Advanced Search

energetický zákon


Published: 2000
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/506934/energetick-zkon.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
458/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 28. listopadu 2000



o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických

odvětvích a o změně některých zákonů



(energetický zákon)



Změna: 262/2002 Sb.



Změna: 151/2002 Sb.



Změna: 278/2003 Sb.



Změna: 356/2003 Sb.



Změna: 670/2004 Sb.



Změna: 342/2006 Sb.



Změna: 186/2006 Sb.



Změna: 296/2007 Sb.



Změna: 124/2008 Sb.



Změna: 158/2009 Sb.



Změna: 223/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb., 155/2010 Sb.



Změna: 211/2011 Sb.



Změna: 299/2011 Sb.



Změna: 211/2011 Sb. (část), 420/2011 Sb.



Změna: 165/2012 Sb.



Změna: 165/2012 Sb. (část), 350/2012 Sb.



Změna: 90/2014 Sb.



Změna: 250/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH



HLAVA I



OBECNÁ ČÁST



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje

v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^1a) podmínky

podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou

elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a

povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.



§ 2



Vymezení pojmů



(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) energetickou službou činnosti, které vedou ke zvýšení energetické

účinnosti a k úsporám primární energie,



b) vymezeným územím území, na němž držitel licence na distribuci

elektřiny, distribuci plynu nebo rozvod tepelné energie vykonává

licencovanou činnost,



c) zvýšením energetické účinnosti nárůst energetické účinnosti u

konečného uživatele v důsledku technologických či ekonomických změn,



d) úsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo

odhadem spotřeby před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení

energetické účinnosti a po něm, při zajištění normalizace vnějších

podmínek, které spotřebu energie ovlivňují,



e) poskytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba,

která poskytuje energetické služby nebo nabízí jiná opatření ke zvýšení

energetické účinnosti zařízení uživatele, či v rámci jeho budovy a nese

při tom jistou míru finančního rizika,



f) kontrolou možnost vykonávat na základě právních nebo faktických

skutečností rozhodující vliv na činnost jiné osoby, zejména na základě



1. vlastnického práva nebo práva užívání k podniku kontrolované osoby

anebo jeho části, nebo



2. práva anebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující

vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolované osoby,



g) certifikací řízení, v němž se zjišťuje, zda provozovatel přenosové

soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo osoba, která hodlá

provozovat přenosovou nebo přepravní soustavu, splňuje podmínky

nezávislosti provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele

přepravní soustavy podle tohoto zákona a zda získání nebo výkon

kontroly ze strany osoby nebo osob, které mají sídlo, ústřední správu

nebo hlavní místo podnikatelské činnosti ve státě, který není členským

státem Evropské unie (dále jen „osoba z třetí země“), nad

provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost

dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii.



(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí



a) v elektroenergetice



1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o

napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV,

která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí

0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV

sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České

republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací,

informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve

vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je

zřizována a provozována ve veřejném zájmu,



2. elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích

prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení

přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného

elektrického zařízení,



3. elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy,

který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a

distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich

provozu,



4. elektrizační soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro

výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně

elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné,

řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na

území České republiky,



5. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování

naměřených hodnot,



6. odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné elektrické

zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se

uskutečňuje dodávka elektřiny,



7. odchylkou součet rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů

elektřiny v daném časovém úseku,



8. podpůrnými službami činnosti fyzických či právnických osob, jejichž

zařízení jsou připojena k elektrizační soustavě, které jsou určeny k

zajištění systémových služeb, a po jejichž aktivaci zpravidla dochází k

dodávce regulační energie,



9. přímým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny, která

není připojena k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, a

odběrné místo, které není elektricky propojeno s přenosovou soustavou

nebo s distribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující

přímé zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho

ovládaných společností nebo zákazníků, a není vlastněno provozovatelem

přenosové soustavy ani provozovatelem distribuční soustavy,



10. přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení

400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v

příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění

přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s

elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí,

ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;

přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,



11. regulační energií elektřina zajišťovaná aktivací podpůrných služeb

nebo na vyrovnávacím trhu s regulační energií nebo elektřina obstaraná

provozovatelem přenosové soustavy v zahraničí,



12. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou

operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí

vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,



13. systémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavy pro

zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy s ohledem na

provoz v rámci propojených elektrizačních soustav,



14. typovým diagramem diagram charakterizující roční průběh spotřeby

elektřiny u zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek,



15. vertikálně integrovaným podnikatelem držitel licencí nebo skupina

držitelů licencí na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, obchod s

elektřinou nebo výrobu elektřiny, nad kterými je tatáž osoba oprávněna

nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat

kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přenosu

elektřiny nebo distribuce elektřiny a alespoň 1 držitel licence

vykonává činnost výroby elektřiny nebo obchodu s elektřinou,



16. vyrovnávacím trhem s regulační energií trh s regulační energií

vypořádaný a organizovaný operátorem trhu v součinnosti s

provozovatelem přenosové soustavy,



17. zákazníkem fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu

odběrným elektrickým zařízením, které je připojeno k přenosové nebo

distribuční soustavě, která nakoupenou elektřinu pouze spotřebovává

nebo přeúčtovává,



18. výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem

energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna

elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s

možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační

soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,



b) v plynárenství



1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých,

středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve

vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících

technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky

a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a

informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi

a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci

plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném

zájmu,



2. hlavním uzávěrem plynu uzavírací armatura odběrného plynového

zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízení od plynovodní

přípojky,



3. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování

naměřených hodnot,



4. odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení

jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím

zařízením,



5. odběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje hlavním

uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím

měřicí zařízení,



6. odchylkou rozdíl skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů plynu

za daný celý obchodní den,



7. plynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro

výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí

a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti

výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování

těchto zařízení,



8. plynárenským zařízením veškerá plynová zařízení s výjimkou odběrných

plynových zařízení,



9. plynem zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační a

generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou

používány pro pohon motorových vozidel,



10. plynovodem zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo

distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody,



11. plynovodní přípojkou zařízení začínající odbočením z plynovodu

přepravní nebo distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem

plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení,



12. plynovým zařízením zařízení pro výrobu a úpravu plynu, zásobníky

plynu, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací,

odpařovací, kompresní a regulační stanice, nízkotlaké, středotlaké,

vysokotlaké a přímé plynovody, plynovodní přípojky, těžební plynovody,

odběrná plynová zařízení, související technologická zařízení,



13. zásobníkem plynu podzemní nebo nadzemní plynové zařízení, včetně

souvisejících technologických objektů a systému řídicí a zabezpečovací

techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky

a informačních systémů, sloužící k uskladňování zemního plynu v plynné

nebo kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavou České

republiky nebo se zahraniční plynárenskou soustavou; zásobník plynu je

zřizován a provozován ve veřejném zájmu,



14. právem přístupu třetích stran právo účastníka trhu s plynem na

uzavření smlouvy s provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem

distribuční soustavy nebo provozovatelem zásobníku plynu o zajištění

příslušné licencované činnosti podle tohoto zákona,



15. přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých

plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů,

včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu

informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,

propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje

přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je

zřizována a provozována ve veřejném zájmu,



16. přímým plynovodem plynovod, který není součástí přepravní soustavy

nebo distribuční soustavy a který je dodatečně zřízený pro dodávku

plynu zákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníka,



17. rozhodujícím zdrojem plynu stát, na jehož území se vytěžilo více

jak 50 % celkové roční spotřeby plynu v České republice,



18. společným odběrným plynovým zařízením odběrné plynové zařízení v

nemovitosti vlastníka, jehož prostřednictvím je plyn dodáván zákazníkům

v této nemovitosti,



19. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou

operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí

vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,



20. technickým pravidlem pravidlo vyjadřující stav technického poznání

a techniky v odvětví plynárenství,



21. těžebním plynovodem plynovod připojující výrobnu plynu k přepravní

soustavě nebo distribuční soustavě nebo jinému těžebnímu plynovodu,



22. tlakovou úrovní maximální provozní tlak pro plynová zařízení

uvedený v technických normách nebo technických pravidlech,



23. typovým diagramem dodávek diagram charakterizující roční průběh

spotřeby plynu u zákazníků, jejichž odběrná místa nejsou vybavena

průběhovým měřením, používaný pro vyhodnocování spotřeby,



24. vertikálně integrovaným plynárenským podnikatelem držitel licencí

nebo skupina držitelů licencí na přepravu plynu, distribuci plynu,

uskladňování plynu, obchod s plynem nebo výrobu plynu, nad kterými je

tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo

nepřímo, vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence

vykonává činnost přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu

a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby plynu nebo obchodu

s plynem,



25. volnou kapacitou rozdíl mezi technickou kapacitou přepravní

soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu nebo těžebního

plynovodu a souhrnem všech smluvně zajišťovaných kapacit v daném

časovém období při dodržení smluvních tlaků a kapacit nezbytných pro

příslušného držitele licence k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti

provozu příslušného plynárenského zařízení,



26. zákazníkem fyzická či právnická osoba odebírající plyn odběrným

plynovým zařízením, které je připojeno k přepravní nebo distribuční

soustavě nebo k těžebnímu plynovodu, která odebraný plyn pouze

spotřebovává nebo přeúčtovává,



27. výrobnou plynu zařízení na výrobu nebo těžbu plynu nebo terminál

zkapalněného zemního plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných

zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu

plynu,



c) v teplárenství



1. distributorem tepelné energie vlastník nebo nájemce rozvodného

tepelného zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo

transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické či právnické

osobě,



2. dodavatelem tepelné energie fyzická či právnická osoba dodávající

tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě; dodavatelem může být

výrobce, distributor a rovněž vlastník nebo společenství vlastníků

zajišťující tepelnou energii jako plnění poskytované s užíváním bytů či

nebytových prostorů nebo k technologickým účelům,



3. dodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo chladu k dalšímu

využití jinou fyzickou či právnickou osobou; dodávka energie tepla k

dalšímu využití se uskutečňuje ve veřejném zájmu,



4. konečným spotřebitelem fyzická či právnická osoba, která dodanou

tepelnou energii pouze spotřebovává,



5. odběratelem tepelné energie distributor, vlastník či společenství

vlastníků odběrného tepelného zařízení; odběratelem může být také

konečný spotřebitel; dodávka tepelné energie přímo konečnému

spotřebiteli je podmíněna přímým odběrem pro všechny konečné

spotřebitele v centrálně vytápěném objektu,



6. odběrem tepelné energie převzetí dodávky tepelné energie od výrobce

nebo distributora ke konečné spotřebě nebo dalšímu využití,



7. odběrným místem místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné

energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele do

vlastnictví odběratele,



8. odběrným tepelným zařízením zařízení připojené na zdroj či rozvod

tepelné energie určené pro vnitřní rozvod a spotřebu tepelné energie v

objektu nebo jeho části, případně v souboru objektů odběratele,



9. rozvodem tepelné energie doprava, akumulace, přeměna parametrů a

dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením,



10. předávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie

pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou

věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna,



11. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie

tvořené tepelnými sítěmi a předávacími stanicemi; odběrné tepelné

zařízení není součástí rozvodného tepelného zařízení,



12. objektem ucelené stavební dílo technicky propojené jedním společným

odběrným tepelným zařízením,



13. zdrojem tepelné energie zařízení včetně nezbytných pomocných

zařízení a stavebních částí, v němž se využíváním paliv nebo jiné formy

energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce,



14. soustavou zásobování tepelnou energií soustava tvořená vzájemně

propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným

zařízením sloužící pro dodávky tepelné energie pro vytápění, chlazení,

ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě

licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie;

soustava zásobování tepelnou energií je zřizována a provozována ve

veřejném zájmu.



§ 3



Podnikání v energetických odvětvích



(1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny,

přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, činnosti

operátora trhu, výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu,

uskladňování plynu a obchod s plynem a výroba tepelné energie a rozvod

tepelné energie.



(2) Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny a distribuce

plynu, uskladňování plynu, výroba a rozvod tepelné energie se

uskutečňují ve veřejném zájmu. Pro provádění stavby sloužící k vyvedení

výkonu z výrobny elektřiny zřizované a provozované ve veřejném zájmu

nebo stavby, která je součástí přenosové soustavy, přepravní soustavy,

distribuční soustavy, zásobníku plynu, rozvodného tepelného zařízení

nebo zdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému

zařízení, lze vlastnické právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit

podle zákona o vyvlastnění.



(3) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou

za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či právnické osoby pouze

na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Licence

podle tohoto zákona se nevyžaduje na obchod, výrobu, distribuci a

uskladňování svítiplynu, koksárenského plynu čistého, degazačního a

generátorového plynu, bioplynu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud

se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více

než 50 odběrných míst, a na výrobu tepelné energie určené pro dodávku

konečným spotřebitelům jedním odběrným tepelným zařízením ze zdroje

tepelné energie umístěného v témže objektu nebo mimo objekt v případě,

že slouží ke stejnému účelu. Dále se licence podle tohoto zákona

neuděluje na činnost, kdy zákazník či odběratel poskytuje odebranou

elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě

prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného

elektrického, plynového nebo tepelného zařízení, přičemž náklady na

nákup elektřiny, plynu nebo tepelné energie na tyto osoby pouze

rozúčtuje dohodnutým nebo určeným způsobem a nejedná se o podnikání. V

případě elektrických zařízení je rozúčtování možné pouze u zařízení do

napětí 52 kV včetně.



(4) Při splnění podmínek podle § 7a mohou v oblasti obchodu s

elektřinou nebo obchodu s plynem na území České republiky podnikat

fyzické nebo právnické osoby i na základě oprávnění k podnikání pro

obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynem uděleného příslušným

orgánem jiného členského státu Evropské unie.



(5) Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění

propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny

zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi

vlastněných lahví. Plnění propan-butanových lahví bez souhlasu jejich

vlastníka se zakazuje.



§ 4



Licence



(1) Licence se uděluje nejvýše na 25 let, a to na



a) výrobu elektřiny,



b) výrobu plynu,



c) přenos elektřiny,



d) přepravu plynu,



e) distribuci elektřiny,



f) distribuci plynu,



g) uskladňování plynu,



h) výrobu tepelné energie,



i) rozvod tepelné energie.



(2) Licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem se uděluje na

dobu 5 let. Licence na činnosti operátora trhu se uděluje na dobu 25

let.



(3) Pro celé území České republiky jsou vydávány jako výlučné



a) licence na přenos elektřiny,



b) licence na přepravu plynu a



c) licence na činnosti operátora trhu.



(4) V případě, že žadatel o udělení licence podle odstavce 1 doloží

vlastnictví nebo jiné užívací právo k energetickému zařízení, které má

sloužit k výkonu licencované činnosti na dobu kratší než 25 let,

licence se uděluje nejvýše na tuto dobu.



§ 5



Podmínky udělení licence



(1) Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je



a) dosažení věku 18 let,



b) úplná způsobilost k právním úkonům,



c) bezúhonnost,



d) odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle § 6.



(2) Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí podmínky podle

odstavce 1 písm. a) až c) splňovat členové statutárního orgánu. Dále je

podmínkou pro udělení licence právnické osobě ustanovení odpovědného

zástupce.



(3) Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí

prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu

licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení

licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k

energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti.

Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen

doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k

účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být

licence udělena. Finanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o

licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon

výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu

tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné

energie nižší než 1 MW.



(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která

byla pravomocně odsouzena



a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí

svobody v trvání alespoň 1 roku,



b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s

podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo



c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata

souvisí s předmětem podnikání v energetice,



pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.



(5) Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se

rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe

v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s

maturitou a 6 roků praxe v oboru. U výroby elektřiny nebo tepelné

energie do instalovaného výkonu výrobny 1 MW včetně a samostatného

distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení tepelné

energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru

a 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování

malých energetických zdrojů nebo obdobné osvědčení vydané v jiném

státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do instalovaného

výkonu výrobny 20 kW není povinnost prokazovat odbornou způsobilost.



(6) Finančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele finančně

zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence, a

schopnost zabezpečit závazky nejméně na období 5 let. Finanční

předpoklady žadatel nesplňuje, pokud v průběhu uplynulých 3 let soud

zrušil konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno

rozvrhové usnesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že

majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního

řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je

zcela nepostačující. Žadatel o licenci není finančně způsobilý,

jestliže má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích,

pojistném na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a na

pokutách.



(7) Technické předpoklady se považují za splněné u energetického

zařízení, u kterého je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za

podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu s technickou

dokumentací. Pokud je energetické zařízení stavbou, musí žadatel o

udělení licence rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu užívat nebo

jinak provozovat.



(8) K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných

zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.



§ 6



Odpovědný zástupce



(1) Odpovědný zástupce, je-li ustanoven, odpovídá za výkon licencované

činnosti podle tohoto zákona.



(2) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení licence podle

§ 5 odst. 1.



(3) Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat vždy jen pro jednoho

držitele licence.



(4) Je-li držitel licence právnickou osobou, je vždy povinen ustanovit

odpovědného zástupce. Je-li držitel licence fyzickou osobou, je povinen

ustanovit odpovědného zástupce, nesplňuje-li sám podmínku odborné

způsobilosti.



(5) Odpovědným zástupcem právnické osoby nesmí být člen dozorčí rady

nebo jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.



(6) Ustanovení odpovědného zástupce držitele licence schvaluje

Energetický regulační úřad.



(7) Přestane-li v průběhu výkonu licencované činnosti odpovědný

zástupce svou funkci vykonávat nebo přestane-li splňovat podmínky pro

výkon funkce odpovědného zástupce, má držitel licence povinnost do 15

dnů navrhnout nového odpovědného zástupce. Do doby schválení nového

odpovědného zástupce odpovídá za výkon licencované činnosti držitel

licence.



§ 7



Žádost o licenci



(1) Licence se uděluje na základě písemné žádosti.



(2) Žádost o udělení licence fyzické osobě obsahuje



a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, pokud bylo přiděleno,

nebo datum narození; ustanoví-li odpovědného zástupce, též tyto údaje

týkající se odpovědného zástupce,



b) předmět, místo a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licencí na

distribuci a rozvod též vymezené území,



c) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a

identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), bylo-li

přiděleno,



d) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný

termín zahájení výkonu licencované činnosti,



e) u zahraniční fyzické osoby bydliště mimo území České republiky,

místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, umístění organizační

složky v České republice a údaje uvedené podle písmene a) týkající se

vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím

organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, místo

jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá.



(3) Žádost o udělení licence právnické osobě obsahuje



a) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, jméno a příjmení,

rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, a bydliště

osoby nebo osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu nebo jsou

jeho členy, a způsob, jakým jednají jménem právnické osoby,



b) předmět, místo a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licence na

distribuci a rozvod též vymezené území,



c) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,



d) údaje týkající se odpovědného zástupce,



e) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný

termín zahájení výkonu licencované činnosti,



f) u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky v České

republice a údaje uvedené v písmeni a) týkající se vedoucího

organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím

organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, též

místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky

pobývá.



(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 se připojí



a) kopie smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby,

u osob zapsaných v obchodním či obdobném rejstříku postačí výpis z

tohoto rejstříku; zahraniční právnická osoba připojí výpis z obchodního

či obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že její

organizační složka na území České republiky je zapsána do obchodního

rejstříku, pokud byl již její zápis proveden, a doklad o provozování

podniku v zahraničí,



b) v případě fyzické osoby, osoby, která je statutárním orgánem nebo

jeho členem, a odpovědného zástupce, výpis z cizozemské evidence trestů

nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i

státu, kde se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala

nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady,

pak prohlášení o bezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového

státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 6 měsíců,



c) doklady prokazující odbornou způsobilost fyzické osoby a odpovědného

zástupce,



d) doklady prokazující finanční a technické předpoklady,



e) doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému

zařízení,



f) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce

a že není ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro licencovanou

činnost u jiného držitele licence,



g) u zahraniční fyzické osoby doklady o trvalém pobytu, nejedná-li se o

fyzickou osobu, která je občanem členského státu Evropské unie;

zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky

organizační složku podniku, doklad prokazující, že má podnik mimo území

České republiky, a doklady o jeho provozování,



h) doklady o umístění provozovny nebo vymezeného území.



(5) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání bezúhonnosti

žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu^1d) výpis z evidence

Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z

Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to prostřednictvím

veřejných datových sítí.



(6) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání finančních

předpokladů, že žadatel nemá evidovány nedoplatky na daních,

poplatcích, cle nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a

na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vyžádá od finančního

orgánu, orgánu správy sociálního zabezpečení a orgánu celní správy

vydání dokladů nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému

veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence

nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.



(7) Žádost o vydání dokladů se předává v elektronické podobě a to

prostřednictvím veřejných datových sítí. Finanční orgán, orgán správy

sociálního zabezpečení a orgán celní správy vydají vyžádané doklady do

7 dnů ode dne doručení žádosti.



(8) Byla-li licence zrušena podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto

zákona, lze licenci pro podnikání v témže odvětví takové osobě udělit

nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení licence.



(9) Žadatel o licenci je povinen neprodleně ohlásit Energetickému

regulačnímu úřadu změny údajů uvedených v žádosti o licenci a v

dokladech připojených k žádosti o licenci, které nastaly po podání

žádosti o licenci.



§ 7a



Uznání oprávnění podnikat



(1) Osoba, která hodlá podnikat v energetických odvětvích na území

České republiky na základě oprávnění k podnikání pro obchod s

elektřinou nebo pro obchod s plynem uděleného příslušným orgánem jiného

členského státu Evropské unie, musí požádat Energetický regulační úřad

o uznání tohoto oprávnění.



(2) Energetický regulační úřad rozhodne o uznání oprávnění podle

odstavce 1, jestliže na základě oprávnění vydaného jiným členským

státem Evropské unie má žadatel právo vykonávat činnost obchodu s

elektřinou nebo obchodu s plynem. Rozhodne-li Energetický regulační

úřad o uznání oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro

obchod s plynem, považuje se osoba oprávněná k podnikání za držitele

licence podle tohoto zákona. Ustanovení obchodního zákoníku o vzniku

oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky tím není

dotčeno.



(3) Oprávnění podnikat v oblasti obchodu s elektřinou nebo obchodu s

plynem v České republice na základě rozhodnutí o uznání oprávnění podle

odstavce 2 zaniká, zanikne-li oprávnění vydané v jiném členském státě,

nebo rozhodne-li Energetický regulační úřad o zrušení rozhodnutí o

uznání takového oprávnění. Pro zrušení rozhodnutí o uznání oprávnění se

uplatní ustanovení § 10 odst. 2 písm. b) až d). Osoba podnikající v

energetických odvětvích podle odstavce 1 je povinna Energetickému

regulačnímu úřadu oznámit zánik předloženého oprávnění.



§ 8



Udělení licence



(1) Energetický regulační úřad rozhodne o udělení licence na základě

splnění podmínek pro její udělení podle § 5. Licence na obchod s

elektřinou a obchod s plynem vzniká též marným uplynutím lhůty a

způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.



(2) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje



a) obchodní firmu fyzické nebo právnické osoby, jíž se licence uděluje,

zapisuje-li se do obchodního rejstříku; jinak jméno a příjmení, jde-li

o fyzickou osobu, nebo název, jde-li o právnickou osobu, identifikační

číslo, bylo-li přiděleno, sídlo nebo bydliště, rodné číslo a

identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození,



b) předmět, místo a rozsah podnikání; u licencí na distribuci

elektřiny, distribuci plynu a rozvod tepelné energie též vymezené

území,



c) technické podmínky, které je držitel licence při výkonu licencované

činnosti povinen dodržovat,



d) termín zahájení výkonu licencované činnosti,



e) dobu, na kterou je licence udělena, a den vzniku oprávnění k

licencované činnosti,



f) schválení odpovědného zástupce podle § 6,



g) seznam provozoven, pro něž se licence uděluje, nebo seznam

vymezených území či specifikaci distribučních či rozvodných zařízení,

pro něž se licence uděluje,



h) u zahraniční fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a

identifikační číslo, byla-li přidělena, jinak datum narození, bydliště

mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, byl-li

povolen, umístění organizační složky v České republice, byla-li

zřízena, a údaje týkající se odpovědného zástupce, byl-li ustanoven; u

zahraniční právnické osoby název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li

přiděleno, umístění organizační složky v České republice a údaje

týkající se odpovědného zástupce.



(3) Na každé výrobní, přenosové, přepravní, distribuční nebo rozvodné

zařízení a na každé zařízení na uskladňování plynu lze vydat pouze

jednu licenci.



(4) Vyžádá-li si Energetický regulační úřad u orgánu státní správy nebo

od Rejstříku trestů potvrzení nebo jiný doklad podle § 7 odst. 5, ode

dne odeslání žádosti do dne doručení potvrzení nebo jiného dokladu,

lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.



(5) Energetický regulační úřad rozhodne při splnění podmínek podle

tohoto zákona o udělení licence zahraniční osobě i před zápisem do

obchodního rejstříku.



(6) Na žádost zakladatele, popřípadě orgánu nebo osoby nebo osob,

oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního

rejstříku, rozhodne Energetický regulační úřad o udělení licence před

zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla

založena.



(7) Nepodá-li osoba uvedená v odstavci 5 nebo 6 návrh na zápis do

obchodního rejstříku ve lhůtě 90 dnů od doručení rozhodnutí o udělení

licence nebo není-li takovému návrhu vyhověno, platnost rozhodnutí o

udělení licence zaniká.



(8) Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence a obsah

těchto rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního

tajemství, uveřejňuje Energetický regulační úřad v Energetickém

regulačním věstníku.



§ 9



Změny rozhodnutí o udělení licence



(1) Držitel licence je povinen neprodleně oznámit Energetickému

regulačnímu úřadu změny podmínek pro udělení licence podle § 5 a

všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako

náležitosti žádosti o udělení licence podle § 7, předložit o nich

doklady a požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence.



(2) Na základě oznámení podle odstavce 1 Energetický regulační úřad

rozhodne o změně rozhodnutí o udělení licence nebo o zrušení licence

podle § 10 odst. 2 a 3. Má-li Energetický regulační úřad rozhodnout o

změně rozhodnutí o udělení licence, provede Energetický regulační úřad

nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci.



(3) O změnách rozhodnutí o udělení licence může Energetický regulační

úřad rozhodnout i z vlastního podnětu v případech, kdy se dozví o

skutečnostech, které tuto změnu odůvodňují.



(4) Na rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence se vztahuje

ustanovení § 8. V případě rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení

licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, jehož důsledkem je zmenšení

vymezeného území, zúžení seznamu provozoven, pro něž byla licence

udělena, nebo omezení rozsahu podnikání, se přiměřeně použijí

ustanovení § 10 odst. 4 až 9.



(5) V případě rozšíření počtu provozoven, změny technických parametrů

stávajících provozoven nebo změny rozsahu vymezeného území je držitel

licence oprávněn zahájit výkon licencované činnosti v těchto

provozovnách nebo na vymezeném území dnem právní moci rozhodnutí o

změně rozhodnutí o udělení licence.



(6) Požádá-li držitel licence na obchod s elektřinou nebo plynem

nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou

byla licence udělena, o její prodloužení, Energetický regulační úřad

rozhodne o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, nejvýše

však o dobu stanovenou podle § 4 odst. 2. Licence na obchod s

elektřinou nebo na obchod s plynem nezaniká do právní moci rozhodnutí o

žádosti o její prodloužení.



(7) Žádost fyzické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence

udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 2. Žádost právnické osoby

o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje

náležitosti podle § 7 odst. 3. Doklady podle § 7 odst. 4 se nevyžadují,

ledaže si jejich doložení v případě důvodných pochybností o splnění

podmínek pro udělení licence Energetický regulační úřad vyžádá.

Ustanovení § 7 odst. 5 a 6 se použije obdobně.



§ 10



Zánik licence



(1) Licence zaniká



a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého; to neplatí,

pokud dědic nebo správce dědictví pokračuje ve výkonu licencované

činnosti podle odstavců 9 až 11,



b) zánikem právnické osoby,



c) uplynutím doby, na kterou byla licence udělena,



d) rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o zrušení licence.



(2) Energetický regulační úřad licenci zruší, pokud její držitel



a) přestal splňovat podmínky pro její udělení podle tohoto zákona,



b) porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje život,

zdraví nebo majetek osob,



c) při výkonu licencované činnosti závažným způsobem porušuje právní

předpisy s touto činností související,



d) požádal písemně o její zrušení.



(3) Energetický regulační úřad může licenci zrušit, zjistí-li, že



a) její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termínu

stanoveném v rozhodnutí o udělení licence, nebo nevykonává licencovanou

činnost po dobu delší než 24 měsíců,



b) ohledně majetku držitele licence bylo vydáno rozhodnutí o úpadku

nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele licence

nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo držitel licence

vstoupil do likvidace,



c) její držitel nezaplatil příspěvek do Energetického regulačního fondu

podle § 14.



(4) Požádá-li držitel licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2 o

zrušení licence, je povinen pokračovat ve výkonu licencované činnosti

po dobu stanovenou Energetickým regulačním úřadem, nejvýše však po dobu

12 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení licence. Tuto

povinnost nemá, prokáže-li, že není schopen plnit své závazky

vyplývající z udělené licence pro překážky, jež nastaly nezávisle na

jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.



(5) O zkrácení lhůty uvedené v odstavci 4 a o termínu zrušení licence

rozhodne Energetický regulační úřad.



(6) Současně s podáním žádosti o zrušení licence předloží žadatel návrh

na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že se zamýšleným ukončením

své činnosti seznámil všechny dotčené účastníky trhu, se kterými má

uzavřené smlouvy podle tohoto zákona.



(7) Fyzická nebo právnická osoba nebo její právní nástupce, které byla

zrušena licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2 nebo je takové řízení

o zrušení licence zahájeno, je povinna v případě naléhavé potřeby

zajištění těchto činností a ve veřejném zájmu poskytnout za úhradu svá,

v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu uvedená, energetická

zařízení pro převzetí povinnosti nad rámec licence jinému držiteli

licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, a to na

dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Pokud držitel licence není

vlastníkem energetického zařízení, vztahuje se tato povinnost na

vlastníka energetického zařízení, a to na dobu určitou, nejdéle však na

12 měsíců. Zároveň musí umožnit určenému držiteli licence přístup k

tomuto zařízení tak, aby se dalo využívat k plnému rozsahu. Opravný

prostředek proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nemá

odkladný účinek.



(8) Energetický regulační úřad stanoví na základě znaleckého posudku

úhradu za poskytnutí energetických zařízení podle odstavce 7.



(9) Zemře-li držitel licence, mohou ve výkonu licencované činnosti

pokračovat až do skončení řízení o dědictví



a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,



b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li

vlastníkem nebo spoluvlastníkem energetického zařízení, které slouží k

výkonu licencované činnosti,



c) pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud ve

výkonu licencované činnosti nepokračují dědicové, nebo



d) správce dědictví, pokud byl k výkonu licencované činnosti ustanoven

orgánem projednávajícím dědictví.



(10) Pokud osoba nebo osoby podle odstavce 9 písm. a) až c) pokračují

do skončení řízení o dědictví ve výkonu licencované činnosti, jsou

povinny oznámit tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu písemně

ve lhůtě 1 měsíce ode dne úmrtí držitele licence. Správce dědictví je

povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu pokračování ve výkonu

licencované činnosti ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce

ustanoven.



(11) Osoba uvedená v odstavci 9 písm. a) až c), která hodlá pokračovat

ve výkonu licencované činnosti po skončení řízení o dědictví, oznámí

tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 1 měsíce ode

dne právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, a

současně předloží Energetickému regulačnímu úřadu žádost o udělení

licence. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o

žádosti taková osoba pokračuje ve výkonu licencované činnosti na

základě rozhodnutí o udělení licence zemřelého držitele licence.

Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení

licence zaniká licence udělená zemřelému držiteli licence; je-li

rozhodnutím udělena licence pouze na některé z provozoven, vymezená

území či distribuční nebo rozvodná zařízení, na která byla udělena

licence zemřelému držiteli licence, zaniká licence zemřelého držitele

licence pouze v tomto rozsahu.



Certifikace



§ 10a



(1) Provozovatel přenosové soustavy a provozovatel přepravní soustavy

může provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu pouze

tehdy, je-li držitelem certifikátu nezávislosti vydaného Energetickým

regulačním úřadem.



(2) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní

soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu každou

změnu skutečnosti, o které se dozví a v důsledku které přestal nebo by

mohl přestat splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a

odst. 2 nebo § 58a až 58n.



(3) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní

soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu veškeré

okolnosti, které by mohly vést k tomu, že nad ním nabude kontrolu osoba

nebo osoby z třetí země, nebo že dojde ke změně osoby nebo osob z třetí

země vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo

přepravní soustavy, nebo změnu jiných podstatných okolností. O této

skutečnosti je Energetický regulační úřad povinen informovat Evropskou

Komisi (dále jen „Komise“).



§ 10b



(1) Certifikace se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy

nebo provozovatele přepravní soustavy nebo osoby, která hodlá

provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu.



(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední



a) má-li důvodně za to, že provozovatel přenosové soustavy nebo

provozovatel přepravní soustavy přestal nebo přestane splňovat některou

z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n, nebo



b) z podnětu Komise.



(3) Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení

certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo

provozovatele přepravní soustavy podle § 10a odst. 2, sdělí to do 30

dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové

soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.



(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části

rozhodnutí a odůvodnění a oznámí jej Komisi a účastníkovi řízení. Před

oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění Komisi umožní

Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit.

Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a

odůvodnění do 4 měsíců od



a) zahájení certifikace na žádost,



b) obdržení podnětu Komise, nebo



c) obdržení oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo

provozovatele přepravní soustavy.



(5) Pokud v certifikaci zahájené na žádost nevyhotoví Energetický

regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4

měsíců ode dne jejího zahájení, platí, že do vydání rozhodnutí žadatel

splňuje podmínku pro provozování přenosové nebo přepravní soustavy

podle § 10a odst. 1. Pokud v certifikaci zahájené z moci úřední

nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí

a odůvodnění do 4 měsíců od obdržení podnětu Komise nebo od oznámení

provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy,

platí, že Energetický regulační úřad neprokázal důvody pro zrušení

certifikátu nezávislosti. Tuto skutečnost Energetický regulační úřad

neprodleně oznámí Komisi a předá jí veškeré použité podklady. Dále se v

certifikaci postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.



(6) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže

v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky

nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n.



(7) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad

certifikát nezávislosti zruší, pokud se v certifikaci prokáže, že

provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy

opakovaně závažným způsobem porušil některou z podmínek nezávislosti

podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2 a opatření uložená

Energetickým regulačním úřadem podle tohoto zákona nevedla k nápravě. V

opačném případě Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. O

výsledku řízení informuje Energetický regulační úřad bezodkladně

Komisi.



§ 10c



(1) Certifikace provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele

přepravní soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami z třetí země se

zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele

přepravní soustavy, nad nímž vykonává kontrolu osoba nebo osoby z třetí

země, nebo osoby kontrolované osobou nebo osobami z třetí země, která

hodlá provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu.

Energetický regulační úřad neprodleně informuje o zahájení certifikace

Komisi.



(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední,

dozví-li se o skutečnostech, které vedou nebo mohou vést k tomu, že

osoba nebo osoby z třetí země získají kontrolu nad provozovatelem

přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy, a informuje

o tom neprodleně Komisi. Pokud Energetický regulační úřad neshledá

důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele

přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy podle § 10a

odst. 3, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a

provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.



(3) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným

stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) o

tom, zda získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí

země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy může ohrozit

bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské

unii. Ministerstvo vydá závazné stanovisko do 2 měsíců ode dne doručení

žádosti Energetického regulačního úřadu o jeho vydání. Nevydá-li

ministerstvo závazné stanovisko ve lhůtě podle věty druhé, platí, že

získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad

provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost

dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii. Závazné

stanovisko ministerstvo vydává na základě posouzení



a) práv a závazků Evropské unie ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím,

které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohod uzavřených s jednou

nebo několika třetími zeměmi, jichž je Evropská unie smluvní stranou a

které upravují bezpečnost dodávek energií,



b) práv a závazků České republiky ve vztahu k dané třetí zemi nebo

zemím, které vyplývají z dohod uzavřených s touto třetí zemí nebo

zeměmi,



c) jiných skutečností nebo okolností hodných zvláštního zřetele.



(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části

rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne zahájení certifikace a

oznámí jej Komisi, ministerstvu a účastníkovi řízení. Před oznámením

tohoto konceptu Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi

řízení se k němu vyjádřit. Současně s oznámením konceptu výrokové části

rozhodnutí a odůvodnění požádá Energetický regulační úřad Komisi o

vydání stanoviska, zda



a) žadatel nebo provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel

přepravní soustavy splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2

nebo § 58a až 58n,



b) udělení certifikátu nezávislosti neohrozí bezpečnost dodávek

elektřiny nebo plynu do Evropské unie.



(5) Nevydá-li Komise stanovisko do 2 měsíců ode dne obdržení žádosti o

jeho vydání nebo do 4 měsíců v případě, že Komise požádá o vyjádření

Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen

„Agentura“)^20), orgány jiných členských států nebo dotčené osoby,

platí, že nemá proti konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění

námitky.



(6) Energetický regulační úřad vydá rozhodnutí ve věci do 2 měsíců ode

dne, kdy obdržel stanovisko Komise nebo kdy lhůta pro vydání stanoviska

Komise uplynula. Přitom v co největší míře zohlední stanovisko Komise.



(7) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže

v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky

nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2, a

zároveň bylo zjištěno, že získání nebo výkon kontroly ze strany osoby

nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní

soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České

republice a Evropské unii.



(8) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad

certifikát nezávislosti zruší, pokud se prokáže, že provozovatel

přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nesplňuje

některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m

anebo § 58n odst. 2, nebo v důsledku změn osoby anebo osob z třetí země

vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy anebo

provozovatelem přepravní soustavy, nebo změn jiných podstatných

okolností může dojít k ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny nebo

plynu v České republice a Evropské unii, jinak Energetický regulační

úřad certifikaci zastaví. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je

podmíněno závazným stanoviskem ministerstva; ustanovení odstavce 3 se

použije přiměřeně.



(9) Výrokovou část rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a

stanovisko Komise uveřejní Energetický regulační úřad způsobem

umožňujícím dálkový přístup a v Energetickém regulačním věstníku. Pokud

Energetický regulační úřad rozhodl odlišně od stanoviska Komise,

uveřejní rovněž odůvodnění rozhodnutí.



§ 11



Práva a povinnosti držitelů licencí



(1) Držitel licence je povinen



a) vykonávat licencovanou činnost tak, aby byla zajištěna spolehlivá a

trvale bezpečná dodávka energie, pokud je mu tato povinnost uložena ve

zvláštní části tohoto zákona,



b) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu údaje pro rozhodnutí o

cenách a údaje pro přípravu a provádění programů zvýšení energetické

účinnosti a podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření

ke zvýšení energetické účinnosti,



c) zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická

zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené

právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými

pravidly, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky,



d) zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly

prováděny osobami s odbornou způsobilostí,



e) poskytovat ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu a Státní

energetické inspekci pravdivé a úplné informace a podklady nezbytné pro

výkon jejich zákonem stanovených oprávnění a umožnit jim přístup k

zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,



f) vyúčtovávat dodávku energií a souvisejících služeb a cenu na úhradu

nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných

zdrojích energie,



g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního,

technického a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků,



h) dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a služeb a v případě

jejich nedodržení poskytovat náhradu,



i) vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života a

zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí,



j) při výkonu licencované činnosti uvádět pravdivé a úplné informace o

podmínkách dodávek energie,



k) zdržet se všech činností, které brání poptávce po energetických

službách a dalších opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti anebo

jejich poskytování nebo které brání rozvoji trhů s energetickými

službami a dalšími opatřeními ke zvýšení energetické účinnosti,



l) zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle tohoto

zákona a jiných právních předpisů i v případech, kdy držitel licence

zajišťuje výkon činnosti spojené s právy a povinnostmi držitele licence

prostřednictvím třetí osoby na základě smluvních vztahů, uzavřených

podle obecně závazných právních předpisů,



m) mít k plnění svých práv a povinností k dispozici potřebné lidské,

technické a finanční zdroje.



(2) Držitel licence podle § 4 odst. 1 postupuje při výkonu licencované

činnosti při řešení krizových situací^1d) podle havarijního plánu a

spolupracuje při tom s orgány krizového řízení; havarijní plán je

součástí plánu krizové připravenosti^1e).



(3) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s

elektřinou nebo obchod s plynem je povinen uchovávat po dobu 5 let

údaje o plnění podle smluv uzavřených s účastníky velkoobchodního trhu

s elektřinou nebo plynem, s provozovatelem přenosové soustavy,

provozovatelem přepravní soustavy nebo s provozovateli zásobníků plynu,

jejichž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu nebo deriváty

vztažené k elektřině nebo plynu, a na vyžádání těchto orgánů uchovávané

údaje poskytovat.



(4) Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu

plynu nebo distribuci plynu a držitel licence na činnosti operátora

trhu je povinen provést úkony nezbytné k uskutečnění volby nebo změny

dodavatele elektřiny nebo plynu, pokud zákazník takové právo uplatní.

Uplatněním práva na změnu dodavatele elektřiny nebo plynu v rozporu se

sjednanými podmínkami ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem

elektřiny nebo plynu není dotčena odpovědnost zákazníka za způsobenou

škodu.



(5) Další práva a povinnosti držitelů licence podle jednotlivých

odvětví jsou uvedeny ve zvláštní části tohoto zákona.



§ 11a



Některá opatření na ochranu zákazníka



(1) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s

elektřinou nebo obchod s plynem je povinen uveřejňovat způsobem

umožňujícím dálkový přístup uplatňované podmínky dodávek plynu a ceny

za dodávku plynu pro domácnosti a podnikající fyzické osoby s roční

spotřebou plynu do 630 MWh, podmínky dodávek elektřiny a ceny za

dodávku elektřiny pro domácnosti nebo podnikající fyzické osoby

odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí. Změny cen za dodávku

elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo

plynu je držitel licence povinen uveřejnit nejpozději 30 dnů přede dnem

jejich účinnosti.



(2) Byla-li s podnikající fyzickou osobou uzavřena smlouva, jejímž

předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu, mimo prostory obvyklé k

podnikání držitele licence, ustanovení § 57 občanského zákoníku se

použije obdobně. Spotřebitel^1f) nebo podnikající fyzická osoba, na

kterou se podle věty první vztahuje ustanovení § 57 občanského

zákoníku, může od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo

plynu, uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání držitele licence,

písemně odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce ve lhůtě do

5 dnů před zahájením dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta k uplatnění

práva na odstoupení je zachována, pokud bylo odstoupení od smlouvy

písemně odesláno před uplynutím této lhůty.



(3) Zvýší-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem,

výrobu elektřiny nebo výrobu plynu cenu za dodávku elektřiny nebo plynu

nebo změní-li jiné smluvní podmínky, je zákazník oprávněn bez uvedení

důvodu odstoupit od smlouvy do 3 měsíců od data zvýšení ceny nebo změny

jiných smluvních podmínek. To neplatí, pokud držitel licence oznámí

zákazníkovi zvýšení ceny nebo změnu jiných smluvních podmínek

nejpozději 30 dnů přede dnem jejich účinnosti a současně zákazníka

poučí o jeho právu na odstoupení od smlouvy. V takovém případě je

zákazník oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy nejpozději 10

dnů přede dnem zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek.



(4) Odstoupení podle odstavce 3 je účinné k poslednímu dni kalendářního

měsíce, ve kterém bylo doručeno příslušnému držiteli licence, neurčí-li

zákazník pozdější den účinnosti odstoupení. Uplatnění práva na

odstoupení nesmí být spojeno s žádnými finančními nároky vůči

zákazníkovi. Odstoupení, které bylo uskutečněno do 3 měsíců od

účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek a méně než

10 dnů před koncem daného měsíce, je účinné k poslednímu dni

kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém bylo

odstoupení doručeno příslušnému držiteli licence.



(5) Pro sjednání zvýšení ceny elektřiny nebo plynu nebo změny jiných

smluvních podmínek, ke kterému není podle smlouvy uzavřené se

zákazníkem třeba výslovného projevu vůle zákazníka nebo je projev vůle

zákazníka spojen s marným uplynutím lhůty, se přiměřeně použijí

ustanovení odstavců 3 a 4.



(6) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu

plynu nebo obchod s plynem je povinen zákazníkům umožnit

neznevýhodňující výběr způsobu platby za dodanou elektřinu nebo plyn.



(7) Účtuje-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem,

výrobu elektřiny nebo výrobu plynu zálohové platby na dodávku elektřiny

nebo plynu, je povinen stanovit zálohové platby v rozsahu spotřeby za

předchozí srovnatelné zúčtovací období, nejvýše však v rozsahu důvodně

předpokládané spotřeby elektřiny nebo plynu na následující zúčtovací

období.



§ 12



Povinnosti nad rámec licence



(1) Povinností dodávek tepelné energie a povinností distribuce

elektřiny a distribuce plynu nad rámec licence se rozumí převzetí

povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované

činnosti, jiným držitelem licence.



(2) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli

licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinnost poskytovat

dodávky nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického

regulačního úřadu.



(3) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli

licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu povinnost

zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence

na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.



(4) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle odstavců 2 a 3 se

vydává na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Opravný prostředek

podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.



(5) Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrobu nebo rozvod

tepelné energie převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí

z prostředků Energetického regulačního fondu (dále jen "fond") podle §

14. Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na distribuci

elektřiny nebo distribuci plynu nebo dodavateli poslední instance je

důvodem pro úpravu regulovaných cen.



(6) Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad rámec

licence ještě jinou činnost, je povinen vést samostatné účty vztahující

se k plnění povinnosti nad rámec licence odděleně.



(7) Povinnost poskytnout v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu

energetická zařízení k zajištění povinností nad rámec licence se

vztahuje i na fyzickou či právnickou osobu, která není držitelem

licence, a která přestala nebo bezprostředně hrozí, že přestane

vykonávat činnost, při které se uskutečňuje dodávka elektřiny, plynu

nebo tepelné energie. Ustanovení § 10 odst. 7 a 8 platí obdobně.



§ 12a



Dodavatel poslední instance



(1) Dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele

licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno

k přenosové nebo k přepravní soustavě, je držitel licence na obchod s

elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož

vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného

plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci

elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází

odběrné místo.



(2) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi,

jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo možnost

dodávat elektřinu nebo plyn nebo ukončil dodávku elektřiny nebo plynu.

Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli

poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného

zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a

nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12

měsíců byla vyšší než 60 tis. m3.



(3) Zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky je dodavatel

poslední instance povinen neprodleně oznámit dotčenému zákazníkovi a

provozovateli distribuční soustavy.



(4) V případech dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední

instance předá provozovatel distribuční soustavy dodavateli poslední

instance identifikační údaje o dotčeném zákazníkovi.



(5) Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo

plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě.



(6) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu

nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož

elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o

dodávku touto domácností požádán.



(7) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem

poslední instance jsou ukončeny dodávky elektřiny nebo plynu původním

dodavatelem zákazníkovi.



§ 13



zrušen



§ 14



Fond



(1) Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence,

kteří plní povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence, vede

Energetický regulační úřad na zvláštním běžném účtu. Příjmy účtu tvoří

platby povinného subjektu, úroky a úrok z prodlení.



(2) Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. h) a i) jsou povinni

finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými peněžními

prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty

držitele licence plnícího povinnost dodávky tepelné energie nad rámec

licence.



(3) Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu vznikne,

nedosahuje-li výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období výše

50 000 000 Kč. Při správě příspěvků Energetický regulační úřad

postupuje podle daňového řádu. Vypořádáním přeplatků a nedoplatků,

včetně dodatečně vyměřeného příspěvku není dotčena již stanovená výše

příspěvků držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří za účetní

období fondu, ve kterém klesne zůstatek fondu nejméně o 5 000 000 Kč.

Přeplatky do výše 100 Kč Energetický regulační úřad nevrací.



(4) Postup pro stanovení výše příspěvku jednotlivých držitelů licence

je určen součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených

tržeb jimi provozovaných licencovaných činností za uplynulý kalendářní

rok a částky vyplývající z odstavce 3 pro příslušný rok. Osvobozeni od

povinnosti placení příspěvku jsou ti držitelé licencí, jejichž výše

příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou se tak snížila

celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se rozpočítá na držitele

licencí, na které se osvobození nevztahuje, a o tento podíl se zvýší

vyměřovaný příspěvek, který jsou povinni přispět do fondu.



(5) Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický regulační

úřad výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí a vyrozumí o tom

příslušného držitele licence. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek

do fondu odvést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku.

Zjistí-li Energetický regulační úřad po vyměření příspěvku, že takto

stanovený příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně

příspěvek vyměří ve výši rozdílu mezi příspěvkem původně vyměřeným a

příspěvkem nově stanoveným. Dodatečně vyměřený příspěvek je splatný do

30 dnů ode dne doručení platebního výměru.



(6) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné

energie nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému

regulačnímu úřadu nejpozději do 30. června kalendářního roku vyúčtování

prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti nad rámec licence v

uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří vyúčtování

prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této

ztráty z finančních prostředků fondu.



(7) Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu,

může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze

státního rozpočtu splatné nejpozději do konce následujícího

kalendářního roku.



(8) Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku

převádějí do následujícího kalendářního roku.



(9) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné

energie nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků

fondu na hrazení prokazatelné ztráty a za správnost vyúčtování

prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.



(10) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě

nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel

licence povinen neoprávněně čerpané nebo zadržené finanční prostředky

vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Energetickým

regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu. Zároveň je

držitel licence povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 promile

denně z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však

do výše této částky. Úrok z prodlení je příjmem fondu. Energetický

regulační úřad může z důvodu zamezení tvrdosti úrok z prodlení snížit

nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně

úroku z prodlení vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.



(11) Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a

zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný

kalendářní rok v Energetickém regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu

předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému účtu kapitoly

Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem rozpočtu

fondu na další kalendářní rok.



§ 15



Výkon státní správy



Výkon státní správy v energetických odvětvích náleží



a) ministerstvu,



b) Energetickému regulačnímu úřadu,



c) Státní energetické inspekci.



§ 15a



Poskytování informací orgánům státní správy



(1) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická

osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu, Energetickému regulačnímu

úřadu a Státní energetické inspekci na písemnou žádost ve stanovené

přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné

pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona.



(2) Držitel licence je dále povinen poskytnout Komisi na písemnou

žádost ve lhůtě jí stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a

informace nezbytné pro výkon její působnosti v oblasti certifikace.



(3) Při vyžádání podkladů a informací uvede ministerstvo, Energetický

regulační úřad nebo Státní energetická inspekce právní důvod a účel

vyžádání podkladů a informací a poučí o možnosti uložení pokuty v

případě jejich neposkytnutí.



§ 15b



neplatil



§ 16



Působnost ministerstva



Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetiku^2)



a) vydává státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny a na výstavbu

vybraných plynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části

tohoto zákona,



b) zpracovává státní energetickou koncepci a Národní akční plán pro

energii z obnovitelných zdrojů,



c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv,

kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z

členství v mezinárodních organizacích,



d) informuje Komisi o



1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany

zákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na

hospodářskou soutěž,



2. přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s

energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení

celistvosti energetických soustav; informuje rovněž všechny členské

státy Evropské unie,



3. dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke kterým

došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3

měsíce,



4. důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace,



5. skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a tepla,



6. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých

palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním

kombinované výroby; k tomu jsou povinni účastníci trhu s elektřinou,

operátor trhu a Energetický regulační úřad poskytnout ministerstvu

potřebné údaje,



7. schopnosti elektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající

současnou a předpokládanou poptávku po elektřině,



8. provozním zabezpečení přenosové soustavy a distribučních soustav,



9. předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5

let,



10. vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let

ode dne informování Komise,



11. investičních záměrech provozovatele přenosové soustavy a záměrech

jiných osob, které jsou mu známy a které se týkají poskytování

přeshraniční propojovací kapacity během následujících 5 nebo více

kalendářních let,



12. investičních projektech do energetické infrastruktury,



e) zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní

kapacity a nové skladovací kapacity zásobníku plynu,



f) má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána

přednost připojení výroben elektřiny a plynu, které využívají domácí

primární energetické palivové zdroje, do míry nepřesahující v

kalendářním roce 15 % celkové primární energie nezbytné na výrobu

elektřiny a výrobu plynu,



g) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního

rozvoje,



h) předává národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství

Komisi,



i) předává zprávu o bezpečnosti dodávek plynu Komisi,



j) zajišťuje mimosoudní urovnávání sporů v energetických odvětvích,



k) zpracovává analýzy zavedení inteligentních měřicích systémů v

oblasti elektroenergetiky a plynárenství,



l) spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států za

účelem zajištění podpory regionální a dvoustranné solidarity pro

zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny a plynu, a to

zejména v době stavu nouze nebo jeho předcházení,



m) sleduje



1. dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost elektrizační a

plynárenské soustavy a přezkoumává dosažené výsledky,



2. investice do nových kapacit ve vztahu k bezpečnosti dodávek

elektřiny a plynu,



3. provádění přijatých ochranných opatření v elektroenergetice,

plynárenství a teplárenství v případě předcházení stavu nouze, stavu

nouze a odstraňování jeho následků, náhlé krize na trhu s energií, v

případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti

energetických soustav,



n) vydává závazné stanovisko k desetiletým investičním plánům

provozovatele přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy,



o) předává Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické

inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti,



p) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o

opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu^21),



q) vypracovává a aktualizuje podle rozhodnutí Komise Národní akční plán

České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů včetně všech

souvisejících informací a ve stanoveném termínu předkládá Komisi,



r) provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé

konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících

informací a předkládá je Komisi,



s) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních

dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o

vytvoření společného projektu zabývajícího se využitím energie z

obnovitelných zdrojů k dosažení závazného cíle a stanovených cílů

včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání Komisi

a spolupracujícímu státu,



t) zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory

elektřiny z podporovaných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojů,

podpory biometanu a podpory decentrální výroby elektřiny,



u) vypracovává zprávy o pokroku při podporování a využívání energie z

obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla a ve

stanovených termínech je předkládá Komisi,



v) eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a

decentrální výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů,



w) zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro

dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí,



x) vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované

výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů,



y) je v územním řízení dotčeným orgánem příslušným k vydání závazného

stanoviska u staveb zařízení přenosové soustavy elektřiny, staveb

zařízení přepravní soustavy plynu, staveb zařízení pro uskladňování

plynu a u staveb výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém

výkonu 100 MW a více.



§ 17



Energetický regulační úřad a jeho působnost



(1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon

regulace v energetice se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České

republiky.



(2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.



(3) Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad

nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy.

Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani

vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky,

vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo

právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla

zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.



(4) Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků

a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického

regulačního úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v

energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických

odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu,

podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníků a

spotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku

energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost

podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává působnost

regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle

Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s

elektřinou^2a) a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským

přepravním soustavám^2b) a regulačním orgánem podle Nařízení o

opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu^21).



(5) Energetický regulační úřad v mezích své působnosti podporuje rozvoj

vnitřního trhu s elektřinou a plynem v rámci Evropské unie a rozvoj

regionálních trhů s energií, ve spolupráci s regulačními orgány dalších

členských států podporuje koordinované přidělování přeshraničních

kapacit, koordinaci tvorby pravidel provozování přenosových soustav v

elektroenergetice a přepravních soustav v plynárenství.



(6) Energetický regulační úřad rozhoduje o



a) udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,



b) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,



c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické

zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence,



d) regulaci cen podle zákona o cenách,



e) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle

§ 61a,



f) dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a

schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení

překročení kapacity nového plynového zařízení podle § 67a,



g) udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti,



h) uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice

podle § 7a.



(7) Energetický regulační úřad dále



a) rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli

licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení,

přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo

tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné

distribuce,



b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí

podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí

sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického

regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci

řízení,



c) rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo

distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním

plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos

elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,



d) rozhoduje spory týkající se podpory výroby elektřiny z obnovitelných

zdrojů nebo elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla nebo

elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů a spory o výši

náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřiny z obnovitelných

zdrojů energie podle § 26 odst. 6,



e) na návrh zákazníka odebírajícího elektřinu nebo plyn pro spotřebu v

domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající,

rozhoduje



1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze

smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny nebo

plynu,



2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence,

jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny nebo plynu,

vznikl, trvá nebo zanikl,



3. o poskytnutí náhrady za nedodržení stanovených standardů kvality

dodávek a služeb v elektroenergetice nebo plynárenství,



f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a

dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně

spotřebitele v oblasti podnikání v elektroenegetice a plynárenství,



g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy a

Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice,

obchodní podmínky operátora trhu, Řád provozovatele přepravní soustavy,

Řád provozovatele zásobníku plynu a Řád provozovatele distribuční

soustavy v plynárenství,



h) provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem

a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného

fungování těchto trhů,



i) schvaluje plán rozvoje přenosové soustavy a plán rozvoje přepravní

soustavy; schválení plánu rozvoje přenosové soustavy nebo plánu rozvoje

přepravní soustavy je podmíněno vydáním závazného stanoviska

ministerstvem,



j) monitoruje



1. uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na

trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství, omezujících nebo

vylučujících práva zákazníka,



2. technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových nebo

přepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím,



3. stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s

elektřinou a s plynem,



k) monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynu a

souvisejícím službám,



l) zveřejňuje doporučení ohledně tvorby cen elektřiny a plynu pro

domácnosti,



m) zveřejňuje roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v

energetických odvětvích a roční a měsíční zprávu o provozu elektrizační

soustavy a plynárenské soustavy způsobem umožňujícím dálkový přístup,



n) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání,

a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu

tepelné energie,



o) spolupracuje s regulačními orgány dalších členských států a

Agenturou, konzultuje s nimi připravovaná rozhodnutí týkající se

přeshraniční a regionální spolupráce a poskytuje jim informace a jinou

nezbytnou součinnost pro plnění jejich úkolů,



p) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými

správními úřady,



q) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami

založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií,



r) vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání

rozhodnutí jiných regulačních orgánů členských států Evropské unie,

má-li za to, že rozhodnutí jiného regulačního orgánu členského státu

Evropské unie není v souladu s předpisy Evropské unie^22) v oblasti

vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem.



(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad

dále



a) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavy

a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem

zjištění, zda provozovatel přepravní soustavy plní povinnosti

nezávislého provozovatele přepravní soustavy,



b) sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavy a

ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu

jejich plnění, a vyžaduje záznamy o těchto vztazích,



c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními

osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného

plynárenského podnikatele, pokud se spor týká povinností uložených

tímto zákonem,



d) provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních prostředcích,

které provozovatel přepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou

součástí téhož koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále

jen „obchodní prostory“),



e) schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavy a

ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu,



f) uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní

soustavy jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného

plynárenského podnikatele,



g) schvaluje jmenování, volbu a odvolání statutárního orgánu nebo člena

statutárního orgánu a člena dozorčí rady provozovatele přepravní

soustavy a schvaluje uzavření smlouvy o výkonu funkce statutárního

orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady a jiné

smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce statutárního orgánu,

člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady, a jejich změny,



h) schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo

jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného

zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy (dále jen

„auditor programu“) a schvaluje uzavření, změnu nebo ukončení smlouvy,

která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, nebo smlouvy,

kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,



i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele

přepravní soustavy,



j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a posuzuje

jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní

soustavy a s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii,



k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu

rozvoje přepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,



l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní

soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do

přepravní soustavy.



(9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve

kterém uveřejňuje zejména cenová rozhodnutí. Energetický regulační úřad

zabezpečuje vydání Energetického regulačního věstníku prostřednictvím

portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění v Energetickém regulačním

věstníku je den vydání příslušné částky Energetického regulačního

věstníku uvedený v jejím záhlaví prostřednictvím portálu veřejné

správy.



(10) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Poslanecké

sněmovně Parlamentu České republiky, Komisi a Agentuře zprávu o své

činnosti a vládě a Poslanecké sněmovně zprávu o hospodaření. Ve zprávě

o činnosti Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá při

výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky,

výsledky posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavy a plánů

rozvoje přepravní soustavy s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou

unii podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční

obchod s elektřinou a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským

přepravním soustavám a výsledky provedených šetření týkajících se

fungování trhů s elektřinou a s plynem. Zprávu o své činnosti

Energetický regulační úřad zveřejní.



(11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za přenos elektřiny a

distribuci elektřiny, za systémové služby, ceny za přepravu plynu,

distribuci plynu, ceny za činnosti operátora trhu a ceny elektřiny a

plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je

oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o

odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném

na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále může usměrňovat ceny

tepelné energie.



(12) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v

odstavci 11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných

provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy,

provozovatelem distribuční soustavy nebo činností operátora trhu,

souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí

elektřiny nebo plynu nebo činnostmi operátora trhu, jestliže je to

nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či

plynárenské soustavy, zajištění nediskriminačního přístupu účastníků

trhu do elektrizační či plynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen

účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní

situace.



(13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba

v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen

„zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě

vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví

skutečnost tvořící předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou

informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá

i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému

regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby

podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v

trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu

těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením

povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí informací a údajů

Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu,

jiným správním orgánům a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich

působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního

úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň

důvěrnosti informací a údajů jako předávající.



(14) Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní

energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich

působnosti.



§ 17a



(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje

ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu pro výkon jeho

působnosti a pro výkon působnosti Energetického regulačního úřadu podle

tohoto zákona



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců.



(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) datum narození,



d) adresa místa pobytu,



e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,

den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který

subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní

moci tohoto rozhodnutí.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo,



d) státní občanství,



e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu,



f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



g) datum úmrtí,



h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého

nepřežil.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo,



d) státní občanství,



e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého

pobytu,



f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



g) datum úmrtí,



h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého

nepřežil.



(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(6) Ministerstvo a Energetický regulační úřad mohou pro účely ověření

poskytnutých údajů a pro plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona

poskytnuté údaje dále předávat, třídit nebo kombinovat, popřípadě je

blokovat, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou přesné; o zjištění

nepřesného údaje Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky

neprodleně informují.



(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



§ 17b



Předseda Energetického regulačního úřadu



(1) V čele Energetického regulačního úřadu je předseda, který



a) řídí Energetický regulační úřad,



b) jedná jménem Energetického regulačního úřadu navenek,



c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Energetického

regulačního úřadu v prvním stupni.



(2) Předsedu jmenuje prezident republiky na návrh vlády na funkční

období 6 let. Nikdo nemůže být jmenován více než dvakrát za sebou.

Předseda se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.



(3) Předseda Energetického regulačního úřadu jmenuje a odvolává

místopředsedu Energetického regulačního úřadu. Jmenuje-li předseda více

místopředsedů, určí pořadí jejich zastupování. Místopředseda zastupuje

předsedu v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy

není funkce předsedy obsazena, a plní další úkoly podle rozhodnutí

předsedy. Místopředsedou může být jmenován pouze ten, kdo splňuje

předpoklady pro jmenování předsedou Energetického regulačního úřadu

podle odstavce 4.



(4) Předsedou může být jmenován jen občan České republiky, který



a) je plně způsobilý k právním úkonům,



b) má ukončené vysokoškolské vzdělání technického, ekonomického nebo

právnického směru,



c) má nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň 3 roky v

řídicí nebo vedoucí funkci,



d) je bezúhonný; za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje

ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro



1. úmyslný trestný čin, nebo



2. nedbalostní trestný čin, jestliže jeho skutková podstata souvisí s

výkonem veřejné funkce, pokud jeho odsouzení pro trestný čin nebylo

zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl

odsouzen,



e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce

předsedy.



(5) Funkce předsedy je neslučitelná s funkcí poslance, senátora,

soudce, státního zástupce, člena vlády nebo jinou funkcí ve veřejné

správě nebo s členstvím v politické straně nebo politickém hnutí.

Předseda dále nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou

podnikatelskou činnost v energetice, nesmí se podílet na podnikání

držitele licence nebo jiné osoby působící v oblasti energetiky, být

členem jakýchkoli orgánů takové osoby ani poskytovat přímo či

zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo

jiné osobě působící v oblasti energetiky. Předseda nesmí zastávat jinou

placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním

vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy

vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární,

publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo

neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Energetického regulačního

úřadu.



(6) Funkce předsedy zaniká



a) uplynutím funkčního období,



b) vzdáním se funkce,



c) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,



d) dnem, kdy se předseda ujal funkce nebo zahájil výkon činnosti, která

je podle odstavce 5 neslučitelná s funkcí předsedy,



e) dnem nabytí právní moci rozsudku soudu o omezení způsobilosti k

právním úkonům nebo rozsudku soudu, kterým byl odsouzen pro některý z

trestných činů uvedených v odstavci 4 písm. d), nebo



f) odvoláním z funkce.



(7) Prezident republiky předsedu odvolá pouze v případě, nevykonává-li

funkci po dobu delší než 6 měsíců nebo narušil-li závažným způsobem

nezávislost nebo nestrannost Energetického regulačního úřadu.



(8) Předseda po dobu 1 roku od zániku funkce nesmí být držitelem

licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetice, nesmí

se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v

oblasti energetiky, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby,

poskytovat přímo či zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost

držiteli licence nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky ani být

v pracovním poměru nebo jiném pracovním vztahu k držiteli licence nebo

jiné osobě působící v oblasti energetiky. V případě porušení zákazu

podle předchozí věty je ten, kdo zákaz porušil, povinen uhradit

Energetickému regulačnímu úřadu dvojnásobek poskytnutého odchodného

nebo pokud mu odchodné nebylo poskytnuto, pak šestinásobek měsíčního

platu, který mu náležel v době zániku funkce.



(9) Předseda má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako

prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda má po zániku funkce

nárok na odchodné ve výši šestinásobku měsíčního platu, který mu

náležel v době zániku funkce. Odchodné je splatné ke dni zániku funkce.

Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl předseda odvolán z důvodu

závažného narušení nestrannosti nebo nezávislosti Energetického

regulačního úřadu nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu

jmenován předsedou.



(10) Předseda a místopředseda jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci

příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.



§ 17c



Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže



(1) Energetický regulační úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti

potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce

povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.



(2) Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské

soutěže o



a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují

nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení

vedou,



b) uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na

trhu s elektřinou, plynem nebo v odvětví teplárenství,



c) způsobech tvorby cen elektřiny, plynu a tepelné energie pro

domácnosti.



(3) Působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže není tímto zákonem

dotčena.



§ 17d



Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu



(1) Účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem, kteří v

souladu s cenovými předpisy hradí cenu za zúčtování operátora trhu,

jsou povinni v této ceně hradit zvláštní poplatek. Tento poplatek je

příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.



(2) Sazba poplatku činí 2 Kč/MWh elektřiny a 1 Kč/MWh plynu.



(3) Roční výše poplatku se stanoví jako násobek sazby podle odstavce 2

a celkové spotřeby elektřiny a plynu v České republice za kalendářní

rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh

rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující

rozpočtový rok, za kterou účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu

s plynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování

operátora trhu.



(4) Celkovou spotřebu elektřiny a plynu v České republice podle

odstavce 3 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června

kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů.



(5) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na

příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve

výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 3.

Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu

zohlední při tvorbě ceny za zúčtování.



(6) Správu poplatku vykonává Energetický regulační úřad.



§ 17e



Zveřejňování a konzultace



(1) Energetický regulační úřad zveřejňuje



a) organizační strukturu Energetického regulačního úřadu včetně

působnosti jednotlivých útvarů,



b) pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaná při

výkonu dozoru v energetických odvětvích a dozoru v oblasti ochrany

spotřebitele na úseku podnikání v elektroenergetice a plynárenství,



c) další pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, pokud

mají po právní stránce zásadní význam,



d) výkladová stanoviska Energetického regulačního úřadu k ustanovením

právních předpisů v oblasti jeho působnosti, která zohledňuje ve své

rozhodovací činnosti,



e) výsledky monitorovací činnosti v energetických odvětvích,



f) etický kodex zaměstnanců zařazených do Energetického regulačního

úřadu.



(2) Energetický regulační úřad je při výkonu své působnosti povinen

konzultovat



a) návrh zásad cenové regulace a návrhy cenových rozhodnutí,



b) návrh Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování

distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu

provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu

a obchodních podmínek operátora trhu nebo návrhy jejich změn,



c) desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy,



d) další návrhy opatření nebo postupů Energetického regulačního úřadu,

pokud povinnost konzultace stanoví tento zákon, jiný právní předpis

nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo pokud tak Energetický

regulační úřad rozhodne.



(3) Pro účely konzultací podle odstavce 2 Energetický regulační úřad

zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový

přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a

uveřejňuje výsledky konzultace. Energetický regulační úřad stanoví

pravidla pro vedení konzultací na diskusním místě, pokud nejsou

stanovena tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným

předpisem Evropské unie.



§ 17f



Vztah k Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky



(1) Energetický regulační úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu

České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) po projednání ve vládě

zprávu o činnosti (§ 17 odst. 10). Na vyžádání je Energetický regulační

úřad povinen poskytnout Poslanecké sněmovně vysvětlení a dodatečné

informace k obsahu zprávy o činnosti. Projednávání zprávy o činnosti v

Poslanecké sněmovně nebo určených orgánech je povinen zúčastnit se

předseda Energetického regulačního úřadu.



(2) Projednává-li Poslanecká sněmovna nebo její orgán věc spadající do

oblasti působnosti Energetického regulačního úřadu, je oprávněna

vyžádat si na jednání účast předsedy Energetického regulačního úřadu.

Energetický regulační úřad je povinen poskytnout Poslanecké sněmovně

nebo jejímu orgánu k projednávané věci stanovisko a nezbytné informace

nebo vysvětlení.



(3) Na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo určeného orgánu je Energetický

regulační úřad povinen do 30 dnů od vyžádání informovat o

připravovaných opatřeních v oblasti regulace a poskytnout k nim

nezbytné informace a vysvětlení.



(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost mlčenlivosti

podle § 17 odst. 13.



§ 17g



neplatil



§ 18



Dozor v energetických odvětvích



(1) Energetický regulační úřad vykonává dozor nad dodržováním



a) tohoto zákona v odvětvích elektroenergetiky, plynárenství a

teplárenství a povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v

elektroenergetice a plynárenství,



b) zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České

republiky v oblasti cen,



c) Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s

elektřinou, Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním

soustavám a Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek

zemního plynu a přímo použitelných předpisů vydaných na jejich základě

nebo k jejich provedení,



d) povinností vyplývajících z rozhodnutí Komise nebo Agentury vydaných

na základě právních předpisů podle písmene c) nebo povinností

vyplývajících z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaného

podle § 18 odst. 3 nebo § 18a odst. 3.



(2) Energetický regulační úřad provádí kontroly z vlastního podnětu

nebo na návrh ministerstva. Pokud Energetický regulační úřad vykonal

kontrolu na návrh ministerstva, je povinen jej seznámit s výsledky

kontroly a předat mu protokol o kontrole.



(3) Energetický regulační úřad na základě zjištění porušení právních

předpisů podle odstavce 1 nebo porušení povinností z rozhodnutí

Energetického regulačního úřadu nebo rozhodnutí Komise nebo Agentury

ukládá



a) pokuty,



b) opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního

stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění

jejich splnění; povinnosti plynoucí z opatření k nápravě původci

protiprávního stavu přecházejí na jeho právního nástupce. Je-li

právních nástupců více, odpovídají za splnění povinnosti vyplývající z

opatření k nápravě společně a nerozdílně.



(4) Při výkonu kontroly se Energetický regulační úřad řídí zákonem o

státní kontrole, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zaměstnanci

Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických

odvětvích se prokazují průkazem zaměstnance Energetického regulačního

úřadu, který je zároveň dokladem o jejich pověření k provedení

kontroly^23). Předložením průkazu zaměstnance Energetického regulačního

úřadu osobě, u které má být kontrola vykonána, je kontrola zahájena.

Při výkonu kontroly v energetických odvětvích je Energetický regulační

úřad oprávněn



a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí

pozemky nebo vstupovat do staveb užívaných pro podnikatelskou činnost

držitelem licence nebo osobami, které na základě plné moci nebo smlouvy

uzavřené s držitelem licence vykonávají činnosti spojené s právy a

povinnostmi držitele licence, a vykonávat tam povinnosti stanovené

tímto zákonem,



b) požadovat od osob uvedených v písmeni a) potřebné informace,

doklady, záznamy dat na paměťových médiích, údaje a písemná nebo ústní

vysvětlení a vyžadovat od nich objasnění jakýchkoliv skutečností

týkajících se předmětu kontroly,



c) vyžadovat předložení záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů

přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací mezi osobami

uvedenými v písmeni a) a týkajících se předmětu kontroly,



d) provést kontrolu podle jiného právního předpisu u osoby uvedené v

písmeni a); Energetický regulační úřad může k provedení kontroly

přizvat další osoby; přizvaná osoba má povinnost mlčenlivosti ve

stejném rozsahu jako zaměstnanec Energetického regulačního úřadu a za

její jednání odpovídá Energetický regulační úřad.



(5) Držitel licence a osoba, která na základě plné moci nebo smlouvy

uzavřené s držitelem licence vykonává činnosti spojené s právy a

povinnostmi držitele licence, jsou povinni umožnit Energetickému

regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle odstavce 4. V případě

výkonu kontroly na místě jsou dále povinni poskytnout Energetickému

regulačnímu úřadu nebo jím pověřené osobě potřebnou součinnost, zejména

na žádost neprodleně umožnit vstup do svých prostor.



§ 18a



Šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a

rozhodování o uložení opatření



(1) Energetický regulační úřad provádí šetření na trzích s elektřinou

nebo plynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná

hospodářská soutěž.



(2) Pro účely šetření si Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a České národní

banky, je-li to vhodné a účelné.



(3) Je-li výsledkem šetření zjištění, že na trhu s elektřinou nebo

plynem neexistuje účinná hospodářská soutěž, a k rozhodnutí ve věci

není příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický

regulační úřad rozhodnutím ve správním řízení nebo opatřením obecné

povahy uloží opatření, která s přihlédnutím k okolnostem nejlépe

povedou k odstranění příčin takového stavu. Energetický regulační úřad

uloží opatření podle věty první formou opatření obecné povahy v

případě, pokud nelze uložit opatření rozhodnutím konkrétní osobě.

Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být

opatřením obecné povahy dotčeny, jsou pouze držitelé licencí a osoby

zřízené za účelem organizace burzovních obchodů s elektřinou nebo

plynem nebo deriváty vztahujícími se k elektřině nebo plynu.



(4) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad opatření

uložil, rozhodne Energetický regulační úřad o jejich změně nebo

zrušení, popřípadě stanoví lhůtu, kdy uložená opatření zaniknou.



§ 18b



Šetření na místě v obchodních prostorách



(1) Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou

nebo plynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen podrobit

se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.



(2) Byl-li ustanoven nezávislý provozovatel přepravní soustavy, jsou

provozovatel přepravní soustavy a další osoby, které jsou součástí

téhož koncernu, povinni podrobit se šetření Energetického regulačního

úřadu v obchodních prostorách.



(3) V rámci šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci

Energetického regulačního úřadu, případně další Energetickým regulačním

úřadem pověřené osoby, oprávněni



a) vstupovat do obchodních prostor osoby, u které šetření probíhá,



b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní

záznamy,



c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách

nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě

jsou uloženy,



d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z

obchodních záznamů,



e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní

záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení

šetření,



f) požadovat od osob, u kterých šetření probíhá, a osob v

pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k nim, případně osob, které

byly pověřeny vykonávat v jejich prospěch činnosti související s

předmětem šetření, v nezbytném rozsahu součinnost potřebnou k provedení

šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.



(4) Osoby, u kterých šetření na místě v obchodních prostorách probíhá,

jsou povinny poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu při provádění

šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 a

výkon těchto oprávnění strpět.



(5) Za účelem šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci

Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor

přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným

způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu

se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v

těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci

Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.



(6) Před zahájením šetření na místě v obchodních prostorách písemně

sdělí Energetický regulační úřad osobě, v jejíž obchodních prostorách

má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ji

o jejích právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti

uložení pořádkové pokuty.



§ 19



zrušen



§ 19a



Regulace cen



(1) Při regulaci cen přenosu elektřiny, přepravy plynu, distribuce

elektřiny a distribuce plynu postupuje Energetický regulační úřad tak,

aby stanovené ceny pokrývaly účelně vynaložené náklady na zajištění

spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti,

dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných

investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti. To

neplatí v případě cen za mezinárodní přepravu plynu, pokud Energetický

regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby těchto cen založeném

na tržním způsobu. Energetický regulační úřad bere v úvahu jím

schválený plán rozvoje přenosové soustavy, plán rozvoje přepravní

soustavy a předvídatelnou budoucí poptávku a požadavky na provozní

zabezpečení přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních

soustav a opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti dodávek

plynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^21).



(2) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty

první při věcném usměrňování ceny tepelné energie.



(3) Ceny dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační

úřad formou věcně usměrňovaných cen. V případě, že o to dodavatel

poslední instance požádá, Energetický regulační úřad rozhodne o cenách

dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních.



(4) Při regulaci cen za činnosti operátora trhu a ostatních cen

postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny byly

alespoň nákladové.



(5) Na žádost dodavatele tepelné energie nebo držitele licence na

distribuci elektřiny nebo distribuci plynu, jehož distribuční soustava

není přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě,

může Energetický regulační úřad rozhodnout o odlišném stanovení

podmínek pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených

výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavy.

Energetický regulační úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-

li žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje

alespoň pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce 1. Po právní moci

rozhodnutí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, Energetický

regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé

podmínky nebo upraví cenu distribuce elektřiny nebo plynu.



§ 20



Regulační výkazy



(1) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování

plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož distribuční

soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků a

držitel licence na činnosti operátora trhu, je povinen uvést v účtovém

rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření,

aktivech a pasivech odděleně za každou z těchto licencovaných činností.



(2) Držitel licence na přepravu plynu, uskladňování plynu a distribuci

plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000

odběrných míst zákazníků, je povinen v příloze v účetní závěrce uvést

veškeré smluvní vztahy, s výjimkou smluvních vztahů uzavíraných podle

tohoto zákona, s vymezením jejich předmětu, uskutečněné s osobou, se

kterou držitel licence tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu

nebo jiného podnikatelského seskupení, a jejichž hodnota převyšuje

hodnotu nadlimitní veřejné zakázky^9a).



(3) Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož

soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků, a

držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie účtuje o

nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně zvlášť za každou z

licencovaných činností v souladu se zvláštním právním předpisem^9b).



(4) Pokud auditor při ověřování účetní závěrky^9b) držitele licence

uvedeného v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi jednotlivými

licencovanými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence nebo mezi

licencovanou činností a jinými podnikatelskými činnostmi vykonávanými

týmž držitelem licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto

skutečnost ve zprávě auditora.



(5) Vlastník nebo pronajímatel energetického zařízení, který s

držitelem licence, který používá k výkonu licencované činnosti toto

energetické zařízení, tvoří holding nebo je členem téhož holdingu nebo

jiného podnikatelského seskupení, je povinen uvést v účtovém rozvrhu

účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pronájmu

tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo pronajímatel

energetického zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu

úřadu a Státní energetické inspekci na vyžádání úplné a pravdivé

informace a podklady potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených

oprávnění, umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z

nich kopie nebo opisy a poskytnout k nim vysvětlení.



(6) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen sestavovat

regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu.

Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie,

jehož celkový roční objem tržeb z těchto licencovaných činností

přesahuje 2 500 000 Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a

předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu.



(7) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen každoročně

předkládat do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou

účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období.

Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je

připojeno méně než 90 000 odběrných míst konečných zákazníků, výrobu

nebo rozvod tepelné energie je povinen předkládat Energetickému

regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za

předcházející účetní období pouze na vyžádání.



§ 20a



Operátor trhu



(1) Operátor trhu je akciová společnost založená státem, jejíž akcie

znějí na jméno.



(2) Stát vlastní akcie operátora trhu, jejichž celková jmenovitá

hodnota představuje alespoň 67 % základního kapitálu operátora trhu.



(3) Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 3

písm. c). Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu

majetkový podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Akcie

operátora trhu nesmí být vlastněny držitelem licence uvedené v § 4

odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2. Statutárním orgánem nebo jeho členem,

členem dozorčí rady, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem operátora

trhu nemůže být fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem

nebo jeho členem, prokuristou nebo zaměstnancem držitele licence

uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2. Ceny za činnosti

operátora trhu podle odstavce 4 jsou regulovány Energetickým regulačním

úřadem.



(4) Operátor trhu je povinen



a) organizovat krátkodobý trh s plynem a krátkodobý trh s elektřinou a

ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy vyrovnávací trh s

regulační energií,



b) vyhodnocovat odchylky za celé území České republiky a toto

vyhodnocení předávat jednotlivým subjektům zúčtování a provozovateli

přenosové nebo přepravní soustavy,



c) na základě vyhodnocení odchylek zajišťovat zúčtování a vypořádání

odchylek subjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit,



d) informovat provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní

soustavy a provozovatele zásobníků plynu nebo provozovatele distribuční

soustavy o neplnění platebních povinností účastníků trhu a subjektů

zúčtování vůči operátorovi trhu,



e) zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou

a měsíční a roční zprávu o trhu s plynem v České republice,



f) zpracovávat a předávat ministerstvu, Energetickému regulačnímu

úřadu, provozovateli přenosové soustavy a provozovateli přepravní

soustavy alespoň jednou ročně zprávu o budoucí očekávané spotřebě

elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a

poptávkou elektřiny a plynu,



g) zajistit ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství a

jiných skutečností, které nejsou veřejně dostupné a o nichž se dozvěděl

při výkonu svých činností,



h) zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel

trhu s plynem a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu,



i) zajišťovat a poskytovat účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem

skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a další nezbytné

informace související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny nebo

plynu a s právem zákazníka na změnu dodavatele,



j) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem

zveřejňovat obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku a

pro plynárenství způsobem umožňujícím dálkový přístup,



k) zajišťovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav

zpracovávání typových diagramů dodávek, a to na základě údajů od

provozovatelů distribučních soustav,



l) na základě údajů předaných provozovatelem přenosové soustavy nebo

provozovatelem přepravní soustavy zajišťovat zúčtování a vypořádání

regulační energie nebo vyrovnávacího plynu včetně zúčtování při stavech

nouze,



m) účtovat odděleně za činnosti vykonávané v elektroenergetice a v

plynárenství,



n) uzavřít smlouvu o zúčtování odchylek a umožnit obchodovat s

elektřinou nebo plynem na jím organizovaných trzích každému, kdo o to

požádá a splňuje obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku

nebo obchodní podmínky operátora trhu pro plynárenství,



o) v případech podle § 12a oznamovat dodavateli poslední instance

odběrná místa zákazníků včetně jejich registračních čísel,



p) sledovat množství skladovaného plynu v jednotlivých zásobnících

plynu a jejich kapacitu,



q) zpracovávat na základě ročních a desetiletých předpokládaných

bilancí a na základě denních, měsíčních a ročních skutečných bilancí o

přepravě, distribuci, výrobě, dodávkách, obchodu s plynem a uskladnění

plynu od provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů distribučních

soustav, provozovatelů zásobníků plynu, výrobců plynu, obchodníků s

plynem, dodavatelů plynu a vlastních analýz celkové bilance plynárenské

soustavy a jejich vyhodnocení a předávat je ministerstvu a

Energetickému regulačnímu úřadu; současně souhrnné bilance plynárenské

soustavy zveřejňovat,



r) zpracovávat statistiku dovozu plynu ze zahraničí a jeho vývozu do

zahraničí, a to včetně zdrojů plynu, a statistiku zákazníků, kteří

změnili dodavatele plynu,



s) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu alespoň jednou měsíčně zprávu s vyhodnocením dodávek a spotřeb

plynárenské soustavy včetně vyhodnocení dovozu plynu do České republiky

a vývozu plynu z České republiky,



t) zpracovávat jednou až dvakrát ročně výsledné údaje hodinových

dodávek a spotřeb plynu od plynárenských podnikatelů pro sestavení

kontrolních hodinových odečtů plynárenské soustavy,



u) zpracovávat měsíční bilance o plnění bezpečnostního standardu

dodávek plynu a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu,



v) zpracovávat a vést evidenci výroben elektřiny, kterým provozovatel

přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nebo

provozovatel distribuční soustavy stanovil termín a podmínky připojení,

a poskytovat evidované údaje ministerstvu a úřadu,



w) hradit výrobcům elektřiny zelený bonus na elektřinu z obnovitelných

zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a

tepla,



x) hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou

cenou a cenu za jeho činnost,



y) hradit výrobcům tepla zelený bonus na teplo,



z) hradit výrobcům biometanu zelený bonus na biometan,



aa) hradit výrobcům elektřiny připojeným k distribuční soustavě bonus

na podporu decentrální výroby elektřiny,



bb) vydávat záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů.



(5) Operátor trhu má právo



a) na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od subjektů zúčtování

a registrovaných účastníků trhu s elektřinou nebo trhu s plynem,



b) na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele přenosové soustavy

a provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních

soustav a zásobníků plynu a další údaje nezbytné pro plnění svých

povinností,



c) zrušit registraci subjektu na zúčtování, který neplní platební

povinnosti vůči operátorovi trhu,



d) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje

pro zpracování bilancí,



e) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem jednou

až dvakrát ročně údaje ke zpracování kontrolního hodinového odečtu

dodávek a spotřeb plynárenské soustavy,



f) vyžadovat od zákazníků s roční spotřebou plynu vyšší než 400 tis. m3

a od obchodníků s plynem informace o změnách dodavatele plynu,



g) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje o

kapacitách a výkonech jednotlivých částí plynárenské soustavy České

republiky.



(6) Operátor trhu má právo po schválení ministerstvem vykonávat další

činnosti, jejichž ceny nepodléhají regulaci.



HLAVA II



ZVLÁŠTNÍ ČÁST



DÍL 1



Elektroenergetika



§ 21



zrušen



§ 22



Účastníci trhu s elektřinou



(1) Účastníky trhu s elektřinou jsou



a) výrobci elektřiny,



b) provozovatel přenosové soustavy,



c) provozovatelé distribučních soustav,



d) operátor trhu,



e) obchodníci s elektřinou,



f) zákazníci.



(2) Účastníci trhu s elektřinou s právem regulovaného přístupu k

přenosové soustavě a distribuční soustavě



a) nesou odpovědnost za odchylku a jsou subjekty zúčtování odchylek,

nebo



b) mohou přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný

subjekt zúčtování odchylek.



§ 23



Výrobce elektřiny



(1) Výrobce elektřiny má právo



a) připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje

podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a

obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy

nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,



b) dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny

ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států

prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,



c) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní

potřebu a pro potřebu ovládaných společností, pokud mu to podmínky

provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují,



d) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu

elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování

přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,



e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při

neoprávněném odběru elektřiny nebo při prokázaném opakovaném neuhrazení

ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o

podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po upozornění.



(2) Výrobce elektřiny je povinen



a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové

soustavě nebo k distribuční soustavě,



b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli

přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je

výrobna elektřiny připojena,



c) zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo

provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny

připojena,



d) instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném

elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování

podpůrných služeb,



e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové

soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna

elektřiny připojena,



f) předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o

dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtování, který převzal

odpovědnost za jeho odchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtování,

a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,



g) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné

údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jeho povinností,



h) předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny

připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,



i) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly

provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční

soustavy,



j) podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové

soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením

výrobny elektřiny,



k) uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy podle Pravidel trhu s elektřinou systémové služby

odpovídající objemu elektřiny vyrobené ve vlastní výrobně a

spotřebované zákazníkem bez použití energetického zařízení jiného

držitele licence,



l) informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový

přístup



1. o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém

roce,



2. o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu

vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce,



m) za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační

soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek

stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly

provozování distribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové

soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, nabízet provozně a

obchodně nevyužité výrobní kapacity,



n) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u

operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává

registrovaným účastníkem trhu s elektřinou (dále jen „registrovaný

účastník trhu“),



o) dodržovat ustanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy dodává elektřinu

zákazníkům,



p) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a

spolehlivého provozu a rozvoje elektrizační soustavy,



q) vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více

zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřiny a udržovat

toto zařízení v provozuschopném stavu; tato povinnost se nevztahuje na

výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje elektřiny poprvé

uvedené do provozu do roku 2000 o instalovaném výkonu do 10 MW včetně a

na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW

včetně,



r) vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále jej

každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s

provozovatelem přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční

soustavy, k níž je výrobna elektřiny připojena; tato povinnost se

nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny má instalovaný

výkon nižší než 10 MW.



(3) Výrobce neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s

dispečerským řízením výrobny elektřiny podle § 26 odst. 5.



§ 24



Provozovatel přenosové soustavy



(1) Provozovatel přenosové soustavy



a) zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj

přenosové soustavy a propojení přenosové soustavy s jinými soustavami,

a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost

přenosové soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu

elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených přenosových soustav

a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou,



b) poskytuje přenos elektřiny na základě uzavřených smluv,



c) řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů

elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s

provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě,



d) odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu

na úrovni přenosové soustavy,



e) účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle

vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v

souladu s Nařízením o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční

obchod s elektřinou a při zachování bezpečnosti a spolehlivosti

přenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny účastníkům

trhu s elektřinou,



f) v případě existujícího či hrozícího nedostatku kapacity přenosové

soustavy informuje dotčené účastníky trhu s elektřinou na základě

jejich žádosti o důvodech, pro které neuskutečnil přenos elektřiny.



(2) Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem jiné licence

udělované podle tohoto zákona než licence na přenos elektřiny.



(3) Provozovatel přenosové soustavy má právo



a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,

zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu

informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,



b) obstarávat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí

ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro řízení

rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny podle

odstavce 1 písm. c) obstarávat regulační energii,



c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny

účastníkům trhu s elektřinou



1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při

likvidaci těchto stavů,



2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,



3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,



4. jestliže mu zákazník neumožní přístup k měřicímu zařízení,



5. jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51,



6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo

v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,



7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy

nebo distribuční soustavy,



8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo

majetek osob,



9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v

neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil

tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení

těchto vlivů,



10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny provozovateli

propojených přenosových soustav, nebo



11. při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů

spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích

energie, která není uhrazena ani po upozornění,



d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z

výroben, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí

nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu

přenosové soustavy



1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při

likvidaci těchto stavů,



2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,



3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,



4. při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavy podle § 52,



5. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,



6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo

v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,



7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy

nebo distribuční soustavy,



8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo

majetek osob,



9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny

v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil

tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,



10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny provozovateli

propojených přenosových soustav,



11. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5, nebo



12. při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů

spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích

energie, která není uhrazena ani po upozornění,



e) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat

na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto

nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,



f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,

obnovou a provozováním přenosové soustavy,



g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci

odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících

bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v

případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu

neučinil sám vlastník či uživatel,



h) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených

prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů

Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti,

Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na

nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v

rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,



i) uplatnit na trhu s elektřinou povinně vykoupenou elektřinu z

obnovitelných zdrojů^4a).



(4) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno

umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v

odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,

že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně

nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány

podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle

zvláštního právního předpisu^4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na

návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného

břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.



(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a písmenu d)

bodu 6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a

skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě

obvyklým, nejméně však 50 dnů předem.



(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel

přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po

odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.



(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) není právo na

náhradu škody a ušlého zisku. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel

přenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo

není-li podle odstavce 3 písm. c) bodu 7 a písmene d) bodu 7 dodržena

kvalita dodávek elektřiny nebo při dispečerském řízení výroben

elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 5 prováděném

mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze.



(8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění

podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků

dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po

skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a

není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu

odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a

bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po

provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad

provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.



(9) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu

práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f)

majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na

přiměřenou jednorázovou náhradu.^5) Právo na tuto náhradu je nutno

uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou

újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o

tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.



(10) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen



a) každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit

podmínky a termín připojení a poskytnout přenos každému, kdo o to

požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky

stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu

prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při

ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy,



b) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující

podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě,



c) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující

podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou,



d) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle

odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost,



e) zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a

předávat operátorovi trhu s elektřinou naměřené a vyhodnocené údaje a

další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,



f) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem

zveřejňovat Pravidla provozování přenosové soustavy a vykonávat

licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,



g) poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustav a

provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava

propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce při

provozu a rozvoji sítí,



h) informovat ministerstvo a Energetický regulační úřad o omezení

dovozu nebo vývozu elektřiny,



i) zpracovávat ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav

roční přípravu provozu přenosové soustavy, a to zejména rozsah a

termíny odstávek zařízení pro přenos a předpokládané omezení přenosu, a

zveřejňovat ji,



j) každoročně zpracovávat plán rozvoje přenosové soustavy včetně plánu

investičního v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej

zveřejňovat; ustanovení § 58l odst. 5 se použije obdobně,



k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny

přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování

přenosové soustavy,



l) provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav

hodnocení provozu přenosové soustavy z technického hlediska,



m) účtovat odděleně za přenos a za systémové služby,



n) zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního

úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby,



o) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství

a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své

činnosti, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,



p) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je

každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s

provozovateli distribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k

přenosové soustavě,



r) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek

elektřiny a služeb,



s) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce

následujícího po uplynutí čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu

elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,



t) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března zprávu o kvalitě a úrovni

údržby zařízení přenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové

spotřeby elektřiny a řešení výpadku výroben elektřiny,



u) poskytovat součinnost operátorovi trhu s elektřinou při organizování

vnitrodenního trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu s regulační

energií,



v) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přenos elektřiny u

operátora trhu s elektřinou; zaregistrováním se provozovatel přenosové

soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,



w) poskytovat všem účastníkům trhu s elektřinou informace týkající se

provozování přenosové soustavy nezbytné pro řádné fungování trhu s

elektřinou; touto povinností není dotčena povinnost provozovatele

přenosové soustavy dodržovat mlčenlivost podle písmene o).



§ 24a



Vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy



(1) Provozovatel přenosové soustavy musí být z hlediska své společnické

struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu nebo na

obchodu s elektřinou nebo s plynem.



(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přenosové soustavy musejí

být splněny tyto podmínky nezávislosti:



a) provozovatel přenosové soustavy je vlastníkem přenosové soustavy,



b) nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad jeho podnikem

nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob

jednajících ve shodě, která nebo které



1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny,

výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo

ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,



2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s

plynem,



c) ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy neuplatňuje jakékoliv

jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo

které



1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny,

výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,



2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s

plynem,



d) provozovatel přenosové soustavy



1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani

nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynu nebo nad

obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem ani ve vztahu k nim

neuplatňuje jiné právo,



2. nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s

plynem,



e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady, prokuristu nebo členy

jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami není

oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob

jednajících ve shodě, která nebo které



1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu,

obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim

uplatňují jiné právo,



2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s

plynem,



f) statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčí rady,

prokuristou nebo členem jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy

určeného stanovami nesmí být osoba, která je členem dozorčí rady,

statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, prokuristou nebo

členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny,

výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.



(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo

e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného

práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány

územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž

jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové

soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem

elektřiny nebo výrobcem plynu nebo obchodníkem s elektřinou nebo

obchodníkem s plynem. Státní orgán, orgán územního samosprávného celku

nebo jiná osoba veřejného práva, která vykonává kontrolu nebo jiné

právo nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou

nebo obchodníkem s plynem, musí být nezávislá na státním orgánu, orgánu

územního samosprávného celku nebo jiné osobě veřejného práva, která

vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové

soustavy.



(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i

tehdy, jestliže se provozovatel přenosové soustavy účastní na založení

právnické osoby za účelem provozování přenosových soustav v jednom nebo

více státech nebo v takové osobě získá účast, a přenechá takové osobě

přenosovou soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přenosovými

soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby

založené za účelem provozování přenosových soustav podle předchozí věty

účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států

určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přenosových soustav nebo

nezávislí provozovatelé přenosových soustav.



(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu,

obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami

nabýt ani vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem

přenosové soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo

spojené s vlastnictvím podílu v provozovateli přenosové soustavy,

ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, statutární orgán nebo

jeho členy nebo vlastnit většinový podíl.



(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí zejména



a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,



b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá

hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,



c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí

rady, členy statutárního orgánu, členy jiného orgánu společnosti

určeného stanovami nebo prokuristu.



§ 25



Provozovatel distribuční soustavy



(1) Provozovatel distribuční soustavy



a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční

soustavy na území vymezeném licencí,



b) umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv,



c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů

elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou

soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav

a provozovatelem přenosové soustavy.



(2) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno

více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí být souběžným držitelem

licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo

obchod s plynem.



(3) Provozovatel distribuční soustavy má právo



a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,

zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu

informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,



b) nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí

ztrát elektřiny v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu,



c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny

účastníkům trhu s elektřinou



1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při

likvidaci těchto stavů,



2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,



3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,



4. při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51,



5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy

nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a

revizí,



6. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy

nebo přenosové soustavy,



7. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo

majetek osob,



8. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v

neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil

tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení

těchto vlivů,



9. při odběru elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu

neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného

elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem

provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího

zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným

způsobem vyzván, nebo



10. při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů

spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích

energie, která není uhrazena ani po upozornění,



d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben

a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s

ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavy



1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při

likvidaci těchto stavů,



2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,



3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,



4. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,



5. při neoprávněné dodávce do distribuční soustavy podle § 52,



6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy

nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a

revizí,



7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy

nebo přenosové soustavy,



8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo

majetek osob,



9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny

v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil

tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,



10. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5,



11. neumožnil-li výrobce elektřiny opakovaně bez vážného důvodu přístup

k měřicímu zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem

provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího

zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným

způsobem vyzván, nebo



12. při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů

spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích

energie, která není uhrazena ani po upozornění,



e) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat

na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto

nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,



f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,

obnovou a provozováním distribuční soustavy,



g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci

odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících

bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy v

případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu

neučinil sám vlastník či uživatel,



h) vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do

uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb

orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva

spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož

i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní

zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon

licencované činnosti.



(4) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno

umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v

odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,

že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně

nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány

podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle

zvláštního právního předpisu^4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na

návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o

zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její

části.



(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu

6 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a

skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě

obvyklým, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při

provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo

přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut.



(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel

distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po

odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení; v

případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je

povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody.



(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) není právo na

náhradu škody a ušlého zisku. To neplatí, nesplní-li provozovatel

distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5

nebo není-li podle odstavce 3 písm. c) bodu 6 nebo písm. d) bodu 7

dodržena kvalita dodávek elektřiny nebo při dispečerském řízení výroben

elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 5 prováděném

mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze.



(8) Provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění

podle odstavce 4 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků

dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně

oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího

stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do

stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti

a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po

provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad

provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.



(9) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu

práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 4 písm. e) a f)

majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má

právo na přiměřenou jednorázovou náhradu.^5) Právo na tuto náhradu je

nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil

majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne,

kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.



(10) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen



a) každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit

podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo

o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní

podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s

výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro

distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu

distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,



b) na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny

přerušit v případě neoprávněného odběru nebo při prokázaném opakovaném

neuhrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle

zákona o podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po

upozornění, dodávku elektřiny zákazníkům,



c) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení zařízení k

distribuční soustavě, u zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí

nízkého napětí, kteří nejsou vybaveni průběhovým měřením, přiřadit

odpovídající typový diagram dodávek,



d) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující

podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavou,



e) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle

odstavce 1 písm. c) v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV a

odpovídat za jeho činnost,



f) zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování

a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další

nezbytné informace pro plnění jeho povinností,



g) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem

zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup Pravidla provozování

distribuční soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s

těmito pravidly,



h) poskytovat provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům jiných

distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace

nezbytné k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a vzájemné

spolupráce,



i) zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve spolupráci s

provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem

přenosové soustavy roční přípravu provozu distribuční soustavy, a to

zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro distribuci a

předpokládané omezení distribuce, a zveřejňovat ji,



j) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj

distribuční soustavy, a to nejméně na 5 let,



k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny v

distribuční soustavě způsobem stanoveným v Pravidlech provozování

distribuční soustavy,



l) provádět hodnocení provozu distribuční soustavy z technického

hlediska,



m) zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí Energetického regulačního

úřadu o cenách za distribuci elektřiny,



n) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství

a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své

činnosti, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,



o) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je

každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s

provozovateli soustav, s jejichž zařízením je jeho zařízení propojeno,



p) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek

elektřiny a služeb,



r) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční

soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi

distribučními soustavami, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet

se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele distribuční soustavy

spojených s připojením svého zařízení k této distribuční soustavě,



s) uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy platbu za regulovaný přístup do přenosové soustavy

nebo distribuční soustavy,



t) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o

zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění

dodávky poslední instance,



u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové

soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi

přenosovou a distribuční soustavou, zajistit přístup k tomuto zařízení

a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové

soustavy spojených s připojením svého zařízení k přenosové soustavě.



(11) Provozovatel distribuční soustavy je rovněž povinen



a) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce

následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí o fyzikálních tocích

dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,



b) zpracovávat a předávat operátorovi trhu s elektřinou údaje z měření

pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek,



c) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března následujícího kalendářního

roku zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,



d) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci

elektřiny u operátora trhu s elektřinou; zaregistrováním se

provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,



e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové

soustavy nebo pokyny technického dispečinku provozovatele distribuční

soustavy, ke které je jeho soustava připojena, při stavech nouze

vyhlášeném tímto provozovatelem nebo při předcházení stavům nouze

oznámeném tímto provozovatelem,



f) zajistit přenos elektřiny a v případě provozovatele distribuční

soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě distribuci elektřiny v

rozsahu uzavřených smluv na distribuci elektřiny s účastníky trhu s

elektřinou,



g) provést technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných

stožárech venkovního vedení vysokého napětí,



h) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky

zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,



§ 25a



Oddělení provozovatelů distribuční soustavy



(1) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně

integrovaného podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své

právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech

netýkajících se distribuce elektřiny. Tento požadavek neznamená

požadavek na oddělení vlastnictví majetku.



(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle

odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:



a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se

nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně

integrovaného podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za

běžný provoz výroby elektřiny, přenosu elektřiny a obchod s elektřinou

nebo plynem; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo

vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být

fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem,

prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu

elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem, který je

součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele,



b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním

zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucích

zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy

bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání;

statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec

provozovatele distribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná

majetková plnění od držitelů licence na výrobu elektřiny, přenos

elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem v rámci téhož vertikálně

integrovaného podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho

člena, prokuristy nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční

soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných

těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně

integrovaného podnikatele,



c) provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými

rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování,

údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jež jsou nezávislá na vertikálně

integrovaném podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat

provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného

provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv

jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí

distribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec

schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není

dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán

či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavy a schvalovat

jeho maximální limity zadlužení.



(3) Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem

program rovného zacházení k vyloučení diskriminačního chování (dále jen

„program rovného zacházení“), kterým stanoví



a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele

distribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, kteří

nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele s

provozovatelem distribuční soustavy,



b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy ke

splnění účelů programu rovného zacházení.



(4) Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak obsazuje

auditora programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen

zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý

výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a

dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování

auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.



(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného

zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna

následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a

ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu

rovného zacházení za uplynulý rok a zároveň ji zveřejňuje způsobem

umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavy je

povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady

nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a poskytnout jinou nezbytnou

součinnost. Provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit s

programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy

dozorčí rady a všechny zaměstnance.



(6) Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí

zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007

držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě

v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele, která je držitelem

licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo

plynem.



(7) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat

ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence

na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem

ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.



(8) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena

nájmem podniku nebo jeho části, je nájemce povinen převzít pronajatý

podnik nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení

podle tohoto zákona provedena nájmem jednotlivého majetku, je

pronajímatel povinen sdělit nájemci informace o hodnotě pronajatého

majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely

cenové regulace.



(9) Oddělení podle tohoto zákona není povinen provést vertikálně

integrovaný podnikatel, který poskytuje služby pro méně než 90 000

připojených odběrných míst zákazníků.



(10) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně

integrovaného podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného

účastníka trhu s elektřinou, pokud se jedná o možnost záměny s

obchodníkem s elektřinou nebo s výrobcem elektřiny, který je součástí

téhož vertikálně integrovaného podnikatele.



§ 26



Technické dispečinky



(1) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy



a) provádí dispečerské řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavě a

dispečerské řízení zdrojů poskytujících podpůrné služby k zajištění

systémových služeb v přenosové soustavě a v distribučních soustavách v

součinnosti s provozovatelem distribuční soustavy,



b) zajišťuje dodržování pravidel propojení s elektrizačními soustavami

ostatních států včetně rozhodování o využití přeshraničních vedení

propojujících přenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí; při

rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících přenosovou

soustavu s jinými soustavami v zahraničí musí technický dispečink

provozovatele přenosové soustavy přihlížet k technickým omezením

přenosové soustavy a propojených soustav v zahraničí,



c) spolupracuje při provádění dispečerského řízení přenosu elektřiny v

přenosové soustavě s provozovateli propojených soustav v zahraničí.



(2) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavy provádí

dispečerské řízení výroben elektřiny a distribuce elektřiny v

distribuční soustavě v souladu s § 25 odst. 1 písm. c).



(3) Technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav a

technický dispečink provozovatele přenosové soustavy jsou povinny

spolupracovat a poskytovat si nezbytné údaje pro dispečerské řízení.



(4) Při dispečerském řízení předávaných výkonů



a) mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami v reálném čase

je technický dispečink provozovatele distribuční soustavy povinen

uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele přenosové

soustavy,



b) mezi distribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink

provozovatele distribuční soustavy, která není přímo připojena k

přenosové soustavě, povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku

provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přenosové

soustavě,



c) mezi distribučními soustavami v reálném čase, pokud nejsou ve vztahu

podle písmene b), jsou technické dispečinky provozovatelů distribučních

soustav povinny vzájemně spolupracovat.



(5) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a technické

dispečinky provozovatelů distribučních soustav jsou v případě ohrožení

bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy a po využití

dostupných tržních mechanismů zajišťovaných operátorem trhu a

provozovatelem přenosové soustavy oprávněny při dispečerském řízení v

nezbytné míře dočasně omezovat výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny.

Omezení výroby elektřiny ve výrobnách s kombinovanou výrobou elektřiny

a tepla může být prováděno nejvýše v rozsahu neohrožujícím dodávky

tepla. Omezení výroby elektřiny ve výrobnách elektřiny z obnovitelných

zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie prováděné

mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze může být prováděno pouze

za náhradu dle odstavce 6.



(6) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční

soustavy, jehož technický dispečink omezil při dispečerském řízení

prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze výrobu

elektřiny ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, je

povinen poskytnout příslušnému výrobci elektřiny náhradu za neodebranou

elektřinu ve výši odpovídající celkovému příjmu výrobce po odečtu

nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení

výroby. V případě sporu o výši náhrady rozhoduje Energetický regulační

úřad.



(7) Účastník trhu s elektřinou, jehož zařízení je připojeno k přenosové

soustavě nebo distribuční soustavě, je povinen předávat technickému

dispečinku nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení.



§ 27



zrušen



§ 28



Zákazník



(1) Zákazník má právo



a) na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného

elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly

provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční

soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,



b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od

držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných

států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem

trhu,



c) na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místa za cenu

uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud má pro dodávku elektřiny

uzavřenu smlouvu o přenosu nebo o distribuci elektřiny,



d) na informace o celkové směsi paliv dodavatele a informace o dopadu

na životní prostředí,



e) na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.



(2) Zákazník je povinen



a) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové

soustavy nebo technického dispečinku provozovatele distribuční

soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno, a Pravidly provozování

přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,



b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy

nebo provozovateli distribuční soustavy,



c) umožnit přístup k měřicím zařízením provozovateli přenosové soustavy

nebo provozovateli distribuční soustavy,



d) udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá

právním předpisům a technickým normám,



e) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce

elektřiny, pokud je subjektem zúčtování,



f) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality

elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,



g) podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných

nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční

soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním

požadovaného příkonu,



h) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá odběrná

elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,



i) zaregistrovat se u operátora trhu před uskutečněním dodávky

elektřiny od jiného výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou,



j) uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a,

a to od okamžiku zahájení této dodávky,



k) při stavebních úpravách distribuční soustavy anebo její části,

včetně přípojek, umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění

měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku

stavebních úprav ke změně umístění měřicího zařízení, považuje se

elektrické zařízení za ním za odběrné elektrické zařízení v majetku

vlastníka nemovitosti; veškeré náklady na provedené změny hradí

provozovatel distribuční soustavy,



l) při uplatnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1 písm. e)

dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu

neurčitou.



(3) Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená

elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu

provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční

soustavy.



(4) Zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen

s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, pouze po dohodě s

provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční

soustavy.



(5) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům dodávána elektřina na

základě smlouvy, je povinen



a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,



b) udržovat společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro tuto

dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,



c) poskytovat technické údaje o společné domovní elektrické instalaci

držiteli licence na distribuci elektřiny,



d) umožnit držiteli licence na distribuci elektřiny přístup k této

společné domovní instalaci.



§ 29



zrušen



§ 30



Obchodník s elektřinou



(1) Obchodník s elektřinou má právo



a) na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny,



b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu a od držitelů

licence na obchod nebo z jiných států a prodávat ji ostatním účastníkům

trhu s elektřinou nebo do jiných států,



c) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování

dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u

operátora trhu,



d) ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném

odběru elektřiny nebo při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na

úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o

podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po upozornění.



(2) Obchodník s elektřinou je povinen



a) řídit se Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly

provozování distribučních soustav,



b) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce

elektřiny a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora

trhu v případě, že je subjektem zúčtování,



c) účtovat odděleně o dodávce elektřiny poslední instance,



d) dodržovat parametry kvality dodávek elektřiny a služeb,



e) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s elektřinou

u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s elektřinou stává

registrovaným účastníkem trhu,



f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,



g) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky

zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,



h) informovat neprodleně operátora trhu a zákazníka o tom, že pozbyl

oprávnění nebo možnost uskutečňovat dodávku elektřiny,



i) poskytnout provozovateli distribuční soustavy identifikační údaje o

zákazníkovi, jemuž dodává elektřinu na základě smlouvy o sdružených

službách dodávky elektřiny,



j) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a

spolehlivého provozu,



k) strpět opatření prováděná provozovatelem přenosové soustavy nebo

provozovatelem distribuční soustavy při předcházení stavu nouze nebo

při stavu nouze,



l) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup Kontrolní seznam

evropského spotřebitele energie o právech spotřebitele vypracovaný

Komisí a zveřejněný Energetickým regulačním úřadem a informovat své

zákazníky o možnosti se s Kontrolním seznamem evropského spotřebitele

energie seznámit,



m) v případě uplatnění práva zákazníka na změnu dodavatele elektřiny

sdělit zákazníkovi, který podal výpověď ze smlouvy, jejímž předmětem je

dodávka elektřiny, datum ukončení této smlouvy, pokud informace o

začátku a délce výpovědní doby není uvedena v jeho obchodních

podmínkách.



§ 30a



Výstavba výrobny elektřiny



(1) Výstavba výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém

výkonu 100 kW a více je možná pouze na základě udělené státní

autorizace na výstavbu výrobny elektřiny (dále jen „autorizace“). Za

celkový instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny se považuje

součet hodnot instalovaných výkonů výrobních jednotek v místě připojení

do elektrizační soustavy.



(2) O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo na základě písemné

žádosti.



(3) Autorizace se uděluje na základě posouzení předpokládané výrobny

elektřiny



a) souladu se státní energetickou koncepcí,



b) souladu s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů,



c) souladu s plánem rozvoje sítí,



d) umístění výrobny elektřiny,



e) použitých primárních zdrojů energie,



f) energetické účinnosti výrobny elektřiny,



g) dopadu na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy,



h) finančních předpokladů žadatele k výstavbě výrobny elektřiny,



i) bezpečnosti osob a majetku,



j) bezpečnosti dodávek elektřiny,



k) úrovně očekávané budoucí poptávky po elektřině,



l) vlivu výrobny elektřiny na zajištění rovnováhy mezi nabídkou a

poptávkou elektřiny.



(4) Autorizaci lze převést na jinou osobu pouze se souhlasem

ministerstva za předpokladu splnění ustanovení odstavce 3.



(5) Ministerstvo je v případech, v nichž uděluje autorizaci, dotčeným

orgánem státní správy v územním řízení.



§ 30b



Žádost o udělení autorizace



(1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje



a) harmonogram přípravy výstavby výrobny elektřiny obsahující

předpokládané termíny vydání rozhodnutí o umístění stavby, stavebního

povolení, připojení k přenosové soustavě nebo přepravní soustavě nebo

distribuční soustavě elektřiny nebo distribuční soustavě plynu,

případně zahájení zkušebního provozu a kolaudačního souhlasu,



b) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu,

druhu výrobny a energetické účinnosti,



c) předpokládané umístění výrobny elektřiny,



d) údaje o palivu nebo o jiných použitých zdrojích energie,



e) vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele

distribuční soustavy o zajištění systémových služeb a o vlivu na

bezpečnost a spolehlivost provozu elektrizační soustavy včetně termínu

a podmínek připojení,



f) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě výrobny

elektřiny,



g) údaje o charakteru provozu výrobny elektřiny a o předpokládaném

ročním využití instalovaného výkonu,



h) vyjádření operátora trhu o vlivu výrobny elektřiny na zajištění

rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu a na naplňování

cílů Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů.



(2) Finančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele o udělení

autorizace finančně zabezpečit výstavbu výrobny elektřiny.



(3) Finanční předpoklady se prokazují obchodním majetkem a objemem

dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem

včetně její přílohy v úplném rozsahu v případě, že žadatel v předchozím

účetním období vykonával podnikatelskou činnost.



§ 30c



Rozhodnutí o udělení autorizace



(1) Rozhodnutí o udělení autorizace obsahuje



a) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu,

druhu výrobny a energetické účinnosti,



b) údaj o umístění výrobny elektřiny,



c) údaje o palivu nebo jiných použitých zdrojích energie,



d) podmínky platnosti autorizace, zejména k zajištění podpůrných služeb

včetně vlivu výrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz

elektrizační soustavy.



(2) Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu

veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné

závažné skutečnosti vztahující se k udělené autorizaci.



(3) Ministerstvo vede evidenci vydaných autorizací.



§ 30d



Zánik autorizace



(1) Autorizace zaniká



a) v případě, že držitel autorizace nepožádá o vydání územního

rozhodnutí podle zvláštního zákona nejpozději



1. do 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u

výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 100 MW, nebo



2. do 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u

výroben elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a více,



b) v případě zastavení územního řízení nebo zamítnutí žádosti o vydání

územního rozhodnutí dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí,



c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého, pokud držitel

autorizace dosud nepožádal o vydání územního rozhodnutí podle

zvláštního zákona,



d) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo

jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele

autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení včetně

vstupu držitele autorizace do likvidace, dnem nabytí právní moci

takového rozhodnutí, nebo



e) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace.



(2) Ministerstvo autorizaci zruší



a) pro závažné neplnění podmínek autorizace, nebo



b) na základě žádosti držitele autorizace.



§ 31



zrušen



§ 32



zrušen



§ 33



zrušen



§ 34



zrušen



§ 35



zrušen



§ 36



zrušen



§ 37



zrušen



§ 38



zrušen



§ 39



zrušen



§ 40



zrušen



§ 41



zrušen



§ 42



zrušen



§ 43



Povinnosti vlastníka přímého vedení



Vlastník přímého vedení je v případě, že přímé vedení je elektricky

propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, povinen



a) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivnění kvality

elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,



b) umožnit při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze využití

přímého vedení pro potřeby provozovatele přenosové soustavy nebo

provozovatele distribuční soustavy a řídit se pokyny technického

dispečinku.



§ 44



zrušen



§ 45



Elektrická přípojka



(1) Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se

smlouvou o připojení a s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo

Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy.



(2) Elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady



a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu^4d)

provozovatel distribuční soustavy,



b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li

její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,



c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li

její délka nad 50 m, žadatel o připojení.



(3) Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o

připojení.



(4) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.



(5) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz,

údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví

osob či poškození majetku.



(6) Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou

přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník

písemně požádá.



(7) Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o

přípojku.



(8) Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné

nemovitosti; na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele

distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická

přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní

pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou

skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková

skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na objektu

zákazníka nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti.



(9) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní pojistková

skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem

umístěným na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe

objektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.



(10) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní kabelová

skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního

jističe objektu nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.



(11) Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním

vedení kotevními izolátory na stanici zákazníka, při kabelovém vedení

kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a

kabelové koncovky jsou součástí přípojky.



(12) Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro

připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí

elektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí

nemovitosti.



§ 46



Ochranná pásma



(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v

bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho

spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o

umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není

podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom

dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.



(2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení,

elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné,

řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.



(3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený

svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné

vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče

vedení na obě jeho strany



a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně



1. pro vodiče bez izolace 7 m,



2. pro vodiče s izolací základní 2 m,



3. pro závěsná kabelová vedení 1 m,



b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně

1. pro vodiče bez izolace 12 m,

2. pro vodiče s izolací základní 5 m,



c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m,



d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,



e) u napětí nad 400 kV 30 m,



f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m,



g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m.



(4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo

provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný

pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů

nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a

e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených

nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.



(5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí

110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou

stranách krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí

3 m po obou stranách krajního kabelu.



(6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami

vedenými ve vodorovné vzdálenosti



a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než

52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového

zdiva,



b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním

přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na

úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech

směrech,



c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z

úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od

vnějšího pláště stanice ve všech směrech,



d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.



(7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami

vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m od vnějšího líce obvodového

pláště výrobny elektřiny.



(8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny

a elektrické stanice je zakázáno



a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat

konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a

výbušné látky,



b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,



c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost

provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,



d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně

znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.



(9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice

a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.



(10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé

porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.



(11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k

ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník

příslušné části elektrizační soustavy



a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby,

pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,



b) udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s

činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých

byl udělen.



(12) V ochranném pásmu i mimo ně musí být prováděny činnosti tak, aby

nedošlo k poškození energetických zařízení.



(13) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená

stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s

možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou

povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo

příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k

jejich omezení.



(14) Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí

vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší

vzdálenosti od vedení musí být v případě, že



a) na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně

trojnásobkem průměru rotoru,



b) na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně

rovnající se průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny.



(15) Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než

52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti

od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.



§ 47



Přeložky zařízení



(1) Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční

soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých

prvků tohoto zařízení.



(2) Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční

soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky

vyvolal. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy je povinen

seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení

přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na

provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.



(3) Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční

soustavy po provedení přeložky se nemění.



§ 48



Styk zařízení



(1) Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických

přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek

osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační

vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení, při dodržení

podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v

souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby

byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se

rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do

ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.



(2) Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je

provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření

ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při

zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných

vlastníků zařízení a nemovitostí.



§ 49



Měření



(1) Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové

soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční

soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo

jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících

elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen

typovým diagramem dodávek.



(2) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav a

zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit předávací místo nebo

odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu se smlouvou o

připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové

soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy.



(3) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav,

zákazníci a obchodníci s elektřinou mohou se souhlasem provozovatele

přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy

pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí

zařízení. Toto měřicí zařízení musí být zřetelně označeno.



(4) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav a

zákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení

zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně

oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli

distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu

provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele

distribuční soustavy se zakazuje.



(5) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné

distribuční soustavy zajistí jednotlivé části měřicího zařízení proti

neoprávněné manipulaci.



(6) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav či

zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a

provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a

neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení

kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.



(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční

soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího

zařízení, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro

účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo

uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu.



(8) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li

zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy

nebo provozovatel distribuční soustavy povinen na základě písemné

žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího

doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření

správnosti měření.



(9) Je-li na měřicím zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele

přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, zjištěna

závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti

měření provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční

soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně

požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření.



§ 50



Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou



(1) Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny

dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému

účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje

zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být

ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se

zákazníkem musí dále obsahovat



a) výčet odběrných míst,



b) způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny,



c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním

dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li

se o smlouvu na dobu neurčitou,



d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s

navrhovanou změnou smluvních podmínek,



e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a

poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu

s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



f) dobu trvání smlouvy.



(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje

výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu

vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na

vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se

zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou

elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu

regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny

dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo

obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek

elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako

smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při

předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu

nouze.



(3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové nebo

distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě

zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a

zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje

uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o

připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ

měření a jeho umístění, termíny a místo připojení zařízení a podmínky

zániku smluvního vztahu a závazků z tohoto vztahu vyplývajících.



(4) Smlouvou o přenosu elektřiny se zavazuje provozovatel přenosové

soustavy rezervovat přenosovou kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s

elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se

zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za

přenos a související služby. Smlouva o přenosu elektřiny musí obsahovat

ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín

zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet předávacích

míst. Smlouva o přenosu elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat



a) velikost rezervovaného příkonu,



b) výčet odběrných míst,



c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany provozovatele přenosové soustavy nebo v

případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



d) způsob úhrady plateb za přenos elektřiny,



e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a

poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu

s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



f) dobu trvání smlouvy.



(5) Smlouvou o přeshraničním přenosu elektřiny se provozovatel

přenosové soustavy zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční

přenosy elektřiny a pravidel spolupráce provozovatelů přenosových

soustav přenést pro druhou smluvní stranu do zahraničí nebo ze

zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se

zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy

elektřiny; druhou smluvní stranou může být subjekt zúčtování nebo

operátor trhu, nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která

nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky a uzavře s

operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek.



(6) Smlouvou o distribuci elektřiny se zavazuje provozovatel

distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na

vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě

provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou

soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční

kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství

elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou

cenu za distribuci a související služby. Smlouva o distribuci elektřiny

musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování distribuční

soustavy, termín zahájení distribuce elektřiny, způsob měření

distribuované elektřiny a jejího průběhu a výčet předávacích míst.

Smlouva o distribuci elektřiny s obchodníkem s elektřinou musí dále

obsahovat výčet odběrných míst všech zákazníků, s nimiž má obchodník s

elektřinou na vymezeném území provozovatele distribuční soustavy

uzavřenu smlouvu podle odstavce 2. Smlouva o distribuci elektřiny se

zákazníkem musí dále obsahovat



a) výčet odběrných míst,



b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo

v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



c) způsob úhrady plateb za distribuci elektřiny,



d) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a

poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu

s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



e) dobu trvání smlouvy,



f) opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a

odstraňování následků stavu nouze.



(7) Smlouvou o zúčtování regulační energie se zavazuje operátor trhu

finančně vypořádat dodávku regulační energie uskutečněnou v rozsahu

určeném provozovatelem přenosové soustavy poskytovateli regulační

energie. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky operátora

trhu.



(8) Smlouvou o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se

zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou účast na

organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou a vypořádávat uskutečněné

obchody a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit dohodnutou

cenu.



(9) Smlouvou o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií se

zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou bezplatný

přístup na vyrovnávací trh s regulační energií a finančně vypořádávat

uskutečněné obchody.



(10) Smlouvou o poskytování podpůrných služeb se zavazuje poskytovatel

podpůrných služeb dodat sjednané množství podpůrných služeb ve

stanovené kvalitě a provozovatel přenosové soustavy se zavazuje

zaplatit cenu.



(11) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje

vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a

subjekt zúčtování se zavazuje zaplatit regulovanou cenu. Uzavřením

smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává

subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat

ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání

smlouvy.



(12) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2, 4 a 6 neobsahuje

některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se

zákazník nedovolá její neplatnosti.



§ 51



Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy



(1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je



a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka

elektřiny,



b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo

platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené

neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,



c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl

smluvně sjednán,



d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená

elektřina,



e) odběr měřený měřicím zařízením,



1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr

nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou,

provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové

soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení

nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení

provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,



2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo

provozovatelem distribuční soustavy,



3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a

na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo

byl prokázán zásah do měřicího zařízení,



f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či

na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,



g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy,

jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt

zúčtování.



(2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.



§ 52



Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy



(1) Neoprávněnou dodávkou elektřiny do elektrizační soustavy je



a) dodávka bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo v rozporu s

uzavřenou smlouvou o dodávce elektřiny,



b) dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízení

nebyla smluvně sjednána,



c) dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,



d) dodávka měřená měřicím zařízením,



1. které prokazatelně nezaznamenalo dodávku nebo zaznamenalo dodávku

nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení

nebo do jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení

provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné dodávce změnily,



2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo

příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky

obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech

provozování příslušné distribuční soustavy,



3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci,



e) dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení

či na zařízení distribuční soustavy nebo zařízení přenosové soustavy.



(2) Při neoprávněné dodávce je výrobce povinen uhradit vzniklou škodu.



(3) Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy se zakazuje.



§ 53



Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny



(1) Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je:



a) doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v

Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování

distribuční soustavy,



b) doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s dispečerským řádem,



c) doprava elektřiny vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou

nebo neoprávněným odběrem elektřiny,



d) doprava elektřiny bez uzavřené smlouvy o přenosu nebo distribuci

elektřiny, nebo v rozporu s touto smlouvou,



e) doprava elektřiny v případě neuhrazení podílu na oprávněných

nákladech na připojení.



(2) Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny se zakazují.



§ 54



Stav nouze



(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v elektrizační soustavě v

důsledku



a) živelních událostí,



b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu

nebo válečného stavu^10),



c) havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos a

distribuci elektřiny,



d) smogové situace podle zvláštních předpisů,



e) teroristického činu,



f) nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části,



g) přenosu poruchy ze zahraniční elektrizační soustavy, nebo



h) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob



a způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení

celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti

provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.



(2) Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností prováděných v

situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.



(3) Pro celé území státu provozovatel přenosové soustavy



a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných

sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského

řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu

úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města

Prahy,



b) oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny po zahájení

činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu,

Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a

Magistrátu hlavního města Prahy,



c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.



(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy



a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných

sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského

řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu

úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města

Prahy,



b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu,

nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a

neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu,

Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,



c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.



(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni

účastníci trhu s elektřinou povinni podřídit se omezení spotřeby

elektřiny nebo změně dodávky elektřiny.



(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu

škody a ušlého zisku vyloučeno.



(7) Při stavu nouze a předcházení stavu nouze s výjimkou stavu nouze

podle odstavce 1 písm. d) mohou být provozovatelem soustavy využity pro

výrobu elektřiny i výrobny elektřiny, které nesplňují limity podle

zákona upravujícího oblast ochrany ovzduší^10a).



DÍL 2



Plynárenství



§ 55



zrušen



§ 56



Účastníci trhu s plynem



(1) Účastníky trhu s plynem jsou



a) výrobci plynu,



b) provozovatel přepravní soustavy,



c) provozovatelé distribučních soustav,



d) provozovatelé zásobníků plynu,



e) obchodníci s plynem,



f) zákazníci,



g) operátor trhu.



(2) Účastník trhu s plynem s právem regulovaného přístupu k přepravní

soustavě nebo distribuční soustavě



a) odpovídá za odchylku a je subjektem zúčtování odchylek, nebo



b) může přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný

subjekt zúčtování odchylek.



(3) Ve stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy se

zúčtování odchylek provádí ve zvláštním režimu zúčtování, a to pouze v

časovém období, pro které byl stav nouze vyhlášen. Zvláštní režim

zúčtování se uplatní pro celou plynárenskou soustavu a pro všechny

subjekty zúčtování.



§ 57



Výrobce plynu



(1) Výrobce plynu má právo



a) na zřízení a provozování těžebních plynovodů, na připojení a přístup

výrobny plynu nebo těžebního plynovodu k přepravní nebo distribuční

soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku

plynu,



b) prodávat plyn vyrobený v jím provozované výrobně plynu ostatním

účastníkům trhu s plynem a do jiných států,



c) omezit nebo přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů v

nezbytném rozsahu v těchto případech:



1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při

likvidaci těchto stavů,



2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících

jejich vzniku,



3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních plynovodech nebo na

zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,



4. při provádění plánovaných stavebních úprav a oprav těžebních

plynovodů nebo zařízení, sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,



d) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro

plnění svých povinností,



e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku plynu svým zákazníkům při

neoprávněném odběru plynu,



f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním

a provozováním těžebních plynovodů nebo výrobny plynu a to i v případě

stavebních úprav a oprav,



g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci

odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících

bezpečný a spolehlivý provoz těžebních plynovodů nebo výrobny plynu v

případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu

neučinil sám vlastník či uživatel,



h) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat

na cizích nemovitostech těžební plynovody nebo výrobny plynu.



(2) Výrobce plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití

cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm.

h), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není

znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo

nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný vyvlastňovací úřad

rozhodne na návrh výrobce plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího

využití této nemovitosti nebo její části.



(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu

práv výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) majetková újma nebo

je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na jednorázovou

náhradu^5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku.

Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u výrobce plynu, který způsobil

majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne,

kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne.



(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je výrobce plynu

povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup

na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést

nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na

povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či

užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku

nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen

na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.



(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce plynu

povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení

nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 30 dnů předem.



(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce plynu

povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které

vedly k jejímu omezení nebo přerušení.



(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu

škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce plynu

oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil

výrobce plynu.



(8) Výrobce plynu je dále povinen



a) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu nebo jinému

výrobci plynu stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k

přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu

jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,



b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu a těžebního

plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního

plynovodu,



c) poskytovat jinému výrobci plynu nebo provozovateli zásobníku plynu,

provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na kterou jsou jeho

těžební plynovody napojeny, informace nutné k zajištění vzájemné

provozuschopnosti,



d) zajistit měření plynu dopravovaného jím provozovaným těžebním

plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto vyhodnocené údaje

předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, pro které

zajišťuje dopravu plynu těžebním plynovodem,



e) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci výroby

plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli

přepravní soustavy,



f) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu havarijní

plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat,



g) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za

dispečerské řízení výroby plynu,



h) vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních plynovodů,



i) vést samostatné účty za výrobu plynu,



j) připojit k těžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje

podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity;

odmítnutí připojení k těžebnímu plynovodu musí mít písemnou formu a

musí být odůvodněno,



k) předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběhu dodávky plynu

vyplývající ze smluv o dodávce plynu a další nezbytné informace pro

plnění povinnosti operátora trhu,



l) dodržovat ustanovení § 61 odst. 2 v případech, kdy dodává plyn

zákazníkům.



§ 58



Provozovatel přepravní soustavy



(1) Provozovatel přepravní soustavy má právo



a) na přístup do zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem

pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské

soustavy a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské soustavy,



b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro

plnění svých povinností,



c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,

zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu

informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,



d) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat

na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,



e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,

stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavy,



f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci

odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících

bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po

předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či

uživatel,



g) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a

zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva

obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní

informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí,

kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i

způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,



h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení

zákazníků, pro něž přepravuje plyn,



i) omezit nebo přerušit přepravu plynu v těchto případech:



1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při

likvidaci těchto stavů,



2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících

jejich vzniku,



3. při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na

zařízení přepravní soustavy,



4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy,



5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo

majetek osob,



6. při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu,



7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu

neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného

plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem

provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího

zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným

způsobem vyzván, nebo



8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovateli

propojených přepravních soustav,



j) nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě nebo

pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím

plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy; toto není

považováno za obchod s plynem.



(2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno

umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v

odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,

že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně

nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány

podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle

zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne

na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene

umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.



(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu

práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i)

majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti má

právo na jednorázovou náhradu^5),^10) včetně úhrady nákladů na

vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit

u provozovatele přepravní soustavy, který způsobil majetkovou újmu,

nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom

vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne.



(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel

přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených

nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací

je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné

s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího

předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto

skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo

okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci

vzniklého klestu a zbytků po těžbě.



(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel

přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn,

započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však

30 dnů předem.



(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel

přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po

odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.



(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu

škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel

přepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo

poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní soustavy.



(8) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen



a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a

rozvoj přepravní soustavy,



b) zajistit přepravu plynu na základě uzavřených smluv,



c) připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje

podmínky připojení,



d) poskytnout přepravu plynu každému, kdo o to požádá a splňuje

podmínky přístupu k přepravní soustavě s výjimkou prokazatelného

nedostatku volné kapacity pro přepravu plynu nebo při ohrožení

bezpečného a spolehlivého provozu přepravní soustavy; odmítnutí

přístupu k přepravní soustavě musí mít písemnou formu a musí být

odůvodněno,



e) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích

stran k přepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,



f) zajišťovat měření plynu v přepravní soustavě včetně vyhodnocování a

předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, kterým zajišťuje

přepravu plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,



g) poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho

soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné

provozuschopnosti soustav,



h) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality plynu a

souvisejících služeb,



i) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje

potřebné pro rozhodnutí o cenách za přepravu plynu,



j) vést samostatné účty za přepravu plynu, a to pro účely regulace,



k) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci přepravní

soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,



l) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu

havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně

jej upřesňovat,



m) oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž

plynárenská zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah

a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynu a upozorňovat na

předpokládané snížení přepravní kapacity,



n) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské

řízení přepravní soustavy,



o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,



p) vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z různých

zdrojů,



q) řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze,



r) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství

a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své

činnosti,



s) každoročně zpracovávat plán rozvoje přepravní soustavy včetně plánu

investičního v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej

zveřejňovat; ustanovení § 58l odst. 5 se použije obdobně,



t) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke

schválení Řád provozovatele přepravní soustavy, zajistit jeho

zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem

provozovatele přepravní soustavy,



u) vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav a

zásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavy, každoročně jej

aktualizovat a předkládat ministerstvu,



v) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního

roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy,



w) budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s plánem rozvoje

přepravní soustavy a zajišťovat standard infrastruktury podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie^21),



x) spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustav na

regionální úrovni zahrnující dva nebo více členských států za účelem

přidělování přepravních kapacit a výměny informací týkajících se

bezpečnosti provozování přepravní soustavy,



y) nabízet odděleně vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých

vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní

soustavy,



z) účtovat odděleně platby za vstupní a výstupní kapacitu na

jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech

z přepravní soustavy.



(9) Právnická osoba založená za účelem spolupráce podle odstavce 8

písm. x) je povinna přijmout a provádět vnitřním předpisem program

rovného zacházení, pokud se na založení nebo činnosti této právnické

osoby účastní provozovatel přepravní soustavy, který je součástí

vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Ustanovení § 58i a

58j se použijí obdobně.



§ 58a



Oddělení provozovatele přepravní soustavy



(1) Na provozovatele přepravní soustavy, který je součástí vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele, se dále použijí ustanovení §

58b až 58m o nezávislém provozovateli přepravní soustavy. Tím není

dotčeno právo provozovatele přepravní soustavy postupovat podle

ustanovení § 58n upravující vlastnické oddělení provozovatele přepravní

soustavy.



(2) Vedle ustanovení § 58 se na provozovatele přepravní soustavy, na

něhož se nevztahuje odstavec 1, použije ustanovení § 58n.



§ 58b



Nezávislý provozovatel přepravní soustavy



(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít právní formu

akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo evropské

společnosti.



(2) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu

akciové společnosti,



a) vydává listinné akcie na jméno nebo akcie v zaknihované podobě,



b) jeho statutární orgán má nejméně tři členy, přičemž jednání jménem

společnosti se uskutečňuje nejméně dvěma členy společně; to neplatí,

má-li akciová společnost právní formu evropské společnosti monistické

struktury,



c) stanovy vedle obecných náležitostí stanovených obchodním zákoníkem

musí obsahovat rovněž úpravu základní organizační struktury,

organizačního zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému.



(3) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu

společnosti s ručením omezeným,



a) je povinen zřídit dozorčí radu,



b) má nejméně 2 jednatele, přičemž k rozhodnutí o obchodním vedení

společnosti se vyžaduje souhlas většiny jmenovaných jednatelů a jednání

jménem společnosti se uskutečňuje alespoň dvěma jednateli společně,



c) vydává stanovy, které musí obsahovat rovněž úpravu základní

organizační struktury, organizačního zajištění vnitřního řídicího a

kontrolního systému.



(4) Statutární orgán nezávislého provozovatele přepravní soustavy musí

být složen ze všech vedoucích zaměstnanců ve výkonné řídicí funkci v

nejvyšší linii řízení nezávislého provozovatele přepravní soustavy.



§ 58c



Ustanovení statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu

nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání



(1) Členy statutárního orgánu nebo statutární orgán jmenuje nebo volí a

odvolává dozorčí rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

Dozorčí rada dále schvaluje uzavření smluv o výkonu funkce člena

statutárního orgánu nebo statutárního orgánu a uzavření jiných smluv,

kterými se upravují podmínky při výkonu funkce statutárního orgánu nebo

člena statutárního orgánu.



(2) Funkční období statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu

nezávislého provozovatele přepravní soustavy je 5 let. Stanovy

nezávislého provozovatele přepravní soustavy mohou zkrátit délku

funkčního období statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu,

nejvýše však o dva roky. Odvolat statutární orgán nebo člena

statutárního orgánu před uplynutím funkčního období je možné pouze z

důvodu hrubého porušení povinností spojených s výkonem jeho funkce.



(3) Ke jmenování nebo volbě a odvolání statutárního orgánu nebo člena

statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy podle

odstavce 1 je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Pokud

Energetický regulační úřad jmenování nebo volbu statutárního orgánu

nebo člena statutárního orgánu neschválí, taková osoba se statutárním

orgánem nebo členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele

přepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla dozorčí rada. Pokud

Energetický regulační úřad neschválí odvolání statutárního orgánu nebo

člena statutárního orgánu, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady

nezaniká.



(4) Energetický regulační úřad rozhoduje o schválení uzavření smlouvy o

výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo statutárního orgánu a

uzavření jiné smlouvy, kterou se upravují podmínky při výkonu funkce

statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu podle odstavce 1, a

o schválení jejich změn.



(5) Ve smlouvě o výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena

statutárního orgánu nebo v jiné smlouvě, která upravuje podmínky při

výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu, musí

být sjednány podmínky výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena

statutárního orgánu, a to včetně odměňování nebo poskytování jiného

plnění ve prospěch statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu

nebo podmínek výkonu funkce.



(6) Poskytování jiného plnění ve prospěch statutárního orgánu nebo

členů statutárních orgánů než sjednaného ve smlouvách podle odstavce 5

se zakazuje. Ustanovení § 187 odst. 1 písm. g) obchodního zákoníku se

ve vztahu ke členům statutárního orgánu nepoužije.



§ 58d



Nezávislost statutárních orgánů, členů statutárních orgánů a

zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy



(1) Statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nezávislého

provozovatele přepravní soustavy nemůže být osoba, která v posledních 3

letech přede dnem jejího jmenování



a) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné

od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která je součástí

téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý

provozovatel přepravní soustavy nebo která vykonává kontrolu nad

osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele

jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro takovou jinou

osobu vykonávala jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném

vztahu,



b) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné

od nezávislého provozovatele přepravní soustavy nebo se účastnila na

podnikání osoby, která vstupovala do obchodních vztahů s jinými

osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného

plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní

soustavy nebo s osobou, která vykonává kontrolu nad osobou, která je

součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý

provozovatel přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynu pro

vlastní spotřebu,



c) vykonávala podnikatelskou činnost, při které přímo či

zprostředkovaně vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami

odlišnými od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou

součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako

nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající

kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného

podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy; obchodním

vztahem není nákup plynu pro vlastní spotřebu,



d) zprostředkovávala nebo obstarávala obchody pro jiné osoby odlišné od

nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou součástí téhož

vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý

provozovatel přepravní soustavy, nebo pro osobu vykonávající kontrolu

nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného

podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy.



(2) Omezení podle odstavce 1 se vztahují na nadpoloviční většinu všech

statutárních orgánů nebo členů statutárního orgánu a nadpoloviční

většinu všech osob přímo podřízených vedoucím zaměstnancům podle

ustanovení § 58b odst. 4 v záležitostech týkajících se provozu, údržby

a rozvoje přepravní soustavy. Ostatními statutárními orgány, členy

statutárního orgánu nebo osobami přímo podřízenými vedoucím

zaměstnancům podle ustanovení § 58b odst. 4 v záležitostech týkajících

se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy nemohou být osoby,

které v posledních 6 měsících přede dnem jmenování nebo jiného ustavení

do funkce vykonávaly kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě

odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která je

součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako

nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro takovou osobu

vykonávaly jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu.



(3) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije pro statutární orgán,

člena statutárního orgánu nebo zaměstnance přímo podřízeného vedoucím

zaměstnancům podle ustanovení § 58b odst. 4 v záležitostech týkajících

se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy po dobu výkonu jejich

funkčního období nebo trvání pracovněprávního vztahu k nezávislému

provozovateli přepravní soustavy.



(4) Statutární orgány, členové statutárního orgánu, osoby přímo

podřízené vedoucím zaměstnancům podle ustanovení § 58b odst. 4 v

záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní

soustavy se dále nesmí účastnit na podnikání jiné osoby, která je

součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako

nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo nabýt vůči takové osobě

právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění. Plnění ve prospěch

statutárního orgánu, člena statutárního orgánu ani odměna za práci

zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy přímo

podřízených vedoucím zaměstnancům podle ustanovení § 58b odst. 4 v

záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní

soustavy nesmí jakýmkoli způsobem záviset na hospodářských výsledcích

jiných osob než nezávislého provozovatele přepravní soustavy.



(5) Statutární orgány, členové statutárního orgánu nebo zaměstnanci

přímo podřízení vedoucím zaměstnancům podle ustanovení § 58b odst. 4 v

záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní

soustavy, jsou povinni se po dobu 4 let ode dne odvolání z funkce nebo

pracovního místa nebo jiného ukončení výkonu funkce zdržet



a) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě, která je

součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako

nezávislý provozovatel přepravní soustavy nebo která vykonává kontrolu

nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného

podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo výkonu

jiné práce pro takovou osobu v pracovněprávním nebo jiném obdobném

vztahu,



b) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v osobě, která vstupuje do

obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož

vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý

provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu

nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného

podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,



c) účasti jako společník nebo akcionář na podnikání osoby, která

vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí

téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý

provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu

nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného

podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,



d) výkonu podnikatelské činnosti, při které by jako podnikatel

vstupoval přímo či zprostředkovaně do obchodních vztahů s jinými

osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného

plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní

soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je

součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý

provozovatel přepravní soustavy,



e) zprostředkování nebo obstarávání jakýchkoliv obchodů pro jiné osoby,

které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského

podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro

osobu vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož

vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel

přepravní soustavy.



(6) Za obchodní vztah podle odstavců 1 a 5 se nepovažuje smluvní vztah

uzavřený podle § 72.



§ 58e



Dozorčí rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy



(1) Do působnosti dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní

soustavy vedle působnosti stanovené obchodním zákoníkem náleží

rozhodování o všech záležitostech společnosti, které mají podstatný

dopad na hodnotu podílů společníků nezávislého provozovatele přepravní

soustavy. Dozorčí rada zejména



a) schvaluje roční a dlouhodobé finanční plány,



b) stanoví možnou úroveň zadluženosti,



c) schvaluje návrh na rozdělení zisku určeného k výplatě společníkům

předkládaný valné hromadě.



(2) Rozhodnutí přijatá dozorčí radou v rozsahu její působnosti podle

odstavce 1 jsou pro statutární orgán nezávislého provozovatele

přepravní soustavy závazná. Dozorčí rada však nesmí udělovat

statutárnímu orgánu pokyny ohledně obchodního vedení společnosti,

provozu nebo údržby přepravní soustavy a v záležitostech týkajících se

přípravy desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k. Ustanovení

stanov, kterými se vyhrazuje rozhodování o těchto záležitostech

společnosti do působnosti dozorčí rady, jsou neplatná. Ustanovení § 133

odst. 2 a § 191 odst. 2 obchodního zákoníku se nepoužije.



(3) K volbě takového počtu členů dozorčí rady, který je o jeden nižší

než polovina všech členů dozorčí rady, a k uzavření smluv o výkonu

funkce těchto členů dozorčí rady nebo uzavření jiných smluv, které

upravují podmínky při výkonu funkce těchto členů dozorčí rady, a k

jejich změně je třeba schválení Energetického regulačního úřadu.

Schválení Energetickým regulačním úřadem podléhá volba těch členů

dozorčí rady nebo v případě evropské společnosti členů správní rady,

kteří jsou voleni valnou hromadou.



(4) Pokud Energetický regulační úřad volbu člena dozorčí rady podle

odstavce 3 za podmínek stanovených tímto zákonem neschválí, taková

osoba se členem dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní

soustavy nestane, i když tak rozhodla valná hromada nezávislého

provozovatele přepravní soustavy.



(5) Je-li složení členů dozorčí rady v rozporu s odstavcem 3, má se za

to, že dozorčí rada není schopna plnit funkce dozorčí rady.



(6) Pro délku funkčního období člena dozorčí rady, možnost jejího

zkrácení prostřednictvím stanov a odvolání člena dozorčí rady před

uplynutím funkčního období platí ustanovení § 58c odst. 2 obdobně.



(7) Pro členy dozorčí rady, k jejichž volbě je třeba schválení

Energetického regulačního úřadu, platí ustanovení § 58d odst. 1, 4 až 6

obdobně.



(8) K odvolání člena dozorčí rady je třeba schválení Energetického

regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad odvolání člena

dozorčí rady neschválí, jeho funkce rozhodnutím valné hromady nezaniká.



§ 58f



Řízení o schválení ustanovení statutárního orgánu, členů statutárního

orgánu a členů dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní

soustavy a jejich odvolání



(1) V řízení o schválení jmenování, volby nebo odvolání statutárního

orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo

schválení uzavření smlouvy o výkonu funkce statutárního orgánu, člena

statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo uzavření jiné smlouvy,

která upravuje podmínky při výkonu funkce statutárního orgánu, člena

statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady, nebo jejich změny vydá

Energetický regulační úřad rozhodnutí do 3 týdnů od doručení úplné

žádosti.



(2) Pokud Energetický regulační úřad nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle

odstavce 1, platí, že uplynutím této lhůty Energetický regulační úřad

jmenování, volbu nebo odvolání statutárního orgánu, člena statutárního

orgánu nebo člena dozorčí rady anebo smlouvu podle odstavce 1 schválil.



(3) Energetický regulační úřad neschválí jmenování nebo volbu

statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady,

u kterého vzhledem k jeho dosavadní odborné činnosti a navrhovaným

podmínkám výkonu funkce existují důvodné pochybnosti, zda by vykonával

funkci řádně a nezávisle, zejména na jiných zájmech netýkajících se

plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.



(4) Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy o výkonu

funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena

dozorčí rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při

výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena

dozorčí rady, nebo jejich změnu tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všem

okolnostem lze mít za to, že navrhované podmínky výkonu funkce nebo

jejich změny neumožní statutárnímu orgánu, členovi statutárního orgánu

nebo členovi dozorčí rady, aby vykonával funkci řádně a nezávisle.



(5) Energetický regulační úřad odvolání statutárního orgánu, člena

statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady před uplynutím jejich

funkčního období neschválí, existují-li důvodné pochybnosti o splnění

podmínek pro odvolání z funkce podle tohoto zákona.



§ 58g



Nezávislost provozovatele přepravní soustavy



(1) Osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného

plynárenského podnikatele, je oprávněna sama nebo prostřednictvím

ovládané osoby držet podíl v nezávislém provozovateli přepravní

soustavy, jen pokud sama nevyrábí plyn ani neobchoduje s plynem.



(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn sám nebo

prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v dceřiné společnosti nebo

vůči ní nabýt právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění, jen pokud

tato dceřiná společnost nevyrábí plyn, neobchoduje s plynem a nevlastní

zařízení na výrobu plynu.



(3) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhoduje nezávisle na

jiných osobách, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného

plynárenského podnikatele, o majetku nezbytném k provozu, udržování a

rozvoji přepravní soustavy, včetně financování. Provozovatel přepravní

soustavy je povinen zajistit dostatečné finanční zdroje pro řádnou a

efektivní přepravu plynu. Oprávnění dozorčí rady podle § 58e tím není

dotčeno.



(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen nastavit svoji

strukturu a organizaci, pravomoci a povinnosti vedoucích statutárních

orgánů nebo členů statutárních orgánů, práva a povinnosti vedoucích

zaměstnanců, systém řízení a vnitřní kontroly tak, aby byla zajištěna

nezávislost výkonu práv a povinností nezávislého provozovatele

přepravní soustavy na ostatních osobách, které jsou součástí téhož

koncernu. Vnitřní předpisy podle věty první je nezávislý provozovatel

přepravní soustavy povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu

bez zbytečného odkladu po jejich přijetí.



(5) Osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož koncernu, jsou povinny

ve vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavy zdržet se

jednání nebo udělování pokynů ohledně činností nezávislého

provozovatele přepravní soustavy a provozu přepravní soustavy, kterým

by



a) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly chování nezávislého provozovatele

přepravní soustavy, které má dopad na soutěž na trhu s plynem,



b) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly přípravu a zpracování desetiletého

plánu rozvoje přepravní soustavy podle § 58k, nebo



c) jiným způsobem ohrozily nezávislost provozovatele přepravní soustavy

anebo plnění jeho povinností.



(6) Uzavření jakékoli obchodní smlouvy mezi nezávislým provozovatelem

přepravní soustavy a jinou osobou, která je součástí téhož koncernu,

podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem. Energetický regulační

úřad uzavření smlouvy schválí, pokud provozovatel přepravní soustavy

prokáže, že smlouva byla sjednána za podmínek obvyklých v obchodním

styku a sjednání smlouvy nemůže vést k porušení povinnosti podle § 58h

odst. 9. Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy uzavře smlouvu

s jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, v zadávacím řízení

podle zákona o veřejných zakázkách, má se za to, že je smlouva sjednána

za podmínek obvyklých v obchodním styku.



(7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije pro smlouvy, jejichž předmětem

jsou služby podle § 58h odst. 6 a činnosti podle § 58 odst. 1 písm. j).



(8) Provozovatel přepravní soustavy je povinen vést záznamy o

obchodních smlouvách uzavřených s jinými osobami, které jsou součástí

téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, a průběhu

jejich plnění, a na vyžádání je zpřístupnit nebo poskytnout

Energetickému regulačnímu úřadu.



§ 58h



Požadavky na zdroje nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jeho

samostatnost



(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít dostatečné

lidské, technické, materiální a finanční zdroje potřebné pro provádění

přepravy plynu a plnění všech souvisejících povinností. Za tímto účelem

je nezávislý provozovatel přepravní soustavy povinen zejména:



a) vlastnit přepravní soustavu a další majetek nezbytný pro provádění

přepravy plynu, s výjimkou zařízení, pro která byla udělena výjimka

podle § 67a,



b) zaměstnávat takový počet zaměstnanců, který umožňuje řádné provádění

přepravy plynu,



c) mít v rozsahu schváleném dozorčí radou přístup k finančním zdrojům

osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského

podnikatele, z nichž plánuje financovat rozvoj nebo obnovu přepravní

soustavy, a to v přiměřené lhůtě po podání příslušné žádosti.



(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy informuje Energetický

regulační úřad o finančních zdrojích, které má k dispozici pro

plánovaný rozvoj nebo obnovu přepravní soustavy, a podmínkách jejich

využití, a to vždy k 30. červnu kalendářního roku.



(3) Provádění přepravy plynu podle odstavce 1 dále zahrnuje:



a) zastupování nezávislého provozovatele přepravní soustavy navenek

včetně jednání vůči Energetickému regulačnímu úřadu,



b) jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy ve všech věcech

souvisejících s jeho účastí v Evropské síti provozovatelů přepravních

soustav podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním

soustavám,



c) výkon činností spojených s umožněním přístupu do přepravní soustavy,



d) vybírání plateb souvisejících s provozováním přepravní soustavy,

včetně plateb za přístup do přepravní soustavy a za pomocné služby,

zejména za vyrovnávání odchylek,



e) provoz, údržbu a rozvoj přepravní soustavy,



f) investiční plánování, zajišťující dlouhodobou bezpečnost a

dlouhodobou schopnost přepravní soustavy uspokojovat přiměřenou

poptávku,



g) výkon činností spojených s případnou účastí provozovatele přepravní

soustavy v právnické osobě založené společně s jinými provozovateli

přepravních soustav, subjekty organizujícími burzy pro obchodování s

plynem nebo jinými subjekty za účelem vytváření a rozvoje regionálních

trhů nebo jiných činností podporujících liberalizaci trhu s plynem a



h) výkon vnitropodnikových činností včetně právních služeb, vedení

účetnictví nebo provozu informačních systémů.



(4) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje vykonávat

přepravu plynu s využitím služeb jiné osoby, která je součástí téhož

vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý

provozovatel přepravní soustavy, nebo jejích zaměstnanců, s výjimkou

služeb sloužících k zajištění provozuschopnosti přepravní soustavy

zadaných jako veřejná zakázka.



(5) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje přidělovat

své zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě, která je součástí téhož

vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.



(6) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn poskytovat

služby jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného

plynárenského podnikatele pouze s předchozím souhlasem Energetického

regulačního úřadu. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud

nezávislý provozovatel přepravní soustavy doloží, že



a) poskytování takových služeb nevede k diskriminaci ostatních

účastníků trhu s plynem nebo jiných osob, které nejsou součástí téhož

vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,



b) využití služeb je za stejných podmínek dostupné i jiným účastníkům

trhu s plynem nebo jiným osobám, které nejsou součástí téhož vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele,



c) poskytování takových služeb nenaruší nebo neomezí hospodářskou

soutěž na trhu s plynem ani takové soutěži nebrání.



(7) K posouzení splnění předpokladu podle odstavce 6 písm. c) si

Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu

hospodářské soutěže.



(8) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí svou firmou, ve

svých sděleních nebo v rámci uplatňování své ochranné známky jednat

tak, aby docházelo k jeho záměně s jinou osobou, která je součástí

téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Nezávislý

provozovatel přepravní soustavy nesmí vykonávat činnost v obchodních

prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí

téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.



(9) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí být informačně

oddělen od jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele.



(10) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje sdílet s

jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného

plynárenského podnikatele, bezpečnostní systémy, systémy pro kontrolu

přístupu a jiné informační systémy. Tento zákaz se nevztahuje na

systémy, jejichž provozovatelem je nezávislý provozovatel přepravní

soustavy nebo osoba, která není součástí téhož koncernu jako nezávislý

provozovatel přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel

přepravní soustavy zajistí, aby při provozu těchto systémů byla

dodržována povinnost podle odstavce 9.



(11) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí využívat službu

poskytovatele služeb souvisejících s provozem nebo správou

bezpečnostních systémů, systémů pro kontrolu přístupu nebo jiných

informačních systémů, jestliže tuto službu stejného poskytovatele užívá

jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného

plynárenského podnikatele. Tento zákaz se nevztahuje na služby, jejichž

poskytovatel není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel

přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy

zajistí, aby při poskytování těchto služeb byla dodržována povinnost

podle odstavce 9.



(12) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit

provedení povinného auditu pouze auditorem, který ve stejném účetním

období neprovádí povinné audity jiných osob, které jsou součástí téhož

vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.



§ 58i



Program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy

a dohled nad jeho prováděním



(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen přijmout

vnitřním předpisem program rovného zacházení a zveřejnit jej způsobem

umožňujícím dálkový přístup. Program rovného zacházení stanoví



a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého

provozovatele přepravní soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem,

kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského

podnikatele s provozovatelem přepravní soustavy,



b) povinnosti a práva zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní

soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.



(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit řádné

provádění programu rovného zacházení.



(3) Program rovného zacházení schvaluje Energetický regulační úřad.

Energetický regulační úřad program rovného zacházení schválí, pokud na

základě posouzení jeho obsahu má za to, že povede k vyloučení

diskriminačního jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy.



(4) Na provádění programu rovného zacházení a na dodržování právních

povinností souvisejících s jeho prováděním dohlíží auditor programu.



§ 58j



Auditor programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy



(1) Auditora programu jmenuje nebo jinak ustanoví a odvolává dozorčí

rada. O uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce

auditora programu včetně délky funkčního období a podmínky odvolání z

funkce, rozhoduje dozorčí rada. Jmenování nebo jiné ustanovení auditora

programu do funkce a jeho odvolání z funkce a uzavření smlouvy podle

předchozí věty podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem.



(2) Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora

programu neschválí v případě, že auditor programu není odborně

způsobilý k výkonu funkce nebo nezávislý na provozovateli přepravní

soustavy a jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého

provozovatele přepravní soustavy; v případě jmenování nebo jiného

ustanovení právnické osoby se má za to, že právnická osoba je odborně

způsobilá, pokud podmínku odborné způsobilosti splňuje ustanovený

odpovědný zástupce. Energetický regulační úřad neschválí uzavření

smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, pokud

navrhované podmínky výkonu funkce neumožní nezávislý výkon jeho funkce

na provozovateli přepravní soustavy nebo na jiných zájmech netýkajících

se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.



(3) Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí,

existují-li důvodné pochybnosti ohledně splnění podmínek pro odvolání z

funkce podle schválené smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce

auditora programu.



(4) Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení

auditora programu neschválí, platí, že auditor programu nebyl ustaven.

Pokud Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí,

jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nezaniká.



(5) Pro auditora programu nebo odpovědného zástupce auditora programu,

je-li auditor programu právnická osoba, platí ustanovení § 58d odst. 1,

4 až 6 obdobně. Auditor programu, jedná-li se o právnickou osobu, nesmí

být součástí téhož koncernu jako provozovatel přepravní soustavy.



(6) Auditor programu je povinen



a) dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení,



b) dohlížet nad plněním povinnosti nezávislého provozovatele přepravní

soustavy podle § 58 odst. 8 písm. r) a podle § 58h odst. 9,



c) vyhotovit a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční

zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení a

předložit ji Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu,



d) podávat Energetickému regulačnímu úřadu, nejméně jednou za půl roku,

zprávy o provádění programu rovného zacházení a o plnění povinností

auditora programu,



e) podávat dozorčí radě zprávy a doporučení týkající se programu

rovného zacházení a jeho provádění,



f) oznámit Energetickému regulačnímu úřadu závažná porušení právních

předpisů a vnitřních předpisů upravujících program rovného zacházení a

jeho provádění,



g) podávat Energetickému regulačnímu úřadu zprávy o obchodních a

finančních vztazích mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavy a

ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného

plynárenského podnikatele,



h) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu návrhy předkládané k

rozhodnutí dozorčí radě nezávislého provozovatele přepravní soustavy

týkající se desetiletého investičního plánu a konkrétních investic do

soustavy a rozhodnutí dozorčí rady o těchto návrzích,



i) sledovat dodržování programu rovného zacházení právnické osoby podle

§ 58 odst. 9.



(7) Pokud ovládající osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož

vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, hlasováním na valné

hromadě nebo prostřednictvím hlasování členů dozorčí rady prosadí

odmítnutí nebo odložení realizace investice do soustavy, která měla být

podle desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k realizována v

období následujících 3 let, je auditor programu povinen takovou

skutečnost oznámit Energetickému regulačnímu úřadu.



(8) Auditor programu má právo účastnit se jednání valné hromady,

zasedání statutárního orgánu nebo schůze jednatelů, na nichž se

rozhoduje o záležitostech náležejících do obchodního vedení, a zasedání

dozorčí rady, popřípadě jiných orgánů zřízených stanovami. Auditor

programu je povinen účastnit se jednání a zasedání orgánů společnosti

podle věty první, je-li předmětem jednání nebo zasedání orgánů

společnosti projednávání a rozhodování o



a) podmínkách přístupu do soustavy podle Nařízení o podmínkách přístupu

k plynárenským přepravním soustavám, zejména pokud jde o tarify, služby

přístupu třetích stran, přidělování kapacit a řešení nedostatku

kapacity, transparentnost, vyrovnávání a sekundární trhy,



b) opatřeních ohledně provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy,

včetně investic do nových připojení k přepravní soustavě, rozšíření

přepravní kapacity a efektivnějšího využití stávající přepravní

kapacity přepravní soustavy,



c) pořízení nebo prodeji plynu k zajištění rovnováhy mezi množstvím

plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy.



(9) Auditor programu má právo nahlížet do všech dokladů a zápisů

týkajících se činnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy

nezbytných k výkonu jeho funkce. Auditor programu má právo bez

předchozího ohlášení vstupovat do všech obchodních prostor nezávislého

provozovatele přepravní soustavy. Nezávislý provozovatel přepravní

soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a

podklady nezbytné pro řádný výkon jeho funkce a jinou nezbytnou

součinnost. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen

seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho

členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.



§ 58k



Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy nezávislého provozovatele

přepravní soustavy



(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen každoročně do

31. října zpracovávat a předkládat ministerstvu a Energetickému

regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje soustavy.



(2) Při zpracování návrhu desetiletého plánu rozvoje soustavy vychází

nezávislý provozovatel přepravní soustavy z dosavadní a předvídatelné

budoucí nabídky plynu a poptávky po něm. Za tímto účelem nezávislý

provozovatel přepravní soustavy provede analýzu vývoje výroby, dodávek,

dovozu a vývozu plynu, přičemž zohlední investiční plány provozovatelů

distribučních soustav připojených k přepravní soustavě, provozovatelů

zásobníků plynu a plán rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle

Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.



(3) Předmětem desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy jsou

opatření přijímaná s cílem zajistit přiměřenou kapacitu přepravní

soustavy, aby odpovídala požadavkům nezbytným pro zajištění bezpečnosti

dodávek plynu. Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy



a) uvádí, které části přepravní soustavy je třeba v následujících

deseti letech vybudovat nebo rozšířit,



b) vymezuje veškeré investice do přepravní soustavy, o jejichž

realizaci nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhodl, a nové

investice, které je nutno realizovat v následujících třech letech,



c) stanoví termíny realizace investic podle písmene b).



(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen konzultovat

návrh desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy se stávajícími a

případnými budoucími uživateli přepravní soustavy, jejichž oprávněné

zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje soustavy přímo dotčeny, a

umožnit jim předkládat k návrhu připomínky. O konzultaci vede nezávislý

provozovatel přepravní soustavy záznam.



(5) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy předkládá desetiletý plán

rozvoje přepravní soustavy zpracovaný podle odstavců 2 a 3 spolu se

záznamem konzultace podle odstavce 4 Energetickému regulačnímu úřadu.



(6) Energetický regulační úřad konzultuje desetiletý plán rozvoje

přepravní soustavy. Za tímto účelem jej bez zbytečného odkladu po jeho

obdržení zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na

10 pracovních dnů. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační

úřad na úřední desce spolu s uvedením, kde je možné se s desetiletým

plánem rozvoje přepravní soustavy seznámit a do kdy je možné uplatnit

připomínky.



(7) Stávající nebo případný budoucí uživatel přepravní soustavy, jehož

oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy

přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit k

desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy připomínky s jejich

odůvodněním. Připomínkami, které se desetiletého plánu rozvoje

přepravní soustavy netýkají nebo které uplatní osoba, jejíž oprávněné

zájmy nemohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy přímo

dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se

Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek

zveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



(8) Energetický regulační úřad posuzuje soulad desetiletého plánu

rozvoje přepravní soustavy s požadavky na realizaci investic do

přepravní soustavy uplatněnými v konzultačním procesu podle odstavců 6

a 7 a soulad s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle

Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Při

posuzování souladu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy s

plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii může Energetický

regulační úřad konzultovat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy s

Agenturou.



(9) Nezahrnuje-li desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy

opodstatněné požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy,

je-li v rozporu s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii nebo

trpí-li jinými vadami, může Energetický regulační úřad provozovateli

přepravní soustavy nařídit, aby desetiletý plán rozvoje přepravní

soustavy změnil nebo odstranil vady, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

Rozhodnutí o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní

soustavy nebo odstranění jiných vad obsahuje odůvodnění a je prvním

úkonem v řízení.



(10) Nerozhodne-li Energetický regulační úřad o nařízení změny

desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo odstranění jiných

vad do 2 měsíců ode dne jeho předložení Energetickému regulační úřadu,

platí, že desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy je úplný a bez

vad. Po dobu vedení konzultace s Agenturou podle odstavce 8 lhůta

neběží.



§ 58l



Opatření k uskutečnění investic podle desetiletého plánu rozvoje

přepravní soustavy nezávislého provozovatele přepravní soustavy



(1) Energetický regulační úřad sleduje a vyhodnocuje provádění

desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy.



(2) Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy neuskuteční

investici do přepravní soustavy, která měla být podle desetiletého

plánu rozvoje přepravní soustavy uskutečněna ve stanoveném termínu

podle § 58k odst. 3 písm. c) a je stále relevantní podle aktuálního

plánu rozvoje přepravní soustavy, může Energetický regulační úřad

rozhodnout o



a) nařízení uskutečnění této investice ve lhůtě stanovené Energetickým

regulačním úřadem,



b) provedení výběrového řízení na poskytnutí úvěru pro financování

investice do přepravní soustavy a stanovení podmínek tohoto řízení nebo

o provedení emise dluhopisů nezávislého provozovatele přepravní

soustavy a stanovení podmínek takové emise,



c) nařízení navýšení základního kapitálu nezávislého provozovatele

přepravní soustavy a stanovení podmínek navýšení základního kapitálu;

ustanovení obchodního zákoníku o přednostním právu akcionáře na upsání

nových akcií se nepoužijí.



(3) Energetický regulační úřad uloží taková opatření podle odstavce 2,

která s přihlédnutím k okolnostem jsou přiměřená a nejlépe povedou k

uskutečnění investice do přepravní soustavy. Podle povahy věci může

Energetický regulační úřad rozhodnout o uložení jednoho opatření nebo

uložení více opatření současně.



(4) Energetický regulační úřad opatření podle odstavce 2 neuloží, pokud

nezávislý provozovatel přepravní soustavy prokáže, že uskutečnění

investice brání překážka, jež nastala nezávisle na vůli nezávislého

provozovatele přepravní soustavy a nezávislý provozovatel přepravní

soustavy vyvinul veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat,

aby k uskutečnění investice došlo.



(5) Náklady vzniklé nezávislému provozovateli přepravní soustavy v

souvislosti s uskutečněním investice v souladu s desetiletým plánem

rozvoje přepravní soustavy se považují za náklady na zajištění

efektivního výkonu licencované činnosti podle tohoto zákona.



§ 58m



Připojení k přepravní soustavě nezávislého provozovatele přepravní

soustavy



(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen připojit k

přepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavy, distribuční

soustavy, zásobník plynu nebo odběrné plynové zařízení, jestliže

žadatel uplatnil požadavek na realizaci investice do přepravní soustavy

při přípravě desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo

konzultaci vedené Energetickým regulačním úřadem a investice vyvolaná

připojením do přepravní soustavy je v desetiletém plánu rozvoje

přepravní soustavy zahrnuta. Ustanovení tohoto zákona o právu

nezávislého provozovatele přepravní soustavy odmítnout připojení do

přepravní soustavy se nepoužijí.



(2) Povinnost připojení podle odstavce 1 zaniká, pokud uskutečnění

investice do přepravní soustavy brání překážka, pro kterou není

Energetický regulační úřad oprávněn uložit nezávislému provozovateli

přepravní soustavy opatření k uskutečnění investic podle desetiletého

plánu rozvoje přepravní soustavy.



(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro zvyšování přepravní

kapacity z důvodu zvýšení výkonu připojeného zařízení.



§ 58n



Vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavy



(1) Provozovatel přepravní soustavy, který není součástí vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své

společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu

nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynem.



(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přepravní soustavy musí být

splněny tyto podmínky nezávislosti:



a) provozovatel přepravní soustavy je vlastníkem přepravní soustavy,



b) nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad jeho podnikem

nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob

jednajících ve shodě, která nebo které



1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny,

výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo

ve vztahu k nim uplatňují jakékoliv jiné právo,



2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s

plynem,



c) ve vztahu k provozovateli přepravní soustavy neuplatňuje jakékoliv

jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo

které



1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny,

výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,



2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s

plynem,



d) provozovatel přepravní soustavy



1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani

nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo plynu nebo nad obchodníkem

s elektřinou nebo plynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jakékoli jiné

právo,



2. nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s

plynem, ani není vlastníkem výrobny elektřiny nebo plynu,



e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady, prokuristu nebo členy

jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami není

oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob

jednajících ve shodě, která nebo které



1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu,

obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim

uplatňují jakékoli jiné právo,



2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s

plynem,



f) statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčí rady,

prokuristou nebo členem jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy

určeného stanovami není osoba, která je členem dozorčí rady,

statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, prokuristou nebo

členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny,

výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.



(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo

e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného

práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány

územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž

jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přepravní

soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem

elektřiny či plynu nebo obchodníkem s elektřinou či s plynem, a které

jsou vzájemně nezávislé.



(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i

tehdy, jestliže se provozovatel přepravní soustavy účastní na založení

právnické osoby za účelem provozování přepravních soustav v jednom nebo

více státech nebo v takové osobě získá účast a přenechá takové osobě

přepravní soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přepravními

soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby

založené za účelem provozování přepravních soustav podle předchozí věty

účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států

určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přepravních soustav,

nezávislí provozovatelé soustav nebo nezávislí provozovatelé

přepravních soustav.



(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu,

obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami

vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přepravní

soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s

vlastnictvím podílu provozovatele přepravní soustavy, ustanovovat nebo

odvolávat členy dozorčí rady, statutární orgán nebo jeho členy nebo

vlastnit většinový podíl.



(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí zejména



a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,



b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá

hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,



c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí

rady, členy statutárního orgánu, členy jiného orgánu společnosti

určeného stanovami nebo prokuristu.



§ 59



Provozovatel distribuční soustavy



(1) Provozovatel distribuční soustavy má právo



a) na připojení k přepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavě,

pokud jsou splněny podmínky připojení,



b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem nezbytné pro

plnění svých povinností,



c) na přístup do přepravní soustavy, jiné distribuční soustavy a

zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro zajištění

rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícího do distribuční soustavy a

množstvím plynu vystupujícího z distribuční soustavy,



d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,

zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu

informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,



e) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat

na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,



f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,

stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a

plynovodních přípojek,



g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci

odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících

bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak

po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či

uživatel,



h) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a

zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva

obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní

informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí,

kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i

způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,



i) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení

zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu,



j) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto

případech:



1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při

likvidaci těchto stavů,



2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících

jejich vzniku,



3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných

oprav na zařízení distribuční soustavy,



4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy,



5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo

majetek osob,



6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při

neoprávněné přepravě plynu,



7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu

neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného

plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem

provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího

zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným

způsobem vyzván,



8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovatelem

přepravní soustavy,



9. v případě dodávky plynu z výroben plynu, která by ohrožovala

bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení,



k) nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě nebo pro

vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem,



l) uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního

ohrožení života.



(2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno

umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v

odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,

že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně

nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány

podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle

zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne

na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene

umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.



(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu

práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i)

majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na

přiměřenou jednorázovou náhradu^5) včetně úhrady nákladů na vypracování

znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u

provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo

omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník

nebo nájemce dozvěděl.



(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel

distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených

nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací

je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné

s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu

předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto

skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo

okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci

vzniklého klestu a zbytků po těžbě.



(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel

distribuční soustavy povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí

distribuci plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce

plynu, nejméně však 15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu

nedohodne na lhůtě kratší. Plánované stavební úpravy, přeložky a opravy

v období od 1. září do 31. května následujícího kalendářního roku lze

provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkům.



(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel

distribuční soustavy povinen obnovit distribuci plynu nejpozději po

úhradě náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou

distribucí bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu

omezení nebo přerušení.



(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) je právo na náhradu

škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel

distribuční soustavy oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo v

případech, kdy poruchu podle písmene b) bodu 4 prokazatelně zaviní

provozovatel distribuční soustavy.



(8) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen



a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a

rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,



b) zajistit distribuci plynu na základě uzavřených smluv a ve stanovené

kvalitě,



c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli jiné

distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na

připojení k přepravní nebo distribuční soustavě,



d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje

podmínky připojení,



e) poskytnout distribuci plynu každému, kdo o to požádá a splňuje

podmínky přístupu k distribuční soustavě, s výjimkou prokazatelného

nedostatku volné kapacity zařízení pro distribuci plynu nebo při

ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo

přepravní soustavy; odmítnutí distribuce plynu musí mít písemnou formu

a musí být odůvodněno,



f) zajistit neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích

stran k distribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,



g) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a

souvisejících služeb,



h) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům

distribučních soustav, provozovatelům zásobníků plynu a výrobcům plynu

informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,



i) zajišťovat měření plynu v distribuční soustavě, včetně vyhodnocování

a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, který zajišťuje

distribuci plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,



j) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje

potřebné pro rozhodnutí o cenách za distribuci plynu,



k) vést samostatné účty za distribuci plynu pro účely regulace,



l) zajistit přepravu plynu a distribuci plynu pro provozovatele

distribuční soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavě v rozsahu

spotřeby plynu účastníků trhu s plynem, jejichž odběrné plynové

zařízení je připojeno k jeho distribuční soustavě,



m) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci distribuční

soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli

přepravní soustavy,



n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu

havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně

je upřesňovat,



o) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy a

upozorňovat na snížení distribuční kapacity,



p) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské

řízení distribuční soustavy,



q) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou

pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná

provozovatelem přepravní soustavy,



r) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o

zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění

dodávky poslední instance,



s) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy,



t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj

distribuční soustavy, a to na období nejméně 5 let,



u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční

soustavě,



v) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství

a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své

činnosti včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,



w) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke

schválení Řád provozovatele distribuční soustavy, zajistit jeho

zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem

provozovatele distribuční soustavy,



x) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního

roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,



y) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky

zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,



z) na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce plynu přerušit v

případě neoprávněného odběru dodávku plynu.



§ 59a



Oddělení provozovatelů distribuční soustavy



(1) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z

hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných

činnostech netýkajících se distribuce plynu, přepravy plynu a

uskladňování plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení

vlastnictví majetku.



(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle

odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:



a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se

nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo

nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo

elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo

vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být

fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem,

prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu

plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož

vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,



b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním

zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucích

zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy

bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání;

statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec

provozovatele distribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná

majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu, obchod s plynem

nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského

podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy

nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavy nesmí být

závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními

držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského

podnikatele,



c) provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými

rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování,

údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jejichž výkon je nezávislý na

vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost

nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny

ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž

nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či

modernizaci částí distribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde

nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje;

tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční

finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční

soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.



(3) Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem

program rovného zacházení, kterým stanoví



a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele

distribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou

součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s

provozovatelem distribuční soustavy,



b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy ke

splnění účelů programu rovného zacházení.



(4) Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak ustanoví

auditora programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen

zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý

výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a

dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování

auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.



(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného

zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna

následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a

ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu

rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní

způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavy

je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady

nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost.

Provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit s programem

rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady

a všechny zaměstnance.



(6) Provozovatel distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet

podíly v jiné právnické osobě, která je držitelem licence na výrobu

plynu, obchod s plynem nebo elektřinou.



(7) Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí

zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007

držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě

v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, která

je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s

elektřinou.



(8) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat

ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence

na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou ani v takovém řízení

podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.



(9) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena

nájmem podniku nebo jeho části, je nájemce povinen převzít pronajatý

podnik nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení

podle tohoto zákona provedena nájmem jednotlivého majetku, je

pronajímatel povinen sdělit nájemci informace o hodnotě pronajatého

majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely

cenové regulace.



(10) Oddělení činností podle tohoto zákona není vyžadováno u vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele, který poskytuje služby pro

méně než 90 000 připojených zákazníků.



(11) O možnosti zahrnutí prokazatelných minimálních oprávněných nákladů

vzniklých držiteli licence na distribuci plynu v souvislosti s plněním

povinnosti oddělení provozovatele distribuční soustavy do regulovaných

cen může rozhodnout Energetický regulační úřad.



(12) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v

omyl jiného účastníka trhu s plynem, pokud se jedná o možnost záměny s

obchodníkem s plynem nebo s výrobcem plynu, který je součástí téhož

vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.



§ 60



Provozovatel zásobníku plynu



(1) Provozovatel zásobníku plynu má právo



a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,

zabezpečování a automatizaci provozu zásobníku plynu a k přenosu

informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,



b) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat

na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,



c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním

a provozováním zásobníku plynu,



d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci

odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících

bezpečný a spolehlivý provoz zásobníku plynu v případech, kdy tak po

předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či

uživatel,



e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených

prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů

Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy,

jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení

telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované

činnosti,



f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s

uskladňováním plynu v těchto případech:



1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při

likvidaci těchto stavů,



2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících

jejich vzniku,



3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na

zařízení pro uskladňování plynu,



4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování

plynu,



5. při neoprávněném odběru nebo neoprávněném uskladnění plynu,



g) připojit své zařízení k přepravní soustavě nebo k distribuční

soustavě za stanovených podmínek připojení,



h) nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynu nebo pro

vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně

zásobníku plynu a prodávat plyn v rozsahu povinností uložených tímto

zákonem; toto není považováno za obchod s plynem,



i) na informace nezbytné pro plnění svých povinností od ostatních

účastníků trhu s plynem.



(2) Provozovatel zásobníku plynu je povinen zřídit věcné břemeno

umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v

odstavci 1 písm. b), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,

že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně

nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány

podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle

zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne

na návrh provozovatele zásobníku plynu o zřízení věcného břemene

umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.



(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu

práv provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e)

majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na

přiměřenou jednorázovou náhradu^5) včetně úhrady nákladů na vypracování

znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u

provozovatele zásobníku plynu, který způsobil majetkovou újmu nebo

omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník

nebo nájemce dozvěděl.



(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel

zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených

nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení

prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li

to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu

předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto

skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění

nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci

vzniklého klestu a zbytků po těžbě.



(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel

zásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje

plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s

uskladňováním plynu, nejméně však 30 dnů předem.



(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel

zásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynu

bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo

přerušení.



(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu

škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel

zásobníku plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu

prokazatelně zavinil provozovatel zásobníku plynu.



(8) Provozovatel zásobníku plynu je dále povinen



a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a

rozvoj zásobníku plynu,



b) zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv,



c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na

připojení svého zařízení k této soustavě,



d) poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční

soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena,

informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,



e) zajistit měření množství předávaného a přebíraného plynu a předávat

data nezbytná pro zúčtovaní odchylek operátorovi trhu a účastníkovi

trhu s plynem, pro kterého zajišťuje uskladnění plynu,



f) vést samostatné účty za uskladňování plynu,



g) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci kapacit a

výkonů zásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a

provozovateli přepravní soustavy,



h) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu

havarijní plán zásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat jej

ministerstvu a každoročně upřesňovat,



i) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování

plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,



j) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za

dispečerské řízení zásobníku plynu,



k) zajistit neznevýhodňující podmínky pro přístup do zásobníku plynu za

podmínek stanovených tímto zákonem a umožnit přístup k zásobníku plynu

každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu, s výjimkou

případu prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro

uskladňování plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu

zásobníků plynu; případné odmítnutí přístupu k zásobníku plynu musí mít

písemnou formu a musí být odůvodněno,



l) prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto uskladněný plyn

z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynem vytěžen z zásobníku

plynu do skončení účinnosti smlouvy,



m) vyhlašovat stav nouze v rámci zásobníku plynu,



n) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj zásobníku

plynu, a to na období nejméně 5 let,



o) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství

a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své

činnosti,



p) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke

schválení Řád provozovatele zásobníku plynu, po schválení zajistit jeho

zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem

provozovatele zásobníku plynu,



q) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního

roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení zásobníku plynu,



r) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a

souvisejících služeb,



s) zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynu, jež

jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s

plynem a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena

povinnost podle písmene o).



§ 60a



Oddělení provozovatele zásobníku plynu



(1) Provozovatel zásobníku plynu, pokud je součástí vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své právní

formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech

netýkajících se přepravy, uskladňování a distribuce plynu. Tento

požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.



(2) K zajištění nezávislosti provozovatele zásobníku plynu podle

odstavce 1 se uplatní tato minimální kritéria:



a) osoby odpovědné za řízení provozovatele zásobníku plynu se nesmí

přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo

nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo

elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo

vedoucím zaměstnancem provozovatele zásobníku plynu nemůže být fyzická

osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem,

prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu

plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož

vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,



b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním

zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucích

zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele zásobníku plynu bylo

přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání;

statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec

provozovatele zásobníku plynu nesmí přijímat žádné odměny a jiná

majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu, obchod s plynem

nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského

podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy

nebo vedoucího zaměstnance provozovatele zásobníku plynu nesmí být

závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními

držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského

podnikatele,



c) provozovatel zásobníku plynu musí disponovat skutečnými

rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování,

údržbě a rozvoji zásobníku plynu, jejichž výkon je nezávislý na

vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost

nesmí udělovat provozovateli zásobníku plynu jakékoliv pokyny ohledně

běžného provozu nebo údržby zásobníku plynu, a rovněž nesmí jakýmkoliv

jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí

zásobníku plynu, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného

finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno

oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný

obdobný nástroj provozovatele zásobníku plynu a schvalovat jeho

maximální limity zadlužení.



(3) Provozovatel zásobníku plynu musí přijmout vnitřním předpisem

program rovného zacházení, kterým stanoví



a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele zásobníku

plynu ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož

vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem

zásobníku plynu,



b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele zásobníku plynu za

splnění programu rovného zacházení.



(4) Provozovatel zásobníku plynu jmenuje nebo jinak ustanoví auditora

programu. Provozovatel zásobníku plynu je povinen zajistit, aby auditor

programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména

dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a

organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na

újmu nezávislého výkonu jeho funkce.



(5) Auditor programu je povinen dohlížet nad prováděním programu

rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna

následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a

ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu

rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní

způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel zásobníku plynu je

povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady

nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost.

Provozovatel zásobníku plynu je povinen seznámit s programem rovného

zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady a

všechny zaměstnance.



§ 61



Obchodník s plynem



(1) Obchodník s plynem má právo



a) nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem,



b) nakupovat plyn z jiných států a prodávat plyn do jiných států,



c) na přístup do těžebního plynovodu, přepravní soustavy, distribučních

soustav, zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,



d) ukončit nebo přerušit dodávku plynu zákazníkovi při neoprávněném

odběru plynu,



e) na poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní

soustavy a provozovatelů distribučních soustav nezbytných k vyúčtování

dodávek plynu zákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno

k přepravní nebo distribuční soustavě,



f) na poskytnutí nezbytných informací pro plnění svých povinností od

ostatních účastníků trhu s plynem.



(2) Obchodník s plynem je povinen



a) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou obchodní bilanci, a

to včetně údajů o vývozech plynu z České republiky a dovozech plynu do

České republiky s uvedením zdrojů plynu, vyhodnocovat je a předávat

společně s měsíčními údaji o počtech svých zákazníků s roční spotřebou

nižší než 400 tis. m3, kteří změnili dodavatele plynu operátorovi trhu

a provozovateli přepravní soustavy,



b) řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků

příslušných provozovatelů,



c) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, který je mu do plynárenské

soustavy dodáván, a množstvím plynu, který z plynárenské soustavy

odebírá,



d) zajistit zákazníkům, kterým dodává plyn, jeho bezpečnou a

spolehlivou dodávku při dodržení bezpečnostního standardu,



e) poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli

distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace

nezbytné pro zajištění provozu a rozvoje plynárenské soustavy,



f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,



g) účtovat odděleně za dodávku plynu poslední instance,



h) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a

souvisejících služeb,



i) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinností

operátora trhu podle § 20a,



j) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s plynem u

operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s plynem stává

registrovaným účastníkem trhu,



k) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky

zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,



l) zajistit svým zákazníkům informaci, způsobem umožňujícím dálkový

přístup, o Kontrolním seznamu evropského spotřebitele energie

vypracovaném Komisí a zveřejněném Energetickým regulačním úřadem,



m) v případě uplatnění práva zákazníka na změnu dodavatele plynu sdělit

zákazníkovi, který podal výpověď ze smlouvy, jejímž předmětem je

dodávka plynu, datum ukončení této smlouvy, pokud informace o začátku a

délce výpovědní doby není uvedena v jeho obchodních podmínkách.



§ 61a



Dočasné pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran



(1) Mohou-li obchodníkovi s plynem v důsledku použití ustanovení tohoto

zákona, které se týkají povinnosti držitele licence na výrobu plynu,

přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, umožnit přístup

třetích stran k zařízením, na kterých vykonává licencovanou činnost,

vzniknout závažné ekonomické problémy, jež mají původ v jím uzavřené

smlouvě, ve které se obchodník s plynem zavazuje uhradit nasmlouvané

množství plynu bez ohledu na to, jestli je skutečně odebral (dále jen

"smlouva odeber nebo plať"), má právo podat Energetickému regulačnímu

úřadu žádost o vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení povinnosti

provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy,

provozovatele zásobníku plynu nebo výrobce umožnit přístup třetích

stran do přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu nebo

do těžebního plynovodu (dále jen "dočasné pozastavení").



(2) Písemná žádost o dočasné pozastavení musí obsahovat



a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační

číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické

osoby jméno a příjmení, nebo obchodní firmu, rodné číslo a

identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a

bydliště,



b) označení zařízení nebo určení vymezeného území, pro něž je vydání

rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno, rozsah, v jakém je pro

označené zařízení nebo vymezené území vydání rozhodnutí o dočasném

pozastavení požadováno a požadovanou dobu platnosti rozhodnutí o

dočasném pozastavení,



c) úředně ověřenou kopii příslušné smlouvy odeber nebo plať,



d) specifikaci ekonomických a finančních problémů, které pro žadatele o

dočasné pozastavení vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber

nebo plať,



e) popis kroků, které žadatel o dočasné pozastavení učinil před podáním

žádosti, aby snížil nebo odvrátil nebezpečí ekonomických a finančních

problémů, které pro něj vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy

odeber nebo plať.



(3) Žadatel o dočasné pozastavení je povinen předložit Energetickému

regulačnímu úřadu písemnou žádost podle odstavce 2 nejpozději 4 měsíce

před požadovaným termínem uplatnění dočasného pozastavení. U každé

smlouvy odeber nebo plať může Energetický regulační úřad po posouzení

žádosti rozhodnout o dočasném pozastavení pouze jednou. Vzniknou-li

však nebo mohou-li vzniknout závažné ekonomické nebo finanční problémy

jiného charakteru, jež mají původ v téže smlouvě odeber nebo plať, pro

kterou bylo dočasné pozastavení již uděleno, může Energetický regulační

úřad rozhodnout o dočasném pozastavení pro jednu smlouvu odeber nebo

plať i vícekrát.



(4) Na udělení dočasného pozastavení není právní nárok. Energetický

regulační úřad při posuzování žádosti přihlíží vždy k těmto kritériím:



a) souladu se státní energetickou koncepcí,



b) závažnosti hospodářských a finančních obtíží, kterým žadatel o

dočasné pozastavení čelí,



c) cíli dosáhnout konkurenčního prostředí na trhu s plynem v České

republice, skutečnému stavu hospodářské soutěže na tomto trhu a vlivu,

který by případné rozhodnutí o dočasném pozastavení mělo na otevírání

trhu s plynem v České republice,



d) postavení žadatele o dočasné pozastavení na plynárenském trhu,



e) datu podpisu a podmínkám dotčené smlouvy odeber nebo plať, včetně

rozsahu, v němž tato smlouva pamatuje na možné změny na trhu s plynem v

České republice,



f) krokům žadatele o dočasné pozastavení vedoucím k odvrácení nebezpečí

ekonomických a finančních problémů, vyplývajících ze smlouvy odeber

nebo plať,



g) rozsahu, v němž v době uzavírání smlouvy odeber nebo plať mohl

žadatel o dočasné pozastavení předpokládat vznik závažných ekonomických

nebo finančních problémů z ní vyplývajících,



h) stupni technického a funkčního propojení dotčené soustavy nebo

zásobníku plynu nebo těžebního plynovodu s ostatními částmi plynárenské

soustavy České republiky,



i) stanoviskům ministerstva, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a

provozovatelů dotčených soustav, zásobníků plynu a těžebních plynovodů,

kteří jsou neopomenutelnými účastníky správního řízení ve věci

dočasného pozastavení.



(5) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení musí mít formu správního

rozhodnutí a musí obsahovat zejména:



a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační

číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické

osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační

číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,



b) dobu platnosti dočasného pozastavení,



c) rozsah uplatnění dočasného pozastavení,



d) odůvodnění dočasného pozastavení.



(6) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení oznamuje Energetický

regulační úřad účastníkům řízení a Komisi.



(7) Požádá-li Komise do 8 týdnů ode dne doručení rozhodnutí o udělení

dočasného pozastavení o jeho změnu nebo zrušení, Energetický regulační

úřad takové rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení zruší nebo

změní. Při zrušení nebo změně rozhodnutí dbá Energetický regulační úřad

na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena.



§ 62



Zákazník



(1) Zákazník má právo na



a) připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo

distribuční soustavě při dodržení podmínek připojení, pokud má k

připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,



b) volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynu,



c) dopravu dohodnutého množství plynu, pokud jej má smluvně zajištěn a

pokud má na tuto činnost uzavřenu smlouvu s provozovatelem přepravní

soustavy nebo distribuční soustavy a pokud to technické podmínky

přepravní nebo distribuční soustavy umožňují,



d) zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem,



e) přístup do přepravní soustavy, distribuční soustavy, k zásobníku

plynu za podmínek stanovených tímto zákonem.



(2) Zákazník je povinen



a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo

provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných

nákladech na připojení,



b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přepravní nebo

distribuční soustavy, ke které je připojen,



c) zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli příslušné

soustavy, ke které je připojen,



d) řídit se pokyny technických dispečinků provozovatele přepravní

soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy,



e) předávat operátorovi trhu měsíční údaje o dodávce plynu, kterou si

zajišťuje v zahraničí nebo u výrobce plynu,



f) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo

příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění

závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit,



g) při stavebních úpravách distribuční soustavy nebo její části včetně

přípojek umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění hlavního

uzávěru plynu a měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; náklady

na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy,



h) v případě, že si zajišťuje dodávku plynu sám a nejedná se o

domácnost, poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli

distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace

nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské

soustavy,



i) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to

od okamžiku zahájení této dodávky,



j) při uplatnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1 písm. d)

dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu

neurčitou.



(3) Zákazník, který si obstarává plyn sám, je povinen



a) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, které si do plynárenské

soustavy dodává, a množstvím plynu, které z plynárenské soustavy

odebírá,



b) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinnosti

operátora trhu podle § 20a.



(4) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům v této nemovitosti

dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen



a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,



b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku

ve stavu, který odpovídá právním předpisům, technickým normám a

technickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu

tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a

v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit,



c) umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k tomuto

odběrnému zařízení a zajistit údržbu tohoto zařízení.



(5) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné

nemovitosti je součástí této nemovitosti.



§ 63



zrušen



§ 64



Technické plynárenské dispečinky



(1) Bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy zajišťují

dispečinky plynárenských podnikatelů.



(2) Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny vzájemně

spolupracovat a poskytovat nezbytné údaje pro dispečerské řízení.



(3) Při stavech nouze na celém území státu a činnostech bezprostředně

zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele

přepravní soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů

distribučních soustav a provozovatelů zásobníků a dispečinků výrobců

plynu. Pokyny dispečinku provozovatele místně příslušné distribuční

soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 zákazníků, jsou

nadřazeny pokynům dispečinku provozovatelů distribučních soustav,

pokynům dispečinku provozovatelů zásobníků plynu a pokynům dispečinku

výrobců plynu na tuto soustavu připojených.



§ 65



Přímý plynovod



(1) Zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo

výrobny plynu nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu

České republiky, a to přímým plynovodem.



(2) Zákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud mu

byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.



(3) Provozovatel přímého plynovodu je povinen



a) umožnit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy instalovat měřicí zařízení a uhradit náklady na

tuto instalaci,



b) řídit se pokyny příslušných technických plynárenských dispečinků,



c) zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodu tak, aby se

nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.



§ 66



Plynovodní přípojka



(1) Plynovodní přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se

smlouvou o připojení.



(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch

byla zřízena. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její

zřízení.



(3) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz,

údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či

majetku osob.



(4) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné

distribuční soustavy je povinen za úplatu plynovodní přípojku

provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně

požádá.



§ 67



Výstavba vybraných plynových zařízení



(1) Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě

státní autorizace (dále jen "autorizace"), o jejímž udělení rozhoduje

ministerstvo. Na přeložku vybraného plynového zařízení nebo při jeho

stavební úpravě, při které nedochází ke změně technických parametrů, se

autorizace nevyžaduje.



(2) Vybranými plynovými zařízeními jsou



a) přímé plynovody,



b) zásobníky plynu,



c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními

plynárenskými soustavami,



d) plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa,



e) výrobny plynu.



(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a

uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne

udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele.

Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6

měsíců před skončením její platnosti.



(4) Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není

právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost

a hospodárnost dostupných energetických zdrojů^11) a význam projektu

pro vnitřní trh s plynem^11).



(5) Ministerstvo je v případech, v nichž uděluje autorizaci, dotčeným

orgánem příslušným k vydání závazného stanoviska při umisťování a

povolování staveb podle zvláštního právního předpisu^24).



(6) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu

žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat



a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační

číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické

osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační

číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,



b) požadovanou dobu platnosti autorizace,



c) požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízení,



d) předpokládané umístění vybraného plynového zařízení,



e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové

zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, zákonu o

posuzování vlivů na ochranu životního prostředí,^8)



f) stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo

distribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této

soustavě,



g) prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy nebo distribuční

soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,



h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě vybraného

plynového zařízení,



i) u plynovodů spojujících plynárenskou soustavu se zahraničními

plynárenskými soustavami doklady prokazující zajištění obousměrné

kapacity nebo odůvodněnou žádost o udělení výjimky z tohoto požadavku.



(7) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby

žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení

výstavby vybraného plynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z

toho plynoucích závazků.



(8) Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a

objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou

auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická

nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala

podnikatelskou činnost.



(9) Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně oznámit

ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení

autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.



(10) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního

rozhodnutí a musí obsahovat zejména



a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační

číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické

osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační

číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,



b) dobu platnosti autorizace,



c) dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu,



d) základní údaje o vybraném plynovém zařízení,



e) umístění vybraného plynového zařízení.



(11) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací.



(12) Autorizace zaniká



a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě

žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,



b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele

autorizace,



c) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo

byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace

nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení,



d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,



e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,



f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění

podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace

do likvidace.



§ 67a



Výjimky z povinností přístupu pro nová plynová zařízení



(1) V případě výstavby části přepravní soustavy, která má sloužit

výhradně k propojení přepravní soustavy se zahraniční přepravní

soustavou nebo propojení zahraničních přepravních soustav mezi sebou

(dále jen „propojovací plynovod“), výstavby zásobníku plynu nebo v

případě podstatného zvýšení přepravní nebo skladovací kapacity již

provozovaného propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu může

Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném omezení povinnosti

umožnění připojení k takovému zařízení, umožnění přístupu k soustavě za

regulované ceny, plnění povinností provozovatele přepravní soustavy

podle § 58a až 58n tohoto zákona nebo omezení povinnosti umožnění

přístupu do zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem (dále

jen „dočasné omezení“). Dočasné omezení se může vztahovat k celé

kapacitě nebo pouze části kapacity plynového zařízení, které je

předmětem posuzování. Energetický regulační úřad informuje Komisi o

podání žádosti o výjimku a předá kopii žádosti o výjimku pořízenou

neprodleně poté, co žádost o výjimku Energetickému regulačnímu úřadu

došla.



(2) Součástí žádosti o dočasné omezení je návrh pravidel pro

přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového

zařízení.



(3) Návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení

překročení kapacity plynového zařízení lze podat Energetickému

regulačnímu úřadu též samostatně před podáním žádosti o dočasné

omezení. Pokud Energetický regulační úřad schválí návrh pravidel pro

přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového

zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení a žadatel uskuteční

nabídku plynového zařízení v souladu s rozhodnutím Energetického

regulačního úřadu nejpozději 3 měsíce před podáním návrhu na dočasné

omezení, ustanovení odstavce 2 se nepoužije. V takovém případě je

součástí žádosti o dočasné omezení vyhodnocení výsledků nabídky

kapacity plynového zařízení. Při rozhodování o schválení pravidel pro

přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového

zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení se ustanovení odstavce

4 použije přiměřeně.



(4) Žadatel o dočasné omezení musí prokázat, že



a) výstavba propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo podstatné

zvýšení jejich kapacit povede ke zlepšení hospodářské soutěže v oblasti

plynárenství a ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu,



b) riziko spojené s investicí je takové, že k investici by bez udělení

výjimky nedošlo, zejména existuje-li důvodná obava, že by bez dočasného

omezení nemohlo být v přiměřeném časovém období dosaženo návratnosti

investice,



c) vlastníkem propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu bude fyzická

nebo právnická osoba, která není zároveň provozovatelem některé z

propojovaných soustav nebo provozovatelem soustavy, do které má být

zásobník plynu připojen,



d) užívání propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu bude za úhradu,



e) dočasným omezením nedojde k ohrožení nebo omezení hospodářské

soutěže v oblasti plynárenství nebo řádného fungování a rozvoje

vnitřního trhu s plynem a rovněž nedojde k ohrožení bezpečnosti a

spolehlivosti provozování soustavy nebo soustav, ke kterým má být

propojovací plynovod nebo zásobník plynu připojen.



(5) Energetický regulační úřad návrh podle odstavce 2 rozhodnutím v

části věci schválí, jestliže navržená pravidla pro přidělování a správu

kapacity a pro řízení překročení kapacity plynového zařízení

neznevýhodňujícím způsobem umožní



a) zájemcům o kapacitu plynového zařízení o tuto kapacitu žádat a

rezervovat ji, a to včetně kapacity plynového zařízení pro vlastní

potřebu,



b) nabízet nevyužitou kapacitu plynového zařízení na trhu s kapacitou a



c) uživatelům plynového zařízení obchodovat s kapacitami na sekundárním

trhu s kapacitou.



(6) Na žádost žadatele Energetický regulační úřad řízení o dočasném

omezení přeruší na dobu nezbytně nutnou k uskutečnění nabídky kapacity

plynového zařízení zájemcům a vyhodnocení jejího výsledku podle

pravidel schválených podle odstavce 5.



(7) Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení na základě

posouzení splnění předpokladů podle odstavce 4, posouzení potřeby

výstavby propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu pro rozvoj

plynárenské soustavy, výsledků nabídky kapacity plynového zařízení

podle odstavce 6, a v případě propojovacích plynovodů rovněž na základě

výsledků projednání žádosti o dočasné omezení s věcně příslušnými

orgány členských států, k jejichž přepravní soustavě má být propojovací

plynovod připojen nebo jejichž přepravní soustavy má propojovací

plynovod propojit. Přitom může zohlednit stanovisko Agentury. Podmínkou

pro vydání rozhodnutí, kterým Energetický regulační úřad žádosti o

dočasné omezení vyhoví, je souhlasné stanovisko ministerstva ohledně

bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu v České republice.

Ministerstvo vydá stanovisko do 20 dnů ode dne obdržení žádosti.



(8) Nachází-li se příslušný propojovací plynovod, který je předmětem

jednoho stavebního projektu, na území více než jednoho členského státu,

Energetický regulační úřad konzultuje žádost o dočasné omezení se všemi

dotčenými regulačními orgány, a



a) pokud regulační orgány dosáhly shody ohledně posouzení žádosti o

dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich,

Energetický regulační úřad rozhodne o žádosti a o rozhodnutí informuje

Agenturu,



b) pokud regulační orgány dotčených států dosáhly dohody ohledně

posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel

poslední z nich, nebo pokud regulační orgány dotčených států požádají

Agenturu o rozhodnutí ve věci, Energetický regulační úřad žádost o

dočasné omezení postoupí Agentuře.



(9) Po dobu konzultací s dotčenými regulačními orgány lhůty pro vydání

rozhodnutí neběží. Energetický regulační úřad může společně s ostatními

regulačními orgány dotčených států požádat Agenturu o prodloužení lhůty

podle odstavce 8 písm. a), nejvýše však o 3 měsíce.



(10) Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanoví

dobu trvání dočasného omezení a výši kapacity, na niž se dočasné

omezení nevztahuje. Je-li to důvodné s ohledem na velikost dodatečné

kapacity, která má být vybudována, nebo změnu velikosti stávající

kapacity, časový horizont projektu a podmínky na trhu s plynem v České

republice, stanoví Energetický regulační úřad rovněž podmínky přístupu

k propojovacímu plynovodu.



(11) Pokud Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení, je

povinen neprodleně předat Komisi stejnopis písemného vyhotovení

rozhodnutí včetně shrnutí případu. Vyžádá-li si Komise doplňující

informace nebo podklady a Energetický regulační úřad takové informace

nebo podklady ve lhůtě stanovené Komisí neposkytne, má se za to, že

Energetický regulační úřad stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o

žádosti o dočasné omezení Komisi nepředal, ledaže před uplynutím takové

lhůty došlo k jejímu prodloužení na základě dohody Komise a

Energetického regulačního úřadu nebo Energetický regulační úřad před

uplynutím lhůty Komisi sdělí, že se stejnopisem písemného vyhotovení

rozhodnutí předal všechny informace a podklady nezbytné pro rozhodnutí

Komise, a tuto skutečnost doloží.



(12) Rozhodne-li Komise ve lhůtě 2 měsíců od obdržení stejnopisu

písemného vyhotovení rozhodnutí nebo ve lhůtě prodloužené podle

odstavce 11, že má být rozhodnutí o dočasném omezení změněno,

Energetický regulační úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí

ve věci. Rozhodne-li Komise ve lhůtě podle věty první o tom, že má být

rozhodnutí o dočasném omezení zrušeno, Energetický regulační úřad

rozhodnutí o dočasném omezení zruší. Lhůta pro vydání nového rozhodnutí

ve věci nebo zrušení rozhodnutí o dočasném omezení je 1 měsíc od

doručení rozhodnutí Komise.



(13) Rozhodnutí o dočasném omezení pozbývá platnosti, jestliže stavba

propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo zvýšení jejich

kapacity nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s

rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení. Byla-li

stavba zahájena v době podle věty první, pozbývá rozhodnutí o dočasném

omezení platnosti, jestliže do 5 let ode dne, kdy Komise udělila

souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném

omezení, nebyl propojovací plynovod nebo zásobník plynu nebo jejich

změna uvedeny do provozu. To neplatí, pokud Komise rozhodne o

prodloužení doby platnosti souhlasu s rozhodnutím Energetického

regulačního úřadu s dočasným omezením.



(14) Energetický regulační úřad může zrušit rozhodnutí o dočasném

omezení, pokud žadatel o dočasné omezení neplní podmínky, které

Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanovil.

Řízení o zrušení rozhodnutí o dočasném omezení může Energetický

regulační úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností podle věty

první, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.



§ 68



Ochranná pásma



(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění

jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem

nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního

souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona

vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského

zařízení do provozu.



(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor

v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí:



a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek,

jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 m na obě strany od

půdorysu,



b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od

půdorysu,



c) u technologických objektů 4 m od půdorysu.



(3) V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly

ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu.

Při provádění veškerých činností v ochranném pásmu i mimo ně nesmí

dojít k poškození plynárenského zařízení.



(4) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k

ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická či

právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý

plynovod, těžební plynovod či plynovodní přípojku



a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby,

pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,



b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb,

neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a

uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat

podmínky, za kterých byl udělen.



(5) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy,

provozovatel distribuční soustavy, provozovatel zásobníku plynu na

vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy

plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni

jim tuto činnost umožnit.



(6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm

nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany

od osy plynovodu nebo přípojky lze pouze na základě souhlasu

provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy,

provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky.



§ 69



Bezpečnostní pásma



(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků

případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví,

bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí

právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nebo dnem nabytí

právní moci územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle

stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem

uvedení plynového zařízení do provozu.



(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý

prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od

půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.



(3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k

ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v

bezpečnostním pásmu



a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže

nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě

podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za

provoz příslušného plynového zařízení,



b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím

písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za

provoz příslušného plynového zařízení.



(4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.



§ 70



Přeložky plynárenských zařízení



(1) Přeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí

dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského

zařízení nebo některých jeho prvků.



(2) Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho,

kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak.

Vlastník plynárenského zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu

přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými

náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou

zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.



(3) Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění.



§ 71



Měření



(1) Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.



(2) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních

soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové

zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu, měřicím zařízením.



(3) Způsob měření a typ měřicího zařízení určuje provozovatel přepravní

nebo distribuční soustavy.



(4) Výrobci plynu, zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a

provozovatelé distribučních soustav jsou povinni na svůj náklad upravit

odběrné nebo předávací místo pro instalaci měřicího zařízení po

předchozím projednání s provozovatelem přepravní soustavy nebo

provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou připojeni.



(5) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele

přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je

měřicí zařízení připojeno, se zakazuje.



(6) Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou

povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli

distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem

provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího

zařízení.



(7) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční

soustavy má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti

neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník porušení měřicího zařízení

nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit provozovateli

přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy.



(8) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční

soustavy na náklad výrobce plynu, zákazníka nebo provozovatele

zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na

svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.



(9) Má-li výrobce plynu, zákazník či provozovatel zásobníku plynu

pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím

zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Provozovatel přepravní

soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na základě

písemné žádosti výrobce plynu, zákazníka či provozovatele zásobníku

plynu do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo

zajistit ověření správnosti měření.



(10) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s

jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přepravní

soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada

zjištěna, hradí tyto náklady výrobce plynu, zákazník či provozovatel

zásobníku plynu.



(11) Na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením nesmí být

prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele

přepravní nebo distribuční soustavy.



(12) U zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě

nepřesáhne 400 tis. m3, je časový průběh měření, pokud nemají

instalováno průběhové měření, nahrazen typovým diagramem dodávek.



§ 72



Smlouvy mezi účastníky trhu s plynem



(1) Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s

plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a

časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj

cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti

za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat



a) výčet odběrných míst,



b) způsob úhrady plateb za dodávku plynu,



c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním

dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li

se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu

v jednom odběrném místě nepřesahuje 400 tis. m3,



d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s

navrhovanou změnou smluvních podmínek,



e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek,



f) dobu trvání smlouvy.



(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce

plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na

vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu,

distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit

za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu

uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených

službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na

výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách

dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako

smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.



(3) Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynu, provozovatel

přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu

připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodu, přepravní nebo

distribuční soustavě nebo zásobníku plynu zařízení žadatele pro výrobu,

distribuci plynu, uskladnění plynu nebo odběr plynu a zajistit

požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných

nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat

technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho umístění a

termín a místo připojení zařízení.



(4) Smlouvou o dopravě plynu těžebním plynovodem se zavazuje výrobce

plynu dopravit pro jiného výrobce plynu, obchodníka s plynem nebo

zákazníka sjednané množství plynu a výrobce plynu, obchodník s plynem

nebo zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě

plynu těžebním plynovodem musí dále obsahovat dobu trvání smlouvy,

velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného

plynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynu.



(5) Smlouvou o přepravě plynu se zavazuje provozovatel přepravní

soustavy dopravit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou

nebo právnickou osobu sjednané množství plynu a tento účastník trhu s

plynem nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba se zavazuje

zaplatit za přepravu plynu regulovanou cenu za přepravu a související

služby nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu

stanovení ceny za mezinárodní přepravu plynu. Smlouva o přepravě plynu

musí dále obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele přepravní

soustavy, dobu trvání smlouvy, určení vstupních a výstupních bodů

přepravní soustavy, velikost přepravní kapacity, termín zahájení

přepravy plynu a způsob měření plynu. Smlouva o přepravě plynu se

zákazníkem musí dále obsahovat



a) výčet odběrných míst,



b) způsob úhrady plateb za přepravu plynu,



c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany provozovatele přepravní soustavy nebo v

případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.



(6) Smlouvou o distribuci plynu se zavazuje provozovatel distribuční

soustavy zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přepravu plynu

nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na

přepravní soustavu distribuci plynu z distribuční soustavy připojené k

přepravní soustavě, rezervovat distribuční kapacitu a dopravit pro

účastníka trhu s plynem sjednané množství plynu a účastník trhu s

plynem se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou

regulací za distribuci plynu, přepravu plynu a související služby.

Smlouva o distribuci plynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu

provozovatele distribuční soustavy, dobu trvání smlouvy, termín

zahájení distribuce plynu, velikost rezervované kapacity, výčet

předávacích míst, způsob měření distribuce plynu a jejího průběhu.

Smlouva o distribuci plynu se zákazníkem musí dále obsahovat



a) výčet odběrných míst,



b) způsob úhrady plateb za distribuci plynu,



c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo

v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.



(7) Smlouvou o uskladňování plynu se zavazuje provozovatel zásobníku

plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou či

právnickou osobu dohodnuté množství plynu a účastník trhu s plynem nebo

zahraniční fyzická či právnická osoba se zavazuje zaplatit za

uskladnění dohodnutou cenu. Smlouva o uskladňování plynu musí obsahovat

ujednání o závaznosti Řádu provozovatele zásobníku plynu, době trvání

smlouvy, velikosti skladovací kapacity, provozní objem, denní vtláčecí

výkon a těžební výkon. Smlouva o uskladňování plynu se zákazníkem musí

dále obsahovat



a) způsob úhrady plateb za uskladnění plynu,



b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany provozovatele zásobníku plynu nebo v

případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



c) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.



(8) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje

vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a

subjekt zúčtování se zavazuje platit cenu uplatněnou v souladu s

cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická

nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování

odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek

operátora trhu a dobu trvání smlouvy.



(9) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2 a 4 až 7 neobsahuje

některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se

zákazník nedovolá její neplatnosti.



§ 73



Stav nouze



(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské soustavě v

důsledku



a) živelních událostí,



b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu

nebo válečného stavu^10),



c) havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a

uskladňování plynu,



d) nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její části,



e) teroristického činu,



f) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob,



a způsobuje významný a náhlý nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti

plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém

území státu, vymezeném území nebo jeho části.



(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci,

kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze. Skládá se ze dvou fází,

a to z včasného varování, kdy existují takové informace, že může nastat

stav nouze, a z výstrahy, kdy skutečně ke zhoršení zásobování zákazníků

dochází, avšak není ještě nutné přistoupit k plošnému omezení spotřeby.



(3) Pro celé území státu provozovatel přepravní soustavy



a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných

sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského

řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu

úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města

Prahy,



b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu,

nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a

neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu,

Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,



c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.



(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy



a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných

sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského

řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu

úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města

Prahy,



b) oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1 hodiny po zahájení

činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu,

Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a

Magistrátu hlavního města Prahy,



c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.



(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni

účastníci trhu s plynem povinni podřídit se omezení spotřeby plynu nebo

změně dodávky plynu.



(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu

škody a ušlého zisku vyloučeno.



(7) Dojde-li v důsledku stavu nouze k nevyrovnané bilanci, zejména při

rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a

uskladnění, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to

umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek,

a to bez ohledu na smlouvy uzavřené mezi účastníky trhu s plynem.



(8) Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku

havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s

havarijními plány.



(9) Odstranění havárií a obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze

vyhlášeném pro celé území státu koordinuje provozovatel přepravní

soustavy a v případě vyhlášení stavu nouze pro část území státu

provozovatel distribuční soustavy.



§ 73a



Bezpečnostní standard



(1) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu dodávající plyn zákazníkům je

povinen zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynu při

dodávce zákazníkům podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^21).



(2) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se vztahuje

povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu podle odstavce

1, předkládá údaje o rozsahu bezpečnostního standardu a o způsobu jeho

zajištění vždy k prvému dni každého měsíce operátorovi trhu a

Energetickému regulačnímu úřadu.



(3) Bezpečnostní standard dodávky plynu se zajišťuje zejména:



a) využitím zásobníků plynu,



b) diverzifikací zdrojů dodávek plynu,



c) prostřednictvím dlouhodobých smluv na dodávky plynu,



d) prostřednictvím smluv, podle kterých lze přerušit dodávku plynu,



e) využíváním alternativních paliv.



(4) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se vztahuje

povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu podle odstavce

1, předkládá údaje o rozsahu bezpečnostního standardu a o způsobu jeho

zajištění vždy k prvému dni každého měsíce operátorovi trhu.



§ 74



nadpis vypuštěn



(1) Neoprávněným odběrem plynu je



a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu,



b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo

platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené

neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím

upozornění,



c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl

smluvně sjednán,



d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený

plyn,



e) odběr měřený měřicím zařízením,



1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr

nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem,

v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do

jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny

takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,



2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož

připojení jím nebylo schváleno,



3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a

na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo

byl prokázán zásah do měřicího zařízení,



f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu

či na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy,

zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro uskladňování

plynu,



g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž

předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování.



(2) Neoprávněnou přepravou plynu je



a) přeprava bez uzavřené smlouvy na přepravu plynu nebo v rozporu s

uzavřenou smlouvou na přepravu plynu,



b) přeprava při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,



c) přeprava plynu uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v

Řádu provozovatele přepravní soustavy.



(3) Neoprávněnou distribucí plynu je



a) distribuce bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu nebo v rozporu s

uzavřenou smlouvou na distribuci plynu,



b) distribuce při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,



c) distribuce plynu uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v

Řádu provozovatele distribuční soustavy,



d) distribuce plynu bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a

neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení

kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.



(4) Neoprávněným uskladněním plynu je



a) uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu s

uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu,



b) uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností.



(5) Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a

neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.



§ 75



zrušen



DÍL 3



Teplárenství



§ 76



Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie



(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen,

pokud mu odběratel poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o

dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné

energie, každému, kdo



a) o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní

energetickou koncepcí^11),



b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné

tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a

spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a

bezpečnostními předpisy,



c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení

stanovené držitelem licence.



(2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze

na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění

poskytované v rámci smlouvy jiné.



(3) Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné

místo



a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo

předání,



b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou

teplota a tlak,



c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné

energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k

měřicím a ovládacím zařízením,



d) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob

platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,



e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu

teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku

tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a

ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování,



f) v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií

nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří

uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů

mezi ně.



(4) Dodavatel má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v

nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:



a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci

těchto stavů,



b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich

vzniku,



c) při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových a

revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou

oznámeny nejméně 15 dní předem,



d) při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,



e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek

teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli,



f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,



g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod

a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,



h) jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví

nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších

odběratelů,



i) při neoprávněném odběru.



(5) Držitel licence na rozvod má právo



a) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat

na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body

a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,



b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním

a provozem rozvodných zařízení,



c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných zařízení, pokud tak

neučinil po předchozím upozornění a stanovení rozsahu vlastník dotčené

nemovitosti,



d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do

uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb

orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva

spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož

i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací,

v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,



e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při

provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě

poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným

provedením oprav a uvedení do provozu,



f) na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné

energie podle odstavce 3 písm. b),



g) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,

zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítí a k přenosu

informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.



(6) Škoda podle odstavce 5 písm. f) musí být prokázána. Právo na

náhradu škody nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení

výroby či distribuce tepelné energie podle odstavce 4 nebo škodu

prokazatelně zavinil dodavatel tepelné energie.



(7) Provozovatel rozvodného tepelného zařízení je povinen zřídit věcné

břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely

uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v

případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je

prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a

jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke

stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací

úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení o

zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její

části.



(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu

předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených

nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim oznámit. Po

skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti nebo

jejich části do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu

provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo

užívání dotčené nemovitosti.



(9) Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na

rozvod tepelné energie je povinen



a) provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou

způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými

pracovníky,



b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie

tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného,

hospodárného a spolehlivého provozu a ochrany životního prostředí,



c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva,

Energetického regulačního úřadu a inspekce pravdivé informace nezbytné

pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením,

která k výkonu licencované činnosti slouží,



d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty,

vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod

tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto

zákona a statistiky,



e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo

zdroji tepelné energie,



f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie

bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či

omezení,



g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s

výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6

měsíců po obdržení licence.



(10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti nebo zařízení

majetková újma v důsledku výkonu práv dodavatele nebo je-li omezen ve

výkonu vlastnických práv, vzniká mu právo na jednorázovou náhradu.^5)

Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil

majetkovou újmu, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo

nájemce dozvěděl.



(11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že

neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí

život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní

toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní

zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně

životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných

vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným

pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.

Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel

rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních

uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních

pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.



§ 77



Odběratel tepelné energie



(1) Odběratel má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému

tepelnému zařízení v případě, že



a) se nachází v místě výkonu licencované činnosti,



b) má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s

technickými předpisy,



c) splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních

parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a



d) dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní

energetickou koncepcí.^11)



(2) Odběratel má právo na náhradu škody při nedodržení základních

parametrů dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 3 písm. b). Škoda

musí být prokázána. Právo na náhradu škody a ušlého zisku nevzniká v

zákonem vyjmenovaných případech přerušení nebo omezení dodávky tepelné

energie podle § 76 odst. 4.



(3) Odběratel je povinen při změně teplonosné látky nebo jejich

parametrů a v zájmu snižování spotřeby energie upravit na svůj náklad

své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám, nebo

včas vypovědět smlouvu o dodávce tepelné energie. Dále je odběratel

povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci

měřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího

zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie. Jiné

úpravy odběrných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na

náklady toho, kdo potřebu změn vyvolal, a to po předchozím projednání s

držitelem licence. Změnu parametrů vyžadující úpravu odběrného

tepelného zařízení je povinen držitel licence oznámit písemně nejméně

12 měsíců předem.



(4) Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je

propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení

tepelnou energii, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod

tepelné energie.



(5) Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být

provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů

ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí.

Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž

takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení

uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení

požaduje.



(6) Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné

zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou

povinni umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět.



(7) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází

neměřená dodávka tepelné energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy

bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod

tepelné energie.



§ 78



Měření



(1) Povinností držitele licence na výrobu a držitele licence na rozvod

je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a účtovat podle

skutečných parametrů teplonosné látky a údajů vlastního měřicího

zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně

ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem.^12)

Odběratel má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot. V

případě, že předávací stanice slouží pro dodávku tepelné energie pouze

pro jeden objekt popřípadě pro soubor objektů jednoho odběratele, lze

instalovat měření^12) tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z této

předávací stanice.



(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo

zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat jejich

přezkoušení. Držitel licence je povinen na základě odběratelovy písemné

žádosti měřicí zařízení do 30 dnů přezkoušet, a je-li vadné, vyměnit.

Odběratel je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou

součinnost. Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady

spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitel licence. Není-li závada

zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.



(3) Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se

zakazuje.



(4) Dodavatel má právo měřicí zařízení osadit a zajistit proti

neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty naměřených hodnot,

odběratel je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel porušení měřicího

zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit

dodavateli.



(5) Hodnoty naměřené a zjištěné dodavatelem a ceny v místě měření tvoří

náklady na tepelnou energii, které se rozúčtují mezi konečné

spotřebitele, jimiž jsou uživatelé bytů a nebytových prostorů.



(6) Při společné přípravě teplé vody pro více odběratelů nelze měření

instalované odběrateli použít pro stanovení množství dodávané tepelné

energie.



(7) Společné odběrné tepelné zařízení pro dodávku tepelné energie v

jednom objektu je součástí tohoto objektu.



§ 79



Tepelná přípojka



(1) Tepelná přípojka je zařízení, které vede teplonosnou látku ze

zdroje nebo rozvodného tepelného zařízení k odběrnému tepelnému

zařízení pouze pro jednoho odběratele.



(2) Tepelná přípojka začíná na zdroji tepelné energie nebo odbočením od

rozvodného tepelného zařízení a končí vstupem do odběrného tepelného

zařízení.



(3) Opravy a údržbu tepelné přípojky zajišťuje její vlastník.



(4) Dodavatel je povinen za úhradu tepelnou přípojku provozovat,

udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.



(5) Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla

zřízena, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak.



§ 80



zrušen



§ 81



zrušen



§ 82



zrušen



§ 83



zrušen



§ 84



zrušen



§ 85



zrušen



§ 86



Přeložky rozvodných tepelných zařízení



(1) Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy

vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.



(2) Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na

náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud nedojde k jiné

dohodě. Vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen seznámit

toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a

náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou

zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.



(3) Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky

nemění.



§ 87



Ochranná pásma



(1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední

blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k

zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví,

bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní

moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s

umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani

jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či

rozvod tepelné energie do provozu.



(2) Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou

stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné

vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou,

vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé

vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m.



(3) U předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách,

je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné

vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou,

vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.



(4) V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod

tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by

mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu.

Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost

jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení

podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce,

uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů

v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném

souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně

prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za

kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu

na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání

územního souhlasu; orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu

nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky

nepřezkoumává.



(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné

pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník

dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.



(6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení

přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení

pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to

technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života,

zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením

prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době

trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do

původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací

možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání

nemovitosti.



§ 88



Stav nouze



(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v soustavě zásobování tepelnou

energií v důsledku



a) živelní události,



b) opatření státního orgánu za nouzového stavu, stavu ohrožení státu

nebo válečného stavu^10),



c) havárie na zařízení soustavy zásobování tepelnou energií,



d) smogové situace podle zvláštních předpisů^10a),



e) teroristického činu,



f) nevyrovnané bilance v soustavě zásobování tepelnou energií, nebo



g) ohrožení fyzické bezpečnosti nebo ochrany osob,



h) a způsobuje významný a náhlý nedostatek tepelné energie nebo

ohrožení celistvosti soustavy zásobování tepelnou energií, její

bezpečnosti a spolehlivosti provozu.



(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci,

kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.



(3) Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou všichni držitelé

licence, odběratelé i koneční spotřebitelé povinni se podřídit omezení

spotřeby tepelné energie bez ohledu na uzavřené smlouvy. Držitelé

licencí mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů a

konečných spotřebitelů.



(4) Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje

ministerstvo, pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města

Prahy prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným vhodným

způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně

informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory

krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie.



(5) U tepelných sítí zásobovaných z více než 50% z jednoho zdroje je

držitel licence na rozvod tepelné energie povinen přezkoumat účinky

výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě

pro připojení náhradních zdrojů.



(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu

škody a ušlého zisku vyloučeno.



§ 89



Neoprávněný odběr tepelné energie



(1) Neoprávněným odběrem tepelné energie je



a) odběr bez souhlasu dodavatele nebo v rozporu s tímto zákonem a

zákonem upravujícím oblast hospodaření energií^11),



b) odběr při opakovaném neplacení smluvených plateb včetně vyúčtování

za odebranou tepelnou energii,



c) odběr bez měřicího zařízení nebo odběr přes měřicí zařízení, které v

důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenalo nebo zaznamenalo odběr

menší než skutečný nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové

zásahy, které údaje o skutečném odběru změnily,



d) odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu dodavatele,



e) odběr měřicím zařízením, na němž bylo porušeno zajištění proti

neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost podle § 78 odst. 4,



f) odběr bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem

odběrného tepelného zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu,

údržby, výměny či odpojení měřicího zařízení, přestože byl odběratel k

umožnění přístupu alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným

prokazatelným způsobem vyzván.



(2) Neoprávněný odběr tepelné energie se zakazuje.



HLAVA TŘETÍ



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 90



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k

podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a,



b) poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné

fyzické či právnické osobě nebo rozúčtuje náklady na nákup elektřiny,

plynu nebo tepelné energie v rozporu s § 3 odst. 3 nebo poruší zákaz

stanovený v § 3 odst. 5,



c) jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli

licence přístup k energetickému zařízení v rozsahu podle § 10 odst. 7,



d) nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26

odst. 6,



e) poruší některou z povinností stanovených v § 28 odst. 2 písm. a) až

f), h), j), k) nebo v § 28 odst. 5 nebo některou z povinností

stanovených v § 62 odst. 2 písm. b) až i) nebo v § 62 odst. 4,



f) provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází

neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo

provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo

provede zásah na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením bez

předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční

soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,



g) provozuje vlastní náhradní zdroj bez dohody s provozovatelem

přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v rozporu s

§ 28 odst. 4,



h) jako provozovatel přímého vedení nebo přímého plynovodu poruší

některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3,



i) nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní

přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí opravy

nebo údržbu tepelné přípojky podle § 79 odst. 3,



j) jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli

přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst.

4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitosti neumožní

provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie

podle § 87 odst. 6,



k) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo v §

68 odst. 3 nebo některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo

13,



l) poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné

distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 2 nebo zákaz neoprávněné

přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu uvedený v § 74 odst.

5,



m) neupraví odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 49

odst. 2 nebo podle § 71 odst. 4,



n) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční

soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti

neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4

nebo podle § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího

zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,



o) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové,

přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71

odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka v

rozporu s § 78 odst. 3,



p) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k

měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení

podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční

soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,



q) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek

elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73 odst. 5 nebo se

nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,



r) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy,

provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v

rozporu s § 68 odst. 6,



s) neupraví odběrné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo

jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízení pro instalaci

měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné

energie podle § 77 odst. 3,



t) provozuje vlastní náhradní či jiný zdroj propojený s rozvodným

zařízením nebo dodává do tohoto zařízení tepelnou energii bez písemné

dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77

odst. 4,



u) jako vlastník nemovitosti nestrpí umístění nebo provozování

rozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6,



v) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech,

kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu

držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie

v rozporu s § 77 odst. 7,



w) poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných

pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele

zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s

§ 87 odst. 4,



x) jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností

nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87

odst. 5,



y) jako statutární orgán, člen statutárního orgánu, člen dozorčí rady

nebo zaměstnanec přímo podřízený vedoucímu zaměstnanci v záležitostech

týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy se

účastní na podnikání jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel

přepravní soustavy, nebo nabude vůči takové osobě právo na podíl na

zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58d odst. 4 nebo poruší

povinnost uvedenou v § 58d odst. 5, nebo



z) jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu

stanovených v § 25a odst. 5, § 58d odst. 4 nebo 5, § 58i odst. 4, § 58j

odst. 6 až 8, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5.



(2) Fyzická osoba se jako zaměstnanec Energetického regulačního úřadu

nebo po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému

regulačnímu úřadu dopustí přestupku tím, že poruší povinnost

mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.



(3) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až w) nebo x) nebo

odstavci 2 se uloží pokuta až do výše 100 000 Kč. Za přestupek uvedený

v odstavci 1 písm. y) nebo z) se uloží pokuta až do výše 500 000 Kč.



§ 91



Správní delikty držitele licence



(1) Držitel licence se dopustí správního deliktu tím, že



a) nenavrhne nového odpovědného zástupce ve stanovené lhůtě podle § 6

odst. 7,



b) neoznámí neprodleně změny podmínek pro udělení licence nebo změny

týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti

žádosti o udělení licence, nepředloží o nich doklady nebo požádá o

změnu rozhodnutí o udělení licence podle § 9 odst. 1,



c) nesplní některou z povinností podle § 11 odst. 1 až 4,



d) neuveřejní stanoveným způsobem a ve stanovené lhůtě uplatňované

podmínky dodávek plynu nebo elektřiny nebo ceny za dodávku plynu nebo

elektřiny podle § 11a odst. 1 nebo neumožní neznevýhodňující výběr

způsobu platby za dodanou elektřinu nebo plyn podle § 11a odst. 6,



e) neposkytne ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu nebo Státní

energetické inspekci ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo

informace podle § 15a odst. 1 nebo neposkytne Komisi ve stanovené lhůtě

požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2,



f) poruší některou z povinností podle § 20 odst. 1 až 3 nebo podle § 20

odst. 6 nebo 7,



g) poruší některý ze zákazů uvedených v § 53 odst. 2 nebo v § 74 odst.

5, nebo



h) zahájí výkon licencované činnosti v rozporu s § 9 odst. 5.



(2) Držitel licence na výrobu elektřiny se dopustí správního deliktu

tím, že



a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a

odst. 3,



b) omezí, přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny v rozporu s § 23 odst.

1 písm. e),



c) poruší některou z povinností uvedených v § 23 odst. 2 písm. a) až i)

nebo písm. k) až r),



d) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n

odst. 5,



e) nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26

odst. 6,



f) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení

autorizace podle § 30c odst. 2,



g) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího

zařízení podle § 49 odst. 2,



h) neoznámí provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy zjištěné

závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci

neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do

měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové nebo distribuční

soustavy v rozporu s § 49 odst. 4,



i) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k

měřicímu zařízení podle § 49 odst. 6, nebo



j) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny

podle § 54 odst. 5.



(3) Držitel licence na přenos elektřiny se dopustí správního deliktu

tím, že



a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a

odst. 3,



b) provozuje přenosovou soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu

nezávislosti, podle § 10a nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a

odst. 2 nebo 3,



c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek

elektřiny podle § 24 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny

bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo

přerušení, podle § 24 odst. 6,



d) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 1 nebo odst. 10

písm. a) až d), f) až l), o), s), t) nebo w),



e) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 10 písm. e), m),

n), p), r), u) nebo v),



f) poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2,



g) při výkonu činností technického dispečinku provozovatele přenosové

soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku

provozovatele přenosové soustavy uvedených v § 26 odst. 1, 3 nebo 5,



h) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího

provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47

odst. 2,



i) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho

udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst.

7,



j) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření

podle § 49 odst. 8,



k) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst.

3,



l) překročí některé z oprávnění uvedených v § 24 odst. 3 písm. c) nebo

d), nebo



m) nesplní některou z povinností provozovatele přenosové soustavy podle

Nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční obchod s

elektřinou nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho

základě nebo k jeho provedení.



(4) Držitel licence na distribuci elektřiny se dopustí správního

deliktu tím, že



a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a

odst. 3,



b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje podle § 12a

odst. 4,



c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek

elektřiny podle § 25 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny

bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo

přerušení, podle § 25 odst. 6,



d) poruší některou z povinností uvedených v § 25 odst. 1, 10 nebo 11,



e) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností

uvedených v § 25a odst. 2,



f) poruší některou z povinností uvedených v § 25a odst. 3 nebo 4, nebo

neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou

nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení

statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance

podle § 25a odst. 5,



g) jako nájemce nepřevezme pronajatý podnik nebo jeho část do svého

účetnictví nebo nesdělí nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku

v rozporu s § 25a odst. 8,



h) jedná v rozporu s § 25a odst. 10,



i) při výkonu činností technického dispečinku provozovatele distribuční

soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku

provozovatele distribuční soustavy uvedených v § 26 odst. 2 až 5,



j) poruší povinnost vůči vlastníku elektrické přípojky uvedenou v § 45

odst. 6,



k) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího

provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47

odst. 2,



l) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího

zařízení podle § 49 odst. 2,



m) neoznámí provozovateli přenosové soustavy nebo jinému provozovateli

distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění

proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49

odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele

přenosové soustavy nebo jiného provozovatele distribuční soustavy v

rozporu s § 49 odst. 4,



n) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k

měřicímu zařízení podle § 49 odst. 6,



o) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho

udržování a pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7,



p) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření

podle § 49 odst. 8,



q) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst.

4, nebo



r) překročí některé z oprávnění uvedených v § 25 odst. 3 písm. b) až

d).



(5) Držitel licence na obchod s elektřinou se dopustí správního deliktu

tím, že



a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a

odst. 3,



b) jako dodavatel poslední instance nedodá elektřinu podle § 12a odst.

2 nebo 6 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovi nebo provozovateli

distribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo jiné podmínky

dodávky podle § 12a odst. 3,



c) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n

odst. 5,



d) poruší některou z povinností uvedených v § 30 odst. 2, nebo



e) přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny zákazníkovi v rozporu s § 30

odst. 1 písm. d).



(6) Držitel licence na výrobu plynu se dopustí správního deliktu tím,

že



a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a

odst. 3,



b) omezí, přeruší nebo ukončí dodávku plynu v rozporu s § 57 odst. 1

písm. e),



c) omezí nebo přeruší provoz výrobny plynu nebo těžebních plynovodů v

rozporu s § 57 odst. 1 písm. c),



d) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu

podle § 57 odst. 5 nebo neobnoví dodávku plynu bezprostředně po

odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle §

57 odst. 6,



e) poruší některou z povinností uvedených v § 57 odst. 8 písm. b) až

l),



f) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n

odst. 5,



g) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z

povinností uvedenou v § 64 odst. 2,



h) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení

autorizace podle § 67 odst. 9,



i) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího

provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70

odst. 2,



j) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího

zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez

souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele

distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5,



k) neumožní provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,



l) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle §

73 odst. 5,



m) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73

odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze

nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 8,



n) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst. 1

nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o

rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst.

2, nebo



o) nesplní některou z povinností výrobce plynu podle Nařízení o

opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.



(7) Držitel licence na přepravu plynu se dopustí správního deliktu tím,

že



a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a

odst. 3,



b) provozuje přepravní soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu

nezávislosti podle § 10a odst. 1, nebo nesplní oznamovací povinnost

podle § 10a odst. 2 nebo 3,



c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení přepravy

plynu podle § 58 odst. 5 nebo podle § 58 odst. 6 neobnoví přepravu

plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení

nebo přerušení,



d) poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. a) až

e), g), m) nebo n), r) až t), v) nebo w),



e) poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. f), h)

až l), o) až q), u), x), y) nebo z),



f) poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 58n odst. 2,



g) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z

povinností uvedenou v § 64 odst. 2,



h) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení

autorizace podle § 67 odst. 9,



i) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího

provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70

odst. 2,



j) nevybaví zákazníka, jehož odběrné plynové zařízení je připojeno k

přepravní soustavě, měřicím zařízením podle § 71 odst. 2,



k) nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování nebo

pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,



l) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření

podle § 71 odst. 9,



m) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst.

3,



n) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73

odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze

nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 8,



o) nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynu v

případě stavu nouze vyhlášeného pro celé území státu podle § 73 odst.

9,



p) překročí některé z oprávnění uvedených v § 58 odst. 1 písm. h) nebo

i),



q) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle

Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo

podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho

provedení, nebo



r) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle

Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.



(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele, dopustí se držitel licence na

přepravu plynu dále správního deliktu tím, že



a) nemá právní formu společnosti podle § 58b odst. 1,



b) nevydá listinné akcie na jméno nebo akcie v zaknihované podobě podle

§ 58b odst. 2 písm. a), nezřídí statutární orgán podle § 58b odst. 2

písm. b) nebo nevydá stanovy podle § 58b odst. 2 písm. c),



c) nezřídí dozorčí radu podle § 58b odst. 3 písm. a), nejmenuje

stanovený počet jednatelů podle § 58b odst. 3 písm. b) nebo nevydá

stanovy podle § 58b odst. 3 písm. c),



d) nejmenuje nebo nezvolí statutární orgán nebo členy statutárního

orgánu podle § 58b odst. 4,



e) poskytne plnění ve prospěch statutárního orgánu nebo člena

statutárního orgánu v rozporu s § 58c odst. 6,



f) jmenuje nebo zvolí statutárním orgánem nebo členem statutárního

orgánu osobu v rozporu s § 58d odst. 1 nebo 2,



g) zvolí členem dozorčí rady, k jehož volbě je třeba schválení

Energetického regulačního úřadu, nebo zaměstnává v pracovněprávním

vztahu na pozici přímo podřízené vedoucímu zaměstnanci ve výkonné

řídící funkci v nejvyšší linii řízení v záležitostech týkajících se

provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy, osobu, která nesplňuje

podmínky podle § 58d odst. 1 až 3,



h) poskytne ve prospěch statutárního orgánu, člena statutárního orgánu,

člena dozorčí rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického

regulačního úřadu, nebo zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu

zaměstnanci ve výkonné řídící funkci v nejvyšší linii řízení

provozovatele přepravní soustavy v záležitostech týkajících se provozu,

údržby nebo rozvoje přepravní soustavy plnění v rozporu s § 58d odst.

4,



i) poruší zákaz uvedený v § 58e odst. 2,



j) sám nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v dceřiné

společnosti, která vyrábí plyn, obchoduje s plynem nebo vlastní

zařízení na výrobu plynu, nebo vůči takové dceřiné společnosti nabude

právo na podíl na zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58g

odst. 2,



k) poruší některou z povinností uvedených v § 58g odst. 3 nebo 4,



l) poruší některou z povinností uvedených v § 58h odst. 1 nebo 2,



m) poruší některý ze zákazů uvedených v § 58h odst. 4, 5, 10 nebo 11

nebo některou z povinností uvedených v § 58h odst. 9 nebo 12,



n) poskytne službu jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 6,



o) jedná v rozporu s § 58h odst. 8 nebo vykonává činnost v obchodních

prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí

téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s §

58h odst. 8,



p) nepřijme program rovného zacházení nebo jej nezveřejní podle § 58i

odst. 1 nebo nezajistí řádné provádění programu rovného zacházení podle

§ 58i odst. 2,



q) nejmenuje nebo jinak neustanoví do funkce auditora programu podle §

58j odst. 1 nebo jmenuje nebo jinak ustanoví do funkce auditora

programu osobu, která nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1,



r) neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou

nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení

statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance

podle § 58j odst. 8 nebo 9,



s) nezpracuje nebo nepředloží ministerstvu nebo Energetickému

regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy podle §

58k odst. 1, nebo



t) nepřipojí k přepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavy,

distribuční soustavy, zásobníku plynu nebo odběrné plynové zařízení

podle § 58m odst. 1.



(9) Držitel licence na distribuci plynu se dopustí správního deliktu

tím, že



a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a

odst. 3,



b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje podle § 12a

odst. 4,



c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení distribuce

plynu podle § 59 odst. 5 nebo neobnoví distribuci plynu bezprostředně

po odstranění příčin podle § 59 odst. 6,



d) poruší některou z povinností uvedených v § 59 odst. 8 písm. a), b),

d) až y) nebo z),



e) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností

uvedených v § 59a odst. 2,



f) poruší některou z povinností uvedených v § 59a odst. 3 nebo 4, nebo

neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou

nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení

statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance

podle § 59a odst. 5,



g) jako nájemce nepřevezme pronajatý podnik nebo jeho část do svého

účetnictví nebo nesdělí nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku

v rozporu s § 59a odst. 9,



h) jedná v rozporu s § 59a odst. 12,



i) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z

povinností uvedenou v § 64 odst. 2,



j) neprovozuje, neudržuje nebo neopraví plynovodní přípojku na žádost

jejího vlastníka podle § 66 odst. 4,



k) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení

autorizace podle § 67 odst. 9,



l) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího

provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70

odst. 2,



m) nevybaví všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je

připojeno k jím provozované soustavě, měřicím zařízením podle § 71

odst. 2,



n) nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování nebo

pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,



o) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření

podle § 71 odst. 9,



p) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst.

4,



q) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73

odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze

nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 8,



r) nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynu v

případě stavu nouze vyhlášeného pro část území státu podle § 73 odst.

9,



s) překročí některé z oprávnění uvedených v § 59 odst. 1 písm. i), j)

nebo l), nebo



t) nesplní některou z povinností provozovatele distribuční soustavy

podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního

plynu.



(10) Držitel licence na uskladňování plynu se dopustí správního deliktu

tím, že



a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a

odst. 3,



b) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení činností

spojených s uskladňováním plynu podle § 60 odst. 5 nebo neobnoví

činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění

příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 60 odst.

6,



c) poruší některou z povinností uvedených v § 60 odst. 8 písm. a), b),

d) až r) nebo s),



d) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností

uvedených v § 60a odst. 2,



e) poruší některou z povinností uvedených v § 60a odst. 3 nebo 4, nebo

neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou

nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení

statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance

podle § 60a odst. 5,



f) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z

povinností uvedenou v § 64 odst. 2,



g) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení

autorizace podle § 67 odst. 9,



h) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího

zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez

souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s

§ 71 odst. 5,



i) neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k

měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,



j) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle §

73 odst. 5,



k) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73

odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze

nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 8,



l) omezí nebo přeruší činnosti spojené s uskladňováním plynu v rozporu

s § 60 odst. 1 písm. f),



m) nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynu podle

Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo

podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho

provedení, nebo



n) nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynu podle

Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.



(11) Držitel licence na obchod s plynem se dopustí správního deliktu

tím, že



a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a

odst. 3,



b) jako dodavatel poslední instance nedodává plyn podle § 12a odst. 2

nebo 6 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovi nebo provozovateli

distribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo ostatní podmínky

dodávky podle § 12a odst. 3,



c) poruší některý ze zákazů stanovených v § 24a odst. 5 nebo § 58n

odst. 5,



d) poruší některou z povinností uvedených v § 61 odst. 2,



e) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst. 1

nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o

rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst.

2,



f) omezí nebo přeruší dodávku plynu zákazníkovi v rozporu s § 61 odst.

1 písm. d), nebo



g) nesplní některou z povinností obchodníka s plynem podle Nařízení o

opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.



(12) Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod

tepelné energie se dopustí správního deliktu tím, že



a) neuzavře smlouvu o dodávce tepelné energie, ačkoli mu odběratel

poskytne nezbytné technické údaje, nebo nezajistí dodávku tepelné

energie podle § 76 odst. 1,



b) překročí některé z oprávnění uvedených v § 76 odst. 4,



c) poruší některou z povinností uvedených v § 76 odst. 9,



d) neměří, nevyhodnocuje nebo neúčtuje dodávku tepelné energie podle

skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízení nebo

neosadí, nezapojí nebo neudržuje vlastní měřicí zařízení nebo

pravidelně neověřuje správnost měření podle § 78 odst. 1,



e) nepřezkouší měřicí zařízení nebo jej nevymění podle § 78 odst. 2,



f) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal se způsobem jejího

provedení nebo náklady na její provedení, podle § 86 odst. 2,



g) neinformuje vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu nebo době

trvání provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné

energie podle § 87 odst. 6,



h) nepodřídí se omezení spotřeby tepelné energie při předcházení stavu

nouze nebo při stavu nouze podle § 88 odst. 3, nebo



i) nepřezkoumal účinky výpadku zdroje nebo nezřídil vstupy do tepelné

sítě pro připojení náhradních zdrojů podle § 88 odst. 5.



(13) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého provozovatelem

přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy za poslední

ukončené účetní období, jde-li o správní delikt uvedený v odstavci 3

písm. b), d), nebo m), odstavci 7 písm. b), d), q) nebo r), nebo

odstavci 8,



b) 50 000 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého držitelem licence

za poslední ukončené účetní období, jde-li o správní delikt uvedený v

odstavci 2, 3 písm. a), c), e) až l), odstavci 4 až 6, odstavci 7 písm.

a), c), e) až p) nebo odstavci 9 až 11,



c) 15 000 000 Kč, jde-li o správní delikt uvedený v odstavci 1 nebo

odstavci 12.



§ 91a



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k

podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a nebo

neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu zánik oprávnění podle § 7a

odst. 3,



b) poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné

fyzické či právnické osobě nebo rozúčtuje náklady na nákup elektřiny,

plynu nebo tepelné energie v rozporu s § 3 odst. 3,



c) jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli

licence přístup k energetickému zařízení v rozsahu podle § 10 odst. 7,



d) neposkytne ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu nebo Státní

energetické inspekci ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo

informace podle § 15a odst. 1,



e) jako vlastník nebo pronajímatel energetického zařízení nevede v

účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví

nebo pronájmu energetického zařízení podle § 20 odst. 5,



f) neposkytne operátorovi trhu údaje nezbytné pro plnění jeho

povinností nebo neposkytne informace o změnách dodavatele plynu podle §

20a odst. 5 písm. a) nebo f) nebo nepředá nezbytné údaje potřebné k

dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6,



g) poruší některou z povinností stanovených v § 28 odst. 2 písm. a) až

f), h), j), k) nebo odst. 5 nebo některou z povinností stanovených v §

62 odst. 2 písm. b) až i), v § 62 odst. 3 nebo 4,



h) provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází

neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo

provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo

provede zásah na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením bez

předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční

soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,



i) provozuje vlastní náhradní zdroj bez dohody s provozovatelem

přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v rozporu s

§ 28 odst. 4,



j) jako vlastník přímého vedení nebo provozovatel přímého plynovodu

poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3 nebo

jako vlastník příslušné části elektrizační soustavy nebo osoba

provozující plynárenské zařízení nestanoví písemně podmínky pro

realizaci veřejně prospěšné stavby nebo neudělí písemný souhlas s jinou

stavbou nebo stavební nebo jinou činností v ochranném pásmu podle § 46

odst. 11 nebo § 68 odst. 4,



k) nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní

přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí opravy

nebo údržbu tepelné přípojky podle § 79 odst. 3,



l) jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli

přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst.

4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitosti neumožní

provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie

podle § 87 odst. 6,



m) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo § 68

odst. 3 nebo některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13,



n) neupraví odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 49

odst. 2 nebo § 71 odst. 4,



o) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční

soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti

neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4

nebo § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího zařízení

nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,



p) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové,

přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71

odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka v

rozporu s § 78 odst. 3,



q) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k

měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení

podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční

soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,



r) poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné

distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 2 nebo zákaz neoprávněné

přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu uvedený v § 74 odst.

5,



s) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek

elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73 odst. 5 nebo se

nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,



t) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy,

provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v

rozporu s § 68 odst. 6,



u) neupraví odběrné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo

jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízení pro instalaci

měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné

energie podle § 77 odst. 3,



v) provozuje vlastní náhradní či jiný zdroj propojený s rozvodným

zařízením nebo dodává do tohoto zařízení tepelnou energii bez písemné

dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77

odst. 4,



w) jako vlastník nemovitosti nestrpí umístění nebo provozování

rozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6,



x) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech,

kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu

držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie

v rozporu s § 77 odst. 7,



y) poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných

pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele

zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s

§ 87 odst. 4,



z) jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností

nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87

odst. 5.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že jako auditor programu poruší některou z povinností

auditora programu stanovených v § 25a odst. 5, § 58i odst. 8 až 10, §

59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5.



(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel

tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie

nebo licence na rozvod tepelné energie, dopustí správního deliktu tím,

že



a) omezí nebo přeruší dodávku tepelné energie v rozporu s § 76 odst. 4

písm. i), nebo



b) neprovozuje, neudržuje nebo neopravuje tepelnou přípojku na žádost

jejího vlastníka podle § 79 odst. 4.



(4) Za správní delikt uvedený v odstavcích 1 až 3 se uloží pokuta do 15

000 000 Kč s výjimkou správního deliktu podle odstavce 1 písm. s), kdy

lze uložit pokutu až do 50 000 000 Kč.



§ 91b



Správní delikty osoby, která je součástí vertikálně integrovaného

podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele

nebo koncernu



(1) Osoba, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo

vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu, se

dopustí správního deliktu tím, že



a) sama nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v provozovateli

přepravní soustavy a současně vyrábí plyn nebo obchoduje s plynem v

rozporu s § 58g odst. 1,



b) nezdrží se jednání nebo udělování pokynů ohledně každodenních

činností provozovatele přepravní soustavy a provozu přepravní soustavy

v rozporu s § 58g odst. 5,



c) jako mateřská společnost udělí provozovateli distribuční soustavy

pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy nebo

jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí

distribuční soustavy v rozporu s § 25a odst. 2 písm. c) nebo § 59a

odst. 2 písm. c), nebo



d) jako mateřská společnost v rozporu s § 60a odst. 2 písm. c) udělí

provozovateli zásobníku plynu pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby

zásobníku plynu nebo jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě

či modernizaci částí zásobníku plynu.



(2) Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo b) se ukládá

pokuta až do výše 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého

osobou, která je součástí vertikálně integrovaného plynárenského

podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem přepravní soustavy,

za poslední ukončené účetní období. Za správní delikt uvedený v

odstavci 1 písm. c) nebo d) se ukládá pokuta až do výše 50 000 000 Kč

nebo 1 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je součástí

vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného

plynárenského podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem

distribuční soustavy nebo zásobníku plynu, za poslední ukončené účetní

období.



§ 91c



Pořádková pokuta



(1) Držiteli licence nebo jiné fyzické osobě podnikající nebo právnické

osobě, která znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle tohoto

zákona tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho

oprávnění podle § 18 odst. 4 nebo neposkytne Energetickému regulačnímu

úřadu součinnost, ač je k tomu povinen podle tohoto zákona nebo zákona

upravujícího výkon státní kontroly, nebo nesplní některou z povinností

podle § 18b odst. 4, může Energetický regulační úřad uložit pořádkovou

pokutu do výše 5 000 000 Kč nebo do 1 % z čistého obratu dosaženého

takovou osobou za poslední ukončené účetní období.



(2) Držiteli licence, fyzické osobě podnikající nebo právnické osobě,

která neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu vysvětlení, nepředloží

požadované doklady nebo se neúčastní jednání nebo neumožní

Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů

podle § 96a, je-li účastníkem sporu rozhodovaného Energetickým

regulačním úřadem, může Energetický regulační úřad uložit pořádkovou

pokutu do výše 100 000 Kč.



(3) Pořádkovou pokutu lze ukládat opakovaně. Úhrn opakovaně uložených

pořádkových pokut podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 20 000 000 Kč nebo

10 % z čistého obratu dosaženého držitelem licence, fyzickou osobou

nebo právnickou osobou za poslední ukončené účetní období. Úhrn

opakovaně uložených pořádkových pokut podle odstavce 2 nesmí přesáhnout

500 000 Kč.



(4) Řízení o uložení pořádkové pokuty lze zahájit do 2 měsíců ode dne,

kdy byla povinnost porušena. Pořádková pokuta je příjmem státního

rozpočtu.



§ 91d



Společná ustanovení ke správním deliktům



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

povinnosti zabránila.



(2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům,

době trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává

Energetický regulační úřad. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a

jejich správu vykonává Energetický regulační úřad podle daňového řádu.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto

zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



(6) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt přechází na

kteréhokoliv jejího právního nástupce; tím není dotčena odpovědnost

původní právnické osoby, pokud v důsledku přeměny nezanikla.



(7) Má-li zaniklá právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za

správní delikt každý z nich. Při výměře pokuty se přihlédne též k tomu,

v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné

výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý

z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.



(8) Zanikla-li právnická osoba, která správní delikt spáchala, až po

nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla za tento správní delikt

uložena pokuta, přechází povinnost tuto pokutu zaplatit na právního

nástupce zaniklé právnické osoby. Je-li právních nástupců více,

odpovídají za zaplacení pokuty společně a nerozdílně.



HLAVA ČTVRTÁ



STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE



§ 92



(1) Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze.



(2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na

ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty jsou

vnitřními organizačními jednotkami Státní energetické inspekce. Sídla

územních inspektorátů stanoví ústřední ředitel.



(3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely

hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají

územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní

energetické inspekce.



(4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního

inspektorátu je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ústředního

ředitele a ředitele se řídí zákonem o státní službě.



Působnost



§ 93



(1) Státní energetická inspekce kontroluje na návrh ministerstva,

Energetického regulačního úřadu nebo z vlastního podnětu dodržování



a) zákona o hospodaření energií^5a),



b) zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů,



c) zákona o cenách^4) v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České

republiky v oblasti cen^13).



(2) Státní energetická inspekce na základě vlastního zjištění ukládá

pokuty za porušení právních předpisů podle odstavce 1.



(3) Při výkonu kontroly se Státní energetická inspekce řídí zvláštním

právním předpisem.^14)



§ 94



(1) Státní energetická inspekce je oprávněna



a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných

nedostatků a ve stanovené lhůtě podání písemné zprávy o jejich

odstranění,



b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým

auditem a o lhůtách,



c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Národního programu

hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a

druhotných zdrojů uvádějí v žádostech a vyhodnoceních úplné a pravdivé

údaje,



d) ověřovat úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších

opatření ke zvýšení energetické účinnosti včetně stávajících

vnitrostátních opatření ke zvýšení energetické účinnosti,



e) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení

energetické účinnosti a o jejich finančních a správních rámcích,



f) vyžadovat informace potřebné k výkonu její činnosti.



(2) Státní energetická inspekce zajišťuje dozor nad tím, zda jsou

výrobky spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo

dále distribuovány v souladu s požadavky stanovenými zákonem o

hospodaření energií. V této souvislosti je Státní energetická inspekce

oprávněna



a) vyžádat si od kontrolovaných osob veškeré informace potřebné k

posouzení souladu výrobků spojených se spotřebou energie s požadavky

zákona o hospodaření energií,



b) převzít na náklad kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků

spojených se spotřebou energie k posouzení, zda tyto výrobky splňují

požadavky zákona o hospodaření energií,



c) provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda

výrobky spojené se spotřebou energie plní požadavky zákona o

hospodaření energií; provedení těchto rozborů se zajišťuje u

příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobek

nesplňuje požadavky zákona o hospodaření energií, hradí náklady na

provedení rozboru kontrolovaná osoba,



d) uložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě odstranily

zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby

neprodleně provedly nezbytná opatření k nápravě,



e) nařídit omezení nebo zákaz uvádění na trh, uvádění do provozu nebo

distribuci výrobku spojeného se spotřebou energie do doby, než je

odstraněn protiprávní stav,



f) nařídit stažení nevyhovujícího výrobku spojeného se spotřebou

energie z trhu; současně může Státní energetická inspekce nařídit

zničení výrobku spojeného se spotřebou energie nebo nařídit jeho

znehodnocení,



g) oznámit opatření přijatá podle písmen e) a f) neprodleně Evropské

komisi a ostatním členským státům Evropské unie.



(3) Státní energetická inspekce, jako dotčený správní orgán, uplatňuje

stanovisko k územnímu plánu a regulačnímu plánu a závazná stanoviska v

územním řízení a stavebním řízení^4d).



(4) Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky

spotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků

spojených se spotřebou energie.



(5) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh

ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu, je povinna je

seznámit s výsledky šetření.



(6) Rozhodnutí v prvním stupni vydává Státní energetická inspekce. O

odvolání proti rozhodnutí Státní energetické inspekce rozhoduje

ústřední ředitel Státní energetické inspekce.



§ 95



Ukládání pokut



(1) Při stanovení výše pokuty Státní energetická inspekce přihlédne k

závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jejího porušení a

jeho následkům a k okolnostem, za nichž k porušení došlo.



(2) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

povinnosti zabránila.



(3) Pokuty ukládá v prvním stupni Státní energetická inspekce. O

odvolání proti uložení pokuty rozhoduje ústřední ředitel Státní

energetické inspekce.



(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se

územní inspektorát o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do

dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit,

uplynuly-li od porušení tři roky.



(5) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a správu jejich placení

vykonává Státní energetická inspekce.



(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto

zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



HLAVA PÁTÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Společná ustanovení



§ 96



(1) Energetický regulační úřad je příslušný k rozhodování sporů o

právech či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17

odst. 5 písm. b) tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí

ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání

návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí Energetického

regulačního úřadu souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž je souhlas

odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu doručen tomuto

úřadu. V opačném případě Energetický regulační úřad návrh usnesením

odloží.



(2) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem se ustanovení

správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije.



(3) Rozhoduje-li Energetický regulační úřad spor o uzavření nebo změnu

smlouvy, jejímž předmětem je připojení nebo přístup k přenosové

soustavě, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě, těžebnímu

plynovodu nebo zásobníku plynu nebo o uzavření jiné smlouvy podle § 17

odst. 7, rozhodne Energetický regulační úřad o úpravě vzájemných práv a

povinností stran sporu. Při rozhodování dbá, aby nedošlo k založení

nerovnováhy v právech a povinnostech stran sporu.



(4) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem se při nahlížení

do spisu zákonem uznaná povinnost mlčenlivosti vztahuje kromě jiných

zákonem chráněných nebo uznaných tajemství rovněž na zachování

obchodního tajemství nebo ochranu důvěrných informací z obchodního

styku podle obchodního zákoníku. Spis musí zahrnovat vedle listin

obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých bylo toto tajemství

odstraněno, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství

neobsahuje. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba, které

ochrana takového tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících

takové tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo takové tajemství

odstraněno, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný

výtah, který tajemství neobsahuje.



(5) Smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou

závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského nebo

obchodního zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá

něco jiného.



(6) Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění

povinnosti nad rámec licence, je povinen v rozsahu požadovaném

dodavatelem nad rámec licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s

držitelem licence i vůči dodavateli nad rámec licence po dobu

vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence, pokud

dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto smluv od

právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.



(7) Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu

podle § 12 odst. 2 nebo 3, povinnost vyplývající z opatření uloženého

rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo §

58l odst. 2 přechází na právního nástupce. Povinnost vyplývající z

rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10 odst. 7 nebo § 12

odst. 7 tohoto zákona přechází podle povahy na právního nástupce nebo

na nabyvatele energetického zařízení, k němuž je rozhodnutí

Energetického regulačního úřadu vázáno. Je-li právních nástupců nebo

nabyvatelů energetického zařízení více, odpovídají za splnění

povinnosti společně a nerozdílně.



(8) Dozor nad dodržováním tohoto zákona, zákona o hospodaření energií a

zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů v

objektech důležitých pro obranu státu provádí Ministerstvo obrany, v

objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České

republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného

sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace,

Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu

a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí

Ministerstvo vnitra, v objektech Ministerstva spravedlnosti provádí

Ministerstvo spravedlnosti. Při výkonu dozoru postupuje Ministerstvo

obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti podle § 18

tohoto zákona a v případě uložení pokuty podle hlavy třetí tohoto

zákona nebo podle hlavy páté zákona o hospodaření energií nebo podle

hlavy desáté zákona o podporovaných zdrojích energie.



§ 96a



V průběhu řízení o rozhodnutí sporu je Energetický regulační úřad

oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na

podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. Účastník

řízení je povinen na výzvu a ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním

úřadem



a) poskytnout vysvětlení, předložit požadované doklady vztahující se k

předmětu sporu a účastnit se jednání,



b) umožnit Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých

obchodních záznamů, které se týkají vedeného sporu.



§ 96b



(1) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) má podání návrhu na rozhodnutí

sporu tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u

soudu.



(2) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) je návrh nepřípustný, jestliže



a) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před

soudem zahájeno, nebo



b) spor je nebo již byl předmětem rozhodčího řízení.



§ 96c



Přezkum souladu rozhodnutí Energetického regulačního úřadu s předpisem

Evropské unie



(1) Rozhodne-li Komise o tom, že rozhodnutí vydané Energetickým

regulačním úřadem je v rozporu s předpisem Evropské unie^22), provede

Energetický regulační úřad přezkumné řízení a vydá rozhodnutí do 2

měsíců ode dne, kdy Komise takové rozhodnutí vydala. Energetický

regulační úřad o vydání rozhodnutí informuje bez zbytečného odkladu

Komisi.



(2) Pro přezkoumání souladu rozhodnutí vydaného Energetickým regulačním

úřadem s předpisem Evropské unie platí obdobně ustanovení správního

řádu o přezkumném řízení s tím, že Energetický regulační úřad není

vázán lhůtami pro vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení a pro

vydání rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení.



§ 96d



Donucovací pokuty



(1) Energetický regulační úřad vymáhá ukládáním donucovacích pokut

splnění



a) povinnosti pokračovat ve výkonu licencované činnosti po dobu

stanovenou v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10

odst. 4,



b) povinnosti poskytnout energetické zařízení držiteli licence pro

výkon povinnosti nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického

regulačního úřadu podle § 10 odst. 7 nebo § 12 odst. 7,



c) povinnosti poskytovat dodávky tepelné energie nad rámec licence nebo

distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence podle

rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2 nebo 3,



d) povinnosti vyplývající z opatření k nápravě nebo podmínek

stanovených k zajištění splnění opatření k nápravě uložených

rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18 odst. 3,



e) povinnosti vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím

Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2,



f) povinnosti vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu,

Komise nebo Agentury vydaného podle Nařízení o podmínkách přístupu do

sítě pro příhraniční obchod s elektřinou nebo Nařízení o podmínkách

přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo podle přímo

použitelného předpisu vydaného na jejich základě nebo k jejich

provedení nebo splnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí ministerstva

vydaného podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek

zemního plynu.



(2) Ustanovení § 105 odst. 2 správního řádu není dotčeno.



(3) Donucovací pokuty lze ukládat opakovaně. Výše jednotlivé donucovací

pokuty ukládané



a) fyzické osobě nesmí přesahovat 100 000 Kč,



b) držiteli licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné

energie nebo jiné právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající nesmí

přesahovat 1 000 000 Kč,



c) jinému držiteli licence neuvedenému v písmeni b) nesmí přesahovat 5

000 000 Kč.



§ 97



zrušen



§ 97a



Schvalovací řízení a řízení o stanovení řádu



(1) Řízení o schválení Pravidel provozování přenosové soustavy,

Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní

soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele

zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu nebo jiných

obdobných podmínek či postupů, jejichž schválení Energetickým

regulačním úřadem ukládá právní předpis, nebo jejich změn (dále jen

„řád“) se zahajuje na žádost držitele licence. Řízení o stanovení řádu

se zahajuje z moci úřední.



(2) Účastníkem řízení je držitel licence, jehož řád je předmětem

řízení.



(3) Dostane-li se schválený řád vlivem změny právní úpravy do rozporu s

právním předpisem, je držitel licence povinen předložit do 3 měsíců od

nabytí účinnosti takového právního předpisu Energetickému regulačnímu

úřadu ke schválení návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu,

kterým se rozpor s právním předpisem odstraní. V ostatních případech je

držitel licence povinen návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného

řádu předložit nejméně 3 měsíce přede dnem navrhované účinnosti nového

řádu nebo změny schváleného řádu.



(4) Nepředloží-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu ke

schválení návrh řádu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebo ve lhůtě

podle odstavce 3, Energetický regulační úřad vyzve držitele licence k

jeho předložení a stanoví přiměřenou lhůtu. Po marném uplynutí lhůty

stanovené ve výzvě Energetický regulační úřad zahájí řízení o stanovení

řádu. Zahájení řízení z moci úřední brání zahájení řízení v téže věci

na žádost držitele licence.



(5) Pokud zvláštní právní předpis ukládá projednání návrhu řádu s

dotčenými osobami, musí držitel licence projednání a jeho výsledky

doložit současně s návrhem řádu na jeho schválení. Pokud držitel

licence nedoloží projednání návrhu řádu a jeho výsledky ani po zahájení

řízení ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem, postupuje

Energetický regulační úřad podle odstavce 6.



(6) Energetický regulační úřad po zahájení řízení zveřejní návrh řádu

způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních

dnů, není-li právním předpisem stanovena jiná lhůta. Oznámení o

zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s

uvedením, o jaký návrh se jedná, kde je možné se s ním seznámit a do

kdy je možné uplatnit připomínky. To neplatí v případě, kdy držitel

licence projednal návrh řádu s dotčenými osobami podle odstavce 5 věty

první.



(7) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být schválením nebo stanovením

řádu přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit

připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu řádu

netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy

nemohou být schválením řádu přímo dotčeny, nebo připomínkami bez

odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad

nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační

úřad před vydáním rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Energetický regulační úřad může návrh řádu upravit s přihlédnutím k

vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné

změně návrhu řádu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o

opakovaném zveřejnění návrhu řádu podle odstavce 6.



(8) Na postup Energetického regulačního úřadu podle odstavce 6 a

uplatňování připomínek a jejich vypořádání podle odstavce 7 se

nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Po dobu zveřejnění návrhu

řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup neběží lhůta pro vydání

rozhodnutí. V řízení o schválení návrhu řádu se § 45 odst. 4 správního

řádu nepoužije.



(9) Energetický regulační úřad návrh řádu, popřípadě návrh řádu

upravený podle odstavce 7 schválí, není-li v rozporu s právním

předpisem a pokud schválením návrhu řádu nedojde k založení značné

nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu, jinak návrh řádu

zamítne. V případě, kdy návrh řádu nebyl zcela nebo zčásti schválen,

může Energetický regulační úřad stanovit řád nebo jeho část v řízení

zahájeném z moci úřední.



(10) V řízení o stanovení řádu postupuje Energetický regulační úřad

tak, aby stanovením řádu nedošlo k založení značné nerovnováhy v

právech a povinnostech účastníků trhu. Stanovený řád je držitel licence

povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit.



§ 98



Přechodná ustanovení



(1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických

odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne

účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich

oprávnění k podnikání zaniká.



(2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle

dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto

zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle

dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti

tohoto zákona.



(3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních

právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v

těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto

zákona.



(4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání,

která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.



(5) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a

skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich

dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost

do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich

oprávnění k podnikání zaniká.



(6) zrušen



(7) zrušen



(8) zrušen



(9) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při

změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí

účinností tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních

předpisů.



(10) O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická

osoba, která požádá o územní rozhodnutí na novou výstavbu po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona.



(11) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o

výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické

inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou

inspekcí podle tohoto zákona.



(12) Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto

zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.



(13) Provozovatel, respektive výrobce, zajistí promítnutí existujícího

věcného břemene podle § 24 odst. 4, § 25 odst. 5, § 57 odst. 2, § 58

odst. 2, § 59 odst. 2, § 60 odst. 2 a § 76 odst. 7 u energetických sítí

a zařízení daných do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona do

katastru nemovitostí do konce roku 2017. Podrobnosti stanoví zvláštní

právní předpis^19).



§ 98a



Zmocňovací ustanovení



(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou



a) druhy měřicích zařízení, umístění měřicích zařízení a způsoby a

podmínky jejich instalace, způsoby vyhodnocování a určení množství

odebrané elektřiny nebo plynu v případě závady měřicího zařízení a

způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce,

přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce,

uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu a neoprávněném odběru

tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu

potřebných pro plnění jeho povinností,



b) způsoby dispečerského řízení, rozsah a postup při dispečerském

řízení výroben elektřiny, pravidla spolupráce technických dispečinků,

termíny a rozsah údajů předávaných provozovateli přenosové soustavy,

přepravní soustavy, provozovateli zásobníku plynu nebo provozovateli

distribuční soustavy pro dispečerské řízení, přípravu provozu přenosové

nebo přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a pro provoz a rozvoj

elektrizační nebo plynárenské soustavy, vyhodnocování provozu

elektrizační a plynárenské soustavy a způsob využívání zařízení pro

poskytování podpůrných služeb, způsob a postup stanovení neodebrané

elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení

podle § 26 odst. 5 a požadavky na technické vybavení výroben elektřiny

pro účely dispečerského řízení, při případném omezování výroby

elektřiny z obnovitelných zdrojů přihlédnout k technické a organizační

náročnosti regulace jednotlivých typů obnovitelných zdrojů,



c) způsoby tvorby bilancí plynárenské soustavy, postupy pro sledování

kapacit a výkonů v plynárenské soustavě a termíny a rozsah údajů

předávaných účastníky trhu s plynem operátorovi trhu pro tvorbu bilancí

a sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě,



d) náležitosti žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení

autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení včetně vzorů

žádostí a podmínky pro posuzování těchto žádostí,



e) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu

nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu

nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování

výroby elektřiny, spotřeby elektřiny, plynu a tepla včetně regulačního,

vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované

dodávky plynu a obsahové náležitosti havarijních plánů, způsob

zajištění bezpečnostních standardů plynu, rozsah chráněných zákazníků

včetně způsobu určení jejich spotřeby plynu, jejichž dodavatelé mají

povinnost plnit bezpečnostní standard dodávky plynu,



f) způsob a postup registrace technických pravidel v plynárenství u

Hospodářské komory České republiky,



g) způsob dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném

měření odebíraného množství tepelné energie pro více odběrných míst

nebo v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií

objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o

dodávce tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení

nákladů,



h) vzory žádostí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny a

postup ministerstva při jejich posuzování.



(2) Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou



a) způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné

způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného

území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k

užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného

zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a žádostí

o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě

Evropské unie,



b) obsahové náležitosti Pravidel provozování přenosové soustavy,

Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní

soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele

zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu,



c) požadovanou kvalitu dodávek a služeb v elektroenergetice a

plynárenství, výši náhrad za její nedodržení, postupy a lhůty pro

uplatnění nároku na náhradu a postupy pro vykazování dodržování kvality

dodávek a služeb,



d) postup stanovení výše finančního příspěvku držitelů licence do

fondu, postup čerpání finančních prostředků z fondu, způsob výpočtu

prokazatelné ztráty při plnění povinností nad rámec licence a doklady,

kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,



e) náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů,

odpisové sazby pro účely regulace a pravidla pro sestavování

regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání,



f) způsob regulace v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen

a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o

cenách, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti,

podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení

energetické účinnosti,



g) podmínky připojení výroben elektřiny, výroben plynu, distribučních

soustav, zásobníků plynu a odběrných míst zákazníků k elektrizační nebo

plynárenské soustavě, způsob stanovení podílu nákladů spojených s

připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny

nebo plynu a pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení,



h) Pravidla trhu s elektřinou, která stanoví



1. podmínky přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám,

rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přenosové a k

distribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku kapacit v elektrizační

soustavě,



2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s

elektřinou a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora

trhu,



3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za

odchylku,



4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a

vyúčtování dodávek elektřiny a ostatních služeb, postupy pro

vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek, včetně zúčtování a

vypořádání regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu

nouze,



5. postupy pro obstarávání regulační energie a způsoby zúčtování

regulační energie,



6. postupy pro uplatnění povinně vykoupené elektřiny z obnovitelných

zdrojů na trhu s elektřinou,



7. organizaci krátkodobého trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu a

způsoby jejich vypořádání,



8. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek

elektřiny,



9. termíny a postup při volbě a změně dodavatele elektřiny,



10. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při

neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu,



11. postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem poslední

instance,



12. strukturu cen za činnosti operátora trhu a způsob a termíny

účtování a úhrad ceny za činnosti operátora trhu jednotlivými účastníky

trhu s elektřinou,



i) Pravidla trhu s plynem, která stanoví



1. pravidla přístupu k přepravní soustavě, k distribučním soustavám a k

zásobníku plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu

k přepravní soustavě, distribuční soustavě a zásobníku plynu a způsoby

řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavě,



2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynem a

termíny uzavírání smluv,



3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za

odchylku,



4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a

vyúčtování dodávek plynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování,

zúčtování a vyrovnávání odchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího

plynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze,



5. postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací,



6. postup provozovatele zásobníku plynu při prodeji nevytěženého plynu

z zásobníku plynu po zániku smlouvy o uskladňování plynu,



7. druhy krátkodobých trhů, jejich organizaci a způsoby jejich

vypořádání,



8. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu,



9. termíny a postup při volbě a změně dodavatele plynu,



10. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynu při

neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě,



11. postup při zajištění dodávky plynu dodavatelem poslední instance,



12. strukturu cen za činnosti operátora trhu a způsob a termíny

účtování a úhrad ceny za činnosti operátora trhu jednotlivými účastníky

trhu s plynem,



j) rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu

nebo tepelné energie a souvisejících služeb,



k) rozsah uchovávaných údajů o plnění podle smluv na dodávky elektřiny

nebo plynu nebo jejich derivátů,



l) náležitosti žádosti o schválení jmenování, volby a odvolání

statutárního orgánu, členů statutárního orgánu nebo členů dozorčí rady

nezávislého provozovatele přepravní soustavy, náležitosti žádosti o

schválení jmenování nebo jiného ustanovení do funkce a odvolání z

funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a

způsoby prokazování odborné způsobilosti auditora programu.



(3) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou pravidla pro

rozúčtování nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé

vody mezi konečné spotřebitele.



§ 99



Závěrečná ustanovení



Zrušují se:



1. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní

správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.



2. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.

50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve

znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších

zákonů.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní

správy České republiky



§ 100



V § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných

ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č.

34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č.

25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č.

173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č.

9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č.

203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva

České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č.

173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č.

23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č.

239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č.

350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č.

474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č.

166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č.

89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č.

272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č.

148/2000 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č.

154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č.

257/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se za bodem 10 tečka nahrazuje

čárkou a doplňuje se bod 11, který zní:



"11. Energetický regulační úřad.".



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen



§ 101



Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti

cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona

č. 151/2000 Sb., se mění takto:



1. V § 1 se za slovo "ministerstev," vkládají slova "jiných správních

úřadů,".



2. Za § 2b se vkládá nový § 2c, který zní:



"§ 2c



Energetický regulační úřad



a) vykonává působnost při uplatňování, regulaci, sjednávání a kontrole

cen v oblasti energetiky,



b) vydává právní předpisy pro regulaci, sjednávání a kontrolu cen v

oblasti energetiky,



c) vydává rozhodnutí o regulaci cen včetně pravidel pro klíčování

nákladů, výnosů a hospodářského výsledku regulovaných a neregulovaných

činností.".



3. V § 3 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:



"(3) Státní energetická inspekce provádí kontrolu dodržování cenových

předpisů v energetice.



(4) Státní energetická inspekce ukládá za porušení cenových předpisů v

oblasti cen energie pokuty podle zvláštního právního předpisu.2)".



ČÁST ČTVRTÁ



Změna živnostenského zákona



§ 102



V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: chemická výroba zákona č.

455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění

zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb.,

zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb.,

zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb.,

zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb.,

zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb.,

zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb.,

zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb.,

zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb.,

zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb.,

zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb.,

zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb.,

zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb.,

zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.,

zákona č. 309/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se doplňuje obor

živnosti takto:



Text ve sloupci 1 zní:



"Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v

tlakových nádobách, včetně jejich dopravy",



text ve sloupci 2 zní:



"úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru

zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru".



ČÁST PÁTÁ



zrušena



§ 103



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



ÚČINNOST



§ 104



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Příl.



Bezpečnostní pásma plynových zařízení

druh zařízení: velikost pásma:



Zásobníky (od oplocení)



mimo samostatně umístěných sond 250 m

Tlakové zásobníky zkapalněných plynů

do vnitřního obsahu nad 5 m3 do 20 m3 20 m

nad 20 m3 do 100 m3 40 m

nad 100 m3 do 250 m3 60 m

nad 250 m3 do 500 m3 100 m

nad 500 m3 do 1000 m3 150 m

nad 1000 m3 do 3000 m3 200 m

nad 3000 m3 300 m

Plynojemy do 100 m3 30 m

nad 100 m3 50 m

Plnírny plynů (od technologie) 100 m

Zkapalňovací stanice stlačených plynů 100 m

Odpařovací stanice zkapalněných plynů 100 m

Kompresorové stanice (od technologie) 200 m

Regulační stanice vysokotlaké

do tlaku 40 barů včetně 10 m

Regulační stanice s tlakem nad 40 barů 20 m

druh zařízení: velikost pásma:

Vysokotlaké plynovody a plynovodní

přípojky do tlaku 40 barů včetně

do DN 100 včetně 10 m

nad DN 100 do DN 300 včetně 20 m

nad DN 300 do DN 500 včetně 30 m

nad DN 500 do DN 700 včetně 45 m

nad DN 700 65 m

Vysokotlaké plynovody a plynovodní

přípojky s tlakem nad 40 barů

do DN 100 včetně 80 m

nad DN 100 do DN 500 včetně 120 m

nad DN 500 160 m



Sondy zásobníku plynu

od jejich ústí



s tlakem do 100 barů 80 m

s tlakem nad 100 barů 150 m.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 278/2003 Sb.



Souběžné dodávky elektrické energie a plynu uskutečňované na základě

smluv uzavřených ke dni účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními

předpisy.



Čl. II zákona č. 670/2004 Sb.



Přechodná a závěrečná ustanovení



1. Operátor trhu s elektřinou musí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona požádat o udělení licence.



2. Práva a povinnosti Bilančního centra podle tohoto zákona vykonává do

31. prosince 2004 Ústřední plynárenský dispečink.



3. Osoby založené v souvislosti s oddělením provozovatelů distribučních

soustav podle § 25 odst. 3 nebo § 59a odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb.,

ve znění tohoto zákona, nebo provozovatele přepravní soustavy podle §

58a odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, musí do 30

dnů ode dne jejich založení požádat o udělení licence. Do doby udělení

licence nebo do doby vzniku těchto osob, je-li tento den pozdější,

vykonávají práva a povinnosti podle tohoto zákona dosavadní držitelé

licencí; k témuž dni zanikají souběžně držené licence provozovatelů

distribučních soustav, s výjimkou licence na distribuci elektřiny a

licence na distribuci plynu, a u provozovatele přepravní soustavy

souběžně držené licence, s výjimkou licence na přepravu plynu.



4. Práva a povinnosti vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny a ze

smluv o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřených souběžným

držitelem licence na distribuci elektřiny a licence na obchod s

elektřinou, přecházejí na držitele licence na obchod s elektřinou,

který vznikl v souvislosti s oddělením podle § 25a zákona č. 458/2000

Sb., ve znění tohoto zákona.



5. Práva a povinnosti vyplývající ze smluv o dodávce plynu a ze smluv o

sdružených službách dodávky plynu uzavřených souběžným držitelem

licence na distribuci plynu a licence na obchod s plynem přecházejí na

držitele licence na obchod s plynem, který vznikl v souvislosti s

oddělením podle § 59a zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona.



6. Poprvé je provozovatel přenosové, přepravní nebo distribuční

soustavy povinen zpracovat a předat Energetickému regulačnímu úřadu a

ministerstvu program podle § 24a odst. 2 písm. d), § 25a odst. 2 písm.

d), § 58a odst. 2 písm. d) a § 59a odst. 2 písm. d) do 90 dní ode dne

nabytí účinnosti toho zákona.



7. Vertikálně integrovaný plynárenský podnikatel, který je držitelem

licence na přepravu plynu, je povinen rozhodnout o způsobu oddělení

podle § 58a a toto své rozhodnutí do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto

zákona písemně oznámit ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu.



8. Stane-li se chráněný zákazník podle § 21 nebo § 55 oprávněným

zákazníkem, není smlouva o dodávce elektřiny nebo o dodávce plynu

uzavřená podle dosavadních předpisů dotčena a nadále se považuje za

smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo za smlouvu o

sdružených službách dodávky plynu a cena stanovená ve smlouvě o dodávce

elektřiny nebo o dodávce plynu odkazem na cenové rozhodnutí, týkající

se elektřiny nebo plynu, se nahrazuje odkazem na ceník dodavatele

elektřiny nebo dodavatele plynu, který musí být zveřejněn minimálně 30

dnů před termínem platnosti uvedených cen; v případě, že oprávněný

zákazník s touto cenou nesouhlasí, má právo smlouvu vypovědět s

výpovědní lhůtou jeden měsíc. Výpovědní lhůta začíná prvním dnem

následujícího kalendářního měsíce.



9. Práva a povinnosti vyplývající ze smluv o připojení uzavřených podle

dosavadních předpisů souběžným držitelem licence na distribuci

elektřiny a licence na obchod s elektřinou přecházejí na držitele

licence na distribuci elektřiny, který vznikl v souvislosti s oddělením

podle § 25a zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona.



10. Práva a povinnosti vyplývající ze smluv o připojení uzavřených

podle dosavadních předpisů souběžným držitelem licence na distribuci

plynu a licence na obchod s plynem přecházejí na držitele licence na

distribuci plynu, který vznikl v souvislosti s oddělením podle § 59a

zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona.



11. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož omezení jejich užívání, která

vznikla na základě smluv uzavřených souběžným držitelem licence na

distribuci elektřiny a licence na obchod s elektřinou podle dosavadních

předpisů, přecházejí na držitele licence na distribuci elektřiny, který

vznikl v souvislosti s oddělením podle § 25a tohoto zákona.



12. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož omezení jejich užívání, která

vznikla na základě smluv uzavřených souběžným držitelem licence na

přepravu plynu a licence na obchod s plynem podle dosavadních předpisů,

přecházejí na držitele licence na přepravu plynu, který vznikl v

souvislosti s oddělením podle § 58a tohoto zákona.



13. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož omezení jejich užívání, která

vznikla na základě smluv uzavřených souběžným držitelem licence na

distribuci plynu a licence na obchod s plynem podle dosavadních

předpisů, přecházejí na držitele licence na distribuci plynu, který

vznikl v souvislosti s oddělením podle § 59a tohoto zákona.



14. Rozhodne-li Energetický regulační úřad o změně dodavatele poslední

instance, přecházejí práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených

mezi dosavadním dodavatelem poslední instance a konečným zákazníkem na

nového dodavatele poslední instance. Dosavadní dodavatel poslední

instance je povinen poskytnout nově vybranému dodavateli poslední

instance součinnost a nezbytné údaje.



15. Energetický regulační úřad může rozhodnout o možnosti zahrnutí

oprávněných minimálních nákladů vzniklých držitelům licence na přenos

elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu a distribuci plynu v

souvislosti s otevřením trhu s elektřinou nebo trhu s plynem do

regulovaných cen.



16. Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí

podle dosavadních právních předpisů. Autorizace na podnikání v

energetických odvětvích vydané podle předchozích právních předpisů

zanikají k 31. březnu 2005.



Čl. II zákona č. 158/2009 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání,

která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají

nedotčena.



2. Práva a povinnosti operátora trhu v oblasti plynárenství vykonávají

do posledního dne šestého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona provozovatel přepravní soustavy a Bilanční centrum.



3. Regulace cen za mezinárodní přepravu plynu se nevztahuje na smlouvy

uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Provozovatel distribuční soustavy je povinen provést technická

opatření k ochraně ptactva u stávajících stožárů venkovního vedení

vysokého napětí do 15 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Do nabytí účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává ústředního

ředitele Státní energetické inspekce ministr průmyslu a obchodu.



6. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

dokončí podle dosavadních právních předpisů.



7. Osvědčení o původu elektřiny vydaná podle dosavadních právních

předpisů zůstávají v platnosti.



8. Vydaná rozhodnutí o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny,

přímého vedení nebo výrobny tepelné energie zůstávají v platnosti.



9. Předseda jmenovaný podle dosavadních právních předpisů je předsedou

Energetického regulačního úřadu podle tohoto zákona s funkčním obdobím

2 roky.



Čl. XXXVI zákona č. 223/2009 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto

dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se

posuzují podle dosavadních právních předpisů.



Čl. II zákona č. 211/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Do doby, než provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel

přepravní soustavy požádá o udělení certifikátu, nejpozději však do 3.

března 2012, se nepoužijí ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona upravující povinnost

vlastnického oddělení provozovatele přenosové soustavy nebo

provozovatele přepravní soustavy a ustanovení upravující povinnost

zřídit nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Do doby, než

Energetický regulační úřad rozhodne o udělení certifikátu provozovatele

přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, se nadále,

nejpozději však do 3. března 2012, použijí ustanovení zákona č.

458/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o

oddělení provozovatele přenosové soustavy nebo o oddělení provozovatele

přepravní soustavy.



2. Požádá-li držitel licence na přenos elektřiny nebo přepravu plynu o

udělení certifikátu nejpozději do 3. března 2012, do doby vydání

rozhodnutí o udělení certifikátu se nepoužije ustanovení § 10a odst. 1

zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



3. Provozovatel přepravní soustavy navrhne do 6 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona osobě, pro kterou zajišťuje přepravu plynu na

základě smlouvy o přepravě plynu uzavřené přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, změnu této smlouvy tak, aby splňovala podmínky

ustanovení § 58 odst. 8 písm. y) a z) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Návrh změny uzavřené smlouvy podle bodu 3 je přípustný pouze v míře

nezbytně nutné pro splnění podmínek ustanovení § 58 odst. 8 písm. y) a

z) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, a nesmí mít vliv na určení sjednaných vstupních a

výstupních bodů přepravní soustavy a přepravní kapacita na každém z

nich je rovna přepravní kapacitě sjednané v uzavřené smlouvě podle

smluvní trasy. Součet plateb za přepravní kapacitu na vstupním a

výstupním bodě přepravní soustavy a ostatních souvisejících plateb je

roven součtu všech plateb podle uzavřené smlouvy a platba za přepravní

kapacitu na vstupním bodě přepravní soustavy je rovna platbě za

přepravní kapacitu na tomto vstupním bodě podle platného tarifu

provozovatele přepravní soustavy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Provozovatel přepravní soustavy nesmí návrh změny uzavřené smlouvy

odvolat nebo jeho přijetí vázat na určitou lhůtu či podmínku. Tento

návrh je závazný až do okamžiku jeho přijetí účastníkem trhu s plynem.



6. Nedojde-li k dohodě o změně smlouvy podle bodů 3 až 5, není tato

skutečnost důvodem k odstoupení od smlouvy.



7. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona. V územních řízeních o umístění výrobny elektřiny

zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se nepoužijí

ustanovení § 30a až 30d zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



8. Kontroly započaté Státní energetickou inspekcí v oblasti působnosti,

která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Energetický

regulační úřad a která před tímto dnem nebyla dokončena, dokončí

Energetický regulační úřad.



9. Řízení o uložení pokuty zahájená Státní energetickou inspekcí v

oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází

na Energetický regulační úřad a která před tímto dnem nebyla pravomocně

skončena, dokončí Energetický regulační úřad. Pokuta se uloží podle

zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona. Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se prodlužují o 30 dnů.



10. O opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím vydaným Státní

energetickou inspekcí v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona přechází na Energetický regulační úřad, a o kterých před

tímto dnem nebylo rozhodnuto, rozhodne předseda Energetického

regulačního úřadu. Lhůta pro vydání rozhodnutí o opravném prostředku se

prodlužuje o 30 dnů. Přitom postupuje podle ustanovení správního řádu o

řízení o rozkladu.



11. Výkon rozhodnutí o uložení pokuty zahájený Státní energetickou

inspekcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Státní

energetická inspekce. Výkon rozhodnutí Státní energetické inspekce o

uložení pokuty, který bude možné zahájit až po nabytí účinnosti tohoto

zákona, provede Energetický regulační úřad. Výkon rozhodnutí Státní

energetické inspekce o uložení pokuty, který mohl být zahájen přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provede Energetický regulační

úřad.



12. Omezení podle § 58d odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahují na osoby,

jejichž funkční období nebo pracovněprávní vztah k provozovateli

přepravní soustavy vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



13. Provozovatel zásobníku plynu je povinen provést oddělení

provozovatele zásobníku plynu podle tohoto zákona do 6 měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



14. Výrobce elektřiny je povinen vybavit výrobnu elektřiny s

instalovaným výkonem 2 MW a více uvedenou do provozu před nabytím

účinnosti tohoto zákona zařízením umožňujícím dispečerské řízení do 30.

června 2012.



15. Výrobce elektřiny je povinen vybavit výrobnu elektřiny s

instalovaným výkonem od 100 kW do 2 MW uvedenou do provozu před nabytím

účinnosti tohoto zákona zařízením umožňujícím dispečerské řízení do 30.

června 2013.



16. Délka funkčního období předsedy Energetického regulačního úřadu

jmenovaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí zákonem

č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



17. Pro rozpočtový rok, který následuje po roce, ve kterém nabude tento

zákon účinnosti, se při stanovení roční výše poplatku vychází z

celkového množství elektřiny a plynu, za které účastníci trhu s

elektřinou a účastníci trhu s plynem hradí v souladu s cenovými

předpisy cenu za zúčtování operátora trhu, spotřebovaného v České

republice v roce 2010. Energetický regulační úřad uveřejní formou

sdělení ve Sbírce zákonů celkové množství elektřiny a plynu, za které

účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem hradí v souladu s

cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu, spotřebované v

České republice v roce 2010, do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



18. Rozhodnutí o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny,

přímého vedení nebo výrobny tepelné energie vydaná přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti. Rozhodnutí podle

předchozí věty vydaná na dobu určitou se považují za rozhodnutí vydaná

na dobu neurčitou.



Čl. II zákona č. 90/2014 Sb.



Přechodné ustanovení



Obchodník s elektřinou navrhne do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona provozovateli distribuční soustavy, který pro něj

zajišťuje distribuci elektřiny na základě smlouvy o distribuci uzavřené

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, změnu této smlouvy tak, aby

splňovala ustanovení § 50 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 131/2015 Sb.



neplatil



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července

2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení

směrnice 2003/54/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července

2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o

zrušení směrnice 2003/55/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o

energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách

a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006

o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do

infrastruktury.



1) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.



1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13.

července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických

regulačních orgánů.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13.

července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s

elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13.

července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám

a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 617/2010 ze dne 24.

června 2010 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do

energetické infrastruktury v rámci Evropské unie a o zrušení nařízení

(ES) č. 736/96.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října

2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu a o zrušení

směrnice Rady 2004/67/ES.



1d) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

(krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.



1d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



1e) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve

znění pozdějších předpisů.



1f) § 52 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.



2) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních

orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



2a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13.

července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s

elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003.



2b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13.

července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám

a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005.



3) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.



4) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.



4a) Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných

zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání

obnovitelných zdrojů).



4c) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



4d) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon).



4e) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k

pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).



5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.



Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.



Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody

způsobené na lesích.



5a) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších

předpisů.



6) Vyhláška č. 18/2002 Sb., o podmínkách připojení a dopravy elektřiny

v elektrizační soustavě, ve znění vyhlášky č. 300/2003 Sb.



6) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití

energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.



Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších

předpisů.



6) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.



6a) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost

užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.



8) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.



8) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o

změně některých zákonů.



9) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č.

439/2004 Sb.



9a) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.



9b) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.



10) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.



10a) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých

dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.



12) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000

Sb.



12a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších

předpisů.



13) Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v

oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.



14) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších

předpisů.



15) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon).



§ 13 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.



17) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



18) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.



19) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.



20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13.

července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických

regulačních orgánů.



21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20.

října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu a o

zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.



22) Čl. 39 Směrnice 2009/72/ES.



Čl. 43 Směrnice 2009/73/ES.



23) § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve

znění pozdějších předpisů.



24) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.