Advanced Search

o státní službě


Published: 2014
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/506931/o-sttn-slub.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
234/2014 Sb.



ZÁKON



ze dne 1. října 2014



o státní službě



Změna: 199/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



HLAVA I



PŘEDMĚT ÚPRAVY A ROZSAH PŮSOBNOSTI



§ 1



(1) Tento zákon upravuje



a) právní poměry státních zaměstnanců vykonávajících ve správních

úřadech státní správu,



b) organizační věci státní služby (dále jen „služba“),



c) služební vztahy státních zaměstnanců,



d) odměňování státních zaměstnanců a



e) řízení ve věcech služebního poměru.



(2) Tento zákon dále upravuje organizační věci týkající se zaměstnanců

ve správních úřadech, kteří pracují v základním pracovněprávním vztahu.



§ 2



(1) Tento zákon se nevztahuje na



a) člena vlády, jeho poradce a na zaměstnance, který vykonává další

činnosti pro člena vlády, včetně zaměstnance zařazeného v kabinetu

člena vlády,



b) vedoucího Úřadu vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) a

zaměstnance, který vykonává činnosti pro vedoucího Úřadu vlády,



c) náměstka člena vlády a zaměstnance, který vykonává činnosti pro

náměstka člena vlády,



d) člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,



e) předsedu a člena Rady Českého telekomunikačního úřadu,



f) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,



g) předsedu a místopředsedu Energetického regulačního úřadu,



h) předsedu a inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů,



i) předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu,



j) zaměstnance, který vykonává pouze pomocné, servisní nebo manuální

práce ve správních úřadech, a na zaměstnance, který pouze řídí,

organizuje a kontroluje výkon pomocných, servisních nebo manuálních

prací,



k) ředitele a inspektora Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých

nehod.



(2) Tento zákon se dále nevztahuje na zaměstnance zařazeného v

bezpečnostním sboru, Generálním štábu Armády České republiky, Vojenské

policii, Vojenském zpravodajství a v Národním bezpečnostním úřadu.



HLAVA II



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 3



Správní úřad



Správním úřadem pro účely tohoto zákona je ministerstvo a jiný správní

úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako

správní úřad nebo orgán státní správy.



§ 4



Služební úřad, služební působiště a nadřízený služební úřad



(1) Správní úřad je pro účely tohoto zákona služebním úřadem.



(2) Služebním úřadem jsou dále státní orgán nebo právnická osoba, o

kterých tak stanoví jiný zákon.



(3) Služebním působištěm státního zaměstnance je obec, ve které má

sídlo služební úřad nebo jeho organizační útvar.



(4) Nadřízeným služebním úřadem je služební úřad, který je podle jiného

zákona nadřízeným správním úřadem.



§ 5



Služba a obory služby



(1) Služba zahrnuje



a) přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti,



b) přípravu mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné

mezinárodní organizace,



c) přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů,



d) řízení a usměrňování činnosti jiných správních úřadů, organizačních

složek státu, které nejsou správními úřady, nebo orgánů veřejné moci,

které nejsou správními úřady,



e) vytváření a správu informačních systémů veřejné správy podle jiného

zákona, s výjimkou provozních informačních systémů,



f) státní statistickou službu,



g) správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a

právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba

vykonávána,



h) ochranu utajovaných informací,



i) zabezpečování obrany státu,



j) zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti,



k) obhajobu zahraničních zájmů České republiky a zájmů České republiky

vyplývajících z jejího členství v Evropské unii nebo v jiné mezinárodní

organizaci,



l) přípravu nebo realizaci dotační politiky,



m) přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,



n) přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly,



o) ochranu obyvatelstva, krizové řízení a integrovaný záchranný systém,



p) zadávání veřejných zakázek,



q) audit,



r) zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů a

odměňování státních zaměstnanců,



s) řízení činností uvedených v písmenech a) až r),



t) přípravu a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem

uvedeným v písmenech a) až d), g), k) až n) a p), s výjimkou podkladů

spočívajících ve fyzikálních měřeních, chemických rozborech nebo

porovnávání a určování technických parametrů.



(2) Vláda stanoví nařízením obory služby.



§ 6



Státní zaměstnanec



Státním zaměstnancem je fyzická osoba, která byla přijata do služebního

poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo

představeného k výkonu některé z činností uvedených v § 5.



§ 7



Služební označení státního zaměstnance



(1) Státnímu zaměstnanci přísluší služební označení.



(2) Pro služební místo státního zaměstnance se stanoveným



a) středním vzděláním s výučním listem je služební označení referent,



b) středním vzděláním s maturitní zkouškou je služební označení odborný

referent,



c) vyšším odborným vzděláním je služební označení vrchní referent,



d) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v bakalářském studijním

programu je služební označení rada,



e) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním

programu je služební označení odborný rada nebo vrchní rada.



(3) V ministerstvu se místo služebního označení odborný rada použije

služební označení ministerský rada a v Úřadu vlády vládní rada; místo

služebního označení vrchní rada se použije služební označení vrchní

ministerský rada a v Úřadu vlády vrchní vládní rada.



(4) Za vysokoškolské vzdělání se pro účely tohoto zákona nepovažuje

vzdělání získané studiem na Vysoké škole politické Ústředního výboru

Komunistické strany Československa, Vojenské politické akademii

Klementa Gottwalda, vysokých politických a bezpečnostních školách a

učilištích v bývalém Svazu sovětských socialistických republik a na

fakultách všech těchto vysokých škol, nejde-li o vzdělání získané

studiem na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).



§ 8



Služební označení státních zaměstnanců v zahraniční službě



(1) Vedle služebního označení lze státnímu zaměstnanci, který vykonává

službu na služebním působišti mimo území České republiky (dále jen

„zahraniční služba“), přiznat nebo propůjčit též diplomatickou nebo

konzulární hodnost.



(2) Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou diplomatické a

konzulární hodnosti a postup při jejich přiznávání nebo propůjčování.



§ 9



Představený



(1) Představeným je státní zaměstnanec, který je oprávněn vést

podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat,

řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy. Za

představeného se za podmínek stanovených tímto zákonem považuje i

fyzická osoba, která je oprávněna na základě zákona dávat státnímu

zaměstnanci příkazy k výkonu služby; představeným může být i příslušník

bezpečnostního sboru nebo voják z povolání.



(2) Služební místa představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády a

jejich služební označení jsou



a) náměstek pro řízení sekce,



b) ředitel odboru,



c) vedoucí oddělení.



(3) Služební místa představených v jiných správních úřadech a jejich

služební označení jsou



a) vedoucí služebního úřadu,



b) ředitel sekce,



c) ředitel odboru,



d) vedoucí oddělení.



(4) Představeným je též vedoucí zastupitelského úřadu.



(5) Vedoucím služebního úřadu je ten, kdo podle jiného zákona stojí v

čele tohoto správního úřadu a tento úřad řídí, bez ohledu na to, zda je

státním zaměstnancem.



(6) Stanovené vzdělání představeného je odvozeno od nejnáročnější

činnosti, jejíž výkon řídí nebo sám vykonává.



(7) Představený ze svých přímo podřízených představených určí jednoho,

který je jeho zástupcem. Nemá-li představený přímo podřízené

představené, nebo jde-li o náměstka pro řízení sekce nebo o ředitele

odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády, určí zástupce ze svých

podřízených státních zaměstnanců. Takto určený státní zaměstnanec

zastupuje představeného v plném rozsahu jeho činnosti; přitom se

považuje za představeného.



(8) Příslušný člen vlády může stanovit, že náměstek pro řízení sekce je

oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a

zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně

vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena

vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu.



HLAVA III



ORGANIZAČNÍ VĚCI SLUŽBY A SPRÁVA SLUŽEBNÍCH VZTAHŮ



§ 10



Služební orgán



(1) Služebním orgánem je



a) vláda nebo ministr vnitra na základě pověření vlády vůči náměstkovi

ministra vnitra pro státní službu (dále jen „náměstek pro státní

službu“),



b) vláda nebo pověřený člen vlády vůči vedoucímu služebního úřadu,

který je ústředním správním úřadem,



c) náměstek pro státní službu vůči vedoucímu služebního úřadu, který

nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi a personálnímu

řediteli sekce pro státní službu,



d) vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči vedoucímu

podřízeného služebního úřadu,



e) personální ředitel sekce pro státní službu vůči státním zaměstnancům

zařazeným v sekci pro státní službu,



f) vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči ostatním státním

zaměstnancům.



(2) Služební orgán jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru.



Služební předpis



§ 11



(1) Služební předpis stanoví organizační věci služby.



(2) Služební předpis se vydává písemně.



(3) Služební předpis je pro státního zaměstnance závazný; služební

předpis je závazný i pro zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího

činnosti podle § 5 a pro osobu ve služebním poměru podle jiného zákona

zařazenou k výkonu služby ve služebním úřadu. Služební úřad je povinen

zajistit, aby tyto osoby byly se služebními předpisy řádně seznámeny a

měly k nim zajištěn přístup.



(4) Služební předpisy vydává náměstek pro státní službu, vedoucí

služebního úřadu nebo státní tajemník. Služební předpis vydaný

náměstkem pro státní službu se nevztahuje na Úřad Rady pro rozhlasové a

televizní vysílání, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační

úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních

údajů, Český statistický úřad a Státní úřad pro jadernou bezpečnost.



(5) Služební orgán je povinen vést přehled platných služebních předpisů

a aktualizovat jej.



§ 12



(1) Služební předpis nesmí být v rozporu s právním předpisem nebo

služebním předpisem vydaným služebním orgánem v nadřízeném služebním

úřadu nebo náměstkem pro státní službu.



(2) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a má-li

příslušný služební úřad nadřízený služební úřad, vyzve služební orgán v

nadřízeném služebním úřadu příslušný služební orgán ke zjednání nápravy

a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu. Účinnost

služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí služebního

orgánu v nadřízeném služebním úřadu o pozastavení účinnosti služebního

předpisu příslušnému služebnímu orgánu. Služební orgán v nadřízeném

služebním úřadu v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu ke

zjednání nápravy.



(3) Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě,

služební orgán v nadřízeném služebním úřadu své rozhodnutí o

pozastavení účinnosti služebního předpisu zruší neprodleně poté, co

obdrží sdělení příslušného služebního orgánu o zjednání nápravy, jehož

přílohou je i opatření příslušného služebního orgánu, kterým byla

zjednána náprava.



(4) Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu do 30 dnů od doručení

výzvy, služební orgán v nadřízeném služebním úřadu takový služební

předpis zruší a o rozhodnutí o zrušení služebního předpisu informuje

příslušný služební orgán.



(5) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a služební

orgán v nadřízeném služebním úřadu nepostupuje podle odstavců 2 až 4

nebo příslušný služební úřad nemá nadřízený služební úřad, vyzve

náměstek pro státní službu příslušný služební orgán ke zjednání nápravy

a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu. Účinnost

služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí náměstka

pro státní službu o pozastavení účinnosti služebního předpisu

příslušnému služebnímu orgánu. Náměstek pro státní službu v rozhodnutí

současně stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.



(6) Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě,

náměstek pro státní službu své rozhodnutí o pozastavení účinnosti

služebního předpisu zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení

příslušného služebního orgánu o zjednání nápravy, jehož přílohou je i

opatření příslušného služebního orgánu, kterým byla zjednána náprava.



(7) Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě,

podá náměstek pro státní službu do 30 dnů od jejího uplynutí návrh na

zrušení služebního předpisu soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne,

zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí náměstka pro státní

službu o pozastavení účinnosti služebního předpisu platnosti dnem, kdy

rozhodnutí soudu nabude právní moci.



§ 13



Ministerstvo vnitra



(1) Ministerstvo vnitra



a) připravuje návrh systemizace služebních míst (dále jen

„systemizace“) na základě návrhů služebních orgánů a vyhodnocuje její

dodržování,



b) koordinuje zpracování návrhů organizačních struktur služebních

úřadů, není-li stanoveno jinak,



c) koordinuje systém hodnocení státních zaměstnanců,



d) koordinuje vzdělávání státních zaměstnanců a připravuje vzdělávací

programy a rámcová pravidla pro vzdělávání státních zaměstnanců,



e) hodnotí vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s

výkonem služby služebními úřady a předkládá o tom jednou ročně zprávu

vládě,



f) plní další úkoly stanovené zákonem.



(2) Působnost Ministerstva vnitra stanovenou tímto zákonem, s výjimkou

působnosti svěřené přímo ministrovi vnitra, náměstkovi pro státní

službu, státnímu tajemníkovi nebo personálnímu řediteli sekce pro

státní službu a vydávání vyhlášek, vykonává sekce pro státní službu.



(3) Sekce pro státní službu je organizační jednotkou Ministerstva

vnitra.



(4) V čele sekce pro státní službu je náměstek pro státní službu.



(5) V sekci pro státní službu se zřizuje služební místo personálního

ředitele sekce pro státní službu. Personální ředitel sekce pro státní

službu má postavení ředitele odboru. Náměstek pro státní službu může

pověřit personálního ředitele sekce pro státní službu výkonem svých

pravomocí, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru,

jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa

představeného nebo skončení služebního poměru.



(6) Není-li služební místo náměstka pro státní službu obsazeno,

vykonává jeho pravomoci personální ředitel sekce pro státní službu.

Není-li služební místo náměstka pro státní službu ani služební místo

personálního ředitele sekce pro státní službu obsazeno, pověří vláda

některého ze státních tajemníků výkonem pravomocí náměstka pro státní

službu do doby jmenování nového náměstka pro státní službu.



(7) Náměstek pro státní službu a státní zaměstnanec jím písemně

pověřený jsou oprávněni vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve

služebních vztazích státních zaměstnanců. Pověření ke kontrole může mít

i formu průkazu, jehož vzor stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou. Při

výkonu kontroly se postupuje podle kontrolního řádu.



(8) Stanoví-li tento zákon úkoly služebnímu orgánu, plní je v

Ministerstvu vnitra státní tajemník.



§ 14



Vedoucí služebního úřadu



(1) Vedoucí služebního úřadu řídí činnosti související se zajišťováním

organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování

státních zaměstnanců a vedoucího podřízeného služebního úřadu.



(2) Vedoucí služebního úřadu dále plní úkoly související s

pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.



(3) Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení

ve věcech služby, s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. j), může

vedoucí služebního úřadu přenést služebním předpisem na představené.



§ 15



Státní tajemník



(1) Služební místo státního tajemníka se zřizuje v ministerstvu a v

Úřadu vlády. Státní tajemník má postavení náměstka pro řízení sekce.



(2) Státní tajemník řídí činnosti související se zajišťováním

organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování

státních zaměstnanců a vedoucího služebního úřadu podřízeného

ministerstvu.



(3) Státní tajemník dále plní úkoly související s pracovněprávními

vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.



(4) Ve věcech týkajících se změn služebního poměru podle § 44 písm. f)

a g) a skončení služebního poměru postupuje státní tajemník po

projednání s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.



(5) Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení

ve věcech služby, s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. j), může

státní tajemník přenést služebním předpisem na představené.



§ 16



Zvláštní ustanovení o plnění některých úkolů služebního úřadu



Nadřízený služební úřad plní v organizačních věcech služby, služebních

vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů zaměstnanců ve

správním úřadu úkoly za služební úřad, v němž službu vykonává nebo v

pracovním poměru pracuje celkem méně než 25 osob, a za obvodní báňský

úřad, okresní správu sociálního zabezpečení, oblastní inspektorát

práce, Odvolací finanční ředitelství nebo finanční úřad.



HLAVA IV



SYSTEMIZACE A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SLUŽEBNÍHO ÚŘADU



§ 17



Systemizace



(1) Systemizace vychází ze závazných pravidel pro organizaci služebních

úřadů tak, aby byl zajištěn řádný výkon působnosti služebního úřadu, a

stanoví pro každý služební úřad



a) počet služebních míst státních zaměstnanců, kteří nejsou

představenými, klasifikovaných platovými třídami,



b) počet služebních míst představených klasifikovaných platovými

třídami,



c) objem prostředků na platy státních zaměstnanců,



d) počet služebních míst, u kterých je s ohledem na ochranu veřejného

zájmu nezbytným požadavkem státní občanství České republiky,



e) počet služebních míst, u kterých se stanoví zákaz se po skončení

služebního poměru přímo nebo nepřímo podílet na podnikání nebo jiné

činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem v oboru,

který je shodný s příslušným oborem služby, nebo být v pracovním nebo

obdobném poměru k podnikateli v takovém oboru (dále jen „zákaz

konkurence“).



(2) Návrh systemizace vypracuje Ministerstvo vnitra v dohodě s

Ministerstvem financí na základě návrhů služebních orgánů, které mu je

v termínu stanoveném Ministerstvem vnitra předkládají prostřednictvím

příslušných ústředních správních úřadů. Při vypracování návrhu

systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu se

postupuje v součinnosti s příslušným členem vlády, v případě

systemizace Úřadu vlády v součinnosti s vedoucím Úřadu vlády, a pokud

jde o část systemizace týkající se státních zaměstnanců zařazených v

útvaru podřízeném členovi vlády, s tímto členem vlády. V případě

Ministerstva vnitra návrh systemizace vypracovává státní tajemník v

součinnosti s ministrem vnitra, a pokud jde o část systemizace týkající

se sekce pro státní službu, též v součinnosti s náměstkem pro státní

službu; návrh systemizace předkládá státní tajemník.



(3) Systemizaci schvaluje vláda na následující kalendářní rok. Návrh

systemizace předkládá vládě ministr vnitra. Vláda je oprávněna upravit

v souvislosti se schvalováním systemizace organizační strukturu

služebního úřadu.



(4) Není-li systemizace schválena do 31. prosince, použije se pro

následující kalendářní rok dosavadní systemizace.



(5) Služební místa a finanční prostředky na platy státních zaměstnanců

podle schválené systemizace nelze použít pro jiný účel.



§ 18



Změna systemizace



Změna systemizace poté, co nabyla účinnosti, je-li jejím důsledkem

změna počtu služebních míst, objemu prostředků na platy státních

zaměstnanců nebo změna platové třídy státního zaměstnance o více než

jednu třídu dolů nebo o dvě třídy nahoru, je přípustná, jen dojde-li ke

změně působnosti správního úřadu nebo k podstatné změně podmínek, za

kterých byla systemizace schválena; ustanovení § 17 odst. 2 a 3 se

použije obdobně.



§ 19



Organizační struktura služebního úřadu



(1) Služební orgán zpracuje podle systemizace návrh organizační

struktury služebního úřadu nebo její změny a prostřednictvím

příslušného ústředního správního úřadu jej předloží Ministerstvu vnitra

k vyjádření. Nevyjádří-li se Ministerstvo vnitra k návrhu do 30 dnů od

jeho předložení, považuje se návrh za schválený. Pokud služební orgán

nezohlední vyjádření Ministerstva vnitra, může Ministerstvo vnitra

návrh předložit k rozhodnutí vládě, jinak se po uplynutí 15 dnů od

vyjádření považuje návrh za schválený.



(2) Nedojde-li v důsledku schválení organizační struktury nebo její

změny ke skončení služebního poměru nebo odvolání ze služebního místa

představeného, schvaluje organizační strukturu nebo její změnu státní

tajemník nebo služební orgán v nadřízeném služebním úřadu, a není-li

nadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu.



(3) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění rozhodnutí

soudu anebo rozhodnutí orgánu mezinárodní organizace, může služební

orgán do doby schválení organizační struktury služebního úřadu nebo

její změny prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační

struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím

došlo ke skončení služebního poměru. Nebude-li navržená organizační

struktura nebo její změna schválena, změny prozatímně provedené v jejím

důsledku se od počátku ruší a služební vztahy se navracejí v předešlý

stav.



(4) Jde-li o organizační strukturu Úřadu Rady pro rozhlasové a

televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického

regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro

ochranu osobních údajů, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu

pro jadernou bezpečnost, schvaluje ji ten, kdo je v jejich čele.

Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí.



ČÁST DRUHÁ



SLUŽEBNÍ POMĚR



HLAVA I



SLUŽEBNÍ POMĚR NA DOBU NEURČITOU A NA DOBU URČITOU



§ 20



Služba se vykonává ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu

určitou.



§ 21



(1) Státní zaměstnanci vykonávají službu zpravidla ve služebním poměru

na dobu neurčitou.



(2) Do služebního poměru na dobu určitou se vždy přijme osoba, která

dosud úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku. Na dobu určitou lze

přijmout osobu rovněž v případech tehdy, je-li třeba nahradit dočasně

nepřítomného zaměstnance.



(3) Další případy, ve kterých lze s ohledem na zvláštní povahu služby

přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou, stanoví vláda

nařízením.



HLAVA II



PŘEDPOKLADY A ODBORNÉ POŽADAVKY PRO PŘIJETÍ DO SLUŽEBNÍHO POMĚRU, VZNIK

SLUŽEBNÍHO POMĚRU, ZAŘAZENÍ NA SLUŽEBNÍ MÍSTO, JMENOVÁNÍ NA SLUŽEBNÍ

MÍSTO PŘEDSTAVENÉHO, SLUŽEBNÍ SLIB A PŘEKÁŽKY PŘIJETÍ DO SLUŽEBNÍHO

POMĚRU NEBO VÝKONU SLUŽBY



§ 22



Základní předpoklad pro přijetí do služebního poměru



Do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, u které lze

předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního

pořádku České republiky a řádně vykonávat službu.



§ 23



Přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo a jmenování na

služební místo představeného



(1) Do služebního poměru se osoba přijímá rozhodnutím služebního

orgánu. Spolu s rozhodnutím o přijetí do služebního poměru rozhodne

služební orgán o zařazení státního zaměstnance na služební místo nebo o

jmenování státního zaměstnance na služební místo představeného.



(2) Na přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo a na

jmenování na služební místo představeného není nárok.



Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa



§ 24



(1) Na obsazení volného služebního místa se koná výběrové řízení.



(2) Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec nebo jiná

osoba za podmínek stanovených tímto zákonem.



(3) Státní zaměstnanec podá služebnímu orgánu žádost o zařazení na

služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, které má

být na základě výběrového řízení obsazeno.



(4) Jiná osoba podá služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního

poměru, jejíž součástí je též žádost o zařazení na služební místo nebo

jmenování na služební místo představeného, které má být na základě

výběrového řízení obsazeno.



(5) Výběrové řízení podle odstavce 1 se nekoná, postupuje-li se podle §

47, 61, 67 nebo 70; výběrové řízení se dále nekoná, jedná-li se o

služební místo v témže služebním úřadě ve stejném oboru služby a

zařazené ve stejné platové třídě, jako bylo služební místo, z něhož byl

státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby, pokud tento státní

zaměstnanec splňuje stanovené požadavky na uvolněné služební místo.

Výběrové řízení se též nekoná, obsazuje-li se volné služební místo

postupem podle jiného zákona.



(6) Výběrové řízení vyhlašuje služební orgán na úřední desce, dále se

zveřejní v informačním systému o státní službě. Právní účinky má

zveřejnění na úřední desce.



(7) Oznámení o vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat údaje o



a) předpokladech a požadavcích podle § 25,



b) služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno,



c) oboru služby, jehož se výběrové řízení týká,



d) tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba

vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou,

v případě služebního poměru na dobu určitou též dobu jeho trvání,



e) tom, zda je na obsazovaném služebním místě vyžadována způsobilost

seznamovat se s utajovanými informacemi podle právního předpisu o

ochraně utajovaných informací,



f) zařazení do platové třídy,



g) datu, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí

do služebního poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o

zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo

představeného.



(8) Žádosti podle odstavců 3 a 4 se podávají písemně v českém jazyce;

vzory žádostí zveřejní Ministerstvo vnitra na svých internetových

stránkách.



§ 25



(1) Žadatel o přijetí do služebního poměru musí



a) být státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu

Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o

Evropském hospodářském prostoru,



b) dosáhnout věku 18 let,



c) být plně svéprávný,



d) být bezúhonný,



e) dosáhnout vzdělání stanoveného tímto zákonem a



f) mít potřebnou zdravotní způsobilost.



(2) Žadatel, který není státním občanem České republiky, musí zkouškou

u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních

institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z

českého jazyka jako cizího jazyka, prokázat znalost českého jazyka; to

neplatí, doloží-li, že absolvoval alespoň po dobu 3 školních roků

základní, střední nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem

český jazyk. Žadatel, který není státním občanem České republiky, má

nárok na náhradu nákladů, které uhradil za jednu účast na zkoušce z

českého jazyka, služebním úřadem, na který se hlásí. Obsah a rozsah

zkoušky stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou.



(3) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro

úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti pořádku ve věcech

veřejných z nedbalosti, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se

na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen; jestliže trestní stíhání

pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto

o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, je předpoklad

bezúhonnosti splněn až po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci

těchto rozhodnutí.



(4) Vláda může v rámci systemizace stanovit služební místa, u kterých

je s ohledem na ochranu veřejného zájmu nezbytným požadavkem státní

občanství České republiky.



(5) Služební orgán může služebním předpisem stanovit pro služební místo

požadavek



a) úrovně znalosti cizího jazyka, odborného zaměření vzdělání nebo jiný

odborný požadavek potřebný pro výkon služby,



b) způsobilosti seznamovat se s utajovanými informacemi v souladu s

právním předpisem upravujícím ochranu utajovaných informací.



§ 26



(1) Splnění předpokladů podle § 25 odst. 1 písm. a), e) a f) je žadatel

povinen doložit příslušnými listinami. Splnění předpokladu bezúhonnosti

se osvědčuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3

měsíce. Služební orgán si za účelem ověření, zda žadatel splňuje

předpoklad bezúhonnosti, může vyžádat od Rejstříku trestů výpis z

evidence Rejstříku trestů týkající se žadatele; žádost se podává v

elektronické podobě podepsaná uznávaným elektronickým podpisem, a to

způsobem umožňujícím dálkový přístup. Rejstřík trestů poskytne na

žádost služebního orgánu výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se

žadatele. Žadatel, který není státním občanem České republiky,

osvědčuje splnění předpokladu bezúhonnosti též obdobným dokladem, který

nesmí být starší než 3 měsíce, osvědčujícím bezúhonnost, vydaným

státem, jehož je žadatel státním občanem, jakož i státy, v nichž

žadatel pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6

měsíců (dále jen „domovský stát“), a doloženým úředním překladem do

českého jazyka; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se

bezúhonnost písemným čestným prohlášením. Splnění předpokladu podle §

25 odst. 1 písm. c) se dokládá písemným čestným prohlášením.



(2) Splnění předpokladů podle § 25 odst. 1 písm. a), e) a f) lze při

podání žádosti doložit též čestným prohlášením; listiny podle odstavce

1 v takovém případě žadatel předloží následně, nejpozději před konáním

pohovoru podle § 27 odst. 3.



§ 27



(1) Výběrového řízení se může zúčastnit jen osoba, která splňuje

předpoklady a požadavky podle § 25, s výjimkou požadavku podle § 25

odst. 5 písm. b).



(2) Služební orgán vyřadí žádost podle § 24 odst. 3 a 4, pokud



a) nemá náležitosti stanovené zákonem,



b) žádost je nesrozumitelná nebo ze žádosti není patrné, kdo jí podal

nebo čeho se domáhá, nebo



c) žadatel nesplňuje předpoklady a požadavky podle § 25, s výjimkou §

25 odst. 5 písm. b); žadatel se o této skutečnosti vyrozumí.



(3) S žadatelem, jehož žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, provede

výběrová komise pohovor. Pohovor je zaměřen na obor služby, jehož se

výběrové řízení týká, a na plnění jiného odborného požadavku. Součástí

pohovoru může být i ověření znalosti cizího jazyka, je-li požadována.



(4) Pohovor lze doplnit písemnou zkouškou.



§ 28



(1) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její

členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh

příslušného ředitele odboru. V jiném služebním úřadu jmenuje a odvolává

členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu.



(2) Výběrová komise vybere z žadatelů, kteří ve výběrovém řízení

uspěli, 3 nejvhodnější žadatele a sestaví pořadí dalších žadatelů,

kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznam žadatelů, kteří ve výběrovém

řízení neuspěli. Služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně

nadřízeným představeným jednoho žadatele z 3 nejvhodnějších žadatelů;

dohoda je písemná.



(3) Pokud ve výběrovém řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, služební

orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným z těch,

kteří uspěli. Pokud všichni 3 nejvhodnější žadatelé z výběrového řízení

odstoupili, služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným

představeným dalšího v pořadí z těch žadatelů, kteří uspěli. Dohoda

mezi služebním orgánem a bezprostředně nadřízeným představeným podle

tohoto odstavce je písemná.



(4) V případě, že žádný žadatel ve výběrovém řízení neuspěl nebo

služební orgán žádného žadatele postupem podle odstavce 2 nebo 3

nevybral, výběrové řízení se zruší a vyhlásí se nové výběrové řízení.

Ustanovení § 24 odst. 5 není dotčeno.



§ 29



(1) Má-li být na základě výsledku výběrového řízení na volné služební

místo zařazena nebo na volné služební místo představeného jmenována

osoba, která dosud úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku, přijme se

tato osoba do služebního poměru na dobu určitou, a to s trváním 12

měsíců, nebyla-li v oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení

volného služebního místa uvedena doba kratší.



(2) Má-li být na základě výsledku výběrového řízení na volné služební

místo zařazena nebo na volné služební místo představeného jmenována

osoba, která není státním zaměstnancem, nebo osoba, která dosud úspěšně

nevykonala úřednickou zkoušku, stanoví se jí zkušební doba v délce 6

měsíců.



(3) Státnímu zaměstnanci, který dosud úspěšně nevykonal úřednickou

zkoušku, přísluší nejnižší platový tarif v platové třídě stanovené pro

služební místo, na něž je zařazen nebo jmenován. Činnosti v oborech

služby smí tento státní zaměstnanec vykonávat pouze pod odborným

dohledem představeného nebo jiného jím určeného státního zaměstnance.



§ 30



Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, rozhodnutí o zařazení na

služební místo a rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného



(1) Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru kromě obecných

náležitostí podle správního řádu obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,



b) datum a místo narození,



c) obor služby,



d) služební místo,



e) den vzniku služebního poměru a den nástupu do služby,



f) údaj o tom, zda služba bude vykonávána ve služebním poměru na dobu

neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu

určitou též dobu jeho trvání,



g) služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu, a

služební působiště,



h) služební označení,



i) zkušební dobu,



j) platové zařazení,



k) délku kratší služební doby, byla-li povolena.



(2) Rozhodnutí o zařazení na služební místo a rozhodnutí o jmenování na

služební místo představeného kromě obecných náležitostí podle správního

řádu obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,



b) datum a místo narození,



c) obor služby,



d) služební místo,



e) den nástupu do služby na služebním místě,



f) údaj o tom, zda služba bude na služebním místě vykonávána na dobu

neurčitou nebo na dobu určitou, v případě doby určité též její trvání,



g) údaj o tom, zda a jak se mění doba trvání služebního poměru, jde-li

o jmenování státního zaměstnance vykonávajícího dosud službu ve

služebním poměru na dobu určitou,



h) služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu, a

služební působiště,



i) služební označení,



j) platové zařazení,



k) délku kratší služební doby, byla-li povolena.



(3) V případě vydání rozhodnutí o změně doby trvání služebního poměru

podle § 42 se odstavce 1 a 2 použijí přiměřeně.



§ 31



Vznik služebního poměru



(1) Služební poměr vzniká dnem, který je uveden v rozhodnutí o přijetí

do služebního poměru.



(2) Nenastoupí-li státní zaměstnanec do služby v den, který je uveden v

rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž by mu v tom bránila

závažná překážka, nebo neuvědomí-li služební orgán o vzniku této

překážky do 7 dnů, služební orgán rozhodnutí o přijetí do služebního

poměru zruší s účinky ode dne vzniku služebního poměru.



§ 32



Služební slib



(1) Státní zaměstnanec skládá služební slib v den nástupu do služby.



(2) Služební slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu

státní služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu

s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně,

nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České republiky, nebudu

zneužívat postavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat tak,

aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu.“



(3) Služební slib se skládá před služebním orgánem.



(4) Služební slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí státní

zaměstnanec „Tak slibuji!“ a podepíše se na úředním záznamu o složení

služebního slibu. V úředním záznamu o složení služebního slibu musí být

uvedeno datum a místo složení služebního slibu. Úřední záznam o složení

služebního slibu se založí do osobního spisu státního zaměstnance.



(5) Bylo-li složení služebního slibu odmítnuto nebo byl-li složen

služební slib s výhradou, služební poměr se považuje od počátku za

neexistující.



§ 33



Překážky přijetí do služebního poměru nebo výkonu služby



(1) Do služebního poměru nelze přijmout



a) justičního čekatele nebo právního čekatele,



b) poslance nebo senátora,



c) poslance Evropského parlamentu,



d) prezidenta republiky,



e) člena vlády nebo náměstka člena vlády,



f) vedoucího Úřadu vlády,



g) soudce Ústavního soudu,



h) asistenta soudce Ústavního soudu,



i) asistenta soudce nebo státního zástupce,



j) prezidenta nebo viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,



k) guvernéra, viceguvernéra nebo člena bankovní rady České národní

banky,



l) Veřejného ochránce práv nebo zástupce Veřejného ochránce práv,



m) asistenta Veřejného ochránce práv,



n) člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,



o) předsedu a člena Rady Českého telekomunikačního úřadu,



p) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,



q) předsedu a místopředsedu Energetického regulačního úřadu,



r) předsedu a inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů,



s) předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu,



t) člena zastupitelstva územního samosprávného celku, který je pro

výkon funkce dlouhodobě uvolněn (dále jen „uvolněný člen

zastupitelstva“),



u) osobu vykonávající vojenské cvičení nebo mimořádnou službu.



(2) Do služebního poměru nelze dále přijmout



a) soudce,



b) státního zástupce,



c) člena nebo kontrolora Nejvyššího kontrolního úřadu,



d) vyššího soudního úředníka nebo vyššího úředníka státního

zastupitelství,



e) vojáka z povolání,



f) příslušníka bezpečnostního sboru,



g) jinou osobu vykonávající činnost podle § 2.



(3) Je-li na základě výsledku výběrového řízení vybrána k přijetí do

služebního poměru osoba podle odstavce 1 nebo 2, učiní neprodleně

právní jednání směřující k odstranění překážky podle odstavce 1 nebo 2.



(4) Nastanou-li po přijetí do služebního poměru překážky uvedené



a) v odstavci 1, má to za následek pozastavení výkonu služby,



b) v odstavci 2, má to za následek skončení služebního poměru.



(5) Ten, u koho nastala překážka podle odstavce 1 nebo 2, je povinen

tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit služebnímu

orgánu; jde-li o státního zaměstnance, založí se oznámení do jeho

osobního spisu.



§ 34



Pozbytí předpokladů pro přijetí do služebního poměru



(1) Předpoklady uvedené v § 25 odst. 1 musí státní zaměstnanec splňovat

po celou dobu výkonu služby; služebnímu úřadu je povinen bez zbytečného

odkladu oznámit, že tyto předpoklady přestal splňovat.



(2) Soud, který v posledním stupni rozhodl o odsouzení státního

zaměstnance pro trestný čin nebo o omezení jeho svéprávnosti, o tom po

právní moci svého rozhodnutí bez zbytečného odkladu vyrozumí služební

úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu.



Úřednická zkouška



§ 35



(1) Státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku.



(2) Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat

úřednickou zkoušku nejpozději před uplynutím doby trvání služebního

poměru na dobu určitou.



(3) Služební úřad umožní osobě, která splňuje předpoklady pro přijetí

do služebního poměru, vykonat úřednickou zkoušku; tato osoba si hradí

náklady na vykonání úřednické zkoušky sama.



(4) Přihlášení na úřednickou zkoušku a další organizační věci spojené s

úřednickou zkouškou se uskutečňují prostřednictvím portálu pro

přihlašování na úřednickou zkoušku.



§ 36



(1) Úřednická zkouška je tvořena částí obecnou a částí zvláštní.



(2) Obecná část úřednické zkoušky se koná písemně. Účelem obecné části

úřednické zkoušky je ověřit, zda státní zaměstnanec má potřebné

znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv, povinností a

pravidel etiky státního zaměstnance, právních předpisů obecně

dopadajících na činnost státní správy a práva Evropské unie. Provedení

obecné části úřednické zkoušky zabezpečuje Ministerstvo vnitra.



(3) Zvláštní část úřednické zkoušky se koná po úspěšném vykonání obecné

části úřednické zkoušky, a to ústně před zkušební komisí. Účelem

zvláštní části úřednické zkoušky je ověřit, zda státní zaměstnanec má

potřebné vědomosti a schopnosti a je dostatečně odborně připraven pro

další výkon služby v oboru služby, k jehož výkonu byl na služební místo

zařazen nebo jmenován. Provedení zvláštní části úřednické zkoušky

zabezpečuje ústřední správní úřad ve spolupráci se služebním úřadem.



(4) Za rovnocennou obecné části úřednické zkoušky se považuje obecná

část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního

samosprávného celku. Vláda může nařízením stanovit, že zvláštní část

zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného

celku k výkonu konkrétní správní činnosti se považuje za rovnocennou

zvláštní části úřednické zkoušky pro příslušný obor služby. Vláda může

dále nařízením stanovit, že za rovnocennou zvláštní části úřednické

zkoušky se považuje zkouška podle jiného zákona, je-li její obsah a

rozsah se zvláštní částí úřednické zkoušky srovnatelný.



§ 37



(1) Zkušební komise se zřizuje podle oboru služby u ústředního

správního úřadu, do jehož působnosti daný obor služby patří; ústřední

správní úřady se mohou dohodnout, že pro konkrétní obor služby zajistí

konání zkoušky zkušební komise zřízená u jednoho z nich. U této komise

se též konají úřednické zkoušky státních zaměstnanců vykonávajících

službu v podřízených služebních úřadech.



(2) Členy zkušební komise jmenuje a odvolává služební orgán v ústředním

správním úřadu. Zkušební komise má 3 členy, z nichž nejméně 2 jsou

státními zaměstnanci.



(3) Členem zkušební komise nesmí být ten, u něhož lze s ohledem na jeho

poměr ke zkoušenému pochybovat o jeho nepodjatosti.



§ 38



(1) Služební orgán ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a ústředním

správním úřadem nejméně 21 dnů přede dnem konání úřednické zkoušky

písemně vyrozumí státního zaměstnance o termínu a místě konání

úřednické zkoušky; při stanovení termínu zkoušky se přihlíží k žádosti

státního zaměstnance.



(2) Brání-li státnímu zaměstnanci ve vykonání úřednické zkoušky v

určeném termínu překážka ve službě, stanoví se mu náhradní termín

konání úřednické zkoušky.



§ 39



(1) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů

a usnesení přijímá většinou hlasů. Členové zkušební komise se při své

činnosti v komisi neřídí příkazy představených ani jiných osob. Člen

zkušební komise se nesmí zdržet hlasování. Usnesení zkušební komise

zní: „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.



(2) O úspěšném vykonání úřednické zkoušky vystaví zkušební komise

osvědčení, a to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis osvědčení se předá

státnímu zaměstnanci do vlastních rukou, druhý se založí do osobního

spisu státního zaměstnance.



(3) O neúspěšném vykonání úřednické zkoušky vystaví zkušební komise

písemnou zprávu, a to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis zprávy se

předá státnímu zaměstnanci do vlastních rukou, druhý se založí do

osobního spisu státního zaměstnance.



(4) Ústřední správní úřad vede evidenci osvědčení vystavených u něj

zřízenými zkušebními komisemi.



§ 40



(1) Jestliže státní zaměstnanec úřednickou zkoušku nevykonal úspěšně,

umožní mu služební orgán její opakování na základě jeho písemné

žádosti. Úřednickou zkoušku lze opakovat jen jednou.



(2) Žádost o opakování úřednické zkoušky musí být doručena služebnímu

orgánu do 30 pracovních dnů po doručení zprávy o neúspěšném vykonání

úřednické zkoušky, jinak možnost opakovat zkoušku zaniká; ustanovení §

38 odst. 1 se použije obdobně.



(3) Opakovaná úřednická zkouška může být konána nejdříve po uplynutí 1

měsíce po neúspěšném vykonání úřednické zkoušky.



(4) Členem zkušební komise při opakované úřednické zkoušce nesmí být

ten, kdo byl jejím členem při úřednické zkoušce, kterou státní

zaměstnanec nevykonal úspěšně.



(5) Doba trvání služebního poměru se při opakování úřednické zkoušky

neprodlužuje.



§ 41



Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou obsah, rozsah a další náležitosti

úřednické zkoušky včetně způsobu jejího provedení a hodnocení.



§ 42



Postup po úspěšném vykonání úřednické zkoušky



Bylo-li výběrové řízení vyhlášeno na obsazení volného služebního místa

ve služebním poměru na dobu neurčitou, má státní zaměstnanec uvedený v

§ 29 odst. 1 po úspěšném vykonání úřednické zkoušky nárok na změnu doby

trvání služebního poměru, a to na dobu neurčitou. Zkušební doba podle §

29 odst. 2 tím není dotčena.



HLAVA III



ZAŘAZENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE VE SLUŽBĚ S OHLEDEM NA JEHO PŘÍBUZENSKÉ A

OBDOBNÉ VZTAHY



§ 43



(1) Státní zaměstnanci, kteří jsou sobě navzájem osobami blízkými,

nesmějí být zařazeni ve službě tak, aby jeden byl přímo podřízen

druhému nebo podléhal jeho finanční nebo účetní kontrole.



(2) V zahraniční službě lze podřídit jednoho státního zaměstnance

druhému, i když jsou sobě navzájem osobami blízkými.



(3) Žadatel o přijetí do služebního poměru je povinen oznámit

služebnímu orgánu skutečnost podle odstavce 1. Státní zaměstnanec je

povinen oznámit služebnímu orgánu bez zbytečného průtahu skutečnost

podle odstavce 1, k níž došlo po vzniku služebního poměru.



(4) Nastane-li skutečnost podle odstavce 1 po vzniku služebního poměru,

služební orgán změní podřízenost státního zaměstnance oproti té, která

vyplývá z organizačního uspořádání správního úřadu v činnostech

vykonávaných ve službě.



HLAVA IV



ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU



§ 44



Druhy změn služebního poměru



Změnou služebního poměru je



a) vyslání na služební cestu,



b) přeložení,



c) zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního

stíhání nebo z důvodu vazby,



d) zařazení na jiné služební místo,



e) změna doby trvání služebního poměru,



f) jmenování na služební místo představeného,



g) odvolání ze služebního místa představeného,



h) převedení na jiné služební místo,



i) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,



j) zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské

dovolené,



k) zařazení mimo výkon služby pro výkon funkce v odborové organizaci,



l) zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby,



m) zastupování,



n) vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho ukončení,



o) zkrácení služební doby,



p) přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné

stáže.



Služební cesta



§ 45



(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou vyslán na

služební cestu, a to i bez svého souhlasu. Při vyslání na služební

cestu se určí místo nástupu, místo cíle a místo ukončení služební

cesty, doba trvání a způsob dopravy a ubytování; mohou se též určit

další podmínky služební cesty.



(2) Při vyslání na služební cestu musí být přihlédnuto ke zdravotnímu a

osobnímu stavu státního zaměstnance a k jeho rodinným poměrům.



(3) Těhotná státní zaměstnankyně a státní zaměstnankyně nebo státní

zaměstnanec pečující o dítě do 8 let smějí být vysláni na služební

cestu jen se svým souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou státní

zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě,

které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance,

který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se

podle jiného právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci

jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni

III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).



§ 46



(1) Státní zaměstnanec je povinen nastoupit služební cestu i ve dnech

pracovního klidu, jestliže to je k plnění úkolů služby nezbytné.



(2) Státní zaměstnanec na služební cestě koná službu podle příkazů

představeného, který ho na tuto cestu vyslal.



(3) Za člena rodiny státního zaměstnance se pro účely náhrady výdajů v

souvislosti se služební cestou považuje jeho manžel, partner podle

zákona o registrovaném partnerství (dále jen „partner“), vlastní dítě,

osvojenec, dítě svěřené státnímu zaměstnanci do pěstounské péče nebo do

výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník a pěstoun. Jiná osoba je

postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že žije se

státním zaměstnancem v domácnosti.



(4) Pro účely tohoto zákona se domácností rozumí společenství osob,

které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.



§ 47



Přeložení



(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou, která musí být

předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen

k výkonu služby v oboru služby, který vykonává, do jiného služebního

úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního úřadu, a to i bez

svého souhlasu. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho

přeložení prodloužit, nejdéle však o dobu 60 dnů.



(2) Pro přeložení musí trvat potřeba zajištění výkonu služby v jiném

služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru služebního úřadu, a to

po celou dobu přeložení. Přeložení nelze použít k jinému účelu než k

zajištění výkonu služby. Při přeložení státního zaměstnance musí být

přihlédnuto k jeho osobním, zdravotním a rodinným poměrům.



(3) Těhotná státní zaměstnankyně a státní zaměstnankyně nebo státní

zaměstnanec pečující o dítě do 8 let smějí být přeloženi jen se svým

souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a

osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud

nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který prokáže,

že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle jiného

právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické

osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká

závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).



(4) Při přeložení státního zaměstnance do jiné obce, než ve které je

jeho služební působiště nebo bydliště, zajistí státnímu zaměstnanci

služební úřad, do kterého byl přeložen, ubytování na své náklady a

poskytuje mu náhrady výdajů jako při služební cestě.



(5) Dojde-li v důsledku přeložení ke snížení platu státního

zaměstnance, přísluší mu doplatek do výše platu před přeložením.



§ 48



Zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního

stíhání nebo z důvodu vazby



(1) Státní zaměstnanec se na základě usnesení o zahájení trestního

stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve

věcech veřejných z nedbalosti zprostí výkonu služby až do skončení

trestního stíhání. Státní zaměstnanec se dále zprostí výkonu služby,

byl-li vzat do vazby, a to po dobu jejího trvání.



(2) Orgán činný v trestním řízení neprodleně vyrozumí služební orgán o

vydání usnesení o zahájení trestního stíhání podle odstavce 1 nebo o

vzetí státního zaměstnance do vazby.



(3) Ode dne zproštění výkonu služby přísluší státnímu zaměstnanci plat

ve výši 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy

podle jiného zákona; tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního

platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do

výše 80 % jeho měsíčního platu. Vyživovanou osobou se rozumí osoba,

které státní zaměstnanec výživu poskytuje nebo je povinen poskytovat.



(4) Pokud státní zaměstnanec nebyl pro trestný čin uvedený v odstavci 1

pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání nebylo podmíněně zastaveno

ani nebylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního

stíhání, zkrácení jeho platu se mu po skončení trestního stíhání

doplatí.



§ 49



Zařazení na jiné služební místo



(1) Státní zaměstnanec se zařadí na jiné služební místo na základě

výsledku výběrového řízení na obsazení volného služebního místa.



(2) Doba trvání služebního poměru na dobu neurčitou není zařazením na

jiné služební místo dotčena.



(3) Doba trvání služebního poměru na dobu určitou se zařazením na jiné

služební místo nezkracuje.



§ 50



Změna doby trvání služebního poměru



(1) Státnímu zaměstnanci se doba trvání služebního poměru na dobu

určitou změní z důvodů uvedených v § 42 a v § 59 odst. 2.



(2) Státnímu zaměstnanci se doba trvání služebního poměru na dobu

určitou změní také jeho zařazením na jiné služební místo nebo

jmenováním na služební místo představeného, na kterém má být služba

vykonávána na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, která uplyne později

než jeho dosavadní služební poměr na dobu určitou.



§ 51



Základní ustanovení o výběrovém řízení na obsazení volného služebního

místa představeného



(1) Na obsazení volného služebního místa představeného se koná výběrové

řízení, není-li dále stanoveno jinak.



(2) Výběrové řízení na služební místo představeného vyhlašuje ten, kdo

jej na dané služební místo jmenuje. Na výběrové řízení se přiměřeně

použije § 24 až 27 a § 28 odst. 2 až 4.



(3) Předpoklad praxe se dokládá příslušnými listinami. Požaduje-li se

pro účast ve výběrovém řízení na služební místo představeného praxe v

uplynulém období, prodlužuje se toto období o dobu mateřské nebo

rodičovské dovolené.



(4) Osoba, která byla jmenována na služební místo představeného na dobu

určitou, se po dobu 3 let od uplynutí této doby považuje za osobu

splňující předpoklady pro účast ve výběrovém řízení na služební místo

představeného na stejný nebo nižší stupeň řízení.



(5) Na služební místo vedoucího zastupitelského úřadu se výběrové

řízení nekoná.



§ 52



Jmenování na služební místo náměstka pro státní službu



(1) Náměstka pro státní službu jmenuje vláda na návrh předsedy vlády na

dobu 6 let na základě výsledku výběrového řízení. Nikdo nemůže být

náměstkem pro státní službu jmenován více než jednou.



(2) Výběrová komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává vláda.

Výběrové řízení organizuje Úřad vlády.



(3) Výběrového řízení se může zúčastnit



a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě vedoucího

služebního úřadu, náměstka pro řízení sekce nebo státního tajemníka,

nebo



b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě

ředitele krajského úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s

rozšířenou působností,



pokud je státním občanem České republiky, dosáhl věku 40 let a v

uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci

ve správním úřadu, v územním samosprávném celku, instituci Evropské

unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva

kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo

činnosti obdobné.



§ 53



Jmenování na služební místo státního tajemníka



(1) Státního tajemníka jmenuje vláda na návrh příslušného ministra nebo

vedoucího Úřadu vlády na dobu 5 let na základě výsledku výběrového

řízení.



(2) Výběrové řízení organizuje sekce pro státní službu. Výběrová komise

má 4 členy, které jmenuje a odvolává náměstek pro státní službu, z toho

3 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. Při

rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterým je člen

jmenovaný náměstkem pro státní službu bez návrhu příslušného ministra

nebo vedoucího Úřadu vlády.



(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit



a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě náměstka

pro státní službu, vedoucího služebního úřadu, státního tajemníka,

náměstka pro řízení sekce nebo ředitele odboru, nebo



b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě

ředitele krajského úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s

rozšířenou působností,



pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí

funkci ve správním úřadu, v územním samosprávném celku, instituci

Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen

zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle

§ 5 nebo činnosti obdobné.



(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém

řízení neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.



(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit



a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě

představeného,



b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě

vedoucího odboru krajského úřadu nebo vedoucího odboru obecního úřadu

obce s rozšířenou působností,



c) úředník Evropské unie, nebo



d) úředník mezinárodní organizace,



pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí

funkci ve správním úřadu, v územním samosprávném celku, instituci

Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen

zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle

§ 5 nebo činnosti obdobné.



§ 54



Jmenování na služební místo vedoucího služebního úřadu



(1) Vedoucího služebního úřadu jmenuje ten, o kom to stanoví zákon, na

dobu v něm stanovenou, jinak na dobu neurčitou, a to na základě

výsledku výběrového řízení. Nestanoví-li zákon jinak, vedoucího

služebního úřadu na služební místo jmenuje služební orgán ve služebním

úřadu, který je bezprostředně nadřízen služebnímu úřadu, v němž má být

služební místo obsazeno; není-li takový nadřízený služební úřad,

jmenuje vedoucího služebního úřadu náměstek pro státní službu.



(2) Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v ústředním

správním úřadu má 4 členy, které jmenuje a odvolává vláda, z toho 1

člena na návrh náměstka pro státní službu; při rovnosti hlasů rozhoduje

hlas předsedy výběrové komise, kterého jmenuje vláda z těch členů

výběrové komise, které jmenovala na návrh náměstka pro státní službu.

Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v jiném

správním úřadu s celostátní působností má 4 členy, které jmenuje a

odvolává ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje, z toho 2 členy na

návrh příslušného ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního

úřadu a 1 člena na návrh náměstka pro státní službu; při rovnosti hlasů

rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterého jmenuje ten, kdo

výběrovou komisi jmenoval, z těch členů výběrové komise, které jmenoval

na návrh náměstka pro státní službu. V jiném správním úřadu má výběrová

komise 3 členy, které jmenuje a odvolává ten, kdo vedoucího služebního

úřadu jmenuje, z toho 1 člena na návrh náměstka pro státní službu.



(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit státní

zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě představeného, s

výjimkou vedoucího oddělení, pokud v uplynulých 8 letech vykonával

nejméně po dobu 4 let ve správním úřadu, instituci Evropské unie,

mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje

anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo činnosti

obdobné.



(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém

řízení neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.



(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit státní

zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě představeného ve

správním úřadu, který v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4

let ve správním úřadu, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci

nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo obce s rozšířenou

působností činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.



§ 55



Jmenování na služební místo náměstka pro řízení sekce nebo ředitele

sekce



(1) Náměstka pro řízení sekce jmenuje státní tajemník na základě

výsledku výběrového řízení. Ředitele sekce jmenuje vedoucí služebního

úřadu na základě výsledku výběrového řízení.



(2) Výběrová komise v ministerstvu nebo v Úřadu vlády má 4 členy, které

jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného

ministra nebo vedoucího Úřadu vlády; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas

předsedy výběrové komise, kterého jmenuje státní tajemník z těch členů

výběrové komise, které jmenoval na návrh příslušného ministra nebo

vedoucího Úřadu vlády. V jiném správním úřadu má výběrová komise 3

členy, které jmenuje a odvolává vedoucí služebního úřadu.



(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit



a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě

představeného, s výjimkou vedoucího oddělení, ve stejném oboru služby,



b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě

ředitele krajského úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s

rozšířenou působností, nebo



c) akademický pracovník, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá

oboru služby, a který řídí vedoucí zaměstnance,



pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve správním

úřadu, v územním samosprávném celku, instituci Evropské unie,

mezinárodní organizaci, na vysoké škole nebo jako uvolněný člen

zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle

§ 5 nebo činnosti obdobné.



(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém

řízení neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.



(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit



a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě

představeného,



b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě

vedoucího odboru krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou

působností,



c) vedoucí příslušník bezpečnostního sboru alespoň druhého stupně

řízení a nejméně ve služební hodnosti rada,



d) voják z povolání alespoň v hodnosti plukovníka,



e) vedoucí úředník Evropské unie, který řídí jiné vedoucí úředníky

Evropské unie,



f) vedoucí zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí jiné vedoucí

zaměstnance mezinárodní organizace, nebo



g) akademický pracovník, který řídí jiné vedoucí zaměstnance,



pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve správním

úřadu, v územním samosprávném celku, bezpečnostním sboru, ozbrojených

silách České republiky, instituci Evropské unie, mezinárodní

organizaci, na vysoké škole nebo jako uvolněný člen zastupitelstva

kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo

činnosti obdobné.



(6) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení neuspěl ani ve

druhém kole výběrového řízení, vyhlásí se třetí kolo výběrového řízení,

kterého se může dále zúčastnit



a) státní zaměstnanec,



b) vedoucí úředník územního samosprávného celku,



c) vedoucí zaměstnanec podle zákoníku práce, který řídí jiné vedoucí

zaměstnance,



d) vedoucí příslušník bezpečnostního sboru alespoň třetího stupně

řízení a nejméně ve služební hodnosti vrchní komisař,



e) voják z povolání alespoň v hodnosti podplukovníka,



f) úředník Evropské unie, který řídí jiné úředníky Evropské unie,



g) zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí jiné zaměstnance

mezinárodní organizace, nebo



h) akademický pracovník, který řídí jiné zaměstnance,



pokud v uplynulých 4 letech vykonával nejméně po dobu 2 let činnosti

podle § 5 nebo činnosti obdobné.



§ 56



Jmenování na služební místo personálního ředitele sekce pro státní

službu



Na výběr a jmenování personálního ředitele sekce pro státní službu se

použijí ustanovení o výběru a jmenování náměstka pro státní službu

obdobně.



§ 57



Jmenování na služební místo ředitele odboru



(1) Ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní

tajemník na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadu

jmenuje ředitele odboru na základě výsledku výběrového řízení vedoucí

služebního úřadu.



(2) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její

členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh

příslušného náměstka pro řízení sekce. V jiném správním úřadu jmenuje a

odvolává členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu.



(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit



a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě

představeného v oboru služby, jehož se obsazované služební místo týká,



b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě

alespoň vedoucího odboru krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s

rozšířenou působností, vykonává-li správní činnost obdobnou oboru

služby, jehož se obsazované služební místo týká, nebo



c) akademický pracovník, který řídí jiné zaměstnance, pokud v

uplynulých 6 letech vykonával nejméně po dobu 3 let ve správním úřadu,

v krajském úřadu, obecním úřadu obce s rozšířenou působností, instituci

Evropské unie, mezinárodní organizaci, na vysoké škole nebo jako

uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo obce s rozšířenou působností

činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.



(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém

řízení neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.



(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit



a) státní zaměstnanec,



b) vedoucí úředník územního samosprávného celku,



c) vedoucí příslušník bezpečnostního sboru alespoň třetího stupně

řízení a nejméně ve služební hodnosti vrchní komisař,



d) voják z povolání alespoň v hodnosti podplukovníka,



e) úředník Evropské unie, který řídí jiné úředníky,



f) zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí jiné zaměstnance,

nebo



g) akademický pracovník, který je alespoň odborným asistentem,



pokud v uplynulých 6 letech vykonával nejméně po dobu 3 let ve správním

úřadu, v krajském úřadu, obecním úřadu obce s rozšířenou působností,

bezpečnostním sboru, ozbrojených silách České republiky, instituci

Evropské unie, mezinárodní organizaci, na vysoké škole nebo jako

uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo obce s rozšířenou působností

činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.



(6) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení neuspěl ani ve

druhém kole výběrového řízení, vyhlásí se třetí kolo výběrového řízení,

kterého se může dále zúčastnit



a) úředník územního samosprávného celku,



b) příslušník bezpečnostního sboru alespoň ve služební hodnosti vrchní

komisař,



c) voják z povolání alespoň v hodnosti majora,



d) úředník Evropské unie,



e) zaměstnanec mezinárodní organizace, nebo



f) vedoucí zaměstnanec podle zákoníku práce, který má složenou

úřednickou zkoušku,



pokud v uplynulých 6 letech nejméně po dobu 3 let vykonával ve správním

úřadu, v krajském úřadu, obecním úřadu obce s pověřeným obecním úřadem,

instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci, na vysoké škole, u

jiného zaměstnavatele nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo

obce s pověřeným obecním úřadem činnosti podle § 5 nebo činnosti

obdobné anebo zastával pracovní místo tajemníka obecního úřadu.



Jmenování na služební místo vedoucího oddělení



§ 58



(1) Vedoucího oddělení v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní

tajemník na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadu

jmenuje vedoucího oddělení na základě výsledku výběrového řízení

vedoucí služebního úřadu.



(2) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její

členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh

příslušného ředitele odboru. V jiném správním úřadu jmenuje a odvolává

členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu.



(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit



a) státní zaměstnanec vykonávající službu ve služebním poměru na dobu

neurčitou,



b) úředník územního samosprávného celku,



c) příslušník bezpečnostního sboru alespoň ve služební hodnosti

komisař,



d) voják z povolání v důstojnické hodnosti,



e) akademický pracovník, nebo



f) osoba, od doby jejíhož skončení výkonu funkce uvolněného člena

zastupitelstva kraje nebo obce s pověřeným obecním úřadem neuplynuly

více než 3 roky,



pokud v uplynulých 4 letech vykonával nebo vykonávala nejméně po dobu 2

let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.



(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém

řízení neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.



(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba,

která v uplynulých 4 letech vykonávala nejméně po dobu 2 let činnosti

podle § 5 nebo činnosti obdobné a která má složenou úřednickou zkoušku.



(6) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení neuspěl ani ve

druhém kole výběrového řízení, vyhlásí se třetí kolo výběrového řízení,

kterého se může dále zúčastnit osoba, která splňuje předpoklady a

požadavky podle § 25, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 5 písm. b).



§ 59



(1) Má-li být na základě výsledku výběrového řízení na volné služební

místo představeného jmenována osoba, která dosud úspěšně nevykonala

úřednickou zkoušku, přijme se tato osoba do služebního poměru na dobu

určitou, a to s trváním 2 měsíců; ustanovení § 29 odst. 3 se použije

obdobně. Příplatek za vedení po tuto dobu nepřísluší.



(2) Státní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má po úspěšném vykonání

úřednické zkoušky nárok na změnu trvání služebního poměru na dobu

neurčitou a na jmenování na služební místo představeného na dobu

neurčitou, nebo na změnu trvání služebního poměru na dobu určitou a na

jmenování na služební místo představeného na dobu určitou uvedenou v

oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Zkušební doba podle § 29 odst.

2 tím není dotčena.



§ 60



Odvolání ze služebního místa představeného



(1) Ten, kdo představeného na dané služební místo jmenoval, jej z

tohoto služebního místa odvolá, jen pokud



a) došlo ke zrušení služebního místa představeného,



b) služební hodnocení obsahuje závěr o tom, že ve službě dosahoval

nevyhovujících výsledků,



c) přestal splňovat předpoklad zdravotní způsobilosti,



d) přestal splňovat požadavek spočívající ve způsobilosti seznamovat se

s utajovanými informacemi, nebo



e) byl zproštěn výkonu služby z důvodu vazby.



(2) Představený se ze služebního místa odvolá, jestliže o to písemně

požádá. Rozhodnutí o odvolání se vydá tak, aby k odvolání došlo

nejpozději do uplynutí doby 60 dnů ode dne podání žádosti.



(3) Náměstek pro státní službu a personální ředitel sekce pro státní

službu, pokud vykonává pravomoci náměstka pro státní službu z důvodu,

že služební místo náměstka pro státní službu není obsazeno, se ze

služebního místa odvolá i v případě, pokud zvlášť závažným způsobem

porušil služební kázeň nebo se dopustil zaviněného jednání, jímž

narušil důstojnost své funkce nebo ohrozil důvěru v jeho nestranné,

odborné a spravedlivé rozhodování. Náměstek pro státní službu a

personální ředitel sekce pro státní službu, pokud vykonává pravomoci

náměstka pro státní službu z důvodu, že služební místo náměstka pro

státní službu není obsazeno, se ze služebního místa dále odvolá v

případě, že nevykonává službu po dobu delší než 6 měsíců.



(4) Vedoucí zastupitelského úřadu může být odvolán ze služebního místa

z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedení důvodu.



(5) Výkon služby na služebním místě představeného končí též dnem nabytí

právní moci rozhodnutí o kárném opatření podle § 89 odst. 2 písm. c)

nebo d).



§ 61



Převedení na jiné služební místo



(1) Státní zaměstnanec se převede na jiné služební místo, nemůže-li

vykonávat službu na dosavadním služebním místě



a) ze zdravotních důvodů,



b) v důsledku odvolání ze služebního místa představeného,



c) v důsledku zrušení jeho služebního místa z důvodu změny systemizace,



d) v důsledku uplynutí doby, na kterou byl státní zaměstnanec zařazen

na služební místo nebo jmenován na služební místo představeného na dobu

určitou, aniž by současně skončil jeho služební poměr,



e) z důvodu, že přestal splňovat požadavek spočívající ve způsobilosti

seznamovat se s utajovanými informacemi podle právního předpisu o

ochraně utajovaných informací,



f) z důvodu, že přestal splňovat požadavek státního občanství České

republiky, nebo



g) z důvodu, že odmítl uzavřít dohodu o zákazu konkurence.



(2) Podle odstavce 1 písm. a) se převede státní zaměstnanec na služební

místo, na kterém je služba pro něj vhodná,



a) jestliže pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na základě

lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb

nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy dlouhodobě způsobilost

vykonávat dosavadní službu nebo ji nesmí konat pro služební úraz,

onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí,



b) koná-li těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která

kojí, nebo státní zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po

porodu službu, kterou nesmějí být tyto státní zaměstnankyně zaměstnány

nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo

mateřské poslání,



c) jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného

poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí orgánu ochrany

veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před

infekčními nemocemi,



d) jestliže byl uznán nezpůsobilým ke službě v noci, nebo



e) požádá-li o to těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně,

která kojí, nebo státní zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po

porodu, která vykonává službu v noci.



(3) Dlouhodobé pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní službu podle

odstavce 2 písm. a) spočívá ve zdravotním stavu, který omezuje tělesné,

smyslové nebo duševní schopnosti státního zaměstnance významné pro jeho

schopnost vykonávat službu, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1

rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat

déle než 1 rok.



(4) Při převedení státního zaměstnance podle odstavce 2 se vedle

zdravotních hledisek sleduje, aby služba byla pro něj vhodná též

vzhledem k jeho kvalifikaci a schopnostem.



(5) Dojde-li v důsledku převedení podle odstavce 2 písm. a) ke snížení

platu státního zaměstnance, přísluší mu po dobu převedení k platu

doplatek do výše platu před převedením. Doplatek přísluší nejdéle po

dobu 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.



§ 62



Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů



(1) Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 61 odst.

1 písm. b) až g) nebo § 61 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební

místo, protože žádné vhodné není volné, nebo nemůže-li být v případech

uvedených v § 70 odst. 3 zařazen na volné služební místo, zařadí se

mimo výkon služby, nejdéle však na 6 měsíců.



(2) Ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 1 činí plat

státního zaměstnance 80 % měsíčního platu.



§ 63



Zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené



(1) Státní zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, se zařadí

mimo výkon služby. Mimo výkon služby se zařadí též státní zaměstnankyně

nebo státní zaměstnanec, čerpají-li rodičovskou dovolenou.



(2) Po dobu zařazení podle odstavce 1 nepřísluší státní zaměstnankyni a

státnímu zaměstnanci plat.



§ 64



Zařazení mimo výkon služby pro výkon funkce v odborové organizaci



(1) Státní zaměstnanec, který byl zvolen do funkce v orgánu odborové

organizace, jejíž výkon vyžaduje jeho uvolnění v rozsahu stanovené

služební doby, se zařadí mimo výkon služby po dobu výkonu této funkce.



(2) Po dobu zařazení podle odstavce 1 nepřísluší státnímu zaměstnanci

plat.



§ 65



Zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby



(1) Nastanou-li po vzniku služebního poměru překážky, které mají za

následek pozastavení výkonu služby, zařadí se státní zaměstnanec mimo

výkon služby.



(2) Po dobu zařazení podle odstavce 1 nepřísluší státnímu zaměstnanci

plat.



§ 66



Zastupování



(1) Státní zaměstnanec je povinen na základě příkazu zastupovat

představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve

vyšší platové třídě, než je zařazeno služební místo, na které byl

jmenován. Je-li doba zastupování delší než 4 týdny, náleží státnímu

zaměstnanci plat, který by mu náležel, pokud by byl zařazen na

služebním místě představeného, kterého zastupuje.



(2) V době zastupování státní zaměstnanec nevykonává v plném rozsahu

dosavadní služební úkoly.



(3) Doba zastupování nesmí překročit 180 dnů v kalendářním roce; to

neplatí v případě, že státní zaměstnanec s delší dobou zastupování

souhlasí.



§ 67



Vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho ukončení



(1) Státní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na

předem určenou dobu k výkonu zahraniční služby.



(2) Služební orgán může se státním zaměstnancem v souvislosti s

vysláním k výkonu zahraniční služby uzavřít dohodu o výkonu zahraniční

služby, která obsahuje



a) dobu vyslání k výkonu zahraniční služby,



b) závazek státního zaměstnance



1. vykonávat zahraniční službu na služebním působišti po dobu podle

písmene a),



2. uhradit náklady spojené s vysláním k výkonu zahraniční služby,

nevykoná-li zahraniční službu na služebním působišti po dobu podle

písmene a),



c) druhy nákladů, které bude státní zaměstnanec povinen služebnímu

úřadu uhradit, a jejich nejvyšší částku,



d) důvody, pro které lze státnímu zaměstnanci povinnost k úhradě

nákladů prominout.



(3) Služební orgán může výkon zahraniční služby ukončit i před

uplynutím určené doby. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu

výkonu zahraniční služby prodloužit.



§ 68



Zkrácení služební doby



Státnímu zaměstnanci může být na jeho žádost povoleno zkrácení

stanovené služební doby.



§ 69



Přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže



(1) Státnímu zaměstnanci, který vykonává službu bez přerušení po dobu

alespoň 5 let, lze na žádost přerušit výkon služby za účelem jeho

dalšího vzdělání nebo odborné stáže až na dobu 12 měsíců.



(2) Po dobu přerušení výkonu služby podle odstavce 1 nepřísluší

státnímu zaměstnanci plat.



Společná ustanovení o změnách služebního poměru



§ 70



(1) Státní zaměstnanec se po odpadnutí důvodu změny služebního poměru

podle § 47, 48, 63, 64 nebo 69 zařadí k výkonu služby na jeho původní

služební místo; obdobně to platí po skončení zařazení mimo výkon služby

pro pozastavení služby z důvodu výkonu vojenského cvičení nebo

mimořádné služby nebo výkonu funkce poslance, senátora, poslance

Evropského parlamentu, člena vlády, náměstka člena vlády nebo

uvolněného člena zastupitelstva.



(2) Na služební místo státního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 lze

zařadit nebo jmenovat jiného státního zaměstnance jen na dobu určitou,

která nesmí být delší než doba, po kterou trvá změna služebního poměru

podle odstavce 1.



(3) Nelze-li postupovat podle odstavce 1 v důsledku zrušení služebního

místa z důvodu změny systemizace, nebo odpadne-li jiný důvod změny

služebního poměru, pro který státní zaměstnanec nemohl vykonávat

službu, zařadí se k výkonu služby na volné služební místo; přednostně

se zařazují státní zaměstnanci z příslušného oboru služby. K výkonu

služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě však lze

státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.



HLAVA V



SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU



§ 71



Základní ustanovení



Služební poměr skončí v případech stanovených tímto zákonem,

neskončil-li smrtí státního zaměstnance nebo jeho prohlášením za

mrtvého, popřípadě uplynutím doby, jde-li o služební poměr na dobu

určitou.



§ 72



Skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu



(1) Služební orgán rozhodne o skončení služebního poměru,



a) nesplňuje-li státní zaměstnanec požadavek občanství členského státu

Evropské unie nebo občanství státu, který je smluvním státem Dohody o

Evropském hospodářském prostoru,



b) jestliže 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance

obsahují závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky,



c) nesplňuje-li státní zaměstnanec bez zavinění služebního úřadu jiný

předpoklad potřebný k výkonu služby, nebo



d) uplynula-li marně doba, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen

mimo výkon služby z organizačních důvodů.



(2) Při skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu podle

odstavce 1 písm. d) má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného.

Při nepřetržité době trvání služebního poměru



a) nepřesahující 3 roky přísluší odbytné ve výši trojnásobku měsíčního

platu,



b) nepřesahující 6 let, ale přesahující 3 roky, přísluší odbytné ve

výši šestinásobku měsíčního platu,



c) nepřesahující 9 let, ale přesahující 6 let, přísluší odbytné ve výši

devítinásobku měsíčního platu,



d) přesahující 9 let přísluší odbytné ve výši dvanáctinásobku měsíčního

platu státního zaměstnance.



(3) Není-li odbytné podle odstavce 2 vyplaceno státnímu zaměstnanci v

den skončení služebního poměru, vyplatí se v nejbližším výplatním

termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu.



(4) Služební poměr skončí uplynutím doby uvedené v rozhodnutí; tato

doba počíná plynout ode dne nabytí právní moci rozhodnutí a činí v

případě podle odstavce 1 písm. a) a d) 10 dnů a v případě podle

odstavce 1 písm. b) a c) 60 dnů.



§ 73



Skončení služebního poměru na základě žádosti státního zaměstnance



Služební poměr může skončit na základě písemné žádosti státního

zaměstnance. Služební poměr skončí uplynutím doby uvedené v rozhodnutí.

Rozhodnutí o skončení služebního poměru se vydá tak, aby služební poměr

skončil do 60 dnů ode dne podání žádosti.



§ 74



Skončení služebního poměru ze zákona



(1) Služební poměr skončí



a) v případě, kdy byl státní zaměstnanec pravomocně odsouzen pro

úmyslný trestný čin nebo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin proti

pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti anebo byl pravomocně odsouzen

k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, dnem nabytí právní moci

rozsudku,



b) v případě, kdy v řízení o trestném činu podle písmene a), kterého se

státní zaměstnanec dopustil, za který zákon stanoví trest odnětí

svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let, bylo trestní stíhání

podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a

zastavení trestního stíhání, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,



c) v případě, že byl státnímu zaměstnanci pravomocně uložen trest

zákazu činnosti vykonávat službu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,



d) v případě, kdy byl státní zaměstnanec na základě pravomocného

soudního rozhodnutí omezen na svéprávnosti, dnem nabytí právní moci

rozsudku,



e) bylo-li státnímu zaměstnanci pravomocně uloženo kárné opatření

propuštění ze služebního poměru, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,



f) zrušením služebního poměru služebním orgánem nebo státním

zaměstnancem ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení

důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního

poměru, není-li v něm uveden den pozdější; služební orgán nesmí ve

zkušební době zrušit služební poměr v době prvních 14 dnů trvání

dočasné neschopnosti k výkonu služby,



g) posledním dnem kalendářního měsíce, v němž státní zaměstnanec

nevykonal úspěšně ani opakovanou úřednickou zkoušku, nebo



h) dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž státní zaměstnanec

dovršil věk 70 let.



(2) Služební poměr skončí rovněž dnem vzniku překážky výkonu služby

podle § 33 odst. 4 písm. b).



§ 75



Nezákonné skončení služebního poměru



(1) Je-li pravomocné rozhodnutí o skončení služebního poměru zrušeno

pro nezákonnost, služební poměr státnímu zaměstnanci neskončil a má

nárok na plat ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o skončení

služebního poměru, a to až do doby jeho zařazení k výkonu služby; tím

není dotčeno skončení služebního poměru, pokud uplynula lhůta zařazení

státního zaměstnance mimo výkon služby, tato lhůta začíná běžet ode dne

právní moci rozhodnutí o skončení služebního poměru.



(2) Oznámí-li státní zaměstnanec písemně služebnímu úřadu, že nehodlá

ve službě pokračovat, postupuje se při skončení služebního poměru podle

§ 73. V takovém případě má zaměstnanec nárok na plat do dne nabytí

právní moci rozhodnutí podle § 73.



HLAVA VI



Služební posudek a potvrzení o službě



§ 76



(1) Služební orgán vydá státnímu zaměstnanci služební posudek a

potvrzení o službě; jinému je nelze vydat.



(2) Služební posudek vychází ze služebního hodnocení státního

zaměstnance a smí obsahovat jen skutečnosti týkající se výkonu služby.



(3) Potvrzení o službě obsahuje



a) obor služby, který státní zaměstnanec vykonával,



b) dobu trvání služebního poměru,



c) závazky státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu,



d) v jakém pořadí a v čí prospěch jsou z platu státního zaměstnance

prováděny srážky,



e) údaj o důvodu skončení služebního poměru,



f) údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných

pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při

rekvalifikaci.



(4) Jiné informace o státním zaměstnanci, než uvedené v odstavci 3,

mohou být podávány pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zákon jinak.



ČÁST TŘETÍ



POVINNOSTI A PRÁVA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, PŘÍKAZY K VÝKONU SLUŽBY A

OCENĚNÍ ZA PŘÍKLADNÝ VÝKON SLUŽBY



Povinnosti státních zaměstnanců



§ 77



(1) Státní zaměstnanec je povinen



a) zachovávat při výkonu služby věrnost České republice,



b) vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při

výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost,



c) při výkonu služby dodržovat právní předpisy vztahující se k jejímu

výkonu, služební předpisy a příkazy k výkonu služby,



d) plnit služební úkoly osobně, řádně a včas,



e) prohlubovat si vzdělání podle pokynů služebního orgánu,



f) dodržovat služební kázeň,



g) poskytovat informace o činnosti služebního úřadu podle zákona o

svobodném přístupu k informacím, jestliže to patří k jeho služebním

úkolům,



h) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděl při

výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným

osobám; to neplatí, pokud byl této povinnosti zproštěn; povinnost

zachovávat mlčenlivost, která státnímu zaměstnanci vyplývá z jiného

zákona, není dotčena,



i) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se

zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s

výkonem služby ve prospěch vlastní nebo jiného, jakož i nezneužívat

postavení státního zaměstnance,



j) v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody v

hodnotě přesahující částku 300 Kč, s výjimkou darů nebo výhod

poskytovaných služebním orgánem,



k) oznámit služebnímu orgánu, že je proti němu zahájeno trestní stíhání

a v jaké věci,



l) zastupovat představeného nebo státního zaměstnance na služebním

místě zařazeném ve vyšší platové třídě,



m) vykonávat službu ve výběrové komisi, zkušební komisi, při smírčím

řízení, v kárné komisi a v dalších orgánech zřizovaných služebním

orgánem podle služebního předpisu,



n) zachovávat pravidla slušnosti vůči představeným, ostatním státním

zaměstnancům a zaměstnancům ve správním úřadu a při úředním jednání,



o) plně využívat služební dobu k výkonu služby,



p) řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu služebním úřadem a

střežit a ochraňovat majetek, který mu byl svěřen, před poškozením,

ztrátou, zničením a zneužitím,



q) při výkonu služby z jiného místa vykonávat službu pouze na místě

sjednaném v dohodě o výkonu služby z jiného místa a dodržovat podmínky

sjednané v této dohodě,



r) při úředním ústním nebo písemném jednání s fyzickými osobami nebo

právnickými osobami sdělit své jméno, popřípadě jména, a příjmení,

služební označení a název organizačního útvaru služebního úřadu, v němž

je zařazen,



s) vykonávat službu při odvracení živelní pohromy nebo jiného hrozícího

nebezpečí anebo se podílet na zmírnění jejich bezprostředních následků,



t) dodržovat pravidla etiky státního zaměstnance vydaná služebním

předpisem.



(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a h) až k) je povinen státní

zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.



(3) Víra, náboženství ani politické nebo jiné smýšlení státního

zaměstnance nesmějí být na újmu řádného a nestranného výkonu jeho

služby.



(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může státního

zaměstnance zprostit služební orgán; vedoucího služebního úřadu může

této povinnosti zprostit vedoucí nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li

služební úřad nadřízený služební úřad, může vedoucího služebního úřadu

zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost náměstek pro státní službu.



(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může náměstka

pro státní službu zprostit vláda nebo ministr vnitra na základě

pověření vlády.



(6) Jiné zákony, které stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost, nejsou

odstavci 4 a 5 dotčeny.



§ 78



Představený je dále povinen



a) řídit a kontrolovat výkon služby podřízenými státními zaměstnanci,

průběžně hodnotit výkon služby státních zaměstnanců a podílet se na

jejich služebním hodnocení,



b) zachovávat pravidla slušnosti vůči podřízeným státním zaměstnancům a

zaměstnancům,



c) plnit vůči podřízeným zaměstnancům povinnosti vedoucího zaměstnance

podle zákoníku práce,



d) poskytovat podřízeným státním zaměstnancům informace potřebné pro

řádný výkon jejich služby.



§ 79



Práva státních zaměstnanců



(1) Státní zaměstnanci, kteří vykonávají službu v mezích oprávnění

stanovených jinými právními předpisy, tímto zákonem a služebními

předpisy, mají právo, aby jim služební úřad, v němž vykonávají službu,

poskytoval podporu při výkonu služby. Bude-li vůči státnímu zaměstnanci

podána stížnost, že porušil povinnosti, které státním zaměstnancům

vyplývají ze zákona, musí služební orgán záležitost, která je předmětem

stížnosti, řádně přezkoumat a včas vyřídit a státního zaměstnance o

výsledku jejího vyřízení vyrozumět.



(2) Státní zaměstnanec má zejména právo



a) na vytvoření podmínek pro řádný výkon služby,



b) na to, aby mu byla ve služebním úřadu k dispozici odborná literatura

vztahující se k jím vykonávanému oboru služby,



c) na veřejné užívání služebního označení státního zaměstnance včetně

služebního označení představeného nebo služebního orgánu,



d) na prohlubování vzdělání,



e) na plat a platový postup; platová třída státního zaměstnance

odpovídá služebnímu místu v oboru služby, na které je státní

zaměstnanec zařazen nebo jmenován; změnu služebního místa spojenou se

snížením platové třídy lze bez souhlasu státního zaměstnance provést

jen v případech stanovených tímto zákonem nebo na základě zákona,

kterým se mění působnost služebního úřadu,



f) odmítnout vyřizovat služební úkoly, které nepatří do oboru služby, v

němž vykonává službu,



g) odmítnout splnit služební úkol, který má podle jiného právního

předpisu, služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně představený;

to neplatí v případě zastupování,



h) podat ve věcech výkonu služby a služebních vztahů stížnost,



i) domáhat se zákonným způsobem svých práv vyplývajících ze služebního

poměru.



Omezení některých práv státních zaměstnanců



§ 80



Představený nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou

funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.



§ 81



(1) Státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních

orgánů obchodních korporací provozujících podnikatelskou činnost, s

výjimkou případů, kdy byl do těchto orgánů vyslán služebním orgánem;

vyslaný státní zaměstnanec jedná v těchto orgánech jako zástupce státu,

je povinen prosazovat jeho zájmy a nesmí od příslušné obchodní

korporace pobírat odměnu, nestanoví-li zákon jinak. Zákaz pobírat

odměnu trvá i v době po skončení služebního poměru.



(2) Státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než

službu podle tohoto zákona pouze s předchozím písemným souhlasem

služebního orgánu; toto omezení neplatí v případech podle § 64 a 65 a

při výkonu vazby. Toto omezení se rovněž nevztahuje na činnost

vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na

činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle jiného zákona pro soud

nebo jiný správní úřad než ten, ve kterém vykonává službu, na činnost v

poradních orgánech vlády a jejich orgánech, činnost v poradních nebo

jiných orgánech ústředního správního úřadu nebo ve zvláštních orgánech,

které podle jiného zákona vykonávají státní správu, a na správu

vlastního majetku.



§ 82



(1) Představenému nepřísluší vykonávat právo na stávku.



(2) Požadavky týkající se služebních vztahů státních zaměstnanců

uplatňované představenými musí být bez zbytečného odkladu a průtahů

projednány ve smírčím řízení. Ve smírčím řízení jednají představení

nebo jejich zástupci a za služební úřad služební orgán nebo státní

zaměstnanec, do jehož oboru služby tato záležitost spadá, anebo

zástupce.



§ 83



Zákaz konkurence



(1) Vláda může v rámci systemizace stanovit služební místa

představených, pro která lze stanovit nebo sjednat zákaz konkurence.

Vláda může v rámci systemizace dále stanovit služební místa státních

zaměstnanců, na kterých se rozhoduje o zadávání veřejných zakázek nebo

při výkonu práv a povinností zprostředkovatele při realizaci dotační

politiky, pro která lze stanovit nebo sjednat zákaz konkurence.



(2) Zákaz konkurence lze státnímu zaměstnanci stanovit při jmenování na

služební místo představeného podle odstavce 1. Zákaz konkurence lze

stanovit jen na určitou dobu počínající dnem skončení služebního

poměru, nejdéle však na dobu 1 roku ode dne odvolání ze služebního

místa představeného nebo ode dne uplynutí doby jmenování na služební

místo představeného na dobu určitou.



(3) Zákaz konkurence lze státnímu zaměstnanci stanovit při zařazení na

služební místo podle odstavce 1. V tomto případě lze zákaz konkurence

stanovit jen na určitou dobu počínající dnem skončení služebního

poměru, nejdéle však na dobu 6 měsíců ode dne skončení zařazení na

takové služební místo.



(4) Zákaz konkurence po jmenování nebo zařazení na služební místo podle

odstavce 1 lze sjednat dohodou.



(5) Po dobu trvání zákazu konkurence přísluší bývalému státnímu

zaměstnanci peněžité vyrovnání ve výši průměrného výdělku, kterého

dosahoval na služebním místě podle odstavce 1. Peněžité vyrovnání je

splatné pozadu za měsíční období.



(6) Osoba, která zákaz konkurence poruší, je povinna vrátit služebnímu

úřadu dvojnásobek poměrné části peněžitého vyrovnání, která se určí

počtem dnů od počátku porušení zákazu konkurence do konce jeho trvání.



(7) Zákaz konkurence se nevztahuje na podnikatelskou činnost

vykonávanou jako svobodné povolání podle jiného zákona.



Příkaz k výkonu služby



§ 84



(1) Služební úkoly ukládá a jejich plnění řídí a kontroluje příslušný

člen vlády, vedoucí Úřadu vlády a představený.



(2) Člen vlády může státním zaměstnancům zařazeným v příslušném útvaru

Úřadu vlády ukládat služební úkoly a jejich plnění řídit a kontrolovat,

pokud jej vláda pověřila zabezpečováním úkolů, které jinak spadají do

působnosti Úřadu vlády. Je-li takovým útvarem sekce, považuje se

náměstek pro řízení sekce za náměstka tohoto člena vlády.



(3) Příkazy k výkonu služby je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci ten,

kdo je uveden v odstavci 1 anebo 2, nebo ten, o němž tak stanoví jiný

zákon; představený je oprávněn státním zaměstnancům dávat tyto příkazy

v rozsahu stanoveném služebním předpisem.



(4) Ten, kdo je uveden v odstavci 3, není oprávněn přikázat podřízenému

státnímu zaměstnanci, aby plnil služební úkol, který má podle jiného

právního předpisu, služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně sám;

to neplatí v případě zastupování.



§ 85



(1) Má-li státní zaměstnanec za to, že příkaz je v rozporu s právním

předpisem nebo služebním předpisem, je povinen na to upozornit

bezprostředně nadřízeného představeného, vyššího představeného,

vedoucího služebního úřadu, příslušného člena vlády nebo vedoucího

Úřadu vlády dříve, než tento příkaz začne plnit. Nedojde-li k nápravě,

je státní zaměstnanec povinen na tento rozpor písemně upozornit.



(2) Trvá-li bezprostředně nadřízený představený, vyšší představený,

vedoucí služebního úřadu, příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády

přes písemné upozornění na splnění příkazu, je povinen vydat příkaz

státnímu zaměstnanci písemně. Písemné upozornění a písemný příkaz se

založí do osobního spisu státního zaměstnance; o tomto postupu se

neprodleně písemně vyrozumí náměstek pro státní službu.



(3) Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz, spáchal-li by jeho splněním

trestný čin nebo správní delikt.



(4) Odstavce 1 až 3 se použijí přiměřeně i v případě, má-li státní

zaměstnanec za to, že služební předpis je v rozporu s právním

předpisem.



(5) Odstavce 1 až 4 platí obdobně i pro zaměstnance v pracovním poměru

vykonávajícího činnosti podle § 5 a pro osobu ve služebním poměru podle

jiného zákona zařazenou k výkonu služby ve služebním úřadu.



§ 86



Ocenění za příkladný výkon služby



(1) Služební orgán může státnímu zaměstnanci přiznat ocenění za

příkladný výkon služby.



(2) Oceněním za příkladnou službu je písemná pochvala nebo věcný dar.



(3) Záznam o přiznání ocenění za příkladnou službu se založí do

osobního spisu státního zaměstnance. Hodnota věcného daru nesmí

překročit v kalendářním roce částku 5 000 Kč.



(4) Služební orgán může státnímu zaměstnanci poskytnout peněžitou

odměnu, kterou ocení významný skutek s projevem osobní odvahy a

statečnosti nebo poskytnutí pomoci při předcházení, likvidaci nebo

odstraňování událostí, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo

život. Odměnu lze dále poskytnout i při životním nebo pracovním jubileu

a při prvním skončení služebního poměru po přiznání invalidního důchodu

pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod.



ČÁST ČTVRTÁ



KÁRNÁ ODPOVĚDNOST



§ 87



Služební kázeň



Služební kázní se rozumí řádné plnění povinností státního zaměstnance

vyplývajících mu z právních předpisů, které se vztahují ke službě v jím

vykonávaném oboru služby, ze služebních předpisů a z příkazů.



§ 88



Kárné provinění



(1) Zaviněné porušení služební kázně je kárným proviněním.



(2) Státní zaměstnanec odpovídá za kárné provinění. Za kárné provinění

neodpovídá náměstek pro státní službu.



(3) Drobné nedostatky ve službě může představený nebo služební orgán

vyřídit tak, že je státnímu zaměstnanci ústně nebo písemně vytkne.

Písemná výtka se založí do osobního spisu státního zaměstnance na dobu

1 roku; po uplynutí této doby se z osobního spisu státního zaměstnance

vyřadí.



§ 89



Kárné opatření



(1) Za kárné provinění lze uložit státnímu zaměstnanci kárné opatření.



(2) Kárným opatřením je



a) písemná důtka,



b) snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců,



c) odvolání ze služebního místa představeného, nebo



d) propuštění ze služebního poměru.



(3) Při určení druhu kárného opatření se přihlédne k závažnosti kárného

provinění, zejména ke způsobu jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho

následků, k okolnostem, za nichž bylo spácháno, k míře zavinění,

pohnutkám, dosavadnímu přístupu státního zaměstnance k dodržování

služební kázně a k tomu, zda mu již za kárné provinění bylo v minulosti

uloženo kárné opatření. Kárné opatření odvolání ze služebního místa

představeného nebo propuštění ze služebního poměru lze uložit jen za

zvlášť závažné kárné provinění, zejména pokud státní zaměstnanec

porušoval služební kázeň dlouhodobě, svým jednáním způsobil zvlášť

závažný následek nebo jednal ze zavrženíhodných pohnutek.



(4) Za více kárných provinění státního zaměstnance projednaných ve

společném řízení se uloží kárné opatření podle nejzávažnějšího kárného

provinění.



(5) Kárné opatření nelze uložit, byl-li státní zaměstnanec za týž

skutek pravomocně potrestán soudem nebo jiným správním orgánem.



(6) Od uložení kárného opatření lze v rozhodnutí o kárném provinění

upustit, jestliže k nápravě státního zaměstnance postačí samotné

projednání kárného provinění.



(7) Rozhodnutí o uložení kárného opatření, které je v právní moci, se

založí do osobního spisu státního zaměstnance.



§ 90



Zánik kárné odpovědnosti



Kárná odpovědnost státního zaměstnance za kárné provinění zaniká,

jestliže do 1 roku od jeho spáchání nebylo zahájeno kárné řízení.



Výkon kárné pravomoci



§ 91



(1) Kárnou pravomoc vykonávají kárné komise prvního stupně a kárné

komise druhého stupně.



(2) Členy kárné komise složené ze státních zaměstnanců jmenuje a

odvolává příslušný služební orgán; komise má 3 členy. Nejméně 1 člen

kárné komise musí mít vysokoškolské vzdělání v oboru právo v

magisterském studijním programu. Kárné komisi předsedá nejvýše služebně

postavený státní zaměstnanec. Je-li v kárné komisi více stejně služebně

postavených státních zaměstnanců, určí se z nich předseda komise losem.



(3) Členem kárné komise nemůže být státní zaměstnanec, kterému bylo

pravomocně uloženo kárné opatření, pokud nebylo zahlazeno, nebo který

byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který nezakládá ztrátu

bezúhonnosti podle tohoto zákona, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo

se na státního zaměstnance nehledí, jako by nebyl odsouzen.



(4) Služební orgán člena kárné komise odvolá, vznikla-li překážka

členství v kárné komisi podle odstavce 3. Služební orgán může odvolat

člena kárné komise, pokud o to člen kárné komise požádá z vážných

pracovních, osobních, rodinných nebo zdravotních důvodů.



(5) Kárná komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a

usnesení přijímá většinou hlasů. Člen kárné komise se nesmí zdržet

hlasování. Člen kárné komise se při svém rozhodování v kárném řízení

neřídí příkazy představených a činnost v kárné komisi mu nesmí být na

újmu.



(6) Jednotlivými úkony v kárném řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí,

mohou být pověřeni státní zaměstnanci zařazení ve služebním úřadu,

kteří nejsou členy komise.



§ 92



(1) Kárná komise prvního stupně se zřizuje ve služebním úřadu, jestliže

v něm službu vykonává alespoň 25 státních zaměstnanců. Nelze-li ve

služebním úřadu zřídit kárnou komisi prvního stupně, je příslušná kárná

komise prvního stupně zřízená u nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li

služební úřad nadřízený služební úřad, je příslušná kárná komise

prvního stupně zřízená v Ministerstvu vnitra.



(2) Kárnou pravomoc vůči vedoucímu služebního úřadu vykonává kárná

komise prvního stupně zřízená u nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li

služební úřad nadřízený služební úřad, vykonává kárnou pravomoc kárná

komise prvního stupně zřízená v Ministerstvu vnitra.



§ 93



Kárná komise druhého stupně se zřizuje v Ministerstvu vnitra.



Kárné řízení



§ 94



(1) Kárné řízení zahajuje z moci úřední kárná komise na základě podnětu

služebního orgánu, a to i služebního orgánu v nadřízeném služebním

úřadu, nebo náměstka pro státní službu anebo představeného, a to i

vyššího představeného. Jde-li o kárné provinění vedoucího služebního

úřadu, zahajuje se řízení na základě podnětu služebního orgánu v

nadřízeném služebním úřadu, a nemá-li služební úřad nadřízený služební

úřad, na základě podnětu náměstka pro státní službu.



(2) Podnět k zahájení kárného řízení z moci úřední, jde-li o kárné

provinění státního tajemníka nebo náměstka pro řízení sekce, může podat

i příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády.



§ 95



Podnět k zahájení kárného řízení kromě údajů potřebných k identifikaci

státního zaměstnance obsahuje



a) označení služebního úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává

službu,



b) popis skutku, kterým měla být porušena služební kázeň, a



c) označení důkazů.



§ 96



(1) Jestliže se státní zaměstnanec dopustil více kárných provinění,

projednávají se ve společném řízení.



(2) Na státního zaměstnance se do doby, než je o jeho vině pravomocně

rozhodnuto, hledí, jako by byl nevinen.



(3) Kárná komise se nejprve usnáší o tom, zda státní zaměstnanec

spáchal kárné provinění, a posléze o tom, jaké kárné opatření se mu

uloží.



(4) Kárná komise zastaví řízení o kárném provinění, jestliže zjistí, že



a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není kárným

proviněním,



b) skutek nespáchal státní zaměstnanec,



c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo státnímu zaměstnanci

prokázáno,



d) odpovědnost za kárné provinění zanikla,



e) státní zaměstnanec byl za týž skutek již pravomocně potrestán

rozhodnutím soudu nebo správního orgánu,



f) státní zaměstnanec zemřel nebo přestal být státním zaměstnancem,



g) věc byla po zahájení řízení postoupena jinému správnímu orgánu nebo

orgánu činnému v trestním řízení.



(5) V případech podle odstavce 4 písm. a) až c) se usnesení účastníkovi

řízení oznamuje, jinak se pouze poznamená do spisu.



§ 97



Zahlazení kárného opatření



(1) Na státního zaměstnance se hledí, jako by nebyl za kárné provinění

postižen, po uplynutí



a) 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, byla-li jím uložena

písemná důtka,



b) 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, bylo-li jím uloženo

snížení platu, nebo



c) 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí v ostatních případech.



(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření po zahlazení kárného opatření

přestávají být součástí osobního spisu státního zaměstnance; to neplatí

v případě propuštění ze služebního poměru.



ČÁST PÁTÁ



PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY



HLAVA I



ROVNÉ ZACHÁZENÍ A ZÁKAZ DISKRIMINACE



§ 98



Na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve služebním poměru se § 16 a

17 zákoníku práce použijí obdobně.



HLAVA II



SLUŽEBNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU



§ 99



Služební doba



(1) Služební doba státních zaměstnanců a přestávka ve službě se řídí §

78, § 79 odst. 1 a 2, § 80 až 84, 88 a 89 zákoníku práce. Pracovní doba

podle zákoníku práce se pro účely tohoto zákona považuje za služební

dobu.



(2) Stanovená týdenní pracovní doba podle § 79 odst. 1 zákoníku práce

se pro účely tohoto zákona považuje za stanovenou služební dobu.



(3) Služební dobu rozvrhuje, kratší služební dobu povoluje a začátek a

konec služební doby určuje služební orgán; řídí se § 90 odst. 1, § 90

odst. 2 písm. a) a e), § 91 odst. 1 a 2, § 91 odst. 3 písm. c) až f), §

91 odst. 4 a 5, § 92 odst. 1 až 3 a § 96 zákoníku práce.



(4) Služební orgán stanoví služebním předpisem podrobnější pravidla pro

rozvržení služební doby včetně začátku a konce služební doby a pružného

rozvržení služební doby, a to i s ohledem na vytvoření předpokladů

sladění rodinného a osobního života s výkonem služby.



§ 100



Pružné rozvržení služební doby



(1) Pružné rozvržení služební doby může povolit služební orgán.



(2) Bylo-li pružné rozvržení služební doby povoleno, řídí se § 85, 97 a

98 zákoníku práce.



§ 101



Služební pohotovost



(1) Služební pohotovost nařizuje státnímu zaměstnanci písemně služební

orgán.



(2) Služba konaná v době služební pohotovosti nad stanovenou služební

dobu je službou přesčas.



§ 102



Služba přesčas a služba v noční době



(1) Služba přesčas a služba v noční době státních zaměstnanců se řídí §

93 a 94 zákoníku práce.



(2) Službu přesčas státnímu zaměstnanci nařizuje písemně služební

orgán.



§ 103



Dovolená a dodatková dovolená



(1) Dovolená státních zaměstnanců činí 5 týdnů v kalendářním roce;

jinak se řídí § 211 písm. a) a b) a § 212 až 223 zákoníku práce.



(2) Čerpání dovolené a dodatkové dovolené nařizuje písemně služební

orgán.



(3) Za dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené přísluší státnímu

zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku.



HLAVA III



SLUŽEBNÍ VOLNO



Překážky ve službě na straně státního zaměstnance a služební volno



§ 104



(1) Překážky ve službě na straně státního zaměstnance pro důležité

osobní překážky, překážky ve službě na straně státního zaměstnance z

důvodu obecného zájmu a společná ustanovení o překážkách ve službě na

straně státního zaměstnance se řídí § 191, 199 až 204 a 206 zákoníku

práce a nařízením vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných

důležitých osobních překážek v práci.



(2) Státnímu zaměstnanci přísluší za dobu překážky ve službě plat,

pokud jde o překážku, která se řídí



a) § 199 odst. 2 zákoníku práce a nařízením vlády, kterým se stanoví

okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, a je podle

těchto pracovněprávních předpisů placená,



b) § 203 odst. 2 zákoníku práce a je podle tohoto pracovněprávního

předpisu placená, nebo



c) § 204 zákoníku práce a je podle tohoto pracovněprávního předpisu

placená.



(3) Vláda může nařízením stanovit další překážky ve službě, za které

přísluší státnímu zaměstnanci plat.



§ 105



(1) Státnímu zaměstnanci lze na jeho žádost povolit čerpání neplaceného

služebního volna. Služební volno povoluje služební orgán.



(2) Povolení podle odstavce 1 má písemnou formu a musí v něm být

uvedena doba, na kterou bylo čerpání služebního volna povoleno.



§ 106



Překážky ve službě na straně služebního úřadu



(1) Za dobu, po kterou nemohl státní zaměstnanec konat službu pro

přechodnou závadu způsobenou dodávkou energie, chybnými podklady nebo

jinými provozními příčinami, mu přísluší plat.



(2) Za dobu, po kterou nemohl státní zaměstnanec konat službu v

důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů, mu přísluší plat.



(3) Za dobu, po kterou nemohl státní zaměstnanec konat službu pro jiné

překážky na straně služebního úřadu, než jsou uvedeny v odstavci 1, mu

přísluší plat.



HLAVA IV



VZDĚLÁVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ



§ 107



Prohlubování vzdělání



(1) Prohlubováním vzdělání je vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání,

vzdělávání představených a jazykové vzdělávání. Prohlubování vzdělání

státního zaměstnance se zaměřuje na jeho další odborný růst v jím

vykonávaném oboru služby včetně zdokonalování nebo získávání jazykových

znalostí.



(2) Prohlubování vzdělání státního zaměstnance se považuje za výkon

služby, za který přísluší státnímu zaměstnanci plat.



(3) Rozsah prohlubování vzdělání státního zaměstnance určuje služební

orgán, přitom vychází z výsledku služebního hodnocení státního

zaměstnance.



(4) Náklady vynaložené na prohlubování vzdělání nese služební úřad.



§ 108



Služební volno k individuálním studijním účelům



(1) Státnímu zaměstnanci přísluší v kalendářním roce služební volno k

individuálním studijním účelům v rozsahu 6 dnů výkonu služby.



(2) Čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům nařizuje

písemně služební orgán a stanovuje individuální vzdělávací cíl tohoto

služebního volna.



(3) Za dobu čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům

se státnímu zaměstnanci plat nekrátí.



Zvýšení vzdělání



§ 109



(1) Ke zvýšení vzdělání státního zaměstnance na náklady služebního

úřadu včetně služebního volna k tomuto vzdělání je třeba povolení

služebního orgánu. Zvýšením vzdělání se rozumí též jeho rozšíření.



(2) Při zvyšování vzdělání státního zaměstnance studiem na vyšší

odborné škole nebo vysoké škole anebo vysláním na studijní pobyt

přísluší státnímu zaměstnanci služební volno s náhradou platu ve výši

průměrného výdělku. Za vyslání na studijní pobyt se považuje i vyslání

národního experta do orgánu nebo instituce Evropské unie, jiné

mezinárodní organizace, mírové nebo záchranné operace anebo za účelem

humanitární pomoci v zahraničí.



(3) Rozsah úlev ve službě při zvýšení vzdělání státního zaměstnance se

řídí § 232 odst. 1 zákoníku práce; větší rozsah úlev nelze povolit.



(4) K účasti na přijímací zkoušce ke studiu přísluší státnímu

zaměstnanci služební volno v nezbytně nutném rozsahu.



(5) Náhrada platu nepřísluší za služební volno k účasti na



a) přijímací zkoušce,



b) opravné zkoušce, nebo



c) promoci nebo podobném závěrečném ceremoniálu.



§ 110



(1) Státní zaměstnanec, kterému bylo povoleno zvýšení vzdělání na

náklady služebního úřadu studiem na vyšší odborné škole nebo vysoké

škole, je povinen setrvat po ukončení studia ve služebním poměru po

dobu odpovídající době trvání studia.



(2) Státní zaměstnanec, kterému bylo povoleno zvýšení vzdělání na

náklady služebního úřadu vysláním na studijní pobyt, je povinen po

skončení studijního pobytu setrvat ve služebním poměru po dobu



a) 1 roku, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 20 000

Kč,



b) 2 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 30 000

Kč,



c) 4 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 50 000

Kč,



d) 5 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 100 000

Kč.



(3) Nesplní-li státní zaměstnanec povinnost setrvat ve služebním poměru

po dobu uvedenou v odstavcích 1 a 2, je povinen uhradit služebnímu

úřadu náklady spojené se studiem nebo vysláním na studijní pobyt.

Povinnost uhradit náklady mu vznikne i tehdy, jestliže jeho služební

poměr skončí v průběhu studia nebo vyslání na studijní pobyt.



(4) Náklady spojené se studiem nebo vysláním na studijní pobyt zahrnují

plat poskytnutý státnímu zaměstnanci za dobu služebního volna při

studiu nebo vyslání na studijní pobyt, náhradu cestovních výdajů, jakož

i další náklady uhrazené služebním úřadem v souvislosti se studiem nebo

vysláním na studijní pobyt. Celková výše nákladů, které je povinen

státní zaměstnanec uhradit, nesmí překročit částku



a) 100 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vyšší odborné

škole,



b) 150 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole v

bakalářském studijním programu nebo v programu celoživotního

vzdělávání,



c) 200 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole v

magisterském nebo doktorském studijním programu,



d) 500 000 Kč, jde-li o studijní pobyt.



(5) Splní-li státní zaměstnanec povinnost setrvat ve služebním poměru

jenom zčásti, úhrada nákladů spojených se studiem nebo vysláním na

studijní pobyt se poměrně sníží.



(6) Do doby setrvání státního zaměstnance ve služebním poměru se

nezapočítává



a) zproštění služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání

nebo z důvodu vazby,



b) zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské dovolené nebo

rodičovské dovolené.



§ 111



(1) Služební úřad kontroluje průběh a výsledky zvyšování vzdělání

státního zaměstnance; může zastavit poskytování úlev ve službě,

jestliže státní zaměstnanec



a) se stal dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu služby, pro kterou si

zvyšuje vzdělání; služební orgán mu však může poskytnout neplacené

služební volno, nebo



b) bez zavinění služebního úřadu neplní bez vážného důvodu povinnosti,

které má při zvyšování vzdělání.



(2) Povinnost státního zaměstnance k úhradě nákladů vynaložených

služebním úřadem na zvýšení vzdělání nevzniká, jestliže



a) služební orgán v průběhu zvyšování vzdělání zastavil poskytování

volna ke zvýšení vzdělání, protože státní zaměstnanec se bez svého

zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu služby, pro kterou si

zvyšoval vzdělání,



b) služební poměr skončil z některého z důvodů uvedených v § 72 odst. 1

písm. d) nebo na žádost státního zaměstnance zařazeného mimo výkon

služby podle § 62, nebo



c) služební úřad nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6

měsíců kvalifikaci státního zaměstnance, které na základě zvýšení

vzdělání dosáhl.



HLAVA V



NÁHRADY VÝDAJŮ V SOUVISLOSTI S VÝKONEM SLUŽBY



§ 112



Náhrada výdajů, které státním zaměstnancům vzniknou v souvislosti s

výkonem služby a při výkonu zahraniční služby, se řídí § 151 až 154, §

173 až 176 a § 178 až 189 zákoníku práce; nelze však použít možnost

ujednání v kolektivní dohodě ani v jiné smlouvě. Pravidelným

pracovištěm pro účely cestovních náhrad je adresa sídla služebního

úřadu nebo jeho organizačního útvaru nebo adresa jiného místa, ze které

státní zaměstnanec nejčastěji začíná cesty za účelem výkonu služby, a

byl-li sjednán výkon služby z jiného místa, též sjednaná adresa místa

jejího výkonu. Kde je v části sedmé zákoníku práce svěřena pravomoc

zaměstnavateli, vykonává tuto pravomoc služební orgán prostřednictvím

služebního předpisu.



HLAVA VI



BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY



§ 113



Bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby státních zaměstnanců se

řídí



a) § 101 až 108 a 323 zákoníku práce,



b) § 2 až 11 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci,



c) zákonem o ochraně veřejného zdraví,



d) zákonem o specifických zdravotních službách.



HLAVA VII



PODMÍNKY PRO VÝKON SLUŽBY A ZABEZPEČENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE



§ 114



Podmínky pro výkon služby



(1) Služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, vytváří

podmínky pro řádný a bezpečný výkon služby; za tím účelem zajišťuje

informace potřebné k řádnému výkonu služby a pracovnělékařské služby.



(2) Ustanovení § 225 zákoníku práce se použije obdobně.



(3) Služební úřad vytváří podmínky pro stravování státních zaměstnanců

a bývalých státních zaměstnanců-důchodců, které se řídí § 69

rozpočtových pravidel.



(4) Ve služebním úřadu konají na vhodných služebních místech službu

státní zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením; zákon

o zaměstnanosti se použije obdobně.



(5) Služební úřad zajistí bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů,

které státní zaměstnanec obvykle do služby nosí.



§ 115



Zabezpečení státního zaměstnance



(1) Státnímu zaměstnanci přísluší od služebního úřadu při skončení

služebního poměru z důvodu dlouhodobého neplnění předpokladu zdravotní

způsobilosti, k němuž došlo v souvislosti s výkonem služby, odchodné ve

výši dvanáctinásobku měsíčního platu.



(2) O odchodném rozhodne služební orgán.



(3) Není-li odchodné vyplaceno státnímu zaměstnanci v den skončení

služebního poměru, vyplatí se v nejbližším výplatním termínu určeném ve

služebním úřadu pro výplatu platu.



HLAVA VIII



PODMÍNKY PRO SLADĚNÍ RODINNÉHO A OSOBNÍHO ŽIVOTA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ S

VÝKONEM SLUŽBY A VÝKON SLUŽBY Z JINÉHO MÍSTA



§ 116



Podmínky pro sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s

výkonem služby



(1) Služební úřad vytváří podmínky pro sladění rodinného a osobního

života státních zaměstnanců s výkonem služby, zejména rozvržením

služební doby včetně stanovení začátku a konce služební doby a pružného

rozvržení služební doby, povolováním kratší služební doby, sjednáváním

možnosti vykonávat službu z jiného místa a zřizováním školských

zařízení za účelem předškolního vzdělávání nebo poskytováním péče o

dítě v dětské skupině podle jiného zákona.



(2) Nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu, služební orgán

povolí státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedokončilo

první stupeň základní školy, pružné rozvržení služební doby nebo kratší

služební dobu; to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a

osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud

nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který prokáže,

že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle jiného

právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické

osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká

závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).



§ 117



Výkon služby z jiného místa



(1) Nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu, služební orgán

může se státním zaměstnancem uzavřít dohodu o výkonu služby z jiného

místa, ve které se sjednají podmínky výkonu služby. Za místo výkonu

služby se považuje místo sjednané v dohodě o výkonu služby z jiného

místa.



(2) Při výkonu služby z jiného místa se na státního zaměstnance

nevztahuje úprava rozvržení služební doby.



(3) Při výkonu služby z jiného místa státnímu zaměstnanci při

důležitých osobních překážkách ve službě, které se řídí § 199 odst. 2

zákoníku práce a nařízením vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah

jiných důležitých osobních překážek v práci, nepřísluší náhrada platu,

s výjimkou překážek uvedených v bodech 5, 7 a 10 přílohy k tomuto

nařízení vlády, nebo jde-li o poskytování platu při dočasné

neschopnosti k výkonu služby; pro účely poskytování platu při dočasné

neschopnosti k výkonu služby platí pro tohoto státního zaměstnance

stanovené rozvržení služební doby do směn, které služební orgán pro

tento účel stanoví služebním předpisem.



(4) Při výkonu služby z jiného místa státnímu zaměstnanci nepřísluší



a) plat nebo náhradní volno za službu přesčas,



b) náhradní volno nebo náhrada platu anebo příplatek za službu ve

svátek.



§ 118



Podmínky výkonu služby státních zaměstnankyň



Podmínky výkonu služby státní zaměstnankyně se řídí § 238 odst. 2

zákoníku práce.



Podmínky výkonu služby těhotných státních zaměstnankyň a státních

zaměstnankyň-matek



§ 119



Převedení těhotné státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která

kojí, nebo státní zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po

porodu, která vykonává službu, kterou nesmějí tyto zaměstnankyně

vykonávat, na jiné služební místo a zařazení této zaměstnankyně z noční

služby na denní službu se řídí § 239 zákoníku práce.



§ 120



Zařazení státní zaměstnankyně pečující o dítě k výkonu služby ve

směnách a omezení výkonu služby přesčas státní zaměstnankyně se řídí §

241 zákoníku práce; to platí též pro státního zaměstnance pečujícího o

dítě.



§ 121



Mateřská a rodičovská dovolená a přestávky ke kojení



(1) Mateřská dovolená státní zaměstnankyně a rodičovská dovolená státní

zaměstnankyně nebo státního zaměstnance se řídí § 195 až 198 zákoníku

práce.



(2) Přestávky ke kojení se řídí § 242 odst. 1 a 2 zákoníku práce.



(3) Přestávky ke kojení se započítávají do doby výkonu služby. Po dobu

přestávek ke kojení se plat nekrátí.



ČÁST ŠESTÁ



NÁHRADA ŠKODY, SLUŽEBNÍ ÚRAZ A NEMOC Z POVOLÁNÍ



§ 122



Předcházení škodám



(1) Vytváření podmínek státním zaměstnancům k předcházení škodám,

kontrola, zda státní zaměstnanci plní své služební úkoly tak, aby

nedocházelo ke škodám, a kontrola věcí, které státní zaměstnanci

vnášejí nebo odnášejí ze služebního působiště, se řídí zákoníkem práce.

Pracovním řádem se pro tyto účely rozumí služební předpis.



(2) Povinnosti státního zaměstnance při předcházení škodám se řídí

zákoníkem práce.



§ 123



Odpovědnost státního zaměstnance za škodu



(1) Odpovědnost státního zaměstnance za škodu, kterou způsobil

služebnímu úřadu, se řídí zákoníkem práce.



(2) Služební orgán stanoví služebním předpisem okruh činností, pro

jejichž výkon je nezbytné uzavření dohody o hmotné odpovědnosti.



§ 124



Odpovědnost služebního úřadu za škodu a zabezpečení státního

zaměstnance při služebním úrazu nebo nemoci z povolání



(1) Odpovědnost služebního úřadu za škodu vzniklou státnímu zaměstnanci

se řídí zákoníkem práce. Vnitřním předpisem se pro tyto účely rozumí

služební předpis. Zabezpečení státního zaměstnance při služebním úrazu

nebo nemoci z povolání se řídí zákoníkem práce.



(2) Služebním úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí pracovní úraz.



(3) Služební úřad odpovídá za škodu způsobenou státnímu zaměstnanci na

jeho majetku, pokud mu tato škoda byla způsobena pro plnění jeho

služebních úkolů.



§ 125



Zvláštní odpovědnost služebního úřadu za škodu



Služební úřad nahradí škodu osobě, která poskytla státnímu zaměstnanci

na jeho žádost nebo s jeho vědomím pomoc při plnění jeho služebních

úkolů; této odpovědnosti se zprostí jen tehdy, způsobí-li si poškozený

tuto škodu úmyslně.



ČÁST SEDMÁ



SOCIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ



Základní ustanovení



§ 126



Zdravotní pojištění, nemocenské pojištění a důchodové pojištění

státních zaměstnanců upravují jiné zákony.



§ 127



Sociální zajištění státního zaměstnance zahrnuje plat při dočasné

neschopnosti k výkonu služby.



§ 128



Plat při dočasné neschopnosti k výkonu služby



(1) Státnímu zaměstnanci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu

služby, přísluší v době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu

služby za dny, které jsou dny výkonu služby, plat ve snížené výši, a to

ve výši 60 %, s výjimkou prvních 3 dnů, které jsou dny výkonu služby,

za které plat při dočasné neschopnosti k výkonu služby nepřísluší.



(2) Plat stanovený podle odstavce 1 se snižuje o 50 %, jde-li o

případy, kdy nemocenské podle právních předpisů o nemocenském pojištění

náleží ve výši 50 %; plat stanovený podle odstavce 1 nepřísluší

státnímu zaměstnanci, který si úmyslně přivodil dočasnou neschopnost k

výkonu služby.



(3) Dočasnou neschopností k výkonu služby se pro účely tohoto zákona

rozumí uznaná dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa.



ČÁST OSMÁ



INFORMOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A PROJEDNÁNÍ VĚCÍ SLUŽBY, ODBOROVÉ

ORGANIZACE, RADA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ZÁSTUPCE STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ

PRO BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ



HLAVA I



INFORMOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A PROJEDNÁNÍ VĚCÍ SLUŽBY



§ 129



Základní ustanovení



(1) Státní zaměstnanci mají právo na informace a projednání v

záležitostech výkonu služby a podmínek jejího výkonu.



(2) Projednáním se rozumí jednání mezi služebním úřadem a státními

zaměstnanci, v němž mají možnost zaujmout své stanovisko k projednávané

věci za účelem dosažení shody.



(3) Služební úřad je povinen informovat státní zaměstnance a jednat s

nimi přímo. Působí-li ve služebním úřadu odborová organizace, zajišťuje

informování a projednání vůči všem státním zaměstnancům.



(4) Nepůsobí-li ve služebním úřadu odborová organizace, zajišťuje

informování a projednání vůči všem státním zaměstnancům rada státních

zaměstnanců, jestliže byla zvolena, a projednání v záležitostech

bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby zajišťují zástupci

státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby,

jestliže byli zvoleni.



§ 130



Informování státních zaměstnanců



(1) Služební úřad je povinen informovat státní zaměstnance o



a) pravděpodobném vývoji zaměstnanosti ve služebním úřadu,



b) početním stavu a struktuře státních zaměstnanců ve služebním úřadu,



c) základních podmínkách výkonu služby a jejich změně.



(2) Informování státních zaměstnanců za služební úřad zajišťuje

služební orgán a představení.



§ 131



Projednání se státními zaměstnanci



(1) Služební úřad je povinen se státními zaměstnanci projednat otázky

bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby v rozsahu stanoveném §

101 až 108 zákoníku práce a § 2 až 11 zákona o zajištění dalších

podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.



(2) Účast státních zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany

zdraví při výkonu služby, jde-li o činnost zástupců pro bezpečnost a

ochranu zdraví při výkonu služby nebo o přímé jednání nebo poskytování

informací státním zaměstnancům, se řídí § 108 zákoníku práce.



(3) Projednání se státními zaměstnanci za služební úřad zajišťuje

služební orgán a představení.



HLAVA II



ODBOROVÉ ORGANIZACE



§ 132



(1) Služební úřad je povinen informovat příslušnou odborovou organizaci

o záležitostech uvedených v § 130 a projednat s ní záležitosti uvedené

v § 131.



(2) Odborová organizace je dále oprávněna zejména



a) projednat a zaujmout stanovisko k podkladům potřebným k sestavení

organizační struktury služebního úřadu,



b) dostat zprávu o osobách nově přijatých do služebního poměru,



c) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům rozhodnutí týkajících se

změn a skončení služebního poměru,



d) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům služebních předpisů, které

mají být vydány služebním orgánem a týkající se služebního úřadu, v

němž odborová organizace působí,



e) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na zlepšení podmínek

výkonu služby a tyto návrhy předkládat,



f) být přítomna při konání úřednické zkoušky,



g) být zúčastněna v poradních orgánech služebního orgánu,



h) vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při

výkonu služby v rozsahu a za podmínek vyplývajících z § 322 zákoníku

práce.



(3) Služební orgán je povinen s odborovou organizací projednat návrhy



a) ve věcech systemizace služebních úřadů,



b) na zlepšení podmínek výkonu služby,



c) služebních předpisů, které se týkají více služebních úřadů.



(4) Odborová organizace má právo vyjadřovat se ke všem návrhům právních

předpisů týkajících se státních zaměstnanců.



(5) Služební orgány jsou povinny zajistit, aby odborové organizace

mohly vykonávat oprávnění podle tohoto zákona.



(6) Za odborovou organizaci jedná orgán určený jejími stanovami.



§ 133



(1) Odborová organizace působí ve služebním úřadu a má právo jednat,

jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové

vykonávají ve služebním úřadu službu ve služebním poměru.



(2) Oprávnění odborové organizace ve služebním úřadu vznikají dnem

následujícím po dni, kdy služebnímu orgánu oznámila, že splňuje

podmínky podle odstavce 1; přestane-li odborová organizace tyto

podmínky splňovat, je povinna to služebnímu orgánu bez zbytečného

odkladu oznámit.



(3) Působí-li ve služebním úřadu více odborových organizací, je

služební úřad povinen v případech týkajících se všech nebo většího

počtu státních zaměstnanců, kdy tento zákon vyžaduje informování nebo

projednání s odborovou organizací, plnit tyto povinnosti vůči všem

odborovým organizacím, nedohodne- li se s nimi na jiném způsobu

informování nebo projednání.



(4) Působí-li ve služebním úřadu více odborových organizací, jedná za

státní zaměstnance ve vztahu k jednotlivým státním zaměstnancům

odborová organizace, jejímž je státní zaměstnanec členem. Za státního

zaměstnance, který není odborově organizován, jedná ve služebních

vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří vykonávají

ve služebním úřadu službu, neurčí-li tento státní zaměstnanec jinak.



HLAVA III



RADA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ZÁSTUPCE STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ PRO

BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ



§ 134



(1) Státní zaměstnanci ve služebním úřadu, v němž nepůsobí odborová

organizace, si mohou zvolit radu státních zaměstnanců a zástupce

státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby.



(2) Služební úřad informuje radu státních zaměstnanců o záležitostech

podle § 130.



(3) Rada státních zaměstnanců má právo na informace podle § 130 a dále

je oprávněna se služebním úřadem projednat opatření v souvislosti s

organizačními změnami.



(4) Služební úřad projedná se zástupci státních zaměstnanců pro

bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby záležitosti v rozsahu

stanoveném v § 131.



(5) Služební orgán je povinen zajistit, aby rada státních zaměstnanců a

zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při

výkonu služby mohli vykonávat oprávnění, která jim jsou tímto zákonem

stanovena.



(6) Oprávnění podle § 130 a 131 a podle odstavce 3 nelze dále

rozšiřovat.



§ 135



(1) Radu státních zaměstnanců lze zvolit ze státních zaměstnanců ve

služebním úřadu, v němž vykonává službu více než 25 státních

zaměstnanců. Rada státních zaměstnanců má nejméně 3, nejvýše však 15

členů; počet jejích členů musí být lichý.



(2) Zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při

výkonu služby lze zvolit ze státních zaměstnanců ve služebním úřadu, v

němž vykonává službu více než 10 státních zaměstnanců; jejich celkový

počet závisí na celkovém počtu státních zaměstnanců a na riziku

vykonávané služby. Jednoho zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost

a ochranu zdraví při výkonu služby lze však ustavit nejvýše pro 10

státních zaměstnanců.



(3) Počet členů rady státních zaměstnanců a počet zástupců státních

zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby určí

služební orgán po projednání s volební komisí.



§ 136



(1) Pro volby rady státních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců

pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby je rozhodný počet

státních zaměstnanců vykonávajících službu ve služebním úřadu v den

podání písemného návrhu na vyhlášení voleb.



(2) Funkční období rady státních zaměstnanců a zástupce státních

zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby trvá 3

roky.



(3) Rada státních zaměstnanců zvolí ze svých členů na svém prvním

zasedání předsedu a informuje o tom služební orgán a státní

zaměstnance.



§ 137



(1) Působí-li při přechodu výkonu práv a povinností ze služebního

poměru mezi služebními úřady i u přejímajícího služebního úřadu rada

státních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a

ochranu zdraví při výkonu služby, přejímající služební úřad plní tímto

zákonem stanovené povinnosti vůči oběma radám státních zaměstnanců a

zástupcům státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při

výkonu služby, nedohodnou-li se mezi sebou a služebním orgánem jinak.



(2) Rady státních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro

bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby plní povinnosti podle §

134 až do dne, kdy jim skončí funkční období. Jestliže před skončením

funkčního období počet členů jedné z rad státních zaměstnanců klesl na

méně než 3, přebírá její funkci zbývající rada státních zaměstnanců.



§ 138



(1) Rada státních zaměstnanců a funkce zástupce státních zaměstnanců

pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby zaniká dnem



a) kdy odborová organizace služebnímu orgánu prokáže, že vznikla a že

ve služebním úřadu působí,



b) skončení funkčního období,



c) převodu služebního úřadu do jiného služebního úřadu, pokud v

převáděném služebním úřadu nebo v přejímajícím služebním úřadu působí

odborová organizace, nebo



d) zrušení služebního úřadu.



(2) Rada státních zaměstnanců dále zaniká dnem, kdy počet členů rady

zaměstnanců klesne na méně než 3.



(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 předá rada státních

zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu

zdraví při výkonu služby veškeré podklady související s výkonem funkce

služebnímu orgánu, který je uschová po dobu 5 let ode dne zániku funkce

rady státních zaměstnanců nebo funkce zástupce státních zaměstnanců pro

bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby.



(4) Členství v radě státních zaměstnanců a funkce zástupce státních

zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby končí

rovněž dnem



a) vzdání se funkce, nebo



b) skončení služebního poměru.



§ 139



(1) Volby rady státních zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost a ochranu

zdraví při výkonu služby se řídí 283 až 285 zákoníku práce s tím, že

radou zaměstnanců se rozumí rada státních zaměstnanců, zástupcem pro

oblast bezpečnosti a ochranu zdraví při práci se rozumí zástupce pro

bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby, zaměstnavatelem se

rozumí služební úřad, v němž vykonává státní zaměstnanec službu,

zaměstnanci se rozumí státní zaměstnanci, kteří vykonávají ve služebním

úřadu službu, pracovním poměrem se rozumí služební poměr a pracovní

cestou se rozumí služební cesta.



(2) Volby rady státních zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost a ochranu

zdraví při výkonu služby vyhlašuje služební orgán.



HLAVA IV



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 140



(1) Členové odborových orgánů, členové rady státních zaměstnanců a

zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při

výkonu služby nesmějí být pro výkon své činnosti diskriminováni nebo

znevýhodněni ani zvýhodněni.



(2) Služební poměr nesmí být skončen z důvodu výkonu funkce v odborové

organizaci, radě státních zaměstnanců nebo zástupce státních

zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby.



§ 141



(1) Služební úřad je povinen poskytnout k výkonu činnosti podle § 131,

§ 132 odst. 1 a 2 a § 134 odst. 4 odborové organizaci nebo radě

státních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnanců pro bezpečnost a

ochranu zdraví při výkonu služby pravdivé a úplné informace a podklady

včas a přihlížet k jejich stanoviskům. Na požádání je povinen

poskytnout informace písemně. Odborová organizace nebo rada státních

zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu

zdraví při výkonu služby a v případě uvedeném v § 129 odst. 3 větě

první státní zaměstnanci mají právo požadovat na služebním úřadu

doplnění informací a odpovědi na položené otázky.



(2) Služební úřad je povinen umožnit státním zaměstnancům konání voleb

do orgánů odborové organizace, voleb členů rad státních zaměstnanců a

zástupců státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při

výkonu služby, a vytvořit podmínky pro řádný výkon jejich činnosti,

zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném

rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na

údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady.



(3) Služební úřad je povinen poskytnout členům volební komise, členům

odborové organizace, členům rad státních zaměstnanců a zástupcům

státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby

k výkonu jejich činnosti podle tohoto zákona služební volno v nezbytně

nutném rozsahu; za dobu uvolnění jim přísluší plat.



§ 142



(1) Odborová organizace působící ve služebním úřadu, rada státních

zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu

zdraví při výkonu služby jsou povinni vhodným způsobem informovat

státní zaměstnance o své činnosti a o obsahu a závěrech informací a

projednání se služebním úřadem.



(2) Členové odborové organizace, členové rad státních zaměstnanců a

zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při

výkonu služby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o

nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti

mohlo dojít k prozrazení utajovaných informací nebo porušení

oprávněných zájmů služebního úřadu nebo státních zaměstnanců. Povinnost

podle věty první trvá po dobu 1 roku po skončení výkonu jejich funkce,

pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.



§ 143



Kolektivní dohoda



(1) Ke zlepšení podmínek výkonu služby, zejména zdravotních, sociálních

nebo kulturních, je možné v kolektivní dohodě upravit práva státních

zaměstnanců, jakož i práva a povinnosti stran této dohody.



(2) Kolektivní dohodu smí za státní zaměstnance uzavřít pouze odborová

organizace.



(3) Postup při uzavírání kolektivní dohody se řídí § 8 zákona o

kolektivním vyjednávání. Platnost a účinnost kolektivní dohody se řídí

§ 26 zákoníku práce. Řešení kolektivních sporů se řídí § 10 až 26

zákona o kolektivním vyjednávání s tím, že za



a) podnikovou kolektivní smlouvu se považuje kolektivní dohoda uzavřená

mezi služebním orgánem nebo více služebními orgány a odborovou

organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u služebního

úřadu,



b) kolektivní smlouvu vyššího stupně se považuje kolektivní dohoda

uzavřená mezi vládou a odborovou organizací nebo odborovými

organizacemi,



c) stávku ve sporu za uzavření kolektivní smlouvy se považuje stávka za

uzavření kolektivní dohody,



d) pracovněprávní nároky se považují nároky ze služebního poměru.



ČÁST DEVÁTÁ



ODMĚŇOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ



§ 144



Obecná ustanovení o platu a odměně za služební pohotovost



(1) Odměňování státních zaměstnanců se řídí zákoníkem práce, není-li

stanoveno jinak.



(2) Kde se v zákoníku práce používá pojem



a) zaměstnanec, rozumí se tím pro účely tohoto zákona státní

zaměstnanec,



b) vedoucí zaměstnanec, rozumí se tím pro účely tohoto zákona

představený,



c) zaměstnavatel, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební orgán,



d) pracovní poměr, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební

poměr,



e) výkon práce, rozumí se tím pro účely tohoto zákona výkon služby,



f) plat za práci přesčas, rozumí se tím pro účely tohoto zákona plat za

službu přesčas,



g) příplatek za práci v sobotu a v neděli, rozumí se tím pro účely

tohoto zákona příplatek za službu v sobotu a v neděli,



h) příplatek za noční práci, rozumí se tím pro účely tohoto zákona

příplatek za službu v noční době,



i) příplatek za práci ve svátek, rozumí se tím pro účely tohoto zákona

příplatek za službu ve svátek,



j) příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, rozumí se tím

pro účely tohoto zákona příplatek za službu ve ztíženém pracovním

prostředí,



k) pracovní pohotovost, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební

pohotovost.



§ 145



Zvláštní ustanovení o platovém tarifu a platových třídách



(1) První až čtvrtá platová třída stanovená zákoníkem práce se v

případě státních zaměstnanců nepoužijí. Výši platových tarifů s

přihlédnutím k povinnostem a omezením při výkonu služby a k jeho

významu a způsob jejich určení pro státní zaměstnance stanoví vláda

nařízením.



(2) Charakteristika platových tříd je uvedena v příloze č. 1 k tomuto

zákonu. Vláda na jejím základě stanoví nařízením katalog správních

činností a jejich zařazení podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti

do jednotlivých platových tříd.



(3) Pro nové služební místo státního zaměstnance, na kterém se mají

vykonávat činnosti neuvedené v katalogu správních činností, platovou

třídu stanoví služební orgán se souhlasem Ministerstva práce a

sociálních věcí a Ministerstva financí.



§ 146



Zvláštní ustanovení o příplatku za vedení



(1) Rozpětí příplatků za vedení stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.



(2) Vláda může nařízením stanovit závazná pravidla pro určení konkrétní

výše příplatků za vedení v rámci stanoveného rozpětí.



§ 147



Zvláštní ustanovení o příplatku za službu přesčas



K veškeré službě přesčas je přihlédnuto v platu představeného, který je

služebním orgánem nebo vedoucím zastupitelského úřadu.



§ 148



Zvláštní ustanovení o zvláštním příplatku



(1) Vláda nařízením stanoví pravidla pro určení konkrétní výše

zvláštního příplatku.



(2) Služební orgán služebním předpisem stanoví výši zvláštního

příplatku pro služební místa ve služebním úřadu.



§ 149



Zvláštní ustanovení o osobním příplatku



(1) Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit

nebo odejmout v závislosti na výsledku jeho služebního hodnocení.



(2) Státnímu zaměstnanci lze do jeho prvního služebního hodnocení

přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout osobní příplatek, a to na návrh

představeného.



§ 150



Zvláštní ustanovení o odměně



(1) Odměnou lze ocenit též dobrovolné převzetí splnění naléhavých

služebních úkolů za nepřítomného státního zaměstnance, pokud mu

nevznikl nárok na příplatek za vedení.



(2) Celkový úhrn odměn vyplacených státnímu zaměstnanci za kalendářní

rok činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a

nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v

případě představeného též příplatku za vedení, který mu lze jako

nejvýše přípustný přiznat podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.



§ 151



Zvláštní ustanovení o odměně za služební pohotovost



Výše odměny za služební pohotovost činí 10 % průměrného výdělku.



§ 152



Zvláštní ustanovení o platu některých služebních orgánů



(1) Výši platového tarifu, výši příplatku za vedení, poskytnutí odměny

a její výši a přiznání a výši osobního příplatku, jeho zvýšení, snížení

nebo odejmutí představenému na služebním místě náměstka pro státní

službu, vedoucího služebního úřadu v ústředních správních úřadech a

vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, určí

ten, kdo jej na dané služební místo jmenoval, podle této části a příloh

č. 1 a 2 k tomuto zákonu. Pokud služební orgán jmenovala na dané

služební místo vláda, může vláda pověřit jednáním podle věty první

příslušného člena vlády.



(2) U ostatních vedoucích služebních úřadů rozhodne o platových

náležitostech uvedených v odstavci 1 nadřízený služební orgán.



ČÁST DESÁTÁ



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



HLAVA I



OSOBNÍ SPIS, SLUŽEBNÍ PRŮKAZ, SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ A STÍŽNOST STÁTNÍHO

ZAMĚSTNANCE



§ 153



Osobní spis



(1) O služebním poměru státního zaměstnance se vede osobní spis, který

smí obsahovat jen písemnosti nezbytné pro služební poměr a hodnocení

státního zaměstnance.



(2) Do osobního spisu mají právo nahlížet služební orgán, jakož i

představení, kteří jsou státnímu zaměstnanci nadřízeni. Právo nahlížet

do osobního spisu, jakož i právo na pořízení opisu osobního spisu má

Ministerstvo vnitra, orgán inspekce práce, Úřad pro ochranu osobních

údajů, soud, státní zástupce, policejní orgán, Národní bezpečnostní

úřad a zpravodajská služba.



(3) Státní zaměstnanec a bývalý státní zaměstnanec mají právo nahlížet

do svého osobního spisu, činit si z něj výpisy a na náklady služebního

úřadu z něho požadovat opisy listin.



(4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření se po zahlazení kárného

opatření uchovává odděleně mimo osobní spis; pro nahlížení do

rozhodnutí se použije odstavec 2 obdobně.



§ 154



Služební průkaz



(1) Služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, vystaví

státnímu zaměstnanci služební průkaz. Služební průkaz osvědčuje, že

jeho držitel je státním zaměstnancem. Služební průkaz obsahuje



a) fotografii státního zaměstnance,



b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul

státního zaměstnance,



c) evidenční číslo státního zaměstnance,



d) označení služebního úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává

službu,



e) číslo služebního průkazu,



f) datum vystavení, popřípadě i datum platnosti služebního průkazu.



(2) Vzor služebního průkazu stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.



Služební hodnocení



§ 155



(1) Státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení.



(2) Služební hodnocení se provádí jednou ročně v prvním čtvrtletí

kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok. Obsahuje-li služební

hodnocení státního zaměstnance závěr o tom, že ve službě dosahoval

nevyhovující výsledky, další služební hodnocení se provede po uplynutí

6 měsíců ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním

hodnocením. Služební hodnocení se dále provádí, přechází-li státní

zaměstnanec na jiný služební úřad; služební hodnocení se zasílá novému

služebnímu orgánu státního zaměstnance.



(3) Služební hodnocení státního zaměstnance zahrnuje hodnocení



a) znalostí a dovedností,



b) výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v

souladu se stanovenými individuálními cíli,



c) dodržování služební kázně,



d) výsledků vzdělávání.



(4) Služební hodnocení musí obsahovat závěr o tom, zda státní

zaměstnanec dosahoval ve službě



a) vynikající výsledky,



b) dobré výsledky,



c) dostačující výsledky, nebo



d) nevyhovující výsledky.



(5) Služební hodnocení dále obsahuje stanovení individuálních cílů pro

další osobní rozvoj státního zaměstnance.



(6) Státnímu zaměstnanci se vydá stejnopis služebního hodnocení.



§ 156



(1) Služební hodnocení státního zaměstnance provádí bezprostředně

nadřízený představený v součinnosti se služebním orgánem, není-li dále

stanoveno jinak.



(2) Služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený

služební úřad, provádí náměstek pro státní službu, v ostatních

případech nadřízený služební orgán.



(3) Služební hodnocení státního tajemníka provádí náměstek pro státní

službu v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu

vlády.



(4) Služební hodnocení náměstka pro řízení sekce provádí státní

tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu

vlády.



(5) Služební hodnocení státních zaměstnanců zařazených v sekci pro

státní službu provádí personální ředitel sekce pro státní službu.

Služební hodnocení personálního ředitele sekce pro státní službu

provádí náměstek pro státní službu.



(6) Služební hodnocení náměstka pro státní službu provádí vláda nebo

ministr vnitra na základě pověření vlády.



Stížnost



§ 157



(1) Státní zaměstnanec může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech

služebního poměru písemnou stížnost služebnímu orgánu.



(2) Stížnost státního zaměstnance vyřizuje podle jejího obsahu

představený, který je státnímu zaměstnanci bezprostředně nadřízen, nebo

služební orgán, není-li dále stanoveno jinak.



(3) Stížnost státního zaměstnance nesmí vyřizovat představený nebo

služební orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený

představený nebo nadřízený služební orgán představeného nebo služebního

orgánu, vůči kterému směřuje.



(4) Stížnost státního zaměstnance, který je služebním orgánem, vyřizuje

nadřízený služební orgán.



(5) Stížnost státního zaměstnance musí být vyřízena písemně nejpozději

do 30 dnů od jejího podání.



§ 158



Státní zaměstnanec je oprávněn požádat o pomoc s řešením své stížnosti

odborovou organizaci, radu státních zaměstnanců a ve věcech týkajících

se bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby zástupce státních

zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby.



HLAVA II



ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽBY



§ 159



Základní ustanovení



(1) Ustanovení o řízení ve věcech služby se vztahují na rozhodování o



a) přijetí do služebního poměru,



b) zařazení na služební místo,



c) jmenování na služební místo představeného,



d) odměňování,



e) změně služebního poměru,



f) kárné odpovědnosti,



g) skončení služebního poměru,



h) odbytném,



i) odchodném,



j) jmenování a odvolání členem



1. zkušební komise,



2. kárné komise,



3. výběrové komise,



k) povolení



1. kratší služební doby,



2. volna k individuálním studijním účelům,



3. zvýšení vzdělání státního zaměstnance na náklady služebního úřadu

včetně volna k němu a zastavení poskytování tohoto volna,



4. výkonu jiné výdělečné činnosti než služby,



l) náhradě nákladů podle § 110,



m) zastavení poskytování úlev ve službě podle § 111.



(2) Ustanovení o řízení ve věcech služby ani ustanovení správního řádu

o správním řízení se nevztahují na rozhodování o



a) jmenování na služební místo představeného a odvolání z tohoto

služebního místa, pokud spadá do působnosti vlády,



b) vyslání na služební cestu,



c) zastupování státního zaměstnance nebo představeného,



d) zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost,



e) povolení pružného rozvržení služební doby,



f) nařízení služební pohotovosti, služby přesčas nebo ve dnech

pracovního klidu,



g) povolení neplaceného služebního volna,



h) čerpání dovolené a dodatkové dovolené,



i) prohlubování vzdělání,



j) služebním hodnocení státního zaměstnance.



§ 160



Použití správního řádu



Nestanoví-li zákon jinak, v řízení ve věcech služby se postupuje podle

správního řádu.



Účastníci řízení a rozhodující orgány



§ 161



Účastníkem řízení je



a) žadatel o přijetí do služebního poměru, nebo



b) státní zaměstnanec.



§ 162



(1) Ve věcech kárné odpovědnosti rozhoduje v prvním stupni kárná komise

prvního stupně.



(2) V ostatních věcech služby rozhoduje v prvním stupni příslušný

služební orgán.



(3) Pokud se rozhodnutí služebního orgánu má týkat působnosti jiného

služebního orgánu, lze ho vydat jen s jeho souhlasem.



(4) Nadřízeným služebním orgánem je



a) náměstek pro státní službu vůči vedoucímu služebního úřadu, který

nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi, personálnímu

řediteli sekce pro státní službu a ve věcech, v nichž rozhodl náměstek

pro státní službu,



b) vedoucí služebního úřadu vůči vedoucímu podřízeného služebního

úřadu,



c) státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu podřízeného

ministerstvu,

d) kárná komise druhého stupně ve věcech, v nichž



rozhodla kárná komise druhého stupně.



§ 163



Zvláštní ustanovení o vyloučení z projednávání a rozhodování věci



Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci

podle tohoto zákona se nepoužijí pro náměstka pro státní službu a

státního tajemníka.



§ 164



Zvláštní ustanovení o výběrovém řízení



(1) Pro výběrové řízení podle tohoto zákona se podmínka jeho oznámení v

hromadných sdělovacích prostředcích podle § 146 odst. 2 správního řádu

nepoužije. Ustanovení § 146 odst. 6 správního řádu se nepoužije.



(2) Na výběrovou komisi se vztahuje ustanovení správního řádu o řízení

před kolegiálním orgánem.



(3) O průběhu a výsledku výběrového řízení se sepisuje protokol.

Protokol obsahuje označení služebního orgánu, oboru služby a služebního

místa, kterého se výběrové řízení týkalo, jména a příjmení členů

výběrové komise, výsledek provedeného výběrového řízení v podobě pořadí

žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznamu žadatelů, kteří

ve výběrovém řízení neuspěli. Protokol musí dále obsahovat datum jeho

vyhotovení, podpis všech členů výběrové komise, poučení o možnosti

podat proti výsledku výběrového řízení námitky s uvedením lhůty pro

jejich podání a komu se podávají.



(4) Služební orgán bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí žadatele o

výsledku výběrového řízení. Žadatelé, kteří ve výběrovém řízení

neuspěli, mohou podat proti protokolu námitky do 5 dnů ode dne jeho

doručení. Námitky se podávají písemně, musí být z nich zřejmé, proti

jakému výběrovému řízení směřují, a musí obsahovat odůvodnění

nesouhlasu s výsledkem výběrového řízení.



(5) Podané námitky vyřídí výběrová komise ve lhůtě 15 dnů ode dne

jejich doručení tak, že jim vyhoví nebo je zamítne. Pokud výběrová

komise námitkám vyhoví, výběrové řízení zruší. Námitky, z nichž není

zřejmé, proti jaké části protokolu směřují, nebo námitky, u nichž chybí

odůvodnění, výběrová komise zamítne jako nedůvodné.



§ 165



Zvláštní ustanovení o vydání rozhodnutí



Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení, s výjimkou

rozhodnutí o kárné odpovědnosti nebo skončení služebního poměru.



§ 166



Zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení



Jestliže je účastník v řízení o odvolání, rozkladu, v obnoveném nebo

přezkumném řízení úspěšný, má nárok na náhradu nákladů od služebního

úřadu. Jestliže má účastník v řízení úspěch jen částečný, má nárok na

poměrnou náhradu nákladů. Nárok musí účastník uplatnit před ukončením

řízení, a jestliže to není možné, do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí,

jinak zaniká.



§ 167



Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí



Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění,

která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným podle § 159 odst.

1 písm. l), rozhodne služební orgán o srážkách z jeho platu.



§ 168



Odvolací řízení



(1) Odvolacím orgánem je



a) ve věcech kárné odpovědnosti kárná komise druhého stupně,



b) v ostatních věcech služby nadřízený služební orgán.



(2) Odvolání nemá odkladný účinek. To neplatí při odvolání proti

rozhodnutí ve věcech kárné odpovědnosti, o odbytném, odchodném a

náhradě nákladů podle § 110.



(3) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze

služebního místa představeného nebo o skončení služebního poměru, lze

přezkoumat i služební hodnocení obsahující závěr o tom, že ve službě

dosahoval nevyhovující výsledky.



(4) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o uložení kárného

opatření, nelze mu v řízení o odvolání uložit přísnější kárné opatření.



§ 169



Je-li pravomocné rozhodnutí o přeložení zrušeno pro nezákonnost,

přísluší státnímu zaměstnanci od služebního úřadu, z něhož byl

přeložen, jeden měsíční plat, který mu příslušel před nezákonným

přeložením.



HLAVA III



PŘECHOD VÝKONU PRÁV A POVINNOSTÍ ZE SLUŽEBNÍHO POMĚRU



§ 170



(1) Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká sloučením nebo

splynutím s jiným služebním úřadem, přechází výkon práv a povinností ze

služebního poměru v plném rozsahu na přejímající služební úřad.



(2) Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká rozdělením, přechází

výkon práv a povinností ze služebního poměru na služební úřady nově

vzniklé.



§ 171



Stanoví-li jiný zákon, že část služebního úřadu se převádí do jiného

služebního úřadu, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru

týkajících se této části služebního úřadu na přejímající služební úřad

s výjimkou práv a povinností z kolektivního vyjednávání.



HLAVA IV



SYSTEMIZACE PRACOVNÍCH MÍST A POSTAVENÍ NÁMĚSTKA ČLENA VLÁDY



§ 172



Systemizace pracovních míst



Pro stanovení systemizace pracovních míst zaměstnanců ve správním úřadu

platí § 17 a 18 obdobně s tím, že počet míst náměstků člena vlády a

zaměstnanců, kteří vykonávají práci pro člena vlády, včetně zaměstnanců

zařazených v kabinetu člena vlády, nebo zaměstnanců, kteří vykonávají

práci pro vedoucího Úřadu vlády, a jejich platový tarif určuje a objem

prostředků na jejich platy navrhuje příslušný člen vlády nebo vedoucí

Úřadu vlády. Kabinetem člena vlády se rozumí útvar v ministerstvu nebo

v Úřadu vlády, v jehož působnosti je formulování politik výlučně pro

člena vlády.



§ 173



Náměstek člena vlády



(1) Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády, s výjimkou věcí,

které vyhrazuje členovi vlády zákon. Zejména je oprávněn účastnit se

místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi

výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise,

není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi

výboru nebo komise Senátu.



(2) Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání

správního úřadu stupněm řízení; člen vlády může mít nejvýše 2 takové

náměstky.



(3) Náměstek člena vlády je v pracovním poměru ke státu a jmenuje a

odvolává jej příslušný člen vlády; náměstek člena vlády, který není

pověřen řízením ministerstva, je zařazen v Úřadu vlády.



HLAVA V



PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK



§ 174



Zjišťování a používání průměrného výdělku se řídí § 352, 353, § 354

odst. 1 až 3 a § 355 až 357 zákoníku práce.



§ 175



Plat při



a) zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního

stíhání pro trestný čin nebo z důvodu vazby,



b) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,



c) služebním volnu k individuálním studijním účelům,



d) zvýšení vzdělání, nebo



e) nezákonném přeložení



se pro účely zjišťování průměrného výdělku nezahrnuje do hrubého platu

zúčtovaného státnímu zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a doba,

po kterou je tento plat poskytován, se nepovažuje za odpracovanou v

rozhodném období.



HLAVA VI



VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ



§ 176



Platem státního zaměstnance se pro účely



a) doplatku k platu v souvislosti s přeložením státního zaměstnance,



b) zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního

stíhání pro trestný čin nebo z důvodu vazby,



c) snížení platu při převedení státního zaměstnance na jiné služební

místo,



d) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,



e) odbytného,



f) uložení kárného opatření spočívajícího ve snížení platu,



g) prohlubování vzdělání a zvyšování vzdělání,



h) služebního volna k individuálním studijním účelům,



i) poskytování platu ve snížené výši po dobu dočasné pracovní

neschopnosti,



j) odchodného, nebo



k) limitu odměn vyplacených za kalendářní rok



rozumí součet měsíčních částek platového tarifu, příplatku za vedení,

příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, osobního

příplatku, zvláštního příplatku a příplatku za rozdělenou směnu, na

které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly

naposled určeny.



§ 177



(1) Pro ohrožení nemocí z povolání se použije § 347 odst. 1 zákoníku

práce.



(2) Právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany

zdraví při výkonu služby a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany

zdraví při výkonu služby se rozumějí předpisy a pokyny uvedené v § 349

odst. 1 a 2 zákoníku práce.



(3) Karanténou se rozumějí též izolace, karanténní opatření formou

zvýšeného zdravotnického dozoru, byl-li uložen zákaz činnosti, který

brání státnímu zaměstnanci ve výkonu služby, a mimořádná opatření při

epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného

zdraví, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob

podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo

nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí

jejího vzniku, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci

ve výkonu práce.



(4) Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy,

svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných

vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou nebo s

partnerem.



HLAVA VII



POUŽITÍ PRACOVNÍHO POMĚRU



§ 178



(1) Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním

poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže



a) státní zaměstnanec nevykonává službu z důvodu dočasné neschopnosti k

výkonu služby po dobu delší než 1 kalendářní měsíc,



b) státní zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo mimořádnou službu,



c) státní zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo státní

zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou,



d) státní zaměstnanec byl zproštěn služby na základě usnesení o

zahájení trestního stíhání pro trestný čin nebo z důvodu vazby,



e) státnímu zaměstnanci byl přerušen výkon služby za účelem dalšího

vzdělání nebo odborné stáže,



f) státní zaměstnanec byl přeložen, nebo



g) státní zaměstnanec byl zařazen mimo výkon služby.



(2) Se zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 se sjednají požadované

činnosti jako druh práce v pracovní smlouvě a přísluší mu plat podle

části deváté.



(3) Zaměstnanci uvedenému v odstavci 1 se na jeho žádost umožní vykonat

úřednickou zkoušku.



HLAVA VIII



INFORMAČNÍ SYSTÉMY



§ 179



Informační systém o platech státních zaměstnanců



Informační systém o platech státních zaměstnanců je součástí

informačního systému o platech podle § 137 zákoníku práce.



Informační systém o státní službě



§ 180



(1) Zřizuje se informační systém o státní službě jako informační systém

veřejné správy, jehož účelem je vedení údajů nezbytných pro správu

organizačních věcí služby a služebních vztahů v rámci služebních úřadů

i mezi nimi a činění některých úkonů podle tohoto zákona.



(2) Správcem informačního systému o státní službě je Ministerstvo

vnitra.



(3) Součástí informačního systému o státní službě je rejstřík státních

zaměstnanců, evidence obsazovaných služebních míst, portál pro

přihlašování na úřednickou zkoušku a evidence uskutečněných úřednických

zkoušek.



§ 181



(1) Rejstřík státních zaměstnanců obsahuje údaje o státním zaměstnanci,

kterými jsou



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,



b) číslo služebního průkazu,



c) služební označení,



d) den vzniku služebního poměru,



e) údaj o tom, zda se jedná o služební poměr na dobu neurčitou nebo na

dobu určitou; v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho

trvání,



f) služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává nebo vykonával

službu,



g) obor služby,



h) údaj o výsledku úřednické zkoušky,



i) údaj o jmenování na služební místo představeného a o odvolání z něj,



j) platové zařazení,



k) údaj o přeložení,



l) údaj o převedení na jiné služební místo,



m) údaj o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby a jeho důvod,



n) údaj o zastupování,



o) údaj o vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho

ukončení,



p) údaj o zkrácení služební doby,



q) údaj o přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo

odborné stáže,



r) den skončení služebního poměru a jeho důvod.



(2) Evidence obsazovaných služebních míst obsahuje údaje o volném

služebním místě, kterými jsou



a) název služebního úřadu, ve kterém je volné služební místo

systemizováno,



b) obor služby, jehož se obsazované služební místo týká,



c) místo výkonu služby na obsazovaném služebním místu,



d) požadavky související s obsazovaným služebním místem,



e) platová třída obsazovaného služebního místa,



f) den nástupu do služby na obsazovaném služebním místu,



g) informace o tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž

je služba vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu

určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho

trvání,



h) datum, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí

do služebního poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o

zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo

představeného, místo a způsob podání žádosti, adresa, na kterou se

žádost odesílá, a výčet příloh týkajících se skutečností souvisejících

s výkonem služby na obsazovaném služebním místě, které žadatel přiloží

k žádosti.



(3) Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku slouží k přihlašování

na úřednickou zkoušku. Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku

obsahuje termín, místo a čas konání úřednické zkoušky, seznam

zkušebních otázek a seznam odborné literatury a může obsahovat další

údaje.



(4) Evidence provedených úřednických zkoušek obsahuje údaje o provedené

úřednické zkoušce, kterými jsou



a) datum konání úřednické zkoušky,



b) jméno, popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise,



c) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního

zaměstnance, který vykonal úspěšně úřednickou zkoušku,



d) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního

zaměstnance, který nevykonal úspěšně úřednickou zkoušku.



§ 182



(1) Rejstřík státních zaměstnanců je přístupný způsobem umožňujícím

dálkový přístup služebnímu orgánu, popřípadě tomu, koho zmocnil.

Evidence obsazovaných služebních míst je přístupná způsobem umožňujícím

dálkový přístup v rozsahu služebních míst, která nebylo možno obsadit

státním zaměstnancem zařazeným mimo výkon služby; v ostatním je

přístupná pouze služebnímu orgánu a státnímu zaměstnanci zařazenému

mimo výkon služby. Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku je

přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Evidence provedených

úřednických zkoušek je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup,

s výjimkou údaje podle § 181 odst. 4 písm. d); údaj podle § 181 odst. 4

písm. d) je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu

orgánu.



(2) Údaj uvedený v § 181 odst. 1 a 2 zapisuje do příslušné součásti

informačního systému o státní službě příslušný služební orgán. Údaj

uvedený v § 181 odst. 3 a 4 zapisuje do příslušné součásti informačního

systému o státní službě ten, kdo organizuje úřednickou zkoušku.



(3) Údaj uvedený v § 181 odst. 1 je veden v rejstříku státních

zaměstnanců po dobu trvání služebního poměru státního zaměstnance,

jehož se týká, a 10 let od jeho skončení. Údaj uvedený v § 181 odst. 4

je v evidenci provedených úřednických zkoušek veden 50 let ode dne jeho

zápisu do evidence provedených úřednických zkoušek.



§ 183



(1) Ministerstvo vnitra a služební orgán pro výkon působnosti podle

tohoto zákona využívá údaje ze základního registru obyvatel v rozsahu



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) datum narození,



c) adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být

doručovány písemnosti.



(2) Ministerstvo vnitra a služební orgán pro výkon působnosti podle

tohoto zákona využívá údaje z informačního systému evidence obyvatel v

rozsahu



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) datum narození,



c) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají

být doručovány písemnosti.



(3) Ministerstvo vnitra a služební orgán pro výkon působnosti podle

tohoto zákona využívá údaje z informačního systému cizinců v rozsahu



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,



b) datum narození,



c) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají

být doručovány písemnosti.



(4) Z údajů uvedených v odstavcích 1 až 3 lze v konkrétním případě

použít jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



(5) Údaje, které jsou uvedeny jako referenční údaje v základním

registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel

nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru

předcházejícím současný stav.



ČÁST JEDENÁCTÁ



PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 184



Systemizace a systemizace pracovních míst



(1) První systemizace a první systemizace pracovních míst podle tohoto

zákona se ve všech správních úřadech stanoví s účinností od 1. července

2015. Namísto služebního orgánu předloží návrh těchto systemizací

Ministerstvu vnitra, po projednání s Ministerstvem financí, ten, kdo je

v čele správního úřadu, jehož se tento návrh týká.



(2) Systemizace podle odstavce 1 se zaměřují zejména na vymezení

služebních míst státních zaměstnanců a pracovních míst zaměstnanců.



(3) Ke dni 1. ledna 2016 lze provést změnu systemizací podle odstavce

1, jejímž cílem je zpřesnění vymezení služebních míst státních

zaměstnanců a pracovních míst zaměstnanců; ustanovení § 18 se

nepoužije.



(4) Na systemizace podle odstavce 1 a jejich změnu se jinak použijí §

17, 18 a 172 obdobně.



§ 185



Náměstek pro státní službu



(1) Výběrové řízení organizuje Ministerstvo vnitra.



(2) Výběrového řízení se může zúčastnit



a) zaměstnanec v pracovním poměru ve správním úřadu (dále jen

„dosavadní zaměstnanec“),



b) vedoucí úředník územního samosprávného celku, který řídí jiné

vedoucí úředníky,



c) vedoucí zaměstnanec, který řídí jiné vedoucí zaměstnance,



pokud je státním občanem České republiky, ke dni jmenování dosáhne věku

40 let a v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve

vedoucí funkci ve správním úřadu, územním samosprávném celku, instituci

Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen

zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti

obdobné činnostem podle § 5, a stanoví mu plat podle části deváté.



(3) Na výběrové řízení se obdobně použije § 52. Náměstek pro státní

službu složí služební slib před předsedou vlády; jinak platí § 31 a 32.



(4) Na výběrové řízení na služební místo personálního ředitele sekce

pro státní službu se odstavce 1 až 3 použijí obdobně.



§ 186



Vedoucí služebního úřadu



(1) Vedoucí správního úřadu se považuje za vedoucího služebního úřadu

ve služebním poměru na dobu neurčitou; může vykonávat službu na

služebním místě vedoucího služebního úřadu, nejdéle však do doby, než

bude toto služební místo obsazeno postupem podle tohoto zákona.



(2) Vedoucí služebního úřadu, který je v čele ústředního správního

úřadu, složí do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební

slib před náměstkem pro státní službu, vedoucí jiného služebního úřadu

složí služební slib před nadřízeným služebním orgánem, popřípadě před

náměstkem pro státní službu; nesloží-li služební slib ve lhůtě,

odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu

zanikne.



(3) Je-li vedoucí služebního úřadu osobou podle § 33 odst. 1 nebo 2,

učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle §

33 odst. 1 nebo 2.



(4) Náměstek pro státní službu vyhlásí do 12 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona výběrové řízení na služební místo vedoucího

služebního úřadu; toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30.

června 2016. Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec,

který v uplynulých 5 letech vykonával nejméně po dobu 3 let ve správním

úřadu, územním samosprávném celku, instituci Evropské unie nebo

mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné;

ustanovení § 51 odst. 4 se použije obdobně.



§ 187



Státní tajemník



(1) Náměstek pro státní službu na základě výběrového řízení jmenuje v

ministerstvu a v Úřadu vlády státního tajemníka z dosavadních



a) vedoucích zaměstnanců alespoň 2. stupně řízení nebo představených s

výjimkou vedoucích oddělení v těchto správních úřadech, kteří

vykonávají činnosti obdobné činnostem podle § 5,



b) úředníků územních samosprávných celků zařazených na pracovních

místech ředitelů krajských úřadů a



c) úředníků územních samosprávných celků zařazených na pracovních

místech tajemníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností,



pokud splňují předpoklady podle § 25 odst. 1 a v uplynulých 8 letech

vykonávali nejméně po dobu 4 let ve správních úřadech, v obecním úřadu

obce s rozšířenou působností, krajském úřadu, institucích Evropské unie

nebo mezinárodních organizacích činnosti obdobné činnostem podle § 5, a

stanoví mu plat podle části deváté.



(2) Na výběrové řízení se obdobně použije § 53. Státní tajemník složí

služební slib před náměstkem pro státní službu, jinak platí § 31 a 32.



§ 188



Představený



(1) Dosavadní vedoucí zaměstnanec ve správním úřadu vykonávající

činnosti obdobné činnostem podle § 5 se dnem 1. července 2015 považuje

za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a

představeného; může vykonávat službu na služebním místě představeného,

nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem

podle tohoto zákona.



(2) Zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015

pracuje jako vedoucí zaměstnanec 1. stupně řízení se považuje za

představeného na služebním místě vedoucího oddělení, zaměstnanec

uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako

vedoucí zaměstnanec 2. stupně řízení, se považuje za představeného na

služebním místě ředitele odboru.



(3) Zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015

pracuje jako



a) náměstek vedoucího ústředního správního úřadu, který současně řídí

sekci, nebo



b) vedoucí zaměstnanec 3. stupně řízení,



se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje v ministerstvu nebo v

Úřadu vlády za náměstka pro řízení sekce, v jiném správním úřadu za

ředitele sekce.



(4) Představený uvedený v odstavci 2 nebo 3 složí do 31. srpna 2015

služební slib před služebním orgánem; nesloží-li služební slib ve

lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr

mu zanikne.



(5) Je-li představený osobou podle § 33 odst. 1 nebo 2, učiní

neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle § 33

odst. 1 nebo 2; neučiní-li tak, postupuje se podle § 33 odst. 4.



(6) Služební orgán vyhlásí do 31. prosince 2015 výběrové řízení na

služební místo náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce; toto

výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30. června 2016. Na služební

místo ředitele odboru a vedoucího oddělení vyhlásí služební orgán

výběrové řízení nejpozději do 30. června 2016; toto výběrové řízení se

zpravidla dokončí do 30. června 2017. K výběrovému řízení se mohou

přihlásit státní zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou,

kteří vykonávají službu na služebním místě ve stejném oboru služby, v

jakém je služební místo představeného, které má být obsazeno;

ustanovení § 51 odst. 4 se použije obdobně.



§ 189



Náměstek člena vlády



Dosavadní vedoucí zaměstnanec, který ke dni 1. července 2015 pracuje

jako náměstek člena vlády, nejde-li o náměstka podle § 188 odst. 3

písm. a), se považuje za náměstka člena vlády podle § 173 odst. 2.



Služební poměr ostatních dosavadních zaměstnanců



§ 190



(1) Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle § 5, který je ke

dni 1. července 2015 v pracovním poměru na dobu neurčitou, má nárok být

na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru

na dobu neurčitou, jestliže



a) splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1,



b) má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5,



c) požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31.

srpna 2015 a



d) vykonával v den podání žádosti v uplynulých 10 letech ve správním

úřadu, v obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu,

instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5

nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let.



(2) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá

ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu

neurčitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle

pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru.



(3) Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán

vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do 31. prosince 2015.



(4) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 o přijetí do

služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou

uplynutím 30. června 2017; to nevylučuje skončení pracovního poměru

před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo

skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti

podle § 5.



(5) Odstavec 4 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec

požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto,

že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25

odst. 1; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních

předpisů.



§ 191



(1) Dosavadní zaměstnanec, který splňuje předpoklady uvedené v § 190

odst. 1, s výjimkou předpokladu uvedeného v § 190 odst. 1 písm. d), má

nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do

služebního poměru na dobu určitou, a to s trváním do 30. června 2017.



(2) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá

ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu

určitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle

pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru.



(3) Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 je povinen do 30. června

2017 úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky.



(4) Služební poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1

zanikne posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nevykonal úspěšně

ani opakovanou úřednickou zkoušku, nejpozději však marným uplynutím

lhůty stanovené v odstavci 3 pro úspěšné vykonání této zkoušky; v tomto

případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů. Jinak se

použije § 190 odst. 3 až 5 obdobně.



(5) Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má po úspěšném vykonání

úřednické zkoušky nárok na přijetí do služebního poměru na dobu

neurčitou.



§ 192



(1) Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle § 5, který je ke

dni 1. července 2015 v pracovním poměru na dobu určitou, má nárok být

na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru

na dobu určitou, která nesmí překročit dobu, na kterou byl sjednán

pracovní poměr, jestliže



a) splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1,



b) má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5 a



c) požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31.

srpna 2015.



(2) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá

ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu

určitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle

pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru. Do doby

zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat

činnosti podle § 5.



(3) Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán

vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do 31. prosince 2015.



(4) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 o přijetí do

služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu určitou uplynutím

této doby, nejpozději však uplynutím 30. června 2017.



§ 193



(1) Dosavadní zaměstnanec žádost o přijetí do služebního poměru podává

písemně v českém jazyce.



(2) Předpoklad bezúhonnosti dosavadní zaměstnanec osvědčuje písemným

čestným prohlášením. Za účelem ověření plnění předpokladu bezúhonnosti

si příslušný služební orgán do 30. června 2016 vyžádá výpis z evidence

Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a

výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a

to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vyjde-li na základě výpisu z

Rejstříku trestů najevo, že dosavadní zaměstnanec předpoklad

bezúhonnosti nesplňoval, služební poměr skončí dnem následujícím po

dni, kdy byl výpis z Rejstříku trestů služebnímu orgánu doručen.



(3) Dosavadní zaměstnanec uvedený v § 190 až 192, který nepožádal o

přijetí do služebního poměru, vykonává na služebním místě druh práce

podle pracovní smlouvy, přitom smí vykonávat činnosti podle § 5; při

odměňování tohoto zaměstnance se postupuje podle § 178 odst. 2.



§ 194



(1) Na dosavadního zaměstnance vykonávajícího činnosti podle § 5, jehož

pracovní místo bylo systemizací podle § 17 nebo její změnou podle § 18

nebo § 184 odst. 3 vymezeno jako služební místo státního zaměstnance,

se použijí § 190 až 193 obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se

namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode dne nabytí účinnosti

systemizace nebo její změny.



(2) Na dosavadního zaměstnance vykonávajícího činnosti podle § 5, který

nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle §

191 až 205 zákoníku práce, se použijí § 190 až 193 obdobně s tím, že

lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode

dne odpadnutí překážky v práci na straně zaměstnance.



§ 195



Vznikl-li podle § 185 až 188, § 190 až 192 nebo § 194 služební poměr

osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí

uplynutím kalendářního roku, v němž vznikl.



§ 196



Úřednická zkouška



(1) Vznikem služebního poměru státních zaměstnanců podle § 185 až 188 a

190 platí, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku; služební orgán jim o

tom vystaví osvědčení.



(2) Vznikem služebního poměru státních zaměstnanců podle § 191 a 192

platí, že úspěšně vykonali zvláštní část úřednické zkoušky pro

příslušný obor služby; služební orgán jim o tom vystaví osvědčení.



§ 197



Omezení některých práv státních zaměstnanců



Do doby 3 měsíců po vzniku služebního poměru jsou státní zaměstnanci

povinni ukončit jinou výdělečnou činnost nebo požádat služební orgán o

udělení souhlasu podle § 81 odst. 2.



Odměňování



§ 198



(1) Dosavadnímu zaměstnanci se ke dni vzniku jeho služebního poměru

stanoví osobní příplatek a příplatek za vedení ve výši, která odpovídá

výši jeho osobního příplatku a příplatku za vedení podle platového

výměru platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního

poměru; zařazení do platové třídy a platového stupně se nemění,

nejde-li o případy, kdy ke dni vzniku služebního poměru dosavadní

zaměstnanec splnil podmínky pro postup do vyššího platového stupně.



(2) Dosavadnímu zaměstnanci, kterému byl určen platový tarif v rámci

rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový

stupeň příslušné platové třídy a jeho platový tarif podle platného

platového výměru ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního

poměru je v důsledku toho nižší, než by odpovídalo jeho započitatelné

praxi, se ke dni vzniku služebního poměru platový tarif stanoví tak,

aby odpovídal platovému stupni podle započitatelné praxe.



(3) Dosavadní zaměstnanec, kterému byl určen platový tarif v rámci

rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový

stupeň příslušné platové třídy, a jeho platový tarif podle platového

výměru platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního

poměru je v důsledku tohoto postupu vyšší, než by odpovídalo jeho

započitatelné praxi, se ke dni vzniku služebního poměru zařadí do

platového stupně, pro který je stanoven platový tarif hodnotově

nejbližší platovému tarifu určenému zaměstnanci v rámci rozpětí

platových tarifů. V tomto platovém stupni bude státní zaměstnanec

zařazen do doby, než dosáhne délky započitatelné praxe stanovené pro

vyšší platový stupeň. Obdobně se postupuje u dosavadního zaměstnance,

který byl zařazen do vyššího platového stupně, než odpovídá délce jeho

započitatelné praxe.



(4) Dosavadnímu zaměstnanci, který je odměňován smluvním platem, se ke

dni vzniku služebního poměru stanoví platový tarif, osobní příplatek a

příplatek za vedení, popřípadě zvláštní příplatek a příplatek za službu

ve ztíženém pracovním prostředí, tak, aby jejich úhrn odpovídal

dosavadní výši sjednaného smluvního platu; pokud by však takto

stanovená výše osobního příplatku, příplatku za vedení, popřípadě

zvláštního příplatku a příplatku za službu ve ztíženém pracovním

prostředí, přesahovala jejich nejvyšší přípustnou výši podle tohoto

zákona, tyto složky platu se sníží na jejich nejvýše přípustnou výši.

Platový tarif musí odpovídat zařazení do platové třídy stanovené pro

příslušné služební místo a délce započitatelné praxe.



(5) V případě státních zaměstnanců uvedených v odstavci 1 se § 149

odst. 2 nepoužije.



§ 199



Služební úřady poskytnou Ministerstvu práce a sociálních věcí

součinnost a podklady pro přípravu nového systému odměňování státních

zaměstnanců tak, aby tento nový systém odměňování mohl nabýt účinnosti

dnem 1. ledna 2017.



§ 200



Započtení doby pracovního poměru dosavadních zaměstnanců a jejich

nároky



(1) Do doby trvání služebního poměru státních zaměstnanců podle § 185

až 188 a § 190 až 192 se započítává doba trvání pracovních poměrů ve

správních úřadech, které vzniku služebního poměru bezprostředně

předcházely.



(2) Nároky dosavadních zaměstnanců z pracovního poměru, které vznikly

přede dnem vzniku služebního poměru a do tohoto dne nezanikly, se od

dne vzniku služebního poměru považují za nároky vyplývající jim ze

služebního poměru.



§ 201



Výjimka z předpokladu vzdělání



(1) Dosavadního zaměstnance, který se při výkonu práce v pracovním

poměru dlouhodobě osvědčil, přestože nesplňoval pro požadované činnosti

předpoklad vzdělání podle právního předpisu o platových poměrech

zaměstnanců orgánů státní správy, lze přijmout do služebního poměru a

zařadit nebo jmenovat na služební místo, na kterém bude vykonávat

službu obdobného obsahu, jaký měl jeho druh práce v pracovním poměru, i

v případě, že pro toto služební místo nesplňuje stanovené vzdělání

podle § 7 odst. 2 písm. c) až e).



(2) Po dobu výkonu služby na služebním místě uvedeném v odstavci 1 se

státní zaměstnanec považuje za státního zaměstnance, který stanovené

vzdělání splňuje.



§ 202



Generální ředitelství státní služby se zrušuje.



§ 203



Zvláštní postup do doby zprovoznění informačního systému o státní

službě



(1) Ministerstvo vnitra zprovozní informační systém o státní službě

nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



(2) Do doby zprovoznění rejstříku státních zaměstnanců vede

Ministerstvo vnitra přehled státních zaměstnanců zařazených mimo výkon

služby včetně důvodu zařazení mimo výkon služby. Služební orgán je

povinen Ministerstvu vnitra do 7 dnů sdělit údaje o evidenčních

číslech, služebním označení, oborech služby a platovém zařazení

státních zaměstnanců zařazených mimo výkon služby včetně důvodu

zařazení mimo výkon služby, jakož i změnu těchto údajů.



(3) Do doby zprovoznění ostatních součástí informačního systému o

státní službě se jeho funkcionality zabezpečují způsobem stanoveným

Ministerstvem vnitra; Ministerstvo vnitra zveřejní tento způsob na

svých internetových stránkách.



§ 204



Služební průkaz



Služební úřad vystaví státnímu zaměstnanci služební průkaz nejpozději

do 31. prosince 2019.



§ 205



Zmocňovací ustanovení



Vláda stanoví nařízením



a) pravidla pro organizaci služebního úřadu,



b) pravidla pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního

života s výkonem služby,



c) podmínky výkonu služby z jiného místa a charakteristiku činností

vykonávaných v jednotlivých oborech služby, u kterých výkon služby z

jiného místa nelze sjednat,



d) pravidla pro ochranu státních zaměstnanců, kteří učinili oznámení o

podezření ze spáchání protiprávního jednání představeným nebo jiným

státním zaměstnancem, jiným zaměstnancem nebo osobou ve služebním

poměru podle jiného právního předpisu, a stanoví vhodná opatření k

ochraně těchto oznamovatelů; zejména vymezí podmínky pro poskytnutí

práva oznamovatele na utajení totožnosti, pro organizační zajištění

oznamování protiprávního jednání státním zaměstnancem i anonymním

způsobem, pro informování o průběhu a výsledcích šetření oznámení

oznamovatele a lhůt k prošetření.



ČÁST DVANÁCTÁ



ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ



§ 206



Zrušuje se:



1. Zákon č. 213/1948 Sb., o úpravě některých poměrů na ochranu

veřejných zájmů.



2. Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních

úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve

správních úřadech (služební zákon).



3. Zákon č. 281/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o

službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto

zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební

zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., a zákon č. 309/2002 Sb., o

změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních

zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a

ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění

zákona č. 123/2003 Sb.



4. Část první zákona č. 426/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002

Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování

těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech

(služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.



5. Část jedenáctá zákona č. 359/2004 Sb., kterým se mění zákon č.

90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších

předpisů, a některé další zákony v souvislosti se stanovením platu a

dalších náležitostí poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území

České republiky.



6. Část čtyřicátá sedmá zákona č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé

zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti.



7. Část čtvrtá zákona č. 586/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v

souvislosti s přijetím zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování

(branný zákon).



8. Část devátá zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v

návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování.



9. Část dvacátá zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a

o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických

komunikacích).



10. Část padesátá čtvrtá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v

souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti.



11. Část devatenáctá zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v

souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem.



12. Část čtyřicátá čtvrtá zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění

některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění.



13. Část padesátá první zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé

zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce.



14. Část první zákona č. 531/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002

Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování

těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech

(služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.



15. Část třicátá pátá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných

rozpočtů.



16. Část pátá zákona č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006

Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související

zákony.



17. Část dvanáctá zákona č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č.

187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a

některé další zákony.



18. Část dvacátá zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č.

155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.



19. Zákon č. 381/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o

službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto

zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební

zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně

zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve

správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních

zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších

předpisů.



20. Část třicátá první zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů

v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.



21. Část desátá zákona č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a

sociální stability.



22. Část devátá zákona č. 30/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009

Sb., daňový řád, a další související zákony.



23. Část dvacátá druhá zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České

republiky a o změně souvisejících zákonů.



24. Část čtrnáctá zákona č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony

v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a

sociálních věcí.



25. Část šedesátá sedmá zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé

zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o

specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné

službě.



26. Zákon č. 445/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o

službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto

zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební

zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně

zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve

správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních

zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších

předpisů.



27. Část dvacátá zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony

v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky.



28. Část padesátá čtvrtá zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů

související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách

daňových a pojistných zákonů.



ČÁST TŘINÁCTÁ



ÚČINNOST



§ 207



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou ustanovení

§ 13, 184, 185, 186, 187, 202 a 206, která nabývají účinnosti dnem jeho

vyhlášení.



Hamáček v. r.



Sobotka v. r.



Příloha 1



Charakteristika platových tříd státních zaměstnanců



5. platová třída



Služební označení: referent



Stanovené vzdělání: střední vzdělání s výučním listem



Stejnorodé, přesně vymezené činnosti s rámcovým zadáním a s přesně

vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a rámcovými

návaznostmi na další procesy, jejichž předmětem jsou ucelené systémy s

vnitřním řádem mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh dalších

systémů, například jednoduchá podání do protokolu, evidence,

registrace, soubory podkladů pro správní řízení v jednoduchých věcech

(malého rozsahu a jednoduchého způsobu zjišťování bez dalších

náležitostí stanovených právním předpisem), například shromažďování a

vedení návrhů a vyjádření účastníků řízení, důkazů, čestných

prohlášení, přiznání a dokladů, provádění výpočtů, poskytování

odborných informací.



6. platová třída



Služební označení: odborný referent



Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou



Různorodé, rámcově vymezené činnosti se zadáním podle obvyklých postupů

se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na další procesy

(dále jen „odborná činnost“), kde jsou předmětem ucelené samostatné

systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další

systémy, například příprava správního řízení (případu) s jednoznačným

postupem a s malým počtem účastníků nebo příprava (vedení) ucelené

podkladové dokumentace pro rozhodnutí s dalšími náležitostmi a

listinnými důkazy, požadovanými právním předpisem, znaleckými posudky,

ohledáním.



7. platová třída



Služební označení: odborný referent



Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou



Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním

členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s

dalším vnitřním členěním, například vyřizování správních případů

(správního řízení) s více účastníky, s rozsáhlou podkladovou

dokumentací, zasahujících do více právních a věcných oblastí, náročné

na dobu řízení (lhůty) a předpokládající složitou podkladovou

dokumentaci, vedení jednoduchých agend s jednotlivými prvky systému,

malým rozsahem působnosti a omezenými vazbami na další agendy, vedení

soustavy podkladové dokumentace spojené s vyhledáváním (bez analýzy),

dokumentováním, složitými výpočty (mnoho parametrů), šetřením,

prošetřováním.



8. platová třída



Služební označení: odborný referent



Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou



Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy a

způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou

součástí širších procesů, kde jsou předmětem činnosti zvlášť složité

správní případy s mnoha účastníky zasahující do mnoha různorodých

právních a věcných oblastí a vyžadující rozsáhlou podkladovou

dokumentaci, dožádání, znalecké posudky a složitý výkon rozhodnutí.

Zajišťování uceleného souhrnu prací v oboru služby (dále jen „služební

agenda“) územních správních úřadů.



9. platová třída



Služební označení: odborný referent nebo vrchní referent



Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší

odborné vzdělání



Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově

stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a

specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen „systémová

činnost“), kde jsou předmětem činnosti komplexní systémy složené ze

samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a

vnějšími vazbami, například složité služební agendy územních správních

úřadů s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další obory služby

nebo služební agendy správních úřadů s celostátní působností.



10. platová třída



Služební označení: vrchní referent nebo rada



Stanovené vzdělání: vyšší odborné vzdělání nebo bakalářský studijní

program



Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ústředních

správních úřadů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám,

průběhem a způsobem provádění nebo služební agenda správních úřadů s

celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na

další agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti s

nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými

výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „systémová

specializovaná činnost“) v oborech služby územních správních úřadů.



11. platová třída



Služební označení: rada nebo odborný rada (ministerský rada, vládní

rada)



Stanovené vzdělání: bakalářský nebo magisterský studijní program



Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ústředních

správních úřadů nebo obor služby správních úřadů s celostátní

působností. Systémové specializované činnosti v oborech služby územních

správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na

další služební obory a zasahujících do mnoha věcných a právních

oblastí.



12. platová třída



Služební označení: odborný rada (ministerský rada, vládní rada)



Stanovené vzdělání: magisterský studijní program



Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově

vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen

„koncepční činnost“) v oborech služby správních úřadů s celostátní

působností nebo v oborech služby územních správních úřadů s rozsáhlým

vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na

další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí

nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského

významu včetně koordinace a sjednocování postupu územních správních

úřadů při výkonu daného oboru služby. Systémové činnosti v oborech

služby ústředních správních úřadů nebo ve služebních agendách těchto

úřadů zasahujících do různých věcných a právních oblastí nebo jinak

věcně a organizačně složitých služebních agendách se zásadními vazbami

na další obory služby.



13. platová třída



Služební označení: odborný rada (ministerský rada, vládní rada)



Stanovené vzdělání: magisterský studijní program



Systémové specializované činnosti v oborech služby dalších ústředních

správních úřadů nebo systémové činnosti v oborech služby ministerstev a

dalších ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s

širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností.

Koncepční činnosti správních úřadů s celostátní působností s rozsáhlým

vnitřním členěním na obory služby a s četnými vazbami na další obory

služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť

obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně

koordinace a sjednocování postupu dalších územních správních úřadů při

výkonu daného oboru služby.



14. platová třída



Služební označení: vrchní rada (vrchní ministerský rada, vrchní vládní

rada)



Stanovené vzdělání: magisterský studijní program



Koncepční činnost v oborech služby dalších ústředních správních úřadů

včetně systémové koordinace více oborů služby a systémů

celospolečenského významu. Systémové specializované činnosti v oborech

služby ministerstev a dalších ústředních správních úřadů s rozsáhlým

vnitřním členěním s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní

působností.



15. platová třída



Služební označení: vrchní rada (vrchní ministerský rada, vrchní vládní

rada)



Stanovené vzdělání: magisterský studijní program



Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje oborů služby ministerstev a

dalších ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na

obory služby a s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní

působností a jiné celospolečenské systémy předurčující konání

nejširších skupin dalších osob v zásadních oblastech včetně systémové

koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy.



16. platová třída



Služební označení: vrchní rada (vrchní ministerský rada, vrchní vládní

rada)



Stanovené vzdělání: magisterský studijní program



Komplexní koordinace stanovování koncepcí dlouhodobého vývoje oborů

hlavní činnosti v zákonem vymezené působnosti ministerstev s rozsáhlým

vnitřním členěním na specializované obory služby s vazbami na jiné

obory správy s celostátní působností a jiné celospolečenské systémy

předurčující chování nejširších skupin osob v zásadních oblastech.



Příloha 2



ROZPĚTÍ PŘÍPLATKŮ ZA VEDENÍ





(v % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do kteréje místo představeného zařazeno)

+-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+

| Představený | Ústřední | Správní úřady | Správní úřady | Ostatní správní |

| | správní úřady | s celostátní | s územní | úřady |

| | | působností | působností | |

+-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+

| zástupce vedoucího | 10 až 20 |5 až 15 |

| oddělení, určený podle | | |

| § 9 odst. 7 | | |

+-----------------------------+-----------------------------------------------------------------------------------+

| vedoucí oddělení, | 20 až 30 | 10 až 20 |

| zástupce ředitele odboru, | | |

| určený podle § 9 odst. 7, | | |

| zástupce vedoucího | | |

| zastupitelského úřadu, | | |

| určený podle § 9 odst. 7 | | |

+-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+

| ředitel odboru, | 30 až 40 | 25 až 35 | 20 až 30 | 15 až 25 |

| zástupce náměstka pro | | | | |

| řízení sekce nebo zástupce | | | | |

| ředitele sekce, určení | | | | |

| podle § 9 odst. 7, | | | | |

| vedoucí zastupitelského | | | | |

| úřadu, | | | | |

| zástupce státního | | | | |

| tajemníka, určený podle | | | | |

| § 9 odst. 7 | | | | |

+-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+

| náměstek pro řízení sekce | 40 až 50 | 35 až 45 | 30 až 40 | 25 až 35 |

| nebo ředitel sekce, | | | | |

| státní tajemník, | | | | |

| zástupce vedoucího | | | | |

| služebního úřadu, určený | | | | |

| podle § 9 odst. 7 | | | | |

+-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+

| vedoucí služebního úřadu, | 50 až 60 | 45 až 55 | 35 až 45 | 30 až 40 |

| náměstek pro státní službu | | | | |

+-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+