravní soustavy a současně vyrábí plyn nebo obchoduje s plynem v
rozporu s § 58g odst. 1,
b) nezdrží se jednání nebo udělování pokynů ohledně každodenních
činností provozovatele přepravní soustavy a provozu přepravní soustavy
v rozporu s § 58g odst. 5,
c) jako mateřská společnost udělí provozovateli distribuční soustavy
pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy nebo
jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí
distribuční soustavy v rozporu s § 25a odst. 2 písm. c) nebo § 59a
odst. 2 písm. c), nebo
d) jako mateřská společnost v rozporu s § 60a odst. 2 písm. c) udělí
provozovateli zásobníku plynu pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby
zásobníku plynu nebo jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě
či modernizaci částí zásobníku plynu.
(2) Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo b) se ukládá
pokuta až do výše 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého
osobou, která je součástí vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem přepravní soustavy,
za poslední ukončené účetní období. Za správní delikt uvedený v
odstavci 1 písm. c) nebo d) se ukládá pokuta až do výše 50 000 000 Kč
nebo 1 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je součástí
vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem
distribuční soustavy nebo zásobníku plynu, za poslední ukončené účetní
období.
§ 91c
Pořádková pokuta
(1) Držiteli licence nebo jiné fyzické osobě podnikající nebo právnické
osobě, která znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle tohoto
zákona tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho
oprávnění podle § 18 odst. 4 nebo neposkytne Energetickému regulačnímu
úřadu součinnost, ač je k tomu povinen podle tohoto zákona nebo zákona
upravujícího výkon státní kontroly, nebo nesplní některou z povinností
podle § 18b odst. 4, může Energetický regulační úřad uložit pořádkovou
pokutu do výše 5 000 000 Kč nebo do 1 % z čistého obratu dosaženého
takovou osobou za poslední ukončené účetní období.
(2) Držiteli licence, fyzické osobě podnikající nebo právnické osobě,
která neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu vysvětlení, nepředloží
požadované doklady nebo se neúčastní jednání nebo neumožní
Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů
podle § 96a, je-li účastníkem sporu rozhodovaného Energetickým
regulačním úřadem, může Energetický regulační úřad uložit pořádkovou
pokutu do výše 100 000 Kč.
(3) Pořádkovou pokutu lze ukládat opakovaně. Úhrn opakovaně uložených
pořádkových pokut podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 20 000 000 Kč nebo
10 % z čistého obratu dosaženého držitelem licence, fyzickou osobou
nebo právnickou osobou za poslední ukončené účetní období. Úhrn
opakovaně uložených pořádkových pokut podle odstavce 2 nesmí přesáhnout
500 000 Kč.
(4) Řízení o uložení pořádkové pokuty lze zahájit do 2 měsíců ode dne,
kdy byla povinnost porušena. Pořádková pokuta je příjmem státního
rozpočtu.
§ 91d
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
povinnosti zabránila.
(2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům,
době trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
Energetický regulační úřad. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a
jejich správu vykonává Energetický regulační úřad podle daňového řádu.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt přechází na
kteréhokoliv jejího právního nástupce; tím není dotčena odpovědnost
původní právnické osoby, pokud v důsledku přeměny nezanikla.
(7) Má-li zaniklá právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za
správní delikt každý z nich. Při výměře pokuty se přihlédne též k tomu,
v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné
výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý
z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.
(8) Zanikla-li právnická osoba, která správní delikt spáchala, až po
nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla za tento správní delikt
uložena pokuta, přechází povinnost tuto pokutu zaplatit na právního
nástupce zaniklé právnické osoby. Je-li právních nástupců více,
odpovídají za zaplacení pokuty společně a nerozdílně.
HLAVA ČTVRTÁ
STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE
§ 92
(1) Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze.
(2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na
ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty jsou
vnitřními organizačními jednotkami Státní energetické inspekce. Sídla
územních inspektorátů stanoví ústřední ředitel.
(3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely
hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají
územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní
energetické inspekce.
(4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního
inspektorátu je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ústředního
ředitele a ředitele se řídí zákonem o státní službě.
Působnost
§ 93
(1) Státní energetická inspekce kontroluje na návrh ministerstva,
Energetického regulačního úřadu nebo z vlastního podnětu dodržování
a) zákona o hospodaření energií^5a),
b) zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů,
c) zákona o cenách^4) v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České
republiky v oblasti cen^13).
(2) Státní energetická inspekce na základě vlastního zjištění ukládá
pokuty za porušení právních předpisů podle odstavce 1.
(3) Při výkonu kontroly se Státní energetická inspekce řídí zvláštním
právním předpisem.^14)
§ 94
(1) Státní energetická inspekce je oprávněna
a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných
nedostatků a ve stanovené lhůtě podání písemné zprávy o jejich
odstranění,
b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým
auditem a o lhůtách,
c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Národního programu
hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a
druhotných zdrojů uvádějí v žádostech a vyhodnoceních úplné a pravdivé
údaje,
d) ověřovat úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších
opatření ke zvýšení energetické účinnosti včetně stávajících
vnitrostátních opatření ke zvýšení energetické účinnosti,
e) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení
energetické účinnosti a o jejich finančních a správních rámcích,
f) vyžadovat informace potřebné k výkonu její činnosti.
(2) Státní energetická inspekce zajišťuje dozor nad tím, zda jsou
výrobky spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo
dále distribuovány v souladu s požadavky stanovenými zákonem o
hospodaření energií. V této souvislosti je Státní energetická inspekce
oprávněna
a) vyžádat si od kontrolovaných osob veškeré informace potřebné k
posouzení souladu výrobků spojených se spotřebou energie s požadavky
zákona o hospodaření energií,
b) převzít na náklad kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků
spojených se spotřebou energie k posouzení, zda tyto výrobky splňují
požadavky zákona o hospodaření energií,
c) provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda
výrobky spojené se spotřebou energie plní požadavky zákona o
hospodaření energií; provedení těchto rozborů se zajišťuje u
příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobek
nesplňuje požadavky zákona o hospodaření energií, hradí náklady na
provedení rozboru kontrolovaná osoba,
d) uložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě odstranily
zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby
neprodleně provedly nezbytná opatření k nápravě,
e) nařídit omezení nebo zákaz uvádění na trh, uvádění do provozu nebo
distribuci výrobku spojeného se spotřebou energie do doby, než je
odstraněn protiprávní stav,
f) nařídit stažení nevyhovujícího výrobku spojeného se spotřebou
energie z trhu; současně může Státní energetická inspekce nařídit
zničení výrobku spojeného se spotřebou energie nebo nařídit jeho
znehodnocení,
g) oznámit opatření přijatá podle písmen e) a f) neprodleně Evropské
komisi a ostatním členským státům Evropské unie.
(3) Státní energetická inspekce, jako dotčený správní orgán, uplatňuje
stanovisko k územnímu plánu a regulačnímu plánu a závazná stanoviska v
územním řízení a stavebním řízení^4d).
(4) Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky
spotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků
spojených se spotřebou energie.
(5) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh
ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu, je povinna je
seznámit s výsledky šetření.
(6) Rozhodnutí v prvním stupni vydává Státní energetická inspekce. O
odvolání proti rozhodnutí Státní energetické inspekce rozhoduje
ústřední ředitel Státní energetické inspekce.
§ 95
Ukládání pokut
(1) Při stanovení výše pokuty Státní energetická inspekce přihlédne k
závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jejího porušení a
jeho následkům a k okolnostem, za nichž k porušení došlo.
(2) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
povinnosti zabránila.
(3) Pokuty ukládá v prvním stupni Státní energetická inspekce. O
odvolání proti uložení pokuty rozhoduje ústřední ředitel Státní
energetické inspekce.
(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se
územní inspektorát o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do
dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit,
uplynuly-li od porušení tři roky.
(5) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a správu jejich placení
vykonává Státní energetická inspekce.
(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
HLAVA PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 96
(1) Energetický regulační úřad je příslušný k rozhodování sporů o
právech či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17
odst. 5 písm. b) tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí
ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání
návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí Energetického
regulačního úřadu souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž je souhlas
odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu doručen tomuto
úřadu. V opačném případě Energetický regulační úřad návrh usnesením
odloží.
(2) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem se ustanovení
správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije.
(3) Rozhoduje-li Energetický regulační úřad spor o uzavření nebo změnu
smlouvy, jejímž předmětem je připojení nebo přístup k přenosové
soustavě, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě, těžebnímu
plynovodu nebo zásobníku plynu nebo o uzavření jiné smlouvy podle § 17
odst. 7, rozhodne Energetický regulační úřad o úpravě vzájemných práv a
povinností stran sporu. Při rozhodování dbá, aby nedošlo k založení
nerovnováhy v právech a povinnostech stran sporu.
(4) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem se při nahlížení
do spisu zákonem uznaná povinnost mlčenlivosti vztahuje kromě jiných
zákonem chráněných nebo uznaných tajemství rovněž na zachování
obchodního tajemství nebo ochranu důvěrných informací z obchodního
styku podle obchodního zákoníku. Spis musí zahrnovat vedle listin
obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých bylo toto tajemství
odstraněno, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství
neobsahuje. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba, které
ochrana takového tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících
takové tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo takové tajemství
odstraněno, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný
výtah, který tajemství neobsahuje.
(5) Smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou
závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského nebo
obchodního zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá
něco jiného.
(6) Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění
povinnosti nad rámec licence, je povinen v rozsahu požadovaném
dodavatelem nad rámec licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s
držitelem licence i vůči dodavateli nad rámec licence po dobu
vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence, pokud
dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto smluv od
právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.
(7) Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu
podle § 12 odst. 2 nebo 3, povinnost vyplývající z opatření uloženého
rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo §
58l odst. 2 přechází na právního nástupce. Povinnost vyplývající z
rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10 odst. 7 nebo § 12
odst. 7 tohoto zákona přechází podle povahy na právního nástupce nebo
na nabyvatele energetického zařízení, k němuž je rozhodnutí
Energetického regulačního úřadu vázáno. Je-li právních nástupců nebo
nabyvatelů energetického zařízení více, odpovídají za splnění
povinnosti společně a nerozdílně.
(8) Dozor nad dodržováním tohoto zákona, zákona o hospodaření energií a
zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů v
objektech důležitých pro obranu státu provádí Ministerstvo obrany, v
objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České
republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného
sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace,
Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu
a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí
Ministerstvo vnitra, v objektech Ministerstva spravedlnosti provádí
Ministerstvo spravedlnosti. Při výkonu dozoru postupuje Ministerstvo
obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti podle § 18
tohoto zákona a v případě uložení pokuty podle hlavy třetí tohoto
zákona nebo podle hlavy páté zákona o hospodaření energií nebo podle
hlavy desáté zákona o podporovaných zdrojích energie.
§ 96a
V průběhu řízení o rozhodnutí sporu je Energetický regulační úřad
oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na
podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. Účastník
řízení je povinen na výzvu a ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním
úřadem
a) poskytnout vysvětlení, předložit požadované doklady vztahující se k
předmětu sporu a účastnit se jednání,
b) umožnit Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých
obchodních záznamů, které se týkají vedeného sporu.
§ 96b
(1) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) má podání návrhu na rozhodnutí
sporu tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u
soudu.
(2) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) je návrh nepřípustný, jestliže
a) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před
soudem zahájeno, nebo
b) spor je nebo již byl předmětem rozhodčího řízení.
§ 96c
Přezkum souladu rozhodnutí Energetického regulačního úřadu s předpisem
Evropské unie
(1) Rozhodne-li Komise o tom, že rozhodnutí vydané Energetickým
regulačním úřadem je v rozporu s předpisem Evropské unie^22), provede
Energetický regulační úřad přezkumné řízení a vydá rozhodnutí do 2
měsíců ode dne, kdy Komise takové rozhodnutí vydala. Energetický
regulační úřad o vydání rozhodnutí informuje bez zbytečného odkladu
Komisi.
(2) Pro přezkoumání souladu rozhodnutí vydaného Energetickým regulačním
úřadem s předpisem Evropské unie platí obdobně ustanovení správního
řádu o přezkumném řízení s tím, že Energetický regulační úřad není
vázán lhůtami pro vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení a pro
vydání rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení.
§ 96d
Donucovací pokuty
(1) Energetický regulační úřad vymáhá ukládáním donucovacích pokut
splnění
a) povinnosti pokračovat ve výkonu licencované činnosti po dobu
stanovenou v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10
odst. 4,
b) povinnosti poskytnout energetické zařízení držiteli licence pro
výkon povinnosti nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického
regulačního úřadu podle § 10 odst. 7 nebo § 12 odst. 7,
c) povinnosti poskytovat dodávky tepelné energie nad rámec licence nebo
distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence podle
rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2 nebo 3,
d) povinnosti vyplývající z opatření k nápravě nebo podmínek
stanovených k zajištění splnění opatření k nápravě uložených
rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18 odst. 3,
e) povinnosti vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím
Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2,
f) povinnosti vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu,
Komise nebo Agentury vydaného podle Nařízení o podmínkách přístupu do
sítě pro příhraniční obchod s elektřinou nebo Nařízení o podmínkách
přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo podle přímo
použitelného předpisu vydaného na jejich základě nebo k jejich
provedení nebo splnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí ministerstva
vydaného podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek
zemního plynu.
(2) Ustanovení § 105 odst. 2 správního řádu není dotčeno.
(3) Donucovací pokuty lze ukládat opakovaně. Výše jednotlivé donucovací
pokuty ukládané
a) fyzické osobě nesmí přesahovat 100 000 Kč,
b) držiteli licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné
energie nebo jiné právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající nesmí
přesahovat 1 000 000 Kč,
c) jinému držiteli licence neuvedenému v písmeni b) nesmí přesahovat 5
000 000 Kč.
§ 97
zrušen
§ 97a
Schvalovací řízení a řízení o stanovení řádu
(1) Řízení o schválení Pravidel provozování přenosové soustavy,
Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní
soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele
zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu nebo jiných
obdobných podmínek či postupů, jejichž schválení Energetickým
regulačním úřadem ukládá právní předpis, nebo jejich změn (dále jen
„řád“) se zahajuje na žádost držitele licence. Řízení o stanovení řádu
se zahajuje z moci úřední.
(2) Účastníkem řízení je držitel licence, jehož řád je předmětem
řízení.
(3) Dostane-li se schválený řád vlivem změny právní úpravy do rozporu s
právním předpisem, je držitel licence povinen předložit do 3 měsíců od
nabytí účinnosti takového právního předpisu Energetickému regulačnímu
úřadu ke schválení návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu,
kterým se rozpor s právním předpisem odstraní. V ostatních případech je
držitel licence povinen návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného
řádu předložit nejméně 3 měsíce přede dnem navrhované účinnosti nového
řádu nebo změny schváleného řádu.
(4) Nepředloží-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu ke
schválení návrh řádu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebo ve lhůtě
podle odstavce 3, Energetický regulační úřad vyzve držitele licence k
jeho předložení a stanoví přiměřenou lhůtu. Po marném uplynutí lhůty
stanovené ve výzvě Energetický regulační úřad zahájí řízení o stanovení
řádu. Zahájení řízení z moci úřední brání zahájení řízení v téže věci
na žádost držitele licence.
(5) Pokud zvláštní právní předpis ukládá projednání návrhu řádu s
dotčenými osobami, musí držitel licence projednání a jeho výsledky
doložit současně s návrhem řádu na jeho schválení. Pokud držitel
licence nedoloží projednání návrhu řádu a jeho výsledky ani po zahájení
řízení ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem, postupuje
Energetický regulační úřad podle odstavce 6.
(6) Energetický regulační úřad po zahájení řízení zveřejní návrh řádu
způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních
dnů, není-li právním předpisem stanovena jiná lhůta. Oznámení o
zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s
uvedením, o jaký návrh se jedná, kde je možné se s ním seznámit a do
kdy je možné uplatnit připomínky. To neplatí v případě, kdy držitel
licence projednal návrh řádu s dotčenými osobami podle odstavce 5 věty
první.
(7) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být schválením nebo stanovením
řádu přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit
připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu řádu
netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy
nemohou být schválením řádu přímo dotčeny, nebo připomínkami bez
odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad
nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační
úřad před vydáním rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Energetický regulační úřad může návrh řádu upravit s přihlédnutím k
vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné
změně návrhu řádu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o
opakovaném zveřejnění návrhu řádu podle odstavce 6.
(8) Na postup Energetického regulačního úřadu podle odstavce 6 a
uplatňování připomínek a jejich vypořádání podle odstavce 7 se
nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Po dobu zveřejnění návrhu
řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup neběží lhůta pro vydání
rozhodnutí. V řízení o schválení návrhu řádu se § 45 odst. 4 správního
řádu nepoužije.
(9) Energetický regulační úřad návrh řádu, popřípadě návrh řádu
upravený podle odstavce 7 schválí, není-li v rozporu s právním
předpisem a pokud schválením návrhu řádu nedojde k založení značné
nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu, jinak návrh řádu
zamítne. V případě, kdy návrh řádu nebyl zcela nebo zčásti schválen,
může Energetický regulační úřad stanovit řád nebo jeho část v řízení
zahájeném z moci úřední.
(10) V řízení o stanovení řádu postupuje Energetický regulační úřad
tak, aby stanovením řádu nedošlo k založení značné nerovnováhy v
právech a povinnostech účastníků trhu. Stanovený řád je držitel licence
povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit.
§ 98
Přechodná ustanovení
(1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických
odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne
účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich
oprávnění k podnikání zaniká.
(2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle
dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto
zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle
dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti
tohoto zákona.
(3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních
právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v
těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání,
která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.
(5) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a
skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich
dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost
do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich
oprávnění k podnikání zaniká.
(6) zrušen
(7) zrušen
(8) zrušen
(9) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při
změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí
účinností tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních
předpisů.
(10) O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická
osoba, která požádá o územní rozhodnutí na novou výstavbu po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(11) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o
výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické
inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou
inspekcí podle tohoto zákona.
(12) Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto
zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(13) Provozovatel, respektive výrobce, zajistí promítnutí existujícího
věcného břemene podle § 24 odst. 4, § 25 odst. 5, § 57 odst. 2, § 58
odst. 2, § 59 odst. 2, § 60 odst. 2 a § 76 odst. 7 u energetických sítí
a zařízení daných do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona do
katastru nemovitostí do konce roku 2017. Podrobnosti stanoví zvláštní
právní předpis^19).
§ 98a
Zmocňovací ustanovení
(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) druhy měřicích zařízení, umístění měřicích zařízení a způsoby a
podmínky jejich instalace, způsoby vyhodnocování a určení množství
odebrané elektřiny nebo plynu v případě závady měřicího zařízení a
způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce,
přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce,
uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu a neoprávněném odběru
tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu
potřebných pro plnění jeho povinností,
b) způsoby dispečerského řízení, rozsah a postup při dispečerském
řízení výroben elektřiny, pravidla spolupráce technických dispečinků,
termíny a rozsah údajů předávaných provozovateli přenosové soustavy,
přepravní soustavy, provozovateli zásobníku plynu nebo provozovateli
distribuční soustavy pro dispečerské řízení, přípravu provozu přenosové
nebo přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a pro provoz a rozvoj
elektrizační nebo plynárenské soustavy, vyhodnocování provozu
elektrizační a plynárenské soustavy a způsob využívání zařízení pro
poskytování podpůrných služeb, způsob a postup stanovení neodebrané
elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení
podle § 26 odst. 5 a požadavky na technické vybavení výroben elektřiny
pro účely dispečerského řízení, při případném omezování výroby
elektřiny z obnovitelných zdrojů přihlédnout k technické a organizační
náročnosti regulace jednotlivých typů obnovitelných zdrojů,
c) způsoby tvorby bilancí plynárenské soustavy, postupy pro sledování
kapacit a výkonů v plynárenské soustavě a termíny a rozsah údajů
předávaných účastníky trhu s plynem operátorovi trhu pro tvorbu bilancí
a sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě,
d) náležitosti žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení
autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení včetně vzorů
žádostí a podmínky pro posuzování těchto žádostí,
e) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu
nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu
nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování
výroby elektřiny, spotřeby elektřiny, plynu a tepla včetně regulačního,
vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované
dodávky plynu a obsahové náležitosti havarijních plánů, způsob
zajištění bezpečnostních standardů plynu, rozsah chráněných zákazníků
včetně způsobu určení jejich spotřeby plynu, jejichž dodavatelé mají
povinnost plnit bezpečnostní standard dodávky plynu,
f) způsob a postup registrace technických pravidel v plynárenství u
Hospodářské komory České republiky,
g) způsob dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném
měření odebíraného množství tepelné energie pro více odběrných míst
nebo v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií
objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o
dodávce tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení
nákladů,
h) vzory žádostí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny a
postup ministerstva při jejich posuzování.
(2) Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou
a) způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné
způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného
území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k
užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného
zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a žádostí
o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě
Evropské unie,
b) obsahové náležitosti Pravidel provozování přenosové soustavy,
Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní
soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele
zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu,
c) požadovanou kvalitu dodávek a služeb v elektroenergetice a
plynárenství, výši náhrad za její nedodržení, postupy a lhůty pro
uplatnění nároku na náhradu a postupy pro vykazování dodržování kvality
dodávek a služeb,
d) postup stanovení výše finančního příspěvku držitelů licence do
fondu, postup čerpání finančních prostředků z fondu, způsob výpočtu
prokazatelné ztráty při plnění povinností nad rámec licence a doklady,
kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,
e) náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů,
odpisové sazby pro účely regulace a pravidla pro sestavování
regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání,
f) způsob regulace v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen
a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o
cenách, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti,
podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení
energetické účinnosti,
g) podmínky připojení výroben elektřiny, výroben plynu, distribučních
soustav, zásobníků plynu a odběrných míst zákazníků k elektrizační nebo
plynárenské soustavě, způsob stanovení podílu nákladů spojených s
připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny
nebo plynu a pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení,
h) Pravidla trhu s elektřinou, která stanoví
1. podmínky přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám,
rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přenosové a k
distribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku kapacit v elektrizační
soustavě,
2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s
elektřinou a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora
trhu,
3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za
odchylku,
4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a
vyúčtování dodávek elektřiny a ostatních služeb, postupy pro
vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek, včetně zúčtování a
vypořádání regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu
nouze,
5. postupy pro obstarávání regulační energie a způsoby zúčtování
regulační energie,
6. postupy pro uplatnění povinně vykoupené elektřiny z obnovitelných
zdrojů na trhu s elektřinou,
7. organizaci krátkodobého trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu a
způsoby jejich vypořádání,
8. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek
elektřiny,
9. termíny a postup při volbě a změně dodavatele elektřiny,
10. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při
neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu,
11. postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem poslední
instance,
12. strukturu cen za činnosti operátora trhu a způsob a termíny
účtování a úhrad ceny za činnosti operátora trhu jednotlivými účastníky
trhu s elektřinou,
i) Pravidla trhu s plynem, která stanoví
1. pravidla přístupu k přepravní soustavě, k distribučním soustavám a k
zásobníku plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu
k přepravní soustavě, distribuční soustavě a zásobníku plynu a způsoby
řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavě,
2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynem a
termíny uzavírání smluv,
3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za
odchylku,
4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a
vyúčtování dodávek plynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování,
zúčtování a vyrovnávání odchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího
plynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze,
5. postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací,
6. postup provozovatele zásobníku plynu při prodeji nevytěženého plynu
z zásobníku plynu po zániku smlouvy o uskladňování plynu,
7. druhy krátkodobých trhů, jejich organizaci a způsoby jejich
vypořádání,
8. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu,
9. termíny a postup při volbě a změně dodavatele plynu,
10. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynu při
neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě,
11. postup při zajištění dodávky plynu dodavatelem poslední instance,
12. strukturu cen za činnosti operátora trhu a způsob a termíny
účtování a úhrad ceny za činnosti operátora trhu jednotlivými účastníky
trhu s plynem,
j) rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu
nebo tepelné energie a souvisejících služeb,
k) rozsah uchovávaných údajů o plnění podle smluv na dodávky elektřiny
nebo plynu nebo jejich derivátů,
l) náležitosti žádosti o schválení jmenování, volby a odvolání
statutárního orgánu, členů statutárního orgánu nebo členů dozorčí rady
nezávislého provozovatele přepravní soustavy, náležitosti žádosti o
schválení jmenování nebo jiného ustanovení do funkce a odvolání z
funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a
způsoby prokazování odborné způsobilosti auditora programu.
(3) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou pravidla pro
rozúčtování nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé
vody mezi konečné spotřebitele.
§ 99
Závěrečná ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.
2. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve
znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších
zákonů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
správy České republiky
§ 100
V § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č.
34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č.
25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č.
173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č.
9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č.
203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva
České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č.
173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č.
23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č.
239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č.
350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č.
474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č.
166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č.
89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č.
272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č.
148/2000 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č.
154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č.
257/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se za bodem 10 tečka nahrazuje
čárkou a doplňuje se bod 11, který zní:
"11. Energetický regulační úřad.".
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen
§ 101
Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti
cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona
č. 151/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se za slovo "ministerstev," vkládají slova "jiných správních
úřadů,".
2. Za § 2b se vkládá nový § 2c, který zní:
"§ 2c
Energetický regulační úřad
a) vykonává působnost při uplatňování, regulaci, sjednávání a kontrole
cen v oblasti energetiky,
b) vydává právní předpisy pro regulaci, sjednávání a kontrolu cen v
oblasti energetiky,
c) vydává rozhodnutí o regulaci cen včetně pravidel pro klíčování
nákladů, výnosů a hospodářského výsledku regulovaných a neregulovaných
činností.".
3. V § 3 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Státní energetická inspekce provádí kontrolu dodržování cenových
předpisů v energetice.
(4) Státní energetická inspekce ukládá za porušení cenových předpisů v
oblasti cen energie pokuty podle zvláštního právního předpisu.2)".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna živnostenského zákona
§ 102
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: chemická výroba zákona č.
455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění
zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb.,
zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb.,
zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb.,
zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb.,
zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb.,
zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb.,
zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb.,
zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb.,
zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb.,
zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb.,
zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb.,
zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb.,
zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.,
zákona č. 309/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se doplňuje obor
živnosti takto:
Text ve sloupci 1 zní:
"Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v
tlakových nádobách, včetně jejich dopravy",
text ve sloupci 2 zní:
"úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru
zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru".
ČÁST PÁTÁ
zrušena
§ 103
zrušen
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 104
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.
Bezpečnostní pásma plynových zařízení
druh zařízení: velikost pásma:
Zásobníky (od oplocení)
mimo samostatně umístěných sond 250 m
Tlakové zásobníky zkapalněných plynů
do vnitřního obsahu nad 5 m3 do 20 m3 20 m
nad 20 m3 do 100 m3 40 m
nad 100 m3 do 250 m3 60 m
nad 250 m3 do 500 m3 100 m
nad 500 m3 do 1000 m3 150 m
nad 1000 m3 do 3000 m3 200 m
nad 3000 m3 300 m
Plynojemy do 100 m3 30 m
nad 100 m3 50 m
Plnírny plynů (od technologie) 100 m
Zkapalňovací stanice stlačených plynů 100 m
Odpařovací stanice zkapalněných plynů 100 m
Kompresorové stanice (od technologie) 200 m
Regulační stanice vysokotlaké
do tlaku 40 barů včetně 10 m
Regulační stanice s tlakem nad 40 barů 20 m
druh zařízení: velikost pásma:
Vysokotlaké plynovody a plynovodní
přípojky do tlaku 40 barů včetně
do DN 100 včetně 10 m
nad DN 100 do DN 300 včetně 20 m
nad DN 300 do DN 500 včetně 30 m
nad DN 500 do DN 700 včetně 45 m
nad DN 700 65 m
Vysokotlaké plynovody a plynovodní
přípojky s tlakem nad 40 barů
do DN 100 včetně 80 m
nad DN 100 do DN 500 včetně 120 m
nad DN 500 160 m
Sondy zásobníku plynu
od jejich ústí
s tlakem do 100 barů 80 m
s tlakem nad 100 barů 150 m.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 278/2003 Sb.
Souběžné dodávky elektrické energie a plynu uskutečňované na základě
smluv uzavřených ke dni účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními
předpisy.
Čl. II zákona č. 670/2004 Sb.
Přechodná a závěrečná ustanovení
1. Operátor trhu s elektřinou musí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona požádat o udělení licence.
2. Práva a povinnosti Bilančního centra podle tohoto zákona vykonává do
31. prosince 2004 Ústřední plynárenský dispečink.
3. Osoby založené v souvislosti s oddělením provozovatelů distribučních
soustav podle § 25 odst. 3 nebo § 59a odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb.,
ve znění tohoto zákona, nebo provozovatele přepravní soustavy podle §
58a odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, musí do 30
dnů ode dne jejich založení požádat o udělení licence. Do doby udělení
licence nebo do doby vzniku těchto osob, je-li tento den pozdější,
vykonávají práva a povinnosti podle tohoto zákona dosavadní držitelé
licencí; k témuž dni zanikají souběžně držené licence provozovatelů
distribučních soustav, s výjimkou licence na distribuci elektřiny a
licence na distribuci plynu, a u provozovatele přepravní soustavy
souběžně držené licence, s výjimkou licence na přepravu plynu.
4. Práva a povinnosti vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny a ze
smluv o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřených souběžným
držitelem licence na distribuci elektřiny a licence na obchod s
elektřinou, přecházejí na držitele licence na obchod s elektřinou,
který vznikl v souvislosti s oddělením podle § 25a zákona č. 458/2000
Sb., ve znění tohoto zákona.
5. Práva a povinnosti vyplývající ze smluv o dodávce plynu a ze smluv o
sdružených službách dodávky plynu uzavřených souběžným držitelem
licence na distribuci plynu a licence na obchod s plynem přecházejí na
držitele licence na obchod s plynem, který vznikl v souvislosti s
oddělením podle § 59a zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona.
6. Poprvé je provozovatel přenosové, přepravní nebo distribuční
soustavy povinen zpracovat a předat Energetickému regulačnímu úřadu a
ministerstvu program podle § 24a odst. 2 písm. d), § 25a odst. 2 písm.
d), § 58a odst. 2 písm. d) a § 59a odst. 2 písm. d) do 90 dní ode dne
nabytí účinnosti toho zákona.
7. Vertikálně integrovaný plynárenský podnikatel, který je držitelem
licence na přepravu plynu, je povinen rozhodnout o způsobu oddělení
podle § 58a a toto své rozhodnutí do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto
zákona písemně oznámit ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu.
8. Stane-li se chráněný zákazník podle § 21 nebo § 55 oprávněným
zákazníkem, není smlouva o dodávce elektřiny nebo o dodávce plynu
uzavřená podle dosavadních předpisů dotčena a nadále se považuje za
smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo za smlouvu o
sdružených službách dodávky plynu a cena stanovená ve smlouvě o dodávce
elektřiny nebo o dodávce plynu odkazem na cenové rozhodnutí, týkající
se elektřiny nebo plynu, se nahrazuje odkazem na ceník dodavatele
elektřiny nebo dodavatele plynu, který musí být zveřejněn minimálně 30
dnů před termínem platnosti uvedených cen; v případě, že oprávněný
zákazník s touto cenou nesouhlasí, má právo smlouvu vypovědět s
výpovědní lhůtou jeden měsíc. Výpovědní lhůta začíná prvním dnem
následujícího kalendářního měsíce.
9. Práva a povinnosti vyplývající ze smluv o připojení uzavřených podle
dosavadních předpisů souběžným držitelem licence na distribuci
elektřiny a licence na obchod s elektřinou přecházejí na držitele
licence na distribuci elektřiny, který vznikl v souvislosti s oddělením
podle § 25a zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona.
10. Práva a povinnosti vyplývající ze smluv o připojení uzavřených
podle dosavadních předpisů souběžným držitelem licence na distribuci
plynu a licence na obchod s plynem přecházejí na držitele licence na
distribuci plynu, který vznikl v souvislosti s oddělením podle § 59a
zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona.
11. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož omezení jejich užívání, která
vznikla na základě smluv uzavřených souběžným držitelem licence na
distribuci elektřiny a licence na obchod s elektřinou podle dosavadních
předpisů, přecházejí na držitele licence na distribuci elektřiny, který
vznikl v souvislosti s oddělením podle § 25a tohoto zákona.
12. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož omezení jejich užívání, která
vznikla na základě smluv uzavřených souběžným držitelem licence na
přepravu plynu a licence na obchod s plynem podle dosavadních předpisů,
přecházejí na držitele licence na přepravu plynu, který vznikl v
souvislosti s oddělením podle § 58a tohoto zákona.
13. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož omezení jejich užívání, která
vznikla na základě smluv uzavřených souběžným držitelem licence na
distribuci plynu a licence na obchod s plynem podle dosavadních
předpisů, přecházejí na držitele licence na distribuci plynu, který
vznikl v souvislosti s oddělením podle § 59a tohoto zákona.
14. Rozhodne-li Energetický regulační úřad o změně dodavatele poslední
instance, přecházejí práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených
mezi dosavadním dodavatelem poslední instance a konečným zákazníkem na
nového dodavatele poslední instance. Dosavadní dodavatel poslední
instance je povinen poskytnout nově vybranému dodavateli poslední
instance součinnost a nezbytné údaje.
15. Energetický regulační úřad může rozhodnout o možnosti zahrnutí
oprávněných minimálních nákladů vzniklých držitelům licence na přenos
elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu a distribuci plynu v
souvislosti s otevřením trhu s elektřinou nebo trhu s plynem do
regulovaných cen.
16. Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů. Autorizace na podnikání v
energetických odvětvích vydané podle předchozích právních předpisů
zanikají k 31. březnu 2005.
Čl. II zákona č. 158/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání,
která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají
nedotčena.
2. Práva a povinnosti operátora trhu v oblasti plynárenství vykonávají
do posledního dne šestého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona provozovatel přepravní soustavy a Bilanční centrum.
3. Regulace cen za mezinárodní přepravu plynu se nevztahuje na smlouvy
uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Provozovatel distribuční soustavy je povinen provést technická
opatření k ochraně ptactva u stávajících stožárů venkovního vedení
vysokého napětí do 15 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Do nabytí účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává ústředního
ředitele Státní energetické inspekce ministr průmyslu a obchodu.
6. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
7. Osvědčení o původu elektřiny vydaná podle dosavadních právních
předpisů zůstávají v platnosti.
8. Vydaná rozhodnutí o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny,
přímého vedení nebo výrobny tepelné energie zůstávají v platnosti.
9. Předseda jmenovaný podle dosavadních právních předpisů je předsedou
Energetického regulačního úřadu podle tohoto zákona s funkčním obdobím
2 roky.
Čl. XXXVI zákona č. 223/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se
posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 211/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Do doby, než provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
přepravní soustavy požádá o udělení certifikátu, nejpozději však do 3.
března 2012, se nepoužijí ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona upravující povinnost
vlastnického oddělení provozovatele přenosové soustavy nebo
provozovatele přepravní soustavy a ustanovení upravující povinnost
zřídit nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Do doby, než
Energetický regulační úřad rozhodne o udělení certifikátu provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, se nadále,
nejpozději však do 3. března 2012, použijí ustanovení zákona č.
458/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o
oddělení provozovatele přenosové soustavy nebo o oddělení provozovatele
přepravní soustavy.
2. Požádá-li držitel licence na přenos elektřiny nebo přepravu plynu o
udělení certifikátu nejpozději do 3. března 2012, do doby vydání
rozhodnutí o udělení certifikátu se nepoužije ustanovení § 10a odst. 1
zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
3. Provozovatel přepravní soustavy navrhne do 6 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona osobě, pro kterou zajišťuje přepravu plynu na
základě smlouvy o přepravě plynu uzavřené přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, změnu této smlouvy tak, aby splňovala podmínky
ustanovení § 58 odst. 8 písm. y) a z) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Návrh změny uzavřené smlouvy podle bodu 3 je přípustný pouze v míře
nezbytně nutné pro splnění podmínek ustanovení § 58 odst. 8 písm. y) a
z) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, a nesmí mít vliv na určení sjednaných vstupních a
výstupních bodů přepravní soustavy a přepravní kapacita na každém z
nich je rovna přepravní kapacitě sjednané v uzavřené smlouvě podle
smluvní trasy. Součet plateb za přepravní kapacitu na vstupním a
výstupním bodě přepravní soustavy a ostatních souvisejících plateb je
roven součtu všech plateb podle uzavřené smlouvy a platba za přepravní
kapacitu na vstupním bodě přepravní soustavy je rovna platbě za
přepravní kapacitu na tomto vstupním bodě podle platného tarifu
provozovatele přepravní soustavy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Provozovatel přepravní soustavy nesmí návrh změny uzavřené smlouvy
odvolat nebo jeho přijetí vázat na určitou lhůtu či podmínku. Tento
návrh je závazný až do okamžiku jeho přijetí účastníkem trhu s plynem.
6. Nedojde-li k dohodě o změně smlouvy podle bodů 3 až 5, není tato
skutečnost důvodem k odstoupení od smlouvy.
7. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. V územních řízeních o umístění výrobny elektřiny
zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se nepoužijí
ustanovení § 30a až 30d zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Kontroly započaté Státní energetickou inspekcí v oblasti působnosti,
která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Energetický
regulační úřad a která před tímto dnem nebyla dokončena, dokončí
Energetický regulační úřad.
9. Řízení o uložení pokuty zahájená Státní energetickou inspekcí v
oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází
na Energetický regulační úřad a která před tímto dnem nebyla pravomocně
skončena, dokončí Energetický regulační úřad. Pokuta se uloží podle
zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona. Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se prodlužují o 30 dnů.
10. O opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím vydaným Státní
energetickou inspekcí v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona přechází na Energetický regulační úřad, a o kterých před
tímto dnem nebylo rozhodnuto, rozhodne předseda Energetického
regulačního úřadu. Lhůta pro vydání rozhodnutí o opravném prostředku se
prodlužuje o 30 dnů. Přitom postupuje podle ustanovení správního řádu o
řízení o rozkladu.
11. Výkon rozhodnutí o uložení pokuty zahájený Státní energetickou
inspekcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Státní
energetická inspekce. Výkon rozhodnutí Státní energetické inspekce o
uložení pokuty, který bude možné zahájit až po nabytí účinnosti tohoto
zákona, provede Energetický regulační úřad. Výkon rozhodnutí Státní
energetické inspekce o uložení pokuty, který mohl být zahájen přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provede Energetický regulační
úřad.
12. Omezení podle § 58d odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahují na osoby,
jejichž funkční období nebo pracovněprávní vztah k provozovateli
přepravní soustavy vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
13. Provozovatel zásobníku plynu je povinen provést oddělení
provozovatele zásobníku plynu podle tohoto zákona do 6 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
14. Výrobce elektřiny je povinen vybavit výrobnu elektřiny s
instalovaným výkonem 2 MW a více uvedenou do provozu před nabytím
účinnosti tohoto zákona zařízením umožňujícím dispečerské řízení do 30.
června 2012.
15. Výrobce elektřiny je povinen vybavit výrobnu elektřiny s
instalovaným výkonem od 100 kW do 2 MW uvedenou do provozu před nabytím
účinnosti tohoto zákona zařízením umožňujícím dispečerské řízení do 30.
června 2013.
16. Délka funkčního období předsedy Energetického regulačního úřadu
jmenovaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí zákonem
č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
17. Pro rozpočtový rok, který následuje po roce, ve kterém nabude tento
zákon účinnosti, se při stanovení roční výše poplatku vychází z
celkového množství elektřiny a plynu, za které účastníci trhu s
elektřinou a účastníci trhu s plynem hradí v souladu s cenovými
předpisy cenu za zúčtování operátora trhu, spotřebovaného v České
republice v roce 2010. Energetický regulační úřad uveřejní formou
sdělení ve Sbírce zákonů celkové množství elektřiny a plynu, za které
účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem hradí v souladu s
cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu, spotřebované v
České republice v roce 2010, do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
18. Rozhodnutí o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny,
přímého vedení nebo výrobny tepelné energie vydaná přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti. Rozhodnutí podle
předchozí věty vydaná na dobu určitou se považují za rozhodnutí vydaná
na dobu neurčitou.
Čl. II zákona č. 90/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Obchodník s elektřinou navrhne do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona provozovateli distribuční soustavy, který pro něj
zajišťuje distribuci elektřiny na základě smlouvy o distribuci uzavřené
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, změnu této smlouvy tak, aby
splňovala ustanovení § 50 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 131/2015 Sb.
neplatil
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července
2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení
směrnice 2003/54/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července
2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o
zrušení směrnice 2003/55/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o
energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách
a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006
o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do
infrastruktury.
1) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13.
července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických
regulačních orgánů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13.
července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s
elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13.
července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám
a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 617/2010 ze dne 24.
června 2010 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do
energetické infrastruktury v rámci Evropské unie a o zrušení nařízení
(ES) č. 736/96.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října
2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu a o zrušení
směrnice Rady 2004/67/ES.
1d) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
1e) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů.
1f) § 52 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
2) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13.
července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s
elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003.
2b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13.
července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám
a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005.
3) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
4) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
4a) Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných
zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání
obnovitelných zdrojů).
4c) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
4d) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
4e) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k
pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.
Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody
způsobené na lesích.
5a) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších
předpisů.
6) Vyhláška č. 18/2002 Sb., o podmínkách připojení a dopravy elektřiny
v elektrizační soustavě, ve znění vyhlášky č. 300/2003 Sb.
6) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití
energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších
předpisů.
6) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
6a) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost
užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.
8) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
8) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o
změně některých zákonů.
9) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č.
439/2004 Sb.
9a) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
9b) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
10) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
10a) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
12) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000
Sb.
12a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších
předpisů.
13) Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v
oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
15) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
§ 13 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
17) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
18) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
19) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13.
července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických
regulačních orgánů.
21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20.
října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu a o
zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.
22) Čl. 39 Směrnice 2009/72/ES.
Čl. 43 Směrnice 2009/73/ES.
23) § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve
znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.