234/2014 Sb.
ZÁKON
ze dne 1. října 2014
o státní službě
Změna: 199/2015 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
PŘEDMĚT ÚPRAVY A ROZSAH PŮSOBNOSTI
§ 1
(1) Tento zákon upravuje
a) právní poměry státních zaměstnanců vykonávajících ve správních
úřadech státní správu,
b) organizační věci státní služby (dále jen „služba“),
c) služební vztahy státních zaměstnanců,
d) odměňování státních zaměstnanců a
e) řízení ve věcech služebního poměru.
(2) Tento zákon dále upravuje organizační věci týkající se zaměstnanců
ve správních úřadech, kteří pracují v základním pracovněprávním vztahu.
§ 2
(1) Tento zákon se nevztahuje na
a) člena vlády, jeho poradce a na zaměstnance, který vykonává další
činnosti pro člena vlády, včetně zaměstnance zařazeného v kabinetu
člena vlády,
b) vedoucího Úřadu vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) a
zaměstnance, který vykonává činnosti pro vedoucího Úřadu vlády,
c) náměstka člena vlády a zaměstnance, který vykonává činnosti pro
náměstka člena vlády,
d) člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
e) předsedu a člena Rady Českého telekomunikačního úřadu,
f) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
g) předsedu a místopředsedu Energetického regulačního úřadu,
h) předsedu a inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů,
i) předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu,
j) zaměstnance, který vykonává pouze pomocné, servisní nebo manuální
práce ve správních úřadech, a na zaměstnance, který pouze řídí,
organizuje a kontroluje výkon pomocných, servisních nebo manuálních
prací,
k) ředitele a inspektora Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých
nehod.
(2) Tento zákon se dále nevztahuje na zaměstnance zařazeného v
bezpečnostním sboru, Generálním štábu Armády České republiky, Vojenské
policii, Vojenském zpravodajství a v Národním bezpečnostním úřadu.
HLAVA II
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 3
Správní úřad
Správním úřadem pro účely tohoto zákona je ministerstvo a jiný správní
úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako
správní úřad nebo orgán státní správy.
§ 4
Služební úřad, služební působiště a nadřízený služební úřad
(1) Správní úřad je pro účely tohoto zákona služebním úřadem.
(2) Služebním úřadem jsou dále státní orgán nebo právnická osoba, o
kterých tak stanoví jiný zákon.
(3) Služebním působištěm státního zaměstnance je obec, ve které má
sídlo služební úřad nebo jeho organizační útvar.
(4) Nadřízeným služebním úřadem je služební úřad, který je podle jiného
zákona nadřízeným správním úřadem.
§ 5
Služba a obory služby
(1) Služba zahrnuje
a) přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti,
b) přípravu mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné
mezinárodní organizace,
c) přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů,
d) řízení a usměrňování činnosti jiných správních úřadů, organizačních
složek státu, které nejsou správními úřady, nebo orgánů veřejné moci,
které nejsou správními úřady,
e) vytváření a správu informačních systémů veřejné správy podle jiného
zákona, s výjimkou provozních informačních systémů,
f) státní statistickou službu,
g) správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a
právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba
vykonávána,
h) ochranu utajovaných informací,
i) zabezpečování obrany státu,
j) zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti,
k) obhajobu zahraničních zájmů České republiky a zájmů České republiky
vyplývajících z jejího členství v Evropské unii nebo v jiné mezinárodní
organizaci,
l) přípravu nebo realizaci dotační politiky,
m) přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,
n) přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly,
o) ochranu obyvatelstva, krizové řízení a integrovaný záchranný systém,
p) zadávání veřejných zakázek,
q) audit,
r) zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů a
odměňování státních zaměstnanců,
s) řízení činností uvedených v písmenech a) až r),
t) přípravu a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem
uvedeným v písmenech a) až d), g), k) až n) a p), s výjimkou podkladů
spočívajících ve fyzikálních měřeních, chemických rozborech nebo
porovnávání a určování technických parametrů.
(2) Vláda stanoví nařízením obory služby.
§ 6
Státní zaměstnanec
Státním zaměstnancem je fyzická osoba, která byla přijata do služebního
poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo
představeného k výkonu některé z činností uvedených v § 5.
§ 7
Služební označení státního zaměstnance
(1) Státnímu zaměstnanci přísluší služební označení.
(2) Pro služební místo státního zaměstnance se stanoveným
a) středním vzděláním s výučním listem je služební označení referent,
b) středním vzděláním s maturitní zkouškou je služební označení odborný
referent,
c) vyšším odborným vzděláním je služební označení vrchní referent,
d) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v bakalářském studijním
programu je služební označení rada,
e) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním
programu je služební označení odborný rada nebo vrchní rada.
(3) V ministerstvu se místo služebního označení odborný rada použije
služební označení ministerský rada a v Úřadu vlády vládní rada; místo
služebního označení vrchní rada se použije služební označení vrchní
ministerský rada a v Úřadu vlády vrchní vládní rada.
(4) Za vysokoškolské vzdělání se pro účely tohoto zákona nepovažuje
vzdělání získané studiem na Vysoké škole politické Ústředního výboru
Komunistické strany Československa, Vojenské politické akademii
Klementa Gottwalda, vysokých politických a bezpečnostních školách a
učilištích v bývalém Svazu sovětských socialistických republik a na
fakultách všech těchto vysokých škol, nejde-li o vzdělání získané
studiem na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).
§ 8
Služební označení státních zaměstnanců v zahraniční službě
(1) Vedle služebního označení lze státnímu zaměstnanci, který vykonává
službu na služebním působišti mimo území České republiky (dále jen
„zahraniční služba“), přiznat nebo propůjčit též diplomatickou nebo
konzulární hodnost.
(2) Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou diplomatické a
konzulární hodnosti a postup při jejich přiznávání nebo propůjčování.
§ 9
Představený
(1) Představeným je státní zaměstnanec, který je oprávněn vést
podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat,
řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy. Za
představeného se za podmínek stanovených tímto zákonem považuje i
fyzická osoba, která je oprávněna na základě zákona dávat státnímu
zaměstnanci příkazy k výkonu služby; představeným může být i příslušník
bezpečnostního sboru nebo voják z povolání.
(2) Služební místa představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády a
jejich služební označení jsou
a) náměstek pro řízení sekce,
b) ředitel odboru,
c) vedoucí oddělení.
(3) Služební místa představených v jiných správních úřadech a jejich
služební označení jsou
a) vedoucí služebního úřadu,
b) ředitel sekce,
c) ředitel odboru,
d) vedoucí oddělení.
(4) Představeným je též vedoucí zastupitelského úřadu.
(5) Vedoucím služebního úřadu je ten, kdo podle jiného zákona stojí v
čele tohoto správního úřadu a tento úřad řídí, bez ohledu na to, zda je
státním zaměstnancem.
(6) Stanovené vzdělání představeného je odvozeno od nejnáročnější
činnosti, jejíž výkon řídí nebo sám vykonává.
(7) Představený ze svých přímo podřízených představených určí jednoho,
který je jeho zástupcem. Nemá-li představený přímo podřízené
představené, nebo jde-li o náměstka pro řízení sekce nebo o ředitele
odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády, určí zástupce ze svých
podřízených státních zaměstnanců. Takto určený státní zaměstnanec
zastupuje představeného v plném rozsahu jeho činnosti; přitom se
považuje za představeného.
(8) Příslušný člen vlády může stanovit, že náměstek pro řízení sekce je
oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a
zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně
vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena
vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu.
HLAVA III
ORGANIZAČNÍ VĚCI SLUŽBY A SPRÁVA SLUŽEBNÍCH VZTAHŮ
§ 10
Služební orgán
(1) Služebním orgánem je
a) vláda nebo ministr vnitra na základě pověření vlády vůči náměstkovi
ministra vnitra pro státní službu (dále jen „náměstek pro státní
službu“),
b) vláda nebo pověřený člen vlády vůči vedoucímu služebního úřadu,
který je ústředním správním úřadem,
c) náměstek pro státní službu vůči vedoucímu služebního úřadu, který
nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi a personálnímu
řediteli sekce pro státní službu,
d) vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči vedoucímu
podřízeného služebního úřadu,
e) personální ředitel sekce pro státní službu vůči státním zaměstnancům
zařazeným v sekci pro státní službu,
f) vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči ostatním státním
zaměstnancům.
(2) Služební orgán jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru.
Služební předpis
§ 11
(1) Služební předpis stanoví organizační věci služby.
(2) Služební předpis se vydává písemně.
(3) Služební předpis je pro státního zaměstnance závazný; služební
předpis je závazný i pro zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího
činnosti podle § 5 a pro osobu ve služebním poměru podle jiného zákona
zařazenou k výkonu služby ve služebním úřadu. Služební úřad je povinen
zajistit, aby tyto osoby byly se služebními předpisy řádně seznámeny a
měly k nim zajištěn přístup.
(4) Služební předpisy vydává náměstek pro státní službu, vedoucí
služebního úřadu nebo státní tajemník. Služební předpis vydaný
náměstkem pro státní službu se nevztahuje na Úřad Rady pro rozhlasové a
televizní vysílání, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační
úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních
údajů, Český statistický úřad a Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
(5) Služební orgán je povinen vést přehled platných služebních předpisů
a aktualizovat jej.
§ 12
(1) Služební předpis nesmí být v rozporu s právním předpisem nebo
služebním předpisem vydaným služebním orgánem v nadřízeném služebním
úřadu nebo náměstkem pro státní službu.
(2) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a má-li
příslušný služební úřad nadřízený služební úřad, vyzve služební orgán v
nadřízeném služebním úřadu příslušný služební orgán ke zjednání nápravy
a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu. Účinnost
služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí služebního
orgánu v nadřízeném služebním úřadu o pozastavení účinnosti služebního
předpisu příslušnému služebnímu orgánu. Služební orgán v nadřízeném
služebním úřadu v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu ke
zjednání nápravy.
(3) Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě,
služební orgán v nadřízeném služebním úřadu své rozhodnutí o
pozastavení účinnosti služebního předpisu zruší neprodleně poté, co
obdrží sdělení příslušného služebního orgánu o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i opatření příslušného služebního orgánu, kterým byla
zjednána náprava.
(4) Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu do 30 dnů od doručení
výzvy, služební orgán v nadřízeném služebním úřadu takový služební
předpis zruší a o rozhodnutí o zrušení služebního předpisu informuje
příslušný služební orgán.
(5) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a služební
orgán v nadřízeném služebním úřadu nepostupuje podle odstavců 2 až 4
nebo příslušný služební úřad nemá nadřízený služební úřad, vyzve
náměstek pro státní službu příslušný služební orgán ke zjednání nápravy
a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu. Účinnost
služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí náměstka
pro státní službu o pozastavení účinnosti služebního předpisu
příslušnému služebnímu orgánu. Náměstek pro státní službu v rozhodnutí
současně stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
(6) Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě,
náměstek pro státní službu své rozhodnutí o pozastavení účinnosti
služebního předpisu zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení
příslušného služebního orgánu o zjednání nápravy, jehož přílohou je i
opatření příslušného služebního orgánu, kterým byla zjednána náprava.
(7) Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě,
podá náměstek pro státní službu do 30 dnů od jejího uplynutí návrh na
zrušení služebního předpisu soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne,
zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí náměstka pro státní
službu o pozastavení účinnosti služebního předpisu platnosti dnem, kdy
rozhodnutí soudu nabude právní moci.
§ 13
Ministerstvo vnitra
(1) Ministerstvo vnitra
a) připravuje návrh systemizace služebních míst (dále jen
„systemizace“) na základě návrhů služebních orgánů a vyhodnocuje její
dodržování,
b) koordinuje zpracování návrhů organizačních struktur služebních
úřadů, není-li stanoveno jinak,
c) koordinuje systém hodnocení státních zaměstnanců,
d) koordinuje vzdělávání státních zaměstnanců a připravuje vzdělávací
programy a rámcová pravidla pro vzdělávání státních zaměstnanců,
e) hodnotí vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s
výkonem služby služebními úřady a předkládá o tom jednou ročně zprávu
vládě,
f) plní další úkoly stanovené zákonem.
(2) Působnost Ministerstva vnitra stanovenou tímto zákonem, s výjimkou
působnosti svěřené přímo ministrovi vnitra, náměstkovi pro státní
službu, státnímu tajemníkovi nebo personálnímu řediteli sekce pro
státní službu a vydávání vyhlášek, vykonává sekce pro státní službu.
(3) Sekce pro státní službu je organizační jednotkou Ministerstva
vnitra.
(4) V čele sekce pro státní službu je náměstek pro státní službu.
(5) V sekci pro státní službu se zřizuje služební místo personálního
ředitele sekce pro státní službu. Personální ředitel sekce pro státní
službu má postavení ředitele odboru. Náměstek pro státní službu může
pověřit personálního ředitele sekce pro státní službu výkonem svých
pravomocí, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru,
jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa
představeného nebo skončení služebního poměru.
(6) Není-li služební místo náměstka pro státní službu obsazeno,
vykonává jeho pravomoci personální ředitel sekce pro státní službu.
Není-li služební místo náměstka pro státní službu ani služební místo
personálního ředitele sekce pro státní službu obsazeno, pověří vláda
některého ze státních tajemníků výkonem pravomocí náměstka pro státní
službu do doby jmenování nového náměstka pro státní službu.
(7) Náměstek pro státní službu a státní zaměstnanec jím písemně
pověřený jsou oprávněni vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve
služebních vztazích státních zaměstnanců. Pověření ke kontrole může mít
i formu průkazu, jehož vzor stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou. Při
výkonu kontroly se postupuje podle kontrolního řádu.
(8) Stanoví-li tento zákon úkoly služebnímu orgánu, plní je v
Ministerstvu vnitra státní tajemník.
§ 14
Vedoucí služebního úřadu
(1) Vedoucí služebního úřadu řídí činnosti související se zajišťováním
organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování
státních zaměstnanců a vedoucího podřízeného služebního úřadu.
(2) Vedoucí služebního úřadu dále plní úkoly související s
pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.
(3) Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení
ve věcech služby, s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. j), může
vedoucí služebního úřadu přenést služebním předpisem na představené.
§ 15
Státní tajemník
(1) Služební místo státního tajemníka se zřizuje v ministerstvu a v
Úřadu vlády. Státní tajemník má postavení náměstka pro řízení sekce.
(2) Státní tajemník řídí činnosti související se zajišťováním
organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování
státních zaměstnanců a vedoucího služebního úřadu podřízeného
ministerstvu.
(3) Státní tajemník dále plní úkoly související s pracovněprávními
vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.
(4) Ve věcech týkajících se změn služebního poměru podle § 44 písm. f)
a g) a skončení služebního poměru postupuje státní tajemník po
projednání s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.
(5) Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení
ve věcech služby, s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. j), může
státní tajemník přenést služebním předpisem na představené.
§ 16
Zvláštní ustanovení o plnění některých úkolů služebního úřadu
Nadřízený služební úřad plní v organizačních věcech služby, služebních
vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů zaměstnanců ve
správním úřadu úkoly za služební úřad, v němž službu vykonává nebo v
pracovním poměru pracuje celkem méně než 25 osob, a za obvodní báňský
úřad, okresní správu sociálního zabezpečení, oblastní inspektorát
práce, Odvolací finanční ředitelství nebo finanční úřad.
HLAVA IV
SYSTEMIZACE A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SLUŽEBNÍHO ÚŘADU
§ 17
Systemizace
(1) Systemizace vychází ze závazných pravidel pro organizaci služebních
úřadů tak, aby byl zajištěn řádný výkon působnosti služebního úřadu, a
stanoví pro každý služební úřad
a) počet služebních míst státních zaměstnanců, kteří nejsou
představenými, klasifikovaných platovými třídami,
b) počet služebních míst představených klasifikovaných platovými
třídami,
c) objem prostředků na platy státních zaměstnanců,
d) počet služebních míst, u kterých je s ohledem na ochranu veřejného
zájmu nezbytným požadavkem státní občanství České republiky,
e) počet služebních míst, u kterých se stanoví zákaz se po skončení
služebního poměru přímo nebo nepřímo podílet na podnikání nebo jiné
činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem v oboru,
který je shodný s příslušným oborem služby, nebo být v pracovním nebo
obdobném poměru k podnikateli v takovém oboru (dále jen „zákaz
konkurence“).
(2) Návrh systemizace vypracuje Ministerstvo vnitra v dohodě s
Ministerstvem financí na základě návrhů služebních orgánů, které mu je
v termínu stanoveném Ministerstvem vnitra předkládají prostřednictvím
příslušných ústředních správních úřadů. Při vypracování návrhu
systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu se
postupuje v součinnosti s příslušným členem vlády, v případě
systemizace Úřadu vlády v součinnosti s vedoucím Úřadu vlády, a pokud
jde o část systemizace týkající se státních zaměstnanců zařazených v
útvaru podřízeném členovi vlády, s tímto členem vlády. V případě
Ministerstva vnitra návrh systemizace vypracovává státní tajemník v
součinnosti s ministrem vnitra, a pokud jde o část systemizace týkající
se sekce pro státní službu, též v součinnosti s náměstkem pro státní
službu; návrh systemizace předkládá státní tajemník.
(3) Systemizaci schvaluje vláda na následující kalendářní rok. Návrh
systemizace předkládá vládě ministr vnitra. Vláda je oprávněna upravit
v souvislosti se schvalováním systemizace organizační strukturu
služebního úřadu.
(4) Není-li systemizace schválena do 31. prosince, použije se pro
následující kalendářní rok dosavadní systemizace.
(5) Služební místa a finanční prostředky na platy státních zaměstnanců
podle schválené systemizace nelze použít pro jiný účel.
§ 18
Změna systemizace
Změna systemizace poté, co nabyla účinnosti, je-li jejím důsledkem
změna počtu služebních míst, objemu prostředků na platy státních
zaměstnanců nebo změna platové třídy státního zaměstnance o více než
jednu třídu dolů nebo o dvě třídy nahoru, je přípustná, jen dojde-li ke
změně působnosti správního úřadu nebo k podstatné změně podmínek, za
kterých byla systemizace schválena; ustanovení § 17 odst. 2 a 3 se
použije obdobně.
§ 19
Organizační struktura služebního úřadu
(1) Služební orgán zpracuje podle systemizace návrh organizační
struktury služebního úřadu nebo její změny a prostřednictvím
příslušného ústředního správního úřadu jej předloží Ministerstvu vnitra
k vyjádření. Nevyjádří-li se Ministerstvo vnitra k návrhu do 30 dnů od
jeho předložení, považuje se návrh za schválený. Pokud služební orgán
nezohlední vyjádření Ministerstva vnitra, může Ministerstvo vnitra
návrh předložit k rozhodnutí vládě, jinak se po uplynutí 15 dnů od
vyjádření považuje návrh za schválený.
(2) Nedojde-li v důsledku schválení organizační struktury nebo její
změny ke skončení služebního poměru nebo odvolání ze služebního místa
představeného, schvaluje organizační strukturu nebo její změnu státní
tajemník nebo služební orgán v nadřízeném služebním úřadu, a není-li
nadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu.
(3) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění rozhodnutí
soudu anebo rozhodnutí orgánu mezinárodní organizace, může služební
orgán do doby schválení organizační struktury služebního úřadu nebo
její změny prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační
struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím
došlo ke skončení služebního poměru. Nebude-li navržená organizační
struktura nebo její změna schválena, změny prozatímně provedené v jejím
důsledku se od počátku ruší a služební vztahy se navracejí v předešlý
stav.
(4) Jde-li o organizační strukturu Úřadu Rady pro rozhlasové a
televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického
regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro
ochranu osobních údajů, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu
pro jadernou bezpečnost, schvaluje ji ten, kdo je v jejich čele.
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí.
ČÁST DRUHÁ
SLUŽEBNÍ POMĚR
HLAVA I
SLUŽEBNÍ POMĚR NA DOBU NEURČITOU A NA DOBU URČITOU
§ 20
Služba se vykonává ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu
určitou.
§ 21
(1) Státní zaměstnanci vykonávají službu zpravidla ve služebním poměru
na dobu neurčitou.
(2) Do služebního poměru na dobu určitou se vždy přijme osoba, která
dosud úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku. Na dobu určitou lze
přijmout osobu rovněž v případech tehdy, je-li třeba nahradit dočasně
nepřítomného zaměstnance.
(3) Další případy, ve kterých lze s ohledem na zvláštní povahu služby
přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou, stanoví vláda
nařízením.
HLAVA II
PŘEDPOKLADY A ODBORNÉ POŽADAVKY PRO PŘIJETÍ DO SLUŽEBNÍHO POMĚRU, VZNIK
SLUŽEBNÍHO POMĚRU, ZAŘAZENÍ NA SLUŽEBNÍ MÍSTO, JMENOVÁNÍ NA SLUŽEBNÍ
MÍSTO PŘEDSTAVENÉHO, SLUŽEBNÍ SLIB A PŘEKÁŽKY PŘIJETÍ DO SLUŽEBNÍHO
POMĚRU NEBO VÝKONU SLUŽBY
§ 22
Základní předpoklad pro přijetí do služebního poměru
Do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, u které lze
předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního
pořádku České republiky a řádně vykonávat službu.
§ 23
Přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo a jmenování na
služební místo představeného
(1) Do služebního poměru se osoba přijímá rozhodnutím služebního
orgánu. Spolu s rozhodnutím o přijetí do služebního poměru rozhodne
služební orgán o zařazení státního zaměstnance na služební místo nebo o
jmenování státního zaměstnance na služební místo představeného.
(2) Na přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo a na
jmenování na služební místo představeného není nárok.
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa
§ 24
(1) Na obsazení volného služebního místa se koná výběrové řízení.
(2) Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec nebo jiná
osoba za podmínek stanovených tímto zákonem.
(3) Státní zaměstnanec podá služebnímu orgánu žádost o zařazení na
služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, které má
být na základě výběrového řízení obsazeno.
(4) Jiná osoba podá služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního
poměru, jejíž součástí je též žádost o zařazení na služební místo nebo
jmenování na služební místo představeného, které má být na základě
výběrového řízení obsazeno.
(5) Výběrové řízení podle odstavce 1 se nekoná, postupuje-li se podle §
47, 61, 67 nebo 70; výběrové řízení se dále nekoná, jedná-li se o
služební místo v témže služebním úřadě ve stejném oboru služby a
zařazené ve stejné platové třídě, jako bylo služební místo, z něhož byl
státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby, pokud tento státní
zaměstnanec splňuje stanovené požadavky na uvolněné služební místo.
Výběrové řízení se též nekoná, obsazuje-li se volné služební místo
postupem podle jiného zákona.
(6) Výběrové řízení vyhlašuje služební orgán na úřední desce, dále se
zveřejní v informačním systému o státní službě. Právní účinky má
zveřejnění na úřední desce.
(7) Oznámení o vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat údaje o
a) předpokladech a požadavcích podle § 25,
b) služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno,
c) oboru služby, jehož se výběrové řízení týká,
d) tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba
vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou,
v případě služebního poměru na dobu určitou též dobu jeho trvání,
e) tom, zda je na obsazovaném služebním místě vyžadována způsobilost
seznamovat se s utajovanými informacemi podle právního předpisu o
ochraně utajovaných informací,
f) zařazení do platové třídy,
g) datu, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí
do služebního poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o
zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo
představeného.
(8) Žádosti podle odstavců 3 a 4 se podávají písemně v českém jazyce;
vzory žádostí zveřejní Ministerstvo vnitra na svých internetových
stránkách.
§ 25
(1) Žadatel o přijetí do služebního poměru musí
a) být státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu
Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o
Evropském hospodářském prostoru,
b) dosáhnout věku 18 let,
c) být plně svéprávný,
d) být bezúhonný,
e) dosáhnout vzdělání stanoveného tímto zákonem a
f) mít potřebnou zdravotní způsobilost.
(2) Žadatel, který není státním občanem České republiky, musí zkouškou
u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních
institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z
českého jazyka jako cizího jazyka, prokázat znalost českého jazyka; to
neplatí, doloží-li, že absolvoval alespoň po dobu 3 školních roků
základní, střední nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem
český jazyk. Žadatel, který není státním občanem České republiky, má
nárok na náhradu nákladů, které uhradil za jednu účast na zkoušce z
českého jazyka, služebním úřadem, na který se hlásí. Obsah a rozsah
zkoušky stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou.
(3) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro
úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti pořádku ve věcech
veřejných z nedbalosti, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se
na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen; jestliže trestní stíhání
pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto
o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, je předpoklad
bezúhonnosti splněn až po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci
těchto rozhodnutí.
(4) Vláda může v rámci systemizace stanovit služební místa, u kterých
je s ohledem na ochranu veřejného zájmu nezbytným požadavkem státní
občanství České republiky.
(5) Služební orgán může služebním předpisem stanovit pro služební místo
požadavek
a) úrovně znalosti cizího jazyka, odborného zaměření vzdělání nebo jiný
odborný požadavek potřebný pro výkon služby,
b) způsobilosti seznamovat se s utajovanými informacemi v souladu s
právním předpisem upravujícím ochranu utajovaných informací.
§ 26
(1) Splnění předpokladů podle § 25 odst. 1 písm. a), e) a f) je žadatel
povinen doložit příslušnými listinami. Splnění předpokladu bezúhonnosti
se osvědčuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3
měsíce. Služební orgán si za účelem ověření, zda žadatel splňuje
předpoklad bezúhonnosti, může vyžádat od Rejstříku trestů výpis z
evidence Rejstříku trestů týkající se žadatele; žádost se podává v
elektronické podobě podepsaná uznávaným elektronickým podpisem, a to
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Rejstřík trestů poskytne na
žádost služebního orgánu výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se
žadatele. Žadatel, který není státním občanem České republiky,
osvědčuje splnění předpokladu bezúhonnosti též obdobným dokladem, který
nesmí být starší než 3 měsíce, osvědčujícím bezúhonnost, vydaným
státem, jehož je žadatel státním občanem, jakož i státy, v nichž
žadatel pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6
měsíců (dále jen „domovský stát“), a doloženým úředním překladem do
českého jazyka; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se
bezúhonnost písemným čestným prohlášením. Splnění předpokladu podle §
25 odst. 1 písm. c) se dokládá písemným čestným prohlášením.
(2) Splnění předpokladů podle § 25 odst. 1 písm. a), e) a f) lze při
podání žádosti doložit též čestným prohlášením; listiny podle odstavce
1 v takovém případě žadatel předloží následně, nejpozději před konáním
pohovoru podle § 27 odst. 3.
§ 27
(1) Výběrového řízení se může zúčastnit jen osoba, která splňuje
předpoklady a požadavky podle § 25, s výjimkou požadavku podle § 25
odst. 5 písm. b).
(2) Služební orgán vyřadí žádost podle § 24 odst. 3 a 4, pokud
a) nemá náležitosti stanovené zákonem,
b) žádost je nesrozumitelná nebo ze žádosti není patrné, kdo jí podal
nebo čeho se domáhá, nebo
c) žadatel nesplňuje předpoklady a požadavky podle § 25, s výjimkou §
25 odst. 5 písm. b); žadatel se o této skutečnosti vyrozumí.
(3) S žadatelem, jehož žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, provede
výběrová komise pohovor. Pohovor je zaměřen na obor služby, jehož se
výběrové řízení týká, a na plnění jiného odborného požadavku. Součástí
pohovoru může být i ověření znalosti cizího jazyka, je-li požadována.
(4) Pohovor lze doplnit písemnou zkouškou.
§ 28
(1) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její
členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh
příslušného ředitele odboru. V jiném služebním úřadu jmenuje a odvolává
členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu.
(2) Výběrová komise vybere z žadatelů, kteří ve výběrovém řízení
uspěli, 3 nejvhodnější žadatele a sestaví pořadí dalších žadatelů,
kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznam žadatelů, kteří ve výběrovém
řízení neuspěli. Služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně
nadřízeným představeným jednoho žadatele z 3 nejvhodnějších žadatelů;
dohoda je písemná.
(3) Pokud ve výběrovém řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, služební
orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným z těch,
kteří uspěli. Pokud všichni 3 nejvhodnější žadatelé z výběrového řízení
odstoupili, služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným
představeným dalšího v pořadí z těch žadatelů, kteří uspěli. Dohoda
mezi služebním orgánem a bezprostředně nadřízeným představeným podle
tohoto odstavce je písemná.
(4) V případě, že žádný žadatel ve výběrovém řízení neuspěl nebo
služební orgán žádného žadatele postupem podle odstavce 2 nebo 3
nevybral, výběrové řízení se zruší a vyhlásí se nové výběrové řízení.
Ustanovení § 24 odst. 5 není dotčeno.
§ 29
(1) Má-li být na základě výsledku výběrového řízení na volné služební
místo zařazena nebo na volné služební místo představeného jmenována
osoba, která dosud úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku, přijme se
tato osoba do služebního poměru na dobu určitou, a to s trváním 12
měsíců, nebyla-li v oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení
volného služebního místa uvedena doba kratší.
(2) Má-li být na základě výsledku výběrového řízení na volné služební
místo zařazena nebo na volné služební místo představeného jmenována
osoba, která není státním zaměstnancem, nebo osoba, která dosud úspěšně
nevykonala úřednickou zkoušku, stanoví se jí zkušební doba v délce 6
měsíců.
(3) Státnímu zaměstnanci, který dosud úspěšně nevykonal úřednickou
zkoušku, přísluší nejnižší platový tarif v platové třídě stanovené pro
služební místo, na něž je zařazen nebo jmenován. Činnosti v oborech
služby smí tento státní zaměstnanec vykonávat pouze pod odborným
dohledem představeného nebo jiného jím určeného státního zaměstnance.
§ 30
Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, rozhodnutí o zařazení na
služební místo a rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného
(1) Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru kromě obecných
náležitostí podle správního řádu obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) datum a místo narození,
c) obor služby,
d) služební místo,
e) den vzniku služebního poměru a den nástupu do služby,
f) údaj o tom, zda služba bude vykonávána ve služebním poměru na dobu
neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu
určitou též dobu jeho trvání,
g) služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu, a
služební působiště,
h) služební označení,
i) zkušební dobu,
j) platové zařazení,
k) délku kratší služební doby, byla-li povolena.
(2) Rozhodnutí o zařazení na služební místo a rozhodnutí o jmenování na
služební místo představeného kromě obecných náležitostí podle správního
řádu obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) datum a místo narození,
c) obor služby,
d) služební místo,
e) den nástupu do služby na služebním místě,
f) údaj o tom, zda služba bude na služebním místě vykonávána na dobu
neurčitou nebo na dobu určitou, v případě doby určité též její trvání,
g) údaj o tom, zda a jak se mění doba trvání služebního poměru, jde-li
o jmenování státního zaměstnance vykonávajícího dosud službu ve
služebním poměru na dobu určitou,
h) služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu, a
služební působiště,
i) služební označení,
j) platové zařazení,
k) délku kratší služební doby, byla-li povolena.
(3) V případě vydání rozhodnutí o změně doby trvání služebního poměru
podle § 42 se odstavce 1 a 2 použijí přiměřeně.
§ 31
Vznik služebního poměru
(1) Služební poměr vzniká dnem, který je uveden v rozhodnutí o přijetí
do služebního poměru.
(2) Nenastoupí-li státní zaměstnanec do služby v den, který je uveden v
rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž by mu v tom bránila
závažná překážka, nebo neuvědomí-li služební orgán o vzniku této
překážky do 7 dnů, služební orgán rozhodnutí o přijetí do služebního
poměru zruší s účinky ode dne vzniku služebního poměru.
§ 32
Služební slib
(1) Státní zaměstnanec skládá služební slib v den nástupu do služby.
(2) Služební slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu
státní služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu
s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně,
nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České republiky, nebudu
zneužívat postavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat tak,
aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu.“
(3) Služební slib se skládá před služebním orgánem.
(4) Služební slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí státní
zaměstnanec „Tak slibuji!“ a podepíše se na úředním záznamu o složení
služebního slibu. V úředním záznamu o složení služebního slibu musí být
uvedeno datum a místo složení služebního slibu. Úřední záznam o složení
služebního slibu se založí do osobního spisu státního zaměstnance.
(5) Bylo-li složení služebního slibu odmítnuto nebo byl-li složen
služební slib s výhradou, služební poměr se považuje od počátku za
neexistující.
§ 33
Překážky přijetí do služebního poměru nebo výkonu služby
(1) Do služebního poměru nelze přijmout
a) justičního čekatele nebo právního čekatele,
b) poslance nebo senátora,
c) poslance Evropského parlamentu,
d) prezidenta republiky,
e) člena vlády nebo náměstka člena vlády,
f) vedoucího Úřadu vlády,
g) soudce Ústavního soudu,
h) asistenta soudce Ústavního soudu,
i) asistenta soudce nebo státního zástupce,
j) prezidenta nebo viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) guvernéra, viceguvernéra nebo člena bankovní rady České národní
banky,
l) Veřejného ochránce práv nebo zástupce Veřejného ochránce práv,
m) asistenta Veřejného ochránce práv,
n) člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
o) předsedu a člena Rady Českého telekomunikačního úřadu,
p) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
q) předsedu a místopředsedu Energetického regulačního úřadu,
r) předsedu a inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů,
s) předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu,
t) člena zastupitelstva územního samosprávného celku, který je pro
výkon funkce dlouhodobě uvolněn (dále jen „uvolněný člen
zastupitelstva“),
u) osobu vykonávající vojenské cvičení nebo mimořádnou službu.
(2) Do služebního poměru nelze dále přijmout
a) soudce,
b) státního zástupce,
c) člena nebo kontrolora Nejvyššího kontrolního úřadu,
d) vyššího soudního úředníka nebo vyššího úředníka státního
zastupitelství,
e) vojáka z povolání,
f) příslušníka bezpečnostního sboru,
g) jinou osobu vykonávající činnost podle § 2.
(3) Je-li na základě výsledku výběrového řízení vybrána k přijetí do
služebního poměru osoba podle odstavce 1 nebo 2, učiní neprodleně
právní jednání směřující k odstranění překážky podle odstavce 1 nebo 2.
(4) Nastanou-li po přijetí do služebního poměru překážky uvedené
a) v odstavci 1, má to za následek pozastavení výkonu služby,
b) v odstavci 2, má to za následek skončení služebního poměru.
(5) Ten, u koho nastala překážka podle odstavce 1 nebo 2, je povinen
tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit služebnímu
orgánu; jde-li o státního zaměstnance, založí se oznámení do jeho
osobního spisu.
§ 34
Pozbytí předpokladů pro přijetí do služebního poměru
(1) Předpoklady uvedené v § 25 odst. 1 musí státní zaměstnanec splňovat
po celou dobu výkonu služby; služebnímu úřadu je povinen bez zbytečného
odkladu oznámit, že tyto předpoklady přestal splňovat.
(2) Soud, který v posledním stupni rozhodl o odsouzení státního
zaměstnance pro trestný čin nebo o omezení jeho svéprávnosti, o tom po
právní moci svého rozhodnutí bez zbytečného odkladu vyrozumí služební
úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu.
Úřednická zkouška
§ 35
(1) Státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku.
(2) Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat
úřednickou zkoušku nejpozději před uplynutím doby trvání služebního
poměru na dobu určitou.
(3) Služební úřad umožní osobě, která splňuje předpoklady pro přijetí
do služebního poměru, vykonat úřednickou zkoušku; tato osoba si hradí
náklady na vykonání úřednické zkoušky sama.
(4) Přihlášení na úřednickou zkoušku a další organizační věci spojené s
úřednickou zkouškou se uskutečňují prostřednictvím portálu pro
přihlašování na úřednickou zkoušku.
§ 36
(1) Úřednická zkouška je tvořena částí obecnou a částí zvláštní.
(2) Obecná část úřednické zkoušky se koná písemně. Účelem obecné části
úřednické zkoušky je ověřit, zda státní zaměstnanec má potřebné
znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv, povinností a
pravidel etiky státního zaměstnance, právních předpisů obecně
dopadajících na činnost státní správy a práva Evropské unie. Provedení
obecné části úřednické zkoušky zabezpečuje Ministerstvo vnitra.
(3) Zvláštní část úřednické zkoušky se koná po úspěšném vykonání obecné
části úřednické zkoušky, a to ústně před zkušební komisí. Účelem
zvláštní části úřednické zkoušky je ověřit, zda státní zaměstnanec má
potřebné vědomosti a schopnosti a je dostatečně odborně připraven pro
další výkon služby v oboru služby, k jehož výkonu byl na služební místo
zařazen nebo jmenován. Provedení zvláštní části úřednické zkoušky
zabezpečuje ústřední správní úřad ve spolupráci se služebním úřadem.
(4) Za rovnocennou obecné části úřednické zkoušky se považuje obecná
část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního
samosprávného celku. Vláda může nařízením stanovit, že zvláštní část
zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného
celku k výkonu konkrétní správní činnosti se považuje za rovnocennou
zvláštní části úřednické zkoušky pro příslušný obor služby. Vláda může
dále nařízením stanovit, že za rovnocennou zvláštní části úřednické
zkoušky se považuje zkouška podle jiného zákona, je-li její obsah a
rozsah se zvláštní částí úřednické zkoušky srovnatelný.
§ 37
(1) Zkušební komise se zřizuje podle oboru služby u ústředního
správního úřadu, do jehož působnosti daný obor služby patří; ústřední
správní úřady se mohou dohodnout, že pro konkrétní obor služby zajistí
konání zkoušky zkušební komise zřízená u jednoho z nich. U této komise
se též konají úřednické zkoušky státních zaměstnanců vykonávajících
službu v podřízených služebních úřadech.
(2) Členy zkušební komise jmenuje a odvolává služební orgán v ústředním
správním úřadu. Zkušební komise má 3 členy, z nichž nejméně 2 jsou
státními zaměstnanci.
(3) Členem zkušební komise nesmí být ten, u něhož lze s ohledem na jeho
poměr ke zkoušenému pochybovat o jeho nepodjatosti.
§ 38
(1) Služební orgán ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a ústředním
správním úřadem nejméně 21 dnů přede dnem konání úřednické zkoušky
písemně vyrozumí státního zaměstnance o termínu a místě konání
úřednické zkoušky; při stanovení termínu zkoušky se přihlíží k žádosti
státního zaměstnance.
(2) Brání-li státnímu zaměstnanci ve vykonání úřednické zkoušky v
určeném termínu překážka ve službě, stanoví se mu náhradní termín
konání úřednické zkoušky.
§ 39
(1) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů
a usnesení přijímá většinou hlasů. Členové zkušební komise se při své
činnosti v komisi neřídí příkazy představených ani jiných osob. Člen
zkušební komise se nesmí zdržet hlasování. Usnesení zkušební komise
zní: „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.
(2) O úspěšném vykonání úřednické zkoušky vystaví zkušební komise
osvědčení, a to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis osvědčení se předá
státnímu zaměstnanci do vlastních rukou, druhý se založí do osobního
spisu státního zaměstnance.
(3) O neúspěšném vykonání úřednické zkoušky vystaví zkušební komise
písemnou zprávu, a to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis zprávy se
předá státnímu zaměstnanci do vlastních rukou, druhý se založí do
osobního spisu státního zaměstnance.
(4) Ústřední správní úřad vede evidenci osvědčení vystavených u něj
zřízenými zkušebními komisemi.
§ 40
(1) Jestliže státní zaměstnanec úřednickou zkoušku nevykonal úspěšně,
umožní mu služební orgán její opakování na základě jeho písemné
žádosti. Úřednickou zkoušku lze opakovat jen jednou.
(2) Žádost o opakování úřednické zkoušky musí být doručena služebnímu
orgánu do 30 pracovních dnů po doručení zprávy o neúspěšném vykonání
úřednické zkoušky, jinak možnost opakovat zkoušku zaniká; ustanovení §
38 odst. 1 se použije obdobně.
(3) Opakovaná úřednická zkouška může být konána nejdříve po uplynutí 1
měsíce po neúspěšném vykonání úřednické zkoušky.
(4) Členem zkušební komise při opakované úřednické zkoušce nesmí být
ten, kdo byl jejím členem při úřednické zkoušce, kterou státní
zaměstnanec nevykonal úspěšně.
(5) Doba trvání služebního poměru se při opakování úřednické zkoušky
neprodlužuje.
§ 41
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou obsah, rozsah a další náležitosti
úřednické zkoušky včetně způsobu jejího provedení a hodnocení.
§ 42
Postup po úspěšném vykonání úřednické zkoušky
Bylo-li výběrové řízení vyhlášeno na obsazení volného služebního místa
ve služebním poměru na dobu neurčitou, má státní zaměstnanec uvedený v
§ 29 odst. 1 po úspěšném vykonání úřednické zkoušky nárok na změnu doby
trvání služebního poměru, a to na dobu neurčitou. Zkušební doba podle §
29 odst. 2 tím není dotčena.
HLAVA III
ZAŘAZENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE VE SLUŽBĚ S OHLEDEM NA JEHO PŘÍBUZENSKÉ A
OBDOBNÉ VZTAHY
§ 43
(1) Státní zaměstnanci, kteří jsou sobě navzájem osobami blízkými,
nesmějí být zařazeni ve službě tak, aby jeden byl přímo podřízen
druhému nebo podléhal jeho finanční nebo účetní kontrole.
(2) V zahraniční službě lze podřídit jednoho státního zaměstnance
druhému, i když jsou sobě navzájem osobami blízkými.
(3) Žadatel o přijetí do služebního poměru je povinen oznámit
služebnímu orgánu skutečnost podle odstavce 1. Státní zaměstnanec je
povinen oznámit služebnímu orgánu bez zbytečného průtahu skutečnost
podle odstavce 1, k níž došlo po vzniku služebního poměru.
(4) Nastane-li skutečnost podle odstavce 1 po vzniku služebního poměru,
služební orgán změní podřízenost státního zaměstnance oproti té, která
vyplývá z organizačního uspořádání správního úřadu v činnostech
vykonávaných ve službě.
HLAVA IV
ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 44
Druhy změn služebního poměru
Změnou služebního poměru je
a) vyslání na služební cestu,
b) přeložení,
c) zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního
stíhání nebo z důvodu vazby,
d) zařazení na jiné služební místo,
e) změna doby trvání služebního poměru,
f) jmenování na služební místo představeného,
g) odvolání ze služebního místa představeného,
h) převedení na jiné služební místo,
i) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,
j) zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské
dovolené,
k) zařazení mimo výkon služby pro výkon funkce v odborové organizaci,
l) zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby,
m) zastupování,
n) vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho ukončení,
o) zkrácení služební doby,
p) přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné
stáže.
Služební cesta
§ 45
(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou vyslán na
služební cestu, a to i bez svého souhlasu. Při vyslání na služební
cestu se určí místo nástupu, místo cíle a místo ukončení služební
cesty, doba trvání a způsob dopravy a ubytování; mohou se též určit
další podmínky služební cesty.
(2) Při vyslání na služební cestu musí být přihlédnuto ke zdravotnímu a
osobnímu stavu státního zaměstnance a k jeho rodinným poměrům.
(3) Těhotná státní zaměstnankyně a státní zaměstnankyně nebo státní
zaměstnanec pečující o dítě do 8 let smějí být vysláni na služební
cestu jen se svým souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou státní
zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě,
které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance,
který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se
podle jiného právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci
jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni
III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).
§ 46
(1) Státní zaměstnanec je povinen nastoupit služební cestu i ve dnech
pracovního klidu, jestliže to je k plnění úkolů služby nezbytné.
(2) Státní zaměstnanec na služební cestě koná službu podle příkazů
představeného, který ho na tuto cestu vyslal.
(3) Za člena rodiny státního zaměstnance se pro účely náhrady výdajů v
souvislosti se služební cestou považuje jeho manžel, partner podle
zákona o registrovaném partnerství (dále jen „partner“), vlastní dítě,
osvojenec, dítě svěřené státnímu zaměstnanci do pěstounské péče nebo do
výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník a pěstoun. Jiná osoba je
postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že žije se
státním zaměstnancem v domácnosti.
(4) Pro účely tohoto zákona se domácností rozumí společenství osob,
které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
§ 47
Přeložení
(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou, která musí být
předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen
k výkonu služby v oboru služby, který vykonává, do jiného služebního
úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního úřadu, a to i bez
svého souhlasu. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho
přeložení prodloužit, nejdéle však o dobu 60 dnů.
(2) Pro přeložení musí trvat potřeba zajištění výkonu služby v jiném
služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru služebního úřadu, a to
po celou dobu přeložení. Přeložení nelze použít k jinému účelu než k
zajištění výkonu služby. Při přeložení státního zaměstnance musí být
přihlédnuto k jeho osobním, zdravotním a rodinným poměrům.
(3) Těhotná státní zaměstnankyně a státní zaměstnankyně nebo státní
zaměstnanec pečující o dítě do 8 let smějí být přeloženi jen se svým
souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a
osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud
nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který prokáže,
že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle jiného
právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické
osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká
závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).
(4) Při přeložení státního zaměstnance do jiné obce, než ve které je
jeho služební působiště nebo bydliště, zajistí státnímu zaměstnanci
služební úřad, do kterého byl přeložen, ubytování na své náklady a
poskytuje mu náhrady výdajů jako při služební cestě.
(5) Dojde-li v důsledku přeložení ke snížení platu státního
zaměstnance, přísluší mu doplatek do výše platu před přeložením.
§ 48
Zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního
stíhání nebo z důvodu vazby
(1) Státní zaměstnanec se na základě usnesení o zahájení trestního
stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve
věcech veřejných z nedbalosti zprostí výkonu služby až do skončení
trestního stíhání. Státní zaměstnanec se dále zprostí výkonu služby,
byl-li vzat do vazby, a to po dobu jejího trvání.
(2) Orgán činný v trestním řízení neprodleně vyrozumí služební orgán o
vydání usnesení o zahájení trestního stíhání podle odstavce 1 nebo o
vzetí státního zaměstnance do vazby.
(3) Ode dne zproštění výkonu služby přísluší státnímu zaměstnanci plat
ve výši 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy
podle jiného zákona; tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního
platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do
výše 80 % jeho měsíčního platu. Vyživovanou osobou se rozumí osoba,
které státní zaměstnanec výživu poskytuje nebo je povinen poskytovat.
(4) Pokud státní zaměstnanec nebyl pro trestný čin uvedený v odstavci 1
pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání nebylo podmíněně zastaveno
ani nebylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního
stíhání, zkrácení jeho platu se mu po skončení trestního stíhání
doplatí.
§ 49
Zařazení na jiné služební místo
(1) Státní zaměstnanec se zařadí na jiné služební místo na základě
výsledku výběrového řízení na obsazení volného služebního místa.
(2) Doba trvání služebního poměru na dobu neurčitou není zařazením na
jiné služební místo dotčena.
(3) Doba trvání služebního poměru na dobu určitou se zařazením na jiné
služební místo nezkracuje.
§ 50
Změna doby trvání služebního poměru
(1) Státnímu zaměstnanci se doba trvání služebního poměru na dobu
určitou změní z důvodů uvedených v § 42 a v § 59 odst. 2.
(2) Státnímu zaměstnanci se doba trvání služebního poměru na dobu
určitou změní také jeho zařazením na jiné služební místo nebo
jmenováním na služební místo představeného, na kterém má být služba
vykonávána na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, která uplyne později
než jeho dosavadní služební poměr na dobu určitou.
§ 51
Základní ustanovení o výběrovém řízení na obsazení volného služebního
místa představeného
(1) Na obsazení volného služebního místa představeného se koná výběrové
řízení, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Výběrové řízení na služební místo představeného vyhlašuje ten, kdo
jej na dané služební místo jmenuje. Na výběrové řízení se přiměřeně
použije § 24 až 27 a § 28 odst. 2 až 4.
(3) Předpoklad praxe se dokládá příslušnými listinami. Požaduje-li se
pro účast ve výběrovém řízení na služební místo představeného praxe v
uplynulém období, prodlužuje se toto období o dobu mateřské nebo
rodičovské dovolené.
(4) Osoba, která byla jmenována na služební místo představeného na dobu
určitou, se po dobu 3 let od uplynutí této doby považuje za osobu
splňující předpoklady pro účast ve výběrovém řízení na služební místo
představeného na stejný nebo nižší stupeň řízení.
(5) Na služební místo vedoucího zastupitelského úřadu se výběrové
řízení nekoná.
§ 52
Jmenování na služební místo náměstka pro státní službu
(1) Náměstka pro státní službu jmenuje vláda na návrh předsedy vlády na
dobu 6 let na základě výsledku výběrového řízení. Nikdo nemůže být
náměstkem pro státní službu jmenován více než jednou.
(2) Výběrová komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává vláda.
Výběrové řízení organizuje Úřad vlády.
(3) Výběrového řízení se může zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě vedoucího
služebního úřadu, náměstka pro řízení sekce nebo státního tajemníka,
nebo
b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě
ředitele krajského úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s
rozšířenou působností,
pokud je státním občanem České republiky, dosáhl věku 40 let a v
uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci
ve správním úřadu, v územním samosprávném celku, instituci Evropské
unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva
kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo
činnosti obdobné.
§ 53
Jmenování na služební místo státního tajemníka
(1) Státního tajemníka jmenuje vláda na návrh příslušného ministra nebo
vedoucího Úřadu vlády na dobu 5 let na základě výsledku výběrového
řízení.
(2) Výběrové řízení organizuje sekce pro státní službu. Výběrová komise
má 4 členy, které jmenuje a odvolává náměstek pro státní službu, z toho
3 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. Při
rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterým je člen
jmenovaný náměstkem pro státní službu bez návrhu příslušného ministra
nebo vedoucího Úřadu vlády.
(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě náměstka
pro státní službu, vedoucího služebního úřadu, státního tajemníka,
náměstka pro řízení sekce nebo ředitele odboru, nebo
b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě
ředitele krajského úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s
rozšířenou působností,
pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí
funkci ve správním úřadu, v územním samosprávném celku, instituci
Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen
zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle
§ 5 nebo činnosti obdobné.
(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém
řízení neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.
(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě
představeného,
b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě
vedoucího odboru krajského úřadu nebo vedoucího odboru obecního úřadu
obce s rozšířenou působností,
c) úředník Evropské unie, nebo
d) úředník mezinárodní organizace,
pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí
funkci ve správním úřadu, v územním samosprávném celku, instituci
Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen
zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle
§ 5 nebo činnosti obdobné.
§ 54
Jmenování na služební místo vedoucího služebního úřadu
(1) Vedoucího služebního úřadu jmenuje ten, o kom to stanoví zákon, na
dobu v něm stanovenou, jinak na dobu neurčitou, a to na základě
výsledku výběrového řízení. Nestanoví-li zákon jinak, vedoucího
služebního úřadu na služební místo jmenuje služební orgán ve služebním
úřadu, který je bezprostředně nadřízen služebnímu úřadu, v němž má být
služební místo obsazeno; není-li takový nadřízený služební úřad,
jmenuje vedoucího služebního úřadu náměstek pro státní službu.
(2) Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v ústředním
správním úřadu má 4 členy, které jmenuje a odvolává vláda, z toho 1
člena na návrh náměstka pro státní službu; při rovnosti hlasů rozhoduje
hlas předsedy výběrové komise, kterého jmenuje vláda z těch členů
výběrové komise, které jmenovala na návrh náměstka pro státní službu.
Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v jiném
správním úřadu s celostátní působností má 4 členy, které jmenuje a
odvolává ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje, z toho 2 členy na
návrh příslušného ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního
úřadu a 1 člena na návrh náměstka pro státní službu; při rovnosti hlasů
rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterého jmenuje ten, kdo
výběrovou komisi jmenoval, z těch členů výběrové komise, které jmenoval
na návrh náměstka pro státní službu. V jiném správním úřadu má výběrová
komise 3 členy, které jmenuje a odvolává ten, kdo vedoucího služebního
úřadu jmenuje, z toho 1 člena na návrh náměstka pro státní službu.
(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit státní
zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě představeného, s
výjimkou vedoucího oddělení, pokud v uplynulých 8 letech vykonával
nejméně po dobu 4 let ve správním úřadu, instituci Evropské unie,
mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje
anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo činnosti
obdobné.
(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém
řízení neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.
(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit státní
zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě představeného ve
správním úřadu, který v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4
let ve správním úřadu, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci
nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo obce s rozšířenou
působností činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
§ 55
Jmenování na služební místo náměstka pro řízení sekce nebo ředitele
sekce
(1) Náměstka pro řízení sekce jmenuje státní tajemník na základě
výsledku výběrového řízení. Ředitele sekce jmenuje vedoucí služebního
úřadu na základě výsledku výběrového řízení.
(2) Výběrová komise v ministerstvu nebo v Úřadu vlády má 4 členy, které
jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného
ministra nebo vedoucího Úřadu vlády; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas
předsedy výběrové komise, kterého jmenuje státní tajemník z těch členů
výběrové komise, které jmenoval na návrh příslušného ministra nebo
vedoucího Úřadu vlády. V jiném správním úřadu má výběrová komise 3
členy, které jmenuje a odvolává vedoucí služebního úřadu.
(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě
představeného, s výjimkou vedoucího oddělení, ve stejném oboru služby,
b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě
ředitele krajského úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s
rozšířenou působností, nebo
c) akademický pracovník, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá
oboru služby, a který řídí vedoucí zaměstnance,
pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve správním
úřadu, v územním samosprávném celku, instituci Evropské unie,
mezinárodní organizaci, na vysoké škole nebo jako uvolněný člen
zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle
§ 5 nebo činnosti obdobné.
(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém
řízení neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.
(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě
představeného,
b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě
vedoucího odboru krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou
působností,
c) vedoucí příslušník bezpečnostního sboru alespoň druhého stupně
řízení a nejméně ve služební hodnosti rada,
d) voják z povolání alespoň v hodnosti plukovníka,
e) vedoucí úředník Evropské unie, který řídí jiné vedoucí úředníky
Evropské unie,
f) vedoucí zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí jiné vedoucí
zaměstnance mezinárodní organizace, nebo
g) akademický pracovník, který řídí jiné vedoucí zaměstnance,
pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve správním
úřadu, v územním samosprávném celku, bezpečnostním sboru, ozbrojených
silách České republiky, instituci Evropské unie, mezinárodní
organizaci, na vysoké škole nebo jako uvolněný člen zastupitelstva
kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo
činnosti obdobné.
(6) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení neuspěl ani ve
druhém kole výběrového řízení, vyhlásí se třetí kolo výběrového řízení,
kterého se může dále zúčastnit
a) státní zaměstnanec,
b) vedoucí úředník územního samosprávného celku,
c) vedoucí zaměstnanec podle zákoníku práce, který řídí jiné vedoucí
zaměstnance,
d) vedoucí příslušník bezpečnostního sboru alespoň třetího stupně
řízení a nejméně ve služební hodnosti vrchní komisař,
e) voják z povolání alespoň v hodnosti podplukovníka,
f) úředník Evropské unie, který řídí jiné úředníky Evropské unie,
g) zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí jiné zaměstnance
mezinárodní organizace, nebo
h) akademický pracovník, který řídí jiné zaměstnance,
pokud v uplynulých 4 letech vykonával nejméně po dobu 2 let činnosti
podle § 5 nebo činnosti obdobné.
§ 56
Jmenování na služební místo personálního ředitele sekce pro státní
službu
Na výběr a jmenování personálního ředitele sekce pro státní službu se
použijí ustanovení o výběru a jmenování náměstka pro státní službu
obdobně.
§ 57
Jmenování na služební místo ředitele odboru
(1) Ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní
tajemník na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadu
jmenuje ředitele odboru na základě výsledku výběrového řízení vedoucí
služebního úřadu.
(2) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její
členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh
příslušného náměstka pro řízení sekce. V jiném správním úřadu jmenuje a
odvolává členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu.
(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě
představeného v oboru služby, jehož se obsazované služební místo týká,
b) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě
alespoň vedoucího odboru krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s
rozšířenou působností, vykonává-li správní činnost obdobnou oboru
služby, jehož se obsazované služební místo týká, nebo
c) akademický pracovník, který řídí jiné zaměstnance, pokud v
uplynulých 6 letech vykonával nejméně po dobu 3 let ve správním úřadu,
v krajském úřadu, obecním úřadu obce s rozšířenou působností, instituci
Evropské unie, mezinárodní organizaci, na vysoké škole nebo jako
uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo obce s rozšířenou působností
činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém
řízení neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.
(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit
a) státní zaměstnanec,
b) vedoucí úředník územního samosprávného celku,
c) vedoucí příslušník bezpečnostního sboru alespoň třetího stupně
řízení a nejméně ve služební hodnosti vrchní komisař,
d) voják z povolání alespoň v hodnosti podplukovníka,
e) úředník Evropské unie, který řídí jiné úředníky,
f) zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí jiné zaměstnance,
nebo
g) akademický pracovník, který je alespoň odborným asistentem,
pokud v uplynulých 6 letech vykonával nejméně po dobu 3 let ve správním
úřadu, v krajském úřadu, obecním úřadu obce s rozšířenou působností,
bezpečnostním sboru, ozbrojených silách České republiky, instituci
Evropské unie, mezinárodní organizaci, na vysoké škole nebo jako
uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo obce s rozšířenou působností
činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
(6) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení neuspěl ani ve
druhém kole výběrového řízení, vyhlásí se třetí kolo výběrového řízení,
kterého se může dále zúčastnit
a) úředník územního samosprávného celku,
b) příslušník bezpečnostního sboru alespoň ve služební hodnosti vrchní
komisař,
c) voják z povolání alespoň v hodnosti majora,
d) úředník Evropské unie,
e) zaměstnanec mezinárodní organizace, nebo
f) vedoucí zaměstnanec podle zákoníku práce, který má složenou
úřednickou zkoušku,
pokud v uplynulých 6 letech nejméně po dobu 3 let vykonával ve správním
úřadu, v krajském úřadu, obecním úřadu obce s pověřeným obecním úřadem,
instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci, na vysoké škole, u
jiného zaměstnavatele nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo
obce s pověřeným obecním úřadem činnosti podle § 5 nebo činnosti
obdobné anebo zastával pracovní místo tajemníka obecního úřadu.
Jmenování na služební místo vedoucího oddělení
§ 58
(1) Vedoucího oddělení v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní
tajemník na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadu
jmenuje vedoucího oddělení na základě výsledku výběrového řízení
vedoucí služebního úřadu.
(2) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její
členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh
příslušného ředitele odboru. V jiném správním úřadu jmenuje a odvolává
členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu.
(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit
a) státní zaměstnanec vykonávající službu ve služebním poměru na dobu
neurčitou,
b) úředník územního samosprávného celku,
c) příslušník bezpečnostního sboru alespoň ve služební hodnosti
komisař,
d) voják z povolání v důstojnické hodnosti,
e) akademický pracovník, nebo
f) osoba, od doby jejíhož skončení výkonu funkce uvolněného člena
zastupitelstva kraje nebo obce s pověřeným obecním úřadem neuplynuly
více než 3 roky,
pokud v uplynulých 4 letech vykonával nebo vykonávala nejméně po dobu 2
let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém
řízení neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.
(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba,
která v uplynulých 4 letech vykonávala nejméně po dobu 2 let činnosti
podle § 5 nebo činnosti obdobné a která má složenou úřednickou zkoušku.
(6) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení neuspěl ani ve
druhém kole výběrového řízení, vyhlásí se třetí kolo výběrového řízení,
kterého se může dále zúčastnit osoba, která splňuje předpoklady a
požadavky podle § 25, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 5 písm. b).
§ 59
(1) Má-li být na základě výsledku výběrového řízení na volné služební
místo představeného jmenována osoba, která dosud úspěšně nevykonala
úřednickou zkoušku, přijme se tato osoba do služebního poměru na dobu
určitou, a to s trváním 2 měsíců; ustanovení § 29 odst. 3 se použije
obdobně. Příplatek za vedení po tuto dobu nepřísluší.
(2) Státní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má po úspěšném vykonání
úřednické zkoušky nárok na změnu trvání služebního poměru na dobu
neurčitou a na jmenování na služební místo představeného na dobu
neurčitou, nebo na změnu trvání služebního poměru na dobu určitou a na
jmenování na služební místo představeného na dobu určitou uvedenou v
oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Zkušební doba podle § 29 odst.
2 tím není dotčena.
§ 60
Odvolání ze služebního místa představeného
(1) Ten, kdo představeného na dané služební místo jmenoval, jej z
tohoto služebního místa odvolá, jen pokud
a) došlo ke zrušení služebního místa představeného,
b) služební hodnocení obsahuje závěr o tom, že ve službě dosahoval
nevyhovujících výsledků,
c) přestal splňovat předpoklad zdravotní způsobilosti,
d) přestal splňovat požadavek spočívající ve způsobilosti seznamovat se
s utajovanými informacemi, nebo
e) byl zproštěn výkonu služby z důvodu vazby.
(2) Představený se ze služebního místa odvolá, jestliže o to písemně
požádá. Rozhodnutí o odvolání se vydá tak, aby k odvolání došlo
nejpozději do uplynutí doby 60 dnů ode dne podání žádosti.
(3) Náměstek pro státní službu a personální ředitel sekce pro státní
službu, pokud vykonává pravomoci náměstka pro státní službu z důvodu,
že služební místo náměstka pro státní službu není obsazeno, se ze
služebního místa odvolá i v případě, pokud zvlášť závažným způsobem
porušil služební kázeň nebo se dopustil zaviněného jednání, jímž
narušil důstojnost své funkce nebo ohrozil důvěru v jeho nestranné,
odborné a spravedlivé rozhodování. Náměstek pro státní službu a
personální ředitel sekce pro státní službu, pokud vykonává pravomoci
náměstka pro státní službu z důvodu, že služební místo náměstka pro
státní službu není obsazeno, se ze služebního místa dále odvolá v
případě, že nevykonává službu po dobu delší než 6 měsíců.
(4) Vedoucí zastupitelského úřadu může být odvolán ze služebního místa
z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedení důvodu.
(5) Výkon služby na služebním místě představeného končí též dnem nabytí
právní moci rozhodnutí o kárném opatření podle § 89 odst. 2 písm. c)
nebo d).
§ 61
Převedení na jiné služební místo
(1) Státní zaměstnanec se převede na jiné služební místo, nemůže-li
vykonávat službu na dosavadním služebním místě
a) ze zdravotních důvodů,
b) v důsledku odvolání ze služebního místa představeného,
c) v důsledku zrušení jeho služebního místa z důvodu změny systemizace,
d) v důsledku uplynutí doby, na kterou byl státní zaměstnanec zařazen
na služební místo nebo jmenován na služební místo představeného na dobu
určitou, aniž by současně skončil jeho služební poměr,
e) z důvodu, že přestal splňovat požadavek spočívající ve způsobilosti
seznamovat se s utajovanými informacemi podle právního předpisu o
ochraně utajovaných informací,
f) z důvodu, že přestal splňovat požadavek státního občanství České
republiky, nebo
g) z důvodu, že odmítl uzavřít dohodu o zákazu konkurence.
(2) Podle odstavce 1 písm. a) se převede státní zaměstnanec na služební
místo, na kterém je služba pro něj vhodná,
a) jestliže pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na základě
lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb
nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy dlouhodobě způsobilost
vykonávat dosavadní službu nebo ji nesmí konat pro služební úraz,
onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí,
b) koná-li těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která
kojí, nebo státní zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po
porodu službu, kterou nesmějí být tyto státní zaměstnankyně zaměstnány
nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo
mateřské poslání,
c) jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného
poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí orgánu ochrany
veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před
infekčními nemocemi,
d) jestliže byl uznán nezpůsobilým ke službě v noci, nebo
e) požádá-li o to těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně,
která kojí, nebo státní zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po
porodu, která vykonává službu v noci.
(3) Dlouhodobé pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní službu podle
odstavce 2 písm. a) spočívá ve zdravotním stavu, který omezuje tělesné,
smyslové nebo duševní schopnosti státního zaměstnance významné pro jeho
schopnost vykonávat službu, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1
rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat
déle než 1 rok.
(4) Při převedení státního zaměstnance podle odstavce 2 se vedle
zdravotních hledisek sleduje, aby služba byla pro něj vhodná též
vzhledem k jeho kvalifikaci a schopnostem.
(5) Dojde-li v důsledku převedení podle odstavce 2 písm. a) ke snížení
platu státního zaměstnance, přísluší mu po dobu převedení k platu
doplatek do výše platu před převedením. Doplatek přísluší nejdéle po
dobu 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
§ 62
Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů
(1) Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 61 odst.
1 písm. b) až g) nebo § 61 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební
místo, protože žádné vhodné není volné, nebo nemůže-li být v případech
uvedených v § 70 odst. 3 zařazen na volné služební místo, zařadí se
mimo výkon služby, nejdéle však na 6 měsíců.
(2) Ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 1 činí plat
státního zaměstnance 80 % měsíčního platu.
§ 63
Zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené
(1) Státní zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, se zařadí
mimo výkon služby. Mimo výkon služby se zařadí též státní zaměstnankyně
nebo státní zaměstnanec, čerpají-li rodičovskou dovolenou.
(2) Po dobu zařazení podle odstavce 1 nepřísluší státní zaměstnankyni a
státnímu zaměstnanci plat.
§ 64
Zařazení mimo výkon služby pro výkon funkce v odborové organizaci
(1) Státní zaměstnanec, který byl zvolen do funkce v orgánu odborové
organizace, jejíž výkon vyžaduje jeho uvolnění v rozsahu stanovené
služební doby, se zařadí mimo výkon služby po dobu výkonu této funkce.
(2) Po dobu zařazení podle odstavce 1 nepřísluší státnímu zaměstnanci
plat.
§ 65
Zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby
(1) Nastanou-li po vzniku služebního poměru překážky, které mají za
následek pozastavení výkonu služby, zařadí se státní zaměstnanec mimo
výkon služby.
(2) Po dobu zařazení podle odstavce 1 nepřísluší státnímu zaměstnanci
plat.
§ 66
Zastupování
(1) Státní zaměstnanec je povinen na základě příkazu zastupovat
představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve
vyšší platové třídě, než je zařazeno služební místo, na které byl
jmenován. Je-li doba zastupování delší než 4 týdny, náleží státnímu
zaměstnanci plat, který by mu náležel, pokud by byl zařazen na
služebním místě představeného, kterého zastupuje.
(2) V době zastupování státní zaměstnanec nevykonává v plném rozsahu
dosavadní služební úkoly.
(3) Doba zastupování nesmí překročit 180 dnů v kalendářním roce; to
neplatí v případě, že státní zaměstnanec s delší dobou zastupování
souhlasí.
§ 67
Vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho ukončení
(1) Státní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na
předem určenou dobu k výkonu zahraniční služby.
(2) Služební orgán může se státním zaměstnancem v souvislosti s
vysláním k výkonu zahraniční služby uzavřít dohodu o výkonu zahraniční
služby, která obsahuje
a) dobu vyslání k výkonu zahraniční služby,
b) závazek státního zaměstnance
1. vykonávat zahraniční službu na služebním působišti po dobu podle
písmene a),
2. uhradit náklady spojené s vysláním k výkonu zahraniční služby,
nevykoná-li zahraniční službu na služebním působišti po dobu podle
písmene a),
c) druhy nákladů, které bude státní zaměstnanec povinen služebnímu
úřadu uhradit, a jejich nejvyšší částku,
d) důvody, pro které lze státnímu zaměstnanci povinnost k úhradě
nákladů prominout.
(3) Služební orgán může výkon zahraniční služby ukončit i před
uplynutím určené doby. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu
výkonu zahraniční služby prodloužit.
§ 68
Zkrácení služební doby
Státnímu zaměstnanci může být na jeho žádost povoleno zkrácení
stanovené služební doby.
§ 69
Přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže
(1) Státnímu zaměstnanci, který vykonává službu bez přerušení po dobu
alespoň 5 let, lze na žádost přerušit výkon služby za účelem jeho
dalšího vzdělání nebo odborné stáže až na dobu 12 měsíců.
(2) Po dobu přerušení výkonu služby podle odstavce 1 nepřísluší
státnímu zaměstnanci plat.
Společná ustanovení o změnách služebního poměru
§ 70
(1) Státní zaměstnanec se po odpadnutí důvodu změny služebního poměru
podle § 47, 48, 63, 64 nebo 69 zařadí k výkonu služby na jeho původní
služební místo; obdobně to platí po skončení zařazení mimo výkon služby
pro pozastavení služby z důvodu výkonu vojenského cvičení nebo
mimořádné služby nebo výkonu funkce poslance, senátora, poslance
Evropského parlamentu, člena vlády, náměstka člena vlády nebo
uvolněného člena zastupitelstva.
(2) Na služební místo státního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 lze
zařadit nebo jmenovat jiného státního zaměstnance jen na dobu určitou,
která nesmí být delší než doba, po kterou trvá změna služebního poměru
podle odstavce 1.
(3) Nelze-li postupovat podle odstavce 1 v důsledku zrušení služebního
místa z důvodu změny systemizace, nebo odpadne-li jiný důvod změny
služebního poměru, pro který státní zaměstnanec nemohl vykonávat
službu, zařadí se k výkonu služby na volné služební místo; přednostně
se zařazují státní zaměstnanci z příslušného oboru služby. K výkonu
služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě však lze
státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.
HLAVA V
SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 71
Základní ustanovení
Služební poměr skončí v případech stanovených tímto zákonem,
neskončil-li smrtí státního zaměstnance nebo jeho prohlášením za
mrtvého, popřípadě uplynutím doby, jde-li o služební poměr na dobu
určitou.
§ 72
Skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu
(1) Služební orgán rozhodne o skončení služebního poměru,
a) nesplňuje-li státní zaměstnanec požadavek občanství členského státu
Evropské unie nebo občanství státu, který je smluvním státem Dohody o
Evropském hospodářském prostoru,
b) jestliže 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance
obsahují závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky,
c) nesplňuje-li státní zaměstnanec bez zavinění služebního úřadu jiný
předpoklad potřebný k výkonu služby, nebo
d) uplynula-li marně doba, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen
mimo výkon služby z organizačních důvodů.
(2) Při skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu podle
odstavce 1 písm. d) má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného.
Při nepřetržité době trvání služebního poměru
a) nepřesahující 3 roky přísluší odbytné ve výši trojnásobku měsíčního
platu,
b) nepřesahující 6 let, ale přesahující 3 roky, přísluší odbytné ve
výši šestinásobku měsíčního platu,
c) nepřesahující 9 let, ale přesahující 6 let, přísluší odbytné ve výši
devítinásobku měsíčního platu,
d) přesahující 9 let přísluší odbytné ve výši dvanáctinásobku měsíčního
platu státního zaměstnance.
(3) Není-li odbytné podle odstavce 2 vyplaceno státnímu zaměstnanci v
den skončení služebního poměru, vyplatí se v nejbližším výplatním
termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu.
(4) Služební poměr skončí uplynutím doby uvedené v rozhodnutí; tato
doba počíná plynout ode dne nabytí právní moci rozhodnutí a činí v
případě podle odstavce 1 písm. a) a d) 10 dnů a v případě podle
odstavce 1 písm. b) a c) 60 dnů.
§ 73
Skončení služebního poměru na základě žádosti státního zaměstnance
Služební poměr může skončit na základě písemné žádosti státního
zaměstnance. Služební poměr skončí uplynutím doby uvedené v rozhodnutí.
Rozhodnutí o skončení služebního poměru se vydá tak, aby služební poměr
skončil do 60 dnů ode dne podání žádosti.
§ 74
Skončení služebního poměru ze zákona
(1) Služební poměr skončí
a) v případě, kdy byl státní zaměstnanec pravomocně odsouzen pro
úmyslný trestný čin nebo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin proti
pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti anebo byl pravomocně odsouzen
k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, dnem nabytí právní moci
rozsudku,
b) v případě, kdy v řízení o trestném činu podle písmene a), kterého se
státní zaměstnanec dopustil, za který zákon stanoví trest odnětí
svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let, bylo trestní stíhání
podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a
zastavení trestního stíhání, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
c) v případě, že byl státnímu zaměstnanci pravomocně uložen trest
zákazu činnosti vykonávat službu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
d) v případě, kdy byl státní zaměstnanec na základě pravomocného
soudního rozhodnutí omezen na svéprávnosti, dnem nabytí právní moci
rozsudku,
e) bylo-li státnímu zaměstnanci pravomocně uloženo kárné opatření
propuštění ze služebního poměru, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
f) zrušením služebního poměru služebním orgánem nebo státním
zaměstnancem ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení
důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního
poměru, není-li v něm uveden den pozdější; služební orgán nesmí ve
zkušební době zrušit služební poměr v době prvních 14 dnů trvání
dočasné neschopnosti k výkonu služby,
g) posledním dnem kalendářního měsíce, v němž státní zaměstnanec
nevykonal úspěšně ani opakovanou úřednickou zkoušku, nebo
h) dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž státní zaměstnanec
dovršil věk 70 let.
(2) Služební poměr skončí rovněž dnem vzniku překážky výkonu služby
podle § 33 odst. 4 písm. b).
§ 75
Nezákonné skončení služebního poměru
(1) Je-li pravomocné rozhodnutí o skončení služebního poměru zrušeno
pro nezákonnost, služební poměr státnímu zaměstnanci neskončil a má
nárok na plat ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o skončení
služebního poměru, a to až do doby jeho zařazení k výkonu služby; tím
není dotčeno skončení služebního poměru, pokud uplynula lhůta zařazení
státního zaměstnance mimo výkon služby, tato lhůta začíná běžet ode dne
právní moci rozhodnutí o skončení služebního poměru.
(2) Oznámí-li státní zaměstnanec písemně služebnímu úřadu, že nehodlá
ve službě pokračovat, postupuje se při skončení služebního poměru podle
§ 73. V takovém případě má zaměstnanec nárok na plat do dne nabytí
právní moci rozhodnutí podle § 73.
HLAVA VI
Služební posudek a potvrzení o službě
§ 76
(1) Služební orgán vydá státnímu zaměstnanci služební posudek a
potvrzení o službě; jinému je nelze vydat.
(2) Služební posudek vychází ze služebního hodnocení státního
zaměstnance a smí obsahovat jen skutečnosti týkající se výkonu služby.
(3) Potvrzení o službě obsahuje
a) obor služby, který státní zaměstnanec vykonával,
b) dobu trvání služebního poměru,
c) závazky státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu,
d) v jakém pořadí a v čí prospěch jsou z platu státního zaměstnance
prováděny srážky,
e) údaj o důvodu skončení služebního poměru,
f) údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných
pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při
rekvalifikaci.
(4) Jiné informace o státním zaměstnanci, než uvedené v odstavci 3,
mohou být podávány pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zákon jinak.
ČÁST TŘETÍ
POVINNOSTI A PRÁVA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, PŘÍKAZY K VÝKONU SLUŽBY A
OCENĚNÍ ZA PŘÍKLADNÝ VÝKON SLUŽBY
Povinnosti státních zaměstnanců
§ 77
(1) Státní zaměstnanec je povinen
a) zachovávat při výkonu služby věrnost České republice,
b) vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při
výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost,
c) při výkonu služby dodržovat právní předpisy vztahující se k jejímu
výkonu, služební předpisy a příkazy k výkonu služby,
d) plnit služební úkoly osobně, řádně a včas,
e) prohlubovat si vzdělání podle pokynů služebního orgánu,
f) dodržovat služební kázeň,
g) poskytovat informace o činnosti služebního úřadu podle zákona o
svobodném přístupu k informacím, jestliže to patří k jeho služebním
úkolům,
h) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděl při
výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným
osobám; to neplatí, pokud byl této povinnosti zproštěn; povinnost
zachovávat mlčenlivost, která státnímu zaměstnanci vyplývá z jiného
zákona, není dotčena,
i) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se
zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s
výkonem služby ve prospěch vlastní nebo jiného, jakož i nezneužívat
postavení státního zaměstnance,
j) v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody v
hodnotě přesahující částku 300 Kč, s výjimkou darů nebo výhod
poskytovaných služebním orgánem,
k) oznámit služebnímu orgánu, že je proti němu zahájeno trestní stíhání
a v jaké věci,
l) zastupovat představeného nebo státního zaměstnance na služebním
místě zařazeném ve vyšší platové třídě,
m) vykonávat službu ve výběrové komisi, zkušební komisi, při smírčím
řízení, v kárné komisi a v dalších orgánech zřizovaných služebním
orgánem podle služebního předpisu,
n) zachovávat pravidla slušnosti vůči představeným, ostatním státním
zaměstnancům a zaměstnancům ve správním úřadu a při úředním jednání,
o) plně využívat služební dobu k výkonu služby,
p) řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu služebním úřadem a
střežit a ochraňovat majetek, který mu byl svěřen, před poškozením,
ztrátou, zničením a zneužitím,
q) při výkonu služby z jiného místa vykonávat službu pouze na místě
sjednaném v dohodě o výkonu služby z jiného místa a dodržovat podmínky
sjednané v této dohodě,
r) při úředním ústním nebo písemném jednání s fyzickými osobami nebo
právnickými osobami sdělit své jméno, popřípadě jména, a příjmení,
služební označení a název organizačního útvaru služebního úřadu, v němž
je zařazen,
s) vykonávat službu při odvracení živelní pohromy nebo jiného hrozícího
nebezpečí anebo se podílet na zmírnění jejich bezprostředních následků,
t) dodržovat pravidla etiky státního zaměstnance vydaná služebním
předpisem.
(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a h) až k) je povinen státní
zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
(3) Víra, náboženství ani politické nebo jiné smýšlení státního
zaměstnance nesmějí být na újmu řádného a nestranného výkonu jeho
služby.
(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může státního
zaměstnance zprostit služební orgán; vedoucího služebního úřadu může
této povinnosti zprostit vedoucí nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li
služební úřad nadřízený služební úřad, může vedoucího služebního úřadu
zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost náměstek pro státní službu.
(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může náměstka
pro státní službu zprostit vláda nebo ministr vnitra na základě
pověření vlády.
(6) Jiné zákony, které stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost, nejsou
odstavci 4 a 5 dotčeny.
§ 78
Představený je dále povinen
a) řídit a kontrolovat výkon služby podřízenými státními zaměstnanci,
průběžně hodnotit výkon služby státních zaměstnanců a podílet se na
jejich služebním hodnocení,
b) zachovávat pravidla slušnosti vůči podřízeným státním zaměstnancům a
zaměstnancům,
c) plnit vůči podřízeným zaměstnancům povinnosti vedoucího zaměstnance
podle zákoníku práce,
d) poskytovat podřízeným státním zaměstnancům informace potřebné pro
řádný výkon jejich služby.
§ 79
Práva státních zaměstnanců
(1) Státní zaměstnanci, kteří vykonávají službu v mezích oprávnění
stanovených jinými právními předpisy, tímto zákonem a služebními
předpisy, mají právo, aby jim služební úřad, v němž vykonávají službu,
poskytoval podporu při výkonu služby. Bude-li vůči státnímu zaměstnanci
podána stížnost, že porušil povinnosti, které státním zaměstnancům
vyplývají ze zákona, musí služební orgán záležitost, která je předmětem
stížnosti, řádně přezkoumat a včas vyřídit a státního zaměstnance o
výsledku jejího vyřízení vyrozumět.
(2) Státní zaměstnanec má zejména právo
a) na vytvoření podmínek pro řádný výkon služby,
b) na to, aby mu byla ve služebním úřadu k dispozici odborná literatura
vztahující se k jím vykonávanému oboru služby,
c) na veřejné užívání služebního označení státního zaměstnance včetně
služebního označení představeného nebo služebního orgánu,
d) na prohlubování vzdělání,
e) na plat a platový postup; platová třída státního zaměstnance
odpovídá služebnímu místu v oboru služby, na které je státní
zaměstnanec zařazen nebo jmenován; změnu služebního místa spojenou se
snížením platové třídy lze bez souhlasu státního zaměstnance provést
jen v případech stanovených tímto zákonem nebo na základě zákona,
kterým se mění působnost služebního úřadu,
f) odmítnout vyřizovat služební úkoly, které nepatří do oboru služby, v
němž vykonává službu,
g) odmítnout splnit služební úkol, který má podle jiného právního
předpisu, služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně představený;
to neplatí v případě zastupování,
h) podat ve věcech výkonu služby a služebních vztahů stížnost,
i) domáhat se zákonným způsobem svých práv vyplývajících ze služebního
poměru.
Omezení některých práv státních zaměstnanců
§ 80
Představený nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou
funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
§ 81
(1) Státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních
orgánů obchodních korporací provozujících podnikatelskou činnost, s
výjimkou případů, kdy byl do těchto orgánů vyslán služebním orgánem;
vyslaný státní zaměstnanec jedná v těchto orgánech jako zástupce státu,
je povinen prosazovat jeho zájmy a nesmí od příslušné obchodní
korporace pobírat odměnu, nestanoví-li zákon jinak. Zákaz pobírat
odměnu trvá i v době po skončení služebního poměru.
(2) Státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než
službu podle tohoto zákona pouze s předchozím písemným souhlasem
služebního orgánu; toto omezení neplatí v případech podle § 64 a 65 a
při výkonu vazby. Toto omezení se rovněž nevztahuje na činnost
vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na
činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle jiného zákona pro soud
nebo jiný správní úřad než ten, ve kterém vykonává službu, na činnost v
poradních orgánech vlády a jejich orgánech, činnost v poradních nebo
jiných orgánech ústředního správního úřadu nebo ve zvláštních orgánech,
které podle jiného zákona vykonávají státní správu, a na správu
vlastního majetku.
§ 82
(1) Představenému nepřísluší vykonávat právo na stávku.
(2) Požadavky týkající se služebních vztahů státních zaměstnanců
uplatňované představenými musí být bez zbytečného odkladu a průtahů
projednány ve smírčím řízení. Ve smírčím řízení jednají představení
nebo jejich zástupci a za služební úřad služební orgán nebo státní
zaměstnanec, do jehož oboru služby tato záležitost spadá, anebo
zástupce.
§ 83
Zákaz konkurence
(1) Vláda může v rámci systemizace stanovit služební místa
představených, pro která lze stanovit nebo sjednat zákaz konkurence.
Vláda může v rámci systemizace dále stanovit služební místa státních
zaměstnanců, na kterých se rozhoduje o zadávání veřejných zakázek nebo
při výkonu práv a povinností zprostředkovatele při realizaci dotační
politiky, pro která lze stanovit nebo sjednat zákaz konkurence.
(2) Zákaz konkurence lze státnímu zaměstnanci stanovit při jmenování na
služební místo představeného podle odstavce 1. Zákaz konkurence lze
stanovit jen na určitou dobu počínající dnem skončení služebního
poměru, nejdéle však na dobu 1 roku ode dne odvolání ze služebního
místa představeného nebo ode dne uplynutí doby jmenování na služební
místo představeného na dobu určitou.
(3) Zákaz konkurence lze státnímu zaměstnanci stanovit při zařazení na
služební místo podle odstavce 1. V tomto případě lze zákaz konkurence
stanovit jen na určitou dobu počínající dnem skončení služebního
poměru, nejdéle však na dobu 6 měsíců ode dne skončení zařazení na
takové služební místo.
(4) Zákaz konkurence po jmenování nebo zařazení na služební místo podle
odstavce 1 lze sjednat dohodou.
(5) Po dobu trvání zákazu konkurence přísluší bývalému státnímu
zaměstnanci peněžité vyrovnání ve výši průměrného výdělku, kterého
dosahoval na služebním místě podle odstavce 1. Peněžité vyrovnání je
splatné pozadu za měsíční období.
(6) Osoba, která zákaz konkurence poruší, je povinna vrátit služebnímu
úřadu dvojnásobek poměrné části peněžitého vyrovnání, která se určí
počtem dnů od počátku porušení zákazu konkurence do konce jeho trvání.
(7) Zákaz konkurence se nevztahuje na podnikatelskou činnost
vykonávanou jako svobodné povolání podle jiného zákona.
Příkaz k výkonu služby
§ 84
(1) Služební úkoly ukládá a jejich plnění řídí a kontroluje příslušný
člen vlády, vedoucí Úřadu vlády a představený.
(2) Člen vlády může státním zaměstnancům zařazeným v příslušném útvaru
Úřadu vlády ukládat služební úkoly a jejich plnění řídit a kontrolovat,
pokud jej vláda pověřila zabezpečováním úkolů, které jinak spadají do
působnosti Úřadu vlády. Je-li takovým útvarem sekce, považuje se
náměstek pro řízení sekce za náměstka tohoto člena vlády.
(3) Příkazy k výkonu služby je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci ten,
kdo je uveden v odstavci 1 anebo 2, nebo ten, o němž tak stanoví jiný
zákon; představený je oprávněn státním zaměstnancům dávat tyto příkazy
v rozsahu stanoveném služebním předpisem.
(4) Ten, kdo je uveden v odstavci 3, není oprávněn přikázat podřízenému
státnímu zaměstnanci, aby plnil služební úkol, který má podle jiného
právního předpisu, služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně sám;
to neplatí v případě zastupování.
§ 85
(1) Má-li státní zaměstnanec za to, že příkaz je v rozporu s právním
předpisem nebo služebním předpisem, je povinen na to upozornit
bezprostředně nadřízeného představeného, vyššího představeného,
vedoucího služebního úřadu, příslušného člena vlády nebo vedoucího
Úřadu vlády dříve, než tento příkaz začne plnit. Nedojde-li k nápravě,
je státní zaměstnanec povinen na tento rozpor písemně upozornit.
(2) Trvá-li bezprostředně nadřízený představený, vyšší představený,
vedoucí služebního úřadu, příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády
přes písemné upozornění na splnění příkazu, je povinen vydat příkaz
státnímu zaměstnanci písemně. Písemné upozornění a písemný příkaz se
založí do osobního spisu státního zaměstnance; o tomto postupu se
neprodleně písemně vyrozumí náměstek pro státní službu.
(3) Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz, spáchal-li by jeho splněním
trestný čin nebo správní delikt.
(4) Odstavce 1 až 3 se použijí přiměřeně i v případě, má-li státní
zaměstnanec za to, že služební předpis je v rozporu s právním
předpisem.
(5) Odstavce 1 až 4 platí obdobně i pro zaměstnance v pracovním poměru
vykonávajícího činnosti podle § 5 a pro osobu ve služebním poměru podle
jiného zákona zařazenou k výkonu služby ve služebním úřadu.
§ 86
Ocenění za příkladný výkon služby
(1) Služební orgán může státnímu zaměstnanci přiznat ocenění za
příkladný výkon služby.
(2) Oceněním za příkladnou službu je písemná pochvala nebo věcný dar.
(3) Záznam o přiznání ocenění za příkladnou službu se založí do
osobního spisu státního zaměstnance. Hodnota věcného daru nesmí
překročit v kalendářním roce částku 5 000 Kč.
(4) Služební orgán může státnímu zaměstnanci poskytnout peněžitou
odměnu, kterou ocení významný skutek s projevem osobní odvahy a
statečnosti nebo poskytnutí pomoci při předcházení, likvidaci nebo
odstraňování událostí, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo
život. Odměnu lze dále poskytnout i při životním nebo pracovním jubileu
a při prvním skončení služebního poměru po přiznání invalidního důchodu
pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod.
ČÁST ČTVRTÁ
KÁRNÁ ODPOVĚDNOST
§ 87
Služební kázeň
Služební kázní se rozumí řádné plnění povinností státního zaměstnance
vyplývajících mu z právních předpisů, které se vztahují ke službě v jím
vykonávaném oboru služby, ze služebních předpisů a z příkazů.
§ 88
Kárné provinění
(1) Zaviněné porušení služební kázně je kárným proviněním.
(2) Státní zaměstnanec odpovídá za kárné provinění. Za kárné provinění
neodpovídá náměstek pro státní službu.
(3) Drobné nedostatky ve službě může představený nebo služební orgán
vyřídit tak, že je státnímu zaměstnanci ústně nebo písemně vytkne.
Písemná výtka se založí do osobního spisu státního zaměstnance na dobu
1 roku; po uplynutí této doby se z osobního spisu státního zaměstnance
vyřadí.
§ 89
Kárné opatření
(1) Za kárné provinění lze uložit státnímu zaměstnanci kárné opatření.
(2) Kárným opatřením je
a) písemná důtka,
b) snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců,
c) odvolání ze služebního místa představeného, nebo
d) propuštění ze služebního poměru.
(3) Při určení druhu kárného opatření se přihlédne k závažnosti kárného
provinění, zejména ke způsobu jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho
následků, k okolnostem, za nichž bylo spácháno, k míře zavinění,
pohnutkám, dosavadnímu přístupu státního zaměstnance k dodržování
služební kázně a k tomu, zda mu již za kárné provinění bylo v minulosti
uloženo kárné opatření. Kárné opatření odvolání ze služebního místa
představeného nebo propuštění ze služebního poměru lze uložit jen za
zvlášť závažné kárné provinění, zejména pokud státní zaměstnanec
porušoval služební kázeň dlouhodobě, svým jednáním způsobil zvlášť
závažný následek nebo jednal ze zavrženíhodných pohnutek.
(4) Za více kárných provinění státního zaměstnance projednaných ve
společném řízení se uloží kárné opatření podle nejzávažnějšího kárného
provinění.
(5) Kárné opatření nelze uložit, byl-li státní zaměstnanec za týž
skutek pravomocně potrestán soudem nebo jiným správním orgánem.
(6) Od uložení kárného opatření lze v rozhodnutí o kárném provinění
upustit, jestliže k nápravě státního zaměstnance postačí samotné
projednání kárného provinění.
(7) Rozhodnutí o uložení kárného opatření, které je v právní moci, se
založí do osobního spisu státního zaměstnance.
§ 90
Zánik kárné odpovědnosti
Kárná odpovědnost státního zaměstnance za kárné provinění zaniká,
jestliže do 1 roku od jeho spáchání nebylo zahájeno kárné řízení.
Výkon kárné pravomoci
§ 91
(1) Kárnou pravomoc vykonávají kárné komise prvního stupně a kárné
komise druhého stupně.
(2) Členy kárné komise složené ze státních zaměstnanců jmenuje a
odvolává příslušný služební orgán; komise má 3 členy. Nejméně 1 člen
kárné komise musí mít vysokoškolské vzdělání v oboru právo v
magisterském studijním programu. Kárné komisi předsedá nejvýše služebně
postavený státní zaměstnanec. Je-li v kárné komisi více stejně služebně
postavených státních zaměstnanců, určí se z nich předseda komise losem.
(3) Členem kárné komise nemůže být státní zaměstnanec, kterému bylo
pravomocně uloženo kárné opatření, pokud nebylo zahlazeno, nebo který
byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který nezakládá ztrátu
bezúhonnosti podle tohoto zákona, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo
se na státního zaměstnance nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(4) Služební orgán člena kárné komise odvolá, vznikla-li překážka
členství v kárné komisi podle odstavce 3. Služební orgán může odvolat
člena kárné komise, pokud o to člen kárné komise požádá z vážných
pracovních, osobních, rodinných nebo zdravotních důvodů.
(5) Kárná komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a
usnesení přijímá většinou hlasů. Člen kárné komise se nesmí zdržet
hlasování. Člen kárné komise se při svém rozhodování v kárném řízení
neřídí příkazy představených a činnost v kárné komisi mu nesmí být na
újmu.
(6) Jednotlivými úkony v kárném řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí,
mohou být pověřeni státní zaměstnanci zařazení ve služebním úřadu,
kteří nejsou členy komise.
§ 92
(1) Kárná komise prvního stupně se zřizuje ve služebním úřadu, jestliže
v něm službu vykonává alespoň 25 státních zaměstnanců. Nelze-li ve
služebním úřadu zřídit kárnou komisi prvního stupně, je příslušná kárná
komise prvního stupně zřízená u nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li
služební úřad nadřízený služební úřad, je příslušná kárná komise
prvního stupně zřízená v Ministerstvu vnitra.
(2) Kárnou pravomoc vůči vedoucímu služebního úřadu vykonává kárná
komise prvního stupně zřízená u nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li
služební úřad nadřízený služební úřad, vykonává kárnou pravomoc kárná
komise prvního stupně zřízená v Ministerstvu vnitra.
§ 93
Kárná komise druhého stupně se zřizuje v Ministerstvu vnitra.
Kárné řízení
§ 94
(1) Kárné řízení zahajuje z moci úřední kárná komise na základě podnětu
služebního orgánu, a to i služebního orgánu v nadřízeném služebním
úřadu, nebo náměstka pro státní službu anebo představeného, a to i
vyššího představeného. Jde-li o kárné provinění vedoucího služebního
úřadu, zahajuje se řízení na základě podnětu služebního orgánu v
nadřízeném služebním úřadu, a nemá-li služební úřad nadřízený služební
úřad, na základě podnětu náměstka pro státní službu.
(2) Podnět k zahájení kárného řízení z moci úřední, jde-li o kárné
provinění státního tajemníka nebo náměstka pro řízení sekce, může podat
i příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády.
§ 95
Podnět k zahájení kárného řízení kromě údajů potřebných k identifikaci
státního zaměstnance obsahuje
a) označení služebního úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává
službu,
b) popis skutku, kterým měla být porušena služební kázeň, a
c) označení důkazů.
§ 96
(1) Jestliže se státní zaměstnanec dopustil více kárných provinění,
projednávají se ve společném řízení.
(2) Na státního zaměstnance se do doby, než je o jeho vině pravomocně
rozhodnuto, hledí, jako by byl nevinen.
(3) Kárná komise se nejprve usnáší o tom, zda státní zaměstnanec
spáchal kárné provinění, a posléze o tom, jaké kárné opatření se mu
uloží.
(4) Kárná komise zastaví řízení o kárném provinění, jestliže zjistí, že
a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není kárným
proviněním,
b) skutek nespáchal státní zaměstnanec,
c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo státnímu zaměstnanci
prokázáno,
d) odpovědnost za kárné provinění zanikla,
e) státní zaměstnanec byl za týž skutek již pravomocně potrestán
rozhodnutím soudu nebo správního orgánu,
f) státní zaměstnanec zemřel nebo přestal být státním zaměstnancem,
g) věc byla po zahájení řízení postoupena jinému správnímu orgánu nebo
orgánu činnému v trestním řízení.
(5) V případech podle odstavce 4 písm. a) až c) se usnesení účastníkovi
řízení oznamuje, jinak se pouze poznamená do spisu.
§ 97
Zahlazení kárného opatření
(1) Na státního zaměstnance se hledí, jako by nebyl za kárné provinění
postižen, po uplynutí
a) 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, byla-li jím uložena
písemná důtka,
b) 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, bylo-li jím uloženo
snížení platu, nebo
c) 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí v ostatních případech.
(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření po zahlazení kárného opatření
přestávají být součástí osobního spisu státního zaměstnance; to neplatí
v případě propuštění ze služebního poměru.
ČÁST PÁTÁ
PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY
HLAVA I
ROVNÉ ZACHÁZENÍ A ZÁKAZ DISKRIMINACE
§ 98
Na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve služebním poměru se § 16 a
17 zákoníku práce použijí obdobně.
HLAVA II
SLUŽEBNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU
§ 99
Služební doba
(1) Služební doba státních zaměstnanců a přestávka ve službě se řídí §
78, § 79 odst. 1 a 2, § 80 až 84, 88 a 89 zákoníku práce. Pracovní doba
podle zákoníku práce se pro účely tohoto zákona považuje za služební
dobu.
(2) Stanovená týdenní pracovní doba podle § 79 odst. 1 zákoníku práce
se pro účely tohoto zákona považuje za stanovenou služební dobu.
(3) Služební dobu rozvrhuje, kratší služební dobu povoluje a začátek a
konec služební doby určuje služební orgán; řídí se § 90 odst. 1, § 90
odst. 2 písm. a) a e), § 91 odst. 1 a 2, § 91 odst. 3 písm. c) až f), §
91 odst. 4 a 5, § 92 odst. 1 až 3 a § 96 zákoníku práce.
(4) Služební orgán stanoví služebním předpisem podrobnější pravidla pro
rozvržení služební doby včetně začátku a konce služební doby a pružného
rozvržení služební doby, a to i s ohledem na vytvoření předpokladů
sladění rodinného a osobního života s výkonem služby.
§ 100
Pružné rozvržení služební doby
(1) Pružné rozvržení služební doby může povolit služební orgán.
(2) Bylo-li pružné rozvržení služební doby povoleno, řídí se § 85, 97 a
98 zákoníku práce.
§ 101
Služební pohotovost
(1) Služební pohotovost nařizuje státnímu zaměstnanci písemně služební
orgán.
(2) Služba konaná v době služební pohotovosti nad stanovenou služební
dobu je službou přesčas.
§ 102
Služba přesčas a služba v noční době
(1) Služba přesčas a služba v noční době státních zaměstnanců se řídí §
93 a 94 zákoníku práce.
(2) Službu přesčas státnímu zaměstnanci nařizuje písemně služební
orgán.
§ 103
Dovolená a dodatková dovolená
(1) Dovolená státních zaměstnanců činí 5 týdnů v kalendářním roce;
jinak se řídí § 211 písm. a) a b) a § 212 až 223 zákoníku práce.
(2) Čerpání dovolené a dodatkové dovolené nařizuje písemně služební
orgán.
(3) Za dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené přísluší státnímu
zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku.
HLAVA III
SLUŽEBNÍ VOLNO
Překážky ve službě na straně státního zaměstnance a služební volno
§ 104
(1) Překážky ve službě na straně státního zaměstnance pro důležité
osobní překážky, překážky ve službě na straně státního zaměstnance z
důvodu obecného zájmu a společná ustanovení o překážkách ve službě na
straně státního zaměstnance se řídí § 191, 199 až 204 a 206 zákoníku
práce a nařízením vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných
důležitých osobních překážek v práci.
(2) Státnímu zaměstnanci přísluší za dobu překážky ve službě plat,
pokud jde o překážku, která se řídí
a) § 199 odst. 2 zákoníku práce a nařízením vlády, kterým se stanoví
okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, a je podle
těchto pracovněprávních předpisů placená,
b) § 203 odst. 2 zákoníku práce a je podle tohoto pracovněprávního
předpisu placená, nebo
c) § 204 zákoníku práce a je podle tohoto pracovněprávního předpisu
placená.
(3) Vláda může nařízením stanovit další překážky ve službě, za které
přísluší státnímu zaměstnanci plat.
§ 105
(1) Státnímu zaměstnanci lze na jeho žádost povolit čerpání neplaceného
služebního volna. Služební volno povoluje služební orgán.
(2) Povolení podle odstavce 1 má písemnou formu a musí v něm být
uvedena doba, na kterou bylo čerpání služebního volna povoleno.
§ 106
Překážky ve službě na straně služebního úřadu
(1) Za dobu, po kterou nemohl státní zaměstnanec konat službu pro
přechodnou závadu způsobenou dodávkou energie, chybnými podklady nebo
jinými provozními příčinami, mu přísluší plat.
(2) Za dobu, po kterou nemohl státní zaměstnanec konat službu v
důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů, mu přísluší plat.
(3) Za dobu, po kterou nemohl státní zaměstnanec konat službu pro jiné
překážky na straně služebního úřadu, než jsou uvedeny v odstavci 1, mu
přísluší plat.
HLAVA IV
VZDĚLÁVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
§ 107
Prohlubování vzdělání
(1) Prohlubováním vzdělání je vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání,
vzdělávání představených a jazykové vzdělávání. Prohlubování vzdělání
státního zaměstnance se zaměřuje na jeho další odborný růst v jím
vykonávaném oboru služby včetně zdokonalování nebo získávání jazykových
znalostí.
(2) Prohlubování vzdělání státního zaměstnance se považuje za výkon
služby, za který přísluší státnímu zaměstnanci plat.
(3) Rozsah prohlubování vzdělání státního zaměstnance určuje služební
orgán, přitom vychází z výsledku služebního hodnocení státního
zaměstnance.
(4) Náklady vynaložené na prohlubování vzdělání nese služební úřad.
§ 108
Služební volno k individuálním studijním účelům
(1) Státnímu zaměstnanci přísluší v kalendářním roce služební volno k
individuálním studijním účelům v rozsahu 6 dnů výkonu služby.
(2) Čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům nařizuje
písemně služební orgán a stanovuje individuální vzdělávací cíl tohoto
služebního volna.
(3) Za dobu čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům
se státnímu zaměstnanci plat nekrátí.
Zvýšení vzdělání
§ 109
(1) Ke zvýšení vzdělání státního zaměstnance na náklady služebního
úřadu včetně služebního volna k tomuto vzdělání je třeba povolení
služebního orgánu. Zvýšením vzdělání se rozumí též jeho rozšíření.
(2) Při zvyšování vzdělání státního zaměstnance studiem na vyšší
odborné škole nebo vysoké škole anebo vysláním na studijní pobyt
přísluší státnímu zaměstnanci služební volno s náhradou platu ve výši
průměrného výdělku. Za vyslání na studijní pobyt se považuje i vyslání
národního experta do orgánu nebo instituce Evropské unie, jiné
mezinárodní organizace, mírové nebo záchranné operace anebo za účelem
humanitární pomoci v zahraničí.
(3) Rozsah úlev ve službě při zvýšení vzdělání státního zaměstnance se
řídí § 232 odst. 1 zákoníku práce; větší rozsah úlev nelze povolit.
(4) K účasti na přijímací zkoušce ke studiu přísluší státnímu
zaměstnanci služební volno v nezbytně nutném rozsahu.
(5) Náhrada platu nepřísluší za služební volno k účasti na
a) přijímací zkoušce,
b) opravné zkoušce, nebo
c) promoci nebo podobném závěrečném ceremoniálu.
§ 110
(1) Státní zaměstnanec, kterému bylo povoleno zvýšení vzdělání na
náklady služebního úřadu studiem na vyšší odborné škole nebo vysoké
škole, je povinen setrvat po ukončení studia ve služebním poměru po
dobu odpovídající době trvání studia.
(2) Státní zaměstnanec, kterému bylo povoleno zvýšení vzdělání na
náklady služebního úřadu vysláním na studijní pobyt, je povinen po
skončení studijního pobytu setrvat ve služebním poměru po dobu
a) 1 roku, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 20 000
Kč,
b) 2 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 30 000
Kč,
c) 4 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 50 000
Kč,
d) 5 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 100 000
Kč.
(3) Nesplní-li státní zaměstnanec povinnost setrvat ve služebním poměru
po dobu uvedenou v odstavcích 1 a 2, je povinen uhradit služebnímu
úřadu náklady spojené se studiem nebo vysláním na studijní pobyt.
Povinnost uhradit náklady mu vznikne i tehdy, jestliže jeho služební
poměr skončí v průběhu studia nebo vyslání na studijní pobyt.
(4) Náklady spojené se studiem nebo vysláním na studijní pobyt zahrnují
plat poskytnutý státnímu zaměstnanci za dobu služebního volna při
studiu nebo vyslání na studijní pobyt, náhradu cestovních výdajů, jakož
i další náklady uhrazené služebním úřadem v souvislosti se studiem nebo
vysláním na studijní pobyt. Celková výše nákladů, které je povinen
státní zaměstnanec uhradit, nesmí překročit částku
a) 100 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vyšší odborné
škole,
b) 150 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole v
bakalářském studijním programu nebo v programu celoživotního
vzdělávání,
c) 200 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole v
magisterském nebo doktorském studijním programu,
d) 500 000 Kč, jde-li o studijní pobyt.
(5) Splní-li státní zaměstnanec povinnost setrvat ve služebním poměru
jenom zčásti, úhrada nákladů spojených se studiem nebo vysláním na
studijní pobyt se poměrně sníží.
(6) Do doby setrvání státního zaměstnance ve služebním poměru se
nezapočítává
a) zproštění služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání
nebo z důvodu vazby,
b) zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské dovolené nebo
rodičovské dovolené.
§ 111
(1) Služební úřad kontroluje průběh a výsledky zvyšování vzdělání
státního zaměstnance; může zastavit poskytování úlev ve službě,
jestliže státní zaměstnanec
a) se stal dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu služby, pro kterou si
zvyšuje vzdělání; služební orgán mu však může poskytnout neplacené
služební volno, nebo
b) bez zavinění služebního úřadu neplní bez vážného důvodu povinnosti,
které má při zvyšování vzdělání.
(2) Povinnost státního zaměstnance k úhradě nákladů vynaložených
služebním úřadem na zvýšení vzdělání nevzniká, jestliže
a) služební orgán v průběhu zvyšování vzdělání zastavil poskytování
volna ke zvýšení vzdělání, protože státní zaměstnanec se bez svého
zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu služby, pro kterou si
zvyšoval vzdělání,
b) služební poměr skončil z některého z důvodů uvedených v § 72 odst. 1
písm. d) nebo na žádost státního zaměstnance zařazeného mimo výkon
služby podle § 62, nebo
c) služební úřad nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6
měsíců kvalifikaci státního zaměstnance, které na základě zvýšení
vzdělání dosáhl.
HLAVA V
NÁHRADY VÝDAJŮ V SOUVISLOSTI S VÝKONEM SLUŽBY
§ 112
Náhrada výdajů, které státním zaměstnancům vzniknou v souvislosti s
výkonem služby a při výkonu zahraniční služby, se řídí § 151 až 154, §
173 až 176 a § 178 až 189 zákoníku práce; nelze však použít možnost
ujednání v kolektivní dohodě ani v jiné smlouvě. Pravidelným
pracovištěm pro účely cestovních náhrad je adresa sídla služebního
úřadu nebo jeho organizačního útvaru nebo adresa jiného místa, ze které
státní zaměstnanec nejčastěji začíná cesty za účelem výkonu služby, a
byl-li sjednán výkon služby z jiného místa, též sjednaná adresa místa
jejího výkonu. Kde je v části sedmé zákoníku práce svěřena pravomoc
zaměstnavateli, vykonává tuto pravomoc služební orgán prostřednictvím
služebního předpisu.
HLAVA VI
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY
§ 113
Bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby státních zaměstnanců se
řídí
a) § 101 až 108 a 323 zákoníku práce,
b) § 2 až 11 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci,
c) zákonem o ochraně veřejného zdraví,
d) zákonem o specifických zdravotních službách.
HLAVA VII
PODMÍNKY PRO VÝKON SLUŽBY A ZABEZPEČENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE
§ 114
Podmínky pro výkon služby
(1) Služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, vytváří
podmínky pro řádný a bezpečný výkon služby; za tím účelem zajišťuje
informace potřebné k řádnému výkonu služby a pracovnělékařské služby.
(2) Ustanovení § 225 zákoníku práce se použije obdobně.
(3) Služební úřad vytváří podmínky pro stravování státních zaměstnanců
a bývalých státních zaměstnanců-důchodců, které se řídí § 69
rozpočtových pravidel.
(4) Ve služebním úřadu konají na vhodných služebních místech službu
státní zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením; zákon
o zaměstnanosti se použije obdobně.
(5) Služební úřad zajistí bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů,
které státní zaměstnanec obvykle do služby nosí.
§ 115
Zabezpečení státního zaměstnance
(1) Státnímu zaměstnanci přísluší od služebního úřadu při skončení
služebního poměru z důvodu dlouhodobého neplnění předpokladu zdravotní
způsobilosti, k němuž došlo v souvislosti s výkonem služby, odchodné ve
výši dvanáctinásobku měsíčního platu.
(2) O odchodném rozhodne služební orgán.
(3) Není-li odchodné vyplaceno státnímu zaměstnanci v den skončení
služebního poměru, vyplatí se v nejbližším výplatním termínu určeném ve
služebním úřadu pro výplatu platu.
HLAVA VIII
PODMÍNKY PRO SLADĚNÍ RODINNÉHO A OSOBNÍHO ŽIVOTA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ S
VÝKONEM SLUŽBY A VÝKON SLUŽBY Z JINÉHO MÍSTA
§ 116
Podmínky pro sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s
výkonem služby
(1) Služební úřad vytváří podmínky pro sladění rodinného a osobního
života státních zaměstnanců s výkonem služby, zejména rozvržením
služební doby včetně stanovení začátku a konce služební doby a pružného
rozvržení služební doby, povolováním kratší služební doby, sjednáváním
možnosti vykonávat službu z jiného místa a zřizováním školských
zařízení za účelem předškolního vzdělávání nebo poskytováním péče o
dítě v dětské skupině podle jiného zákona.
(2) Nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu, služební orgán
povolí státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedokončilo
první stupeň základní školy, pružné rozvržení služební doby nebo kratší
služební dobu; to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a
osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud
nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který prokáže,
že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle jiného
právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické
osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká
závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).
§ 117
Výkon služby z jiného místa
(1) Nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu, služební orgán
může se státním zaměstnancem uzavřít dohodu o výkonu služby z jiného
místa, ve které se sjednají podmínky výkonu služby. Za místo výkonu
služby se považuje místo sjednané v dohodě o výkonu služby z jiného
místa.
(2) Při výkonu služby z jiného místa se na státního zaměstnance
nevztahuje úprava rozvržení služební doby.
(3) Při výkonu služby z jiného místa státnímu zaměstnanci při
důležitých osobních překážkách ve službě, které se řídí § 199 odst. 2
zákoníku práce a nařízením vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah
jiných důležitých osobních překážek v práci, nepřísluší náhrada platu,
s výjimkou překážek uvedených v bodech 5, 7 a 10 přílohy k tomuto
nařízení vlády, nebo jde-li o poskytování platu při dočasné
neschopnosti k výkonu služby; pro účely poskytování platu při dočasné
neschopnosti k výkonu služby platí pro tohoto státního zaměstnance
stanovené rozvržení služební doby do směn, které služební orgán pro
tento účel stanoví služebním předpisem.
(4) Při výkonu služby z jiného místa státnímu zaměstnanci nepřísluší
a) plat nebo náhradní volno za službu přesčas,
b) náhradní volno nebo náhrada platu anebo příplatek za službu ve
svátek.
§ 118
Podmínky výkonu služby státních zaměstnankyň
Podmínky výkonu služby státní zaměstnankyně se řídí § 238 odst. 2
zákoníku práce.
Podmínky výkonu služby těhotných státních zaměstnankyň a státních
zaměstnankyň-matek
§ 119
Převedení těhotné státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která
kojí, nebo státní zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po
porodu, která vykonává službu, kterou nesmějí tyto zaměstnankyně
vykonávat, na jiné služební místo a zařazení této zaměstnankyně z noční
služby na denní službu se řídí § 239 zákoníku práce.
§ 120
Zařazení státní zaměstnankyně pečující o dítě k výkonu služby ve
směnách a omezení výkonu služby přesčas státní zaměstnankyně se řídí §
241 zákoníku práce; to platí též pro státního zaměstnance pečujícího o
dítě.
§ 121
Mateřská a rodičovská dovolená a přestávky ke kojení
(1) Mateřská dovolená státní zaměstnankyně a rodičovská dovolená státní
zaměstnankyně nebo státního zaměstnance se řídí § 195 až 198 zákoníku
práce.
(2) Přestávky ke kojení se řídí § 242 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
(3) Přestávky ke kojení se započítávají do doby výkonu služby. Po dobu
přestávek ke kojení se plat nekrátí.
ČÁST ŠESTÁ
NÁHRADA ŠKODY, SLUŽEBNÍ ÚRAZ A NEMOC Z POVOLÁNÍ
§ 122
Předcházení škodám
(1) Vytváření podmínek státním zaměstnancům k předcházení škodám,
kontrola, zda státní zaměstnanci plní své služební úkoly tak, aby
nedocházelo ke škodám, a kontrola věcí, které státní zaměstnanci
vnášejí nebo odnášejí ze služebního působiště, se řídí zákoníkem práce.
Pracovním řádem se pro tyto účely rozumí služební předpis.
(2) Povinnosti státního zaměstnance při předcházení škodám se řídí
zákoníkem práce.
§ 123
Odpovědnost státního zaměstnance za škodu
(1) Odpovědnost státního zaměstnance za škodu, kterou způsobil
služebnímu úřadu, se řídí zákoníkem práce.
(2) Služební orgán stanoví služebním předpisem okruh činností, pro
jejichž výkon je nezbytné uzavření dohody o hmotné odpovědnosti.
§ 124
Odpovědnost služebního úřadu za škodu a zabezpečení státního
zaměstnance při služebním úrazu nebo nemoci z povolání
(1) Odpovědnost služebního úřadu za škodu vzniklou státnímu zaměstnanci
se řídí zákoníkem práce. Vnitřním předpisem se pro tyto účely rozumí
služební předpis. Zabezpečení státního zaměstnance při služebním úrazu
nebo nemoci z povolání se řídí zákoníkem práce.
(2) Služebním úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí pracovní úraz.
(3) Služební úřad odpovídá za škodu způsobenou státnímu zaměstnanci na
jeho majetku, pokud mu tato škoda byla způsobena pro plnění jeho
služebních úkolů.
§ 125
Zvláštní odpovědnost služebního úřadu za škodu
Služební úřad nahradí škodu osobě, která poskytla státnímu zaměstnanci
na jeho žádost nebo s jeho vědomím pomoc při plnění jeho služebních
úkolů; této odpovědnosti se zprostí jen tehdy, způsobí-li si poškozený
tuto škodu úmyslně.
ČÁST SEDMÁ
SOCIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
Základní ustanovení
§ 126
Zdravotní pojištění, nemocenské pojištění a důchodové pojištění
státních zaměstnanců upravují jiné zákony.
§ 127
Sociální zajištění státního zaměstnance zahrnuje plat při dočasné
neschopnosti k výkonu služby.
§ 128
Plat při dočasné neschopnosti k výkonu služby
(1) Státnímu zaměstnanci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu
služby, přísluší v době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu
služby za dny, které jsou dny výkonu služby, plat ve snížené výši, a to
ve výši 60 %, s výjimkou prvních 3 dnů, které jsou dny výkonu služby,
za které plat při dočasné neschopnosti k výkonu služby nepřísluší.
(2) Plat stanovený podle odstavce 1 se snižuje o 50 %, jde-li o
případy, kdy nemocenské podle právních předpisů o nemocenském pojištění
náleží ve výši 50 %; plat stanovený podle odstavce 1 nepřísluší
státnímu zaměstnanci, který si úmyslně přivodil dočasnou neschopnost k
výkonu služby.
(3) Dočasnou neschopností k výkonu služby se pro účely tohoto zákona
rozumí uznaná dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa.
ČÁST OSMÁ
INFORMOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A PROJEDNÁNÍ VĚCÍ SLUŽBY, ODBOROVÉ
ORGANIZACE, RADA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ZÁSTUPCE STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
PRO BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ
HLAVA I
INFORMOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A PROJEDNÁNÍ VĚCÍ SLUŽBY
§ 129
Základní ustanovení
(1) Státní zaměstnanci mají právo na informace a projednání v
záležitostech výkonu služby a podmínek jejího výkonu.
(2) Projednáním se rozumí jednání mezi služebním úřadem a státními
zaměstnanci, v němž mají možnost zaujmout své stanovisko k projednávané
věci za účelem dosažení shody.
(3) Služební úřad je povinen informovat státní zaměstnance a jednat s
nimi přímo. Působí-li ve služebním úřadu odborová organizace, zajišťuje
informování a projednání vůči všem státním zaměstnancům.
(4) Nepůsobí-li ve služebním úřadu odborová organizace, zajišťuje
informování a projednání vůči všem státním zaměstnancům rada státních
zaměstnanců, jestliže byla zvolena, a projednání v záležitostech
bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby zajišťují zástupci
státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby,
jestliže byli zvoleni.
§ 130
Informování státních zaměstnanců
(1) Služební úřad je povinen informovat státní zaměstnance o
a) pravděpodobném vývoji zaměstnanosti ve služebním úřadu,
b) početním stavu a struktuře státních zaměstnanců ve služebním úřadu,
c) základních podmínkách výkonu služby a jejich změně.
(2) Informování státních zaměstnanců za služební úřad zajišťuje
služební orgán a představení.
§ 131
Projednání se státními zaměstnanci
(1) Služební úřad je povinen se státními zaměstnanci projednat otázky
bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby v rozsahu stanoveném §
101 až 108 zákoníku práce a § 2 až 11 zákona o zajištění dalších
podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(2) Účast státních zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany
zdraví při výkonu služby, jde-li o činnost zástupců pro bezpečnost a
ochranu zdraví při výkonu služby nebo o přímé jednání nebo poskytování
informací státním zaměstnancům, se řídí § 108 zákoníku práce.
(3) Projednání se státními zaměstnanci za služební úřad zajišťuje
služební orgán a představení.
HLAVA II
ODBOROVÉ ORGANIZACE
§ 132
(1) Služební úřad je povinen informovat příslušnou odborovou organizaci
o záležitostech uvedených v § 130 a projednat s ní záležitosti uvedené
v § 131.
(2) Odborová organizace je dále oprávněna zejména
a) projednat a zaujmout stanovisko k podkladům potřebným k sestavení
organizační struktury služebního úřadu,
b) dostat zprávu o osobách nově přijatých do služebního poměru,
c) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům rozhodnutí týkajících se
změn a skončení služebního poměru,
d) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům služebních předpisů, které
mají být vydány služebním orgánem a týkající se služebního úřadu, v
němž odborová organizace působí,
e) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na zlepšení podmínek
výkonu služby a tyto návrhy předkládat,
f) být přítomna při konání úřednické zkoušky,
g) být zúčastněna v poradních orgánech služebního orgánu,
h) vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při
výkonu služby v rozsahu a za podmínek vyplývajících z § 322 zákoníku
práce.
(3) Služební orgán je povinen s odborovou organizací projednat návrhy
a) ve věcech systemizace služebních úřadů,
b) na zlepšení podmínek výkonu služby,
c) služebních předpisů, které se týkají více služebních úřadů.
(4) Odborová organizace má právo vyjadřovat se ke všem návrhům právních
předpisů týkajících se státních zaměstnanců.
(5) Služební orgány jsou povinny zajistit, aby odborové organizace
mohly vykonávat oprávnění podle tohoto zákona.
(6) Za odborovou organizaci jedná orgán určený jejími stanovami.
§ 133
(1) Odborová organizace působí ve služebním úřadu a má právo jednat,
jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové
vykonávají ve služebním úřadu službu ve služebním poměru.
(2) Oprávnění odborové organizace ve služebním úřadu vznikají dnem
následujícím po dni, kdy služebnímu orgánu oznámila, že splňuje
podmínky podle odstavce 1; přestane-li odborová organizace tyto
podmínky splňovat, je povinna to služebnímu orgánu bez zbytečného
odkladu oznámit.
(3) Působí-li ve služebním úřadu více odborových organizací, je
služební úřad povinen v případech týkajících se všech nebo většího
počtu státních zaměstnanců, kdy tento zákon vyžaduje informování nebo
projednání s odborovou organizací, plnit tyto povinnosti vůči všem
odborovým organizacím, nedohodne- li se s nimi na jiném způsobu
informování nebo projednání.
(4) Působí-li ve služebním úřadu více odborových organizací, jedná za
státní zaměstnance ve vztahu k jednotlivým státním zaměstnancům
odborová organizace, jejímž je státní zaměstnanec členem. Za státního
zaměstnance, který není odborově organizován, jedná ve služebních
vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří vykonávají
ve služebním úřadu službu, neurčí-li tento státní zaměstnanec jinak.
HLAVA III
RADA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ZÁSTUPCE STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ PRO
BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ
§ 134
(1) Státní zaměstnanci ve služebním úřadu, v němž nepůsobí odborová
organizace, si mohou zvolit radu státních zaměstnanců a zástupce
státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby.
(2) Služební úřad informuje radu státních zaměstnanců o záležitostech
podle § 130.
(3) Rada státních zaměstnanců má právo na informace podle § 130 a dále
je oprávněna se služebním úřadem projednat opatření v souvislosti s
organizačními změnami.
(4) Služební úřad projedná se zástupci státních zaměstnanců pro
bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby záležitosti v rozsahu
stanoveném v § 131.
(5) Služební orgán je povinen zajistit, aby rada státních zaměstnanců a
zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při
výkonu služby mohli vykonávat oprávnění, která jim jsou tímto zákonem
stanovena.
(6) Oprávnění podle § 130 a 131 a podle odstavce 3 nelze dále
rozšiřovat.
§ 135
(1) Radu státních zaměstnanců lze zvolit ze státních zaměstnanců ve
služebním úřadu, v němž vykonává službu více než 25 státních
zaměstnanců. Rada státních zaměstnanců má nejméně 3, nejvýše však 15
členů; počet jejích členů musí být lichý.
(2) Zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při
výkonu služby lze zvolit ze státních zaměstnanců ve služebním úřadu, v
němž vykonává službu více než 10 státních zaměstnanců; jejich celkový
počet závisí na celkovém počtu státních zaměstnanců a na riziku
vykonávané služby. Jednoho zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost
a ochranu zdraví při výkonu služby lze však ustavit nejvýše pro 10
státních zaměstnanců.
(3) Počet členů rady státních zaměstnanců a počet zástupců státních
zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby určí
služební orgán po projednání s volební komisí.
§ 136
(1) Pro volby rady státních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců
pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby je rozhodný počet
státních zaměstnanců vykonávajících službu ve služebním úřadu v den
podání písemného návrhu na vyhlášení voleb.
(2) Funkční období rady státních zaměstnanců a zástupce státních
zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby trvá 3
roky.
(3) Rada státních zaměstnanců zvolí ze svých členů na svém prvním
zasedání předsedu a informuje o tom služební orgán a státní
zaměstnance.
§ 137
(1) Působí-li při přechodu výkonu práv a povinností ze služebního
poměru mezi služebními úřady i u přejímajícího služebního úřadu rada
státních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a
ochranu zdraví při výkonu služby, přejímající služební úřad plní tímto
zákonem stanovené povinnosti vůči oběma radám státních zaměstnanců a
zástupcům státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při
výkonu služby, nedohodnou-li se mezi sebou a služebním orgánem jinak.
(2) Rady státních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro
bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby plní povinnosti podle §
134 až do dne, kdy jim skončí funkční období. Jestliže před skončením
funkčního období počet členů jedné z rad státních zaměstnanců klesl na
méně než 3, přebírá její funkci zbývající rada státních zaměstnanců.
§ 138
(1) Rada státních zaměstnanců a funkce zástupce státních zaměstnanců
pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby zaniká dnem
a) kdy odborová organizace služebnímu orgánu prokáže, že vznikla a že
ve služebním úřadu působí,
b) skončení funkčního období,
c) převodu služebního úřadu do jiného služebního úřadu, pokud v
převáděném služebním úřadu nebo v přejímajícím služebním úřadu působí
odborová organizace, nebo
d) zrušení služebního úřadu.
(2) Rada státních zaměstnanců dále zaniká dnem, kdy počet členů rady
zaměstnanců klesne na méně než 3.
(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 předá rada státních
zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu
zdraví při výkonu služby veškeré podklady související s výkonem funkce
služebnímu orgánu, který je uschová po dobu 5 let ode dne zániku funkce
rady státních zaměstnanců nebo funkce zástupce státních zaměstnanců pro
bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby.
(4) Členství v radě státních zaměstnanců a funkce zástupce státních
zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby končí
rovněž dnem
a) vzdání se funkce, nebo
b) skončení služebního poměru.
§ 139
(1) Volby rady státních zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost a ochranu
zdraví při výkonu služby se řídí 283 až 285 zákoníku práce s tím, že
radou zaměstnanců se rozumí rada státních zaměstnanců, zástupcem pro
oblast bezpečnosti a ochranu zdraví při práci se rozumí zástupce pro
bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby, zaměstnavatelem se
rozumí služební úřad, v němž vykonává státní zaměstnanec službu,
zaměstnanci se rozumí státní zaměstnanci, kteří vykonávají ve služebním
úřadu službu, pracovním poměrem se rozumí služební poměr a pracovní
cestou se rozumí služební cesta.
(2) Volby rady státních zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost a ochranu
zdraví při výkonu služby vyhlašuje služební orgán.
HLAVA IV
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 140
(1) Členové odborových orgánů, členové rady státních zaměstnanců a
zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při
výkonu služby nesmějí být pro výkon své činnosti diskriminováni nebo
znevýhodněni ani zvýhodněni.
(2) Služební poměr nesmí být skončen z důvodu výkonu funkce v odborové
organizaci, radě státních zaměstnanců nebo zástupce státních
zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby.
§ 141
(1) Služební úřad je povinen poskytnout k výkonu činnosti podle § 131,
§ 132 odst. 1 a 2 a § 134 odst. 4 odborové organizaci nebo radě
státních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnanců pro bezpečnost a
ochranu zdraví při výkonu služby pravdivé a úplné informace a podklady
včas a přihlížet k jejich stanoviskům. Na požádání je povinen
poskytnout informace písemně. Odborová organizace nebo rada státních
zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu
zdraví při výkonu služby a v případě uvedeném v § 129 odst. 3 větě
první státní zaměstnanci mají právo požadovat na služebním úřadu
doplnění informací a odpovědi na položené otázky.
(2) Služební úřad je povinen umožnit státním zaměstnancům konání voleb
do orgánů odborové organizace, voleb členů rad státních zaměstnanců a
zástupců státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při
výkonu služby, a vytvořit podmínky pro řádný výkon jejich činnosti,
zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném
rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na
údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady.
(3) Služební úřad je povinen poskytnout členům volební komise, členům
odborové organizace, členům rad státních zaměstnanců a zástupcům
státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby
k výkonu jejich činnosti podle tohoto zákona služební volno v nezbytně
nutném rozsahu; za dobu uvolnění jim přísluší plat.
§ 142
(1) Odborová organizace působící ve služebním úřadu, rada státních
zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu
zdraví při výkonu služby jsou povinni vhodným způsobem informovat
státní zaměstnance o své činnosti a o obsahu a závěrech informací a
projednání se služebním úřadem.
(2) Členové odborové organizace, členové rad státních zaměstnanců a
zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při
výkonu služby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o
nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti
mohlo dojít k prozrazení utajovaných informací nebo porušení
oprávněných zájmů služebního úřadu nebo státních zaměstnanců. Povinnost
podle věty první trvá po dobu 1 roku po skončení výkonu jejich funkce,
pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.
§ 143
Kolektivní dohoda
(1) Ke zlepšení podmínek výkonu služby, zejména zdravotních, sociálních
nebo kulturních, je možné v kolektivní dohodě upravit práva státních
zaměstnanců, jakož i práva a povinnosti stran této dohody.
(2) Kolektivní dohodu smí za státní zaměstnance uzavřít pouze odborová
organizace.
(3) Postup při uzavírání kolektivní dohody se řídí § 8 zákona o
kolektivním vyjednávání. Platnost a účinnost kolektivní dohody se řídí
§ 26 zákoníku práce. Řešení kolektivních sporů se řídí § 10 až 26
zákona o kolektivním vyjednávání s tím, že za
a) podnikovou kolektivní smlouvu se považuje kolektivní dohoda uzavřená
mezi služebním orgánem nebo více služebními orgány a odborovou
organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u služebního
úřadu,
b) kolektivní smlouvu vyššího stupně se považuje kolektivní dohoda
uzavřená mezi vládou a odborovou organizací nebo odborovými
organizacemi,
c) stávku ve sporu za uzavření kolektivní smlouvy se považuje stávka za
uzavření kolektivní dohody,
d) pracovněprávní nároky se považují nároky ze služebního poměru.
ČÁST DEVÁTÁ
ODMĚŇOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
§ 144
Obecná ustanovení o platu a odměně za služební pohotovost
(1) Odměňování státních zaměstnanců se řídí zákoníkem práce, není-li
stanoveno jinak.
(2) Kde se v zákoníku práce používá pojem
a) zaměstnanec, rozumí se tím pro účely tohoto zákona státní
zaměstnanec,
b) vedoucí zaměstnanec, rozumí se tím pro účely tohoto zákona
představený,
c) zaměstnavatel, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební orgán,
d) pracovní poměr, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební
poměr,
e) výkon práce, rozumí se tím pro účely tohoto zákona výkon služby,
f) plat za práci přesčas, rozumí se tím pro účely tohoto zákona plat za
službu přesčas,
g) příplatek za práci v sobotu a v neděli, rozumí se tím pro účely
tohoto zákona příplatek za službu v sobotu a v neděli,
h) příplatek za noční práci, rozumí se tím pro účely tohoto zákona
příplatek za službu v noční době,
i) příplatek za práci ve svátek, rozumí se tím pro účely tohoto zákona
příplatek za službu ve svátek,
j) příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, rozumí se tím
pro účely tohoto zákona příplatek za službu ve ztíženém pracovním
prostředí,
k) pracovní pohotovost, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební
pohotovost.
§ 145
Zvláštní ustanovení o platovém tarifu a platových třídách
(1) První až čtvrtá platová třída stanovená zákoníkem práce se v
případě státních zaměstnanců nepoužijí. Výši platových tarifů s
přihlédnutím k povinnostem a omezením při výkonu služby a k jeho
významu a způsob jejich určení pro státní zaměstnance stanoví vláda
nařízením.
(2) Charakteristika platových tříd je uvedena v příloze č. 1 k tomuto
zákonu. Vláda na jejím základě stanoví nařízením katalog správních
činností a jejich zařazení podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti
do jednotlivých platových tříd.
(3) Pro nové služební místo státního zaměstnance, na kterém se mají
vykonávat činnosti neuvedené v katalogu správních činností, platovou
třídu stanoví služební orgán se souhlasem Ministerstva práce a
sociálních věcí a Ministerstva financí.
§ 146
Zvláštní ustanovení o příplatku za vedení
(1) Rozpětí příplatků za vedení stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Vláda může nařízením stanovit závazná pravidla pro určení konkrétní
výše příplatků za vedení v rámci stanoveného rozpětí.
§ 147
Zvláštní ustanovení o příplatku za službu přesčas
K veškeré službě přesčas je přihlédnuto v platu představeného, který je
služebním orgánem nebo vedoucím zastupitelského úřadu.
§ 148
Zvláštní ustanovení o zvláštním příplatku
(1) Vláda nařízením stanoví pravidla pro určení konkrétní výše
zvláštního příplatku.
(2) Služební orgán služebním předpisem stanoví výši zvláštního
příplatku pro služební místa ve služebním úřadu.
§ 149
Zvláštní ustanovení o osobním příplatku
(1) Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit
nebo odejmout v závislosti na výsledku jeho služebního hodnocení.
(2) Státnímu zaměstnanci lze do jeho prvního služebního hodnocení
přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout osobní příplatek, a to na návrh
představeného.
§ 150
Zvláštní ustanovení o odměně
(1) Odměnou lze ocenit též dobrovolné převzetí splnění naléhavých
služebních úkolů za nepřítomného státního zaměstnance, pokud mu
nevznikl nárok na příplatek za vedení.
(2) Celkový úhrn odměn vyplacených státnímu zaměstnanci za kalendářní
rok činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a
nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v
případě představeného též příplatku za vedení, který mu lze jako
nejvýše přípustný přiznat podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
§ 151
Zvláštní ustanovení o odměně za služební pohotovost
Výše odměny za služební pohotovost činí 10 % průměrného výdělku.
§ 152
Zvláštní ustanovení o platu některých služebních orgánů
(1) Výši platového tarifu, výši příplatku za vedení, poskytnutí odměny
a její výši a přiznání a výši osobního příplatku, jeho zvýšení, snížení
nebo odejmutí představenému na služebním místě náměstka pro státní
službu, vedoucího služebního úřadu v ústředních správních úřadech a
vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, určí
ten, kdo jej na dané služební místo jmenoval, podle této části a příloh
č. 1 a 2 k tomuto zákonu. Pokud služební orgán jmenovala na dané
služební místo vláda, může vláda pověřit jednáním podle věty první
příslušného člena vlády.
(2) U ostatních vedoucích služebních úřadů rozhodne o platových
náležitostech uvedených v odstavci 1 nadřízený služební orgán.
ČÁST DESÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
OSOBNÍ SPIS, SLUŽEBNÍ PRŮKAZ, SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ A STÍŽNOST STÁTNÍHO
ZAMĚSTNANCE
§ 153
Osobní spis
(1) O služebním poměru státního zaměstnance se vede osobní spis, který
smí obsahovat jen písemnosti nezbytné pro služební poměr a hodnocení
státního zaměstnance.
(2) Do osobního spisu mají právo nahlížet služební orgán, jakož i
představení, kteří jsou státnímu zaměstnanci nadřízeni. Právo nahlížet
do osobního spisu, jakož i právo na pořízení opisu osobního spisu má
Ministerstvo vnitra, orgán inspekce práce, Úřad pro ochranu osobních
údajů, soud, státní zástupce, policejní orgán, Národní bezpečnostní
úřad a zpravodajská služba.
(3) Státní zaměstnanec a bývalý státní zaměstnanec mají právo nahlížet
do svého osobního spisu, činit si z něj výpisy a na náklady služebního
úřadu z něho požadovat opisy listin.
(4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření se po zahlazení kárného
opatření uchovává odděleně mimo osobní spis; pro nahlížení do
rozhodnutí se použije odstavec 2 obdobně.
§ 154
Služební průkaz
(1) Služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, vystaví
státnímu zaměstnanci služební průkaz. Služební průkaz osvědčuje, že
jeho držitel je státním zaměstnancem. Služební průkaz obsahuje
a) fotografii státního zaměstnance,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul
státního zaměstnance,
c) evidenční číslo státního zaměstnance,
d) označení služebního úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává
službu,
e) číslo služebního průkazu,
f) datum vystavení, popřípadě i datum platnosti služebního průkazu.
(2) Vzor služebního průkazu stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.
Služební hodnocení
§ 155
(1) Státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení.
(2) Služební hodnocení se provádí jednou ročně v prvním čtvrtletí
kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok. Obsahuje-li služební
hodnocení státního zaměstnance závěr o tom, že ve službě dosahoval
nevyhovující výsledky, další služební hodnocení se provede po uplynutí
6 měsíců ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním
hodnocením. Služební hodnocení se dále provádí, přechází-li státní
zaměstnanec na jiný služební úřad; služební hodnocení se zasílá novému
služebnímu orgánu státního zaměstnance.
(3) Služební hodnocení státního zaměstnance zahrnuje hodnocení
a) znalostí a dovedností,
b) výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v
souladu se stanovenými individuálními cíli,
c) dodržování služební kázně,
d) výsledků vzdělávání.
(4) Služební hodnocení musí obsahovat závěr o tom, zda státní
zaměstnanec dosahoval ve službě
a) vynikající výsledky,
b) dobré výsledky,
c) dostačující výsledky, nebo
d) nevyhovující výsledky.
(5) Služební hodnocení dále obsahuje stanovení individuálních cílů pro
další osobní rozvoj státního zaměstnance.
(6) Státnímu zaměstnanci se vydá stejnopis služebního hodnocení.
§ 156
(1) Služební hodnocení státního zaměstnance provádí bezprostředně
nadřízený představený v součinnosti se služebním orgánem, není-li dále
stanoveno jinak.
(2) Služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený
služební úřad, provádí náměstek pro státní službu, v ostatních
případech nadřízený služební orgán.
(3) Služební hodnocení státního tajemníka provádí náměstek pro státní
službu v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu
vlády.
(4) Služební hodnocení náměstka pro řízení sekce provádí státní
tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu
vlády.
(5) Služební hodnocení státních zaměstnanců zařazených v sekci pro
státní službu provádí personální ředitel sekce pro státní službu.
Služební hodnocení personálního ředitele sekce pro státní službu
provádí náměstek pro státní službu.
(6) Služební hodnocení náměstka pro státní službu provádí vláda nebo
ministr vnitra na základě pověření vlády.
Stížnost
§ 157
(1) Státní zaměstnanec může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech
služebního poměru písemnou stížnost služebnímu orgánu.
(2) Stížnost státního zaměstnance vyřizuje podle jejího obsahu
představený, který je státnímu zaměstnanci bezprostředně nadřízen, nebo
služební orgán, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Stížnost státního zaměstnance nesmí vyřizovat představený nebo
služební orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený
představený nebo nadřízený služební orgán představeného nebo služebního
orgánu, vůči kterému směřuje.
(4) Stížnost státního zaměstnance, který je služebním orgánem, vyřizuje
nadřízený služební orgán.
(5) Stížnost státního zaměstnance musí být vyřízena písemně nejpozději
do 30 dnů od jejího podání.
§ 158
Státní zaměstnanec je oprávněn požádat o pomoc s řešením své stížnosti
odborovou organizaci, radu státních zaměstnanců a ve věcech týkajících
se bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby zástupce státních
zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby.
HLAVA II
ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽBY
§ 159
Základní ustanovení
(1) Ustanovení o řízení ve věcech služby se vztahují na rozhodování o
a) přijetí do služebního poměru,
b) zařazení na služební místo,
c) jmenování na služební místo představeného,
d) odměňování,
e) změně služebního poměru,
f) kárné odpovědnosti,
g) skončení služebního poměru,
h) odbytném,
i) odchodném,
j) jmenování a odvolání členem
1. zkušební komise,
2. kárné komise,
3. výběrové komise,
k) povolení
1. kratší služební doby,
2. volna k individuálním studijním účelům,
3. zvýšení vzdělání státního zaměstnance na náklady služebního úřadu
včetně volna k němu a zastavení poskytování tohoto volna,
4. výkonu jiné výdělečné činnosti než služby,
l) náhradě nákladů podle § 110,
m) zastavení poskytování úlev ve službě podle § 111.
(2) Ustanovení o řízení ve věcech služby ani ustanovení správního řádu
o správním řízení se nevztahují na rozhodování o
a) jmenování na služební místo představeného a odvolání z tohoto
služebního místa, pokud spadá do působnosti vlády,
b) vyslání na služební cestu,
c) zastupování státního zaměstnance nebo představeného,
d) zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost,
e) povolení pružného rozvržení služební doby,
f) nařízení služební pohotovosti, služby přesčas nebo ve dnech
pracovního klidu,
g) povolení neplaceného služebního volna,
h) čerpání dovolené a dodatkové dovolené,
i) prohlubování vzdělání,
j) služebním hodnocení státního zaměstnance.
§ 160
Použití správního řádu
Nestanoví-li zákon jinak, v řízení ve věcech služby se postupuje podle
správního řádu.
Účastníci řízení a rozhodující orgány
§ 161
Účastníkem řízení je
a) žadatel o přijetí do služebního poměru, nebo
b) státní zaměstnanec.
§ 162
(1) Ve věcech kárné odpovědnosti rozhoduje v prvním stupni kárná komise
prvního stupně.
(2) V ostatních věcech služby rozhoduje v prvním stupni příslušný
služební orgán.
(3) Pokud se rozhodnutí služebního orgánu má týkat působnosti jiného
služebního orgánu, lze ho vydat jen s jeho souhlasem.
(4) Nadřízeným služebním orgánem je
a) náměstek pro státní službu vůči vedoucímu služebního úřadu, který
nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi, personálnímu
řediteli sekce pro státní službu a ve věcech, v nichž rozhodl náměstek
pro státní službu,
b) vedoucí služebního úřadu vůči vedoucímu podřízeného služebního
úřadu,
c) státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu podřízeného
ministerstvu,
d) kárná komise druhého stupně ve věcech, v nichž
rozhodla kárná komise druhého stupně.
§ 163
Zvláštní ustanovení o vyloučení z projednávání a rozhodování věci
Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci
podle tohoto zákona se nepoužijí pro náměstka pro státní službu a
státního tajemníka.
§ 164
Zvláštní ustanovení o výběrovém řízení
(1) Pro výběrové řízení podle tohoto zákona se podmínka jeho oznámení v
hromadných sdělovacích prostředcích podle § 146 odst. 2 správního řádu
nepoužije. Ustanovení § 146 odst. 6 správního řádu se nepoužije.
(2) Na výběrovou komisi se vztahuje ustanovení správního řádu o řízení
před kolegiálním orgánem.
(3) O průběhu a výsledku výběrového řízení se sepisuje protokol.
Protokol obsahuje označení služebního orgánu, oboru služby a služebního
místa, kterého se výběrové řízení týkalo, jména a příjmení členů
výběrové komise, výsledek provedeného výběrového řízení v podobě pořadí
žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznamu žadatelů, kteří
ve výběrovém řízení neuspěli. Protokol musí dále obsahovat datum jeho
vyhotovení, podpis všech členů výběrové komise, poučení o možnosti
podat proti výsledku výběrového řízení námitky s uvedením lhůty pro
jejich podání a komu se podávají.
(4) Služební orgán bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí žadatele o
výsledku výběrového řízení. Žadatelé, kteří ve výběrovém řízení
neuspěli, mohou podat proti protokolu námitky do 5 dnů ode dne jeho
doručení. Námitky se podávají písemně, musí být z nich zřejmé, proti
jakému výběrovému řízení směřují, a musí obsahovat odůvodnění
nesouhlasu s výsledkem výběrového řízení.
(5) Podané námitky vyřídí výběrová komise ve lhůtě 15 dnů ode dne
jejich doručení tak, že jim vyhoví nebo je zamítne. Pokud výběrová
komise námitkám vyhoví, výběrové řízení zruší. Námitky, z nichž není
zřejmé, proti jaké části protokolu směřují, nebo námitky, u nichž chybí
odůvodnění, výběrová komise zamítne jako nedůvodné.
§ 165
Zvláštní ustanovení o vydání rozhodnutí
Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení, s výjimkou
rozhodnutí o kárné odpovědnosti nebo skončení služebního poměru.
§ 166
Zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení
Jestliže je účastník v řízení o odvolání, rozkladu, v obnoveném nebo
přezkumném řízení úspěšný, má nárok na náhradu nákladů od služebního
úřadu. Jestliže má účastník v řízení úspěch jen částečný, má nárok na
poměrnou náhradu nákladů. Nárok musí účastník uplatnit před ukončením
řízení, a jestliže to není možné, do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí,
jinak zaniká.
§ 167
Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí
Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění,
která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným podle § 159 odst.
1 písm. l), rozhodne služební orgán o srážkách z jeho platu.
§ 168
Odvolací řízení
(1) Odvolacím orgánem je
a) ve věcech kárné odpovědnosti kárná komise druhého stupně,
b) v ostatních věcech služby nadřízený služební orgán.
(2) Odvolání nemá odkladný účinek. To neplatí při odvolání proti
rozhodnutí ve věcech kárné odpovědnosti, o odbytném, odchodném a
náhradě nákladů podle § 110.
(3) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze
služebního místa představeného nebo o skončení služebního poměru, lze
přezkoumat i služební hodnocení obsahující závěr o tom, že ve službě
dosahoval nevyhovující výsledky.
(4) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o uložení kárného
opatření, nelze mu v řízení o odvolání uložit přísnější kárné opatření.
§ 169
Je-li pravomocné rozhodnutí o přeložení zrušeno pro nezákonnost,
přísluší státnímu zaměstnanci od služebního úřadu, z něhož byl
přeložen, jeden měsíční plat, který mu příslušel před nezákonným
přeložením.
HLAVA III
PŘECHOD VÝKONU PRÁV A POVINNOSTÍ ZE SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 170
(1) Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká sloučením nebo
splynutím s jiným služebním úřadem, přechází výkon práv a povinností ze
služebního poměru v plném rozsahu na přejímající služební úřad.
(2) Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká rozdělením, přechází
výkon práv a povinností ze služebního poměru na služební úřady nově
vzniklé.
§ 171
Stanoví-li jiný zákon, že část služebního úřadu se převádí do jiného
služebního úřadu, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru
týkajících se této části služebního úřadu na přejímající služební úřad
s výjimkou práv a povinností z kolektivního vyjednávání.
HLAVA IV
SYSTEMIZACE PRACOVNÍCH MÍST A POSTAVENÍ NÁMĚSTKA ČLENA VLÁDY
§ 172
Systemizace pracovních míst
Pro stanovení systemizace pracovních míst zaměstnanců ve správním úřadu
platí § 17 a 18 obdobně s tím, že počet míst náměstků člena vlády a
zaměstnanců, kteří vykonávají práci pro člena vlády, včetně zaměstnanců
zařazených v kabinetu člena vlády, nebo zaměstnanců, kteří vykonávají
práci pro vedoucího Úřadu vlády, a jejich platový tarif určuje a objem
prostředků na jejich platy navrhuje příslušný člen vlády nebo vedoucí
Úřadu vlády. Kabinetem člena vlády se rozumí útvar v ministerstvu nebo
v Úřadu vlády, v jehož působnosti je formulování politik výlučně pro
člena vlády.
§ 173
Náměstek člena vlády
(1) Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády, s výjimkou věcí,
které vyhrazuje členovi vlády zákon. Zejména je oprávněn účastnit se
místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi
výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise,
není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi
výboru nebo komise Senátu.
(2) Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání
správního úřadu stupněm řízení; člen vlády může mít nejvýše 2 takové
náměstky.
(3) Náměstek člena vlády je v pracovním poměru ke státu a jmenuje a
odvolává jej příslušný člen vlády; náměstek člena vlády, který není
pověřen řízením ministerstva, je zařazen v Úřadu vlády.
HLAVA V
PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK
§ 174
Zjišťování a používání průměrného výdělku se řídí § 352, 353, § 354
odst. 1 až 3 a § 355 až 357 zákoníku práce.
§ 175
Plat při
a) zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního
stíhání pro trestný čin nebo z důvodu vazby,
b) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,
c) služebním volnu k individuálním studijním účelům,
d) zvýšení vzdělání, nebo
e) nezákonném přeložení
se pro účely zjišťování průměrného výdělku nezahrnuje do hrubého platu
zúčtovaného státnímu zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a doba,
po kterou je tento plat poskytován, se nepovažuje za odpracovanou v
rozhodném období.
HLAVA VI
VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ
§ 176
Platem státního zaměstnance se pro účely
a) doplatku k platu v souvislosti s přeložením státního zaměstnance,
b) zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního
stíhání pro trestný čin nebo z důvodu vazby,
c) snížení platu při převedení státního zaměstnance na jiné služební
místo,
d) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,
e) odbytného,
f) uložení kárného opatření spočívajícího ve snížení platu,
g) prohlubování vzdělání a zvyšování vzdělání,
h) služebního volna k individuálním studijním účelům,
i) poskytování platu ve snížené výši po dobu dočasné pracovní
neschopnosti,
j) odchodného, nebo
k) limitu odměn vyplacených za kalendářní rok
rozumí součet měsíčních částek platového tarifu, příplatku za vedení,
příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, osobního
příplatku, zvláštního příplatku a příplatku za rozdělenou směnu, na
které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly
naposled určeny.
§ 177
(1) Pro ohrožení nemocí z povolání se použije § 347 odst. 1 zákoníku
práce.
(2) Právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při výkonu služby a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při výkonu služby se rozumějí předpisy a pokyny uvedené v § 349
odst. 1 a 2 zákoníku práce.
(3) Karanténou se rozumějí též izolace, karanténní opatření formou
zvýšeného zdravotnického dozoru, byl-li uložen zákaz činnosti, který
brání státnímu zaměstnanci ve výkonu služby, a mimořádná opatření při
epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného
zdraví, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob
podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo
nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí
jejího vzniku, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci
ve výkonu práce.
(4) Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy,
svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných
vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou nebo s
partnerem.
HLAVA VII
POUŽITÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
§ 178
(1) Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním
poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže
a) státní zaměstnanec nevykonává službu z důvodu dočasné neschopnosti k
výkonu služby po dobu delší než 1 kalendářní měsíc,
b) státní zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo mimořádnou službu,
c) státní zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo státní
zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou,
d) státní zaměstnanec byl zproštěn služby na základě usnesení o
zahájení trestního stíhání pro trestný čin nebo z důvodu vazby,
e) státnímu zaměstnanci byl přerušen výkon služby za účelem dalšího
vzdělání nebo odborné stáže,
f) státní zaměstnanec byl přeložen, nebo
g) státní zaměstnanec byl zařazen mimo výkon služby.
(2) Se zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 se sjednají požadované
činnosti jako druh práce v pracovní smlouvě a přísluší mu plat podle
části deváté.
(3) Zaměstnanci uvedenému v odstavci 1 se na jeho žádost umožní vykonat
úřednickou zkoušku.
HLAVA VIII
INFORMAČNÍ SYSTÉMY
§ 179
Informační systém o platech státních zaměstnanců
Informační systém o platech státních zaměstnanců je součástí
informačního systému o platech podle § 137 zákoníku práce.
Informační systém o státní službě
§ 180
(1) Zřizuje se informační systém o státní službě jako informační systém
veřejné správy, jehož účelem je vedení údajů nezbytných pro správu
organizačních věcí služby a služebních vztahů v rámci služebních úřadů
i mezi nimi a činění některých úkonů podle tohoto zákona.
(2) Správcem informačního systému o státní službě je Ministerstvo
vnitra.
(3) Součástí informačního systému o státní službě je rejstřík státních
zaměstnanců, evidence obsazovaných služebních míst, portál pro
přihlašování na úřednickou zkoušku a evidence uskutečněných úřednických
zkoušek.
§ 181
(1) Rejstřík státních zaměstnanců obsahuje údaje o státním zaměstnanci,
kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) číslo služebního průkazu,
c) služební označení,
d) den vzniku služebního poměru,
e) údaj o tom, zda se jedná o služební poměr na dobu neurčitou nebo na
dobu určitou; v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho
trvání,
f) služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává nebo vykonával
službu,
g) obor služby,
h) údaj o výsledku úřednické zkoušky,
i) údaj o jmenování na služební místo představeného a o odvolání z něj,
j) platové zařazení,
k) údaj o přeložení,
l) údaj o převedení na jiné služební místo,
m) údaj o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby a jeho důvod,
n) údaj o zastupování,
o) údaj o vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho
ukončení,
p) údaj o zkrácení služební doby,
q) údaj o přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo
odborné stáže,
r) den skončení služebního poměru a jeho důvod.
(2) Evidence obsazovaných služebních míst obsahuje údaje o volném
služebním místě, kterými jsou
a) název služebního úřadu, ve kterém je volné služební místo
systemizováno,
b) obor služby, jehož se obsazované služební místo týká,
c) místo výkonu služby na obsazovaném služebním místu,
d) požadavky související s obsazovaným služebním místem,
e) platová třída obsazovaného služebního místa,
f) den nástupu do služby na obsazovaném služebním místu,
g) informace o tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž
je služba vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu
určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho
trvání,
h) datum, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí
do služebního poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o
zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo
představeného, místo a způsob podání žádosti, adresa, na kterou se
žádost odesílá, a výčet příloh týkajících se skutečností souvisejících
s výkonem služby na obsazovaném služebním místě, které žadatel přiloží
k žádosti.
(3) Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku slouží k přihlašování
na úřednickou zkoušku. Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku
obsahuje termín, místo a čas konání úřednické zkoušky, seznam
zkušebních otázek a seznam odborné literatury a může obsahovat další
údaje.
(4) Evidence provedených úřednických zkoušek obsahuje údaje o provedené
úřednické zkoušce, kterými jsou
a) datum konání úřednické zkoušky,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního
zaměstnance, který vykonal úspěšně úřednickou zkoušku,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního
zaměstnance, který nevykonal úspěšně úřednickou zkoušku.
§ 182
(1) Rejstřík státních zaměstnanců je přístupný způsobem umožňujícím
dálkový přístup služebnímu orgánu, popřípadě tomu, koho zmocnil.
Evidence obsazovaných služebních míst je přístupná způsobem umožňujícím
dálkový přístup v rozsahu služebních míst, která nebylo možno obsadit
státním zaměstnancem zařazeným mimo výkon služby; v ostatním je
přístupná pouze služebnímu orgánu a státnímu zaměstnanci zařazenému
mimo výkon služby. Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku je
přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Evidence provedených
úřednických zkoušek je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup,
s výjimkou údaje podle § 181 odst. 4 písm. d); údaj podle § 181 odst. 4
písm. d) je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu
orgánu.
(2) Údaj uvedený v § 181 odst. 1 a 2 zapisuje do příslušné součásti
informačního systému o státní službě příslušný služební orgán. Údaj
uvedený v § 181 odst. 3 a 4 zapisuje do příslušné součásti informačního
systému o státní službě ten, kdo organizuje úřednickou zkoušku.
(3) Údaj uvedený v § 181 odst. 1 je veden v rejstříku státních
zaměstnanců po dobu trvání služebního poměru státního zaměstnance,
jehož se týká, a 10 let od jeho skončení. Údaj uvedený v § 181 odst. 4
je v evidenci provedených úřednických zkoušek veden 50 let ode dne jeho
zápisu do evidence provedených úřednických zkoušek.
§ 183
(1) Ministerstvo vnitra a služební orgán pro výkon působnosti podle
tohoto zákona využívá údaje ze základního registru obyvatel v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být
doručovány písemnosti.
(2) Ministerstvo vnitra a služební orgán pro výkon působnosti podle
tohoto zákona využívá údaje z informačního systému evidence obyvatel v
rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum narození,
c) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají
být doručovány písemnosti.
(3) Ministerstvo vnitra a služební orgán pro výkon působnosti podle
tohoto zákona využívá údaje z informačního systému cizinců v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum narození,
c) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají
být doručovány písemnosti.
(4) Z údajů uvedených v odstavcích 1 až 3 lze v konkrétním případě
použít jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(5) Údaje, které jsou uvedeny jako referenční údaje v základním
registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel
nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru
předcházejícím současný stav.
ČÁST JEDENÁCTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 184
Systemizace a systemizace pracovních míst
(1) První systemizace a první systemizace pracovních míst podle tohoto
zákona se ve všech správních úřadech stanoví s účinností od 1. července
2015. Namísto služebního orgánu předloží návrh těchto systemizací
Ministerstvu vnitra, po projednání s Ministerstvem financí, ten, kdo je
v čele správního úřadu, jehož se tento návrh týká.
(2) Systemizace podle odstavce 1 se zaměřují zejména na vymezení
služebních míst státních zaměstnanců a pracovních míst zaměstnanců.
(3) Ke dni 1. ledna 2016 lze provést změnu systemizací podle odstavce
1, jejímž cílem je zpřesnění vymezení služebních míst státních
zaměstnanců a pracovních míst zaměstnanců; ustanovení § 18 se
nepoužije.
(4) Na systemizace podle odstavce 1 a jejich změnu se jinak použijí §
17, 18 a 172 obdobně.
§ 185
Náměstek pro státní službu
(1) Výběrové řízení organizuje Ministerstvo vnitra.
(2) Výběrového řízení se může zúčastnit
a) zaměstnanec v pracovním poměru ve správním úřadu (dále jen
„dosavadní zaměstnanec“),
b) vedoucí úředník územního samosprávného celku, který řídí jiné
vedoucí úředníky,
c) vedoucí zaměstnanec, který řídí jiné vedoucí zaměstnance,
pokud je státním občanem České republiky, ke dni jmenování dosáhne věku
40 let a v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve
vedoucí funkci ve správním úřadu, územním samosprávném celku, instituci
Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen
zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti
obdobné činnostem podle § 5, a stanoví mu plat podle části deváté.
(3) Na výběrové řízení se obdobně použije § 52. Náměstek pro státní
službu složí služební slib před předsedou vlády; jinak platí § 31 a 32.
(4) Na výběrové řízení na služební místo personálního ředitele sekce
pro státní službu se odstavce 1 až 3 použijí obdobně.
§ 186
Vedoucí služebního úřadu
(1) Vedoucí správního úřadu se považuje za vedoucího služebního úřadu
ve služebním poměru na dobu neurčitou; může vykonávat službu na
služebním místě vedoucího služebního úřadu, nejdéle však do doby, než
bude toto služební místo obsazeno postupem podle tohoto zákona.
(2) Vedoucí služebního úřadu, který je v čele ústředního správního
úřadu, složí do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební
slib před náměstkem pro státní službu, vedoucí jiného služebního úřadu
složí služební slib před nadřízeným služebním orgánem, popřípadě před
náměstkem pro státní službu; nesloží-li služební slib ve lhůtě,
odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu
zanikne.
(3) Je-li vedoucí služebního úřadu osobou podle § 33 odst. 1 nebo 2,
učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle §
33 odst. 1 nebo 2.
(4) Náměstek pro státní službu vyhlásí do 12 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona výběrové řízení na služební místo vedoucího
služebního úřadu; toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30.
června 2016. Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec,
který v uplynulých 5 letech vykonával nejméně po dobu 3 let ve správním
úřadu, územním samosprávném celku, instituci Evropské unie nebo
mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné;
ustanovení § 51 odst. 4 se použije obdobně.
§ 187
Státní tajemník
(1) Náměstek pro státní službu na základě výběrového řízení jmenuje v
ministerstvu a v Úřadu vlády státního tajemníka z dosavadních
a) vedoucích zaměstnanců alespoň 2. stupně řízení nebo představených s
výjimkou vedoucích oddělení v těchto správních úřadech, kteří
vykonávají činnosti obdobné činnostem podle § 5,
b) úředníků územních samosprávných celků zařazených na pracovních
místech ředitelů krajských úřadů a
c) úředníků územních samosprávných celků zařazených na pracovních
místech tajemníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností,
pokud splňují předpoklady podle § 25 odst. 1 a v uplynulých 8 letech
vykonávali nejméně po dobu 4 let ve správních úřadech, v obecním úřadu
obce s rozšířenou působností, krajském úřadu, institucích Evropské unie
nebo mezinárodních organizacích činnosti obdobné činnostem podle § 5, a
stanoví mu plat podle části deváté.
(2) Na výběrové řízení se obdobně použije § 53. Státní tajemník složí
služební slib před náměstkem pro státní službu, jinak platí § 31 a 32.
§ 188
Představený
(1) Dosavadní vedoucí zaměstnanec ve správním úřadu vykonávající
činnosti obdobné činnostem podle § 5 se dnem 1. července 2015 považuje
za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a
představeného; může vykonávat službu na služebním místě představeného,
nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem
podle tohoto zákona.
(2) Zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015
pracuje jako vedoucí zaměstnanec 1. stupně řízení se považuje za
představeného na služebním místě vedoucího oddělení, zaměstnanec
uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako
vedoucí zaměstnanec 2. stupně řízení, se považuje za představeného na
služebním místě ředitele odboru.
(3) Zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015
pracuje jako
a) náměstek vedoucího ústředního správního úřadu, který současně řídí
sekci, nebo
b) vedoucí zaměstnanec 3. stupně řízení,
se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje v ministerstvu nebo v
Úřadu vlády za náměstka pro řízení sekce, v jiném správním úřadu za
ředitele sekce.
(4) Představený uvedený v odstavci 2 nebo 3 složí do 31. srpna 2015
služební slib před služebním orgánem; nesloží-li služební slib ve
lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr
mu zanikne.
(5) Je-li představený osobou podle § 33 odst. 1 nebo 2, učiní
neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle § 33
odst. 1 nebo 2; neučiní-li tak, postupuje se podle § 33 odst. 4.
(6) Služební orgán vyhlásí do 31. prosince 2015 výběrové řízení na
služební místo náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce; toto
výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30. června 2016. Na služební
místo ředitele odboru a vedoucího oddělení vyhlásí služební orgán
výběrové řízení nejpozději do 30. června 2016; toto výběrové řízení se
zpravidla dokončí do 30. června 2017. K výběrovému řízení se mohou
přihlásit státní zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou,
kteří vykonávají službu na služebním místě ve stejném oboru služby, v
jakém je služební místo představeného, které má být obsazeno;
ustanovení § 51 odst. 4 se použije obdobně.
§ 189
Náměstek člena vlády
Dosavadní vedoucí zaměstnanec, který ke dni 1. července 2015 pracuje
jako náměstek člena vlády, nejde-li o náměstka podle § 188 odst. 3
písm. a), se považuje za náměstka člena vlády podle § 173 odst. 2.
Služební poměr ostatních dosavadních zaměstnanců
§ 190
(1) Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle § 5, který je ke
dni 1. července 2015 v pracovním poměru na dobu neurčitou, má nárok být
na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru
na dobu neurčitou, jestliže
a) splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1,
b) má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5,
c) požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31.
srpna 2015 a
d) vykonával v den podání žádosti v uplynulých 10 letech ve správním
úřadu, v obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu,
instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5
nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let.
(2) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá
ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu
neurčitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle
pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru.
(3) Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán
vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do 31. prosince 2015.
(4) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 o přijetí do
služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou
uplynutím 30. června 2017; to nevylučuje skončení pracovního poměru
před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo
skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti
podle § 5.
(5) Odstavec 4 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec
požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto,
že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25
odst. 1; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních
předpisů.
§ 191
(1) Dosavadní zaměstnanec, který splňuje předpoklady uvedené v § 190
odst. 1, s výjimkou předpokladu uvedeného v § 190 odst. 1 písm. d), má
nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do
služebního poměru na dobu určitou, a to s trváním do 30. června 2017.
(2) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá
ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu
určitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle
pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru.
(3) Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 je povinen do 30. června
2017 úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky.
(4) Služební poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1
zanikne posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nevykonal úspěšně
ani opakovanou úřednickou zkoušku, nejpozději však marným uplynutím
lhůty stanovené v odstavci 3 pro úspěšné vykonání této zkoušky; v tomto
případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů. Jinak se
použije § 190 odst. 3 až 5 obdobně.
(5) Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má po úspěšném vykonání
úřednické zkoušky nárok na přijetí do služebního poměru na dobu
neurčitou.
§ 192
(1) Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle § 5, který je ke
dni 1. července 2015 v pracovním poměru na dobu určitou, má nárok být
na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru
na dobu určitou, která nesmí překročit dobu, na kterou byl sjednán
pracovní poměr, jestliže
a) splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1,
b) má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5 a
c) požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31.
srpna 2015.
(2) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá
ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu
určitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle
pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru. Do doby
zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat
činnosti podle § 5.
(3) Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán
vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do 31. prosince 2015.
(4) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 o přijetí do
služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu určitou uplynutím
této doby, nejpozději však uplynutím 30. června 2017.
§ 193
(1) Dosavadní zaměstnanec žádost o přijetí do služebního poměru podává
písemně v českém jazyce.
(2) Předpoklad bezúhonnosti dosavadní zaměstnanec osvědčuje písemným
čestným prohlášením. Za účelem ověření plnění předpokladu bezúhonnosti
si příslušný služební orgán do 30. června 2016 vyžádá výpis z evidence
Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a
výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a
to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vyjde-li na základě výpisu z
Rejstříku trestů najevo, že dosavadní zaměstnanec předpoklad
bezúhonnosti nesplňoval, služební poměr skončí dnem následujícím po
dni, kdy byl výpis z Rejstříku trestů služebnímu orgánu doručen.
(3) Dosavadní zaměstnanec uvedený v § 190 až 192, který nepožádal o
přijetí do služebního poměru, vykonává na služebním místě druh práce
podle pracovní smlouvy, přitom smí vykonávat činnosti podle § 5; při
odměňování tohoto zaměstnance se postupuje podle § 178 odst. 2.
§ 194
(1) Na dosavadního zaměstnance vykonávajícího činnosti podle § 5, jehož
pracovní místo bylo systemizací podle § 17 nebo její změnou podle § 18
nebo § 184 odst. 3 vymezeno jako služební místo státního zaměstnance,
se použijí § 190 až 193 obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se
namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode dne nabytí účinnosti
systemizace nebo její změny.
(2) Na dosavadního zaměstnance vykonávajícího činnosti podle § 5, který
nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle §
191 až 205 zákoníku práce, se použijí § 190 až 193 obdobně s tím, že
lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode
dne odpadnutí překážky v práci na straně zaměstnance.
§ 195
Vznikl-li podle § 185 až 188, § 190 až 192 nebo § 194 služební poměr
osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí
uplynutím kalendářního roku, v němž vznikl.
§ 196
Úřednická zkouška
(1) Vznikem služebního poměru státních zaměstnanců podle § 185 až 188 a
190 platí, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku; služební orgán jim o
tom vystaví osvědčení.
(2) Vznikem služebního poměru státních zaměstnanců podle § 191 a 192
platí, že úspěšně vykonali zvláštní část úřednické zkoušky pro
příslušný obor služby; služební orgán jim o tom vystaví osvědčení.
§ 197
Omezení některých práv státních zaměstnanců
Do doby 3 měsíců po vzniku služebního poměru jsou státní zaměstnanci
povinni ukončit jinou výdělečnou činnost nebo požádat služební orgán o
udělení souhlasu podle § 81 odst. 2.
Odměňování
§ 198
(1) Dosavadnímu zaměstnanci se ke dni vzniku jeho služebního poměru
stanoví osobní příplatek a příplatek za vedení ve výši, která odpovídá
výši jeho osobního příplatku a příplatku za vedení podle platového
výměru platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního
poměru; zařazení do platové třídy a platového stupně se nemění,
nejde-li o případy, kdy ke dni vzniku služebního poměru dosavadní
zaměstnanec splnil podmínky pro postup do vyššího platového stupně.
(2) Dosavadnímu zaměstnanci, kterému byl určen platový tarif v rámci
rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový
stupeň příslušné platové třídy a jeho platový tarif podle platného
platového výměru ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního
poměru je v důsledku toho nižší, než by odpovídalo jeho započitatelné
praxi, se ke dni vzniku služebního poměru platový tarif stanoví tak,
aby odpovídal platovému stupni podle započitatelné praxe.
(3) Dosavadní zaměstnanec, kterému byl určen platový tarif v rámci
rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový
stupeň příslušné platové třídy, a jeho platový tarif podle platového
výměru platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního
poměru je v důsledku tohoto postupu vyšší, než by odpovídalo jeho
započitatelné praxi, se ke dni vzniku služebního poměru zařadí do
platového stupně, pro který je stanoven platový tarif hodnotově
nejbližší platovému tarifu určenému zaměstnanci v rámci rozpětí
platových tarifů. V tomto platovém stupni bude státní zaměstnanec
zařazen do doby, než dosáhne délky započitatelné praxe stanovené pro
vyšší platový stupeň. Obdobně se postupuje u dosavadního zaměstnance,
který byl zařazen do vyššího platového stupně, než odpovídá délce jeho
započitatelné praxe.
(4) Dosavadnímu zaměstnanci, který je odměňován smluvním platem, se ke
dni vzniku služebního poměru stanoví platový tarif, osobní příplatek a
příplatek za vedení, popřípadě zvláštní příplatek a příplatek za službu
ve ztíženém pracovním prostředí, tak, aby jejich úhrn odpovídal
dosavadní výši sjednaného smluvního platu; pokud by však takto
stanovená výše osobního příplatku, příplatku za vedení, popřípadě
zvláštního příplatku a příplatku za službu ve ztíženém pracovním
prostředí, přesahovala jejich nejvyšší přípustnou výši podle tohoto
zákona, tyto složky platu se sníží na jejich nejvýše přípustnou výši.
Platový tarif musí odpovídat zařazení do platové třídy stanovené pro
příslušné služební místo a délce započitatelné praxe.
(5) V případě státních zaměstnanců uvedených v odstavci 1 se § 149
odst. 2 nepoužije.
§ 199
Služební úřady poskytnou Ministerstvu práce a sociálních věcí
součinnost a podklady pro přípravu nového systému odměňování státních
zaměstnanců tak, aby tento nový systém odměňování mohl nabýt účinnosti
dnem 1. ledna 2017.
§ 200
Započtení doby pracovního poměru dosavadních zaměstnanců a jejich
nároky
(1) Do doby trvání služebního poměru státních zaměstnanců podle § 185
až 188 a § 190 až 192 se započítává doba trvání pracovních poměrů ve
správních úřadech, které vzniku služebního poměru bezprostředně
předcházely.
(2) Nároky dosavadních zaměstnanců z pracovního poměru, které vznikly
přede dnem vzniku služebního poměru a do tohoto dne nezanikly, se od
dne vzniku služebního poměru považují za nároky vyplývající jim ze
služebního poměru.
§ 201
Výjimka z předpokladu vzdělání
(1) Dosavadního zaměstnance, který se při výkonu práce v pracovním
poměru dlouhodobě osvědčil, přestože nesplňoval pro požadované činnosti
předpoklad vzdělání podle právního předpisu o platových poměrech
zaměstnanců orgánů státní správy, lze přijmout do služebního poměru a
zařadit nebo jmenovat na služební místo, na kterém bude vykonávat
službu obdobného obsahu, jaký měl jeho druh práce v pracovním poměru, i
v případě, že pro toto služební místo nesplňuje stanovené vzdělání
podle § 7 odst. 2 písm. c) až e).
(2) Po dobu výkonu služby na služebním místě uvedeném v odstavci 1 se
státní zaměstnanec považuje za státního zaměstnance, který stanovené
vzdělání splňuje.
§ 202
Generální ředitelství státní služby se zrušuje.
§ 203
Zvláštní postup do doby zprovoznění informačního systému o státní
službě
(1) Ministerstvo vnitra zprovozní informační systém o státní službě
nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Do doby zprovoznění rejstříku státních zaměstnanců vede
Ministerstvo vnitra přehled státních zaměstnanců zařazených mimo výkon
služby včetně důvodu zařazení mimo výkon služby. Služební orgán je
povinen Ministerstvu vnitra do 7 dnů sdělit údaje o evidenčních
číslech, služebním označení, oborech služby a platovém zařazení
státních zaměstnanců zařazených mimo výkon služby včetně důvodu
zařazení mimo výkon služby, jakož i změnu těchto údajů.
(3) Do doby zprovoznění ostatních součástí informačního systému o
státní službě se jeho funkcionality zabezpečují způsobem stanoveným
Ministerstvem vnitra; Ministerstvo vnitra zveřejní tento způsob na
svých internetových stránkách.
§ 204
Služební průkaz
Služební úřad vystaví státnímu zaměstnanci služební průkaz nejpozději
do 31. prosince 2019.
§ 205
Zmocňovací ustanovení
Vláda stanoví nařízením
a) pravidla pro organizaci služebního úřadu,
b) pravidla pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního
života s výkonem služby,
c) podmínky výkonu služby z jiného místa a charakteristiku činností
vykonávaných v jednotlivých oborech služby, u kterých výkon služby z
jiného místa nelze sjednat,
d) pravidla pro ochranu státních zaměstnanců, kteří učinili oznámení o
podezření ze spáchání protiprávního jednání představeným nebo jiným
státním zaměstnancem, jiným zaměstnancem nebo osobou ve služebním
poměru podle jiného právního předpisu, a stanoví vhodná opatření k
ochraně těchto oznamovatelů; zejména vymezí podmínky pro poskytnutí
práva oznamovatele na utajení totožnosti, pro organizační zajištění
oznamování protiprávního jednání státním zaměstnancem i anonymním
způsobem, pro informování o průběhu a výsledcích šetření oznámení
oznamovatele a lhůt k prošetření.
ČÁST DVANÁCTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 206
Zrušuje se:
1. Zákon č. 213/1948 Sb., o úpravě některých poměrů na ochranu
veřejných zájmů.
2. Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních
úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve
správních úřadech (služební zákon).
3. Zákon č. 281/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o
službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto
zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební
zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., a zákon č. 309/2002 Sb., o
změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních
zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a
ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění
zákona č. 123/2003 Sb.
4. Část první zákona č. 426/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002
Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování
těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech
(služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
5. Část jedenáctá zákona č. 359/2004 Sb., kterým se mění zákon č.
90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony v souvislosti se stanovením platu a
dalších náležitostí poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území
České republiky.
6. Část čtyřicátá sedmá zákona č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti.
7. Část čtvrtá zákona č. 586/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování
(branný zákon).
8. Část devátá zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v
návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování.
9. Část dvacátá zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a
o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických
komunikacích).
10. Část padesátá čtvrtá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v
souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti.
11. Část devatenáctá zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v
souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem.
12. Část čtyřicátá čtvrtá zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění
některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění.
13. Část padesátá první zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce.
14. Část první zákona č. 531/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002
Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování
těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech
(služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
15. Část třicátá pátá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných
rozpočtů.
16. Část pátá zákona č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006
Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony.
17. Část dvanáctá zákona č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č.
187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony.
18. Část dvacátá zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č.
155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
19. Zákon č. 381/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o
službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto
zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební
zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně
zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve
správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
20. Část třicátá první zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů
v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.
21. Část desátá zákona č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a
sociální stability.
22. Část devátá zákona č. 30/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009
Sb., daňový řád, a další související zákony.
23. Část dvacátá druhá zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České
republiky a o změně souvisejících zákonů.
24. Část čtrnáctá zákona č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a
sociálních věcí.
25. Část šedesátá sedmá zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o
specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné
službě.
26. Zákon č. 445/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o
službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto
zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební
zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně
zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve
správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
27. Část dvacátá zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky.
28. Část padesátá čtvrtá zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů
související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách
daňových a pojistných zákonů.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 207
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou ustanovení
§ 13, 184, 185, 186, 187, 202 a 206, která nabývají účinnosti dnem jeho
vyhlášení.
Hamáček v. r.
Sobotka v. r.
Příloha 1
Charakteristika platových tříd státních zaměstnanců
5. platová třída
Služební označení: referent
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s výučním listem
Stejnorodé, přesně vymezené činnosti s rámcovým zadáním a s přesně
vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a rámcovými
návaznostmi na další procesy, jejichž předmětem jsou ucelené systémy s
vnitřním řádem mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh dalších
systémů, například jednoduchá podání do protokolu, evidence,
registrace, soubory podkladů pro správní řízení v jednoduchých věcech
(malého rozsahu a jednoduchého způsobu zjišťování bez dalších
náležitostí stanovených právním předpisem), například shromažďování a
vedení návrhů a vyjádření účastníků řízení, důkazů, čestných
prohlášení, přiznání a dokladů, provádění výpočtů, poskytování
odborných informací.
6. platová třída
Služební označení: odborný referent
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Různorodé, rámcově vymezené činnosti se zadáním podle obvyklých postupů
se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na další procesy
(dále jen „odborná činnost“), kde jsou předmětem ucelené samostatné
systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další
systémy, například příprava správního řízení (případu) s jednoznačným
postupem a s malým počtem účastníků nebo příprava (vedení) ucelené
podkladové dokumentace pro rozhodnutí s dalšími náležitostmi a
listinnými důkazy, požadovanými právním předpisem, znaleckými posudky,
ohledáním.
7. platová třída
Služební označení: odborný referent
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním
členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s
dalším vnitřním členěním, například vyřizování správních případů
(správního řízení) s více účastníky, s rozsáhlou podkladovou
dokumentací, zasahujících do více právních a věcných oblastí, náročné
na dobu řízení (lhůty) a předpokládající složitou podkladovou
dokumentaci, vedení jednoduchých agend s jednotlivými prvky systému,
malým rozsahem působnosti a omezenými vazbami na další agendy, vedení
soustavy podkladové dokumentace spojené s vyhledáváním (bez analýzy),
dokumentováním, složitými výpočty (mnoho parametrů), šetřením,
prošetřováním.
8. platová třída
Služební označení: odborný referent
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy a
způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou
součástí širších procesů, kde jsou předmětem činnosti zvlášť složité
správní případy s mnoha účastníky zasahující do mnoha různorodých
právních a věcných oblastí a vyžadující rozsáhlou podkladovou
dokumentaci, dožádání, znalecké posudky a složitý výkon rozhodnutí.
Zajišťování uceleného souhrnu prací v oboru služby (dále jen „služební
agenda“) územních správních úřadů.
9. platová třída
Služební označení: odborný referent nebo vrchní referent
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší
odborné vzdělání
Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově
stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a
specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen „systémová
činnost“), kde jsou předmětem činnosti komplexní systémy složené ze
samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a
vnějšími vazbami, například složité služební agendy územních správních
úřadů s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další obory služby
nebo služební agendy správních úřadů s celostátní působností.
10. platová třída
Služební označení: vrchní referent nebo rada
Stanovené vzdělání: vyšší odborné vzdělání nebo bakalářský studijní
program
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ústředních
správních úřadů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám,
průběhem a způsobem provádění nebo služební agenda správních úřadů s
celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na
další agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti s
nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými
výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „systémová
specializovaná činnost“) v oborech služby územních správních úřadů.
11. platová třída
Služební označení: rada nebo odborný rada (ministerský rada, vládní
rada)
Stanovené vzdělání: bakalářský nebo magisterský studijní program
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ústředních
správních úřadů nebo obor služby správních úřadů s celostátní
působností. Systémové specializované činnosti v oborech služby územních
správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na
další služební obory a zasahujících do mnoha věcných a právních
oblastí.
12. platová třída
Služební označení: odborný rada (ministerský rada, vládní rada)
Stanovené vzdělání: magisterský studijní program
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově
vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen
„koncepční činnost“) v oborech služby správních úřadů s celostátní
působností nebo v oborech služby územních správních úřadů s rozsáhlým
vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na
další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí
nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského
významu včetně koordinace a sjednocování postupu územních správních
úřadů při výkonu daného oboru služby. Systémové činnosti v oborech
služby ústředních správních úřadů nebo ve služebních agendách těchto
úřadů zasahujících do různých věcných a právních oblastí nebo jinak
věcně a organizačně složitých služebních agendách se zásadními vazbami
na další obory služby.
13. platová třída
Služební označení: odborný rada (ministerský rada, vládní rada)
Stanovené vzdělání: magisterský studijní program
Systémové specializované činnosti v oborech služby dalších ústředních
správních úřadů nebo systémové činnosti v oborech služby ministerstev a
dalších ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s
širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností.
Koncepční činnosti správních úřadů s celostátní působností s rozsáhlým
vnitřním členěním na obory služby a s četnými vazbami na další obory
služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť
obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně
koordinace a sjednocování postupu dalších územních správních úřadů při
výkonu daného oboru služby.
14. platová třída
Služební označení: vrchní rada (vrchní ministerský rada, vrchní vládní
rada)
Stanovené vzdělání: magisterský studijní program
Koncepční činnost v oborech služby dalších ústředních správních úřadů
včetně systémové koordinace více oborů služby a systémů
celospolečenského významu. Systémové specializované činnosti v oborech
služby ministerstev a dalších ústředních správních úřadů s rozsáhlým
vnitřním členěním s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní
působností.
15. platová třída
Služební označení: vrchní rada (vrchní ministerský rada, vrchní vládní
rada)
Stanovené vzdělání: magisterský studijní program
Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje oborů služby ministerstev a
dalších ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na
obory služby a s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní
působností a jiné celospolečenské systémy předurčující konání
nejširších skupin dalších osob v zásadních oblastech včetně systémové
koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy.
16. platová třída
Služební označení: vrchní rada (vrchní ministerský rada, vrchní vládní
rada)
Stanovené vzdělání: magisterský studijní program
Komplexní koordinace stanovování koncepcí dlouhodobého vývoje oborů
hlavní činnosti v zákonem vymezené působnosti ministerstev s rozsáhlým
vnitřním členěním na specializované obory služby s vazbami na jiné
obory správy s celostátní působností a jiné celospolečenské systémy
předurčující chování nejširších skupin osob v zásadních oblastech.
Příloha 2
ROZPĚTÍ PŘÍPLATKŮ ZA VEDENÍ
(v % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do kteréje místo představeného zařazeno)
+-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| Představený | Ústřední | Správní úřady | Správní úřady | Ostatní správní |
| | správní úřady | s celostátní | s územní | úřady |
| | | působností | působností | |
+-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| zástupce vedoucího | 10 až 20 |5 až 15 |
| oddělení, určený podle | | |
| § 9 odst. 7 | | |
+-----------------------------+-----------------------------------------------------------------------------------+
| vedoucí oddělení, | 20 až 30 | 10 až 20 |
| zástupce ředitele odboru, | | |
| určený podle § 9 odst. 7, | | |
| zástupce vedoucího | | |
| zastupitelského úřadu, | | |
| určený podle § 9 odst. 7 | | |
+-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| ředitel odboru, | 30 až 40 | 25 až 35 | 20 až 30 | 15 až 25 |
| zástupce náměstka pro | | | | |
| řízení sekce nebo zástupce | | | | |
| ředitele sekce, určení | | | | |
| podle § 9 odst. 7, | | | | |
| vedoucí zastupitelského | | | | |
| úřadu, | | | | |
| zástupce státního | | | | |
| tajemníka, určený podle | | | | |
| § 9 odst. 7 | | | | |
+-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| náměstek pro řízení sekce | 40 až 50 | 35 až 45 | 30 až 40 | 25 až 35 |
| nebo ředitel sekce, | | | | |
| státní tajemník, | | | | |
| zástupce vedoucího | | | | |
| služebního úřadu, určený | | | | |
| podle § 9 odst. 7 | | | | |
+-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
| vedoucí služebního úřadu, | 50 až 60 | 45 až 55 | 35 až 45 | 30 až 40 |
| náměstek pro státní službu | | | | |
+-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+