561/2004 Sb.



ZÁKON



ze dne 24. září 2004



o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání



(školský zákon)



Změna: 383/2005 Sb.



Změna: 161/2006 Sb.



Změna: 179/2006 Sb. (část)



Změna: 158/2006 Sb.



Změna: 342/2006 Sb.



Změna: 165/2006 Sb.



Změna: 624/2006 Sb.



Změna: 112/2006 Sb.



Změna: 179/2006 Sb.



Změna: 217/2007 Sb.



Změna: 296/2007 Sb., 343/2007 Sb.



Změna: 58/2008 Sb.



Změna: 126/2008 Sb., 189/2008 Sb.



Změna: 242/2008 Sb., 243/2008 Sb.



Změna: 384/2008 Sb.



Změna: 49/2009 Sb.



Změna: 49/2009 Sb. (část)



Změna: 561/2004 Sb. (část), 242/2008 Sb. (část),



Změna: 378/2009 Sb.



Změna: 306/2008 Sb., 427/2010 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 427/2010 Sb.



Změna: 73/2011 Sb.



Změna: 331/2011 Sb.



Změna: 420/2011 Sb., 472/2011 Sb.



Změna: 375/2011 Sb., 53/2012 Sb.



Změna: 472/2011 Sb. (část)



Změna: 333/2012 Sb.



Změna: 370/2012 Sb.



Změna: 370/2012 Sb. (část)



Změna: 241/2013 Sb.



Změna: 344/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 250/2014 Sb.



Změna: 82/2015 Sb.



Změna: 82/2015 Sb. (část)



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a

některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví

podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále jen "vzdělávání")

uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob

při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu

a samosprávu ve školství.



§ 2



Zásady a cíle vzdělávání



(1) Vzdělávání je založeno na zásadách



a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného

členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z

důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství,

národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a

zdravotního stavu nebo jiného postavení občana,



b) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce,



c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a

důstojnosti všech účastníků vzdělávání,



d) bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České

republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které

zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí,



e) svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého

stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání,



f) zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve

vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních

pedagogických přístupů a metod,



g) hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání

stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy,



h) možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí

spoluodpovědnosti za své vzdělávání.



(2) Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména



a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a

sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a

občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání

informací a učení se v průběhu celého života,



b) získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání,



c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu,

základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro

sociální soudržnost,



d) pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti,



e) utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické,

národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého,



f) poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení

a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako

základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku,



g) získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně

vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a

ochraně zdraví.



(3) Vzdělávání poskytované podle tohoto zákona je veřejnou službou.



Vzdělávací programy



§ 3



Systém vzdělávacích programů



(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen

"ministerstvo") zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s

vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými

orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností

a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vláda předkládá Národní

program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke

schválení. Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání

stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy

vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů.

Národní program vzdělávání ministerstvo zveřejňuje vždy způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(2) Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro

předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové

vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný

obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních

vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků,

tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem

pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až

162.



(3) Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje

podle školních vzdělávacích programů.



(4) Vyšší odborné vzdělávání v každém oboru vzdělání v jednotlivé vyšší

odborné škole se uskutečňuje podle vzdělávacího programu akreditovaného

podle § 104 až 106.



(5) Soustavu oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném

vzdělávání a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání

stanoví vláda nařízením po projednání s příslušnými ústředními

odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní

působností a kraji.



§ 4



Rámcové vzdělávací programy



(1) Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména konkrétní cíle, formy,

délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle

zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní

profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu

školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se

speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a

organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Podmínky

ochrany zdraví pro uskutečňování vzdělávání stanoví ministerstvo v

dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.



(2) Rámcové vzdělávací programy musí odpovídat nejnovějším poznatkům:



a) vědních disciplín, jejichž základy a praktické využití má vzdělávání

zprostředkovat, a



b) pedagogiky a psychologie o účinných metodách a organizačním

uspořádání vzdělávání přiměřeně věku a rozvoji vzdělávaného.



Podle těchto hledisek budou rámcové vzdělávací programy také

upravovány. Tvorbu a oponenturu rámcových vzdělávacích programů

zajišťují příslušná ministerstva prostřednictvím odborníků vědy a

praxe, včetně pedagogiky a psychologie.



(3) Rámcové vzdělávací programy vydává ministerstvo po projednání s

příslušnými ministerstvy. Rámcové vzdělávací programy pro zdravotnické

obory vydává ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví.

Rámcové vzdělávací programy zaměřené na přípravu k výkonu regulovaného

povolání vydává ministerstvo po projednání s příslušným uznávacím

orgánem^1). Rámcové vzdělávací programy pro obory vzdělání ve školách v

působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva

spravedlnosti vydávají tato ministerstva po projednání s ministerstvem.

Rámcové vzdělávací programy pro odborné vzdělávání projednají

ministerstva před jejich vydáním s příslušnými ústředními odborovými

orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností

a kraji.



(4) Rámcové vzdělávací programy je možné v závažných případech měnit, a

to s účinností nejdříve od začátku následujícího školního roku, pokud

nejde o změny vyplývající z platných právních předpisů. V takovém

případě ministerstvo, které rámcový vzdělávací program vydalo, zveřejní

změnu s dostatečným časovým předstihem.



(5) Rámcové vzdělávací programy a jejich změny zveřejňují ministerstva,

která je vydala, vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.



§ 5



Školní vzdělávací programy



(1) Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž je podle § 3

odst. 2 vydán rámcový vzdělávací program, musí být v souladu s tímto

rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být ve školním

vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí

učiva (například modulů).



(2) Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž není vydán

rámcový vzdělávací program, stanoví zejména konkrétní cíle vzdělávání,

délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání

uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro

vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu

o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále stanoví

popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek

bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní

škole nebo školském zařízení uskutečňuje.



(3) Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského

zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy nebo školského

zařízení zveřejní na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení;

do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z

něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho

kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k

informacím tím není dotčeno.



§ 6



Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání



(1) Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání stanoví zejména

konkrétní cíle, formy, délku a obsah vzdělávání a jeho organizační

uspořádání, profil absolventa vzdělávacího programu, vyučovací jazyk,

podmínky průběhu a ukončování vzdělávání, jakož i podmínky pro

vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a podmínky

materiální, personální a organizační, podmínky bezpečnosti práce a

ochrany zdraví a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke

vzdělávání.



(2) Vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až 106 ředitel školy

zveřejní na přístupném místě ve škole; do vzdělávacího programu může

každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v

místě obvyklou může obdržet jeho kopii. Poskytování informací podle

zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.



(3) Vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až 106 je závazný pro

hodnocení vyšší odborné školy a výsledků vzdělávání studentů a dále

podkladem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle

§ 160 až 162.



Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení a jejich právní postavení



§ 7



Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení



(1) Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení podle tohoto

zákona.



(2) Škola uskutečňuje vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených

v § 3.



(3) Druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola

(gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště),

konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková

škola s právem státní jazykové zkoušky. Ministerstvo stanoví prováděcím

právním předpisem typy škol podle jejich zaměření pro účely jejich

označování.



(4) Školské zařízení poskytuje služby a vzdělávání, které doplňují nebo

podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo

zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou

péči^1a) (dále jen "školské služby"). Školské zařízení uskutečňuje

vzdělávání podle školního vzdělávacího programu uvedeného v § 5 odst.

2.



(5) Druhy školských zařízení jsou zařízení pro další vzdělávání

pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení

pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení, školská výchovná a

ubytovací zařízení, zařízení školního stravování, školská zařízení pro

výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení pro

preventivně výchovnou péči. Členění školských zařízení pro výkon

ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení pro

preventivně výchovnou péči stanoví zvláštní právní předpis^1a).



(6) Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do

školského rejstříku.



(7) Ve školách a školských zařízeních zajišťují vzdělávání pedagogičtí

pracovníci.^2)



§ 8



Právní postavení škol a školských zařízení



(1) Kraj, obec a dobrovolný svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou

úkoly v oblasti školství (dále jen "svazek obcí"), zřizuje školy a

školská zařízení jako školské právnické osoby nebo příspěvkové

organizace podle zvláštního právního předpisu.^3)



(2) Ministerstvo zřizuje školy a školská zařízení jako školské

právnické osoby nebo státní příspěvkové organizace podle zvláštního

právního předpisu^4) a § 169.



(3) Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo

spravedlnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje školy a

školská zařízení jako organizační složky státu^5) nebo jako jejich

součásti. Ministerstva a ostatní organizační složky státu mohou

zřizovat mateřské školy a zařízení školního stravování jim sloužící, a

to jako státní příspěvkové organizace podle zvláštního právního

předpisu4); § 169 odst. 5 až 9 se použije obdobně.



(4) Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje školy při diplomatické misi

nebo konzulárním úřadu České republiky jako součást těchto úřadů.



(5) Ministerstva a ostatní organizační složky státu plní funkci

zřizovatelů škol a školských zařízení jménem státu.



(6) Registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno

oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,^6) ostatní

právnické osoby nebo fyzické osoby zřizují školy a školská zařízení

jako školské právnické osoby nebo jako právnické osoby podle zvláštních

právních předpisů,^7) jejichž předmětem činnosti je poskytování

vzdělávání nebo školských služeb podle tohoto zákona, a to i v případě,

že převažujícím předmětem činnosti takové právnické osoby je podnikání

podle zvláštních právních předpisů. Školu nebo školské zařízení může

podle věty první zřídit také několik právnických nebo fyzických osob

společně..



(7) Právnická osoba a organizační složka státu nebo její součást může

vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, školy a školského

zařízení, nebo i více škol nebo školských zařízení.



§ 8a



Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti



(1) Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její

součásti, vykonávající činnost podle § 8 odst. 7, musí obsahovat vždy



a) označení příslušného druhu nebo typu školy, kromě mateřské školy

uvedené v § 34 odst. 8, pokud vykonává činnost školy,



b) označení příslušného typu školského zařízení pro výkon ústavní

výchovy nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně

výchovnou péči, pokud vykonává činnost tohoto školského zařízení,



c) označení příslušného druhu nebo typu školského zařízení, které není

uvedeno v písmeni b), pokud vykonává činnost pouze tohoto školského

zařízení.



(2) Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její

součásti, vykonávající činnost podle odstavce 1 písm. a) a b), může

dále obsahovat označení všech druhů nebo typů školských zařízení, pokud

vykonává činnost těchto školských zařízení.



(3) Součástí názvu může být upřesňující přívlastek, popřípadě čestný

název, je-li ministerstvem udělen.



Dlouhodobé záměry a výroční zprávy



§ 9



Dlouhodobé záměry



(1) Ministerstvo zpracovává dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje

vzdělávací soustavy České republiky, projednává jeho návrh s

příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi

zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji, předkládá jej vládě

ke schválení a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Vláda předkládá dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací

soustavy České republiky Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu k

projednání.



(2) Krajský úřad zpracovává v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání

a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky dlouhodobý záměr

vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a předkládá jej

ministerstvu k vyjádření. Část dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje

vzdělávací soustavy v kraji, týkající se vzdělávání ve školách a

školských zařízeních zřizovaných krajem, předkládá rada kraje

zastupitelstvu kraje ke schválení. Dlouhodobý záměr vzdělávání a

rozvoje vzdělávací soustavy v kraji je vždy zveřejňován způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(3) Dlouhodobý záměr podle odstavce 2 obsahuje analýzu vzdělávací

soustavy v kraji a stanovuje na základě předpokládaného demografického

vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje zejména

cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací

nabídky, především strukturu oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol

a školských zařízení a jejich kapacitu a návrh na financování

vzdělávání a školských služeb v kraji.



(4) Dlouhodobé záměry se vyhodnocují a zpracovávají jednou za 4 roky

postupem uvedeným v odstavcích 1 a 2.



§ 10



Výroční zprávy



(1) Ministerstvo zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji

vzdělávací soustavy České republiky, předkládá ji vládě a zveřejňuje

vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(2) Krajský úřad zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji

vzdělávací soustavy v kraji, předkládá ji zastupitelstvu kraje a

ministerstvu a zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(3) Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy zpracovává

každoročně výroční zprávu o činnosti školy za školní rok, zasílá ji

zřizovateli a zveřejňuje vždy na přístupném místě ve škole. Do výroční

zprávy může každý nahlížet a pořizovat si z ní opisy a výpisy, anebo za

cenu v místě obvyklou může obdržet její kopii. Poskytování informací

podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.



§ 11



Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rámcovou strukturu,

obsah a postup zpracování dlouhodobých záměrů a výročních zpráv podle §

10 odst. 2 a 3 a termíny jejich předkládání a zveřejňování.



Hodnocení škol, školských zařízení a vzdělávací soustavy



§ 12



(1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a

hodnocení Českou školní inspekcí.



(2) Vlastní hodnocení školy je východiskem pro zpracování výroční

zprávy o činnosti školy.



(3) Hodnocení vzdělávání ve školských zařízeních provádí Česká školní

inspekce.



(4) Hodnocení vzdělávací soustavy v kraji provádí krajský úřad ve

zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji. Hodnocení

vzdělávací soustavy České republiky provádí ministerstvo ve zprávě o

stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky a Česká školní

inspekce ve své výroční zprávě.



(5) Hodnocení školy a školského zařízení může provádět také jejich

zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní.



Vyučovací jazyk a vzdělávání příslušníků národnostních menšin



§ 13



Vyučovací jazyk



(1) Vyučovacím jazykem je jazyk český.



(2) Příslušníkům národnostních menšin^8) se zajišťuje právo na

vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v

§ 14.



(3) Ministerstvo může povolit vyučování některých předmětů v cizím

jazyce.



(4) V oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou, v nichž se podle

rámcového vzdělávacího programu povinně vyučují některé předměty v

cizím jazyce, jsou vyučovacími jazyky český jazyk a příslušný cizí

jazyk.



(5) Ve vyšších odborných školách může být vyučovacím jazykem cizí

jazyk.



§ 14



Vzdělávání příslušníků národnostních menšin



(1) Obec, kraj, popřípadě ministerstvo zajišťuje pro příslušníky

národnostních menšin vzdělávání v jazyce národnostní menšiny v

mateřských, základních a středních školách, a to v obcích, v nichž byl

v souladu se zvláštním právním předpisem^9) zřízen výbor pro

národnostní menšiny, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto

zákonem.



(2) Třídu mateřské školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce

národnostní menšiny přihlásí nejméně 8 dětí s příslušností k

národnostní menšině, třídu základní školy lze zřídit, pokud se ke

vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 10 žáků s

příslušností k národnostní menšině; mateřskou školu nebo základní školu

s jazykem národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny

třídy budou v průměru naplněny nejméně 12 dětmi nebo žáky s

příslušností k národnostní menšině v jedné třídě.



(3) Třídu příslušného ročníku střední školy lze zřídit, pokud se ke

vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 12 žáků s

příslušností k národnostní menšině; střední školu s jazykem národnostní

menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny třídy budou v průměru

naplněny nejméně 15 žáky s příslušností k národnostní menšině.



(4) Při organizaci vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlížejí

obce, kraje, popřípadě ministerstvo k dostupnosti tohoto vzdělávání.

Vzdělávání v jazyce národnostní menšiny může zajistit i svazek obcí,

popřípadě se na způsobu zajištění, včetně financování, mohou dohodnout

obce mezi sebou, popřípadě obec s krajem.



(5) Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, může ředitel

školy se souhlasem zřizovatele stanovit ve školním vzdělávacím programu

předměty nebo jejich části, v nichž se vzdělávání uskutečňuje

dvojjazyčně, a to jak v českém jazyce, tak v jazyce národnostní

menšiny.



(6) Ve školách se vzděláváním v jazyce národnostní menšiny se vydávají

vysvědčení, výuční listy, diplomy o absolutoriu dvojjazyčně, a to v

jazyce českém a v jazyce národnostní menšiny.



Vyučování náboženství



§ 15



(1) Ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle § 2

vyučovat náboženství. Náboženství mohou vyučovat registrované církve

nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní právo

vyučovat náboženství ve státních školách,^10) a to i společně na

základě jejich písemné dohody.



(2) V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí

nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud

se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou

společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. K vyučování

náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy nebo více

škol, nejvýše však do počtu 30 žáků ve třídě. Spojovat žáky z více škol

k vyučování náboženství lze na základě smlouvy mezi příslušnými

školami, která upraví rovněž úhradu nákladů spojených s tímto

vyučováním.



(3) Vyučovat náboženství může v základním pracovněprávním vztahu k

právnické osobě, která vykonává činnost dané školy, pověřený zástupce

církve nebo náboženské společnosti, který splňuje předpoklady pro výkon

činnosti pedagogického pracovníka podle zvláštního právního

předpisu.^2) Pověření vydává statutární orgán církve nebo náboženské

společnosti, v případě římskokatolické církve statutární orgán

příslušného biskupství.



Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

a dětí, žáků a studentů nadaných



§ 16



Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami



(1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je

osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním

znevýhodněním.



(2) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné,

zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více

vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.



(3) Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní

oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k

poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání.



(4) Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona



a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení

sociálně patologickými jevy,



b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo



c) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka

řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle

zvláštního právního předpisu.^11)



(5) Speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů zjišťuje školské

poradenské zařízení.



(6) Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají

právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich

vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek,

které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského

poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a

zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho

ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při

hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se

přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Délku středního a

vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy ve výjimečných

případech jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním postižením

prodloužit, nejvýše však o 2 školní roky.



(7) Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením mají právo bezplatně

užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a

kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Dětem, žákům a studentům

neslyšícím a hluchoslepým se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání

pomocí nebo prostřednictvím komunikačních systémů neslyšících a

hluchoslepých osob podle jiného právního předpisu^11a). Dětem, žákům a

studentům, kteří nemohou číst běžné písmo zrakem, se zajišťuje právo na

vzdělávání s použitím Braillova hmatového písma. Dětem, žákům a

studentům, kteří se nemohou dorozumívat mluvenou řečí, se zajišťuje

právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím náhradních

způsobů dorozumívání.



(8) Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, zřizují se pro děti,

žáky a studenty se zdravotním postižením školy, popřípadě v rámci školy

jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými

vzdělávacími programy. Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním

postižením, žáci se souběžným postižením více vadami a žáci s autismem

mají právo se vzdělávat v základní škole speciální, nejsou-li

vzděláváni jinak. Příprava na vzdělávání dětem se středně těžkým a

těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s

autismem se může poskytovat v přípravném stupni základní školy

speciální.



(9) Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální,

střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy může ve třídě nebo

studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se

speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. V

případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním

znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.



(10) Ke zřízení jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s

upravenými vzdělávacími programy v rámci školy podle odstavce 8 a ke

zřízení funkce asistenta pedagoga podle odstavce 9 je v případě škol

zřizovaných ministerstvem či registrovanými církvemi nebo náboženskými

společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva

zřizovat církevní školy, nezbytný souhlas ministerstva, v případě škol

zřizovaných ostatními zřizovateli souhlas krajského úřadu.



§ 16a



neplatil



§ 16b



neplatil



§ 17



Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů



(1) Školy a školská zařízení vytvářejí podmínky pro rozvoj nadání dětí,

žáků a studentů.



(2) K rozvoji nadání dětí, žáků a studentů lze uskutečňovat rozšířenou

výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Třídám se sportovním

zaměřením nebo žákům a studentům vykonávajícím sportovní přípravu může

ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání.



(3) Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka na žádost

osoby, která je v souladu se zvláštním právním předpisem^12) nebo s

rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka (dále

jen "zákonný zástupce"), a mimořádně nadaného zletilého žáka nebo

studenta na jeho žádost přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování

předchozího ročníku. Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní

docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího

poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a

dorost (dále jen "registrující lékař. Podmínkou přeřazení je vykonání

zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude

absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.



§ 18



Individuální vzdělávací plán



Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského

zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími

potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a

zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami

nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle

individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším

odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle

individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů.



§ 19



Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem pravidla a

náležitosti zjišťování vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů se

speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných a

úpravu organizace, přijímání, průběhu a ukončování vzdělávání dětí,

žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných,

náležitosti individuálního vzdělávacího plánu a podmínky pro

přeřazování do vyššího ročníku.



Vzdělávání cizinců



§ 20



(1) Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke

vzdělávání a školským službám podle tohoto zákona za stejných podmínek.



(2) Osoby, které nejsou uvedeny v odstavci 1, mají za stejných podmínek

jako občané Evropské unie přístup:



a) k základnímu vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní

výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají na území České republiky,



b) ke školnímu stravování a k zájmovému vzdělávání poskytovanému ve

školském zařízení pro zájmové vzdělávání v pravidelné denní docházce,

pokud jsou žáky základní školy, odpovídajícího ročníku střední školy

nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře,



c) ke střednímu vzdělávání a vyššímu odbornému vzdělávání, včetně

vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud

pobývají oprávněně na území České republiky,



d) k předškolnímu vzdělávání, základnímu uměleckému vzdělávání,

jazykovému vzdělávání a ke školským službám podle tohoto zákona, pokud

mají právo pobytu na území České republiky^13) na dobu delší než 90

dnů^13a), popřípadě pokud jsou osobami oprávněnými pobývat na území

České republiky za účelem výzkumu^13b), azylanty, osobami požívajícími

doplňkové ochrany^13c), žadateli o udělení mezinárodní ochrany^13d)

nebo osobami požívajícími dočasné ochrany^13e).



(3) Osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se stávají dětmi, žáky

nebo studenty příslušné školy nebo školského zařízení za podmínek

stanovených tímto zákonem, pokud řediteli školy nebo školského zařízení

prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání nebo poskytování školských

služeb oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Oprávněnost

pobytu na území České republiky se prokazuje dokladem podle zvláštního

právního předpisu^13f).



(4) Osobám, které nejsou státními občany České republiky a získaly

předchozí vzdělání v zahraniční škole, se při přijímacím řízení ke

vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách promíjí na žádost

přijímací zkouška z českého jazyka, pokud je součástí přijímací

zkoušky. Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v

daném oboru vzdělání, škola u těchto osob ověří rozhovorem.



(5) Pro žáky, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného

členského státu Evropské unie, a kteří na území České republiky, kde

taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní činnost v základním

pracovněprávním vztahu nebo samostatně výdělečnou činnost, nebo na

území České republiky studuje, anebo získala právo pobytu na území

České republiky z jiného důvodu^13) dlouhodobě pobývají a kteří plní

povinnou školní docházku podle tohoto zákona, zajistí krajský úřad

příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy



a) bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání,

zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků,



b) podle možností ve spolupráci se zeměmi původu žáka podporu výuky

mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude koordinována s

běžnou výukou v základní škole.



(6) Krajský úřad vykonává činnosti uvedené v odstavci 5 písm. a) i pro

ostatní cizince.



(7) Krajský úřad zajistí přípravu pedagogických pracovníků, kteří budou

uskutečňovat vzdělávání podle odstavce 5.



(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu, obsah a

organizaci bezplatné přípravy podle odstavce 5 písm. a).



Práva a povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a

nezletilých žáků



§ 21



Práva žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků



(1) Žáci a studenti mají právo



a) na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona,



b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,



c) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí,



d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a

být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet

na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a

vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,



e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných

záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být

věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje,



f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského

zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona.



(2) Práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také

zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků.



(3) Na informace podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých

žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči

zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost.



§ 22



Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků



(1) Žáci a studenti jsou povinni



a) řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se

vzdělávat,



b) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského

zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,



c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení

vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.



(2) Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni



a) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti,

zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by

mohly mít vliv na průběh vzdělávání,



b) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s

podmínkami stanovenými školním řádem,



c) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a

další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost

žáka a studenta, a změny v těchto údajích.



(3) Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni



a) zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského

zařízení,



b) na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně

zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte

nebo žáka,



c) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti,

zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných

skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,



d) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s

podmínkami stanovenými školním řádem,



e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a

další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost

dítěte a žáka, a změny v těchto údajích.



Organizace vzdělávání ve školách



§ 23



Organizace škol



(1) Mateřská, základní a střední škola se organizačně člení na třídy,

vyšší odborná škola na studijní skupiny, konzervatoř a základní

umělecká škola na oddělení a jazyková škola s právem státní jazykové

zkoušky na kursy.



(2) Třídy, studijní skupiny a oddělení všech škol, jejichž činnost

vykonává jedna právnická osoba, se musí nacházet na území kraje, v němž

má sídlo tato právnická osoba; výjimky povoluje v případech hodných

zvláštního zřetele na návrh zřizovatele nebo právnické osoby, která

vykonává činnost školy, ministerstvo.



(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem nejnižší počet

dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší

počet dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení.



(4) Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí, žáků

a studentů stanoveného tímto zákonem a prováděcím právním předpisem za

předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, a to

nad výši stanovenou krajským normativem.



(5) Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí, žáků

a studentů stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí,

žáků a studentů za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu

kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a

ochrany zdraví.



§ 24



Školní rok



(1) Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího

kalendářního roku. Školní rok se člení na období školního vyučování a

období školních prázdnin. Období školního vyučování se člení na

pololetí. Ve školách se vyučuje v pětidenním vyučovacím týdnu.



(2) V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů,

zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5

volných dnů ve školním roce. Umožňuje-li to povaha věci, ředitel školy

s dostatečným předstihem oznámí důvody vyhlášení volného dne

zřizovateli a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(3) Ministerstvo může v jednotlivých případech hodných zvláštního

zřetele stanovit odlišnosti v organizaci školního roku.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahuje na vzdělávání v mateřských

a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, ustanovení

odstavce 1 se nevztahuje na vzdělávání ve vyšších odborných školách.



(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o

organizaci školního roku, druhy, délku a termíny školních prázdnin,

termíny vydávání vysvědčení, a organizaci školního roku a podmínky pro

úpravu provozu v mateřských školách a jazykových školách s právem

státní jazykové zkoušky.



§ 25



Formy vzdělávání



(1) Základní vzdělávání se uskutečňuje v denní formě vzdělávání.

Střední a vyšší odborné vzdělávání se uskutečňuje v denní, večerní,

dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání; vzdělání dosažené ve

všech formách vzdělávání je rovnocenné.



(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) denní formou vzdělávání výuka organizovaná pravidelně každý den v

pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku,



b) večerní formou vzdělávání výuka organizovaná pravidelně několikrát v

týdnu v rozsahu 10 až 18 hodin týdně v průběhu školního roku zpravidla

v odpoledních a večerních hodinách,



c) dálkovou formou vzdělávání samostatné studium spojené s konzultacemi

v rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin ve školním roce,



d) distanční formou vzdělávání samostatné studium uskutečňované

převážně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popřípadě

spojené s individuálními konzultacemi,



e) kombinovanou formou vzdělávání střídání denní a jiné formy

vzdělávání stanovené tímto zákonem.



(3) Délka dálkového, večerního, distančního nebo kombinovaného

vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší než doba vzdělávání v denní formě.



§ 26



Vyučovací hodina



(1) Vyučovací hodina v základním, základním uměleckém, středním a

vyšším odborném vzdělávání trvá 45 minut. Vyučovací hodina odborného

výcviku a odborné praxe ve středním a vyšším odborném vzdělávání trvá

60 minut. Rámcový nebo akreditovaný vzdělávací program pro žáky se

speciálními vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku

vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a

spojovat.



(2) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání stanoví počet

povinných vyučovacích hodin, a to v prvním a druhém ročníku nejvýše 22

povinných vyučovacích hodin, ve třetím až pátém ročníku nejvýše 26

povinných vyučovacích hodin, v šestém a sedmém ročníku nejvýše 30 a v

osmém a devátém ročníku nejvýše 32 povinných vyučovacích hodin týdně.

Rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání a akreditované

vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání stanoví počet

povinných vyučovacích hodin, a to nejvýše 35 povinných vyučovacích

hodin týdně; v případě konzervatoře a oborů vzdělání, v nichž je jako

součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem

talentová zkouška, nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně; v

případě oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejvýše 46

povinných vyučovacích hodin týdně; v případě odborného výcviku a

odborné praxe v rámci praktického vyučování nejvýše 40 povinných

vyučovacích hodin týdně.



(3) Rámcové vzdělávací programy pro základní a střední vzdělávání a

akreditované vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání dále

stanoví nejnižší počty povinných vyučovacích hodin v jednotlivých

ročnících.



(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem organizaci

vyučování a pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin

při vyučování.



§ 27



Učebnice, učební texty, školní potřeby



(1) Ministerstvo uděluje a odnímá učebnicím a učebním textům pro

základní a střední vzdělávání schvalovací doložku na základě posouzení,

zda jsou v souladu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem,

rámcovými vzdělávacími programy a právními předpisy. Učebnicím a

učebním textům pro zdravotnické obory středních škol ministerstvo

uděluje a odnímá schvalovací doložku v dohodě s Ministerstvem

zdravotnictví. Seznam učebnic a učebních textů, kterým byla udělena

schvalovací doložka, zveřejňuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva

školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "Věstník") a způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(2) Školy mohou při výuce kromě učebnic a učebních textů uvedených v

seznamu podle odstavce 1 používat i další učebnice a učební texty,

pokud nejsou v rozporu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem,

rámcovými vzdělávacími programy nebo právními předpisy a pokud svou

strukturou a obsahem vyhovují pedagogickým a didaktickým zásadám

vzdělávání. O použití učebnic a učebních textů podle věty první

rozhoduje ředitel školy, který zodpovídá za splnění uvedených podmínek.



(3) Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd (§ 47)

jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu

podle odstavce 1. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a děti

zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí,

žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a

učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.



(4) Žákům středních škol, kteří plní povinnou školní docházku, a žákům

se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve středních školách,

jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu

podle odstavce 1. Tyto učebnice a učební texty jsou žáci povinni vrátit

nejpozději do konce příslušného školního roku.



(5) Ředitel střední školy zřizuje fond učebnic a učebních textů, a to

nejméně pro 10 % žáků střední školy; tyto učebnice a učební texty jsou

bezplatně zapůjčovány žákům se sociálním znevýhodněním a žákům v hmotné

nouzi.^14)



(6) Žákům přípravných tříd základních škol, přípravného stupně základní

školy speciální, prvního ročníku základního vzdělávání, žákům

základního vzdělávání podle § 46 odst. 3 a žákům se zdravotním

postižením, kteří jsou žáky základní školy, jsou bezplatně poskytovány

základní školní potřeby. Ministerstvo stanoví prováděcím právním

předpisem rozsah tohoto bezplatného poskytování základních školních

potřeb.



Dokumentace škol a školských zařízení



§ 28



(1) Školy a školská zařízení vedou podle povahy své činnosti tuto

dokumentaci:



a) rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a

doklady uvedené v § 147,



b) evidenci dětí, žáků nebo studentů (dále jen "školní matrika"),



c) doklady o přijímání dětí, žáků, studentů a uchazečů ke vzdělávání, o

průběhu vzdělávání a jeho ukončování,



d) vzdělávací programy podle § 4 až 6,



e) výroční zprávy o činnosti školy,



f) třídní knihu, která obsahuje průkazné údaje o poskytovaném

vzdělávání a jeho průběhu,



g) školní řád nebo vnitřní řád, rozvrh vyučovacích hodin,



h) záznamy z pedagogických rad,



i) knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, žáků a studentů, popřípadě

lékařské posudky,



j) protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy,



k) personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní

evidenci^15) a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními

předpisy.^16)



(2) Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje

o dítěti, žákovi nebo studentovi:



a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li

rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní

občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, popřípadě místo

pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo

pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České

republiky,



b) údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání,



c) obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou

školu,



d) datum zahájení vzdělávání ve škole,



e) údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk,



f) údaje o tom, zda je dítě, žák nebo student zdravotně postižen,

včetně údaje o druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn; popřípadě

údaj o tom, zda je dítě, žák nebo student sociálně znevýhodněn, pokud

je škole tento údaj zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka

nebo zletilým žákem či studentem poskytnut,



g) údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních

obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,



h) datum ukončení vzdělávání ve škole; údaje o zkoušce, jíž bylo

vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole ukončeno,



i) jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu nebo

bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a

adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.



(3) Školní matrika školského zařízení podle povahy jeho činnosti

obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:



a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li

rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní

občanství a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území

České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v

zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,



b) datum zahájení a ukončení školské služby nebo vzdělávání,



c) údaje o zdravotní způsobilosti, popřípadě o zdravotních obtížích,

které by mohly mít vliv na poskytování školské služby nebo vzdělávání,



d) údaje o tom, zda je dítě, žák nebo student zdravotně postižen,

včetně údaje o druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn; popřípadě

údaj o tom, zda je dítě, žák nebo student sociálně znevýhodněn, pokud

je škole tento údaj zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka

nebo zletilým žákem či studentem poskytnut,



e) označení školy, v níž se dítě, žák nebo student vzdělává,



f) jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu nebo

bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a

adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.



(4) Záznam nebo změna údaje ve školní matrice se provede neprodleně po

rozhodné události. Školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a

údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok

prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem^18).



(5) Ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba sdružuje pro

statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených

ministerstvu tímto zákonem údaje z dokumentace škol a školských

zařízení a ze školních matrik s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2

písm. g) a i) a odstavci 3 písm. c) a f); údaje uvedené v odstavci 2

písm. f) a odstavci 3 písm. d) se sdružují v anonymizované podobě.

Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení

předávají údaje z dokumentace a školních matrik ministerstvu, popřípadě

jím zřízené právnické osobě. Právnické osoby vykonávající činnost škol

a školských zařízení, které nezřizuje ministerstvo, předávají tyto

údaje v podobě statistických informací také krajskému úřadu, v případě

škol a školských zařízení zřizovaných obcí nebo svazkem obcí také

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.



(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, rozsah,

formu a způsob vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní

matriky a rozsah, formu, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace

škol a školských zařízení a školní matriky podle odstavce 5.



(7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu a obsah

platných tiskopisů vysvědčení, výpisů z vysvědčení, výučních listů a

diplomů o absolutoriu. Na vysvědčeních, výučních listech a diplomech o

absolutoriu se vždy uvádí rodné číslo fyzické osoby, které byl doklad

vydán, bylo-li jí rodné číslo přiděleno. Vysvědčení, diplomy o

absolutoriu a výuční listy jsou opatřeny státním znakem České

republiky^19) a jsou veřejnou listinou.



(8) Na vysvědčení, výučním listu nebo na diplomu o absolutoriu není

přípustné provádět opravy zápisu. Podpisy na vysvědčeních, výučních

listech a diplomech o absolutoriu musí být originální. Právnické osoby

vykonávající činnost školy a právnická osoba podle § 171 odst. 4 věty

první vydávají stejnopisy a opisy vysvědčení, výučních listů a diplomů

o absolutoriu; za vystavení tohoto stejnopisu či opisu lze požadovat

úhradu vynaložených nákladů, jejíž výše nesmí překročit 100 Kč.

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky pro vydávání

stejnopisů a opisů vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu.



(9) Školy vedou evidenci tiskopisů vysvědčení, která jsou dokladem o

dosaženém stupni vzdělání, výučních listů a diplomů o absolutoriu.



(10) Ukládání dokumentace upravují zvláštní právní předpisy.^20)



Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních



§ 29



(1) Školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo

souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny

přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a

vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku

sociálně patologických jevů.



(2) Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví

dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících

činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a

studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a

ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a

školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.



(3) Školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí,

žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 2,

vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a

zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a

institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá.



Školní řád, vnitřní řád a stipendijní řád



§ 30



(1) Ředitel školy vydá školní řád; ředitel školského zařízení vnitřní

řád. Školní řád a vnitřní řád upravuje



a) podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich

zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o

pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole nebo školském

zařízení,



b) provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení,



c) podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo

studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před

projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,



d) podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze

strany dětí, žáků a studentů.



(2) Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

žáků a studentů.



(3) Školní řád nebo vnitřní řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve

škole nebo školském zařízení, prokazatelným způsobem s ním seznámí

zaměstnance, žáky a studenty školy nebo školského zařízení a informuje

o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků.



(4) Ředitel střední nebo vyšší odborné školy může se souhlasem

zřizovatele vydat stipendijní řád, podle něhož lze žákům a studentům

poskytovat prospěchové stipendium.



(5) Ředitel střední nebo vyšší odborné školy může se souhlasem

zřizovatele vystupovat jako zprostředkovatel smlouvy mezi žákem nebo

studentem starším 15 let na jedné straně a právnickou či fyzickou

osobou na druhé straně, ve které se za sjednaných podmínek právnická či

fyzická osoba zaváže poskytovat žákovi či studentovi příspěvek na výuku

či studium a žák či student se zaváže po ukončení výuky či studia

uzavřít s určenou právnickou či fyzickou osobou pracovní poměr

související s oborem jeho výuky či studia, a v tomto pracovním poměru

setrvat po sjednanou dobu, nebo vrátit poskytnuté příspěvky^52).



Výchovná opatření



§ 31



(1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská

opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta

ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy

nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní

důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další

kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského

zařízení nebo třídní učitel. Ministerstvo stanoví prováděcím právním

předpisem druhy dalších kázeňských opatření a podmínky pro udělování a

ukládání těchto dalších kázeňských opatření a pochval nebo jiných

ocenění.



(2) Ředitel školy nebo školského zařízení může v případě závažného

zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním

nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení

žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení. V rozhodnutí o

podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení

zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák

nebo student v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení

povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem,

může ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení.

Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že

splnil povinnou školní docházku.



(3) Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta

vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za

závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.



(4) O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka či studenta rozhodne

ředitel školy nebo školského zařízení do dvou měsíců ode dne, kdy se o

provinění žáka nebo studenta dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku

ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s výjimkou

případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle

zvláštního právního předpisu.^21) O svém rozhodnutí informuje ředitel

pedagogickou radu. Žák nebo student přestává být žákem nebo studentem

školy nebo školského zařízení dnem následujícím po dni nabytí právní

moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.



Zákaz činnosti a propagace politických stran a hnutí, zákaz reklamy



§ 32



(1) Ve školách a školských zařízeních není povolena činnost politických

stran a politických hnutí ani jejich propagace.



(2) Ve školách a školských zařízeních se zakazuje reklama, která je v

rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, a reklama, nabízení k prodeji nebo

prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj dětí,

žáků a studentů nebo přímo ohrožujících či poškozujících životní

prostředí a dále reklama a nabízení k prodeji nebo prodej potravin,

které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí,

žáků a studentů. Požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama

a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských

zařízeních, stanoví ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví

vyhláškou.



§ 32a



Spolupráce škol a školských zařízení



(1) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení,

která hodlá uskutečňovat projekt financovaný z prostředků Evropské

unie, jehož předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti

vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona (dále jen

„předkladatel projektu“), může uzavírat s ostatními právnickými osobami

vykonávajícími činnost školy nebo školského zařízení a dalšími osobami

oprávněnými k výkonu činnosti související s předmětem projektu (dále

jen „partner“) smlouvy o partnerství.



(2) Smlouvou o partnerství se partner zavazuje podílet se svým jménem a

na svůj účet na uskutečňování projektu a předkladatel projektu se

zavazuje poskytnout partnerovi finanční prostředky, které na projekt

obdrží, ve výši odpovídající podílu partnera na uskutečňování projektu.



(3) Smlouva o partnerství obsahuje zejména:



a) určení projektu, jehož se smlouva týká,



b) obsah a rozsah činností, jimiž se partner bude na projektu podílet,



c) výši finančních prostředků, které předkladatel projektu partnerovi

na realizaci projektu poskytne, a pravidla vyúčtování poskytnutých

prostředků,



d) pravidla, podle nichž může smluvní strana kontrolovat plnění závazků

ze smlouvy druhou smluvní stranou,



e) pravidla hodnocení výsledků plnění smlouvy,



f) možnosti vypovězení smlouvy smluvními stranami.



(4) Smlouvou o partnerství mohou být dohodnuta pravidla uzavírání smluv

o partnerství týkajících se téhož projektu předkladatelem projektu s

dalšími partnery, popřípadě může být uzavírání těchto smluv výslovně

vyloučeno.



(5) Smlouva o partnerství musí mít písemnou formu, jinak je neplatná.

Je-li smluvní stranou právnická osoba zřizovaná státem, krajem, obcí

nebo svazkem obcí, je podmínkou platnosti smlouvy také doložka

osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická osoba smlouvu o

partnerství uzavřela.



(6) Na uzavírání smluv o partnerství a právní vztahy z těchto smluv se

nevztahuje právní úprava veřejných zakázek^21a). Možnosti spolupráce

podle zvláštních právních předpisů^21b) nejsou odstavci 1 až 5 dotčeny.



(7) Na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo jejich

části, jejichž předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti

vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona, se nevztahují

ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel.



ČÁST DRUHÁ



PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ



§ 33



Cíle předškolního vzdělávání



Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního

věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a

na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a

mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady

pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá

vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního

vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními

vzdělávacími potřebami.



§ 34



Organizace předškolního vzdělávání



(1) Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od

tří do šesti let.



(2) Ředitel mateřské školy stanoví v dohodě se zřizovatelem místo,

termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu

vzdělávání od následujícího školního roku a zveřejní je způsobem v

místě obvyklým.



(3) Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské

školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka

nesmí přesáhnout 3 měsíce.



(4) K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním

roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě v

posledním roce před zahájením povinné školní docházky přijmout z

kapacitních důvodů, zajistí obec, v níž má dítě místo trvalého pobytu,

zařazení dítěte do jiné mateřské školy.



(5) Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet

podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.^22)



(6) O přijetí dítěte se zdravotním postižením rozhodne ředitel mateřské

školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení,

popřípadě také registrujícího lékaře.



(7) Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu

školního roku.



(8) Zřizovatel může určit mateřskou školu nebo její odloučené

pracoviště ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného

zaměstnavatele. Na tuto mateřskou školu nebo odloučené pracoviště se

nevztahují odstavce 2 až 4 a § 35 odst. 1. O přijetí do této mateřské

školy nebo odloučeného pracoviště rozhoduje ředitel na základě kritérií

stanovených zřizovatelem, je-li jím stát, kraj, obec nebo svazek obcí,

a v ostatních případech rozhoduje na základě kritérií stanovených

vnitřním předpisem právnické osoby vykonávající činnost školy. Kritéria

pro přijímání do mateřské školy se zveřejňují předem, a to způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(9) Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než

odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době

vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské

škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí

zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1

písm. e).



(10) V měsících červenci a srpnu lze přijmout do mateřské školy děti z

jiné mateřské školy, a to nejvýše na dobu, po kterou jiná mateřská

škola přerušila provoz. Na přijímání dětí podle věty první se

nevztahuje nejvyšší povolený počet dětí zapsaný v rejstříku škol a

školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e), ředitel mateřské školy

však je povinen zajistit, aby počet dětí, které se účastní vzdělávání v

témž okamžiku, nepřekročil nejvyšší povolený počet dětí.



§ 35



(1) Ředitel mateřské školy může po předchozím upozornění písemně

oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolního

vzdělávání, jestliže



a) se dítě bez omluvy zákonného zástupce nepřetržitě neúčastní

předškolního vzdělávání po dobu delší než dva týdny,



b) zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz

mateřské školy,



c) ukončení doporučí v průběhu zkušebního pobytu dítěte lékař nebo

školské poradenské zařízení,



d) zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za vzdělávání v mateřské

škole nebo úplatu za školní stravování (§ 123) ve stanoveném termínu a

nedohodne s ředitelem jiný termín úhrady.



(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o

podmínkách provozu mateřské školy, organizaci předškolního vzdělávání,

zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, jejich stravování a další

speciální péči o děti.



ČÁST TŘETÍ



POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ



HLAVA I



POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY



§ 36



Plnění povinnosti školní docházky



(1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše

však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku

(dále jen "povinná školní docházka").



(2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České

republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na

území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní

docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na

území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a

na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany^11).



(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který

následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není

povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do

konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění

povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně

tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce.

Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince

k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující

vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte

narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského

poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží

zákonný zástupce.



(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné

školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního

roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.



(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí

nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž

má žák místo trvalého pobytu (dále jen "spádová škola"), pokud zákonný

zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě

přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto

skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce března

kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.



(6) Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo

ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou

péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto

školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí

se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské

zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo

svazkem obcí.



(7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem

trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto

obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy

nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše

povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.



(8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy,

poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k

povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a

jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno,

popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého

pobytu dítěte.



§ 37



Odklad povinné školní docházky



(1) Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně

přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte do

31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní

docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden

školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením

příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo

klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit

nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.



(2) Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného

zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky.



(3) Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky

projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné

školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce

žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit

začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.



(4) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky

podle odstavce 1 nebo 3, doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte

vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy nebo v posledním

ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání

vyrovná vývoj dítěte.



§ 38



Plnění povinné školní docházky v zahraničí, v zahraniční škole na území

České republiky nebo v evropské škole



(1) Žák může plnit povinnou školní docházku také



a) ve škole mimo území České republiky,



b) ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České

republiky,



c) v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání

podle zahraničního vzdělávacího programu, zřízené na území České

republiky cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území České

republiky nebo cizím státním občanem, která není zapsána v rejstříku

škol a školských zařízení a z důvodu uplatnění obsahu zahraničního

vzdělávacího programu ani o zápis do rejstříku škol a školských

zařízení nežádá, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní

docházky v příslušném školním roce, nebo



d) v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských

škol^24a) (dále jen „evropská škola“).



(2) Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou školní docházku

způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a), b) nebo d), plní povinnou

školní docházku formou individuální výuky.



(3) Žák, který plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v

odstavci 1 nebo 2, je zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy

zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení,

kterou zvolil zákonný zástupce žáka.



(4) Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli školy uvedené v

odstavci 3 předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky způsobem

uvedeným v odstavci 1 nebo 2, adresu místa pobytu žáka a popřípadě i

adresu příslušné školy uvedené v odstavci 1. Zákonný zástupce žáka je

povinen přihlásit žáka do školy uvedené v odstavci 1 písm. a), b) nebo

d) nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu.



(5) Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v

odstavci 1 písm. a) nebo způsobem uvedeným v odstavci 2, může na žádost

zákonného zástupce konat zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené

v odstavci 3 nebo ve škole při diplomatické misi České republiky;

nekoná-li žák tyto zkoušky, doloží zákonný zástupce plnění povinné

školní docházky žáka škole uvedené v odstavci 3 způsobem stanoveným v

prováděcím právním předpisu. Výsledky těchto zkoušek lze také nahradit

doloženými výsledky vzdělávání u poskytovatele vzdělávání v zahraničí,

který v souladu se smlouvou uzavřenou s ministerstvem zajišťuje

vzdělávání občanů České republiky v zahraničí, přičemž u žáků

vzdělávajících se zároveň podle odstavce 1 písm. a) se doklad o

výsledcích vzdělávání u tohoto poskytovatele spolu s dokladem o

výsledcích vzdělávání ve škole mimo území České republiky považuje za

rovnocenný s vysvědčením vydaným základní školou zapsanou v rejstříku

škol a školských zařízení, s výjimkou vysvědčení vydaného za druhé

pololetí devátého ročníku základního vzdělávání. Žák, který plní

povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. c), koná

zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3.



(6) Smlouvu podle odstavce 5 lze uzavřít, pokud poskytovatel vzdělávání

v zahraničí doloží předpoklady pro poskytování vzdělávání občanům České

republiky po stránce personální a materiální. Smlouva podle věty první

vždy obsahuje



a) závazek poskytovatele vzdělávání v zahraničí poskytovat vzdělávání

občanům České republiky, kteří plní povinnou školní docházku mimo území

České republiky, v souladu s kapacitními, personálními a materiálními

podmínkami poskytovatele vzdělávání v zahraničí,



b) závazek poskytovatele vzdělávání v zahraničí poskytovat takové

vzdělávání podle písmene a), jehož obsah, cíle a metody odpovídají

rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, a to v rozsahu

upraveném ve smlouvě,



c) náležitosti dokladu o výsledcích vzdělávání občanů České republiky u

poskytovatele vzdělávání v zahraničí,



d) způsob řešení zjištěných nedostatků při poskytování vzdělávání

občanům České republiky u poskytovatele vzdělávání v zahraničí,



e) důvody výpovědi nebo zrušení smlouvy.



(7) Ustanovení odstavců 3 až 5 se nevztahují na občany jiného členského

státu Evropské unie, kteří pobývají na území České republiky přechodně

po dobu delší než 90 dnů, a jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat

na území České republiky přechodně po dobu delší než 90 dnů, pokud plní

povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo

d).



(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem výčet předmětů,

podmínky pro konání, způsob, obsah a náležitosti zkoušek a způsob

doložení plnění povinné školní docházky podle odstavce 5, podmínky pro

poskytování učebnic a učebních textů žákům, kteří plní povinnou školní

docházku podle odstavce 1, a pro zařazování těchto žáků do příslušných

ročníků základního vzdělávání.



§ 38a



Povolení plnění povinné školní docházky v zahraniční škole



(1) Plnění povinné školní docházky podle § 38 odst. 1 písm. c) se

povoluje s účinností od 1. září školního roku následujícího po podání

žádosti, a to na období nejvýše 5 let.



(2) Žádost o povolení plnění povinné školní docházky podává

ministerstvu škola uvedená v § 38 odst. 1 písm. c), a to do 31. ledna

předcházejícího školnímu roku, v němž má povolení nabýt účinnosti;

není-li tato škola zřízena jako právnická osoba, podává žádost její

zřizovatel.



(3) K žádosti žadatel připojí



a) doklad nebo doklady osvědčující vznik, právní postavení, obchodní

firmu nebo název, sídlo a předmět činnosti právnické osoby, bude-li

činnost školy vykonávat daná právnická osoba, anebo doklad nebo doklady

osvědčující vznik a předmět činnosti školy a vznik, právní status,

obchodní firmu nebo název, sídlo a předmět činnosti zřizovatele školy,

není-li škola zřízena jako právnická osoba; jedná-li se o školu

zřízenou na území České republiky při diplomatické misi nebo

konzulárním úřadu cizího státu, doklad nebo doklady osvědčující vznik a

předmět činnosti školy,



b) vzdělávací program, podle kterého budou žáci plnit povinnou školní

docházku,



c) doklad vystavený nejvyšším orgánem státní správy pro oblast školství

nebo jiným příslušným správním úřadem příslušného cizího státu, ze

kterého vyplývá, že zahraniční vzdělávací program podle písmene b) je

shodný se vzdělávacím programem stejného druhu školy platným na území

daného cizího státu nebo že škola je v daném cizím státě považována za

součást jeho vzdělávací soustavy nebo že škola je členem organizace

zahraničních nebo mezinárodních škol, jimiž vydávaným dokladům o

dosažení vzdělání jsou v daném cizím státě přiznány právní účinky bez

nutnosti předchozího ověření nebo uznání jejich rovnocennosti,



d) vzory všech vysvědčení nebo jiných dokladů o vzdělání, které škola

vydává, a to ve vyučovacím jazyce,



e) doklad o oprávnění žadatele poskytovat vzdělávání,



f) rámcový popis personálního a materiálního zabezpečení výuky, doklady

osvědčující užívací právo žadatele k prostorám, v nichž bude probíhat

výuka, a doklady osvědčující, že tyto prostory lze v souladu s právními

předpisy užívat k danému účelu,



g) údaj o nejvyšším možném počtu žáků v navrhovaném místě uskutečňování

výuky.



(4) Doklady uvedené v odstavci 3 písm. a), c) až f) se předkládají v

originále nebo úředně ověřené kopii. K dokladům uvedeným v odstavci 3

se připojí jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.



(5) Ministerstvo žádosti o povolení plnění povinné školní docházky ve

škole podle § 38 odst. 1 písm. c) nevyhoví, jestliže



a) povolení by bylo v rozporu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a

rozvoje vzdělávací soustavy v České republice nebo s dlouhodobým

záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v daném kraji,



b) činnost zahraniční školy není nezbytná k zajištění plnění povinné

školní docházky,



c) vzdělávání podle vzdělávacího programu připojeného k žádosti by bylo

v zásadním rozporu s rámcovými vzdělávacími programy; výuka českého

jazyka a literatury se pro tyto účely neposuzuje,



d) vzdělávací program připojený k žádosti je v rozporu s právním řádem

České republiky, s cíli a zásadami vzdělávání stanovenými v § 2, nebo



e) škola nemá pro uskutečňování vzdělávání podle vzdělávacího programu

připojeného k žádosti materiální nebo personální zabezpečení

srovnatelné s podmínkami pro činnost škol, zapisovaných do rejstříku

škol a školských zařízení.



(6) Škola podle § 38 odst. 1 písm. c), nebo není-li škola zřízena jako

právnická osoba, její zřizovatel, jsou povinni



a) seznámit zákonné zástupce všech žáků školy s vydaným povolením a s

právními důsledky spojenými se skutečností, že žáci, na které se

vztahuje povinná školní docházka podle § 36 odst. 2, budou plnit

povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. c),



b) evidovat adresu spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském

rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, a to u žáků, na které

se vztahuje § 38 odst. 4,



c) oznámit ministerstvu změny všech údajů, na základě kterých bylo

vydáno povolení,



d) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup plné znění

zahraničního vzdělávacího programu školy ve vyučovacím jazyce, jakož i

v českém jazyce, není-li vyučovacím jazykem jazyk český,



e) poskytovat ministerstvu na vyžádání informace týkající se plnění

povinné školní docházky v dané škole.



§ 38b



(1) Povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1

písm. c) může být rozhodnutím ministerstva zrušeno, jestliže



a) nastane některá ze skutečností uvedených v § 38a odst. 5 písm. c) až

e),



b) škola nebo její zřizovatel poruší povinnost stanovenou v § 38a odst.

6, nebo



c) škola uskutečňuje výuku v prostorách, k nimž nedoložila doklady

podle § 38a odst. 3 písm. f).



(2) Povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1

písm. c) ministerstvo rozhodnutím zruší, pokud



a) škola přestane splňovat podmínky stanovené v § 38 odst. 1 písm. c),



b) škola neposkytuje žákům plnícím povinnou školní docházku výuku podle

vzdělávacího programu uvedeného v žádosti podle § 38a odst. 3 písm. b),



c) počet žáků, kterým škola poskytuje výuku, překročil počet uvedený v

žádosti podle § 38a odst. 3 písm. g),



d) dokumentace školy neumožňuje ověřit, že nejsou dány důvody podle

písmen b) a c), nebo



e) o zrušení požádá daná škola, popřípadě její zřizovatel, není-li

škola zřízena jako právnická osoba.



§ 39



Plnění povinné školní docházky ve střední škole



(1) Žák, který byl v průběhu plnění povinné školní docházky přijat ke

střednímu vzdělávání, pokračuje v plnění povinné školní docházky ve

střední škole.



(2) Na žádost zákonného zástupce žáka nebo po dohodě s ním převede

ředitel střední školy žáka, který plní povinnou školní docházku ve

střední škole, do odpovídajícího ročníku spádové základní školy,

popřípadě do jiné základní školy, kterou zvolil zákonný zástupce, a to

se souhlasem ředitele této školy.



Jiný způsob plnění povinné školní docházky



§ 40



Druhy jiného způsobu plnění povinné školní docházky



Jiným způsobem plnění povinné školní docházky se rozumí



a) individuální vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti

ve vyučování ve škole (dále jen "individuální vzdělávání"),



b) vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením.



§ 41



Individuální vzdělávání



(1) O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy,

kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné

žádosti zákonného zástupce žáka. Individuální vzdělávání lze povolit

pouze žákovi prvního stupně základní školy.



(2) Žádost zákonného zástupce o individuální vzdělávání musí obsahovat



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno,

a místo trvalého pobytu žáka nebo bydliště, pokud nemá na území České

republiky místo trvalého pobytu,



b) uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák

individuálně vzděláván,



c) důvody pro individuální vzdělávání žáka,



d) popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a

podmínek ochrany zdraví individuálně vzdělávaného žáka,



e) doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka

individuálně vzdělávat,



f) seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud

nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1,



g) další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka,



h) vyjádření školského poradenského zařízení.



(3) Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud



a) jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání,



b) jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání,

zejména podmínky materiální a ochrany zdraví žáka,



c) osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s

maturitní zkouškou,



d) jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák

vzdělávat.



(4) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z

příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné

školní docházky.



(5) Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci

příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní

termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou

měsíců po skončení pololetí.



(6) Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka,

může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o

přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad.

Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí

komisionální přezkoušení žáka.



(7) Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání



a) pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména

podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka,



b) pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání

stanovené tímto zákonem,



c) pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku

neprospěl,



d) nelze-li žáka hodnotit způsobem uvedeným v odstavcích 4 a 5, nebo



e) na žádost zákonného zástupce žáka.



(8) Ředitel školy rozhodne o zrušení individuálního vzdělávání žáka

nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a zároveň zařadí žáka do

příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí ředitele

školy o zrušení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek.



(9) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce

žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb podle § 27 odst.

3 a 6, speciálních učebnic a speciálních didaktických a kompenzačních

učebních pomůcek podle § 16 odst. 7 a výdajů na činnost školy, do níž

byl žák přijat k plnění povinné školní docházky.



§ 42



Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením



Dítěti s hlubokým mentálním postižením stanoví krajský úřad místně

příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte se souhlasem zákonného

zástupce dítěte takový způsob vzdělávání, který odpovídá duševním a

fyzickým možnostem dítěte, a to na základě doporučujícího posouzení

odborného lékaře a školského poradenského zařízení. Krajský úřad

zároveň zajistí odpovídající pomoc při vzdělávání dítěte, zejména pomoc

pedagogickou a metodickou. Dojde-li ke změně duševních a fyzických

možností dítěte, krajský úřad způsob vzdělávání odpovídajícím způsobem

upraví.



Splnění povinné školní docházky)



§ 43



Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování

ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky.



HLAVA II



ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ



§ 44



Cíle základního vzdělávání



Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné

strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu

učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně

komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví,

vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k

jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své

schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými

vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a

svém profesním uplatnění.



§ 45



Stupně vzdělání



(1) Stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením

vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole, na nižším

stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části

osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. Stupeň základního

vzdělání se získá po splnění povinné školní docházky rovněž úspěšným

ukončením kursu pro získání základního vzdělání uskutečňovaného v

základní nebo střední škole (§ 55 odst. 3).



(2) Ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní

škole speciální získá žák základy vzdělání.



§ 46



Organizace základního vzdělávání



(1) Místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání

stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to

způsobem v místě obvyklým. O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje

ředitel školy za podmínek stanovených v § 36.



(2) Základní vzdělávání v základní škole má 9 ročníků a člení se na

první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým

ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem. V místech, kde

nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků, lze zřídit základní školu,

která nemá všechny ročníky.



(3) Základní vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením, kteří se

vzdělávají ve třídách nebo školách s upraveným vzdělávacím programem,

může s předchozím souhlasem ministerstva trvat deset ročníků; první

stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým až

desátým ročníkem.



§ 47



Přípravné třídy základní školy



(1) Obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev a náboženská

společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva

zřizovat církevní školy^6), mohou zřizovat přípravné třídy základní

školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky,

u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich

vývoj, přednostně děti, kterým byl povolen odklad povinné školní

docházky. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat

nejméně 10 dětí. Ke zřízení přípravné třídy základní školy obcí,

svazkem obcí a krajem je nezbytný souhlas krajského úřadu, v případě

přípravných tříd zřizovaných registrovanou církví a náboženskou

společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva

zřizovat církevní školy^6), souhlas ministerstva.



(2) O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje

ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě

písemného doporučení školského poradenského zařízení, které k žádosti

přiloží zákonný zástupce. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je

součástí školního vzdělávacího programu.



§ 48



Vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se

souběžným postižením více vadami a s autismem



(1) Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným

postižením více vadami a s autismem se mohou vzdělávat v základní škole

speciální, a to na žádost zákonného zástupce a na základě písemného

doporučení školského poradenského zařízení.



(2) Vzdělávání v základní škole speciální má deset ročníků a člení se

na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až šestým

ročníkem, druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem.



§ 48a



Přípravný stupeň základní školy speciální



(1) Zřizovatel základní školy speciální může zřídit třídy přípravného

stupně základní školy speciální, které poskytují přípravu na vzdělávání

v základní škole speciální dětem se středně těžkým a těžkým mentálním

postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem. Ke

zřízení třídy přípravného stupně základní školy speciální registrovanou

církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k

výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, je nezbytný souhlas

ministerstva. V ostatních případech je ke zřízení třídy přípravného

stupně základní školy speciální nezbytný souhlas krajského úřadu, pokud

zřizovatelem uvedené školy není kraj nebo ministerstvo.



(2) O zařazení dítěte do třídy přípravného stupně základní školy

speciální rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce a na

základě písemného doporučení školského poradenského zařízení.



(3) Do třídy přípravného stupně základní školy speciální lze zařadit

dítě od školního roku, v němž dosáhne 5 let věku, do zahájení povinné

školní docházky, a to i v průběhu školního roku. Třída přípravného

stupně základní školy speciální má nejméně 4 a nejvýše 6 žáků.



(4) Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální trvá

nejvýše 3 školní roky.



Průběh základního vzdělávání



§ 49



(1) O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje na

základě žádosti zákonného zástupce žáka ředitel školy, do které se žák

hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví,

informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z

níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti

pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu,

řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.



(2) Ředitel školy může převést žáka do vzdělávacího programu základního

vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením nebo do vzdělávacího

programu základní školy speciální na základě písemného doporučení

školského poradenského zařízení pouze s předchozím písemným souhlasem

zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat zákonného

zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a o organizačních

změnách, které ve spojení s převodem do jiného vzdělávacího programu

mohou nastat.



(3) Při přestupu nebo převedení žáka podle odstavců 1 a 2 vytvoří

základní škola, do níž žák přestoupil nebo byl převeden, podmínky pro

vyrovnání rozdílů ve znalostech žáka vyplývajících z odlišnosti

školních vzdělávacích programů.



(4) Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy

rodičů^22a), plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních

školách, vydává mu vysvědčení základní škola, v které zahájil

vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím

soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za

pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení,

hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou. Ředitelé škol, v

nichž se žák podle věty první vzdělává, mezi sebou dohodnou pravidla

spolupráce škol při vzdělávání žáka. Rozhoduje-li ředitel ve věcech

uvedených v § 165 odst. 2, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření

ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 41, přísluší pouze

řediteli základní školy, která vydává žákovi vysvědčení.



§ 50



(1) Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka

ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti

žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti

žáka ve vyučování stanoví školní řád.



(2) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů

uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z

vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání

žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova

ředitel školy uvolní žáka z vyučování na základě posudku vydaného

registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního

roku nebo na školní rok. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může

být žák uvolněn s souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.



(3) Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než

dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob

vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit

vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18. Zákonný

zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.



(4) Pokud se cizinec, který nemá trvalý pobyt na území České republiky,

neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů a

nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými

školním řádem, přestává být dnem následujícím po uplynutí této doby

žákem školy.



Hodnocení výsledků vzdělávání žáků



§ 51



(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze

místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.



(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno

klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací

obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem

školské rady.



(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do

slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí

odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce

žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení

ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.



(4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití

slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky

vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.



§ 52



(1) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí

prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím

programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým

vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo

povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí. Do vyššího

ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci

prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy,

který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na

prospěch tohoto žáka.



(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel

školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za

první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení

prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák

se za první pololetí nehodnotí.



(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel

školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za

druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího

školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák

nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.



(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na

konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne,

kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3

pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o

přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném

předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak,

ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka,

které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu

dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne

součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.



(5) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká

hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel

školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský

úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka

stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto

pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní;

nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena,

výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení

žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele

školy nebo krajského úřadu.



(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na

konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o

žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník

opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného

zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře

opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to,

zda žák na daném stupni již opakoval ročník.



§ 53



(1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy

dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli

nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného

zaměření, konají opravné zkoušky.



(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního

roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni

skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou

komisionální.



(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu

konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy

žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září

následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího

vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.



(4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání

opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné

základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní

inspektor.



Ukončení základního vzdělávání



§ 54



(1) Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném

ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání,

vysvědčení o úspěšném ukončení druhého ročníku šestiletého gymnázia

nebo čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia nebo osmiletého vzdělávacího

programu konzervatoře, nebo vysvědčení vydané po úspěšném ukončení

kursu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou opatřena

doložkou o získání stupně základního vzdělání.



(2) Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který

splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání,

přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák,

který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude

hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto

zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl

přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní

školy do 31. srpna příslušného školního roku.



§ 55



(1) Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky

nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v

žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků

vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do

konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.



(2) Žákovi uvedenému v § 16 odst. 9 může ředitel školy ve výjimečných

případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního

roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku, v případě žáků

vzdělávajících se ve vzdělávacím programu základní školy speciální pak

se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku. V uvedených

případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní

činnosti, spolupracuje ředitel školy s Úřadem práce České republiky -

krajskou pobočkou a pobočkou pro hlavní město Prahu.



(3) Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a

střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem

organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního

vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání. Krajský úřad ve

spolupráci se zřizovateli a řediteli škol zajistí ve svém správním

obvodu dostupnost kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě

vzdělávání.



§ 56



Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem základní obsah

vzdělávání a podmínky, za nichž lze uskutečňovat vzdělávání v

přípravných třídách, pravidla organizace a průběhu zápisu k povinné

školní docházce a podrobnosti o organizaci a průběhu základního

vzdělávání a o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech,

pravidla organizace, průběhu a ukončování vzdělávání v kursech pro

získání základního vzdělání a pravidla pro zajištění dostupnosti kursů

pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání.



ČÁST ČTVRTÁ



STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ



HLAVA I



CÍLE A STUPNĚ STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ, JEHO

ORGANIZACE A PRŮBĚH



§ 57



Cíle středního vzdělávání



Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a

hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj

jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné

vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou

orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný

osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní

učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon

povolání nebo pracovní činnosti.



§ 58



Stupně středního vzdělání



(1) Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního

vzdělávání se dosahuje těchto stupňů vzdělání:



a) střední vzdělání,



b) střední vzdělání s výučním listem,



c) střední vzdělání s maturitní zkouškou.



(2) Střední vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu

v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání.



(3) Střední vzdělání s výučním listem získá žák úspěšným ukončením

vzdělávacího programu v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání nebo

vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání

s výučním listem (§ 84).



(4) Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením

vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia,

vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání,

vzdělávacího programu nástavbového studia (§ 83) v délce 2 let denní

formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro

získání středního vzdělání s maturitní zkouškou (§ 85).



(5) Vláda stanoví nařízením obory vzdělání, v nichž lze dosáhnout

středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem, jakož i

středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní

zkouškou a středního vzdělání s maturitní zkouškou, jejich návaznost na

učební a studijní obory podle předchozích právních předpisů a počet

žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku.



Přijímání ke vzdělávání ve střední škole



§ 59



Podmínky přijetí ke vzdělávání ve střední škole



(1) Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, kteří splnili

povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před

splněním povinné školní docházky, pokud tento zákon nestanoví jinak, a

kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním

vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.



(2) O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel

této školy.



§ 60



Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole



(1) Jednotlivá kola přijímacího řízení vyhlašuje ředitel školy způsobem

stanoveným prováděcím právním předpisem. Počet kol přijímacího řízení

není omezen. Pro přijímání do prvního ročníku střední školy je povinen

ředitel školy vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení. Termín

pro první kolo přijímacího řízení je stanoven prováděcím právním

předpisem.



(2) V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání

přijímací zkoušky. Přijímací zkouška je způsob ověření předpokladů

uchazeče, jejíž obsah a formu stanoví ředitel školy v souladu s

rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání. V takovém případě

pro první kolo přijímacího řízení stanoví ředitel školy nejméně dva

termíny pro konání přijímací zkoušky. Zaměření a náročnost přijímacích

zkoušek konaných v různých termínech prvního kola přijímacího řízení a

způsob hodnocení výsledků dosažených při přijímacích zkouškách, musí

umožnit stanovení celkového pořadí úspěšnosti uchazečů ke vzdělávání v

prvním kole přijímacího řízení. Rozhodne-li ředitel školy, že se

přijímací zkouška nekoná, informuje o tom uchazeče nebo zákonného

zástupce nezletilého uchazeče bez zbytečného odkladu.



(3) Pro přijímací řízení ředitel školy stanoví



a) jednotná kritéria pro všechny uchazeče přijímané v každém

jednotlivém kole přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a

formy vzdělávání pro daný školní rok; kritéria přijímacího řízení mohou

být stanovena odlišně podle obsahového zaměření školního vzdělávacího

programu,



b) předpokládaný počet přijímaných uchazečů do jednotlivých oborů

vzdělání a forem vzdělávání; pokud ředitel školy stanovil kritéria

přijímacího řízení podle obsahového zaměření školního vzdělávacího

programu, je při stanovování počtu přijímaných uchazečů oprávněn tuto

skutečnost zohlednit.



(4) Rozhodnutí o konání přijímací zkoušky, pokud o jejím konání v rámci

přijímacího řízení ředitel školy rozhodl, o termínech konání přijímací

zkoušky, o stanovených jednotlivých kritériích a předpokládaném počtu

přijímaných uchazečů zveřejní ředitel školy



a) pro první kolo přijímacího řízení pro obory vzdělání s talentovou

zkouškou do 30. října, pro ostatní obory vzdělání do 31. ledna,



b) pro další kola přijímacího řízení nejpozději k datu vyhlášení

příslušného kola přijímacího řízení.



Jednotlivá rozhodnutí ředitele školy musí být zveřejněna rovněž

způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(5) Přihlášky ke vzdělávání na střední škole pro první kolo přijímacího

řízení podává zletilý uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého

uchazeče řediteli příslušné střední školy, a to na tiskopisu

předepsaném ministerstvem a v termínu stanoveném v § 60b. U uchazečů s

nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v

nezbytných případech podat přihlášku ředitel příslušného zařízení pro

výkon ústavní nebo ochranné výchovy. O této skutečnosti musí ředitel

školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy

neodkladně informovat zákonného zástupce tohoto žáka.



(6) Součástí přihlášky jsou doklady stanovené prováděcím právním

předpisem a v případě nezletilého uchazeče také jeho souhlasné

vyjádření.



(7) Pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání může

uchazeč podat 2 přihlášky. Pro první kolo přijímacího řízení na jeden

obor vzdělání konané v rámci jedné školy, pokud v jeho rámci ředitel

školy rozhodne o konání přijímací zkoušky, nelze zkoušku vykonat ve

více různých termínech, ve kterých se přijímací zkouška koná.



(8) Přijímací zkouška pro první kolo přijímacího řízení, pokud je

ředitelem školy vyhlášena, se koná v termínu stanoveném prováděcím

právním předpisem. Pozvánku k přijímací zkoušce pro první kolo

přijímacího řízení do denní formy vzdělávání pro konkrétní termín

zasílá ředitel školy 14 dní před termínem konání přijímací zkoušky.



(9) Stejný termín pro konání přijímací zkoušky nebo talentové zkoušky v

jiném oboru vzdělání nebo jiné škole, do kterých uchazeč podal

přihlášku, není důvodem stanovení náhradního termínu konání přijímací

zkoušky nebo talentové zkoušky podle odstavce 12.



(10) Ředitel školy k naplnění předpokládaného stavu žáků může vyhlásit

další kola přijímacího řízení, přičemž postupuje obdobně jako v prvním

kole s výjimkou povinnosti stanovit 2 termíny přijímací zkoušky. Pro

další kola přijímacího řízení se přijímací zkouška koná v termínech

stanovených ředitelem školy, nejdříve však 14 dní po vyhlášení

příslušného kola přijímacího řízení. Pozvánku k přijímací zkoušce pro

další kola přijímacího řízení zasílá ředitel školy nejpozději 7

pracovních dnů před termínem konání přijímací zkoušky.



(11) Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací nebo talentové

zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast řádně písemně

omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro

přijímací nebo talentovou zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní

termín pro její vykonání. Přijímací nebo talentová zkouška v náhradním

termínu se koná nejpozději do 1 měsíce po termínu konání řádné

přijímací nebo talentové zkoušky.



(12) V odůvodněných případech může ředitel školy rozhodnout o

prodloužení doby konání přijímací nebo talentové zkoušky, a to na

následující pracovní dny, které bezprostředně navazují na termín

stanovený pro přijímací nebo talentovou zkoušku.



(13) V jednotlivých kolech přijímacího řízení hodnotí ředitel školy

uchazeče podle



a) hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání,



b) výsledků hodnocení dosaženém při talentové zkoušce, je-li stanovena,



c) výsledků hodnocení dosaženém při přijímací zkoušce, je-li stanovena,

a



d) dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a

zájmy uchazeče.



(14) Pokud plní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než kolik

lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení

přijímacího řízení.



(15) Předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole je

rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor

vzdělání, pokud je stanovena.



(16) Ředitel školy ukončí hodnocení uchazečů do 3 pracovních dnů po

termínu stanoveném pro přijímací zkoušky. Podle výsledků dosažených

jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy

jejich pořadí a zveřejní seznam přijatých uchazečů a nepřijatým

uchazečům nebo zákonným zástupcům nezletilých nepřijatých uchazečů

odešle rozhodnutí o nepřijetí.



(17) Pokud se přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení

nekoná, zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů a nepřijatým

uchazečům nebo zákonným zástupcům nezletilých nepřijatých uchazečů

odešle rozhodnutí o nepřijetí v termínu stanoveném prováděcím právním

předpisem pro přijímací zkoušky do oborů vzdělání v denní formě

vzdělávání bez talentové zkoušky.



(18) Rozhodnutí o nepřijetí ke vzděláváníí, které nelze doručit

uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče, se ukládá po

dobu 5 pracovních dnů, pak je považováno za doručené. Písemnost, kterou

nelze doručit, se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb,

pokud se doručuje jeho prostřednictvím.



(19) Odvolání uchazeče proti rozhodnutí ředitele školy o výsledku

přijímacího řízení lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů od doručení

rozhodnutí.



(20) Uchazeč, nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče, musí po

oznámení rozhodnutí potvrdit úmysl uchazeče vzdělávat se v dané střední

škole způsobem podle § 60a.



(21) Při přijímání do jiné formy vzdělávání se postupuje obdobně jako

při přijímání do denní formy vzdělávání.



(22) Pokud ředitel školy vyhlásí další kola přijímacího řízení, oznámí

neprodleně krajskému úřadu počet volných míst v jednotlivých oborech

vzdělání a formách vzdělávání. Krajský úřad neprodleně zveřejní přehled

středních škol s údaji o počtu volných míst v jednotlivých oborech

vzdělání a formách vzdělávání, a to i způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



§ 60a



Zápisový lístek



(1) K potvrzení úmyslu uchazeče stát se žákem příslušného oboru

vzdělání na dané střední škole slouží zápisový lístek. Toto ustanovení

se nevztahuje na studium podle § 83 až 85 a na vzdělávání podle § 25

odst. 2 písm. b) až e).



(2) Uchazeč, který je žákem základní školy, obdrží zápisový lístek na

této základní škole, a to nejpozději do 15. března, nebo do 30.

listopadu v případě, že podává přihlášku do oboru vzdělání s talentovou

zkouškou. V ostatních případech vydá na žádost uchazeče nebo jeho

zákonného zástupce zápisový lístek krajský úřad příslušný podle místa

trvalého pobytu uchazeče, u cizinců dle místa pobytu na území České

republiky, případně sídla školy, kam se uchazeč hlásí, pokud na území

České republiky nepobývá. Při vydávání zápisového lístku ověří krajský

úřad totožnost uchazeče nebo jeho zákonného zástupce.



(3) Každý uchazeč o vzdělávání ve střední škole, který se účastní

přijímacího řízení pro následující školní rok, obdrží jeden zápisový

lístek.



(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem



a) formu a obsah zápisového lístku,



b) způsob jejich evidence, a



c) podrobnosti o vydávání náhradních zápisových lístků.



(5) Zápisový lístek je potvrzen razítkem a podpisem odpovědného

pracovníka orgánu, který zápisový lístek vydal.



(6) Svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí uchazeč nebo

zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku

řediteli školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání, a to

nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Zápisový

lístek se také považuje za včas odevzdaný, pokud byl v této lhůtě

předán k přepravě provozovateli poštovních služeb. U uchazečů s

nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v

nezbytných případech potvrdit úmysl vzdělávat se ředitel příslušného

školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.



(7) Nepotvrdí-li uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče

odevzdáním zápisového lístku úmysl vzdělávat se ve střední škole podle

odstavce 6, zanikají posledním dnem lhůty podle odstavce 6 právní

účinky rozhodnutí o přijetí tohoto uchazeče ke vzdělávání v dané

střední škole. Zápisový lístek může uchazeč uplatnit jen jednou; to

neplatí v případě, že uchazeč chce uplatnit zápisový lístek na škole,

kde byl přijat na základě odvolání. Uchazeč může vzít zpět zápisový

lístek uplatněný v přijímacím řízení podle § 62 nebo § 88, pokud byl

následně přijat do oboru vzdělání, na který se nevztahuje § 62 ani §

88; na další postup uchazeče se použijí věty první a druhá.



§ 60b



Termíny podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení



(1) Uchazeč odevzdá přihlášku do denní formy vzdělávání řediteli

střední školy do 15. března, v případě přihlášky do oborů vzdělání s

talentovou zkouškou do 30. listopadu.



(2) Uchazeč, který se hlásí do jiné než denní formy vzdělávání, odevzdá

přihlášku řediteli střední školy do 20. března, v případě přihlášky do

oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu.



§ 61



Přijímání do prvního ročníku nižšího a vyššího stupně šestiletého a

osmiletého gymnázia



(1) Vzdělávání v šestiletém a osmiletém gymnáziu se člení na nižší

stupeň a vyšší stupeň. Nižší stupeň je tvořen prvními dvěma ročníky

šestiletého gymnázia nebo prvními čtyřmi ročníky osmiletého gymnázia.

Vyšší stupeň je tvořen posledními čtyřmi ročníky šestiletého a

osmiletého gymnázia.



(2) Do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia lze přijmout

uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí sedmý ročník

základní školy nebo druhý ročník nižšího stupně osmiletého gymnázia

nebo druhý ročník osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, do

prvního ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia uchazeče, kteří v

daném školním roce úspěšně ukončí pátý ročník základní školy. Do

prvního ročníku vyššího stupně gymnázia postupují žáci, kteří úspěšně

ukončili nižší stupeň šestiletého nebo osmiletého gymnázia.



(3) Při přijímacím řízení do nižšího stupně šestiletého a osmiletého

gymnázia se postupuje obdobně podle § 60.



§ 62



Přijímání do oborů vzdělání s talentovou zkouškou



(1) V rámci přijímacího řízení do oboru vzdělání, v němž je jako

součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem

talentová zkouška, vyhlásí ředitel školy přijímací řízení v termínu

stanoveném prováděcím právním předpisem.



(2) Po vyhodnocení výsledků talentové zkoušky zašle ředitel školy

uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče sdělení o

výsledku talentové zkoušky, a to nejpozději do 20. ledna. Pokud uchazeč

vykoná talentovou zkoušku úspěšně, pokračuje v přijímacím řízení.

Ředitel školy zveřejní seznam přijatých uchazečů a vydá rozhodnutí o

nepřijetí uchazeče do 15. února. V případě konání zkoušky v náhradním

termínu, neplatí termín pro sdělení výsledku talentové zkoušky podle

věty třetí.



(3) Podáním přihlášky podle odstavce 1 není dotčeno právo uchazeče

podat přihlášku ke vzdělávání ve střední škole podle § 60.



(4) Při přijímacím řízení podle tohoto ustanovení se postupuje obdobně

podle § 60.



§ 63



Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve střední škole



Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku

vzdělávání ve střední škole. V rámci přijímacího řízení může ředitel

školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit

jako podmínku přijetí vykonání zkoušky, a určit její obsah, termín,

formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím

programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy

rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč

zařazen.



§ 64



Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti, postup a

termíny podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, včetně

dokladů, které jsou její součástí, další podrobnosti o organizaci,

náležitostech a průběhu přijímacího řízení, včetně termínů konání

přijímacích a talentových zkoušek, a o přijímání do vyššího než prvního

ročníku.



Organizace středního vzdělávání



§ 65



(1) Vzdělávání ve střední škole se člení na teoretické a praktické

vyučování a výchovu mimo vyučování, praktické vyučování se člení na

odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo uměleckou praxi a

sportovní přípravu, a to podle jednotlivých oborů vzdělání. Odborná

nebo umělecká praxe a sportovní příprava může být uskutečňována i v

období školních prázdnin po dobu stanovenou rámcovým vzdělávacím

programem.



(2) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských

zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které

mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a

uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a

podmínkách pro jeho konání.



(3) Na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku

práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při

práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a

další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.



Průběh středního vzdělávání



§ 66



(1) Uchazeč se stává žákem střední školy prvním dnem školního roku,

popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí.



(2) V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné

střední školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování

ročníku a uznání předchozího vzdělání podle § 70, a to na základě

písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka

je souhlas žáka.



(3) Ředitel školy může žákovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci

rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit

rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího

hodnocení.



(4) O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje

ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu

žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může

ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah,

termín a kritéria jejího hodnocení. Žák přestává být žákem školy, z níž

přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. O přijetí

žáka informuje ředitel školy bez zbytečného odkladu ředitele školy, z

níž žák přestoupil. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti

pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu,

řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.



(5) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku,

přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení

vzdělávání žák není žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení

vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání

přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku,

prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitel školy na žádost ukončí

přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu

závažné důvody.



(6) Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu

těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování probíhá na

pracovištích nebo na pracích zakázaných těhotným ženám a matkám do

konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle

lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.



(7) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a

který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen,

povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních

výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní

docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy.



§ 67



(1) Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen

doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3

kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti.



(2) Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních,

uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého

předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění

určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v

některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu

rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná

výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení

registrujícího lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z

něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.



(3) Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování

žáka z vyučování stanoví školní řád.



§ 68



(1) Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat

vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy.

Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce.

Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni doručení

tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o

zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.



(2) Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní

po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není

omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného

zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy

nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by

vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy

nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by

vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být

žákem školy.



(3) Žák, který po splnění povinné školní docházky nepostoupil do

vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného

školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal

opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu,

anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o

nepovolení opakování ročníku.



§ 69



Hodnocení výsledků vzdělávání žáků



(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze

žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.



(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno

klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu

hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.



(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do

slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí

odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo

zákonného zástupce nezletilého žáka.



(4) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí

příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených

školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák

nehodnotí. Hodnocení žáka v odborných předmětech, které stanoví rámcový

vzdělávací program v uměleckých oborech, se uskutečňuje po vykonání

komisionální zkoušky.



(5) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel

školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za

první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné

žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí

nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze

v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.



(6) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel

školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za

druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího

školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.



(7) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2

povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí

nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí,

koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného

školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky

jsou komisionální.



(8) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu

konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy

žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce

září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné

zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.



(9) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka

pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého

pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení

prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání

vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení

žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský

úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad

nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14

dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem

žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele

školy nebo krajského úřadu.



(10) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká

hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel

školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu výchovného zaměření

ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků

vzdělávání žáků podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto

pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní;

nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena,

výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení

žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele

školy nebo krajského úřadu.



(11) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání

opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle odstavce 9 na jiné

střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní

inspektor.



(12) Ustanovení tohoto paragrafu se přiměřeně vztahuje i na hodnocení

vzdělávání členěného do jiných ucelených částí učiva.



§ 70



Uznávání dosaženého vzdělání



Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka podle § 66, pokud je

doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem.

Částečné vzdělání žáka může ředitel školy uznat, pokud je doloženo

dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby

jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z

tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li

ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a

hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.



§ 71



Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o

organizaci a průběhu středního vzdělávání, teoretickém a praktickém

vyučování a výchově mimo vyučování, dále náležitosti smlouvy o obsahu,

rozsahu a podmínkách praktického vyučování, podrobnosti o hodnocení

výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech a podmínky uznávání

předchozího vzdělání.



HLAVA II



UKONČOVÁNÍ STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ



Způsoby ukončování středního vzdělávání



§ 72



(1) Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích

k dosažení středního vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem

o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce.



(2) Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích

k dosažení středního vzdělání s výučním listem se ukončuje závěrečnou

zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s výučním listem je

vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.



(3) Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích

k dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou se ukončuje

maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní

zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce.



(4) Vysvědčení o závěrečné zkoušce a vysvědčení o maturitní zkoušce

jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.



§ 73



Účelem závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky je ověřit, jak žáci

dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím

programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových

vědomostí a dovedností žáka, které jsou důležité pro jeho další

vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností.



Závěrečná zkouška



§ 74



(1) Závěrečná zkouška se skládá



a) v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním

listem, z písemné zkoušky a ústní zkoušky a praktické zkoušky z

odborného výcviku,



b) v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání, z

praktické zkoušky z odborných předmětů a teoretické zkoušky z odborných

předmětů.



(2) Žák může konat závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední

ročník středního vzdělávání.



(3) Termíny konání závěrečných zkoušek stanoví ředitel školy. V

závěrečných zkouškách podle odstavce 1 písm. a) škola využívá

jednotných zadání a související zkušební dokumentace. Tato zadání a

zkušební dokumentaci připravuje a školám zpřístupňuje ministerstvo nebo

právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem zpracováním jednotných

zadání závěrečných zkoušek a zkušební dokumentace. Škola je povinna

zabezpečit zadání a související dokumentaci proti jejich zneužití. Pro

závěrečné zkoušky podle odstavce 1 písm. b) stanoví témata, obsah,

formu a pojetí zkoušek ředitel školy.



(4) Před zahájením ústní zkoušky, popřípadě praktické zkoušky se žáci

neúčastní vyučování po dobu 4 vyučovacích dnů v termínu stanoveném

ředitelem školy.



(5) Závěrečná zkouška je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání

zkušební komise o hodnocení žáka; praktické zkoušky jsou neveřejné v

případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a

u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta.



(6) Závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. V případě, že

organizace či délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou

přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její předseda člena

zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh zkoušky.



(7) Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února příslušného

školního roku krajský úřad. Jmenování je platné pro zkoušky konané v

daném kalendářním roce. Krajský úřad může pro termín opravných zkoušek

a náhradních zkoušek omezit počet zkušebních komisí a určit žákovi v

dané škole jinou komisi, než před kterou konal nebo měl konat zkoušku v

řádném termínu; v takovém případě pozbývá platnosti jmenování předsedy

zkušební komise, před níž nebudou opravné zkoušky ani náhradní zkoušky

konány; o této skutečnosti informuje krajský úřad ředitele školy a

předsedu zkušební komise nejpozději do 30. června. Ostatní členy

zkušební komise jmenuje ředitel školy. V oborech vzdělání, v nichž se

dosahuje středního vzdělání s výučním listem, jmenuje ředitel školy

členem zkušební komise také odborníka z praxe.



(8) Předseda zkušební komise



a) má odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru a

vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let,



b) nesmí být v základním pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke

škole, na níž bude funkci vykonávat,



c) nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou zkoušku, v průběhu

jejich středního vzdělávání.



(9) Předseda zkušební komise



a) řídí práci zkušební komise a odpovídá za její činnost,



b) odpovídá za řádný průběh zkoušek a klasifikaci,



c) je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky v případě, že žák použil

nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil; o vyloučení

žáka ze zkoušky rozhodne předseda zkušební komise bezprostředně,



d) oznamuje žákovi hodnocení jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky.



(10) Zkušební komise rozhoduje o klasifikaci žáka z jednotlivých

zkoušek na návrh členů zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů

rozhoduje hlas předsedy zkušební komise.



§ 75



(1) Žák vykoná závěrečnou zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny

zkoušky, které jsou její součástí.



(2) V případě, že žák zkoušku, která je součástí závěrečné zkoušky,

vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z

každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost

řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky

předsedovi zkušební komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu

neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní

zkoušku v termínu stanoveném zkušební komisí. Nedodržení stanovené

lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout.

Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou

zkoušku.



(3) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, v němž

úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li žák závěrečnou zkoušku

v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl

vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy

nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen,

posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.



(4) Závěrečnou zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného

ukončení posledního ročníku vzdělávání.



§ 76



Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o pojetí,

obsahu a průběhu závěrečných zkoušek, termínech jejich konání,

stanovení předmětů, z nichž se závěrečná zkouška koná, složení zkušební

komise, způsobu hodnocení žáků a o opravných zkouškách a zkouškách v

náhradním termínu.



Maturitní zkouška



§ 77



Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá

střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě

části maturitní zkoušky.



§ 78



Společná část maturitní zkoušky



(1) Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou



a) český jazyk a literatura,



b) cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím

právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je

vyučován ve škole, jíž je žákem, a



c) matematika.



(2) Společná část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého

jazyka a literatury a druhé zkoušky, pro kterou si žák na přihlášce k

maturitní zkoušce zvolí jeden ze zkušebních předmětů uvedených v

odstavci 1 písm. b) a c).



(3) Zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a zkouška

ze zkušebního předmětu cizí jazyk se skládají z dílčích zkoušek

konaných



a) formou didaktického testu,



b) formou písemné práce a



c) ústní formou před zkušební maturitní komisí.



(4) Zkouška ze zkušebního předmětu matematika se koná formou

didaktického testu. Didaktickým testem se pro potřebu tohoto zákona

rozumí písemný test, který je jednotně zadáván a centrálně

vyhodnocován, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím

právním předpisem.



(5) Žák se může ve společné části dále přihlásit až ke dvěma nepovinným

zkouškám z předmětů podle odstavce 1 písm. b) a c).



§ 78a



(1) Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami

společné části maturitní zkoušky, stanoví ministerstvo v katalozích

požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen „katalog“)

pro příslušný zkušební předmět. Katalogy ministerstvo zveřejní vždy

nejpozději 24 měsíců před termínem konání zkoušek způsobem umožňujícím

dálkový přístup.



(2) Zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané

formou didaktického testu a písemné práce jsou neveřejné. Účast je

povolena žákům konajícím zkoušku, pedagogickému pracovníkovi pověřenému

funkcí zadavatele zkoušky (dále jen „zadavatel“), školnímu maturitnímu

komisaři (dále jen „komisař“), řediteli školy a školním inspektorům

České školní inspekce. V případě žáků se speciálními vzdělávacími

potřebami je povolena též účast osob zajišťujících asistenci nebo

službu tlumočení do znakového jazyka nebo do dalších komunikačních

systémů, a to za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.



(3) Dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané ústní formou

jsou veřejné.



(4) Dílčí zkoušky konané formou didaktického testu a ústní formou může

žák konat, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.



(5) Před konáním každé ze zkoušek společné části maturitní zkoušky je

žák povinen předložit zadavateli nebo předsedovi zkušební maturitní

komise svůj průkaz totožnosti opatřený fotografií. Nepředložení průkazu

totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti žáka, který jej

předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění žáka ke zkoušce. Důvody

nepřipuštění žáka ke zkoušce zaznamená zadavatel nebo předseda zkušební

maturitní komise v protokolu o maturitní zkoušce.



(6) Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně

vykoná všechny povinné zkoušky, ze kterých se skládá společná část

maturitní zkoušky.



§ 79



Profilová část maturitní zkoušky



(1) Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 2 nebo 3 povinných

zkoušek. Počet povinných zkoušek pro daný obor vzdělání stanoví rámcový

vzdělávací program. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem

národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka

národnostní menšiny.



(2) Žák může dále v rámci profilové části maturitní zkoušky konat

nejvýše 2 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky

stanovené ředitelem školy. Zvolené nepovinné zkoušky se uvedou v

přihlášce podle § 81 odst. 1.



(3) Ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem určí nabídku

povinných a nepovinných zkoušek podle rámcového a školního vzdělávacího

programu, včetně formy a témat těchto zkoušek, a zveřejní toto své

rozhodnutí na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem

umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 7 měsíců před konáním

první zkoušky profilové části maturitní zkoušky.



(4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají formou



a) vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní

komisí,



b) ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí,



c) písemné zkoušky,



d) praktické zkoušky, nebo



e) kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až d).



(5) Obhajobu maturitní práce podle odstavce 4 písm. a) a zkoušky konané

formou ústní zkoušky podle odstavce 4 písm. b) koná žák po úspěšném

ukončení posledního ročníku vzdělávání. Žák může konat profilovou část

maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní

zkoušky úspěšně.



(6) Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou zkoušek

konaných formou písemné zkoušky a jednání zkušební maturitní komise o

hodnocení žáka; zkoušky konané formou praktické zkoušky jsou neveřejné

v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce

a u zdravotnických oborů také z důvodu ochrany soukromí pacienta.



(7) Žák vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně

vykoná všechny povinné zkoušky, které jsou její součástí.



§ 80



Orgány zajišťující maturitní zkoušku



(1) Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu

společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a

evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo určuje obsah

zkoušek společné části maturitní zkoušky, k tomu vydává a zveřejňuje

katalogy. Ministerstvo je správcem^25) registru žáků přihlášených k

maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek. Registr obsahuje za

účelem identifikace žáka rodné číslo žáka, a nebylo-li rodné číslo

přiděleno, jméno a příjmení žáka a datum a místo jeho narození.



(2) Ministerstvo zřizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

(dále jen „Centrum“) jako státní příspěvkovou organizaci podle zákona o

majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích^4) a

podle § 169a.



(3) Centrum



a) připravuje katalogy a zadání zkoušek společné části maturitní

zkoušky,



b) zajišťuje výrobu zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a

jejich distribuci do škol,



c) označuje zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo jejich

částí za informace veřejně nepřístupné,



d) zajišťuje zpracování a centrální vyhodnocení výsledků zkoušek

společné části maturitní zkoušky, s výjimkou dílčích zkoušek konaných

formou písemné práce z českého jazyka a literatury a dílčích zkoušek

konaných formou ústní,



e) zajišťuje odbornou přípravu pedagogických pracovníků určených

ředitelem školy k odborné přípravě pro výkon funkce zadavatele,

komisaře nebo hodnotitele,



f) zajišťuje konání zkoušek ověřujících znalost právních předpisů

upravujících organizaci, obsah a průběh maturitní zkoušky,



g) vydává pedagogickým pracovníkům, kteří úspěšně vykonali zkoušku

podle písmene f), osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele,

komisaře nebo hodnotitele,



h) jmenuje komisaře a hodnotitele písemných prací z cizího jazyka a

odměňuje je,



i) je zpracovatelem^25a) registru podle odstavce 1,



j) je správcem^25) registru pedagogických pracovníků oprávněných k

výkonu funkce komisaře, zadavatele a hodnotitele; registr obsahuje také

rodná čísla pedagogických pracovníků, a nebylo-li rodné číslo

přiděleno, jméno a příjmení a datum a místo narození.



(4) Krajský úřad jmenuje na návrh ředitele školy předsedy zkušebních

maturitních komisí.



(5) Ředitel školy zejména



a) odpovídá za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve

škole,



b) jmenuje hodnotitele písemných prací z českého jazyka a literatury a

zadavatele,



c) jmenuje členy zkušební maturitní komise, vyjma jejího předsedy a



d) navrhuje pedagogické pracovníky, kteří by měli vykonat odbornou

přípravu pro výkon funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele podle

odstavce 3 písm. e).



§ 80a



(1) Dílčí zkouška konaná ústní formou a zkoušky profilové části

maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí. Zkušební

maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro

více tříd nebo více oborů vzdělání, pokud se žáci vzdělávají ve stejné

skupině oborů vzdělání. Členem zkušební maturitní komise jsou v případě

dílčí zkoušky společné části konané ústní formou také hodnotitelé

dílčích zkoušek konaných ústní formou. Členem zkušební maturitní komise

může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné

školy. Na zkušební maturitní komisi se vztahují ustanovení § 74 odst. 6

až 10 obdobně.



(2) Předseda zkušební maturitní komise zabezpečuje řádný průběh části

maturitní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí ve škole.



(3) Komisař zabezpečuje řádný průběh společné části maturitní zkoušky

ve škole, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou.



(4) Zadavatel zabezpečuje řádný průběh zkoušek společné části maturitní

zkoušky v učebně, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou,

včetně kontroly podmínek, za kterých byla v učebně, kde je zkouška

konána, povolena přítomnost osob, zajišťujících asistenční služby žákům

se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do

znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů. Zadavatel zadává

zkoušky společné části maturitní zkoušky, s výjimkou dílčích zkoušek

konaných ústní formou. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky,

a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání

těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o

vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně. Důvody

vyloučení žáka zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce.

Zadavatel je rovněž oprávněn vykázat z učebny osobu zajišťující

asistenční službu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo

službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních

systémů, a to v případě, že vážně nebo opakovaně porušila podmínky

stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiným způsobem vážně

narušila průběh zkoušek.



(5) Hodnotitelé písemných prací hodnotí dílčí zkoušky společné části

maturitní zkoušky konané formou písemné práce. Hodnotitel písemné práce

z cizího jazyka nesmí hodnotit písemné práce z cizího jazyka žáků

školy, v níž je pedagogickým pracovníkem.



(6) Hodnotitelem pro daný zkušební předmět, komisařem a zadavatelem

může být jmenován pouze ten, kdo v souladu se zákonem o pedagogických

pracovnících^2) splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických

pracovníků, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon dané

funkce v prováděcím právním předpisu a je držitelem platného osvědčení

o způsobilosti k výkonu dané funkce, vydaného Centrem.



§ 80b



Informace veřejně nepřístupné a povinnost zachovávat mlčenlivost



(1) Zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky a jednotlivé

zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), jakož i jeho jakákoli část, je

informací veřejně nepřístupnou od okamžiku, kdy je Centrum za takovou

informaci označí, až do okamžiku, kdy je postupem stanoveným v

prováděcím právním předpisu zveřejněno.



(2) Centrum dále může způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem

označit jako veřejně nepřístupné



a) informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací

veřejně nepřístupných podle odstavce 1,



b) informace o způsobu přípravy a výběru zadání zkoušek a dílčích

zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle §

113 odst. 2 písm. a), a to nejvýše do posledního dne příslušného

zkušebního období,



c) informace o procesech zajišťujících uložení a nakládání s

informacemi veřejně nepřístupnými, nebo



d) informace o tom, které osoby jsou oprávněné seznamovat se s

informacemi veřejně nepřístupnými, které osoby vytvářejí a provádějí

opatření k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných, podílejí

se na přípravě zadání zkoušek a dílčích zkoušek společné části

maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a)

nebo zajišťují nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými, a to

nejvýše do posledního dne příslušného zkušebního období.



(3) Centrum přijímá opatření nezbytná k tomu, aby informace označené

jako veřejně nepřístupné byly zpřístupněny výhradně osobám, které jsou

oprávněny se s nimi seznamovat.



(4) Zaměstnanci Centra, jakož i další fyzické osoby, které přijdou do

styku s informacemi veřejně nepřístupnými, jsou povinni zachovávat

mlčenlivost o těchto informacích a neumožnit přístup k těmto informacím

neoprávněným osobám.



(5) Povinnosti mlčenlivosti může zaměstnance Centra zprostit pouze

ředitel nebo vedoucí Centra, v případě ředitele nebo vedoucího Centra a

další fyzické osoby ministr školství, mládeže a tělovýchovy.



§ 81



Další podmínky konání maturitní zkoušky



(1) Žák koná maturitní zkoušku ve škole, jíž je žákem, na základě

přihlášky podané řediteli školy. Žák, který po podání přihlášky k

maturitní zkoušce přestoupí na jinou střední školu, koná společnou část

maturitní zkoušky ve škole stanovené Centrem. Koná-li žák zkoušku po

skončení školního roku, v němž měl řádně ukončit střední vzdělávání,

koná ji na základě přihlášky podané řediteli školy, ve které úspěšně

ukončil poslední ročník vzdělávání, přičemž dílčí zkoušky konané formou

didaktického testu a písemné práce koná ve škole stanovené Centrem.

Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek Centru, a to včetně

rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a

příjmení žáka a data a místa jeho narození.



(2) V případě, že žák povinnou zkoušku společné části nebo profilové

části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku,

a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal

neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Pokud se žák ke

zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3

pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat

náhradní zkoušku v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.

Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy

prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat

opravnou zkoušku. Koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná

pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal. Obdobně se

uznávají úspěšně vykonané části zkoušky při konání maturitní zkoušky

žákem, který nemohl tuto maturitní zkoušku dokončit v řádném termínu,

neboť neukončil úspěšně poslední ročník vzdělávání.



(3) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva

nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by

zkoušku vykonal neúspěšně.



(4) Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části

maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.



(5) Maturitní zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného

ukončení posledního ročníku vzdělávání ve střední škole.



(6) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou

vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích

právních předpisů, nekoná společnou část maturitní zkoušky. Ředitel

školy může žákovi uznat zkoušku profilové části maturitní zkoušky,

kterou již žák vykonal v předchozím vzdělávání, pokud je obsahově

srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole. Pokud se v

profilové části maturitní zkoušky konají 3 povinné zkoušky, může

ředitel školy stanovit, že za podmínek stanovených prováděcím právním

předpisem lze jednu povinnou zkoušku konanou z cizího jazyka nahradit

výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího

jazyka doložené jazykovým certifikátem. Totéž může ředitel stanovit za

podmínek stanovených prováděcím právním předpisem pro jednu nepovinnou

zkoušku profilové části maturitní zkoušky.



(7) Žákům náleží 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní

zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.



(8) Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají

právo skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v českém

jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky ze

zkušebního předmětu český jazyk a literatura, kterou skládají v českém

jazyce.



(9) Odlišným způsobem může být se souhlasem ministerstva ukončováno

vzdělávání podle vzdělávacích programů ve vybraných třídách osmiletých

nebo šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce

nebo ve školách zřízených na základě mezinárodní smlouvy, popřípadě se

souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato maturitní

zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák

vykoná také zkoušku ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura

společné části maturitní zkoušky.



(10) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně

vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části

maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června

roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.



(11) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem



a) termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení

zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla průběhu a způsob a

kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla

zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků ve

společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek

profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání

těchto zkoušek, podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části z cizího

jazyka výsledkem standardizované zkoušky doložené jazykovým

certifikátem, včetně prokazované úrovně znalosti cizího jazyka, termíny

a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla

pro opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané

formou písemné práce;



b) postup a termíny přípravy zadání zkoušek společné části maturitní

zkoušky, způsob označování zadání zkoušky společné části maturitní

zkoušky nebo jeho části za informaci veřejně nepřístupnou a postup

jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi

veřejně nepřístupnými, pravidla pro přípravu, organizaci a řízení

společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejich

průběhu a vyhodnocení výsledků, podrobnější vymezení činnosti orgánů a

fyzických osob zajišťujících maturitní zkoušky, vymezení předpokladů

pro výkon funkce zadavatele, hodnotitele a komisaře, obsah a formu

osvědčení k výkonu funkce zadavatele, hodnotitele nebo komisaře,

podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a

jmenování jejích členů a pravidla a termíny pro jmenování předsedů

zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a hodnotitelů a

pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí,

komisařů a hodnotitelů písemných prací;



c) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání

přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu,

termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, o

rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidencí podle § 80 odst. 1 a

3, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů

v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a způsobu

jejich zpracování a vydávání;



d) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků se zdravotním

postižením, zdravotním znevýhodněním a cizinců a konání maturitní

zkoušky v jazyce národnostní menšiny.



Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky



§ 82



(1) Každý, kdo konal



a) závěrečnou zkoušku,



b) maturitní zkoušku, kromě dílčí zkoušky společné části konané formou

didaktického testu, anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen,



může písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této

zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení. Krajský úřad rozhodne o žádosti ve

lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky

změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této

zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné

nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky;

v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Škola, v níž žák konal

maturitní zkoušku, Česká školní inspekce a Centrum při plnění úkolů

podle § 80 odst. 3 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování

žádosti. Opakování zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky společné části

maturitní zkoušky konané formou písemné práce se koná nejpozději do 15

dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou

jmenuje krajský úřad. Opakování dílčí zkoušky společné části maturitní

zkoušky konané formou písemné práce se koná v nejbližším možném

termínu, který stanoví prováděcí právní předpis.



(2) Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky konanou

formou didaktického testu, nebo byl z konání této zkoušky vyloučen,

může písemně požádat ministerstvo o přezkoumání výsledku této zkoušky

nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo

žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do

30 dnů ode dne doručení žádosti.



(3) Žádost podle odstavce 1 nebo 2 lze podat příslušnému správnímu

úřadu do 20 dnů od konce období stanoveného prováděcím právním

předpisem pro konání příslušné závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo v

případě dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky od konce

období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné

dílčí zkoušky.



(4) Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho

osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky.



HLAVA III



NÁSTAVBOVÉ STUDIUM A ZKRÁCENÉ STUDIUM PRO ZÍSKÁNÍ STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ S

VÝUČNÍM LISTEM A STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU



§ 83



Nástavbové studium



(1) Střední školy mohou organizovat nástavbové studium pro uchazeče,

kteří získali střední vzdělání s výučním listem v délce 3 let denní

formy vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje podle rámcového

vzdělávacího programu pro příslušný obor vzdělání. Návaznost oborů

vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia stanoví vláda

nařízením.



(2) Vzdělávání v nástavbovém studiu trvá 2 roky v denní formě

vzdělávání.



(3) V rámci přijímacího řízení do nástavbového studia může ředitel

školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu

stanoví v souladu se společným základem rámcových vzdělávacích programů

oborů vzdělání, na něž navazuje obor vzdělání nástavbového studia.



(4) Nástavbové studium se ukončuje maturitní zkouškou, dokladem je

vysvědčení o maturitní zkoušce. Žák, který úspěšně ukončí nástavbové

studium, získá střední vzdělání s maturitní zkouškou.



(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější

podmínky organizace vzdělávání v nástavbovém studiu.



§ 84



Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem



(1) Střední školy, které poskytují střední vzdělání s výučním listem v

daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru vzdělání uskutečňovat také

zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem pro

uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro

uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v jiném oboru

vzdělání. Zkrácené studium trvá 1 až 2 roky v denní formě vzdělávání;

délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání.



(2) V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání

přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým

vzdělávacím programem oboru vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí.



(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a

podmínky organizace zkráceného vzdělávání pro získání středního

vzdělání s výučním listem.



§ 85



Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou



(1) Střední školy, které poskytují střední vzdělání s maturitní

zkouškou v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru vzdělání

uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s

maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 1 až 2 roky v denní formě

vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru

vzdělání.



(2) Ke zkrácenému studiu pro získání středního vzdělání s maturitní

zkouškou se mohou hlásit uchazeči, kteří získali střední vzdělání s

maturitní zkouškou v jiném oboru vzdělání. V rámci přijímacího řízení

může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a

formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru

vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí.



(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a

podmínky organizace zkráceného vzdělávání pro získání středního

vzdělání s maturitní zkouškou.



ČÁST PÁTÁ



VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI



§ 86



Cíle vzdělávání v konzervatoři



Vzdělávání v konzervatoři rozvíjí znalosti, dovednosti a další

schopnosti žáka získané v základním a v základním uměleckém vzdělávání,

poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných

uměleckých nebo uměleckých a umělecko pedagogických činností v oborech

hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Vzdělávání v

konzervatoři vytváří dále předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský

život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.



§ 87



Stupně vzdělání v konzervatoři



(1) Úspěšným ukončením vzdělávacího programu v konzervatoři se dosahuje

těchto stupňů vzdělání



a) střední vzdělání s maturitní zkouškou,



b) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři.



(2) Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením

odpovídající části vzdělávacího programu v konzervatoři nejdříve po 4

letech v denní formě vzdělávání v šestiletém vzdělávacím programu nebo

po 8 letech v denní formě vzdělávání v osmiletém vzdělávacím programu.



(3) Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři získá žák úspěšným ukončením

šestiletého nebo osmiletého vzdělávacího programu.



§ 88



Přijímání ke vzdělávání v konzervatoři



(1) Ke vzdělávání do prvního ročníku šestiletého vzdělávacího programu

konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří splnili povinnou školní

docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním

povinné školní docházky, do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího

programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří úspěšně ukončili

pátý ročník základní školy, a kteří při přijímacím řízení splnili

podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a

zdravotní způsobilosti.



(2) Přijímací řízení ke vzdělávání v konzervatoři se koná formou

talentové zkoušky. Při organizaci talentové zkoušky se § 62 použije

obdobně.



§ 89



Ukončování vzdělávání v konzervatoři



(1) Vzdělávání v konzervatoři se zpravidla ukončuje absolutoriem v

konzervatoři. Dokladem je vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a

diplom absolventa konzervatoře. Označení absolventa konzervatoře, které

se uvádí za jménem, je "diplomovaný specialista", zkráceně "DiS.". Žáci

mohou ukončit vzdělávání také maturitní zkouškou, nejdříve však po

čtvrtém ročníku v případě šestiletého vzdělávacího programu

konzervatoře a po osmém ročníku v případě osmiletého vzdělávacího

programu konzervatoře.



(2) Vysvědčení o maturitní zkoušce a vysvědčení o absolutoriu v

konzervatoři jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně

vzdělání.



§ 90



Absolutorium v konzervatoři



(1) Účelem absolutoria v konzervatoři je ověřit, jak žáci dosáhli cílů

vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v

příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových dovedností,

vědomostí a postojů absolventa, které jsou důležité pro jeho další

vzdělávání nebo výkon povolání.



(2) Absolutorium v konzervatoři je komplexní odborná zkouška, která se

skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým

vzdělávacím programem, zkoušky z cizího jazyka, absolventské práce a

její obhajoby, absolventského výkonu z jednoho nebo dvou hlavních

oborů, popřípadě zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy, pokud tak

stanoví rámcový vzdělávací program. Absolutorium v konzervatoři pro

obor tanec se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů

stanovených rámcovým vzdělávacím programem, absolventské práce a její

obhajoby, absolventského výkonu a zkoušky z umělecko-pedagogické

přípravy. Obsah a termíny konání zkoušek stanoví ředitel školy.



(3) Žák může konat absolutorium v konzervatoři, pokud úspěšně ukončil

poslední ročník vzdělávání v příslušném oboru vzdělání a



a) v šestiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné

komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a dějin oboru nebo

maturitní zkoušku,



b) v osmiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné

komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka nebo

maturitní zkoušku.



(4) Žák, který ukončuje vzdělávání v konzervatoři absolutoriem bez

předchozího konání maturitní zkoušky, koná v termínu stanoveném

ředitelem školy závěrečnou komisionální zkoušku z předmětů podle

odstavce 3 ve školním roce, v němž byla výuka těchto předmětů ukončena,

nejpozději však do konce prvního pololetí následujícího školního roku.

Neprospěl-li žák u závěrečné komisionální zkoušky, stanoví zkušební

komise termín opravné zkoušky. Opravnou závěrečnou komisionální zkoušku

může žák konat nejvýše dvakrát. Předsedu a členy zkušební komise pro

závěrečnou komisionální zkoušku jmenuje ředitel školy.



(5) Absolutorium v konzervatoři se koná před zkušební komisí. Předsedu

zkušební komise jmenuje krajský úřad; předseda zkušební komise musí být

pedagogickým pracovníkem z jiné konzervatoře nebo vysoké školy, který

má odpovídající odbornou a pedagogickou způsobilost a nejméně pětiletou

umělecko-pedagogickou praxi. Místopředsedu a členy zkušební komise pro

absolutorium v konzervatoři jmenuje ředitel školy, místopředsedou je

jmenován pedagogický pracovník příslušné školy s nejméně pětiletou

pedagogickou praxí; členem komise musí být vedoucí absolventské práce,

vedoucí absolventského výkonu a oponent. Ustanovení § 74 odst. 9 a 10

se použije obdobně.



(6) Po dobu 5 vyučovacích dnů před zahájením absolutoria v konzervatoři

se žáci nezúčastňují vyučování, tato doba je určena pro přípravu na

absolutorium.



(7) Zkušební komise může žákovi povolit odklad závěrečné komisionální

zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři, popřípadě stanovit žákovi

termín náhradní zkoušky, pokud se z vážných důvodů nemohl ke konání

závěrečné komisionální zkoušky nebo absolutoria dostavit a do 3

pracovních dnů od konání zkoušky nebo absolutoria se písemně omluvil

předsedovi zkušební komise. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných

případech předseda zkušební komise prominout.



(8) Jestliže se žák nedostavil k závěrečné komisionální zkoušce nebo

absolutoriu bez řádné omluvy, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze

zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.



(9) Neprospěl-li žák ze zkoušky absolutoria v konzervatoři, popřípadě

neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku,

popřípadě opravnou obhajobu absolventské práce v termínu, který mu určí

zkušební komise. Opravnou zkoušku a opravnou obhajobu absolventské

práce je možno konat dvakrát.



(10) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně

vykonal absolutorium v konzervatoři. Nevykonal-li žák v určeném termínu

úspěšně absolutorium v konzervatoři a byla mu povolena opravná zkouška

nebo odklad zkoušky, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do 30.

června školního roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.



(11) Žák může vykonat absolutorium v konzervatoři nejpozději do 5 let

od ukončení posledního ročníku vzdělávání.



(12) Každý, kdo konal absolutorium v konzervatoři může požádat krajský

úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, o

přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky. Při přezkoumání se

postupuje obdobně podle § 82 odst. 1 a 4.



§ 91



(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější

podmínky průběhu, organizace a ukončování vzdělávání v konzervatoři.



(2) Na vzdělávání v konzervatoři a konzervatoř se vztahují ustanovení

tohoto zákona o středním vzdělávání a střední škole, pokud není

stanoveno jinak.



ČÁST ŠESTÁ



VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ



HLAVA I



CÍLE A STUPEŇ VYŠŠÍHO ODBORNÉHO VZDĚLÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ, JEHO

ORGANIZACE, PRŮBĚH A UKONČOVÁNÍ



§ 92



Cíle vyššího odborného vzdělávání a stupeň vzdělání



(1) Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti

studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné

vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností.



(2) Úspěšným ukončením příslušného akreditovaného vzdělávacího programu

se dosáhne stupně vyššího odborného vzdělání.



(3) Délka vyššího odborného vzdělávání v denní formě je 3 roky včetně

odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až 3,5 roku.



Přijímání ke vzdělávání ve vyšší odborné škole



§ 93



Podmínky přijetí ke vzdělávání ve vyšší odborné škole



(1) Ke vzdělávání ve vyšší odborné škole lze přijmout uchazeče, kteří

získali střední vzdělání s maturitní zkouškou a kteří při přijímacím

řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností,

vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.



(2) O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve vyšší odborné škole rozhoduje

ředitel této školy.



§ 94



Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole



(1) Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole

řediteli školy pro první kolo přijímacího řízení v termínu stanoveném

prováděcím právním předpisem. V přihlášce se vždy uvádí rodné číslo

uchazeče, bylo-li mu přiděleno.



(2) V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání

přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovými

vzdělávacími programy poskytujícími střední vzdělání s maturitní

zkouškou.



(3) Ředitel školy stanoví jednotná kritéria pro všechny uchazeče

přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení do příslušného oboru

a formy vzdělávání pro daný školní rok. V přijímacím řízení ředitel

školy hodnotí uchazeče podle



a) hodnocení znalostí uchazeče získaných ve středním vzdělávání a

vyjádřeném na vysvědčení ze střední školy,



b) výsledků přijímací zkoušky, je-li stanovena, a



c) dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a

zájmy uchazeče.



(4) Předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání ve vyšší odborné škole

je rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti pro daný obor

vzdělání.



(5) Ředitel školy zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však

dvouměsíčním, lhůtu pro podání přihlášky ke vzdělávání, doklady, které

jsou její součástí, kritéria hodnocení přijímacího řízení, termíny

konání přijímací zkoušky a její formu a rámcový obsah, je-li stanovena,

popřípadě další podmínky přijetí ke vzdělávání. Tyto skutečnosti musí

být zveřejněny na přístupném místě ve škole.



(6) Pokud splní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než kolik

lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledku hodnocení

přijímacího řízení.



(7) Ředitel školy zveřejní seznam přijatých uchazečů a vydá rozhodnutí

o nepřijetí uchazeče do 7 dnů po konání přijímací zkoušky nebo po

stanovení výsledků přijímacího řízení, pokud se přijímací zkouška

nekoná.



(8) Ředitel školy může po ukončení prvního kola přijímacího řízení

vyhlásit další kola přijímacího řízení k naplnění předpokládaného stavu

studentů.



§ 95



Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole



(1) Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku

vzdělávání ve vyšší odborné škole. V rámci přijímacího řízení může

ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání

stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a určit její obsah,

termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s akreditovaným

vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel

školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč

zařazen.



(2) V případě zdravotnických oborů může ředitel školy přijmout uchazeče

do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole pouze

v případě, že obsah předchozího vzdělávání uchazeče odpovídá obsahu

vzdělávání v těch ročnících, které student nebude absolvovat.



Organizace a průběh vyššího odborného vzdělávání



§ 96



(1) Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího

kalendářního roku. Školní rok se člení na dvě období. Zimní období trvá

od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31. srpna.



(2) Vyšší odborné vzdělávání obsahuje teoretickou přípravu a praktickou

přípravu. Praktická příprava se uskutečňuje formou praktického

vyučování ve škole nebo formou odborné praxe na pracovištích fyzických

nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s

daným oborem vzdělání a které mají se školou uzavřenou smlouvu o obsahu

a rozsahu odborné praxe a podmínkách pro její konání.



(3) Na studenty při praktické přípravě se vztahují ustanovení zákoníku

práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při

práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a

další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.



§ 97



(1) Uchazeč se stává studentem vyšší odborné školy dnem zápisu ke

vzdělávání. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vyšší odbornou

školou, nejpozději však do 31. října.



(2) Dokladem o vzdělávání ve vyšší odborné škole je výkaz o studiu. Do

výkazu o studiu se zapisují předměty nebo jiné ucelené části učiva

zvoleného oboru vzdělání a výsledky hodnocení studenta.



(3) V průběhu vyššího odborného vzdělávání se studentovi umožňuje

přestup do jiné vyšší odborné školy, změna oboru vzdělání, přerušení

vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání, a to na

základě písemné žádosti studenta.



(4) Ředitel školy může studentovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci

rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit

rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího

hodnocení.



(5) O přestupu studenta vyšší odborné školy do jiné vyšší odborné školy

rozhoduje ředitel školy, do které se student hlásí. V rámci rozhodování

o přestupu studenta, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru

vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její

obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.



(6) Ředitel školy může studentovi přerušit vzdělávání, a to na dobu

nejvýše 2 let. Po dobu přerušení vzdělávání student není studentem této

vyšší odborné školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje

student v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno. Se

souhlasem ředitele školy může student pokračovat ve vyšším ročníku,

prokáže-li odpovídající znalosti a praktické dovednosti a způsob jejich

získání. Ředitel školy na žádost studenta ukončí přerušení vzdělávání i

před uplynutím doby přerušení vzdělávání, nebrání-li tomu závažné

důvody.



(7) Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání studentce z důvodů

těhotenství a mateřství, jestliže praktická příprava probíhá na

pracovištích nebo ve formě prací zakázaných těhotným ženám a matkám do

konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle

lékařského posudku ohrožuje těhotenství studentky.



(8) Ředitel školy může studentovi, který nesplnil podmínky stanovené

akreditovaným vzdělávacím programem pro příslušný ročník, povolit

opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a

důvodů uvedených v žádosti.



§ 98



(1) Student může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení

doručeného řediteli školy. Student přestává být studentem vyšší odborné

školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy,

popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o

den pozdější.



(2) Jestliže se student neúčastní po dobu nejméně 20 vyučovacích dnů

vyučování a jeho neúčast není řádně omluvena, vyzve ho ředitel školy

písemně, aby neprodleně doložil důvody své nepřítomnosti; zároveň

upozorní, že jinak bude student posuzován, jako by vzdělávání zanechal.

Jestliže do 3 týdnů od doručení výzvy student do vyšší odborné školy

nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by

posledním dnem této lhůty vzdělávání zanechal; tímto dnem přestává být

studentem vyšší odborné školy.



§ 99



Hodnocení výsledků vzdělávání studentů



(1) Studenti jsou hodnoceni vždy za příslušné období. Předměty,

popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž student koná zkoušku, a

předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž je student

hodnocen jiným způsobem, stanoví akreditovaný vzdělávací program.

Zkoušky je možné opakovat dvakrát. V případě členění obsahu vzdělávání

do jiných ucelených částí učiva než předmětů se vydává studentovi

potvrzení o jejich absolvování.



(2) Do vyššího ročníku postoupí student, který úspěšně splnil podmínky

stanovené akreditovaným vzdělávacím programem pro příslušný ročník.



(3) V případě, že nelze studenta hodnotit ze závažných důvodů, určí

ředitel školy termín, do kterého má být hodnocení studenta ukončeno.

Hodnocení musí být ukončeno nejpozději do konce následujícího období.



§ 100



Uznávání dosaženého vzdělání



Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání studenta, pokud je

doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem.

Částečné vzdělání studenta může ředitel školy uznat, pokud je doloženo

dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby

jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud student znalosti z

tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li

ředitel školy dosažené vzdělání studenta, uvolní žáka zčásti nebo zcela

z vyučování a z hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.



Ukončování vyššího odborného vzdělávání



§ 101



Vyšší odborné vzdělávání se ukončuje absolutoriem. Dokladem o dosažení

vyššího odborného vzdělání je vysvědčení o absolutoriu a diplom

absolventa vyšší odborné školy. Označení absolventa vyšší odborné

školy, které se uvádí za jménem, je "diplomovaný specialista" (zkráceně

"DiS.").



§ 102



(1) Podmínkou pro absolutorium je úspěšné ukončení posledního ročníku

vzdělávání. Absolutorium se skládá ze zkoušky z odborných předmětů,

zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Absolventská

práce může být zpracována a obhajována společně několika studenty; i v

tomto případě jsou studenti hodnoceni jednotlivě. Absolventská práce a

její obhajoba může obsahovat též část ověřující praktické dovednosti.



(2) Ředitel školy vyhlašuje nejméně 1 řádný termín absolutoria ve

školním roce.



(3) Absolutorium se koná před zkušební komisí a je veřejné s výjimkou

jednání zkušební komise o hodnocení studenta.



(4) Zkušební komise má stálé a další členy, předsedou je pedagogický

pracovník z jiné vyšší odborné školy nebo vysoké školy. Stálými členy

jsou předseda, místopředseda a vedoucí učitel studijní skupiny. Dalšími

členy jsou učitel příslušného předmětu, přísedící, který vyučuje daný

předmět, vedoucí absolventské práce a oponent. Členem zkušební komise

může být jmenován také odborník z praxe. Předsedu komise jmenuje

krajský úřad, ostatní členy komise ředitel školy. Ustanovení § 74 odst.

9 a 10 se použije obdobně.



(5) Neprospěl-li student z některé zkoušky nebo neobhájil-li

absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku z této zkoušky nebo

obhájit absolventskou práci do 6 měsíců od řádného termínu absolutoria.

Opravnou zkoušku nebo opravnou obhajobu absolventské práce je možné

konat nejvýše dvakrát, a to v termínu stanoveném zkušební komisí.



(6) Pokud se student ke zkoušce nebo obhajobě nedostaví a svou

nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání

zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekonal absolutorium z důvodu

neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní

zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda

zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo

studenta konat opravnou zkoušku.



(7) Student přestává být studentem vyšší odborné školy dnem

následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium. Nevykonal-li

student úspěšně absolutorium v případě vzdělávacího programu v délce 3

roky v řádném termínu, přestává být studentem školy 30. června roku, v

němž měl vzdělávání řádně ukončit, v případě vzdělávacího programu v

délce 3,5 roku přestává být studentem školy 31. ledna roku, v němž měl

vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se student ke zkoušce nebo obhajobě

bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze

zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku nebo obhajobu vykonal

neúspěšně.



(8) Absolutorium lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení

posledního ročníku vzdělávání.



(9) Každý, kdo konal zkoušku absolutoria nebo obhajobu absolventské

práce, může do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky,

požádat krajský úřad o přezkoumání jejího průběhu a výsledku. Při

přezkoumání se postupuje obdobně podle § 82 odst. 1 a 4.



§ 103



Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o

organizaci, náležitostech a průběhu přijímacího řízení ke vzdělávání ve

vyšších odborných školách, včetně termínů konání přijímacích zkoušek, a

o přijímání do vyššího než prvního ročníku, podrobnosti o organizaci a

průběhu vyššího odborného vzdělávání, podmínky konání odborné praxe a

náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe,

pravidla pro hodnocení studentů, pro uznávání předchozího vzdělání a

podrobnější podmínky o ukončování vyššího odborného vzdělávání

absolutoriem.



HLAVA II



AKREDITACE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU



§ 104



(1) Vzdělávací program v příslušném oboru vzdělání pro jednotlivou

vyšší odbornou školu podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo; v

případě vzdělávacího programu zdravotnického zaměření s předchozím

souhlasem Ministerstva zdravotnictví a v případě vzdělávacího programu

v oblasti bezpečnostních služeb s předchozím souhlasem Ministerstva

vnitra a v případě vzdělávacího programu zaměřeného na přípravu k

výkonu regulovaného povolání též s předchozím stanoviskem příslušného

uznávacího orgánu^1), zda absolventi budou připraveni odpovídajícím

způsobem k výkonu tohoto povolání.



(2) Je-li vzdělávací program akreditován a zapsán pro příslušnou vyšší

odbornou školu do školského rejstříku, lze ke vzdělávání v tomto

programu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky a přiznávat označení

absolventa vyšší odborné školy.



§ 105



(1) Žádost o akreditaci vzdělávacího programu se podává ministerstvu.

Ministerstvo žádost neprodleně postoupí Akreditační komisi pro vyšší

odborné vzdělávání (dále jen "Akreditační komise"). Akreditační komise

posoudí vzdělávací program z obsahového a odborného hlediska a do 120

dnů ode dne, kdy jí byla žádost doručena, sdělí ministerstvu

stanovisko.



(2) Ministerstvo rozhodne o akreditaci vzdělávacího programu do 30 dnů

od obdržení stanoviska Akreditační komise.



(3) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže



a) vzdělávací program nesplňuje náležitosti uvedené v § 6 odst. 1,



b) vzdělávací program není z hlediska obsahu v souladu s cíli a

zásadami stanovenými tímto zákonem.



(4) Ministerstvo akreditaci neudělí též v případě, že Akreditační

komise vydala k žádosti o akreditaci vzdělávacího programu nesouhlasné

stanovisko.



(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah písemné

žádosti o akreditaci vzdělávacího programu.



§ 106



(1) Akreditace vzdělávacího programu se uděluje na dobu rovnající se

nejvýše dvojnásobku délky vzdělávání v denní formě studia. Platnost

akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení

platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 105.



(2) Během uskutečňování akreditovaného vzdělávacího programu může vyšší

odborná škola požádat o akreditaci změny vzdělávacího programu.



(3) Akreditace vzdělávacího programu zaniká výmazem příslušného oboru

vzdělání ze školského rejstříku.



§ 107



Akreditační komise



(1) Akreditační komise vydává stanoviska k vzdělávacím programům v

rámci řízení o akreditaci, a dále posuzuje i jiné záležitosti týkající

se vyššího odborného vzdělávání, které jí předloží ministr školství,

mládeže a tělovýchovy.



(2) Akreditační komise má dvacet jedna členů. Členy akreditační komise

jmenuje a odvolává ministr školství, mládeže a tělovýchovy z odborníků

z vysokých škol, vyšších odborných škol a z praxe.



(3) Členové Akreditační komise jsou jmenováni na dobu 6 let; jmenováni

mohou být nejvýše na dvě po sobě jdoucí funkční období.



(4) Členové Akreditační komise jsou při výkonu své funkce nezávislí.



(5) Vnitřní organizaci, způsob jednání Akreditační komise a důvody pro

odvolání jejího člena upraví statut Akreditační komise, který vydá

ministerstvo. Ministerstvo může měnit statut Akreditační komise jen po

projednání s Akreditační komisí. Statut Akreditační komise a jeho změny

ministerstvo zveřejní ve Věstníku.



(6) Činnost Akreditační komise materiálně, organizačně a finančně

zabezpečuje ministerstvo.



ČÁST SEDMÁ



UZNÁVÁNÍ ZAHRANIČNÍHO VZDĚLÁNÍ



§ 108



(1) Absolvent zahraniční školy, který získal doklad o dosažení

základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání (dále jen

„zahraniční vysvědčení“), může požádat krajský úřad příslušný podle

místa pobytu žadatele o



a) vydání osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v

České republice, nebo



b) rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v České

republice (dále jen „nostrifikace“).



(2) Osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České

republice vydá na základě žádosti, obsahující v příloze originál

zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii, krajský úřad v

případech, kdy je Česká republika na základě svých mezinárodních

závazků zavázána dané zahraniční vysvědčení uznat za rovnocenné s

dokladem o vzdělání vydaným v České republice. Pokud ze zahraničního

vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovaných předmětů, předloží

žadatel také rámcový obsah vzdělávání v oboru, v němž dosažené

vzdělávání získal.



(3) Pokud Česká republika není vázána mezinárodní smlouvou uznat dané

zahraniční vysvědčení za rovnocenné s dokladem o vzdělání vydaným v

České republice, krajský úřad rozhoduje o nostrifikaci na základě

žádosti obsahující v příloze



a) originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii,



b) doklad o obsahu a rozsahu vzdělávání absolvovaného v zahraniční

škole,



c) doklad o skutečnosti, že škola je uznána státem, podle jehož

právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, za součást jeho

vzdělávací soustavy, pokud ze zahraničního vysvědčení tato skutečnost

nevyplývá.



(4) Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,

nestanoví jinak, pravost podpisů a otisků razítek na originálech

zahraničních vysvědčení a skutečnost, že škola je uznána státem, podle

jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, musí být ověřena

příslušným zastupitelským úřadem České republiky a dále ministerstvem

zahraničních věcí státu, podle jehož právního řádu bylo zahraniční

vysvědčení vydáno, popřípadě notářem působícím na území takového státu.

K žádosti se současně připojí úředně ověřený překlad dokladů uvedených

v odstavci 2 nebo 3 do českého jazyka, vyhotovený tlumočníkem zapsaným

v České republice do seznamu znalců a tlumočníků^26c). V případě

dokladu vyhotoveného ve slovenském jazyce se překlad do českého jazyka

nevyžaduje. V případě zahraniční školy nezapsané do školského rejstříku

a zřízené na území České republiky cizím státem, právnickou osobou se

sídlem mimo území České republiky nebo cizím státním občanem, v níž

ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní

docházky, se doklad podle odstavce 3 písm. c) a ověření podle věty

první nepožaduje.



(5) V případě, že krajský úřad v rámci řízení o nostrifikaci zjistí, že

obsah a rozsah vzdělávání absolvovaného v zahraniční škole se v

porovnání se vzděláváním podle obdobného rámcového vzdělávacího

programu v České republice podstatně odlišuje, žádost zamítne. V

případě, že se obsah a rozsah vzdělávání v zahraniční škole odlišuje

zčásti nebo žadatel nemůže splnit požadavky uvedené v odstavci 3 písm.

b) nebo v odstavci 4, nařídí krajský úřad usnesením nostrifikační

zkoušku; od vydání usnesení do termínu stanoveného pro konání

nostrifikační zkoušky neběží lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci.

Krajský úřad žádost o nostrifikaci zamítne také v případě, že žadatel

nevykoná nostrifikační zkoušku úspěšně. Žadatel, který není státním

občanem České republiky, nekoná nostrifikační zkoušku z předmětu český

jazyk a literatura.



(6) K odlišnostem v obsahu a rozsahu vzdělávání podle odstavce 5 se

nepřihlíží, pokud bylo zahraniční vysvědčení vydané podle právního řádu

členského státu Evropské unie a pokud jsou výstupy absolvovaného

vzdělání srovnatelné s výstupy vzdělávání podle tohoto zákona na

základě standardů používaných v Evropské unii. V takovém případě se

žádosti o nostrifikaci vyhoví. Žádosti se vyhoví také tehdy, pokud

zahraniční vysvědčení vydané podle právního řádu členského státu

Evropské unie je v příslušném členském státu považováno za doklad

opravňující žadatele k přístupu k vysokoškolskému studiu.



(7) Ministerstvo vede seznam řízení o žádostech podle odstavce 1.

Krajské úřady vkládají do seznamu údaje v tomto rozsahu:



a) jméno, příjmení a datum narození žadatele,



b) označení zahraničního vysvědčení, jehož se žádost týká, včetně názvu

a sídla školy, která je vydala, a označení státu, podle jehož právního

řádu bylo vydáno,



c) údaje o výsledku řízení o uznání rovnocennosti nebo o nostrifikaci s

uvedením správního orgánu, který osvědčení nebo rozhodnutí vydal, a

spisové značky, pod kterou je osvědčení nebo rozhodnutí vedeno.



(8) Údaje ze seznamu podle odstavce 6 poskytne ministerstvo na žádost

krajskému úřadu a pro účely přijímacího řízení vysoké škole nebo vyšší

odborné škole.



§ 108a



(1) Ministerstvo vydává na základě žádosti, obsahující v příloze

originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii,

osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České

republice absolventům evropské školy.



(2) Ministerstvo rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení,

které bylo vydáno zahraniční školou se vzdělávacím programem, který je

uskutečňován v dohodě s ministerstvem. Ustanovení § 108 odst. 3 až 6 se

použijí obdobně, doklad podle § 108 odst. 3 písm. b) a c) a ověření

podle § 108 odst. 4 věty první se nevyžaduje.



(3) Ministerstvo vnitra vydává osvědčení o uznání rovnocennosti a

rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení v oblasti činnosti

policie a požární ochrany. Ministerstvo obrany vydává osvědčení o

uznání rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení

v oblasti vojenství.



(4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském

státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo

doplňkové ochrany11) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních

závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo

osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu

uvedeného v § 108 odst. 1 až 3 a ověření podle § 108 odst. 4 nahradit

čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných

takovýmto dokladem nebo ověřením26d). V případě pochybnosti o dosaženém

vzdělání nařídí krajský úřad žadateli nostrifikační zkoušku.



(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky uznání

rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami,

podmínky organizace nostrifikační zkoušky, složení komise pro vykonání

nostrifikační zkoušky a pravidla jejího rozhodování.



ČÁST OSMÁ



ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ, JAZYKOVÉ A ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ



§ 109



Základní umělecké vzdělávání



(1) Základní umělecké vzdělávání poskytuje základy vzdělání v

jednotlivých uměleckých oborech. Základní umělecké vzdělávání se

uskutečňuje v základní umělecké škole. Základní umělecká škola

připravuje také pro vzdělávání ve středních školách uměleckého zaměření

a v konzervatořích, popřípadě pro studium na vysokých školách s

uměleckým nebo pedagogickým zaměřením.



(2) Základní umělecká škola organizuje přípravné studium, základní

studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin

a studium pro dospělé.



§ 110



Jazykové vzdělávání



(1) Jazykové vzdělávání poskytuje jazykové vzdělání v cizích jazycích.

V případě vzdělávání cizinců se za cizí jazyk považuje také jazyk

český. Jazykové vzdělávání podle tohoto zákona se uskutečňuje v

jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.



(2) Vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky může

být ukončeno státní jazykovou zkouškou základní, státní jazykovou

zkouškou všeobecnou a státní jazykovou zkouškou speciální. Státní

jazykové zkoušky lze vykonat i bez předchozího vzdělávání v jazykové

škole s právem státní jazykové zkoušky. Dokladem o úspěšně vykonané

státní jazykové zkoušce je vysvědčení o státní jazykové zkoušce.



(3) Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné a z části

ústní. Ministerstvo určuje zadání písemné části zkoušky a stanovuje

termíny konání zkoušek.



(4) Státní jazykové zkoušky v jednotlivých jazycích se konají před

zkušební komisí. Předsedu komise pro státní jazykové zkoušky jmenuje

krajský úřad, předsedy zkušebních komisí pro jednotlivé jazyky a další

členy komisí jmenuje ředitel školy. Předsedou komise pro státní

jazykové zkoušky a zkušební komise pro jednotlivé jazyky může být ten,

kdo má příslušnou odbornou kvalifikaci a vykonával přímou pedagogickou

činnost nejméně 5 let.



§ 111



Zájmové vzdělávání



(1) Zájmové vzdělávání poskytuje účastníkům naplnění volného času

zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Zájmové vzdělávání se

uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve

střediscích volného času, školních družinách a školních klubech.



(2) Střediska volného času se dále podílejí na další péči o nadané

děti, žáky a studenty a ve spolupráci se školami a dalšími institucemi

rovněž na organizaci soutěží a přehlídek dětí a žáků.



§ 112



Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky

a náležitosti přijímání do základního uměleckého vzdělávání, jazykového

a zájmového vzdělávání, jejich obsahu, rozsahu, organizace, hodnocení a

ukončování, podmínky ukončování jazykového vzdělávání státní jazykovou

zkouškou, obsah a rozsah státních jazykových zkoušek a jejich zkušební

řád, uznávání předchozího vzdělání pro účely konání státních jazykových

zkoušek a výši úplaty za tyto zkoušky, a stanoví organizaci zájmového

vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a podmínky

organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání.



ČÁST DEVÁTÁ



DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLÁCH



§ 113



Jednotlivá zkouška



(1) V rámci dalšího vzdělávání může každý, kdo získal alespoň základní

vzdělání a není žákem střední školy, konat za podmínek stanovených v

odstavcích 2 až 7 ve střední nebo vyšší odborné škole jednotlivou

zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá závěrečné zkoušce,

absolutoriu, zkoušce profilové části maturitní zkoušky z příslušného

zkušebního předmětu nebo zkoušce společné části maturitní zkoušky z

příslušného zkušebního předmětu, uskutečňované v dané škole.



(2) Jednotlivou zkoušku lze konat na základě přihlášky podané



a) řediteli Centra, pokud uchazeč hodlá konat jednotlivou zkoušku

odpovídající obsahem a formou zkoušce společné části maturitní zkoušky;



b) řediteli školy podle odstavce 1 v ostatních případech; ředitel školy

sdělí uchazeči písemně nejpozději do 20 dnů po obdržení přihlášky, zda

může požadovanou zkoušku konat.



Přihláška obsahuje rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno, jinak

datum a místo jeho narození.



(3) Na konání, organizaci, průběh a hodnocení jednotlivé zkoušky, která

svým obsahem a formou odpovídá



a) závěrečné zkoušce, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona

upravující závěrečnou zkoušku,



b) absolutoriu, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující

absolutorium,



c) zkoušce maturitní zkoušky, se obdobně použijí ustanovení tohoto

zákona upravující maturitní zkoušku s výjimkou:



1. jmenování předsedy zkušební maturitní komise; předsedu jmenuje v

případech podle odstavce 2 písm. a) ředitel Centra, v případech podle

odstavce 2 písm. b) je předsedou ředitel školy nebo ředitelem pověřený

pedagogický pracovník;



2. termínů konání jednotlivé zkoušky, které v souladu s prováděcím

právním předpisem stanovuje a zveřejňuje v případech podle odstavce 2

písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy.



(4) Jednotlivá zkouška podle odstavce 2 písm. a) se koná ve škole,

kterou určí Centrum. Před konáním jednotlivé zkoušky je uchazeč povinen

prokázat se řediteli školy průkazem totožnosti opatřeným fotografií.

Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti

uchazeče, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění

uchazeče ke zkoušce.



(5) Pokud se jedná o praktickou zkoušku z odborného výcviku nebo z

odborných předmětů závěrečné zkoušky nebo o zkoušku maturitní zkoušky

konanou formou praktické zkoušky, je podmínkou konání jednotlivé

zkoušky podle odstavce 1 absolvování praktického vyučování v rozsahu

stanoveném rámcovým vzdělávacím programem. Absolvování praktického

vyučování může ředitel školy zčásti nebo zcela prominout, pokud uchazeč

prokáže odpovídající praxi v činnosti, která je předmětem praktického

vyučování.



(6) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy

vyrozumí uchazeče o výsledku jednotlivé zkoušky do 20 pracovních dnů

ode dne konání zkoušky.



(7) Pokud uchazeč jednotlivou zkoušku nevykoná úspěšně, může zkoušku

opakovat nejvýše dvakrát, a to vždy nejdříve po uplynutí 1 roku od

předchozího konání zkoušky. Podmínkou je podání přihlášky podle

odstavce 2.



(8) Dokladem o úspěšném vykonání jednotlivé zkoušky je osvědčení o

jednotlivé zkoušce, které vydává v případech podle odstavce 2 písm. a)

Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) škola. Úspěšným

vykonáním jednotlivé zkoušky se nezíská stupeň vzdělání a v případě

jednotlivé zkoušky zdravotnického oboru vzdělání ani způsobilost k

výkonu zdravotnického povolání.



§ 113a



nadpis vypuštěn



(1) Vykonání jednotlivých zkoušek se poskytuje za úplatu, která je v

případě podle § 113 odst. 2 písm. a) příjmem Centra, v ostatních

případech příjmem právnické osoby vykonávající činnost školy. Právnická

osoba vykonávající činnost školy, v níž se konala zkouška podle § 113

odst. 2 písm. a), má nárok na poskytnutí finančních prostředků ze

státního rozpočtu ve výši odpovídající podílu z úplaty za danou zkoušku

stanovenému prováděcím právním předpisem.



(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem pravidla

stanovení a zveřejnění termínů konání jednotlivé zkoušky, formu, obsah

a termíny podání přihlášky k vykonání jednotlivé zkoušky, formu a obsah

dokumentace a osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky, a dále nejvyšší

možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. a), nejvyšší možnou

úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. b) konanou ve škole

zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a podíl z úplaty za

zkoušku pro účely poskytnutí finančních prostředků státního rozpočtu

právnické osobě vykonávající činnost školy podle odstavce 1 věty druhé.



§ 113b



Uznávání dalšího vzdělání a částečného vzdělání



(1) Osvědčení o získání profesní kvalifikace, vydané podle zvláštního

právního předpisu^26a), se pro účely § 63 považuje za doklad o

předchozím vzdělávání.



(2) Osvědčení o získání profesní kvalifikace, vydané podle zvláštního

právního předpisu^26a), se pro účely § 70 považuje za doklad o

částečném vzdělání žáka.



§ 113c



Vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v

konzervatoři



(1) Osoba s alespoň základním vzděláním, která podle zvláštního

právního předpisu^26a) získala profesní kvalifikace potvrzující ve svém

souhrnu získání všech odborných způsobilostí stanovených podle Národní

soustavy kvalifikací k řádnému výkonu všech pracovních činností

vykonávaných v rámci určitého povolání, může, i bez předchozího

vzdělávání ve střední škole nebo konzervatoři a bez předchozího

úspěšného vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí

učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem příslušného

oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání, získat stupeň vzdělání

úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo

absolutoria v konzervatoři v odpovídajícím oboru vzdělání. Ředitel

školy s odpovídajícím oborem vzdělání umožní, na základě žádosti osoby

uvedené ve větě prvé, této osobě vykonání závěrečné zkoušky, maturitní

zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v jím určeném termínu. V

případě dílčích zkoušek konaných ústní formou a zkoušek společné části

maturitní zkoušky koná žák zkoušky v termínech stanovených prováděcím

právním předpisem.



(2) Osoba uvedená v odstavci 1 může závěrečnou zkoušku, maturitní

zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři konat, i pokud není žákem

příslušné školy. V takovém případě zkoušku koná za obdobných podmínek,

jako kdyby byla žákem školy. Nejedná-li se o školu zřízenou státem,

krajem, svazkem obcí nebo obcí, může ředitel školy podmínit možnost

vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v

konzervatoři zaplacením úplaty ve výši jím stanovené; úplata je příjmem

právnické osoby, která vykonává činnost dané školy.



(3) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na obory vzdělání, v rámci kterých se

získává způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního

právního předpisu^26b).



§ 113d



Stupeň vzdělání lze bez předchozího vzdělávání ve střední nebo vyšší

odborné škole získat po úspěšném vykonání zkoušek ze všech předmětů či

jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím

programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru

vzdělání za všechny ročníky vzdělávání a úspěšným vykonáním závěrečné

zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria podle tohoto zákona.



§ 114



Odborné kursy, kursy jednotlivých předmětů, pomaturitní specializační

kursy



(1) Právnické osoby a organizační složky státu nebo jejich součásti,

které vykonávají činnost středních nebo vyšších odborných škol, mohou

vedle vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3

uskutečňovat odborné kursy, kursy jednotlivých předmětů nebo jiných

ucelených částí učiva nebo pomaturitní specializační kursy.



(2) Odborné kursy a kursy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených

částí učiva ve střední nebo vyšší odborné škole jsou určeny k doplnění

všeobecných i odborných vědomostí a dovedností potřebných pro výkon

povolání a pracovních činností.



(3) Pomaturitní specializační kursy jsou určeny k získání speciálních

teoretických i praktických vědomostí a dovedností, které navazují svým

odborným zaměřením na dříve ukončené vzdělávání a rozšiřují kvalifikaci

pro výkon povolání nebo pracovních činností.



(4) Kursy podle odstavce 1 neposkytují stupeň vzdělání a lze je

poskytovat za úplatu. Dokladem o úspěšném ukončení kursu podle odstavce

1 je osvědčení.



(5) Účastníci vzdělávání podle odstavce 1 nejsou žáky nebo studenty

dané školy.



(6) Rekvalifikace mimo soustavu oborů vzdělání se uskutečňují podle

zvláštních právních předpisů,^27) další vzdělávání pro výkon

zdravotnických povolání se uskutečňuje podle zvláštních právních

předpisů v působnosti Ministerstva zdravotnictví^28) a další vzdělávání

pro výkon zemědělských povolání a činností se uskutečňuje podle

zvláštních právních předpisů v působnosti Ministerstva zemědělství^58).



(7) Ministerstvo vnitra ve své působnosti a Ministerstvo obrany ve své

působnosti mohou vyhláškou stanovit podmínky pořádání odborných kursů,

kursů jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo

pomaturitních specializačních kursů a další náležitosti těchto kursů v

jimi zřízených školách a školských zařízeních (dále jen „resortní

kursy“), a to



a) způsob tvorby a schvalování profilu absolventa resortního kursu a

příslušného vzdělávacího programu,



b) podmínky a způsob přijímání účastníků resortních kursů ke studiu a

ukončování studia,



c) způsob a formu průběžného a závěrečného ověřování znalostí,

dovedností a postojů účastníků a absolventů resortních kursů a



d) formu, náležitosti a podmínky vydávání osvědčení o absolvování

resortního kursu, v rozsahu potřebném pro splnění kvalifikačních

požadavků a dalších odborných předpokladů, stanovených zvláštním

právním předpisem^42) pro výkon služby v bezpečnostních sborech nebo v

ozbrojených silách České republiky anebo k získání, prohloubení či

zvýšení kvalifikace podle zvláštního právního předpisu^59) pro výkon

práce v bezpečnostních sborech nebo pro výkon práce zaměstnanců v

působnosti Ministerstva obrany.



ČÁST DESÁTÁ



ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY



§ 115



Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků



Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťují další

vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení,

poskytují školám a školským zařízením poradenství v otázkách metodiky a

řízení škol a školských zařízení a dále zprostředkovávají informace o

nových směrech a postupech ve vzdělávání a zajišťují koordinaci

podpůrných činností pro školy a školská zařízení, rozvojových programů

a dalších akcí.



§ 116



Školská poradenská zařízení



Školská poradenská zařízení zajišťují pro děti, žáky a studenty a

jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační,

diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné

speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně

výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků

nebo studentů a přípravě na budoucí povolání. Školská poradenská

zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány

péče o mládež a rodinu, poskytovateli zdravotních služeb, popřípadě s

dalšími orgány a institucemi.



§ 117



Školská výchovná a ubytovací zařízení



(1) Školská výchovná a ubytovací zařízení zajišťují dětem, žákům a

studentům podle účelu, k němuž byla zřízena



a) vzdělávání, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování,



b) celodenní výchovu, ubytování a stravování, popřípadě



c) zotavovací pobyty dětí a žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez

přerušení vzdělávání.



(2) Školská výchovná a ubytovací zařízení mohou provozovat svou činnost

i ve dnech pracovního volna nebo v období školních prázdnin.



§ 118



Školská zařízení pro zájmové vzdělávání



Školská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž

byla zřízena, výchovné, vzdělávací, zájmové, popřípadě tematické

rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky, studenty a

pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby.



§ 119



Zařízení školního stravování



V zařízeních školního stravování se uskutečňuje školní stravování dětí,

žáků a studentů v době jejich pobytu ve škole, ve školském zařízení

podle § 117 odst. 1 písm. b) a c) a ve školských zařízeních pro výkon

ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči.

Zařízení školního stravování mohou poskytovat školní stravování také v

době školních prázdnin. Zařízení školního stravování mohou zajišťovat

také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací

služby i pro další osoby, a to za úplatu.



§ 120



Školská účelová zařízení



Školská účelová zařízení podle účelu, k němuž byla zřízena, napomáhají

školám a školským zařízením při jejich činnosti, zajišťují materiálně

technické služby, poradenské, informační nebo

ekonomicko-administrativní služby, poskytují odborné, studijně

pracovní, knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadě

zaměstnance, zajišťují praktické vyučování a výchovu mimo vyučování

nebo vytvářejí podmínky pro praktické vyučování žáků a jejich zájmovou

činnost.



§ 121



(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy školských

zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnosti, organizaci a

podmínkách provozu, kritéria pro zařazování nebo umisťování dětí, žáků

a studentů, popřípadě dalších uživatelů služeb, nebo ukončení umístění,

o podmínkách, za nichž lze školské služby poskytovat veřejnosti, a o

podmínkách úhrady za školské služby a o poskytování poradenských služeb

ve školách a školských poradenských zařízeních.



(2) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví

prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace školního

stravování, provozu zařízení školního stravování a rozsahu

poskytovaných služeb, dále výživové normy podle věkových skupin

strávníků a rozpětí finančních normativů na nákup potravin.



ČÁST JEDENÁCTÁ



HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ, ODMĚNY ZA PRODUKTIVNÍ ČINNOST A ÚPLATA ZA

VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY



§ 122



Hmotné zabezpečení a odměny za produktivní činnost



(1) Žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje

odměnu za produktivní činnost právnická osoba, která vykonává činnost

školy, a to z prostředků získaných touto produktivní činností; výši

této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní

činnosti. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou

praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato

osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje

činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za

produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30

% minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v

případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce,

se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví.



(2) Dětem v mateřských školách, přípravných třídách základní školy a

přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol a

nezletilým žákům středních škol se poskytuje hmotné zabezpečení, které

zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole a ve školském

zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c), a dále v případě potřeby

ubytování. Zletilým žákům středních škol a studentům vyšších odborných

škol lze poskytovat hmotné zabezpečení podle věty první.



(3) Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 zajišťuje pro své děti, žáky a

studenty právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského

zařízení; právnická osoba zřizovaná státem, krajem, obcí nebo svazkem

obcí může hmotné zabezpečení zajišťovat ve spolupráci se zřizovatelem.

Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 lze poskytovat za úplatu.



(4) Školní stravování se zajišťuje přednostně v zařízeních školního

stravování podle tohoto zákona. Právnické osoby, které vykonávají

činnost škol nebo školských zařízení, mohou zajišťovat školní

stravování smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací služby; v

případě právnických osob, které jsou zřízeny státem nebo registrovanými

církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění

k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,^6) s předchozím

souhlasem ministerstva. Školní stravování se řídí výživovými normami.



(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější

podmínky o poskytování hmotného zabezpečení.



§ 123



Úplata za vzdělávání a školské služby



(1) Vzdělávání v základních a středních školách, které nejsou zřízeny

státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, a ve vyšších odborných školách

lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která

vykonává činnost dané školy.



(2) Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, lze poskytovat za

úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost dané

školy nebo školského zařízení. Vzdělávání v posledním ročníku mateřské

školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se poskytuje

dítěti bezúplatně po dobu nejvýše jednoho školního roku. Bezúplatnost

předškolního vzdělávání se uplatní pouze ve školním roce, ve kterém se

dítě vzdělává v posledním ročníku mateřské školy poprvé. Omezení

bezúplatnosti předškolního vzdělávání na jeden školní rok neplatí pro

děti se zdravotním postižením. Vzdělávání v přípravné třídě základní

školy a v přípravném stupni základní školy speciální se v případě škol

zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytuje

bezúplatně.



(3) Školské služby lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické

osoby vykonávající činnost daného školského zařízení.



(4) Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a

školských zařízení zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí

ředitel školy nebo školského zařízení. Výši úplaty podle odstavců 1 až

3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených jinou

právnickou osobou nebo fyzickou osobou právnická osoba, která vykonává

činnost těchto škol a školských zařízení. O snížení nebo prominutí

úplaty, zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním

znevýhodněním nebo se zdravotním postižením, rozhoduje ředitel školy

nebo školského zařízení.



(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky,

splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a

nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které

neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem a jednotlivé druhy

školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem,

krajem, obcí nebo svazkem obcí.



ČÁST DVANÁCTÁ



ŠKOLSKÁ PRÁVNICKÁ OSOBA



§ 124



Hlavní činnost a zřizovatel školské právnické osoby



(1) Školská právnická osoba je právnickou osobou zřízenou podle tohoto

zákona, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle

vzdělávacích programů uvedených v § 3 a školských služeb podle tohoto

zákona.



(2) Zřizovatelem školské právnické osoby může být



a) ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí,



b) jiná právnická osoba nebo fyzická osoba.



(3) Školskou právnickou osobu může zřídit společně i více zřizovatelů

uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo více zřizovatelů uvedených v

odstavci 2 písm. b).



(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech zřízení,

vzniku, zrušení a zániku školské právnické osoby přiměřeně ustanovení

obchodního zákoníku o založení, vzniku, zrušení a zániku obchodních

společností.



(5) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech sloučení,

splynutí a rozdělení školské právnické osoby přiměřeně ustanovení o

vnitrostátních fúzích a rozdělení obsažené v zákoně o přeměnách

obchodních společností a družstev.



§ 125



Zřízení a vznik školské právnické osoby



(1) Školská právnická osoba zřizovaná jedním zřizovatelem se zřizuje

zřizovací listinou.



(2) Školská právnická osoba zřizovaná společně více zřizovateli se

zřizuje zřizovatelskou smlouvou.



(3) Zřizovací listina nebo zřizovatelská smlouva (dále jen "zřizovací

listina") musí obsahovat



a) název a sídlo školské právnické osoby,



b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační

číslo“) zřizovatele, bylo-li přiděleno, je-li právnickou osobou, nebo

jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zřizovatele

nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého

pobytu, je-li fyzickou osobou,



c) označení statutárního orgánu podle § 131 a způsob, jakým vystupuje

jménem školské právnické osoby,



d) druhy škol a druhy a typy školských zařízení, jejichž činnost

školská právnická osoba vykonává,



e) předmět, podmínky a rozsah doplňkové činnosti v případě školské

právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem

obcí, je-li doplňková činnost této školské právnické osobě povolena,



f) vymezení způsobu majetkového zajištění činnosti školské právnické

osoby,



g) počet členů rady v případě školské právnické osoby zřizované jinou

právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b),



h) v případě více zřizovatelů způsob výkonu práv a povinností

zřizovatele podle tohoto zákona,



i) vymezení doby, na kterou je školská právnická osoba zřízena.



(4) Zřizovací listina školské právnické osoby zřízené jinou právnickou

osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) může též určit

školskou právnickou osobu oprávněnou k přijetí likvidačního zůstatku

při zrušení školské právnické osoby s likvidací; může též stanovit, že

určení této školské právnické osoby provede orgán k tomu příslušný v

rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby.



(5) Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských

právnických osob za podmínek stanovených tímto zákonem.



§ 126



Zrušení a zánik školské právnické osoby



(1) Školská právnická osoba zaniká dnem výmazu z rejstříku školských

právnických osob.



(2) Zániku školské právnické osoby předchází její zrušení s likvidací

nebo bez likvidace. Likvidace se neprovede v případě uvedeném v

odstavci 3 písm. b) a e) a v případě zrušení školské právnické osoby

zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.



(3) Školská právnická osoba se zrušuje



a) dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby, jinak

dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato,



b) dnem uvedeným v rozhodnutí nebo smlouvě o sloučení, splynutí nebo

rozdělení, pokud dochází k zániku školské právnické osoby v důsledku

jejího sloučení, splynutí nebo rozdělení, jinak dnem, kdy toto

rozhodnutí bylo přijato nebo smlouva uzavřena,



c) uplynutím doby, na kterou byla zřízena,



d) dnem účinnosti rozhodnutí, kterým došlo k výmazu poslední školy nebo

školského zařízení, jehož činnost školská právnická osoba vykonávala, z

rejstříku škol a školských zařízení,



e) zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek školské právnické

osoby nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo

zrušením konkursu proto, že majetek školské právnické osoby je zcela

nepostačující, nebo po splnění rozvrhového usnesení,



f) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení školské právnické osoby,

jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.



(4) Nejde-li o zrušení školské právnické osoby z důvodu uvedeného v

odstavci 3 písm. b), přechází práva a povinnosti školské právnické

osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, včetně

práv a povinností z pracovněprávních vztahů, na jejího zřizovatele.



(5) Soud může rozhodnout o zrušení školské právnické osoby a v případě

školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou

osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) o jejím vstupu do likvidace, a to

na návrh orgánu státní správy nebo osoby, která osvědčí právní zájem,

jestliže



a) nebyly jmenovány orgány školské právnické osoby a dosavadním orgánům

skončilo funkční období před více než rokem,



b) v uplynulém roce se nekonalo ani jedno zasedání rady školské

právnické osoby zřizované jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou

podle § 124 odst. 2 písm. b),



c) provozováním doplňkové činnosti došlo v období šesti měsíců

opakovaně k ohrožení kvality, rozsahu a dostupnosti hlavní činnosti, k

jejímuž uskutečňování byla školská právnická osoba zřízena,



d) školská právnická osoba užívá příjmů ze své činnosti nebo svého

majetku v rozporu s tímto zákonem,



e) školská právnická osoba jiným závažným způsobem porušuje zákon nebo

neplní podmínky zákonem stanovené.



(6) Soud před vydáním rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby

stanoví lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo,

jestliže je odstranění tohoto důvodu možné.



§ 127



Rozdělení, sloučení a splynutí školské právnické osoby



(1) Školská právnická osoba se může sloučit nebo splynout s jinou

školskou právnickou osobou a rozdělit na jiné školské právnické osoby.

Právní účinky těchto změn nastávají dnem zápisu do rejstříku školských

právnických osob.



(2) Rozdělením dochází k zániku školské právnické osoby, jemuž

předchází její zrušení bez likvidace; její práva a povinnosti včetně

práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jiné školské

právnické osoby. V rozhodnutí nebo smlouvě o rozdělení musí být

stanoveno, v jakém rozsahu přecházejí práva a povinnosti včetně práv a

povinností z pracovněprávních vztahů na jednotlivé školské právnické

osoby.



(3) Sloučením dochází k zániku školské právnické osoby, jemuž předchází

její zrušení bez likvidace; její práva a povinnosti včetně práv a

povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jinou školskou

právnickou osobu.



(4) Splynutím dochází k zániku dvou nebo více školských právnických

osob, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; jejich práva a

povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů

přecházejí na nově zřizovanou školskou právnickou osobu.



(5) V případě školských právnických osob zřizovaných ministerstvem,

krajem, obcí nebo svazkem obcí je sloučení, splynutí a rozdělení možné

pouze, pokud jde o školské právnické osoby téhož zřizovatele.



(6) Ke sloučení, splynutí a rozdělení školských právnických osob

zřizovaných různými zřizovateli uvedenými v § 124 odst. 2 písm. b) je

třeba rozhodnutí zřizovatele dotčených školských právnických osob,

popřípadě rozhodnutí rady v případech uvedených v § 129 odst. 4 a 5, a

smlouva uzavřená mezi dotčenými školskými právnickými osobami.

Zřizovatelé zanikající nebo zanikajících školských právnických osob se

stávají zřizovateli nástupnické nebo nástupnických školských

právnických osob.



§ 128



Likvidace školské právnické osoby



(1) Při likvidaci školské právnické osoby se postupuje přiměřeně podle

§ 70 až 75b obchodního zákoníku, nestanoví-li tento zákon jinak.



(2) Vstup školské právnické osoby do likvidace a údaje o likvidátorovi

uvedené v § 154 odst. 1 písm. i) se zapisují do rejstříku školských

právnických osob.



(3) Likvidátora jmenuje ředitel školské právnické osoby. Nejmenuje-li

ředitel školské právnické osoby likvidátora bez zbytečného odkladu,

jmenuje jej soud. Odměnu likvidátora určuje ten, kdo jej jmenoval.

Odměna likvidátora se hradí z prostředků školské právnické osoby.



(4) Zprávu o průběhu likvidace školské právnické osoby schvaluje její

zřizovatel; v případě, že zřizovatel zanikl či zemřel bez právního

nástupce, soud.



(5) Nejde-li o případ uvedený v § 125 odst. 4, nabídne likvidátor čistý

majetkový zůstatek, jenž vyplynul z likvidace, k bezúplatnému převodu

kraji, v němž má sídlo školská právnická osoba v likvidaci. Smlouvu o

bezúplatném převodu likvidačního zůstatku kraji lze uzavřít pouze v

případě, že se kraj v této smlouvě zaváže likvidační zůstatek využít v

celém rozsahu k poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle

tohoto zákona. Pokud kraj do 30 dnů od doručení nabídky písemně

nepotvrdí úmysl převzít likvidační zůstatek, přechází likvidační

zůstatek na Českou republiku; likvidátor zajistí předání likvidačního

zůstatku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.



§ 129



Působnost zřizovatele školské právnické osoby



(1) Zřizovatel školské právnické osoby



a) vydává zřizovací listinu školské právnické osoby,



b) rozhoduje o změnách zřizovací listiny školské právnické osoby,



c) rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení školské

právnické osoby,



d) jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby a stanoví jeho

plat, popřípadě mzdu,



e) jmenuje a odvolává třetinu školské rady, pokud se školská rada

zřizuje.



(2) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím ministerstvo, kraj,

obec nebo svazek obcí, dále



a) schvaluje rozpočet školské právnické osoby,



b) schvaluje zlepšený výsledek hospodaření školské právnické osoby,



c) schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby

neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi.



(3) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba

nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm. b), dále jmenuje a

odvolává členy rady školské právnické osoby, popřípadě stanoví ve

zřizovací listině jiný způsob jejich jmenování a odvolávání.



(4) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba

nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm. b), může ve zřizovací

listině delegovat své pravomoci uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d)

na radu školské právnické osoby.



(5) Zanikne-li či zemře-li zřizovatel školské právnické osoby, je-li

jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm.

b), bez právního nástupce, přechází pravomoci zřizovatele uvedené v

odstavci 1 na radu školské právnické osoby.



§ 130



Orgány školské právnické osoby



(1) Orgánem školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí

nebo svazkem obcí je ředitel.



(2) Orgány školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo

fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) jsou ředitel a rada.



§ 131



Ředitel



(1) Ředitel je statutárním orgánem školské právnické osoby. Ředitel

rozhoduje ve věcech školské právnické osoby, pokud tento zákon

nestanoví jinak.



(2) Ředitele školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem,

obcí nebo svazkem obcí jmenuje a odvolává zřizovatel za podmínek a

postupem stanoveným v § 166.



(3) Ředitele školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou

nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) jmenuje a odvolává

zřizovatel na návrh rady, v případě uvedeném v § 129 odst. 4 a 5 rada,

a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.



(4) Ředitel školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou

nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) je ze své činnosti

odpovědný radě.



(5) Ředitel školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou

nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b)



a) předkládá radě návrh rozpočtu školské právnické osoby a jeho změn,

návrh střednědobého výhledu jejího financování a návrh roční účetní

závěrky,



b) předkládá radě návrh vnitřního mzdového předpisu a organizačního

řádu školské právnické osoby,



c) předkládá radě návrhy změn zřizovací listiny, po jejich projednání

radou je předává zřizovateli,



d) předkládá radě ke schválení návrhy právních úkonů, k nimž se v

souladu s § 132 odst. 2 vyžaduje předchozí souhlas rady,



e) se účastní jednání rady s hlasem poradním.



§ 132



Rada



(1) Rada



a) dbá na zachovávání účelu, pro který byla školská právnická osoba

zřízena, a na řádné hospodaření s jejím majetkem, včetně finančních

prostředků,



b) schvaluje jednání učiněné jménem školské právnické osoby před jejím

vznikem,



c) schvaluje školní vzdělávací programy škol a školských zařízení,

jejichž činnost školská právnická osoba vykonává,



d) schvaluje rozpočet školské právnické osoby a jeho změny, střednědobý

výhled jejího financování a roční účetní závěrku,



e) schvaluje jednací řád rady, vnitřní mzdový předpis a organizační řád

školské právnické osoby,



f) projednává návrhy změn zřizovací listiny,



g) navrhuje zřizovateli sloučení, splynutí nebo rozdělení školské

právnické osoby a vyjadřuje se k záměru zřizovatele na sloučení,

splynutí, rozdělení nebo zrušení školské právnické osoby,



h) rozhoduje o předmětu, podmínkách a rozsahu doplňkové činnosti

školské právnické osoby,



i) schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby

neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi,



j) schvaluje příděly ze zlepšeného výsledku hospodaření do peněžních

fondů školské právnické osoby.



(2) Rada dále vydává předchozí souhlas k právním úkonům, kterými

školská právnická osoba hodlá



a) nabýt nebo převést vlastnické právo k nemovitostem,



b) nabýt nebo převést vlastnické právo k movitým věcem, jejichž cena je

vyšší než dvacetipětinásobek částky, od níž jsou věci považovány podle

zvláštního právního předpisu^29) za hmotný majetek,



c) bezúplatně převést vlastnické právo k movitým věcem,



d) zatěžovat majetek, zejména zřídit věcné břemeno nebo předkupní

právo,



e) založit jinou právnickou osobu nebo nabýt účast v již existující

právnické osobě, pokud to není tímto zákonem vyloučeno,



f) provést peněžitý nebo nepeněžitý vklad do právnické osoby založené

touto školskou právnickou osobou nebo do jiné právnické osoby, pokud to

není tímto zákonem vyloučeno.



(3) Rada právní úkon uvedený v odstavci 2 neschválí, jestliže je v

rozporu s požadavkem řádného využívání majetku školské právnické osoby

nebo jestliže by jím byl ohrožen řádný výkon hlavní činnosti školské

právnické osoby. Právní úkon uvedený v odstavci 2 je bez předchozího

souhlasu rady neplatný.



(4) Rada má nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady stanoví

zřizovatel ve zřizovací listině školské právnické osoby.



(5) Členy rady jmenuje a odvolává zřizovatel, pokud ve zřizovací

listině nestanovil jinak. V případě zániku či úmrtí zřizovatele bez

právního nástupce jmenuje a odvolává členy rady ministerstvo, pokud

zřizovatel nestanovil ve zřizovací listině jinak.



(6) Členem rady může být jen fyzická osoba, která je plně způsobilá k

právním úkonům, nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a

není v základním pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke školské

právnické osobě.



(7) Funkční období člena rady je 5 let.



(8) Členství v radě zaniká



a) uplynutím funkčního období,



b) odstoupením,



c) pozbytím předpokladů pro členství v radě podle odstavce 6,



d) odvoláním, nebo



e) úmrtím.



(9) Člen rady může být z funkce odvolán v případě, že po dobu delší než

6 měsíců nemůže vykonávat funkci člena rady nebo se opakovaně

nedostavil na jednání rady.



(10) Členové rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí

jednání rady.



(11) Členové rady mohou ze svého středu zvolit místopředsedu, který

zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti.



(12) Při rozhodování je hlasovací právo členů rady rovné. Nestanoví-li

zřizovací listina jinak, je rada usnášeníschopná, je-li přítomna

nadpoloviční většina jejích členů, a k rozhodnutí je třeba souhlasu

většiny přítomných členů.



(13) Rada zasedá nejméně dvakrát ročně. Pokud předseda rady nesvolá

zasedání rady po dobu 1 roku, může zasedání rady svolat i jiný člen

rady. Na žádost ředitele je předseda rady povinen svolat mimořádné

zasedání rady. Pokud předseda rady nesvolá mimořádné zasedání rady do

30 dnů od žádosti ředitele, může je svolat ředitel.



(14) Ostatní náležitosti činnosti rady stanoví jednací řád rady.



(15) Členům rady může být za výkon funkce poskytnuta odměna ze

zlepšeného výsledku hospodaření školské právnické osoby; výši odměny

stanoví zřizovatel.



Hospodaření školské právnické osoby



§ 133



Příjmy školské právnické osoby



(1) Příjmy školské právnické osoby jsou zejména



a) finanční prostředky ze státního rozpočtu,



b) finanční prostředky z rozpočtů územních samosprávných celků,



c) příjmy z hlavní a doplňkové činnosti,



d) finanční prostředky přijaté od zřizovatele,



e) úplata za vzdělávání a školské služby,



f) dotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu

Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na

financování těchto výdajů,



g) dotace na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě

kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního

mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu

Norska a programu švýcarsko- české spolupráce,



h) dary a dědictví.



(2) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. f) a g)

nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního

fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít

pouze na stanovený účel.



(3) Rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah školské právnické osoby

zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí ke státnímu rozpočtu.



§ 134



Základní pravidla hospodaření školské právnické osoby



(1) Školská právnická osoba hospodaří s příjmy podle § 133 odst. 1, s

prostředky svých peněžních fondů, s ostatním majetkem, závazky a

pohledávkami. Školská právnická osoba používá majetek pro účely své

hlavní činnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak. Hospodaření školské

právnické osoby v hlavní činnosti se řídí jejím rozpočtem. Rozpočet

hlavní činnosti školské právnické osoby může zahrnovat pouze příjmy a

výdaje související s její hlavní činností. Příjmy získané hlavní

činností školské právnické osoby lze použít pouze na tuto hlavní

činnost.



(2) Školská právnická osoba tvoří výsledek hospodaření sloučením

výsledku hospodaření z hlavní činnosti a zisku z doplňkové činnosti po

zdanění; výsledek hospodaření se tvoří po vypořádání finančních

prostředků státního rozpočtu. Školská právnická osoba používá zlepšený

výsledek hospodaření přednostně k úhradě případné ztráty z hlavní

činnosti z minulých let a dále z něj tvoří peněžní fondy.



§ 135



Doplňková činnost



(1) Školská právnická osoba může vedle své hlavní činnosti vykonávat

doplňkovou činnost.



(2) V doplňkové činnosti školská právnická osoba vykonává činnosti

navazující na její hlavní činnost nebo činnosti sloužící k účelnějšímu

využití odbornosti jejích zaměstnanců a majetku. Doplňková činnost

nesmí být provozována způsobem, který by omezoval hlavní činnost

školské právnické osoby nebo ohrožoval její kvalitu, rozsah a

dostupnost.



(3) Doplňková činnost nesmí být financována z finančních prostředků

státního rozpočtu přidělených podle tohoto zákona s výjimkou prostředků

dočasně použitých k úhradě výdajů doplňkové činnosti, které nelze

předem oddělit od výdajů hlavní činnosti a které je školská právnická

osoba povinna vrátit do svého rozpočtu v příslušném čtvrtletí,

nejpozději však do konce příslušného rozpočtového roku. Prostředky

získané doplňkovou činností lze v průběhu příslušného kalendářního roku

použít jen k úhradě výdajů doplňkové činnosti.



(4) Jestliže je výsledkem hospodaření doplňkové činnosti ke konci

kalendářního roku ztráta, je školská právnická osoba povinna zajistit,

aby byla tato ztráta do konce následujícího kalendářního roku

vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti tak, aby

v této činnosti nebylo po skončení následujícího kalendářního roku

pokračováno.



(5) Školská právnická osoba účtuje odděleně o hlavní činnosti a

činnosti doplňkové.



§ 136



Další pravidla hospodaření školské právnické osoby



(1) Školská právnická osoba nesmí



a) zřizovat školské právnické osoby, obecně prospěšné společnosti a

nadace,



b) zakládat právnické osoby podle obchodního zákoníku a účastnit se na

podnikání těchto osob,



c) zajišťovat závazky jiných osob.



(2) Školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo

svazkem obcí dále nesmí



a) přijímat a poskytovat půjčky bez předchozího souhlasu zřizovatele s

výjimkou poskytování půjček z fondu kulturních a sociálních potřeb,

sjednávat úvěry a směnečně se zavazovat,



b) uzavírat smlouvy o koupi najaté věci bez předchozího souhlasu

zřizovatele,



c) nakupovat nebo bez předchozího souhlasu zřizovatele přijímat jako

protihodnotu za své pohledávky vůči jiným osobám akcie či jiné cenné

papíry,



d) poskytovat dary, s výjimkou darů poskytovaných z fondu kulturních a

sociálních potřeb nebo jiného peněžního fondu zřízeného pro sociální

účely, prospěchových stipendií podle § 30 odst. 4 a ocenění podle § 31

odst. 1.



§ 137



Peněžní fondy školské právnické osoby



(1) Školská právnická osoba může vytvářet peněžní fondy.



(2) Školská právnická osoba vždy vytváří rezervní fond a fond investic;

školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo

svazkem obcí také fond kulturních a sociálních potřeb.



(3) Rezervní fond, s výjimkou prostředků převedených v souladu s § 133

odst. 2, slouží přednostně k úhradě ztráty z hlavní činnosti z minulých

let a dále k podpoře a zkvalitnění hlavní činnosti.



(4) Prostředky, které byly do rezervního fondu převedeny v souladu s §

133 odst. 2, se sledují v rezervním fondu odděleně. Prostředky, které

na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se

státním rozpočtem za rok, ve kterém byl projekt ukončen.



(5) Fond investic slouží především k financování investičních potřeb

školské právnické osoby. Fond investic je tvořen též odpisy z majetku

podle zvláštního právního předpisu.^15)



(6) Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do roku

následujícího.



§ 138



Fond kulturních a sociálních potřeb



(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na

vrub výdajů školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí

nebo svazkem obcí z ročního objemu výdajů zúčtovaných na platy a

náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mezd a na odměny za pracovní

pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.



(2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční

plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování

skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.



(3) Fond kulturních a sociálních potřeb je určen k zabezpečování

kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců v pracovním poměru

ke školské právnické osobě a jejich rodinných příslušníků, a důchodců,

kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu

pro invaliditu třetího stupně byli v pracovním poměru ke školské

právnické osobě nebo k okresnímu úřadu za předpokladu, že byli zařazeni

k práci ve škole nebo školském zařízení bez právní subjektivity nebo k

právnické osobě před změnou její právní formy na školskou právnickou

osobu podle § 187.



(4) Školské právnické osoby zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí

mohou sdružovat prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, a to

na základě smlouvy o sdružení.^32)



(5) Ve smlouvě o sdružení je nutné zajistit, aby každá školská

právnická osoba využila sdružené prostředky přiměřeně svému podílu

vložených prostředků.



(6) Ve smlouvě o sdružení musí být dále upraveno, kdo je oprávněn s

účtem, na němž jsou sdružené prostředky vedeny, nakládat, a jakým

způsobem budou sdružené prostředky vypořádány v případě sloučení,

rozdělení, splynutí nebo zrušení některé ze školských právnických osob,

jejího vystoupení či vyloučení ze sdružení, a v případě ukončení

smlouvy o sdružení.



(7) Pokud smlouva o sdružení nesplňuje náležitosti stanovené v

odstavcích 5 a 6, je od počátku neplatná.



(8) Sdružené prostředky se vedou na zvláštním účtu, jehož nepoužité

zůstatky se převádějí do dalších let. Úroky z tohoto účtu jsou příjmem

tohoto účtu, úhrady za bankovní služby jsou výdajem tohoto účtu.



(9) Podrobnosti o dalších příjmech, výši tvorby a způsobu hospodaření

se řídí vyhláškou Ministerstva financí upravující fond kulturních a

sociálních potřeb příspěvkových organizací zřízených obcí nebo

krajem.^33)



§ 139



Účetnictví



Školská právnická osoba vede účetnictví podle zvláštních právních

předpisů.^34) Školská právnická osoba je zařazena v rámci účetních

jednotek podle zvláštního právního předpisu^35) mezi jiné právnické

osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.



§ 140



Vztah školské právnické osoby k majetku



Školská právnická osoba užívá ke své činnosti



a) vlastní majetek,



b) majetek vypůjčený nebo pronajatý od zřizovatele nebo jiné osoby.



ČÁST TŘINÁCTÁ



ŠKOLSKÝ REJSTŘÍK



§ 141



Obsah školského rejstříku



(1) Školský rejstřík je veřejný seznam, který obsahuje



a)



rejstřík škol a školských zařízení

,



b)



rejstřík školských právnických osob

.



(2) Každý má právo nahlížet do údajů ve školském rejstříku a pořizovat

si výpisy. Na požádání vydá orgán, který vede školský rejstřík, úřední

výpis údajů ze školského rejstříku. Poskytování informací podle zákona

o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.



(3) Orgán, který vede školský rejstřík, bezplatně poskytuje údaje ze

školského rejstříku Českému statistickému úřadu.



(4) Ministerstvo zveřejňuje školský rejstřík také v elektronické podobě

na svých webových stránkách; tato forma zveřejnění má informativní

charakter.



Rejstřík škol a školských zařízení



§ 142



Účinky zápisu do rejstříku škol a školských zařízení



(1) Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a

školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy

nebo školského zařízení, právo poskytovat vzdělávání a školské služby a

právo vydávat doklady o vzdělání stanovené tímto zákonem, a to v

rozsahu tohoto zápisu.



(2) Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a

školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy

nebo školského zařízení, nárok na přidělování finančních prostředků ze

státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku za

podmínek stanovených tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu.



§ 143



Vedení rejstříku škol a školských zařízení



(1) Krajský úřad vede v rejstříku škol a školských zařízení údaje o

mateřských školách a školských zařízeních s výjimkou mateřských škol a

školských zařízení uvedených v odstavci 2.



(2) Ministerstvo vede v rejstříku škol a školských zařízení údaje o

mateřských školách a školských zařízeních zřízených ministerstvem a

registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo

přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy

ostatních školách, dále školských zařízeních pro další vzdělávání

pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízeních, školských

zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně

výchovnou péči a školských účelových zařízeních, v nichž se uskutečňuje

praktické vyučování. Ministerstvo dále vede v rejstříku škol a

školských zařízení údaje o mateřských školách a zařízeních školního

stravování jim sloužících zřízených jinými ministerstvy a ostatními

organizačními složkami státu.



(3) Krajský úřad předává údaje z rejstříku ministerstvu k evidenci a ke

zveřejnění.



§ 144



Údaje v rejstříku škol a školských zařízení



(1) Do rejstříku škol a školských zařízení se zapisují tyto údaje:



a) druh školy nebo druh a typ školského zařízení a jejich resortní

identifikátor,



b) název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právní forma a

resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy

nebo školského zařízení,



c) název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právní

forma zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace,

je-li jím právnická osoba, jméno a příjmení, státní příslušnost, místo

trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky

místo trvalého pobytu, a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím

fyzická osoba,



d) seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání nebo seznam školských

služeb,



e) nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském

zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných,

tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, uvedený v rozhodnutí o

zápisu do rejstříku škol a školských zařízení,



f) nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech

vzdělání a formách vzdělávání,



g) označení místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby,



h) vyučovací jazyk, nejde-li o jazyk český,



i) jméno, příjmení a datum narození ředitele školy nebo školského

zařízení,



j) jméno a příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na

území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby

nebo osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, která

vykonává činnost školy nebo školského zařízení,



k) doba, na kterou je právnická osoba, která vykonává činnost školy

nebo školského zařízení, zřízena,



l) den zápisu a den zahájení činnosti školy nebo školského zařízení.



(2) Součet nejvyššího povoleného počtu žáků a studentů v jednotlivých

oborech vzdělání zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení může

být vyšší než nejvyšší povolený počet žáků a studentů ve škole; při

poskytování vzdělávání ve škole nesmí být překročen ani nejvyšší

povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání, ani

nejvyšší povolený počet žáků a studentů ve škole.



(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy školských

zařízení, u nichž se nejvyšší povolené počty dětí, žáků a studentů nebo

jiných obdobných jednotek podle odstavce 1 neuvádějí.



§ 145



Účastníci řízení



(1) Účastníkem řízení ve věcech rejstříku škol a školských zařízení je

navrhovatel; v případě školské právnické osoby a příspěvkové organizace

také jejich zřizovatel. Navrhovatelem je právnická osoba, která

vykonává činnost školy nebo školského zařízení; v případě příspěvkové

organizace může být navrhovatelem také její zřizovatel. Pokud je

navrhovatelem příspěvková organizace, je součástí návrhu souhlas jejího

zřizovatele.



(2) Pokud právnická osoba, která bude vykonávat činnost školy nebo

školského zařízení, dosud nevznikla, je navrhovatelem její zřizovatel,

zakladatel či jiná osoba, která je v souladu s právními předpisy

oprávněna jednat za právnickou osobu do jejího vzniku.



§ 146



Podání žádosti o zápis školy nebo školského zařízení



(1) Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a

školských zařízení pro následující školní rok se podává u krajského

úřadu příslušného podle sídla právnické osoby, která bude vykonávat

činnost školy nebo školského zařízení, do 30. září. V případě škol a

školských zařízení, jejichž rejstřík vede ministerstvo, krajský úřad

postoupí žádosti se svým vyjádřením ministerstvu do 30. listopadu.



(2) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, může ve

výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout zmeškání

termínu pro předložení žádosti uvedeného v odstavci 1 nebo rozhodnout o

dřívější účinnosti zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku.



§ 147



Náležitosti žádosti o zápis školy nebo školského zařízení



(1) Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku obsahuje

tyto údaje a doklady:



a) druh školy nebo druh a typ školského zařízení,



b) název, sídlo a právní formu právnické osoby, která bude vykonávat

činnost školy nebo školského zařízení, a její identifikační číslo,

bylo-li přiděleno,



c) jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo

bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a

datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem této

právnické osoby,



d) název, sídlo, právní formu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li

jím právnická osoba; jméno a příjmení, státní příslušnost, místo

trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky

místo trvalého pobytu, a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím

fyzická osoba,



e) jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo

bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a

datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem

zřizovatele školské právnické osoby, je-li jím právnická osoba; to

neplatí, je-li zřizovatelem ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí,



f) rámcový popis personálního a majetkového zajištění a financování

činnosti školy nebo školského zařízení s ohledem na požadavky rámcového

vzdělávacího programu, pokud je stanoven,



g) doklad osvědčující vlastnické nebo užívací právo právnické osoby,

která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, k

prostorám, kde bude uskutečňováno vzdělávání nebo školské služby,



h) stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního

úřadu, ze kterého vyplývá, že příslušné prostory lze užívat pro

navrhovaný účel, včetně údaje o nejvyšším počtu osob, které lze v

těchto prostorách vzdělávat nebo jim poskytovat školské služby,



i) doklad osvědčující zřízení nebo založení právnické osoby, která bude

vykonávat činnost školy nebo školského zařízení,



j) doklad osvědčující vznik právnické osoby, která bude vykonávat

činnost školy nebo školského zařízení, pokud se nejedná o školskou

právnickou osobu,



k) seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání v případě školy a

seznam školských služeb v případě školského zařízení, doklad o

akreditaci vzdělávacích programů v případě vyšší odborné školy,



l) jméno a příjmení, datum narození ředitele školy nebo školského

zařízení, doklad o jeho jmenování do funkce a doklady osvědčující

splnění předpokladů pro výkon funkce ředitele školy nebo školského

zařízení podle zvláštního právního předpisu,^2)



m) navrhovaný nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo

školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, v jednotlivých

oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo

jiných obdobných jednotek,



n) čestné prohlášení zřizovatele školské právnické osoby nebo

příspěvkové organizace, že neprobíhá insolvenční řízení, v němž je

řešen jeho úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jeho

úpadku, není v likvidaci, nemá daňové nedoplatky, nemá splatný

nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo na sociální

zabezpečení a že nebyl v posledních třech letech proveden výmaz zapsané

osoby, jejímž byl zřizovatelem, ze školského rejstříku z důvodů

uvedených v § 150 odst. 1 písm. c) až f); uvedené se vztahuje také na

jiné právnické osoby, které budou vykonávat činnost školy nebo

školského zařízení, a jejich statutární orgány,



o) datum zahájení činnosti školy nebo školského zařízení,



p) stanovisko obce, na jejímž území bude základní škola nebo základní

umělecká škola působit, pokud není jejich zřizovatelem,



q) stanovisko kraje, na jehož území bude střední nebo vyšší odborná

škola působit, pokud není jejich zřizovatelem.



(2) Doklady a údaje podle odstavce 1 písm. g), h) a l) mohou být

předloženy dodatečně, nejpozději však do dne zahájení činnosti školy

nebo školského zařízení. Doklad osvědčující vznik právnické osoby,

která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, může být

předložen dodatečně, nejpozději však do dne zahájení činnosti školy

nebo školského zařízení. Rozhodnutí o zápisu školy nebo školského

zařízení do rejstříku škol a školských zařízení nabývá v těchto

případech účinnosti až doložením chybějících dokladů orgánu, který

rejstřík škol a školských zařízení vede.



(3) Pokud zároveň probíhá řízení o zápis více škol nebo školských

zařízení, jejichž činnost bude vykonávat jedna právnická osoba a

jejichž rejstřík vede jeden orgán, dokládají se údaje a doklady, které

jsou pro tato řízení společné, pouze jednou.



§ 148



Posouzení žádosti o zápis školy nebo školského zařízení



(1) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, rozhodne o

žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku do 90 dnů od

doručení žádosti tomuto orgánu.



(2) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o

zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku zamítne v případě, že

žádost nesplňuje náležitosti stanovené tímto zákonem, a uvedené

nedostatky nebyly na výzvu tohoto orgánu v jím stanovené přiměřené

lhůtě odstraněny.



(3) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o

zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti

zamítne v případě, že posouzením žádosti zjistí, že



a) žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje

vzdělávací soustavy České republiky nebo příslušného kraje,



b) nejsou dány předpoklady pro řádnou činnost školy nebo školského

zařízení po stránce personální, materiální a finanční,



c) žádost obsahuje nepravdivé údaje nebo činnost školy nebo školského

zařízení by nebyla v souladu s právními předpisy.



(4) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o

zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti

zamítne také v případě, že ji podala právnická osoba, která byla

pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin

neskýtá záruku řádného výkonu činnosti školy nebo školského zařízení a

pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by odsouzena nebyla. Pro

účely posouzení, zda je dán důvod zamítnutí žádosti podle věty první,

si orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, vyžádá výpis z

evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu^53). Žádost o

vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku

trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím

dálkový přístup.



(5) Pokud nejsou dány důvody pro rozhodnutí podle odstavců 2 až 4,

orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádosti vyhoví.



(6) V případě, že ministerstvo vyhoví žádosti o zápis střední nebo

vyšší odborné školy a oborů vzdělání, které bude tato škola

uskutečňovat, do rejstříku, postoupí nejpozději do 5 dnů od právní moci

tohoto rozhodnutí žádost krajskému úřadu, a to k rozhodnutí o nejvyšším

počtu žáků a studentů v jednotlivých povolených oborech vzdělání a

formách vzdělávání. Krajský úřad rozhodne nejpozději do 30 dnů od

doručení žádosti, a to v souladu s odstavci 2 až 5. Krajský úřad zašle

rozhodnutí podle předchozí věty ministerstvu na vědomí a ke zveřejnění.

O nejvyšším počtu žáků a studentů v jednotlivých povolených oborech

vzdělání a formách vzdělávání ve školách zřizovaných ministerstvem nebo

registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo

přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,

rozhodne ministerstvo.



§ 149



Zápis změny v údajích



(1) Na podání žádosti o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1

písm. d) až f) se vztahuje obdobně § 146 s tím, že o žádosti o zápis

změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. f) rozhoduje v případě

střední nebo vyšší odborné školy krajský úřad, pokud nejde o střední

nebo vyšší odbornou školu zřizovanou ministerstvem nebo registrovanými

církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění

k výkonu zvláštního práva zřizovatcírkevní školy; v tomto případě

rozhoduje ministerstvo.



(2) Žádost o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. b),

c), g), i) a j) se podává orgánu, který vede rejstřík škol a školských

zařízení, do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.



(3) Žádost o zápis změny v rejstříku obsahuje pouze údaje a doklady,

které se přímo týkají příslušné změny. Doklady uvedené v § 147 odst. 1

písm. p) a q) se vyžadují pouze v případě změny v údajích uvedených v §

144 odst. 1 písm. d), e) a f). Navrhuje-li se zápis změny v údajích o

právnické osobě vykonávající činnost školy nebo školského zařízení v

rejstříku z důvodu převodu nebo přechodu činnosti školy nebo školského

zařízení na jinou právnickou osobu, posuzuje orgán, který vede rejstřík

škol a školských zařízení, podmínky pro výkon činnosti školy nebo

školského zařízení u přejímající právnické osoby obdobně, jako by se

jednalo o zápis nové školy nebo školského zařízení.



(4) Na posouzení žádosti o zápis změny v rejstříku se obdobně vztahuje

§ 148 s tím, že orgán, který vede rejstřík, rozhodne o zápisu změny v

údajích uvedených v odstavci 2 do 30 dnů od doručení žádosti. V případě

žádosti o změnu v údajích vedených podle § 144 odst. 1 písm. b), c) a

g), nedochází-li k převodu nebo přechodu činnosti školy nebo školského

zařízení na jinou právnickou osobu, a podle § 144 odst. 1 písm. i) a j)

správní orgán provede tuto změnu bezodkladně bez vydání rozhodnutí a

vyrozumí o ní účastníky.



(5) Řízení o zápis změny v rejstříku lze zahájit i bez návrhu, má-li

být dosažena shoda mezi zápisem v rejstříku a skutečným stavem.



§ 150



Výmaz z rejstříku škol a školských zařízení



(1) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, provede výmaz

školy nebo školského zařízení z rejstříku škol a školských zařízení



a) na žádost navrhovatele,



b) po uplynutí doby, na kterou byla právnická osoba, která vykonává

činnost školy nebo školského zařízení, zřízena,



c) jestliže škola nebo školské zařízení neposkytuje vzdělávání v

souladu se zásadami a cíli uvedenými v § 2 nebo vzdělávacími programy

uvedenými v § 3,



d) jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo

školského zařízení, závažným způsobem nebo opakovaně poruší právní

předpisy související s poskytováním vzdělávání a školských služeb,



e) jestliže právnická osoba ve třech po sobě jdoucích školních rocích

nevykonává činnost školy nebo školského zařízení, která je zapsána v

rejstříku,



f) jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo

školského zařízení, uvede v žádosti o zápis do rejstříku nebo v žádosti

o zápis změny nesprávné údaje rozhodné pro povolení zápisu školy nebo

školského zařízení do rejstříku nebo zápisu změny nebo jestliže došlo k

takovým změnám, za kterých by zápis školy nebo školského zařízení do

rejstříku nebo zápis změny nemohl být proveden,



g) v případě, že vyšší odborná škola nemá akreditován žádný vzdělávací

program,



h) jestliže právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského

zařízení byla pravomocně odsouzena k trestu zákazu činnosti této školy

nebo tohoto školského zařízení.



(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně vztahuje na výmaz údajů uvedených

v § 144 odst. 1 písm. d), e) a f).



(3) Řízení o výmazu se zahajuje i na návrh ústředního školního

inspektora podle § 175 odst. 2.



(4) Před podáním žádosti o výmaz střední nebo vyšší odborné školy,

kterou nezřizuje kraj, nebo oboru vzdělání takové školy z rejstříku

škol a školských zařízení projedná právnická osoba vykonávající činnost

školy nebo její zřizovatel s krajem, na jehož území má právnická osoba

vykonávající činnost školy sídlo, možnost převodu činnosti školy v

odpovídajícím rozsahu na právnickou osobu zřizovanou krajem. Zápis z

tohoto projednání se přikládá k žádosti o výmaz školy z rejstříku škol

a školských zařízení.



§ 151



(1) V průběhu řízení o výmazu z rejstříku rozhodne orgán, který vede

rejstřík škol a školských zařízení, o opatřeních, která zamezí

nehospodárnému využití finančních prostředků státního rozpočtu

poskytovaných podle tohoto zákona.



(2) Dnem právní moci rozhodnutí o výmazu z rejstříku zaniká právnické

osobě, která vykonávala činnost školy nebo školského zařízení, právo

poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o

vzdělání stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto výmazu. Zároveň

v rozsahu výmazu zaniká nárok na přidělování finančních prostředků ze

státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku podle

tohoto zákona.



(3) Dojde-li k výmazu školy nebo oboru vzdělání z rejstříku škol a

školských zařízení, zajistí právnická osoba, která vykonávala činnost

školy, popřípadě její zřizovatel, žákům a studentům možnost pokračovat

ve vzdělávání ve stejném nebo obdobném oboru vzdělání a předá jim

výsledky hodnocení za nedokončený školní rok. Pokud nebyla tímto

způsobem zajištěna možnost uplatnění práva konat maturitní zkoušku,

závěrečnou zkoušku, absolutorium v konzervatoři nebo absolutorium,

konají osoby, které splnily podmínky stanovené tímto zákonem,

závěrečnou zkoušku, absolutorium v konzervatoři a absolutorium ve škole

určené krajským úřadem a maturitní zkoušku ve škole určené krajským

úřadem v dohodě s Centrem.



(4) Dojde-li k výmazu školy, v níž se plní povinná školní docházka, z

rejstříku škol a školských zařízení, zajistí obec, v níž škola

působila, v dohodě s příslušným krajským úřadem, plnění povinné školní

docházky jejích žáků.



§ 152



Řízení ve věci zápisu škol a školských zařízení zřizovaných

Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem

obrany



(1) Zápis škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra,

Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany do rejstříku škol a

školských zařízení, zápis změny a výmaz z tohoto rejstříku provádí

ministerstvo na základě oznámení zřizovatelů těchto škol a školských

zařízení.



(2) V rejstříku se ohledně škol a školských zařízení zřizovaných

Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem

obrany zapisují přiměřeně údaje uvedené v § 144 odst. 1 s výjimkou

údaje uvedeného v písmenech e) a f).



(3) Oznámení, na základě kterého se provádí zápis školy nebo školského

zařízení do rejstříku, obsahuje přiměřeně údaje uvedené v § 147 odst. 1

písm. a) až e), i) až l) a o).



(4) Zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku, zápis změny a

výmaz z rejstříku oznámí ministerstvo zřizovateli a organizační složce

státu nebo její součásti, která vykonává činnost školy nebo školského

zařízení.



(5) Na řízení ve věci zápisu škol a školských zařízení zřizovaných

Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem

obrany do rejstříku se vztahují obdobně § 142 odst. 1 a § 151 odst. 2

věta první.



(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahují na zápis mateřských škol a

zařízení školního stravování zřizovaných podle § 8 odst. 3 věty druhé.



Rejstřík školských právnických osob



§ 153



(1) Rejstřík školských právnických osob vede ministerstvo.



(2) Údaje zapsané v rejstříku školských právnických osob jsou účinné

vůči každému ode dne jejich zveřejnění.



(3) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do rejstříku školských

právnických osob, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis

neodpovídá skutečnosti.



(4) Provedení zápisu do rejstříku školských právnických osob, jakož i

zápis změn či výmaz ministerstvo zveřejní bez zbytečného odkladu.



§ 154



(1) Do rejstříku školských právnických osob se zapisují tyto údaje:



a) název, sídlo, identifikační číslo, poskytnuté správcem základního

registru osob^35a), a resortní identifikátor školské právnické osoby,



b) název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jejího

zřizovatele, jeho statutární orgán a právní forma, je-li právnickou

osobou; jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu

nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého

pobytu, a datum narození jejího zřizovatele, je-li fyzickou osobou,



c) jméno, příjmení a datum narození ředitele školské právnické osoby,

den vzniku, popřípadě den zániku jeho funkce,



d) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu členů rady

školské právnické osoby, je-li podle tohoto zákona zřízena,



e) předmět doplňkové činnosti školské právnické osoby, je-li povolena,



f) den vzniku školské právnické osoby,



g) doba, na kterou je školská právnická osoba zřízena,



h) den zrušení školské právnické osoby a jeho právní důvod,



i) vstup školské právnické osoby do likvidace a jméno, příjmení a místo

trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky

místo trvalého pobytu, nebo název a sídlo likvidátora,



j) rozhodnutí o úpadku a jméno, příjmení (obchodní firma) nebo název,

místo trvalého pobytu a adresa sídla insolvenčního správce,



k) den zániku školské právnické osoby,



l) změna nebo zánik zapsaných skutečností.



(2) Při splynutí nebo sloučení školské právnické osoby s jinou školskou

právnickou osobou nebo při jejím rozdělení na jiné školské právnické

osoby se do rejstříku školských právnických osob zapisuje datum změny a

u zanikající školské právnické osoby, že zanikla rozdělením, sloučením

nebo splynutím s uvedením názvu, sídla a identifikačního čísla, bylo-li

přiděleno, nástupnické školské právnické osoby nebo osob. U nástupnické

školské právnické osoby se zapisuje



a) při rozdělení, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vznikla

rozdělením, a název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a

resortní identifikátor školské právnické osoby, jejímž rozdělením

vznikla,



b) při sloučení název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a

resortní identifikátor zanikající školské právnické osoby (osob) a

případné změny zapsaných údajů o nástupnické školské právnické osobě,



c) při splynutí, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vznikla

splynutím, a název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a

resortní identifikátor školských právnických osob, jejichž splynutím

vznikla.



(3) Je-li podkladem pro zápis rozhodnutí soudu, zapíše se příslušný

údaj do rejstříku školských právnických osob, aniž by příslušný orgán

vydával rozhodnutí o povolení zápisu.



§ 155



(1) Součástí rejstříku školských právnických osob je sbírka listin,

která obsahuje



a) zřizovací listinu školské právnické osoby a její změny,



b) doklad o jmenování, odvolání nebo o jiném ukončení funkce osoby,

která je ředitelem školské právnické osoby, členem rady školské

právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou

podle § 124 odst. 2 písm. b), popřípadě likvidátorem,



c) rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby,



d) rozhodnutí nebo smlouvu o změně školské právnické osoby podle § 127

nebo rozhodnutí o změně právní formy podle § 187 až 190,



e) zprávu o průběhu likvidace školské právnické osoby a zprávu o

naložení s majetkem, popřípadě závazky,



f) rozhodnutí soudu podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho

řešení^35b), a to usnesení o zahájení insolvenčního řízení, usnesení o

předběžných opatřeních, rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí o

insolvenčním návrhu, usnesení o prohlášení konkursu a o schválení

konečné zprávy, usnesení o povolení reorganizace a usnesení o schválení

reorganizačního plánu a jeho změn, usnesení o schválení plánu oddlužení

a jeho změn, usnesení, jímž se insolvenční řízení končí.



(2) Ministerstvo vede pro každou zapsanou školskou právnickou osobu ve

sbírce listin zvláštní složku.



(3) Jestliže je určitá skutečnost zapsána v rejstříku školských

právnických osob, ale ve sbírce listin není uložena odpovídající

listina, je ministerstvo, jakmile tuto skutečnost zjistí, povinno to ve

sbírce listin poznamenat a oprávněnou osobu vyzvat, aby listinu bez

zbytečného odkladu do sbírky listin založila.



(4) Není-li listina, jež má být uložena do sbírky listin, vyhotovena v

českém jazyce, je ministerstvo oprávněno si vyžádat úředně ověřený

překlad této listiny do českého jazyka.



§ 156



(1) Účastníkem řízení ve věcech rejstříku školských právnických osob je

navrhovatel a zřizovatel. Ve věci zápisu osob, které se podle § 154

zapisují do rejstříku v rámci zápisu školské právnické osoby, jsou

účastníky řízení také tyto osoby.



(2) Navrhovatelem je školská právnická osoba. Pokud školská právnická

osoba dosud nevznikla, je navrhovatelem její zřizovatel.



§ 157



(1) Žádost o zápis školské právnické osoby do rejstříku školských

právnických osob se podává zároveň se žádostí o zápis školy nebo

školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení, a to za

podmínek a postupem stanoveným v § 146; při jejím posouzení se vychází

z údajů a dokladů obsažených v žádosti podle § 147.



(2) Žádost o zápis školské právnické osoby vznikající v důsledku

rozdělení školské právnické osoby nebo splynutí školských právnických

osob se podává bez zbytečného odkladu po rozhodnutí zřizovatele; žádost

obsahuje údaje, které se v této souvislosti zapisují do rejstříku, a

listiny, které se zakládají do sbírky listin. Výmaz zanikající školské

právnické osoby a zápis vznikající školské právnické osoby lze provést

pouze k témuž dni.



(3) Ministerstvo provede zápis školské právnické osoby do rejstříku v

případě, že zároveň povolí zápis školy nebo školského zařízení do

rejstříku škol a školských zařízení, nebo v případě uvedeném v odstavci

2 zápis změny v rejstříku škol a školských zařízení; uvedené se obdobně

vztahuje na případy, kdy zápis školy nebo školského zařízení do

rejstříku škol a školských zařízení povolil krajský úřad. V opačném

případě ministerstvo žádost zamítne.



§ 158



Ministerstvo provede výmaz školské právnické osoby z rejstříku

školských právnických osob



a) v případě zrušení školské právnické osoby zřizované ministerstvem,

krajem, obcí nebo svazkem obcí,



b) v případě zrušení školské právnické osoby z důvodu jejího rozdělení,

sloučení či splynutí, pokud je zároveň rozhodnuto o zápisu nástupnické

školské právnické osoby nebo osob do rejstříku školských právnických

osob,



c) po provedení likvidace školské právnické osoby v případě, že zániku

školské právnické osoby předchází v souladu s § 126 odst. 2 její

zrušení s likvidací,



d) v případě zrušení školské právnické osoby z důvodu uvedeného v § 126

odst. 3 písm. d) a e).



§ 159



(1) Žádost o zápis změny v zapisovaných údajích a žádost o výmaz

školské právnické osoby z rejstříku je navrhovatel povinen podat bez

zbytečného odkladu. Žádost musí obsahovat údaje a doklady, které se

přímo týkají navrhované změny nebo výmazu, a listiny, které se v této

souvislosti zakládají do sbírky listin.



(2) Zápis změny v zapisovaných údajích a výmaz školské právnické osoby

z rejstříku se provede ke dni určenému v žádosti. Nabude-li rozhodnutí

o zápisu změny nebo o výmazu právní moci později nebo neobsahuje-li

žádost den, ke kterému má být zápis změny nebo výmaz proveden, provede

se zápis změny nebo výmaz ke dni právní moci tohoto rozhodnutí.



(3) Řízení o zápis změny v zapisovaných údajích a řízení o výmaz

školské právnické osoby z rejstříku lze zahájit i bez návrhu, má-li být

dosažena shoda mezi zápisem v rejstříku a skutečným stavem.



(4) Ministerstvo rozhodne o zápisu změny v zapisovaných údajích a o

výmazu školské právnické osoby z rejstříku ve lhůtě 30 dnů ode dne

zahájení řízení.



(5) Zápis školské právnické osoby, zápis změn v zapisovaných údajích

nebo výmaz školské právnické osoby oznámí ministerstvo příslušnému

daňovému orgánu, orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu a

orgánu, který vydal živnostenské oprávnění nebo jiné podnikatelské

oprávnění, nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu.



§ 159a



(1) Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského

zařízení, je povinna neprodleně oznámit orgánu, který vede školský

rejstřík, že bylo zahájeno insolvenční řízení, v němž je řešen její

úpadek nebo hrozící úpadek nebo že bylo rozhodnuto o jejím úpadku.



(2) Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského

zařízení, je povinna neprodleně oznámit orgánu, který vede školský

rejstřík, že byla pravomocně odsouzena pro trestný čin.



ČÁST ČTRNÁCTÁ



FINANCOVÁNÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU



§ 160



(1) Ze státního rozpočtu se za podmínek stanovených tímto zákonem

poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost



a) škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, a to na platy,

náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní

pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích

konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného

na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a

na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do

fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze

základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2,

výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a

studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na

školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona

poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání

pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem

škol a kvalitou vzdělávání, na další nezbytné neinvestiční výdaje

spojené s provozem škol a školských zařízení a na investiční výdaje

zařazené do programu podle zvláštního právního předpisu,^36)



b) škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo

náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu

zvláštního práva zřizovat církevní školy,^6) s výjimkou jazykových škol

s právem státní jazykové zkoušky, na výdaje uvedené v písmenu a) s

výjimkou výdajů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku; tato

výjimka se nevztahuje na výdaje na učební pomůcky,



c) škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí, s

výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst.

1 písm. c) a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, a to na

platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní

pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích

konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného

na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a

na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do

fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze

základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2,

výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a

studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na

školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona

poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání

pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem

škol a kvalitou vzdělávání,



d) škol a školských zařízení zřizovaných kraji, s výjimkou jazykových

škol s právem státní jazykové zkoušky a školských výchovných a

ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c), a to na platy,

náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní

pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích

konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného

na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a

na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do

fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze

základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2,

výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a

studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na

školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona

poskytovány bezplatně, a rovněž na výdaje na další vzdělávání

pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisejí s

rozvojem škol a kvalitou vzdělávání.



(2) Finanční prostředky podle odstavce 1 může právnická osoba

vykonávající činnost školy použít také tehdy, zajišťuje-li v souladu s

tímto zákonem a rámcovým vzdělávacím programem povinnou součást

vzdělávání dětí, žáků a studentů u jiné fyzické nebo právnické osoby.

Finanční prostředky podle věty první lze použít na:



a) úhradu ceny za služby poskytované jinou fyzickou nebo právnickou

osobou, finanční prostředky podle odstavce 1 písm. c) a d) lze takto

použít pouze do úhrnné roční výše stanovené krajským úřadem v rozpisu

rozpočtu finančních prostředků na činnost školy;



b) náhradu nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě

prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování

praktického vyučování na jejím pracovišti na základě smlouvy podle § 65

odst. 2, pokud byla náhrada nákladů v této smlouvě sjednána.



(3) Finanční prostředky podle odstavce 1 lze v souladu s odstavcem 2

použít pouze na náhradu nákladů rozpočtovaných v ceně podle odstavce 2

písm. a) nebo vynaložených jinou fyzickou nebo právnickou osobou podle

odstavce 2 písm. b), které odpovídají druhům nákladů vyplývajícím pro

daný případ z odstavce 1; do rozsahu nákladů podle odstavce 1 písm. a)

se pro tyto účely nezapočítávají náklady na pořízení a zhodnocení

dlouhodobého majetku s výjimkou nákladů na učební pomůcky.



(4) Ze státního rozpočtu se poskytují finanční prostředky vyčleněné na

činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec,

svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které

bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní

školy,^6) v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním

předpisem.^31)



(5) Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavce 1 písm. b)

až d) a odstavce 2 se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo

studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a

formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek

stanovených zvláštním právním předpisem^34a), uvedeného ve školních

matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného

počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v

jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo

jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem^34a), uvedeného

ve školském rejstříku. Do skutečného počtu podle věty první se

započítávají i cizinci, kterým se podle tohoto zákona poskytuje

vzdělávání nebo školské služby za stejných podmínek jako státním

občanům České republiky.



(6) Finanční prostředky nad rozsah finančních prostředků státního

rozpočtu poskytovaných podle odstavců 1 a 2 hradí právnické osoby,

které vykonávají činnost škol a školských zařízení, z dalších

finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků

zřizovatele, popřípadě jiných osob.



§ 161



Financování škol a školských zařízení zřizovaných územními

samosprávnými celky



(1) Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů podle §

160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na vzdělávání a školské služby

pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti

předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, středního vzdělávání a

vyššího odborného vzdělávání na kalendářní rok a zveřejňuje je ve

Věstníku.



(2) Krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů podle § 160

odst. 1 písm. c) a d) připadajících na jednotku výkonu na kalendářní

rok za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a zveřejní je.

Jednotkou výkonu je jedno dítě, žák, student, ubytovaný, stravovaný,

lůžko, třída, studijní skupina, oddělení nebo jiná jednotka stanovená

zvláštním právním předpisem^34a). Součástí krajských normativů jsou

příplatky na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů.



(3) Při stanovení krajských normativů vychází krajský úřad zejména z



a) dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v

kraji,



b) rámcových vzdělávacích programů nebo akreditovaných vzdělávacích

programů pro vyšší odborné vzdělávání,



c) rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické

nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti a



d) naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých

školách a školských zařízeních.



(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem členění krajských

normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro

jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu,

ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro

jejich zvýšení a jejich zveřejnění.



(5) Ministerstvo rozepisuje na základě republikových normativů podle

odstavce 1 a poskytuje krajským úřadům formou dotace^37) na zvláštní

účet kraje finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na

činnost



a) škol a školských zařízení zřizovaných krajem na výdaje uvedené v §

160 odst. 1 písm. d),



b) škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí na

výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. c).



(6) Krajský úřad v přenesené působnosti prostřednictvím krajských

normativů a v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170

písm. b)



a) rozepisuje a poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol

a školských zařízení, které zřizuje kraj, finanční prostředky podle §

160 odst. 1 písm. d),



b) rozepisuje a poskytuje přímo právnickým osobám vykonávajícím činnost

škol a školských zařízení, které zřizují obce nebo svazky obcí,

finanční prostředky podle § 160 odst. 1 písm. c). Při rozpisu vychází z

návrhů předložených obecními úřady obcí s rozšířenou působností. O

rozpisu prostředků podle věty první informuje krajský úřad příslušné

obecní úřady obcí s rozšířenou působností.



(7) O rozpisu a přidělení finančních prostředků podle odstavce 6

krajský úřad následně informuje zastupitelstvo kraje.



(8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává návrhy rozpisů

rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle

odstavce 6 písm. b) v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem

podle § 170 písm. c) a krajskými normativy a předává je krajskému

úřadu.



§ 162



Financování škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem,

krajem, obcí nebo svazkem obcí



(1) Ministerstvo rozepisuje prostřednictvím normativů a poskytuje

formou dotace podle zvláštního právního předpisu^37) právnickým osobám

vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zřizovaným

registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo

přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní

školy,^6) finanční prostředky na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm.

b).



(2) Normativ stanoví ministerstvo jako průměrný roční objem výdajů

uvedených v § 160 odst. 1 písm. b) připadajících na jednotku výkonu

podle § 161 odst. 2 v daném oboru vzdělání a formě vzdělávání nebo v

dané školské službě a zveřejní je ve Věstníku.



(3) Ministerstvo poskytuje krajským úřadům formou dotace^37) na

zvláštní účet kraje finanční prostředky na činnost škol a školských

zařízení, které nezřizuje kraj, stát, obec, svazek obcí nebo

registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno

oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy.^6)



(4) Krajský úřad poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol

a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí,

svazkem obcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností,

které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat

církevní školy,^6) dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním

právním předpisem^31) a kontroluje její využití.



§ 163



Další výdaje státního rozpočtu pro školy a školská zařízení zapsaná ve

školském rejstříku



(1) Ze státního rozpočtu lze dále poskytovat finanční prostředky na

pokusná ověřování a na rozvojové programy podle §171 odst. 1 a 2 ve

školách a školských zařízeních všech zřizovatelů; ze státního rozpočtu

se dále poskytují finanční prostředky na úhradu nezbytných

prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek,

maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c.

Ministerstvo poskytuje finanční prostředky na pokusná ověřování a na

rozvojové programy podle § 171 odst. 1 a 2 a na úhradu nezbytných

prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek,

maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c.



a) krajskému úřadu na zvláštní účet kraje pro školy a školská zařízení,

které nezřizuje ministerstvo, registrované církve nebo náboženské

společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva

zřizovat církevní školy;^6) krajský úřad v přenesené působnosti tyto

finanční prostředky přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost

těchto škol a školských zařízení a o přidělení finančních prostředků

následně informuje zastupitelstvo kraje,



b) právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení,

které zřizuje ministerstvo a registrované církve nebo náboženské

společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva

zřizovat církevní školy.^6)



(2) Zákon o státním rozpočtu stanoví výše dotací ze státního rozpočtu k

částečné úhradě výdajů na provoz právnických osob vykonávajících

činnost škol a školských zařízení, které zřizují svazky obcí.



ČÁST PATNÁCTÁ



ŘEDITEL ŠKOLY A ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ A ŠKOLSKÁ RADA



Ředitel školy a školského zařízení



§ 164



(1) Ředitel školy a školského zařízení



a) rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování

vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak,



b) odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a

školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy

uvedenými v § 3,



c) odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských

služeb,



d) vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce

a přijímá následná opatření,



e) vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro

práci školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje,



f) zajišťuje, aby osoby uvedené v § 21 byly včas informovány o průběhu

a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta,



g) zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků

vzdělávání vyhlášených ministerstvem,



h) odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole

a školském zařízení.



(2) Ředitel školy zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán,

projednává s ním všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření

týkající se vzdělávací činnosti školy. Při svém rozhodování ředitel

školy k názorům pedagogické rady přihlédne. Pedagogickou radu tvoří

všichni pedagogičtí pracovníci školy.



§ 165



(1) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec

nebo svazek obcí, dále



a) stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení,



b) odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu

přidělených podle § 160 až 163 v souladu s účelem, na který byly

přiděleny.



(2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a

povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:



a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle

§ 18 a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího

ročníku podle § 17 odst. 3,



b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení

předškolního vzdělávání podle § 35, zařazení dítěte do přípravného

stupně základní školy speciální podle § 48a, zařazení dítěte do

přípravné třídy základní školy podle § 47,



c) zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle § 37,



d) převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle § 39

odst. 2,



e) přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49

odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49

odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním

vzdělávání podle § 55 odst. 2,



f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících,

vyšší odborné škole podle § 93 a následujících a v konzervatoři podle §

88,



g) zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení

vzdělávání a opakování ročníku podle § 66 a 97,



h) zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle § 55

odst. 1,



i) podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo

školského zařízení podle § 31 odst. 2 a 4,



j) zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání podle § 70 a 100,



k) povolení a zrušení povolení individuálního vzdělávání žáka podle §

41.



§ 166



(1) Ředitel školské právnické osoby, ředitel příspěvkové organizace^38)

nebo vedoucí organizační složky státu nebo její součásti je ředitelem

všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba

nebo organizační složka státu nebo její součást vykonává. Ředitelem

školské právnické osoby, ředitelem příspěvkové organizace nebo vedoucím

organizační složky státu nebo její součásti může být jmenován pouze

ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy nebo

školského zařízení stanovené zvláštním právním předpisem^2).



(2) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem,

obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího

organizační složky státu nebo její součásti jmenuje na vedoucí pracovní

místo zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení.



(3) V období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před

uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy

nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté

období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v

takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období.

Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před

začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České

školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí

konkurs a neodvolá ředitele podle věty první nebo druhé, počíná dnem

následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další

šestileté období.



(4) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem,

obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího

organizační složky státu nebo její součásti zřizovatel odvolá z

vedoucího pracovního místa v případě



a) pozbytí některého z předpokladů pro výkon činností ředitele školy

nebo školského zařízení stanovených zvláštním právním předpisem^2),



b) nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání

odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu^2),



c) nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství

studiem pro ředitele škol a školských zařízení podle zvláštního

právního předpisu^2), nebo



d) organizačních změn, jejichž důsledkem je zánik vedoucího pracovního

místa ředitele.



(5) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem,

obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího

organizační složky státu nebo její součásti může zřizovatel odvolat z

vedoucího pracovního místa z důvodů



a) závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z

jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele,

které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce

nebo zřizovatelem,



b) návrhu České školní inspekce podle § 174 odst. 13.



(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti

vyhlášení konkursního řízení, složení konkursních komisí pro posuzování

uchazečů o jmenování na vedoucí pracovní místa uvedená v odstavci 2 a

pravidla pro sestavování, činnost a rozhodování těchto konkursních

komisí.



(7) Ředitelem školy nebo školského zařízení, jejichž činnost vykonává

právnická osoba neuvedená v odstavci 1, může být pouze ten, kdo splňuje

předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení

stanovené zvláštním právním předpisem^2). Tato osoba je ředitelem všech

škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba

vykonává.



Školská rada



§ 167



(1) Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje

školská rada. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům

nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům

školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Pokud je

součástí právnické osoby více těchto škol, je možné zřídit jednu

školskou radu.



(2) Školskou radu zřizuje zřizovatel, který zároveň stanoví počet

jejích členů a vydá její volební řád. Třetinu členů školské rady

jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků a

zletilí žáci a studenti a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané

školy. Členem školské rady nemůže být ředitel školy. Ve školách, které

nejsou zřízeny státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a nejsou zřízeny

v právní formě školské právnické osoby, plní úkoly zřizovatele podle

věty první a druhé ředitel školy.



(3) Týž člen školské rady nemůže být současně jmenován zřizovatelem,

zvolen zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky a studenty

nebo zvolen pedagogickými pracovníky školy. Pedagogický pracovník školy

nemůže být zvolen za člena školské rady této školy zákonnými zástupci

nezletilých žáků a zletilými žáky a studenty ani jmenován zřizovatelem

nebo ředitelem školy.



(4) Ředitel školy zajistí v souladu s volebním řádem řádné uskutečnění

voleb do školské rady.



(5) Nezvolí-li zákonní zástupci nezletilých žáků nebo zletilí žáci a

studenti stanovený počet členů školské rady ani na základě opakované

výzvy, jmenuje zbývající členy školské rady ředitel školy.



(6) Funkční období členů školské rady je tři roky.



(7) Školská rada zasedá nejméně dvakrát ročně; zasedání školské rady

svolává její předseda, první zasedání školské rady svolává ředitel

školy. Ředitel školy nebo jím pověřený zástupce je povinen zúčastnit se

zasedání školské rady na vyzvání jejího předsedy. Školská rada na svém

prvním zasedání stanoví svůj jednací řád a zvolí svého předsedu. K

přijetí jednacího řádu se vyžaduje schválení nadpoloviční většinou

všech členů školské rady.



(8) Předčasné volby do funkce voleného člena školské rady lze konat,

požádá-li o to ředitele školy alespoň většina voličů oprávněných podle

odstavce 2 volit tohoto člena školské rady, která je podle volebního

řádu nezbytná ke zvolení člena školské rady. Doplňovací volby do

školské rady se v souladu s volebním řádem konají, přestane-li být

volený člen školské rady jejím členem před skončením funkčního období z

důvodů stanovených v odstavci 9 písm. a) až d) a f). Funkční období

člena školské rady zvoleného v předčasných nebo doplňovacích volbách

končí shodně s funkčním obdobím členů školské rady zvolených v řádných

volbách.



(9) Funkce člena školské rady skončí před uplynutím funkčního období



a) vzdáním se funkce písemným prohlášením do rukou předsedy školské

rady,



b) dnem doručení písemného odvolání jmenovaného člena školské rady

zřizovatelem do rukou předsedy školské rady,



c) vznikem neslučitelnosti podle odstavce 2 věty třetí,



d) v případě opakované neomluvené neúčasti na zasedání školské rady,

pokud tak stanoví volební řád, nebo



e) dnem, kdy byl do funkce člena školské rady zvolen nový člen v

předčasných volbách podle odstavce 8 věty první,



f) dnem, kdy zástupce pedagogických pracovníků přestane být v základním

pracovněprávním vztahu ke škole nebo u zákonných zástupců nezletilých

žáků, nebo studentů dnem, kdy přestane být tento nezletilý žák žákem či

studentem školy.



§ 168



(1) Školská rada



a) vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich

následnému uskutečňování,



b) schvaluje výroční zprávu o činnosti školy,



c) schvaluje školní řád, ve středních a vyšších odborných školách

stipendijní řád, a navrhuje jejich změny,



d) schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v

základních a středních školách,



e) podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy,



f) projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok a navrhuje

opatření ke zlepšení hospodaření,



g) projednává inspekční zprávy České školní inspekce,



h) podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům

vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,



i) podává návrh na vyhlášení konkursu na ředitele školy.



(2) Ředitel školy je povinen umožnit školské radě přístup k informacím

o škole, zejména k dokumentaci školy. Informace chráněné podle

zvláštních právních předpisů^17) poskytne ředitel školy školské radě

pouze za podmínek stanovených těmito zvláštními právními předpisy.

Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím

tím není dotčeno.



(3) O schválení dokumentů uvedených v odstavci 1 písm. b) až d)

rozhodne školská rada do 1 měsíce od jejich předložení ředitelem školy.

Pokud školská rada tento dokument neschválí, ředitel školy předloží

dokument k novému projednání do 1 měsíce. Opakovaného projednání se

účastní zřizovatel. Není-li dokument schválen ani při opakovaném

projednání nebo pokud školská rada neprojedná dokumenty uvedené v

odstavci 1 písm. b) až d) do 1 měsíce od jejich předložení ředitelem

školy, rozhodne o dalším postupu bez zbytečného odkladu zřizovatel.



(4) Ve školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, obcí, nebo svazkem

obcí, plní úkoly zřizovatele podle odstavce 3 ten, kdo ustanovil

ředitele školy do funkce.



ČÁST ŠESTNÁCTÁ



MINISTERSTVA A ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE



Ministerstvo



§ 169



(1) Ministerstvo vedle úkolů stanovených tímto zákonem dále řídí výkon

státní správy ve školství v rozsahu stanoveném tímto zákonem a odpovídá

za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy.



(2) Ministerstvo vytváří podmínky pro výkon ústavní a ochranné výchovy

a preventivně výchovnou péči a vzdělávání osob umístěných ve školských

zařízeních k tomu zřizovaných a dále pro další vzdělávání pedagogických

pracovníků. Za tímto účelem zřizuje a zrušuje



a) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a

školská zařízení pro preventivně výchovnou péči, dále za podmínek

stanovených zvláštním právním předpisem^1a) mateřské, základní a

střední školy pro děti a žáky umístěné v těchto školských zařízeních a



b) zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.



(3) Ministerstvo dále zřizuje a zrušuje



a) mateřské, základní a střední školy s vyučovacím jazykem národnostní

menšiny za podmínek stanovených v § 14, pokud je nezřídí obec, svazek

obcí nebo kraj,



b) školy, jejichž činnost je upravena mezinárodními smlouvami.



(4) Ministerstvo může ve výjimečných případech hodných zvláštního

zřetele zřizovat i jiné školy nebo školská zařízení a zrušovat je.



(5) Pokud ministerstvo zřizuje školy a školská zařízení uvedená v

odstavcích 2 až 4 jako státní příspěvkové organizace, rozhoduje o

zřízení, rozdělení a splynutí státní příspěvkové organizace a vydává

zřizovací listinu. Státní příspěvková organizace vzniká dnem stanoveným

ve zřizovací listině.



(6) O sloučení státní příspěvkové organizace, o zřízení nebo zrušení

školy nebo školského zařízení jako vnitřní organizační součásti státní

příspěvkové organizace a o změnách v údajích uvedených ve zřizovací

listině rozhoduje ministerstvo. Součástí rozhodnutí je vydání dodatku

ke zřizovací listině.



(7) Ke změně státní příspěvkové organizace dochází dnem stanoveným ve

zřizovací listině nebo v dodatku ke zřizovací listině.



(8) O zrušení státní příspěvkové organizace rozhoduje ministerstvo,

které zároveň zruší zřizovací listinu. Státní příspěvková organizace

zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení.



(9) V případě zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení státní

příspěvkové organizace a v případě zrušení školy nebo školského

zařízení jako její vnitřní organizační součásti ministerstvo zároveň

rozhodne, která jím zřízená státní příspěvková organizace převezme

práva a povinnosti zrušované nebo měněné státní příspěvkové organizace,

popřípadě o jiném způsobu vypořádání těchto práv a povinností. Pokud

ministerstvo nerozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností

zrušované nebo měněné státní příspěvkové organizace, přechází tato

práva a povinnosti na ministerstvo.



(10) Státní příspěvková organizace vykonávající činnost školy nebo

školského zařízení může uzavřít pojištění pro případ své odpovědnosti

za škodu vzniklou na věcech, životě a zdraví dětí, žáků a studentů a

svých zaměstnanců.



§ 169a



(1) Ministerstvo zřizuje Centrum zřizovací listinou, která obsahuje

zejména



a) označení zřizovatele,



b) název Centra v souladu s § 80 odst. 2 a jeho sídlo,



c) den, měsíc a rok vzniku Centra,



d) vymezení účelu, pro který se Centrum zřizuje, a tomu odpovídajícího

předmětu hlavní činnosti,



e) vymezení majetku, který ministerstvo svěřuje Centru při jeho

zřízení,



f) označení statutárního orgánu a uvedení toho, kdo jej na vedoucí

pracovní místo jmenuje a z něho odvolává,



g) vymezení základní organizační struktury Centra,



h) datum vydání zřizovací listiny.



(2) Ve zřizovací listině může ministerstvo stanovit také předmět jiné

činnosti Centra, má-li ji Centrum v souladu s rozpočtovými pravidly36)

vykonávat.



§ 169b



(1) Ministerstvo může rozhodnout také o změnách státní příspěvkové

organizace, jejímž je zřizovatelem na základě tohoto zákona nebo v

souladu se zákonem o majetku České republiky a o jejím vystupování v

právních vztazích^4) a na kterou se nevztahuje § 169, nebo o jejím

sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací

zřizovanou ministerstvem. Opatření, jímž ministerstvo rozhodne o změně,

sloučení nebo splynutí státní příspěvkové organizace, musí obsahovat

dodatek ke zřizovací listině, popřípadě zřizovací listinu nově

vznikající státní příspěvkové organizace. Státní příspěvková organizace

zaniká dnem stanoveným v opatření o jejím splynutí, a je-li právním

nástupcem jiná státní příspěvková organizace, také o jejím sloučení.



(2) V opatření ministerstva podle odstavce 1, na jehož základě zaniká

státní příspěvková organizace, popřípadě je omezen rozsah její hlavní

činnosti, ministerstvo rovněž rozhodne o způsobu vypořádání

odpovídajícího rozsahu práv a povinností vykonávaných státní

příspěvkovou organizací včetně příslušnosti hospodařit s majetkem

státu. Pokud ministerstvo nerozhodne o způsobu vypořádání práv a

povinností podle věty první, přechází příslušnost státní příspěvkové

organizace hospodařit s majetkem státu a vykonávat práva a povinnosti

státu na ministerstvo.



§ 169c



Vznik, změny a zánik státní příspěvkové organizace podle § 169 až 169b

oznamuje ministerstvo ve Věstníku a v Ústředním věstníku České

republiky. Oznámení obsahuje název, sídlo, identifikační číslo a datum

vzniku, změny nebo zániku státní příspěvkové organizace.



§ 170



Ministerstvo



a) zajišťuje a provádí kontrolu správnosti a efektivnosti využití

finančních prostředků, které přiděluje nebo smluvně zajišťuje ze

státního rozpočtu, z Národního fondu a prostředků ze zahraničí

poskytnutých mezinárodními organizacemi na základě mezinárodních smluv;

přitom provádí předběžnou, průběžnou a následnou kontrolu podle

zvláštního právního předpisu,^40)



b) stanovuje směrnicí^41) závazné zásady, podle kterých provádějí

krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu

přidělovaných podle § 160 odst. 2 a 3 a podle podle § 161 odst. 6,



c) stanovuje směrnicí^41) závazné zásady, podle kterých provádějí

obecní úřady obce s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů

finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle § 161 odst.

6 písm. b),



d) může udělovat věcné a finanční ocenění osobám, které se zasloužily o

rozvoj vzdělávání,



e) může udělovat čestný název právnickým osobám a organizačním složkám

státu, vykonávajícím činnost školy nebo školského zařízení.



§ 171



(1) Ministerstvo vyhlašuje a řídí pokusné ověřování metod, obsahu,

forem, organizace vzdělávání a pokusné ověřování způsobu řízení škol a

školských zařízení; přitom vždy stanoví dobu pokusného ověřování, jeho

rozsah, financování ze státního rozpočtu a způsob hodnocení jeho

výsledků.



(2) Ministerstvo vyhlašuje rozvojové programy ve vzdělávání a programy

zjišťování výsledků vzdělávání, včetně podmínek a kritérií pro jejich

financování ze státního rozpočtu.



(3) Ministerstvo vydá metodiku pro vypracování školního vzdělávacího

programu pro základní vzdělávání.



(4) Ministerstvo prostřednictvím jím zřízené a k tomu pověřené

právnické osoby zajišťuje státní zkoušky z grafických disciplín,

kterými jsou psaní na klávesnici, zpracování textu na počítači,

těsnopis a stenotypistika. Státní zkoušky z jednotlivých grafických

disciplín se konají podle zadání zpracovaných právnickou osobou podle

věty první a jejich průběh zajišťují zkušební komisaři, kteří jsou

zaměstnanci této právnické osoby. Ke státní zkoušce se může přihlásit

každý, kdo získal alespoň základní vzdělání; přihláška se podává

právnické osobě podle věty první a uvádí se na ní také rodné číslo

uchazeče, bylo-li mu přiděleno. Dokladem o úspěšném vykonání státní

zkoušky z grafické disciplíny je vysvědčení. Za státní zkoušku lze

požadovat úplatu, která je příjmem právnické osoby podle věty první.



(5) Státní zkoušky z grafických disciplín jsou neveřejné.



(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou



a) obsah přihlášky ke státním zkouškám z grafických disciplín, nejnižší

počet uchazečů, při kterém je možné státní zkoušku organizovat,

nejvyšší možnou úplatu za státní zkoušky z jednotlivých grafických

disciplín a způsob její úhrady,



b) pravidla konání státních zkoušek z grafických disciplín, rozsah a

obsah těchto zkoušek a jejich zkušební řád a pravidla hodnocení jejich

výsledků.



Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a

Ministerstvo zahraničních věcí



§ 172



(1) Ministerstvo obrany zřizuje a zrušuje střední vojenské školy, vyšší

odborné vojenské školy a školská zařízení jim sloužící.



(2) Ministerstvo vnitra zřizuje a zrušuje střední policejní školy,

vyšší odborné policejní školy, střední školy požární ochrany, vyšší

odborné školy požární ochrany a školská zařízení.



(3) Ministerstvo spravedlnosti zřizuje a zrušuje střední školy Vězeňské

služby a školská zařízení jim sloužící a školy a školská zařízení pro

osoby ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody.



(4) Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje a zrušuje základní školy při

diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky.



(5) Pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany,

Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem

zahraničních věcí podle odstavců 1 až 4 vykonávají pravomoci

ministerstva, krajského úřadu a České školní inspekce podle tohoto

zákona tato ministerstva s výjimkou pravomocí podle § 4 odst. 3 a § 28,

pravomocí ve věci společné části maturitní zkoušky,nejedná-li se o

jmenování předsedy zkušební maturitní komise a přezkoumání průběhu a

výsledku dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou,

vedení školského rejstříku a akreditací vzdělávacích programů vyššího

odborného vzdělávání. Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a

Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškami úpravy pro školy a

školská zařízení, které zřizují, v těch případech, kdy je k vydání

vyhlášek ve věcech středních škol, vyšších odborných škol a školských

zařízení tímto zákonem zmocněno ministerstvo.



(6) Ve věcech všeobecného vzdělávání a ukončování vzdělávání podle

tohoto zákona postupují Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a

Ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvem.



(7) Služební poměry pedagogických pracovníků, žáků a studentů škol

zřizovaných Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem

spravedlnosti se řídí zvláštními právními předpisy.^42)



(8) Na školy zřízené Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a

Ministerstvem spravedlnosti se nevztahují ustanovení § 21 odst. 1 písm.

c) a d), § 74 odst. 8 písm. a), § 167 a 168; ustanovení § 24 odst. 1, §

60, 94, § 102 odst. 4 věta první a § 166 odst. 1 věta druhá se na tyto

školy vztahují přiměřeně. Ředitelem střední školy, vyšší odborné školy

a školského zařízení zřizovaných Ministerstvem obrany může být jen

voják z povolání^54). Na jmenování příslušníka bezpečnostního sboru

nebo ozbrojených sil ředitelem školy nebo školského zařízení a na

odvolání této osoby z vedoucího pracovního místa ředitele školy nebo

školského zařízení se v případě škol a školských zařízení zřízených

Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem

spravedlnosti nevztahuje § 166 odst. 2 až 7. Ředitelem střední

policejní školy, vyšší odborné policejní školy a školského zařízení

zřizovaných Ministerstvem vnitra může být jen příslušník Policie České

republiky ve služebním poměru^42) nebo zaměstnanec, který je státním

občanem České republiky. Ředitelem střední školy požární ochrany, vyšší

odborné školy požární ochrany zřizovaných Ministerstvem vnitra může být

jen příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky ve

služebním poměru^42) nebo zaměstnanec, který je státním občanem České

republiky.



(9) Osoba, která není státním občanem České republiky, může být ke

vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem

obrany přijata pouze s předchozím souhlasem zřizovatele; souhlas

zřizovatele si vyžádá ředitel školy v přijímacím řízení. Zřizovatel je

oprávněn souhlas podle předchozí věty odepřít pouze z důvodů ochrany

veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti.



(10) Na školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České

republiky zřizované Ministerstvem zahraničních věcí se nevztahuje

ustanovení § 7 odst. 6; ustanovení § 28 se na tyto školy vztahuje

přiměřeně.



Česká školní inspekce



§ 173



(1) Česká školní inspekce je správní úřad s celostátní působností,

který je organizační složkou státu a účetní jednotkou.



(2) Česká školní inspekce je organizačně členěna na ústředí České

školní inspekce se sídlem v Praze a inspektoráty České školní inspekce.

Ministerstvo je ve věcech státní služby nadřízeným služebním úřadem

České školní inspekce.



(3) V čele České školní inspekce je ústřední školní inspektor; jeho

výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.



§ 174



(1) Česká školní inspekce zpracovává koncepční záměry inspekční

činnosti a systémy hodnocení vzdělávací soustavy. V souvislosti s

výkonem inspekční činnosti se Česká školní inspekce s předchozím

souhlasem ministerstva může podílet na zajišťování úkolů souvisejících

s naplňováním mezinárodních smluv, s rozvojem mezinárodních styků a

mezinárodní spolupráce, jakož i úkolů, které vyplývají pro Českou

republiku z členství v mezinárodních organizacích.



(2) Česká školní inspekce ve školách a školských zařízeních zapsaných

do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje

praktické vyučování nebo odborná praxe podle § 65 odst. 2 a § 96 odst.

2 v rámci inspekční činnosti



a) získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o

činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku,

sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy,



b) zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to

podle příslušných školních vzdělávacích programů a akreditovaných

vzdělávacích programů,



c) zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho

soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem,



d) vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k

poskytování vzdělávání a školských služeb,



e) vykonává veřejnosprávní kontrolu^40) využívání finančních prostředků

státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 až 163.



(3) Česká školní inspekce v rámci inspekční činnosti kontroluje ve

školách podle § 38 odst. 1 písm. c) plnění povinností a podmínek

stanovených v § 38a odst. 5 písm. c) až e), § 38a odst. 6, § 38b odst.

1 písm. c) a v § 38b odst. 2 písm. a) až d).



(4) Inspekční činnost se vykonává na základě plánu hlavních úkolů na

příslušný školní rok, který schvaluje ministr školství, mládeže a

tělovýchovy na návrh ústředního školního inspektora.



(5) Inspekční činnost se dále provádí na základě podnětů, stížností a

petic, které svým obsahem spadají do působnosti České školní inspekce

podle odstavce 2 písm. b) až e). V případě inspekční činnosti konané na

základě stížnosti prošetřuje Česká školní inspekce jednotlivá tvrzení

uvedená ve stížnosti a výsledek šetření předává zřizovateli k dalšímu

řízení. Zřizovatel informuje Českou školní inspekci o vyřízení

stížnosti a o případných opatřeních přijatých k nápravě.



(6) Česká školní inspekce je dále povinna provést inspekční činnost

podle odstavce 2 písm. b), c) a d) pro účely přiznání dotací podle

zvláštního právního předpisu, pokud o to právnická osoba, která

vykonává činnost školy nebo školského zařízení, požádá. Inspekční

činnosti podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) nelze na žádost

právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení,

provést před uplynutím lhůty k odstranění případných nedostatků

zjištěných předchozí inspekční činností podle odstavce 2 písm. b), c)

nebo d).



(7) Při hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských

služeb vychází Česká školní inspekce ze zásad a cílů vzdělávání

stanovených tímto zákonem, přičemž základním kritériem hodnocení je

zejména účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a studenta a

dosahování cílů vzdělávání ze strany škol a školských zařízení.

Kritéria hodnocení předkládá ministerstvu ke schválení. Schválená

kritéria hodnocení ministerstvo zveřejňuje.



(8) Inspekční činnost vykonávají školní inspektoři, kontrolní

pracovníci a přizvané osoby. Školním inspektorem může být ten, kdo má

vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let pedagogické nebo pedagogicko-

psychologické praxe. Kontrolním pracovníkem může být ten, kdo má

vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let praxe, nebo ten, kdo má střední

vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 20 let praxe. Další předpoklady

stanovené pro výkon činností podle vět druhé a třetí zvláštními

právními předpisy tím nejsou dotčeny.



(9) Výstupem inspekční činnosti je



a) inspekční zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm.

b) a c),



b) protokol o kontrole^56) v případě inspekční činnosti podle odstavce

2 písm. d) a e) a odstavce 3,



c) tematická zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm.

a),



d) výroční zpráva České školní inspekce.



(10) Inspekční zpráva obsahuje hodnocení podmínek, průběhu a výsledků

vzdělávání a dále jména, příjmení a podpisy školních inspektorů,

kontrolních pracovníků a přizvaných osob. Obsah inspekční zprávy

projednají školní inspektoři a kontrolní pracovníci s ředitelem školy

nebo školského zařízení. Projednání a převzetí inspekční zprávy potvrdí

ředitel školy nebo školského zařízení podpisem. Připomínky k obsahu

inspekční zprávy může ředitel školy nebo školského zařízení podat České

školní inspekci do 14 dnů po jejím převzetí. Inspekční zprávu společně

s připomínkami a stanoviskem České školní inspekce k jejich obsahu

zasílá Česká školní inspekce bez zbytečného odkladu zřizovateli a

školské radě. Inspekční zpráva včetně připomínek je veřejná a je

uložena po dobu 10 let ve škole nebo školském zařízení, jichž se týká,

a v příslušném inspektorátu České školní inspekce.



(11) Tematickou zprávu vydává Česká školní inspekce na základě shrnutí

poznatků získaných z inspekční činnosti v určitém tematickém okruhu a

jejich analýzy. Tematická zpráva se po jejím zpracování bez zbytečného

odkladu zveřejňuje.



(12) Výroční zpráva České školní inspekce obsahuje souhrnné poznatky o

stavu vzdělávání a vzdělávací soustavy vycházející z inspekční činnosti

za předcházející školní rok a zveřejňuje se každoročně v prosinci.



(13) Česká školní inspekce podává návrh na odvolání ředitele školy nebo

školského zařízení zřizovaného státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí v

případě zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského

zařízení.



§ 175



(1) Osoby, u nichž byla provedena inspekční činnost, jsou povinny

přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční

činnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené Českou

školní inspekcí. Na základě výsledků inspekční činnosti přijímá

zřizovatel bez zbytečného odkladu opatření ve školách a školských

zařízeních, které zřizuje.



(2) V případě zjištění nečinnosti školy nebo školského zařízení nebo

zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení

může ústřední školní inspektor předložit orgánu, který vede školský

rejstřík, návrh na výmaz školy, školského zařízení nebo oboru vzdělání

ze školského rejstříku.



(3) Ustanovení § 24 kontrolního řádu se nepoužije.



(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější

podmínky organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti a

vzor průkazu, jímž školní inspektor a kontrolní pracovník prokazuje

pověření ke kontrole v souladu s kontrolním řádem^56).



§ 176



Česká školní inspekce může podávat zřizovatelům škol a školských

zařízení návrhy na vyhlášení konkursu podle § 166 odst. 3.



ČÁST SEDMNÁCTÁ



PŮSOBNOST ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VE ŠKOLSTVÍ



§ 177



(1) Územní samosprávu ve školství vykonávají



a) obec,



b) kraj.



(2) Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při

zřizování a zrušování škol a školských zařízení, dbá obec a kraj

zejména o



a) soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a

kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého

území,



b) dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek.



Obec



§ 178



(1) Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní

docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných

na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo

ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem^47)

nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Obec



a) zřizuje a zrušuje základní školu, nebo



b) zajišťuje plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované

jinou obcí nebo svazkem obcí.



(2) Na území obce, části obce nebo na území více obcí se vymezují

školské obvody spádové školy takto:



a) je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod

území obce,



b) je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec

školské obvody obecně závaznou vyhláškou,



c) je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních

škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o

vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol

zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí

obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.



(3) Pokud území obce nebo jeho část nespadá pod školský obvod ani

společný školský obvod a je ohroženo plnění povinné školní docházky

dítěte uvedeného v odstavci 1, krajský úřad opatřením obecné povahy pro

toto území vytvoří nebo na ně rozšíří školský obvod nebo společný

školský obvod základní školy zřizované touto nebo jinou obcí nebo

svazkem obcí, a to s platností nejdéle na 24 měsíců. Námitky proti

návrhu opatření obecné povahy podle věty první může podat obec, pro

jejíž území nebo jeho část je vytvořen nebo na ně rozšířen školský

obvod nebo společný školský obvod základní školy, a dále obec, která

zřizuje danou základní školu nebo je členem svazku obcí, který zřizuje

danou základní školu. Pokud dojde některým ze způsobů podle odstavce 2

k vymezení školského obvodu pro území obce nebo jeho část, pozbývá

opatření obecné povahy v odpovídajícím rozsahu účinnosti.



(4) Školský obvod se nestanoví škole zřízené v souladu s § 16 odst. 9 a

školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí.



(5) V rámci základní dopravní obslužnosti^48) území kraje je kraj

povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy, pokud

vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km.



§ 179



(1) Obec nebo svazek obcí zřizuje a zrušuje



a) mateřské školy,



b) mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny

za podmínek stanovených v § 14 a



c) zařízení školního stravování sloužící dětem a žákům škol, které

zřizuje.



(2) Obec je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v

posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s místem

trvalého pobytu na jejím území a pro děti umístěné na jejím území v

dětském domově. Za tímto účelem obec



a) zřídí mateřskou školu, nebo



b) zajistí předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí

nebo svazkem obcí.



(3) Obec nebo svazek obcí může dále zřizovat a zrušovat



a) základní umělecké školy,



b) školská zařízení pro zájmové vzdělávání,



c) školská účelová zařízení a



d) školy nebo školská zařízení, které jinak zřizuje kraj nebo

ministerstvo, pokud prokáže potřebné finanční, materiální a personální

zabezpečení jejich činnosti orgánu, který vede rejstřík škol a

školských zařízení.



§ 180



(1) Obec nebo svazek obcí zajišťuje výdaje právnických osob

vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s

výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu

přidělovaných podle § 161 odst. 6 písm. b) a z jiných zdrojů; v

případě, že školský obvod přesahuje území jedné obce, zabezpečují

výdaje školských zařízení sloužících základní škole v tomto školském

obvodu dotčené obce poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v

jednotlivých obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě.



(2) Obec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských

zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak

hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.



(3) Obec nebo svazek obcí přiděluje právnickým osobám vykonávajícím

činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, dotace stanovené

zákonem o státním rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz a provádí

s nimi finanční vypořádání.



§ 180a



(1) Obec, která hodlá uskutečňovat projekt financovaný z prostředků

Evropské unie, jehož předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo

dostupnosti vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona, může

uzavírat s právnickými osobami vykonávajícími činnost školy nebo

školského zařízení smlouvy o partnerství. Na obsah a formu smlouvy o

partnerství uzavírané obcí se obdobně vztahuje § 32a.



(2) Uzavírá-li obec smlouvu s právnickou osobou vykonávající činnost

školy nebo školského zařízení, kterou nezřizuje, je podmínkou platnosti

smlouvy doložka osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická

osoba smlouvu o partnerství uzavřela.



(3) Na uzavírání smluv o partnerství a právní vztahy z těchto smluv se

nevztahuje právní úprava veřejných zakázek^21a).



Kraj



§ 181



(1) Kraj je povinen zajistit podmínky pro uskutečňování středního a

vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se

zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, dále jazykového,

základního uměleckého a zájmového vzdělávání a pro výkon ústavní

výchovy. Za tímto účelem kraj zřizuje a zrušuje



a) střední školy,



b) vyšší odborné školy,



c) mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky

se zdravotním postižením,



d) základní školy speciální,



e) školy při zdravotnických zařízeních,



f) školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování

pro děti, žáky a studenty škol, které zřizuje,



g) střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek

stanovených v § 14,



h) jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky,



i) základní umělecké školy,



j) školská zařízení pro zájmové vzdělávání a



k) dětské domovy.



(2) Kraj může dále zřizovat a zrušovat



a) mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny

za podmínek stanovených v § 14,



b) školská zařízení podle § 115 až 120,



c) školy a školská zařízení, které jinak zřizuje obec nebo

ministerstvo, pokud kraj prokáže potřebné finanční, materiálové a

personální zabezpečení této školy nebo školského zařízení.



§ 182



(1) Kraj zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol

a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z

finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst.

6 písm. a) a z jiných zdrojů.



(2) Kraj může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských

zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak

hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.



ČÁST OSMNÁCTÁ



PŘESTUPKY



§ 182a



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) jako osoba, která přišla do styku s informacemi veřejně

nepřístupnými, poruší povinnost mlčenlivosti o informacích veřejně

nepřístupných podle § 80b odst. 4,



b) jako osoba odpovědná za přijetí nebo splnění opatření k odstranění

nedostatků zjištěných při inspekční činnosti podle § 174 odst. 2 písm.

b), c) a d) ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí tato opatření

nepřijme nebo je nesplní.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu až do 500

000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu až do

50 000 Kč.



(3) Přestupky podle odstavce 1 písm. a) v prvním stupni projednává

ministerstvo.



(4) Přestupky podle odstavce 1 písm. b) v prvním stupni projednává

Česká školní inspekce. Pokuty za tyto přestupky vybírá a vymáhá Česká

školní inspekce.



ČÁST DEVATENÁCTÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Společná ustanovení



§ 183



(1) Správní řád se nevztahuje na rozhodování podle § 27 odst. 1, § 74

odst. 9 písm. c), § 80a odst. 4, § 82, § 90 odst. 12, § 102 odst. 9, §

172 odst. 9 a § 176.



(2) Rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o přijetí ke vzdělávání, se

oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním

číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam se zveřejňuje na

veřejně přístupném místě ve škole a v případě základní, střední a vyšší

odborné školy též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to alespoň na

dobu 15 dnů, obsahuje datum zveřejnění a v případě středních škol též

poučení o právních následcích neodevzdání zápisového lístku podle § 60a

odst. 7. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se

vyhovuje žádostem o přijetí ke vzdělávání, za oznámená.



(3) Ředitel školy vyhoví odvolání proti rozhodnutí ve věcech uvedených

v § 165 odst. 2 v případě uchazečů, kteří splnili podmínky přijímacího

řízení, ale jejich žádost byla zamítnuta v souladu s § 60 odst. 14,

pokud je lze po uplynutí lhůty pro odevzdání zápisových lístků

úspěšných uchazečů přijmout; při tom se ředitel řídí pořadím uchazečů

podle § 60 odst. 14.



(4) Krajský úřad plní úkoly nadřízeného správního orgánu ředitelů škol

a školských zařízení, při rozhodování podle § 165 odst. 2.



(5) Ministerstvo plní úkoly nadřízeného správního orgánu krajských

úřadů při rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo

právnických osob v oblasti veřejné správy podle tohoto zákona.



(6) Působnosti stanovené tímto zákonem obecnímu úřadu obce, obecnímu

úřadu obce s rozšířenou působností a krajskému úřadu jsou výkonem

přenesené působnosti.



§ 183a



(1) Obce a kraje jsou povinny v rámci přenesené působnosti poskytovat

ministerstvu statistické údaje v rámci statistických zjišťování

zařazených do programu statistických zjišťování^49) na daný rok.



(2) Ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba, je při

sdružování a zpracovávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení

a školních matrik a při provádění statistických zjišťování^49)

oprávněno využívat rodných čísel uchazečů, dětí, žáků a studentů.

Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení,

je pro účely uvedené ve větě první povinna rodná čísla uchazečů, dětí,

žáků a studentů poskytovat.



(3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje

ministerstvu a krajskému úřadu pro účely vedení školského rejstříku



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) datum narození,



d) adresa místa pobytu.



(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu,



d) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.



(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) druh a adresa místa pobytu,



d) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.



(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(8) Ministerstvo vnitra poskytuje právnickým osobám vykonávajícím

činnost školy nebo školského zařízení a ministerstvu pro účely

předávání údajů a jejich zpracování v registru pedagogických pracovníků

podle § 28a referenční údaje ze základního registru obyvatel. Ze

základního registru obyvatel se poskytuje jméno, popřípadě jména,

příjmení, datum a místo narození, adresa místa pobytu a číslo

elektronicky čitelného identifikačního dokladu pedagogického

pracovníka.



(9) Ministerstvo vnitra poskytuje obecním úřadům pro účely plnění

povinnosti podle § 36 odst. 8 údaje ze základního registru obyvatel. Ze

základního registru obyvatel se poskytuje jméno, popřípadě jména, a

příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu dítěte.



(10) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



(11) Ministerstvo a krajský úřad mohou poskytnuté údaje pro účely

vedení školského rejstříku v rozsahu uvedeném v odstavcích 4 až 6 dále

předávat, třídit nebo kombinovat^49c), popřípadě je blokovat,

zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou přesné; o zjištění nepřesného

údaje Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky neprodleně

informuje.



(12) Údaje o adresách v České republice týkajících se fyzických a

právnických osob ve školském rejstříku podle § 144 a 154 se vedou s

využitím referenčních údajů o adresách v základním registru územní

identifikace, adres a nemovitostí.



§ 183b



(1) V tomto zákoně se za občana Evropské unie považuje i občan

Švýcarské konfederace a občan smluvního státu Smlouvy o Evropském

hospodářském prostoru.



(2) V tomto zákoně se za rodinného příslušníka občana Evropské unie

považuje cizinec, který není občanem Evropské unie a může na území

České republiky pobývat z důvodu svého postavení



a) rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zákona o pobytu

cizinců na území České republiky,



b) osoby, na kterou se ustanovení zákona o pobytu cizinců na území

České republiky, týkající se rodinných příslušníků občanů Evropské

unie, vztahují obdobně.



(3) Stejná práva a povinnosti jako občan Evropské unie má podle tohoto

zákona:



a) dlouhodobě pobývající rezident v Evropském společenství na území

České republiky^49d),



b) dlouhodobě pobývající rezident v Evropském společenství na území

jiného členského státu Evropské unie^49e), jemuž bylo na území České

republiky uděleno povolení k pobytu^13),



c) osoba, které bylo na území České republiky uděleno povolení k pobytu

z důvodu jejího postavení rodinného příslušníka dlouhodobě pobývajícího

rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu

Evropské unie,



d) držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání

vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního

předpisu^52).



(4) Osoba, která má odvozen svůj pobyt na území České republiky od

nositele oprávnění ke sloučení rodiny^49f), má podle tohoto zákona

přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako

nositel tohoto oprávnění.



§ 183c



Údaje získané při přípravě nebo zjišťování výsledků vzdělávání podle §

74, 78, § 171 odst. 2 a § 174 odst. 2 písm. a) a údaje vytvořené

kombinací nebo vzájemným srovnáním těchto údajů právnická osoba nebo

organizační složka státu, která s těmito údaji nakládá, neposkytuje

žadatelům o informace podle zvláštního zákona^60), pokud údaje

vypovídají o



a) výsledcích jednotlivých dětí, žáků a studentů,



b) průměrných nebo souhrnných výsledcích za školu nebo více škol nebo

za jinak vymezenou skupinu dětí, žáků nebo studentů,



c) srovnání výsledků mezi školami nebo jinak vymezenými skupinami dětí,

žáků nebo studentů,



d) obsahu a formě zadání, která dosud nebyla využita v ukončeném

zjišťování,



e) připravovaných nebo používaných nástrojích pro zjišťování a

zpracování výsledků vzdělávání.



§ 184



(1) Účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní

zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium a činnost komisaře

je jiným úkonem v obecném zájmu^50), při němž náleží zaměstnanci

náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. V těchto případech

se nepoužije § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce. Právnická osoba, která

vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, poskytuje osobám

uvedeným ve větě první cestovní náhrady za podmínek a ve výši

stanovených v části sedmé zákoníku práce s tím, že za pravidelné

pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje bydliště těchto

osob.



(2) Za výkon funkce předsedy zkušební komise pro závěrečné zkoušky, pro

absolutorium v konzervatoři a absolutorium, funkce předsedy zkušební

maturitní komise, komisaře a hodnotitele písemné práce náleží odměna.

Odměnu s výjimkou odměny komisaře a hodnotitele písemné práce z cizího

jazyka poskytuje právnická osoba vykonávající činnost školy; v případě

komisaře a hodnotitele písemné práce z cizího jazyka poskytuje odměnu

Centrum. Výši odměny a pravidla jejího poskytování stanoví ministerstvo

vyhláškou.



(3) Činnost zadavatele je součástí základního pracovněprávního vztahu k

právnické osobě vykonávající činnost školy, v níž je tato funkce

vykonávána.



(4) Účast členů v Akreditační komisi je jiným úkonem v obecném

zájmu^50), při němž náleží členům této komise náhrada jízdních výdajů v

prokázané výši, náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné;

poskytovatelem těchto náhrad je ministerstvo. Stravné se poskytuje ve

výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Členům

Akreditační komise může být dále ministerstvem poskytnuta odměna.



Přechodná ustanovení



§ 185



(1) Podle rámcových vzdělávacích programů postupují školy od 1. září,

které následuje nejpozději po uplynutí 2 let ode dne jejich vydání, a

to s účinností od prvního ročníku a také od šestého ročníku základního

vzdělávání podle § 46 odst. 2 a od sedmého ročníku základního

vzdělávání podle § 46 odst. 3. Tímto dnem končí platnost učebních

dokumentů schválených podle dosavadních právních předpisů počínaje

prvním ročníkem; do té doby se při přijímání ke vzdělávání, v jeho

průběhu i při jeho ukončování postupuje podle těchto učebních

dokumentů. Učební dokumenty vydané podle dosavadních právních předpisů

je možné měnit za účelem dosažení jejich shody s tímto zákonem, a to

postupem stanoveným v dosavadních právních předpisech.



(2) Učební dokumenty vyšších odborných škol vydané podle dosavadních

právních předpisů se považují za vzdělávací programy pro vyšší odborné

vzdělávání podle tohoto zákona akreditované na dobu 7 let od nabytí

jeho účinnosti. Vyšší odborné školy mohou uskutečňovat vzdělávání podle

učebních dokumentů schválených podle dosavadních právních předpisů

nejpozději do konce školního roku 2011/2012. Podle vzdělávacích

programů pro vyšší odborné vzdělávání akreditovaných podle tohoto

zákona postupují školy od 1. září, které následuje po jejich akreditaci

a zápisu do školského rejstříku.



(3) Zvláštní škola podle dosavadních právních předpisů je základní

školou podle tohoto zákona. Pomocná škola podle dosavadních právních

předpisů je základní školou speciální podle tohoto zákona. Střední

odborné učiliště, gymnázium, střední odborná škola, učiliště, střední

speciální škola, odborné učiliště a praktická škola podle dosavadních

právních předpisů jsou střední školou podle tohoto zákona.



(4) Ministerstvo zpracuje dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje

vzdělávací soustavy České republiky podle tohoto zákona a předloží jej

vládě do 31. března 2005. Krajské úřady zpracují dlouhodobé záměry

vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji podle tohoto zákona a

předloží je ministerstvu k projednání do 31. března 2006.



(5) Stupně vzdělání získané podle dosavadních právních předpisů

zůstávají nedotčeny.



(6) Střední odborné vzdělání dosažené podle dosavadních právních

předpisů v učebních oborech v délce 1 nebo 2 let denní formy vzdělávání

stanovených nařízením vlády vydaným podle § 58 se považuje za střední

vzdělání podle tohoto zákona. Střední odborné vzdělání dosažené podle

dosavadních právních předpisů ve studijních nebo učebních oborech v

délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání stanovených nařízením vlády

vydaným podle § 58 se považuje za střední vzdělání s výučním listem

podle tohoto zákona. Úplné střední odborné vzdělání a úplné střední

vzdělání dosažené podle dosavadních právních předpisů se považuje za

střední vzdělání s maturitní zkouškou podle tohoto zákona. Vyšší

odborné vzdělání poskytované v konzervatořích dosažené podle

dosavadních právních předpisů se považuje za vyšší odborné vzdělání v

konzervatoři podle tohoto zákona.



(7) Podle § 61 se postupuje od přijímacího řízení do prvního ročníku

šestiletého nebo osmiletého gymnázia pro školní rok 2005/2006, a to

počínaje prvním ročníkem.



(8) Žáci, kteří měli řádně ukončit střední vzdělávání závěrečnou

zkouškou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, konají závěrečnou

zkoušku podle dosavadních právních předpisů. Žáci, kteří měli řádně

ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou před 1. zářím 2010,

konají maturitní zkoušku podle právních předpisů účinných do 31. srpna

2009. Studenti, kteří měli řádně ukončit vyšší odborné vzdělávání

absolutoriem před nabytím účinnosti tohoto zákona, konají absolutorium

podle dosavadních právních předpisů.



(9) Školská rada podle tohoto zákona se ustaví do 1 roku od nabytí

účinnosti tohoto zákona. Do ustavení školské rady podle tohoto zákona

vykonává její funkci rada školy zřízená podle dosavadních právních

předpisů.



(10) Pokusná ověřování povolená podle dosavadních právních předpisů

zůstávají v platnosti.



(11) Školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, které jsou

zařazeny v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení ke dni

účinnosti tohoto zákona, je možné zrušit pouze v případě, že nesplňují

podmínky stanovené v § 14 odst. 2 a 3.



(12) Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova "síť škol,

předškolních zařízení a školských zařízení", nahrazují se slovy

"školský rejstřík". Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova

"předškolní zařízení", nahrazují se slovy "mateřská škola". Kde jsou ve

zvláštním právním předpisu slova "střední odborné vzdělání", nahrazují

se slovy "střední vzdělání s výučním listem". Kde jsou ve zvláštním

právním předpisu slova "úplné střední vzdělání", nahrazují se slovy

"střední vzdělání s maturitní zkouškou". Kde jsou ve zvláštním právním

předpisu slova "úplné střední odborné vzdělání", nahrazují se slovy

"střední vzdělání s maturitní zkouškou".



(13) Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona jmenuje a

odvolává ústředního školního inspektora ministr školství, mládeže a

tělovýchovy.



(14) Při vypořádání finančních prostředků poskytnutých na činnost škol

a školských zařízení ze státního rozpočtu na kalendářní rok 2004 se

postupuje podle dosavadních právních předpisů.



(15) Právo na přednostní přijetí dítěte v posledním roce před zahájením

povinné školní docházky k předškolnímu vzdělávání podle § 34 odst. 4 a

povinnost obce zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním

roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s místem trvalého

pobytu na jejím území a pro děti umístěné na jejím území v dětském

domově podle § 179 odst. 2 se uplatní od školního roku 2005/2006.



(16) Pravidla pro vyučování náboženství stanovená v § 15 se použijí

počínaje školním rokem 2005/2006.



(17) Podle § 28 odst. 2 až 5 se postupuje od školního roku 2005/2006.

Do té doby se na evidenci dětí, žáků a studentů škol a školských

zařízení vztahují dosavadní právní předpisy. Při poskytování finančních

prostředků státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení na

školní rok 2004/2005 se vychází z údajů ze statistických výkonových

výkazů pro příslušný školní rok.



(18) Ustanovení § 42 se použije až pro školní rok 2005/2006. Do té doby

se postupuje podle dosavadních právních předpisů upravujících

osvobození od povinné školní docházky.



(19) Podle § 51 odst. 5 se postupuje od školního roku 2005/2006.



(201) Při přijímacím řízení do prvního ročníku vzdělávání v oborech

vzdělání s talentovou zkouškou a v konzervatoři pro školní rok

2005/2006 se postupuje podle Opatření k zavedení pokusného ověřování

organizace talentových zkoušek při přijímání žáků ke studiu ve

studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná

uměleckořemeslná výroba č.j. 28127/97-71.



(21) Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem

podle § 84 a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s

maturitní zkouškou podle § 85 lze uskutečňovat od školního roku

2005/2006.



(22) Pravidla pro poskytování odměn za produktivní činnost žáků

středních škol a studentů vyšších odborných škol podle § 122 odst. 1 se

použijí až pro školní rok 2005/2006. Do té doby se postupuje podle

dosavadních právních předpisů.



(23) V případě, že vyšší odborná škola poskytuje vyšší odborné

vzdělávání v oborech vzdělání, přestává být student studentem školy,

nevykoná-li úspěšně absolutorium, a to:



a) v případě vzdělávání v oboru vzdělání v délce 3 roky dne 30. června

roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit,



b) v případě vzdělávání v oboru vzdělání v délce 3,5 roku dne 31. ledna

roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.



(24) Ve školním roce 2008/2009 se na přezkoumání průběhu a výsledků

maturitní zkoušky konané podle dosavadních právních předpisů použije

obdobně § 82 odst. 2 věty první až třetí a § 82 odst. 4.



§ 186



(1) Školy a školská zařízení zařazené ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení jsou

školami a školskými zařízeními podle tohoto zákona zapsanými ve

školském rejstříku. Právnické osoby, které vykonávají činnost škol a

školských zařízení, popřípadě zřizovatelé příspěvkových organizací^38)

jsou povinni uvést zápis ve školském rejstříku do souladu s tímto

zákonem a doložit orgánu, který vede rejstřík, k tomu nezbytné doklady

nejpozději do 31. března 2006. Pokud uvedená povinnost nebude splněna,

provede orgán, který vede rejstřík, výmaz školy nebo školského zařízení

ze školského rejstříku, a to s účinností od 31. srpna 2006. Ustanovení

§ 151 se použije obdobně.



(2) Školy a školská zařízení zřízené ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a Ministerstvem

spravedlnosti jako organizační složky státu jsou školami a školskými

zařízeními podle tohoto zákona a budou zapsány do školského rejstříku

nejpozději do 31. srpna 2006, pokud jejich zřizovatelé doloží

ministerstvu údaje a doklady uvedené v § 147 odst. 1 písm. a) až e), i)

až l) první část věty a o) nejpozději do 31. března 2006.



(3) Správní řízení o žádostech o zařazení do sítě škol, předškolních

zařízení a školských zařízení, o změny v zařazení v síti škol,

předškolních zařízení a školských zařízení a o vyřazení ze sítě škol,

předškolních zařízení a školských zařízení podaných přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.



(4) O předání a převzetí údajů na technických nosičích dat a dokladů

týkajících se škol a školských zařízení, které podle dosavadních

právních předpisů zařazovalo do sítě škol, předškolních zařízení a

školských zařízení ministerstvo a které v souladu s § 143 vede v

rejstříku škol a školských zařízení krajský úřad, připraví a sepíše

ministerstvo s příslušnými krajskými úřady v období od nabytí účinnosti

tohoto zákona do 30. dubna 2005, popřípadě nejpozději do 30 dnů od

právní moci rozhodnutí týkajícího se příslušné školy nebo školského

zařízení, protokol o předání a převzetí těchto údajů a dokladů.



Změna právní formy na školskou právnickou osobu



§ 187



(1) Právnické osoby, které vykonávají činnost škol, předškolních

zařízení a školských zařízení zařazených ke dni účinnosti tohoto zákona

do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení, mohou změnit

svou právní formu na školskou právnickou osobu.



(2) Změnou právní formy na školskou právnickou osobu právnická osoba

nezaniká ani nepřecházejí její práva a povinnosti na právního nástupce,

pouze se mění její vnitřní právní poměry.



§ 188



(1) Ke změně právní formy na školskou právnickou osobu se vyžaduje



a) rozhodnutí o změně právní formy,



b) úprava právních vztahů k majetku, který právnická osoba užívá ke své

činnosti, s ohledem na ustanovení § 140,



c) výmaz dosavadní právnické osoby z obchodního či jiného rejstříku

nebo jiné obdobné evidence právnických osob, je-li tam zapsána podle

zvláštního právního předpisu,



d) zápis školské právnické osoby do rejstříku školských právnických

osob.



(2) O změně právní formy na školskou právnickou osobu rozhoduje ten

orgán nebo ta osoba, která je oprávněna rozhodnout o zrušení dané

právnické osoby, ledaže jde o obchodní společnost nebo družstvo.



(3) Jde-li o obchodní společnost nebo družstvo, rozhodují o změně

právní formy na školskou právnickou osobu ti společníci nebo ten orgán

obchodní společnosti či družstva, kteří jsou podle obchodního zákoníku

oprávněni rozhodnout o změně právní formy. Ustanovení § 69d odst. 2, 4,

7, 10 a 11, § 69f odst. 1, 4, 5 a 6, § 69g odst. 1 a 2, § 254 odst. 4

věta první až třetí obchodního zákoníku se použijí obdobně. Ke změně

právní formy na školskou právnickou osobu se u společnosti s ručením

omezeným vyžaduje souhlas všech společníků a u akciové společnosti

souhlas tří čtvrtin hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. O

rozhodnutí valné hromady či členské schůze družstva o změně právní

formy na školskou právnickou osobu musí být pořízen notářský zápis.



§ 189



(1) Rozhodnutí o změně právní formy na školskou právnickou osobu musí

obsahovat projev vůle změnit právní formu na školskou právnickou osobu

a lhůtu, v níž bude podána žádost o zápis do rejstříku školských

právnických osob. Součástí rozhodnutí je zřizovací listina.



(2) Měla-li právnická osoba před změnou právní formy na školskou

právnickou osobu právní formu obchodní společnosti nebo družstva, mají

právní postavení zřizovatelů školské právnické osoby ty osoby, jež byly

jejími společníky nebo členy ke dni výmazu z obchodního rejstříku. U

obecně prospěšné společnosti mají právní postavení zřizovatelů školské

právnické osoby její zakladatelé.



§ 190



(1) Statutární orgán právnické osoby, jež mění právní formu na školskou

právnickou osobu, je povinen podat návrh na zápis do rejstříku

školských právnických osob ve lhůtě určené v rozhodnutí o změně právní

formy, jinak nemůže být zápis do rejstříku školských právnických osob

povolen. Žádost o zápis musí obsahovat rozhodnutí o změně právní formy

na školskou právnickou osobu a údaje a doklady, které se v souvislosti

se vznikem školské právnické osoby zapisují do rejstříku školských

právnických osob a zakládají do sbírky listin.



(2) Školská právnická osoba se zapíše do rejstříku školských

právnických osob ke dni, v němž došlo k výmazu právnické osoby, která

změnila právní formu na školskou právnickou osobu, z obchodního či

jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob.



(3) Do rejstříku školských právnických osob se při změně právní formy

zapisuje také forma, název a sídlo právnické osoby před změnou právní

formy.



(4) Do 30 dnů po právní moci rozhodnutí o zápisu školské právnické

osoby do rejstříku školských právnických osob podá statutární orgán

právnické osoby, jež rozhodla o změně právní formy na školskou

právnickou osobu, návrh na zápis této změny do obchodního či jiného

rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob. K návrhu je

nutno přiložit rozhodnutí o změně právní formy a rozhodnutí podle věty

první.



(5) Při změně právní formy na školskou právnickou osobu se do

obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických

osob zapisuje skutečnost, že právnická osoba změnila právní formu na

školskou právnickou osobu, název a sídlo této školské právnické osoby,

jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na

území České republiky místo trvalého pobytu, a rodné číslo ředitele,

bylo-li přiděleno, a den výmazu dosavadní právnické osoby.



(6) Statutární orgán právnické osoby, jež rozhodla o změně právní formy

na školskou právnickou osobu, je povinen oznámit orgánu, který vede

rejstřík školských právnických osob, že došlo k zápisu změny právní

formy do obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence

právnických osob, a den, k němuž byl zápis proveden, a to do 30 dnů od

tohoto zápisu. Provedení zápisu o změně právní formy v příslušném

rejstříku se dokládá veřejnou listinou osvědčující tuto skutečnost.



(7) Při změně právní formy právnické osoby, která není zřizována

ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí nebo registrovanou církví

nebo náboženskou společností, na právní formu školské právnické osoby

se ustanovení § 136 odst. 1 písm. b) a c) nepoužije, pokud jde o práva

a povinnosti vzniklé před zápisem do rejstříku školských právnických

osob.



Zrušovací ustanovení



§ 191



Zrušuje se:



1. Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol

(školský zákon).



2. Zákon č. 171/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984

Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).



3. Zákon č. 522/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984

Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění

zákona č. 171/1990 Sb.



4. Zákon č. 134/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984

Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění

zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb.



5. Zákon č. 190/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984

Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění

zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb.

a zákona č. 134/1993 Sb., zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o

státní správě a samosprávě ve školství, a zákon České národní rady č.

76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České národní rady

č. 31/1984 Sb. a zákona České národní rady č. 390/1991 Sb.



6. Zákon č. 182/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o

soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol

(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.



7. Zákon č. 256/1994 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o

soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 390/1991 Sb., o

předškolních zařízeních a školských zařízeních, a zákon České národní

rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve

znění zákona č. 190/1993 Sb.



8. Zákon č. 138/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984

Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění

zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb.,

zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb.,

nálezu Ústavního soudu České republiky č. 49/1994 Sb. a zákona č.

256/1994 Sb., a zákon České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských

zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 31/1984 Sb., zákona

České národní rady č. 390/1991 Sb. a zákona č. 190/1993 Sb.



9. Zákon č. 19/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o

soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol

(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.



10. Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních.



11. Zákon č. 31/1984 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní

rady o státní správě ve školství a zákon České národní rady o školských

zařízeních.



12. Zákon č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských

zařízeních.



13. Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.



14. Zákon č. 181/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o

státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.



15. Zákon č. 139/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České

národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství,

ve znění zákona č. 190/1993 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb.



16. Zákon č. 284/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o

státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, a

některé další zákony.



ČÁST DVACÁTÁ



ÚČINNOST



§ 192



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení

§ 20 odst. 3, 5 až 7, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s

výjimkou ustanovení § 77 až 79, § 80 odst. 3 až 10, § 81 odst. 1 až 8 a

§ 82 odst. 3, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2009.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



Gross v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 624/2006 Sb.



Přechodné ustanovení k článku I



Školy a školská zařízení zřízená ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona

Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti jako součásti

organizační složky státu jsou školami a školskými zařízeními podle

školského zákona a budou zapsány do školského rejstříku nejpozději do

60 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jejich zřizovatelé

doloží Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy údaje a doklady

uvedené v § 147 odst. 1 písm. a) až e), písm. i) až l) první části

věty, a písm. o) školského zákona nejpozději do 30 dnů od nabytí

účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 242/2008 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Zkoušku podle § 78 odst. 1 písm. c) až e) zákona č. 561/2004 Sb., ve

znění účinném ode dne 1. září 2009, koná žák poprvé v kalendářním roce

2012, a to žák, který má řádně ukončit střední vzdělávání maturitní

zkouškou ve školním roce 2011/2012, a žák, který měl řádně ukončit

střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2009/2010 a

2010/2011, pokud bude poprvé konat společnou část maturitní zkoušky v

kalendářním roce 2012.



2. Žák, který má řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve

školním roce 2009/2010 nebo 2010/2011, může konat místo zkoušky z

cizího jazyka podle § 78 odst. 1 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., ve

znění účinném ode dne 1. září 2009, zkoušku z matematiky podle § 78

odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti čl. I bodu 2 tohoto zákona.



3. Ustanovení § 78 odst. 2 věta třetí zákona č. 561/2004 Sb., ve znění

účinném ode dne 1. září 2009, se použije od 1. září 2011.



4. Pro konání maturitní zkoušky ve školním roce 2009/2010 jsou v

účinnosti katalogy požadavků ke zkouškám společné části maturitní

zkoušky vydané podle dosavadních právních předpisů.



5. Pokud se vzdělávání žáků, kteří mají konat maturitní zkoušku, v

souladu s § 185 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. neuskutečňovalo podle

rámcového vzdělávacího programu, určí ředitel školy počet povinných

zkoušek profilové části maturitní zkoušky v souladu s § 79 odst. 1

větou první zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 49/2009 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ministerstvo zřídí Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání jako

státní příspěvkovou organizaci podle § 169a zákona č. 561/2004 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ke dni 1. dubna

2009 a k témuž dni stanoví také den jeho vzniku.



2. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání zřízené ve formě

organizační složky státu podle § 80 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen

„Centrum“) ke dni 1. dubna 2009 zaniká. Příslušnost hospodařit s

majetkem České republiky, s nímž je k danému dni příslušné hospodařit

Centrum, a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců

České republiky zařazených do Centra přecházejí ke dni 1. dubna 2009 na

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání zřízené podle bodu 1. K

témuž dni přecházejí na Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

zřízené podle bodu 1 také závazky státu, jež je Centrum k danému dni

povinno vést v účetnictví.



Čl. II zákona č. 378/2009 Sb.



Přechodné ustanovení



Ustanovení § 77 až 83 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění

pozdějších předpisů, se pro konání maturitní zkoušky poprvé použijí ve

školním roce 2010/2011. Tím není dotčeno ustanovení § 185 odst. 9

zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším

odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 472/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ve škole, v níž mohli žáci plnit povinnou školní docházku podle § 38

odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb. ke dni předcházejícímu dni

nabytí účinnosti tohoto zákona, lze dále plnit povinnou školní docházku

v souladu s povolením platným k uvedenému dni.



2. Na žáky plnící povinnou školní docházku ve školách podle bodu 1 se

vztahuje § 38 odst. 3 až 6 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Povinnosti podle § 38a odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má také škola, v níž

mohli žáci plnit povinnou školní docházku podle § 38 odst. 1 písm. c)

zákona č. 561/2004 Sb. ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti

tohoto zákona. Není-li tato škola zřízena jako právnická osoba, má tyto

povinnosti její zřizovatel.



4. Na zrušení povolení plnění povinné školní docházky ve školách

uvedených v bodu 1 se vztahuje § 38b zákona č. 561/2004 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Řediteli školské právnické osoby zřizované Ministerstvem školství,

mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo svazkem obcí, řediteli

příspěvkové organizace a vedoucímu organizační složky státu nebo její

součásti, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona činnosti

ředitele v příslušné škole nebo školském zařízení podle § 166 zákona č.

561/2004 Sb. nepřetržitě



a) po dobu delší než 6 let, končí výkon práce na daném pracovním místě

vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2012,



b) v rozmezí 3 až 6 let, končí výkon práce na daném pracovním místě

vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2013,



c) po dobu kratší než 3 roky, končí výkon práce na daném pracovním

místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2014.



Toto ustanovení se nepoužije, pokud výkon práce na daném pracovním

místě vedoucího zaměstnance skončí dříve. Další pracovní zařazení

zaměstnance se řídí zákoníkem práce.



Čl. II zákona č. 370/2012 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejní katalogy

požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky podle § 78a odst. 1

zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, do 30. dubna 2013. Tyto

katalogy se použijí poprvé pro maturitní zkoušky konané po 1. lednu

2015 a platí i pro konání náhradních a opravných zkoušek žáky, kteří

konali maturitní zkoušku poprvé před 1. lednem 2015. Pro maturitní

zkoušky konané v roce 2013 a 2014 se použijí katalogy vydané před

nabytím účinnosti tohoto zákona pro základní úroveň obtížnosti.



2. Žáci, kteří konali společnou část maturitní zkoušky poprvé v roce

2011 nebo 2012 a mají nárok na konání opravné nebo náhradní zkoušky,

konají tuto zkoušku v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění

tohoto zákona. Pro opravnou a náhradní zkoušku se v roce 2013 a 2014

použijí katalogy vydané před nabytím účinnosti tohoto zákona pro

základní úroveň obtížnosti. Hodnocení žáků v dílčích zkouškách úspěšně

vykonaných před nabytím účinnosti tohoto zákona ve vyšší úrovni

obtížnosti se považuje za hodnocení dosažené ve zkoušce v základní

úrovni obtížnosti. Tito žáci se mohou k opravné nebo náhradní zkoušce

přihlásit buď pouze k dílčím zkouškám, které dosud nevykonali úspěšně,

nebo mohou konat znovu všechny dílčí zkoušky z daného zkušebního

předmětu.



Čl. II zákona č. 82/2015 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Ředitel školy, ve které se vzdělávají děti, žáci nebo studenti

neuvedení v § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto

zákona, zařazení do třídy zřízené pro děti, žáky nebo studenty podle §

16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, uvede jejich

zařazení do tříd do souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto

zákona, nejpozději k 1. září 2016. Není-li možné zařadit dítě, žáka

nebo studenta uvedeného ve větě první do třídy, ve které se

nevzdělávají děti, žáci nebo studenti uvedení v § 16 odst. 9 zákona č.

561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, v rámci téže školy, ředitel školy

o tom bez zbytečného odkladu písemně uvědomí zákonného zástupce dítěte

nebo žáka, nebo zletilého žáka nebo studenta a poskytne součinnost a

metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to

nejpozději do 31. května 2016.



2. Podle § 28a a § 183a odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje od 1.

ledna 2016.



3. Pravidla zpětvzetí zápisového lístku podle § 60a odst. 7 zákona č.

561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

se poprvé použijí v přijímacích řízeních do prvního ročníku středního

vzdělávání zahájených ve školním roce 2015/2016 pro následující školní

rok.



4. Řízení podle § 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb. zahájená

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních

právních předpisů.



5. Bezúplatnost předškolního vzdělávání po dobu jednoho školního roku

podle § 123 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje poprvé na děti, které se

poprvé vzdělávají v posledním ročníku mateřské školy ve školním roce

2015/2016.



6. Správní řízení ve věcech rejstříku škol a školských zařízení

zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle

dosavadních právních předpisů.



7. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uvede údaje ve školském

rejstříku do souladu s § 183a odst. 12 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 31. prosince 2015. O

zápisu této změny v údaji ve školském rejstříku se nevede správní

řízení.



8. Pro roky 2017 až 2019 stanoví krajský úřad pro případy, kdy ve

školní matrice příslušné školy nebo školského zařízení není pro dítě,

žáka nebo studenta ještě uvedeno podpůrné opatření podle § 16 zákona č.

561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

příplatky ke krajským normativům na speciální vzdělávací potřeby dětí,

žáků a studentů.



9. Pracovní poměr ředitele školy nebo školského zařízení na dobu

určitou 6 let podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, se mění na pracovní poměr na dobu

neurčitou. U ředitele školy nebo školského zařízení, kterému se změnil

pracovní poměr na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou,

platí, že jde o ředitele jmenovaného podle § 166 zákona č. 561/2004

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; doba

trvání jeho dosavadního pracovního poměru na dobu určitou se započítává

do období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo

školského zařízení.



10. Řízení ve věcech uvedených v § 165 odst. 2 vedená ředitelem školy

nebo školského zařízení, jehož zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo

svazek obcí, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních

předpisů.



1a) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné

výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve

školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



2) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně

některých zákonů.



3) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,

ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s

přijetím školského zákona.



4) § 54 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a

jejím vystupování v právních vztazích.



5) Zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



6) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského

vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně

některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).



7) Například obchodní zákoník, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně

prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve

znění pozdějších předpisů.



8) § 2 odst. 2 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků

národnostních menšin a o změně některých zákonů.



9) § 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve

znění zákona č. 273/2001 Sb.



10) § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb.



11) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),

ve znění pozdějších předpisů.



11a) Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů, ve

znění zákona č. 384/2008 Sb.



12) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.



13) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



13a) Čl. 10 písm. b) směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o

povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou

oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému

přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.



13b) Čl. 12 směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním

postupu pro příjímání státních příslušníků třetích zemí pro účely

vědeckého výzkumu.



13c) Čl. 23 odst. 2 a čl. 27 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna

2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci

třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o

postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje

mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.



13d) Čl. 10 odst. 1 směrnice Rady 2003/9/ES ze den 27. ledna 2003,

kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.



13e) Čl. 14 odst. 1 směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o

minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě

hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění

rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s

přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.



Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších

předpisů.



13f) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 221/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



14) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.



15) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.



16) Například § 50 a 52 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného

zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.



17) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



18) Například § 8 trestního řádu.



19) Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a

o změně některých zákonů.



20) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování

písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.



21) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.



21a) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších

předpisů.



21b) Například zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění

pozdějších předpisů.



22) § 50 zákona č. 258/2000 Sb.



22a) § 26 odst. 2 zákona č. 92/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších

předpisů.



23) Hlava IVa zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



24) § 30 a násl. a hlava IV zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších

zákonů.



24a) Úmluva o statutu Evropských škol, přijatá v Lucemburku dne 21.

června 1994 (č. 122/2005 Sb. m. s.).



25) § 4 písm. j) zákona č. 101/2000 Sb.



25a) § 4 písm. k) zákona č. 101/2000 Sb.



26) § 4 písm. k) zákona č. 101/2000 Sb.



26a) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího

vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků

dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.



26b) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání

způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu

činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně

některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických

povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.



26c) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona

č. 322/2006 Sb.



Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících,

ve znění pozdějších předpisů.



27) Například zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů

České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování

rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č.

324/1992 Sb.



28) Vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných

odborných pracovnících ve zdravotnictví.



29) § 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.



30) Vyhláška č. 531/2002 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny

finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem.



31) Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám,

předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů.



32) § 826 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění

pozdějších předpisů.



33) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb,

ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.



34) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní

jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud

účtují v soustavě podvojného účetnictví.



34a) Například § 16 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



35) § 14 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb.



35a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.



35b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.



36) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění

pozdějších předpisů.



37) § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb.



38) § 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.



§ 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních

rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.



39) § 26 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.



40) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o

změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších

předpisů.



41) § 30 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění

zákona č. 231/2002 Sb.



§ 61 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona

č. 313/2000 Sb.



42) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků

bezpečnostních sborů.



Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších

předpisů.



46) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.



47) § 12 odst. 2 a § 13 odst. 5 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu

ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o

preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



48) § 19a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění

pozdějších předpisů.



49) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění

pozdějších předpisů.



49a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



49b) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství

České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



49c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství

České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



49c) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.



49d) Čl. 11 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o

právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou

dlouhodobě pobývajícími rezidenty.



§ 83 zákona č. 326/1999 Sb.



49e) Čl. 21 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o

právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou

dlouhodobě pobývajícími rezidenty.



49f) Čl. 14 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září

2003 o právu na sloučení rodiny.



50) § 203 odst. 1 zákoníku práce.



51) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších

předpisů.



52) § 31 a 35 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.



§ 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších

předpisů.



53) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



54) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších

předpisů.



56) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).



58) Například zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a

o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti

týrání, ve znění pozdějších předpisů.



59) § 227 až 235 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění

pozdějších předpisů.