Advanced Search

zákon o silničním provozu


Published: 2000
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/506923/zkon-o-silninm-provozu.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
361/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 14. září 2000



o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů



(zákon o silničním provozu)



Změna: 60/2001 Sb.



Změna: 478/2001 Sb.



Změna: 62/2002 Sb.



Změna: 311/2002 Sb., 320/2002 Sb.



Změna: 436/2003 Sb.



Změna: 53/2004 Sb.



Změna: 229/2005 Sb.



Změna: 76/2006 Sb.



Změna: 411/2005 Sb., 226/2006 Sb.



Změna: 342/2006 Sb.



Změna: 226/2006 Sb. (část)



Změna: 264/2006 Sb.



Změna: 215/2007 Sb.



Změna: 170/2007 Sb.



Změna: 374/2007 Sb.



Změna: 124/2008 Sb.



Změna: 374/2007 Sb. (část), 274/2008 Sb. (část)



Změna: 274/2008 Sb., 480/2008 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 424/2010 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 133/2011 Sb. (část)



Změna: 133/2011 Sb.



Změna: 133/2011 Sb. (část)



Změna: 297/2011 Sb. (část), 329/2011 Sb., 341/2011 Sb.



Změna: 375/2011 Sb.



Změna: 119/2012 Sb. (část)



Změna: 119/2012 Sb.



Změna: 197/2012 Sb.



Změna: 193/2012 Sb.



Změna: 390/2012 Sb.



Změna: 18/2012 Sb., 396/2012 Sb.



Změna: 297/2011 Sb.



Změna: 101/2013 Sb.



Změna: 233/2013 Sb.



Změna: 300/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 230/2014 Sb.



Změna: 239/2013 Sb., 249/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ZÁKON O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^47) a upravuje



a) práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích^1),



b) pravidla provozu na pozemních komunikacích,



c) úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích,



d) řidičská oprávnění a řidičské průkazy,



e) působnost a pravomoc orgánů státní správy a Policie České republiky

(dále jen „policie“) ve věcech provozu na pozemních komunikacích.



§ 2



Vymezení základních pojmů



Pro účely tohoto zákona



a) účastník provozu na pozemních komunikacích je každý, kdo se přímým

způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích,



b) provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako

provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního

právního předpisu^38b) nebo obdobné evidenci jiného státu,



c) průvodce vedených nebo hnaných zvířat je účastník provozu na

pozemních komunikacích, který doprovází zvířata jdoucí jednotlivě nebo

ve stádech po pozemní komunikaci; průvodcem vedených nebo hnaných

zvířat není chodec vedoucí psa,



d) řidič je účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí

motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičem je i jezdec na

zvířeti,



e) vozka je řidič, který řídí potahové vozidlo,



f) vozidlo je motorové vozidlo, nemotorové vozidlo nebo tramvaj,



g) motorové vozidlo je nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou

jednotkou a trolejbus,



h) nemotorové vozidlo je vozidlo pohybující se pomocí lidské nebo

zvířecí síly, například jízdní kolo, ruční vozík nebo potahové vozidlo,



i) jízdní souprava je souprava složená z jednoho nebo více motorových

vozidel a jednoho nebo více přípojných vozidel,^2)



j) chodec je i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek,

vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600

mm, pohybuje se na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí

ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, motocykl

o objemu válců do 50 cm3, psa a podobně,



k) vozidlo hromadné dopravy osob je autobus, trolejbus nebo tramvaj,



l) nesmět ohrozit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému

účastníku provozu na pozemních komunikacích nevzniklo žádné nebezpečí,



m) nesmět omezit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému účastníku

provozu na pozemních komunikacích nebylo nijak překáženo,



n) stát znamená uvést vozidlo do klidu nad dobu dovolenou pro

zastavení,



o) zastavit znamená uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k

neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k

neprodlenému naložení nebo složení nákladu,



p) zastavit vozidlo znamená přerušit jízdu z důvodu nezávislého na vůli

řidiče,



q) dát přednost v jízdě znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo

jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má

přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy,



r) dálnice je pozemní komunikace označená dopravní značkou "Dálnice",



s) silnice pro motorová vozidla je pozemní komunikace označená dopravní

značkou "Silnice pro motorová vozidla",



t) jízdní pruh je část vozovky dovolující jízdu vozidel jiných než

dvoukolových (motocyklů) v jednom jízdním proudu za sebou,



u) připojovací pruh je přídatný jízdní pruh určený pro zařazování

vozidel do jízdního proudu průběžného pruhu,



v) krajnice je část povrchu pozemní komunikace ležící mezi okrajem

přilehlého jízdního pruhu a hranou koruny pozemní komunikace,^1) skládá

se zpravidla ze zpevněné a nezpevněné části,



w) křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo

spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty

nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci,



x) hranice křižovatky je místo vyznačené vodorovnou dopravní značkou

"Příčná čára souvislá", "Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost

v jízdě!" nebo "Příčná čára souvislá s nápisem STOP"; kde taková

dopravní značka není, tvoří hranici křižovatky kolmice k ose vozovky v

místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení okraje vozovky,



y) křižovatka s řízeným provozem je křižovatka, na které je provoz

řízen světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo

příslušníkem policie ve stejnokroji (dále jen "policista"),

příslušníkem Vojenské policie ve stejnokroji (dále jen "vojenský

policista") nebo usměrňován strážníkem obecní policie,



z) průběžný pruh je jízdní pruh probíhající v původním směru (bez

odbočení) křižovatkou nebo v místě, kde se mění počet jízdních pruhů,



aa) tramvajový pás je část pozemní komunikace určená především pro

provoz tramvají,



bb) železniční přejezd je místo, kde se úrovňově kříží pozemní

komunikace se železnicí, popřípadě s jinou dráhou ležící na samostatném

tělese, a označené příslušnou dopravní značkou,



cc) obec je zastavěné území, jehož začátek a konec je na pozemní

komunikaci označen příslušnými dopravními značkami; na účelových

komunikacích se značky neosazují,



dd) přechod pro chodce je místo na pozemní komunikaci určené pro

přecházení chodců, vyznačené příslušnou dopravní značkou,



ee) překážka provozu na pozemních komunikacích je vše, co by mohlo

ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích,

například náklad, materiál nebo jiné předměty, vozidlo ponechané na

pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace,



ff) snížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu na pozemních

komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby,

zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do

svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu,



gg) doklad totožnosti je doklad, kterým občan České republiky nebo

cizinec prokazuje svoji totožnost podle zvláštního právního

předpisu,^3)



hh) obvyklé bydliště na území České republiky je místo trvalého pobytu

fyzické osoby na území České republiky, nebo pokud fyzická osoba nemá

na území České republiky trvalý pobyt, místo na území České republiky,

kde fyzická osoba



1. pobývá alespoň 185 dnů v kalendářním roce z důvodů osobních vazeb,

kterými se rozumí zejména soužití ve společné domácnosti, rodinné

vazby, vlastnictví nebo nájem nemovitosti, a popřípadě zároveň i z

důvodů podnikání, výkonu jiné samostatně výdělečné činnosti nebo

závislé práce na území České republiky, nebo



2. pobývá z důvodu osobních vazeb a pravidelně se na toto místo vrací,

ačkoliv podniká, vykonává jinou samostatně výdělečnou činnost nebo

závislou práci v jiném státě, není-li výkon takovéto činnosti v jiném

státě omezen na dobu určitou,



ii) zádržný bezpečnostní systém je zařízení schválené podle zvláštního

právního předpisu^2) a určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných

osob; zádržným bezpečnostním systémem je bezpečnostní pás nebo dětský

zádržný systém (dále jen "dětská autosedačka"),



jj) dětská autosedačka je zařízení schválené podle zvláštního právního

předpisu^2) určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných dětí, jejichž

tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm,



kk) celostátní dopravní informační systém je systém obsahující aktuální

informace o situaci v provozu na pozemních komunikacích, které mají

vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,



ll) přejezd pro cyklisty je místo na pozemní komunikaci určené pro

přejíždění cyklistů přes pozemní komunikaci vyznačené příslušnou

dopravní značkou,



mm) kolonou vozidel se rozumí souvislý proud více vozidel, u kterého

nelze předjíždět každé vozidlo jednotlivě, rozestup mezi jednotlivými

vozidly při předjíždění nebo objíždění neumožňuje bezpečné zařazení.



HLAVA II



PROVOZ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH



DÍL 1



Účastníci provozu na pozemních komunikacích



§ 3



Základní podmínky účasti na provozu na pozemních komunikacích



(1) Provozu na pozemních komunikacích se nesmí účastnit osoba, která by

vzhledem k věku nebo ke sníženým tělesným nebo duševním schopnostem

mohla ohrozit bezpečnost tohoto provozu. To neplatí, pokud osoba sama

nebo jiná osoba učinila taková opatření, aby k ohrožení bezpečnosti

provozu na pozemních komunikacích nedošlo.



(2) Řídit vozidlo nebo jet na zvířeti může pouze osoba, která je

dostatečně tělesně a duševně způsobilá k řízení vozidla nebo jízdě na

zvířeti a v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidla nebo jízdu na

zvířeti a předpisy o provozu na pozemních komunikacích.



(3) Řídit motorové vozidlo může pouze



a) osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou

skupinu motorových vozidel (dále jen „skupina vozidel“) uděleného

Českou republikou, státem, který je členským státem Evropské unie nebo

smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen

„jiný členský stát“), nebo jiným státem podle mezinárodní smlouvy,

kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního

provozu^44),



b) žadatel o řidičské oprávnění, který se pod dohledem učitele

autoškoly^4) podrobuje výcviku v řízení motorového vozidla nebo skládá

zkoušku z řízení motorového vozidla, nebo



c) osoba, která se pod dohledem učitele autoškoly ^4) připravuje k

přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel nebo

skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení ^4a).



(4) Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které

znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při

dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen

"antiradar").



§ 4



Povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích



Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen



a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval

život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby

nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své

chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně

technickému stavu pozemní komunikace,^1) povětrnostním podmínkám,

situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému

zdravotnímu stavu,



b) řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto

zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení provozu na

pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5, 8 a 9 a zastavování vozidel

podle § 79 odst. 1 a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní

předpis,^5) vydanými k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na

pozemních komunikacích,



c) řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály,

dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní

informace.



§ 5



Povinnosti řidiče



(1) Řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen



a) užít vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním

právním předpisem^2),



b) věnovat se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat

situaci v provozu na pozemních komunikacích,



c) přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidla nebo fyzickým

vlastnostem zvířete,



d) dbát zvýšené opatrnosti zejména vůči dětem, osobám s omezenou

schopností pohybu a orientace^6), osobám těžce zdravotně postiženým a

zvířatům, brát ohled na vozidlo přepravující děti, řidiče začátečníka

nebo osobu těžce zdravotně postiženou označené podle prováděcího

právního předpisu a na výcvikové vozidlo označené podle zvláštního

právního předpisu^4),



e) odstranit na místě závadu, zjistí-li během jízdy, že vozidlo nebo

náklad nesplňuje stanovené podmínky uvedené v § 52; nemůže-li tak

učinit, smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího

místa, kde lze závadu odstranit; přitom musí učinit takové opatření,

aby během jízdy nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních

komunikacích a nedošlo k poškození pozemní komunikace ani životního

prostředí,



f) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty,

zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie

vyšetření podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není

ovlivněn alkoholem,



g) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty,

zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie

vyšetření podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není

ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem^46) (dále jen „jiná

návyková látka“),



h) snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo před přechodem pro

chodce, sníží-li rychlost jízdy nebo zastaví-li vozidlo před přechodem

pro chodce i řidiči ostatních vozidel jedoucích stejným směrem,



i) zajistit bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete^8) a bezpečnou

přepravu nákladu,



j) zabezpečit přepravované zvíře tak, aby neohrozilo řidiče a

přepravované osoby,



k) zajistit, aby k jízdě byl přibrán potřebný počet způsobilých a

náležitě poučených osob, jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na

pozemních komunikacích,



l) mít na sobě oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu

stanovené prováděcím právním předpisem podle § 56 odst. 8, nachází-li

se mimo vozidlo na pozemní komunikaci mimo obec v souvislosti s

nouzovým stáním; to neplatí pro řidiče motocyklu, mopedu a nemotorového

vozidla.



(2) Řidič nesmí



a) požít alkoholický nápoj ani jinou látku obsahující alkohol (dále jen

„alkoholický nápoj“) nebo užít jinou návykovou látku během jízdy,



b) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití

alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době

po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by

mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; v případě

jiných návykových látek uvedených v prováděcím právním předpise se

řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokud její

množství v krevním vzorku řidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty

stanovené prováděcím právním předpisem,



c) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti, jestliže je jeho schopnost k

řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti snížena v důsledku jeho

zdravotního stavu,



d) předat řízení vozidla nebo svěřit zvíře osobě, která nesplňuje

podmínky podle § 3 odst. 2 a 3 nebo která je pod vlivem alkoholu nebo

jiné návykové látky nebo jejíž schopnost k řízení vozidla nebo jízdě na

zvířeti je snížena v důsledku jejího zdravotního stavu,



e) vyhazovat předměty z vozidla,



f) ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po

přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní

komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i

zastavit vozidlo před přechodem pro chodce; tyto povinnosti se

nevztahují na řidiče tramvaje,



g) ohrozit chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič

odbočuje, a dále nesmí ohrozit chodce při odbočování na místo ležící

mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci a při

otáčení nebo couvání.



(3) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro řidiče soupravy,

tvořené záchranným vozidlem Horské služby, které splňuje podmínky

stanovené zvláštním právním předpisem a je určeno především pro pohyb v

jinak nepřístupném terénu (sněžný skůtr, čtyřkolka), s přípojným

podvozkem (vozidlem), určeným k odsunu zraněné osoby, nebo k přepravě

záchranářského vybavení, pokud je užití takové soupravy k řešení

mimořádných událostí nebo jejich prevenci i na pozemní komunikaci

nezbytné.



§ 6



nadpis vypuštěn



(1) Řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5

dále povinen



a) být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je

sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu^2),



b) nepřepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N3^2), které není

vybaveno zádržným bezpečnostním systémem,



1. dítě mladší tří let,



2. dítě menší než 150 cm na sedadle vedle řidiče,



c) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N3^2), které je

vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost

nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm, pouze za použití

dětské autosedačky; při této přepravě



1. dítě musí být umístěno v dětské autosedačce, která odpovídá jeho

hmotnosti a tělesným rozměrům,



2. na sedadle, které je vybaveno airbagem, který nebyl uveden mimo

činnost, nebo pokud byl uveden mimo činnost automaticky, nesmí být dítě

v dětské autosedačce přepravováno čelem proti směru jízdy,



d) umístit a upevnit dětskou autosedačku na sedadle a dítě do dětské

autosedačky podle podmínek stanovených výrobcem dětské autosedačky v

návodu k použití této dětské autosedačky,



e) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N3^2), které je

vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost

převyšuje 36 kg nebo tělesná výška převyšuje 150 cm, pouze je-li dítě

za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem,



f) přepravovat ve vozidle kategorie M1 a N1 ^2), které je vybaveno

zádržným bezpečnostním systémem a ve kterém jsou na zadním sedadle již

umístěny 2 dětské autosedačky a nedostatek prostoru neumožňuje umístit

třetí dětskou autosedačku, třetí dítě starší 3 let a menší než 150 cm

na zadním sedadle pouze, je-li toto dítě za jízdy připoutáno

bezpečnostním pásem,



g) poučit osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované

ve vozidle kategorie M2 a M3 ^2), které je vybaveno zádržným

bezpečnostním systémem, o povinnosti použít zádržný bezpečnostní

systém, pokud tato informace není zajištěna jiným způsobem,



h) mít za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou a řádně

připevněnou ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního

předpisu^2) a chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem, například

brýlemi nebo štítem, pokud tím není snížena bezpečnost jízdy, například

za deště nebo sněžení.



(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) neplatí pro



a) řidiče při couvání vozidla,



b) řidiče, který nemůže užít bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů,



c) řidiče vozidla bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského

zpravodajství při plnění služebních povinností, řidiče vozidla obecní

policie při plnění úkolů obecní policie, řidiče vozidla jednotky

požární ochrany a záchranného vozidla Horské služby při řešení

mimořádných událostí^8a) a řidiče vozidla poskytovatele zdravotnické

záchranné služby v případech, kdy použití bezpečnostního pásu brání v

rychlém opuštění vozidla za účelem výkonu dalších povinností.



(3) Ustanovení odstavce 1 písm. c), e) a f) neplatí



a) pro řidiče, který přepravuje osobu, jejíž zdravotní stav neumožňuje

použití zádržného bezpečnostního systému,



b) pro přepravu dítěte ve vozidle bezpečnostních sborů při plnění

služebních povinností, ve vozidle obecní policie při plnění jejích

povinností, ve vozidle jednotky požární ochrany při řešení mimořádných

událostí^8a) a ve vozidle poskytovatele zdravotnické záchranné služby a

Horské služby při řešení mimořádných událostí ^8a) nebo při poskytování

zdravotních služeb přepravovanému dítěti,



c) do 1. května 2008 pro přepravu dětí ve vozidlech zabezpečujících

svoz a rozvoz dětí do mateřských a základních škol nebo přepravu dětí

na sportovní, kulturní nebo společenské akce za podmínky omezení

rychlosti daného vozidla na maximálně 70 km/hod.



(4) Ustanovení odstavce 1 písm. c) neplatí pro přepravu dětí v obci ve

vozidle taxislužby při provozování taxislužby; dítě uvedené v písmenu

c) nesmí být přepravováno na sedadle vedle řidiče a musí být připoutáno

bezpečnostním pásem. Je-li však při přepravě dítěte dětská autosedačka

použita, musí být splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c) bodě

2.



(5) Ustanovení odstavce 1 písm. h) neplatí pro řidiče vozidla Horské

služby v případech, kdy použití ochranné přílby by mohlo ztížit nebo

znemožnit komunikaci se zachraňovanou osobou.



(6) Zdravotní důvody musejí být doloženy lékařským potvrzením, kromě

případů, kdy aktuální zdravotní stav zřejmě vypovídá o nenadálých

zdravotních potížích projevujících se v naplnění zdravotních důvodů

podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a). Toto potvrzení musí

mít řidič nebo přepravované dítě nebo osoba doprovázející přepravované

dítě za jízdy u sebe a na požádání policisty nebo strážníka obecní

policie je musí předložit ke kontrole; v případech, kdy se nejedná o

trvalý stav, musí být platnost lékařského potvrzení časově omezena

nejdéle na dobu 1 roku. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a

vzor lékařského potvrzení.



(7) Přesahuje-li počet přepravovaných dětí starších tří let počet

sedadel vybavených bezpečnostními pásy nebo dětskými autosedačkami,

může řidič vozidla kategorie M1 a N1^2) přechodně, nejdéle do 1. května

2008, na pozemních komunikacích s výjimkou dálnic a rychlostních silnic

přepravovat na zadním sedadle větší počet dětí, než je počet sedadel

vybavených bezpečnostními pásy nebo dětskými autosedačkami, bez použití

zádržného bezpečnostního systému.



(8) Řidič motorového vozidla musí mít při řízení u sebe



a) řidičský průkaz,



b) osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního

předpisu^2),



c) doklad prokazující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou

provozem vozidla podle zvláštního právního předpisu^9),



d) doklad o zdravotní způsobilosti, pokud jde o řidiče podle § 87 odst.

3.



(9) Řidič motorového vozidla, k jehož řízení opravňuje řidičské

oprávnění udělené pro skupiny C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E

nebo řidičské oprávnění uznávané jako rovnocenné, kterému nebyla do

řidičského průkazu zaznamenána profesní způsobilost řidiče, je dále

povinen mít při řízení u sebe průkaz profesní způsobilosti řidiče pro

příslušnou skupinu vozidel nebo obdobný doklad vydaný jiným členským

státem Evropské unie, s výjimkou vozidel stanovených zvláštním právním

předpisem^9a). Držitel průkazu profesní způsobilosti řidiče, který se

podrobil vstupnímu školení v základním rozsahu podle zvláštního

právního předpisu^9b), je oprávněn řídit motorové vozidlo zařazené do

skupiny C a C+E až od 21 let a motorové vozidlo zařazené do skupiny D a

D+E až od 23 let, s výjimkou motorového vozidla linkové osobní dopravy,

pokud trasa linky nepřesahuje 50 km. Držitel průkazu profesní

způsobilosti řidiče, který se podrobil vstupnímu školení v rozšířeném

rozsahu podle zvláštního právního předpisu^9b), je oprávněn řídit

motorové vozidlo zařazené do skupiny C a C+E od 18 let a motorové

vozidlo zařazené do skupiny D a D+E od 21 let.



(10) Záznam o profesní způsobilosti řidiče nebo průkaz profesní

způsobilosti řidiče pro některou ze skupin C1, C1+E, C nebo C+E platí

pro všechny tyto skupiny vozidel. Záznam o profesní způsobilosti řidiče

nebo průkaz profesní způsobilosti řidiče pro některou ze skupin D1,

D1+E, D nebo D+E platí pro všechny tyto skupiny vozidel. Věkové hranice

podle odstavce 9 tím nejsou dotčeny.



(11) Povinnost podle odstavce 9 se nevztahuje na řidiče, který je

občanem jiného než členského státu Evropské unie a nevykonává závislou

práci^9c) pro zaměstnavatele usazeného na území členského státu

Evropské unie ani nepodniká na území členského státu Evropské unie.



(12) Na výzvu policisty nebo vojenského policisty je řidič motorového

vozidla povinen předložit doklady podle odstavců 8 a 9 policistovi ke

kontrole. Na výzvu strážníka obecní policie ve stejnokroji nebo

celníka^9d) ve stejnokroji je řidič motorového vozidla povinen

předložit strážníkovi ve stejnokroji nebo celníkovi^9d) ve stejnokroji

ke kontrole doklady podle odstavce 8 písm. a) a b).



(13) Řidič motorového vozidla je povinen na výzvu policisty nebo

celníka^9d) podrobit vozidlo kontrole největší přípustné hmotnosti na

nápravu, největší přípustné hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy nebo

technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy.



§ 6a



(1) Při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy podle §

6 odst. 13 je řidič povinen



a) zajet k zařízení pro provedení kontroly technického stavu, pokud

zajížďka, včetně cesty zpět na pozemní komunikaci, není delší než 8

kilometrů a



b) řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení pro kontrolu technického

stavu.



(2) O výsledku kontroly technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy

vydá policie řidiči doklad. Zjistí-li se při kontrole technického stavu

vozidla nebo jízdní soupravy vážná nebo nebezpečná závada, zašle

policie kopii dokladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností

příslušnému k zapisování údajů o vozidle do registru silničních vozidel

podle zvláštního právního předpisu^38b). Není-li takový obecní úřad

obce s rozšířenou působností, zašle policie kopii dokladu Ministerstvu

dopravy (dále jen „ministerstvo“).



(3) Zjistí-li se při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní

soupravy vážná nebo nebezpečná závada^2), je řidič vozidla nebo jízdní

soupravy povinen uhradit náklady na provedení kontroly technického

stavu.



(4) Způsob provádění kontroly technického stavu, způsob stanovení

nákladů na provedení kontroly technického stavu, náležitosti dokladu o

výsledku technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.



§ 7



(1) Řidič nesmí



a) předat řízení motorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3

odst. 3,



b) obtěžovat ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích ani

jiné osoby zejména nadměrným hlukem, znečišťováním ovzduší,

rozstřikováním kaluží, bláta nebo zbytečným ponecháním motoru stojícího

vozidla v chodu,



c) při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní

přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení.



d) kouřit při jízdě na motocyklu, na mopedu a na jízdním kole,



e) na druhém sedadle motocyklu přepravovat osobu mladší 12 let.



(2) Řidič vozidla hromadné dopravy osob nesmí ve vozidle kouřit a za

jízdy jíst a pít, bavit se s přepravovanými osobami a vpouštět je do

prostoru vyhrazeného pro řidiče, rozjíždět se před uzavřením dveří a

otevírat dveře před zastavením.



(3) Řidič vozidla taxislužby a příležitostné osobní silniční

dopravy^10) nesmí při přepravě osob ve vozidle kouřit.



(4) Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti

převyšující 3 500 kg, zvláštního vozidla nebo jízdní soupravy musí jet

ze svahu se zařazeným rychlostním stupněm. Řidič motorového vozidla o

maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg musí tak učinit,

jestliže to vyžaduje bezpečnost jízdy.



(5) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na řidiče vozidla

bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při

plnění služebních povinností, řidiče vozidla obecní policie při plnění

jejích povinností a řidiče vozidel jednotek požární ochrany a

poskytovatele zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádných

událostí a Horské služby při řešení mimořádných událostí^8a).



§ 8



Povinnosti řidiče tramvaje



(1) Pro řidiče tramvaje platí § 4, 5 a § 7 odst. 1 písm. a) a c).



(2) Řidič tramvaje je povinen mít při řízení tramvaje u sebe občanský

průkaz a průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla podle zvláštního

právního předpisu.^11) Na výzvu policisty je řidič tramvaje povinen

předložit tyto doklady policistovi ke kontrole.



§ 8a



Povinnosti učitele autoškoly



(1) Učitel autoškoly při výkonu dohledu nad řidičem motorového vozidla

podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) nesmí



a) požít alkoholický nápoj nebo užít jinou návykovou látku během jízdy

ve výcvikovém vozidle,



b) vykonávat činnost učitele autoškoly bezprostředně po požití

alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době

po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by

mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; pro

posouzení ovlivnění učitele autoškoly jinou návykovou látkou se použije

§ 5 odst. 2 písm. b) obdobně,



c) vykonávat činnost učitele autoškoly, jestliže je jeho schopnost k

výkonu této činnosti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu.



(2) Učitel autoškoly je při výkonu dohledu nad řidičem motorového

vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) povinen



a) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty,

zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie

vyšetření podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není

ovlivněn alkoholem,



b) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty,

zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie

vyšetření podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není

ovlivněn jinou návykovou látkou.



§ 9



Povinnosti přepravované osoby



(1) Přepravovaná osoba je povinna



a) být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je

sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu^2),



b) užívat za jízdy na motocyklu nebo mopedu ochrannou přílbu

schváleného typu podle zvláštního právního předpisu,^2) kterou má

nasazenou a řádně připevněnou na hlavě,



c) neohrožovat svým chováním bezpečnost provozu na pozemních

komunikacích, zejména neomezovat řidiče v bezpečném ovládání vozidla,



d) dbát pokynů řidiče, zejména při nastupování do vozidla a vystupování

z něj.



(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro osobu starší 18

let a menší než 150 cm a osobu, která tak nemůže učinit ze zdravotních

důvodů na základě lékařského potvrzení. Lékařské potvrzení musí mít za

jízdy u sebe; v případech, kdy se nejedná o stav trvalého rázu, musí

být platnost lékařského potvrzení časově omezena nejdéle na dobu

jednoho roku. Náležitosti lékařského potvrzení stanoví prováděcí právní

předpis. Pokud je osoba pohybově postižená přepravovaná ve vozidle na

vozíku pro invalidy, musí být vozík a osoba pohybově postižená

připoutána speciálním zádržným systémem schváleného provedení.^2)



(3) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) dále neplatí pro bezpečnostní

sbory, ozbrojené síly a vojenské zpravodajství při plnění jejich

služebních povinností, obecní policii při plnění úkolů podle zákona,

hasiče ve vozidle požární ochrany a záchranáře v záchranném vozidle

Horské služby při řešení mimořádných událostí^8a), kdy použití

bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidla, učitele jízdy při

výcviku, jakož i pro zdravotnického pracovníka poskytovatele

zdravotnické záchranné služby, záchranáře nebo zdravotnického

pracovníka Horské služby, který v době přepravy poskytuje pacientovi

zdravotní služby.



(4) Povinnost podle odstavce 1 písm. b) neplatí pro člena Horské služby

v případech, kdy by použití ochranné přílby mohlo ztížit nebo znemožnit

komunikaci se zachraňovaným nebo kdy použití ochranné přílby vylučuje

zdravotní stav zachraňovaného.



(5) Přepravovaná osoba nesmí vyhazovat předměty z vozidla.



(6) Přepravovaná osoba při jízdě na motocyklu se musí nohama dotýkat

stupaček a nesmí kouřit.



(7) Boční sezení na motocyklu je zakázáno.



DÍL 2



Provozovatel vozidla



§ 10



Povinnosti provozovatele vozidla



(1) Provozovatel vozidla nesmí



a) přikázat ani dovolit, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích

užito vozidlo, které nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním

předpisem,^2) pokud nejde o přípojný podvozek (vozidlo) k záchrannému

vozidlu Horské služby podle § 5 odst. 3,



b) svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3 odst. 2,



c) svěřit řízení motorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky

podle § 3 odst. 3,



d) přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná

údaje potřebné k určení její totožnosti.



(2) Provozovatel vozidla je povinen zajistit, aby barevné provedení a

označení vozidla nebylo zaměnitelné se zvláštním barevným provedením

vozidel Vojenské policie podle zvláštního právního předpisu,^12)

policie podle zvláštního právního předpisu,^13) celní správy podle

zvláštního právního předpisu,14) obecní policie podle zvláštního

právního předpisu,^14a) Vězeňské služby České republiky (dále jen

"Vězeňská služba") podle zvláštního právního předpisu^14b) a vozidel

jednotek požární ochrany podle zvláštního právního předpisu.^14c)



(3) Provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní

komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na

pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.



(4) Provozovatel vozidla a osoba, které provozovatel svěřil vozidlo, s

výjimkou, kdy provozovatelem vozidla je zpravodajská služba, jsou

povinni na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s

rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti

řidiče vozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; tímto

ustanovením není dotčeno ustanovení zvláštního právního předpisu^14d).



(5) Provozovatel vozidla kategorie M2 a M3 ^2), které je vybaveno

zádržným bezpečnostním systémem, je povinen zajistit, aby přepravované

osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející byly poučeny o

povinnosti použít tento zádržný bezpečnostní systém. Způsoby

informování stanoví prováděcí právní předpis.



DÍL 3



Pravidla provozu na pozemních komunikacích



ODDÍL 1



Jízda vozidly



§ 11



Směr a způsob jízdy



(1) Na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání

zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno

jinak.



(2) Na krajnici smí řidič motorového vozidla vjet jen při zastavení a

stání nebo, jestliže je to nutné, při objíždění, vyhýbání, odbočování

nebo otáčení; přitom musí dbát zvýšené opatrnosti.



§ 12



Jízda v jízdních pruzích



(1) Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních

pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém

jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to

nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.



(2) V obci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích

vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového

vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se

nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů

rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu. Pokud by vozidla jedoucí

současně ve všech jízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu

vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co

nejdříve uvolnit; to neplatí, užívá-li řidič levého krajního jízdního

pruhu k odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě podle odstavce 3.

Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg,

jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního

motorového vozidla a motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45

km.h-1 smí levý krajní jízdní pruh užít k jízdě, jen jestliže je to

nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.



(3) Je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v

jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé

proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou

rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou

jet motorová vozidla souběžně (dále jen "souběžná jízda"); přitom se

nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů

rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.



(4) Na pozemní komunikaci o třech nebo více jízdních pruzích

vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič nákladního

automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy,

jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla a

motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km.h-1 užít k jízdě

výhradně dvou jízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky; v

ostatních jízdních pruzích smí jet jen tehdy, jestliže je to nutné k

objíždění, otáčení nebo odbočování.



(5) Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy,

neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého

přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné

jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel

do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným,

vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho

přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu

průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by

bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém

jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.



(6) Na pozemní komunikaci o třech jízdních pruzích vyznačených na

vozovce v jednom směru jízdy smí řidič přejíždět z levého jízdního

pruhu do středního jízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidiče

přejíždějícího do středního jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu;

obdobně se postupuje při přejíždění z levých jízdních pruhů do

středních jízdních pruhů na pozemní komunikaci o čtyřech a více

jízdních pruzích vyznačených na vozovce.



(7) Je-li pro zařazování do průběžného jízdního pruhu zřízen

připojovací pruh, je řidič povinen před zařazením do průběžného pruhu

užít připojovacího pruhu. Při zařazování z připojovacího pruhu do

průběžného pruhu řidič nesmí ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu.

Není-li připojovací pruh zřízen, je řidič povinen dát přednost v jízdě

vozidlům jedoucím v průběžném pruhu.



(8) Nejsou-li jízdní pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se pro účely

odstavců 3 a 5 jízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidel

jiných než dvoukolových (motocyklů) v jízdním proudu za sebou.



Jízda ve zvláštních případech



§ 13



(1) Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se

smí jet jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to

bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu. Při jízdě podél

nástupního nebo ochranného ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti.

Podél tramvaje se jezdí vpravo, pokud není dopravní značkou "Objíždění

tramvaje" povolena jízda vlevo.



(2) Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen

při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní

komunikaci, nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti, například není-li

mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa; tramvajový pás

zvýšený nad nebo snížený pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak

oddělený například obrubníkem se smí přejíždět jen příčně, a to na

místě k tomu přizpůsobeném. Při vjíždění na tramvajový pás nesmí řidič

ohrozit ani omezit v jízdě tramvaj.



§ 14



(1) Je-li vyznačen jízdní pruh dopravní značkou "Vyhrazený jízdní pruh"

(dále jen "vyhrazený jízdní pruh") pro určitý druh vozidel, platí pro

řidiče ostatních vozidel obdobně § 13 odst. 2, a je-li vyhrazený jízdní

pruh vyznačen na tramvajovém pásu, též § 21 odst. 7.



(2) Přejíždí-li řidič vozidla, pro které je vyhrazen jízdní pruh, z

vyhrazeného jízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhu, řidič vozidla

jedoucí v tomto pruhu mu to musí umožnit snížením rychlosti jízdy,

popřípadě i zastavením vozidla. Řidič vozidla ve vyhrazeném jízdním

pruhu je povinen dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit

řidiče ostatních vozidel.



(3) Jede-li vozidlo, pro které je vyhrazen jízdní pruh, ve vyhrazeném

jízdním pruhu nebo tramvaj jinou rychlostí než ostatní vozidla jedoucí

stejným směrem, nejde o vzájemné předjíždění.



(4) Je-li provoz ve vyhrazeném jízdním pruhu vyznačeném na tramvajovém

pásu řízen světelnými signály pro tramvaje, řídí se řidič vozidla

jedoucí v tomto jízdním pruhu těmito světelnými signály.



§ 15



(1) Za vozidlem hromadné dopravy osob, které zastavilo v obci v

zastávce bez nástupního ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném

tramvajovém pásu, musí řidič jiného vozidla zastavit vozidlo; je-li v

zastávce více vozidel hromadné dopravy osob, musí zastavit za druhým z

nich. V jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující,

kteří nastupují nebo vystupují. To neplatí, zastaví-li autobus nebo

trolejbus u okraje vozovky.



(2) Za autobusem s označením "Označení autobusu přepravujícího děti",

který zastavil v označené zastávce, musí řidič jiného vozidla zastavit

vozidlo. Pokračovat v jízdě může až po odjezdu autobusu ze zastávky.

Řidiči protijedoucích vozidel musí přihlédnout k možnosti vběhnutí dětí

do vozovky a jízdu přizpůsobit tak, aby děti nebyly ohroženy.



§ 16



Objíždění



Řidič, který při objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při

objíždění překážky provozu na pozemních komunikacích anebo chodce

vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí

řidiče a ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.

Přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.



§ 17



Předjíždění



(1) Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr

jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při

jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět

též vozidlo jedoucí v průběžném pruhu. Odbočovací pruh je přídatný

jízdní pruh určený pro odbočování (vyřazování) vozidel z průběžného

jízdního pruhu.



(2) Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí

dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za

ním. Řidič musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění

cyklisty.



(3) Řidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel,

musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit

řidiče vozidla, které předjel.



(4) Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak

bránit předjíždění.



(5) Řidič nesmí předjíždět



a) nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k

bezpečnému předjetí,



b) jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla,

která hodlá předjet,



c) jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil

jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích,



d) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně

před nimi,



e) dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy

vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v

dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy,



f) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí



1. jde-li o předjíždění vpravo podle odstavce 1,



2. jde-li o předjíždění jízdních kol, mopedů a motocyklů bez

postranního vozíku,



3. na hlavní pozemní komunikaci,



4. na křižovatce s řízeným provozem.



g) na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním.



§ 18



Rychlost jízdy



(1) Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem,

vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně

technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě,

povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat;

smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na

vzdálenost, na kterou má rozhled.



(2) Řidič nesmí



a) snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavit, pokud to nevyžaduje

bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,



b) omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména

bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.



(3) Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti

nepřevyšující 3 500 kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše

90 km.h-1; na dálnici a silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše

130 km.h-1. Řidič jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše

80 km.h-1.



(4) V obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1, a jde-li o

dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h-1.



(5) Řidič nesmí překročit nejvyšší povolenou rychlost vozidla,^2) a

jde-li o jízdní soupravu, nejvyšší povolenou rychlost žádného z vozidel

soupravy.



(6) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2

lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavců 3 a 4 snížit.



(7) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2

lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 4 zvýšit, maximálně však

o 30 km.h-1.



(8) Při použití sněhových řetězů na vozidle smí jet řidič rychlostí

nejvýše 50 km.h-1.



(9) Ustanovení odstavců 3, 4 a 8 neplatí pro řidiče zpravodajských

služeb^15), Generální inspekce bezpečnostních sborů^45) a stanovených

útvarů policie, Vojenské policie a celních orgánů, je-li to nezbytně

nutné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem,^16) je

však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost

silničního provozu na pozemních komunikacích. Útvary policie stanoví

ministr vnitra. Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany. Útvary

celních orgánů stanoví ministr financí.



§ 19



Vzdálenost mezi vozidly



(1) Řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním

dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v

případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které

jede před ním.



(2) Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti

převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 10

m, a zvláštního vozidla^2) musí mimo obec zachovávat za vozidlem

jedoucím před ním takovou vzdálenost, aby se předjíždějící vozidlo

mohlo před něj bezpečně zařadit; to neplatí, připravuje-li se k

předjíždění, při předjíždění a při souběžné jízdě.



(3) Řidič, který nehodlá nebo nemůže projet podél tramvaje vpravo, musí

za ní jet v takové vzdálenosti, aby umožnil projetí podél tramvaje

ostatním řidičům.



§ 20



Vyhýbání



Řidiči protijedoucích vozidel se vyhýbají vpravo, včas a v dostatečné

míře. Nemohou-li se bezpečně vyhnout, musí dát přednost v jízdě ten, na

jehož straně jízdy je překážka nebo zúžená vozovka. Musí-li jeden z

nich couvat, učiní tak ten, pro něhož je to snazší nebo méně

nebezpečné. Není-li možno se vyhnout protijedoucí tramvaji vpravo,

vyhýbá se jí vlevo.



§ 21



Odbočování



(1) Při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní

komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování

nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti.



(2) Vyžadují-li to okolnosti, například při přepravě dlouhého nákladu,

musí řidič zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě

poučené osoby.



(3) Před odbočováním vpravo se musí řidič zařadit co nejblíže k pravému

okraji vozovky; musí-li přitom s ohledem na rozměry vozidla nebo

nákladu vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně

směru jízdy vpravo. Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále

vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry

vozidla nebo nákladu a šířku vozovky. Odbočují-li řidiči protijedoucích

vozidel vlevo, vyhýbají se vlevo.



(4) Řidič, který při odbočování opouští průběžný pruh, musí co nejdříve

vjet na odbočovací pruh, je-li vyznačen.



(5) Řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím

motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím

organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty,

tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném

jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen.



(6) Řidič odbočující vpravo musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím

ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen.

Tam, kde je povolena jízda podél tramvaje vlevo, musí dát přednost v

jízdě i tramvaji.



(7) Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje

směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává

znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.



§ 22



Jízda křižovatkou



(1) Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci

označené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej

přednost v jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na

zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované

skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím

po hlavní pozemní komunikaci.



(2) Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát

řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím

zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat

se zvířaty přicházejícím zprava.



(3) Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat

v jízdě v křižovatce a za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit

vozidlo v křižovatce. To neplatí, pokud řidič zastavuje vozidlo v

křižovatce za účelem plnění povinností podle § 5 odst. 1 písm. h) nebo

při odbočení vlevo podle § 21 odst. 5.



(4) Na příkaz dopravní značky "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí řidič

zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý

rozhled.



(5) Řidič vjíždějící na kruhový objezd označený dopravními značkami

"Kruhový objezd" společně se značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo

"Kruhový objezd" společně se značkou "Stůj, dej přednost v jízdě" musí

dát přednost v jízdě vozidlům a jezdcům na zvířatech jedoucím po

kruhovém objezdu a organizovanému útvaru chodců a průvodci vedených a

hnaných zvířat se zvířaty jdoucími po kruhovém objezdu.



§ 23



Vjíždění na pozemní komunikaci



(1) Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní

komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na

zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru

chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní

komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo

ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní

komunikaci.



(2) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič

zajistit bezpečné vjetí na pozemní komunikaci pomocí způsobilé a

náležitě poučené osoby.



(3) Vozidla vjíždějící na pozemní komunikaci musí být předem očištěna

tak, aby neznečišťovala pozemní komunikaci.



§ 24



Otáčení a couvání



(1) Při otáčení platí obdobně ustanovení o odbočování (§ 21) a při

otáčení na křižovatce též ustanovení o jízdě křižovatkou (§ 22).



(2) Při couvání řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na

pozemních komunikacích.



(3) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič

zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě

poučené osoby.



(4) Řidič nesmí otáčet a couvat



a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, například v

nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti, před nepřehledným

vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,



b) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti,



c) na přechodu pro chodce,



d) na přejezdu pro cyklisty,



e) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti,



f) v tunelu a v jeho těsné blízkosti,



g) na pozemní komunikaci s jednosměrným provozem; smí však couvat,

jestliže je to nezbytně nutné, například k zajetí do řady stojících

vozidel nebo vyjetí z ní.



Zastavení a stání



§ 25



(1) Řidič smí zastavit a stát jen



a) vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na

jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo,



b) v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k

ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič

vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg zastavit a stát

kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit v

druhé řadě.



(2) Ve druhé řadě smí při výkonu taxislužby zastavit řidič taxislužby,

je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost a

plynulost provozu na pozemních komunikacích.



(3) Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký

nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný

alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.



(4) Při zastavení a stání nesmí řidič znemožnit ostatním řidičům vyjetí

z řady stojících vozidel. Při zastavení a stání vedle vozidla s

označením "Označení vozidla přepravujícího osobu těžce pohybově

postiženou" musí ponechat boční odstup nejméně 1,2 m.



(5) Zajíždí-li řidič za účelem zastavení nebo stání k okraji pozemní

komunikace nebo k chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy.



(6) Řidič vozidla, které zastavilo nebo stálo a opět vyjíždí od okraje

pozemní komunikace nebo od chodníku, musí dávat znamení o změně směru

jízdy a nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních

komunikacích. Řidiči autobusu hromadné dopravy osob nebo trolejbusu

musí v obci řidiči ostatních vozidel umožnit vyjetí ze zastávky nebo ze

zastávkového pruhu, a to snížením rychlosti jízdy, popřípadě i

zastavením vozidla; řidič autobusu nebo trolejbusu přitom nesmí ohrozit

zejména řidiče vozidel jedoucích stejným směrem.



§ 26



(1) Otevírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do

vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena

bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků

provozu na pozemních komunikacích.



(2) Řidič, který se hodlá vzdálit od vozidla tak, že nemůže v případě

potřeby okamžitě zasáhnout, musí učinit taková opatření, aby vozidlo

nemohlo ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nemohla

je neoprávněně užít jiná osoba. Je-li vozidlo povinně vybaveno

zařízením proti neoprávněnému použití^2) musí je řidič užít. Řidič

motorového vozidla nebo jízdní soupravy povinně vybavených zakládacími

klíny^2) jich musí užít, je-li třeba zajistit vozidlo nebo soupravu

proti pohybu.



(3) Řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným

výstražným trojúhelníkem,^2) musí tohoto trojúhelníku užít po dobu

nouzového stání, například při přerušení jízdy pro závadu na vozidle

nebo nákladu, v důsledku dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost,

jestliže takové vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních

komunikacích. Trojúhelník musí umístit na okraj vozovky tak, aby byl

pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti

nejméně 50 m, na dálnici nejméně 100 m za vozidlem. V obci může být

tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší. Je-li motorové

vozidlo vybaveno výstražným světelným zařízením,^2) musí ho řidič užít

nejméně po dobu, než výstražný trojúhelník umístí na vozovce.



§ 27



(1) Řidič nesmí zastavit a stát



a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti,



b) před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za

ním,



c) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve

vzdálenosti kratší než 5 m před nimi,



d) na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí

křižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru

"T" na protější straně vyúsťující pozemní komunikace,



e) v připojovacím nebo odbočovacím pruhu,



f) u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního

ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou "Zastávka autobusu",

"Zastávka tramvaje" nebo "Zastávka trolejbusu" a končí ve vzdálenosti 5

m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve

vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li

prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou "Zastávka

autobusu nebo trolejbusu" nebo "Zastávka tramvaje", platí tento zákaz

jen pro vyznačený prostor,



g) na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti

kratší než 15 m před nimi a za nimi,



h) v místě, kde by vozidlo zakrývalo svislou dopravní značku nebo

vodorovnou dopravní značku "Směrové šipky" nebo "Nápis na vozovce",



i) ve vyhrazeném jízdním pruhu,



j) v jízdních pruzích vyznačených na vozovce mimo pravého jízdního

pruhu,



k) ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní

značky "Podélná čára souvislá" nebo nástupního ostrůvku tam, kde by

mezi touto dopravní značkou nebo nástupním ostrůvkem a vozidlem

nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m,



l) na mostě,



m) v tunelu; to neplatí v případě nouzového stání na místě označeném

dopravní značkou "Nouzové stání"; v případě nouzového stání musí řidič

vypnout motor,



n) před vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z

místa ležícího mimo pozemní komunikaci,



o) na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je

parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které

nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní

účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče

vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno,



p) na tramvajovém pásu,



r) na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu

na pozemní komunikaci,



s) na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na

pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidel.



(2) V době od 5.00 do 19.00 hodin je zakázáno stání tam, kde by

nezůstal mezi vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní

pruh široký nejméně 3,5 m.



(3) Na silnicích I. třídy a za snížené viditelnosti i na silnicích II.

a III. třídy^1) je mimo obec zakázáno zastavení a stání jinde než na

místech označených dopravní značkou jako parkoviště.



(4) Na dopravním okruhu označeném dopravní značkou "Okruh" nebo "Změna

směru okruhu" je zakázáno stání.



(5) O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném

parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se

odstraní na náklad jeho provozovatele.



Železniční přejezd



§ 28



(1) Před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně,

zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet.



(2) Vozidla se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, ve

kterém přijela. Nejde-li o souběžnou jízdu nebo o jízdu podle § 12

odst.2, smějí vozidla přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom

jízdním proudu.



(3) Ve vzdálenosti 50 m před železničním přejezdem a při jeho

přejíždění smí řidič jet rychlostí nejvýše 30 km.h-1. Svítí-li

přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení,

smí 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí

nejvýše 50 km.h-1. Při přejíždění železničního přejezdu nesmí řidič

zbytečně prodlužovat dobu jeho přejíždění.



(4) Dojde-li k zastavení vozidla na železničním přejezdu, musí jeho

řidič odstranit vozidlo mimo železniční trať,^17) a nemůže-li tak

učinit, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli

před nebezpečím včas varováni.



(5) Před železničním přejezdem, u kterého je umístěna dopravní značka

"Stůj, dej přednost v jízdě!", musí řidič zastavit vozidlo na takovém

místě, odkud má náležitý rozhled na trať.



§ 29



(1) Řidič nesmí vjíždět na železniční přejezd,



a) je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly

signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení,



b) je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku

přejezdového zabezpečovacího zařízení,



c) sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory,



d) je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní

vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto neplatí,

svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího

zařízení,



e) dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy kroužením

červeným nebo žlutým praporkem a za snížené viditelnosti kroužením

červeným světlem,



f) nedovoluje-li situace za železničním přejezdem jeho bezpečné přejetí

a pokračování v jízdě.



(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) smí řidič

vjíždět na železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním

přejezdem dostal od pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy^11) k

jízdě přes železniční přejezd ústní souhlas. V tomto případě je řidič

povinen řídit se při jízdě přes železniční přejezd pokyny pověřeného

zaměstnance provozovatele dráhy. Pověřený zaměstnanec provozovatele

dráhy je povinen se na požádání řidiče prokázat platným pověřením

provozovatele dráhy.



§ 30



Znamení o změně směru jízdy



(1) Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat kromě případů

uvedených v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy,

vybočování z něho, nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na

pozemních komunikacích.



(2) Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím

jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních

komunikacích, zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního

úkonu.



(3) Znamení o změně směru jízdy se dává směrovými světly. Není-li jimi

vozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává se znamení upažením. Paží

ohnutou v lokti nahoru se dává znamení o změně směru jízdy na opačnou

stranu. Vyžadují-li to okolnosti, zejména není-li znamení dávané

směrovými světly nebo paží dostatečně viditelné například pro šířku

nákladu nebo za snížené viditelnosti, musí se dávat znamení jiným

zřetelným způsobem, například způsobilou a náležitě poučenou osobou.

Jinak smí řidič provést zamýšlený jízdní úkon jen tehdy a takovým

způsobem, aby nebyli ohroženi ani omezeni ostatní účastníci provozu na

pozemních komunikacích.



(4) Znamení o změně směru jízdy dávané směrovými světly ponechá řidič

jen do doby ukončení změny směru jízdy, vybočení z něho, nebo pokud

vozidlo nezaujme místo v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. Znamení o

změně směru jízdy paží se dává jen před započetím jízdního úkonu.



(5) Při vjíždění na kruhový objezd a jízdě po kruhovém objezdu,

nepřejíždí-li z jednoho jízdního pruhu do druhého podle § 12 odst. 5,

řidič nedává znamení o změně směru jízdy; při vyjíždění z kruhového

objezdu řidič je povinen dát znamení o změně směru jízdy.



§ 31



Výstražná znamení



(1) Je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí, dává řidič zvukové

výstražné znamení. Mimo obec může řidič dávat zvukové výstražné znamení

i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidiče předjížděného vozidla.



(2) Místo zvukového výstražného znamení smí řidič dávat světelné

výstražné znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkového světla

nebo přepínáním potkávacích a dálkových světel; k upozornění řidiče

předjížděného vozidla je smí dávat i v obci.



(3) Je-li nutné upozornit ostatní účastníky provozu na pozemních

komunikacích na hrozící nebezpečí, zejména v případech, kdy je nutné

náhle snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo, dává řidič světelné

výstražné znamení zapnutím výstražného světelného zařízení.



(4) Výstražné znamení se užívá jen po dobu nezbytně nutnou.



Osvětlení vozidel



§ 32



(1) Motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a

potkávací světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno

podle zvláštního právního předpisu^2). Tramvaj musí mít rozsvícena

potkávací světla nebo světla pro denní svícení.



(2) Vozidlo musí mít za jízdy při snížené viditelnosti rozsvícena

obrysová a potkávací nebo dálková světla, pokud je jimi vybaveno podle

zvláštního právního předpisu^2).



(3) Řidič nesmí užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a

souvisle osvětlena nebo mohl-li by být oslněn řidič protijedoucího

vozidla, řidič vozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník provozu na

pozemních komunikacích, strojvedoucí vlaku, řidič jiného drážního

vozidla nebo řidič plavidla. Při zastavení vozidla před železničním

přejezdem nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl

oslnit řidiče vozidla v protisměru.



(4) Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo

hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo

hustého deště užít vždy.



(5) Činná plocha světel nesmí být zakryta nebo nadměrně znečištěna.



§ 33



(1) Motorové vozidlo nebo jízdní souprava, jejichž rozměry nebo rozměry

nákladu přesahují míry stanovené zvláštním právním předpisem,^2) musí

mít za jízdy rozsvícena obrysová a potkávací světla.



(2) Vozidlo stojící za snížené viditelnosti v obci na místě, kde tvoří

překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo na pozemní komunikaci

mimo obec musí mít rozsvícena alespoň na straně přivrácené ke středu

pozemní komunikace obrysová nebo parkovací světla, popřípadě musí být

osvětleno na straně přivrácené ke středu pozemní komunikace alespoň

jedním bílým neoslňujícím světlem viditelným zpředu i zezadu. To

neplatí na parkovišti.



§ 34



Vlečení motorových vozidel



(1) Při vlečení motorového vozidla se smí jet rychlostí nejvýše 60

km.h-1.



(2) Motorové vozidlo se smí vléci na laně jen tehdy, má-li bez závad

řízení a účinné brzdy.



(3) Motorové vozidlo se smí vléci na tyči jen tehdy, má-li bez závad

řízení. Nemá-li vlečené vozidlo účinné brzdy, nesmí jeho okamžitá

hmotnost být vyšší než okamžitá hmotnost vlečného vozidla.



(4) Při vlečení motorového vozidla musí být délka spojnice taková, aby

vzdálenost mezi vozidly nebyla větší než 6 m; užije-li se lana, nesmí

být vzdálenost mezi vozidly menší než 2,5 m, a užije-li se tyče, nesmí

být menší než 1 m. Spojnice musí být zřetelně označena (tyč příčnými

červenými a bílými pruhy o šířce 75 mm, lano červeným praporkem nebo

štítkem o rozměru nejméně 300 x 300 mm).



(5) Řidiči vlečného a vlečeného vozidla jsou povinni si předem

dohodnout způsob dorozumívání během jízdy.



(6) Vlečení více než jednoho motorového vozidla nebo motorového vozidla

s přívěsem je zakázáno. Smí se však vléci motorové vozidlo s návěsem.

Za motorovým vozidlem s přívěsem se nesmí vléci jiné motorové vozidlo.

Motocykl bez postranního vozíku a moped se nesmí vléci nebo užít jako

vlečné vozidlo.



(7) Autobus nebo motorové vozidlo vlečené pomocí zvláštního zařízení se

smí vléci jen bez přepravovaných osob.



(8) U vlečného vozidla musí být rozsvícena obrysová a potkávací světla.

Vlečené vozidlo musí být zezadu viditelně označeno výstražným

trojúhelníkem, například za sklem, na zadním čele korby.



(9) Za snížené viditelnosti musí být u vlečeného vozidla rozsvícena

obrysová nebo potkávací světla. Při jejich poruše musí být vozidlo

osvětleno na straně ke středu vozovky vpředu neoslňujícím bílým světlem

a vzadu alespoň jedním červeným světlem; tato světla musí být dobře

viditelná a nesmějí být umístěna dále než 400 mm od bočního obrysu

vozidla.



ODDÍL 2



Jízda vozidly ve zvláštních případech



Provoz na dálnici



§ 35



(1) Na dálnici je dovolen jen provoz motorových vozidel a jízdních

souprav, jejichž nejvyšší dovolená rychlost ^2) není nižší než 80

km.h-1. V úseku dálnice procházejícím obcí je dovolen i provoz

motorových vozidel a jízdních souprav pro veřejnou hromadnou dopravu,

jejichž nejvyšší povolená rychlost^2) není nižší než 65 km.h-1. Mimo

obslužná zařízení dálnice je ostatním účastníkům provozu na pozemních

komunikacích zakázán vstup na dálnici, chůze a jízda po dálnici.



(2) Řidič smí na dálnici vjíždět a z dálnice vyjíždět jen na místech k

tomu určených.



(3) Zákaz provozu podle odstavců 1 a 2 neplatí pro vozidla správce

komunikace oprávněně užitá při její správě a údržbě.



§ 36



(1) Řidiči je na dálnici zakázáno



a) zastavení a stání jinde než na místech označených jako parkoviště.

Při nouzovém stání podle § 26 odst. 3 musí vozidlo stát na krajnici, a

jen není-li to možné, na vozovce. Takové vozidlo musí řidič vždy

označit jako překážku provozu na pozemních komunikacích; jde-li o

motorové vozidlo povinně vybavené přenosným výstražným

trojúhelníkem,^2) musí řidič umístit trojúhelník podle § 26 odst. 3,



b) otáčení, couvání a vjíždění na střední dělicí pás včetně míst, kde

je pás přerušen.



(2) Dojde-li během jízdy na vozidle nebo nákladu k závadě, pro kterou

nelze dosáhnout na rovině rychlosti nejméně 80 km.h-1, musí řidič

dálnici opustit na nejbližším výjezdu.



(3) Vlečení motorového vozidla je dovoleno jen tehdy, jestliže je to

nutné k jeho odstranění z dálnice. Vozidlo smí být vlečeno jen k

nejbližšímu výjezdu, kde musí dálnici opustit.



(4) Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500

kg a řidič jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, nesmí

předjíždět jiné vozidlo, pokud k jeho předjetí nemá dostatečnou

rychlost, takže by omezil v jízdě ostatní vozidla svou výrazně nižší

rychlostí jízdy.



§ 37



Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, platí pro provoz na dálnici

ostatní ustanovení tohoto zákona.



§ 38



Ustanovení o provozu na dálnici platí i na silnici pro motorová

vozidla.



Provoz v obytné a pěší zóně



§ 39



(1) Obytná zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní

značkou "Obytná zóna" a konec je označen dopravní značkou "Konec obytné

zóny".



(2) Pěší zóna je oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou

"Pěší zóna" a konec je označen dopravní značkou "Konec pěší zóny".



(3) V obytné a pěší zóně smějí chodci užívat pozemní komunikaci v celé

její šířce, přičemž se na ně nevztahuje § 53. Hry dětí na pozemní

komunikaci jsou dovoleny jen v obytné zóně.



(4) Do pěší zóny je povolen vjezd jen vozidlům vyznačeným ve spodní

části dopravní značky podle odstavce 2.



(5) V obytné zóně a pěší zóně smí řidič jet rychlostí nejvýše 20

km.h-1. Přitom musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které

nesmí ohrozit; v případě nutnosti musí zastavit vozidlo. Stání je

dovoleno jen na místech označených jako parkoviště.



(6) Za účelem organizování dopravy může obec v obecně závazné vyhlášce

obce vydané v přenesené působnosti vymezit místní komunikace nebo

jejich úseky v obytné zóně, které nelze užít ke stání nákladního

vozidla^2) nebo jízdní soupravy.^2)



(7) V obytné zóně a pěší zóně musí chodci umožnit vozidlům jízdu. To

platí i pro děti hrající si v obytné zóně.



§ 40



Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, platí pro provoz v obytné zóně

a pěší zóně ostatní ustanovení tohoto zákona.



§ 40a



Provoz vozidel v zimním období



(1) V období od 1. listopadu do 31. března, pokud



a) se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo

námraza, nebo



b) lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na

pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu,

led nebo námraza,

lze užít motorové vozidlo kategorie M nebo N^2) k jízdě v provozu na

pozemních komunikacích pouze za podmínky použití zimních

pneumatik^18a), a to u motorových vozidel s maximální přípustnou

hmotností nepřevyšující 3 500 kg na všech kolech a u motorových vozidel

s maximální přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg na všech kolech

hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Zimní pneumatiky podle

věty prvé musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo

zářezů nejméně 4 mm a u motorových vozidel o maximální přípustné

hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro náhradní pneumatiku použitou

v případě nouzového dojetí^18a).



Jízda vozidel s právem přednostní jízdy



§ 41



(1) Řidič vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem

zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré

barvy,^2) případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení

(dále jen "vozidlo s právem přednostní jízdy"), není povinen dodržovat

§ 4 písm. c), § 5 odst. 1 písm. f), g), h) a odst. 2 písm. f) a g), § 6

odst. 5 a 6, § 7 odst. 1 písm. b), § 11, § 12 odst. 1, 2, 4, 5 a 6, §

13 až 17, § 18 odst. 2, 3, 4 a 8, § 19 odst. 2 a 3, § 20, § 21 odst. 2,

3 a 4, § 22, 23, § 24 odst. 3 a 4, § 25 odst. 1, 2, 3, 4, 5, § 26 odst.

3, § 27, § 28 odst. 2, 3 a 5, § 31, § 32 odst. 6, § 35, § 36 odst. 1 a

2 a § 39 odst. 4 a 5; je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby

neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.



(2) Zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním

výstražným světlem modré barvy^2) mohou být vybavena vozidla



a) Ministerstva vnitra používaná policií a označená podle zvláštního

právního předpisu,^13)



b) Vězeňské služby,



c) vojenské policie označená podle zvláštního právního předpisu,^12)



d) obecní policie,^5) která určí obec,



e) hasičských záchranných sborů,



f) důlní záchranné služby,



g) poruchové služby plynárenských zařízení,



h) poskytovatele zdravotnické záchranné služby, poskytovatele

zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů

neodkladné péče,



i) ozbrojených sil používaná u vojenských záchranných útvarů pro plnění

humanitárních úkolů civilní ochrany,



j) celní správy označená podle zvláštního právního předpisu^14),



k) Generální inspekce bezpečnostních sborů označená podle zvláštního

právního předpisu^45).



(3) Vláda může stanovit nařízením další vozidla, která pro plnění úkolů

souvisejících s výkonem zvláštních povinností mohou být vybavena

zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným

světlem modré barvy.



(4) Řidičem vozidla s právem přednostní jízdy smí být osoba starší 21

let, která musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem.



(5) Řidič vozidla s právem přednostní jízdy nesmí za jízdy jíst, pít a

kouřit.



(6) Odstavce 1 a 4 platí obdobně i pro řidiče vozidel doprovázených

vpředu, a jde-li o více než tři vozidla, i vzadu vozidly ozbrojených

sil nebo ozbrojených sborů s právem přednostní jízdy. Doprovázená

vozidla musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla.



(7) Řidiči ostatních vozidel musí vozidlům s právem přednostní jízdy a

vozidlům jimi doprovázeným umožnit bezpečný a plynulý průjezd, a

jestliže je to nutné, i zastavit vozidla na takovém místě, aby jim

nepřekážela. Do skupiny tvořené vozidly s právem přednostní jízdy a

vozidly jimi doprovázenými se řidiči ostatních vozidel nesmějí

zařazovat.



(8) Pokud hustota provozu na dálnici a rychlostní silnici o dvou

jízdních pruzích v jednom směru jízdy vyvolá vznik kolony stojících

vozidel, jsou řidiči souběžně jedoucích vozidel povinni před zastavením

vozidla vytvořit mezi sebou jeden průjezdný jízdní pruh široký nejméně

3,0 m pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy; je-li v jednom

směru jízdy tři a více jízdních pruhů, sníží vzájemný boční odstup

řidiči vozidel v levém a středním jízdním pruhu nebo středních jízdních

pruzích. Řidiči jedoucí v krajních jízdních pruzích v jednom směru

jízdy mohou při vytváření průjezdného jízdního pruhu vjet na krajnici

nebo na střední dělící pás. Řidičům ostatních vozidel je vjezd do pruhu

pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy a jízda v tomto pruhu

zakázána; toto neplatí pro vozidla vlastníka pozemní komunikace a

vozidla technické pomoci.



(9) Svítí-li zvláštní výstražné světlo modré barvy na stojícím vozidle,

musí řidiči ostatních vozidel podle okolností snížit rychlost jízdy a

popřípadě i zastavit vozidlo.



(10) V provozu na pozemních komunikacích je zakázáno neoprávněně užívat

zvláštních výstražných světel a zvláštního zvukového výstražného

znamení, které užívá vozidlo s právem přednostní jízdy, nebo je

napodobovat.



§ 42



(1) Řidič vozidla vybaveného zvláštním výstražným světlem oranžové

barvy^2) smí tohoto světla užívat jen tehdy, mohla-li by být jeho

jízdou nebo pracovní činností ohrožena bezpečnost provozu na pozemních

komunikacích. Jestliže to vyžaduje pracovní činnost tohoto vozidla,

není jeho řidič povinen dodržovat ustanovení pravidel provozu na

pozemních komunikacích uvedených v § 4 písm. c), § 7 odst. 1 písm. b),

§ 11 odst. 2, § 12 odst. 1, 2 a 4, § 13, § 14 odst. 1 a 2, § 18 odst. 2

písm. b), § 22 odst. 3, § 24 odst. 4 písm. a), c), d), e), f) a g), §

25 odst. 1, 2 a 3, § 26 odst. 3, § 27, § 28 odst. 2, § 30, 36, 37 a §

39 odst. 4 a 5; je však povinen dbát zvýšené opatrnosti, aby neohrozil

bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.



(2) Řidiči ostatních vozidel musí vozidlu podle odstavce 1 umožnit

jízdu nebo pracovní činnost a podle okolností snížit rychlost jízdy,

popřípadě i zastavit vozidlo.



(3) Skupiny (kolony) vozidel ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů je

možno doprovázet vpředu i vzadu vozidly užívajícími zvláštního

výstražného světla oranžové barvy.^2) Doprovázená vozidla musí mít

rozsvícena obrysová a potkávací světla.



ODDÍL 3



Zvláštní ustanovení pro provoz vozidel



§ 43



Omezení jízdy některých vozidel



(1) Na dálnici a na silnici I. třídy je zakázána jízda nákladním a

speciálním automobilům a zvláštním vozidlům^2) o maximální přípustné

hmotnosti převyšující 7 500 kg a nákladním a speciálním automobilům a

zvláštním vozidlům^2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500

kg s připojeným přípojným vozidlem



a) v neděli a ostatních dnech pracovního klidu podle zvláštního

právního předpisu^19) (dále jen "den pracovního klidu") v době od 13.00

do 22.00 hodin,



b) v sobotu v období od 1. července do 31. srpna v době od 7.00 do

13.00 hodin.



c) v pátek v období od 1. července do 31. srpna v době od 17.00 do

21.00 hodin.



(2) Na silnici I. třídy mimo obec je v období od 15. dubna do 30. září

zakázána jízda zvláštním vozidlům,^2) potahovým vozidlům^2) a ručním

vozíkům^2) o celkové šířce větší než 600 mm



a) v poslední pracovní den před sobotou nebo dnem pracovního klidu v

době od 15.00 do 21.00 hodin,



b) v první den pracovního klidu a v sobotu, pokud následuje po

pracovním dnu, v době od 7.00 do 11.00 hodin,



c) v poslední den pracovního klidu v době od 15.00 do 21.00 hodin.



(3) Zákaz jízdy podle odstavců 1 a 2 neplatí pro vozidla užitá při



a) kombinované přepravě zboží po železnici nebo po vnitrozemské vodní

cestě a pozemní komunikaci od zasilatele až k nejbližšímu překladišti

kombinované dopravy nebo z nejbližšího překladiště kombinované dopravy

k příjemci,



b) nezbytné zemědělské sezonní přepravě,



c) činnostech bezprostředně spojených s prováděnou údržbou, opravami a

výstavbou pozemních komunikací,



d) přepravě zboží podléhajícího rychlé zkáze ^20), pokud toto zboží

zabírá nebo v průběhu přepravy zabíralo nejméně jednu polovinu objemu

nákladového prostoru vozidla nebo jízdní soupravy,



e) přepravě živých zvířat,



f) přepravě pohonných hmot určených k plynulému zásobování čerpacích

stanic pohonných hmot,



g) nakládce a vykládce letadel, lodí nebo železničních vagónů na

vzdálenost nepřesahující 100 km,



h) přepravě poštovních zásilek,



i) jízdě bez nákladu, která je v souvislosti s jízdou podle písmen a)

až h),



j) živelní pohromě,



k) jízdě vozidel ozbrojených sil, ozbrojených sborů a hasičských

záchranných sborů,



l) přepravě chemických látek podléhajících teplotním změnám nebo

krystalizaci,



m) výcviku řidičů,



n) odstranění havárií vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu.



(4) Odstavce 1 a 2 neplatí pro vozidla vybavená zvláštním světelným

zařízením modré barvy a zvláštním zvukovým výstražným znamením.



(5) Ze zákazu jízdy podle odstavců 1 a 2 může místně příslušný krajský

úřad z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku. Výjimky

přesahující působnost kraje povoluje ministerstvo. Povolení musí být

časově omezeno, nejdéle však na dobu jednoho roku.



(6) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení

výjimky podle odstavce 5.



§ 44



Čerpání pohonných hmot



(1) V prostoru čerpací stanice pohonných hmot je řidiči i přepravované

osobě zakázáno kouřit, zacházet s otevřeným ohněm a seřizovat nebo

opravovat motor vozidla. Před čerpáním pohonných hmot musí řidič

zastavit motor a vypnout zapalování. Pokud je k vytápění vozidla

použito nezávislého topení, musí je řidič vypnout již před příjezdem k

čerpací stanici pohonných hmot.



(2) Řidiči vozidel s právem přednostní jízdy mají při čerpání pohonných

hmot přednost. Přitom nepoužívají zvláštních výstražných znamení.



§ 45



Překážka provozu na pozemních komunikacích



(1) Kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji

neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad

vlastník pozemní komunikace.^1)



(2) Není-li možno překážku provozu na pozemních komunikacích neprodleně

odstranit, musí ji její původce označit a ohlásit policii.



(3) Překážka provozu na pozemních komunikacích musí být označena tak,

aby ji jiný účastník provozu na pozemních komunikacích mohl včas a z

dostatečné vzdálenosti zpozorovat, například červeným praporkem,

dopravním zařízením "Zábrana pro označení uzavírky", "Směrovací deska",

"Pojízdná uzavírková tabule" nebo vozidlem vybaveným zvláštním

výstražným světlem oranžové nebo modré barvy. Za snížené viditelnosti

musí být dopravní zařízení doplněno výstražným světlem žluté barvy. Pro

označení motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným

výstražným trojúhelníkem,^2) platí § 26 odst. 3 a pro označení vozidla

za snížené viditelnosti též § 33 odst. 2.



(4) Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o

jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se

odstraní na náklad jeho provozovatele.



(5) Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci závada ve sjízdnosti,

kdy technický stav komunikace nedovoluje další bezpečnou jízdu, je

policista oprávněn do doby odstranění této závady zakázat vozidlům

další jízdu a ostatním vozidlům na tuto komunikaci nebo její úsek

zakázat vjezd.



(6) Podrobnosti o označení překážky provozu na pozemních komunikacích

upraví prováděcí právní předpis.



§ 46



Zastavení vozidla v tunelu



(1) Dojde-li při jízdě vozidla v tunelu k poruše vozidla, pro kterou se

toto vozidlo stalo nepojízdným, nebo dojde-li k dopravní nehodě, je

řidič povinen neprodleně



a) vypnout motor, a je-li k vytápění vozidla použito nezávislého

topení, vypnout i toto topení,



b) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na

pozemních komunikacích v tunelu; vyžadují-li to okolnosti, je oprávněn

zastavovat jiná vozidla,



c) oznámit zastavení vozidla nebo stání vozidla policii nebo osobě

vykonávající dohled nad provozem tunelu.



(2) V případech uvedených v odstavci 1 nesmí řidič ani přepravovaná

osoba kouřit nebo zacházet s otevřeným ohněm.



(3) Přepravované osoby ve vozidle jsou v případech uvedených v odstavci

1 povinny vozidlo opustit a soustředit se do míst k tomu určených,

popřípadě opustit tunel.



§ 47



Dopravní nehoda



(1) Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích,

například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na

pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo

ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.



(2) Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen



a) neprodleně zastavit vozidlo,



b) zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po

nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou

nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou

látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou

účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a

5,



c) učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud

tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a



d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.



(3) Účastníci dopravní nehody jsou povinni



a) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na

pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to

okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla,



b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii;

došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k

zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby,



c) označit místo dopravní nehody,



d) umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu

vozidel hromadné dopravy osob,



e) neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně

prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při

dopravní nehodě došlo,



f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o

vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě,



g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat

společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají

pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času

dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a

následků.



(4) Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k

hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel

včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní

nehody povinni



a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi,



b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní

nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá

dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo

ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních

komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit

situaci a stopy,



c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na

toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo

ohlášení dopravní nehody.



(5) Povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní

nehodě



a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na

vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci

přepravované v tomto vozidle,



b) dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní

komunikace podle zákona o pozemních komunikacích^20a), nebo



c) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného

úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích.



§ 47a



Zákaz účasti na některých akcích v provozu na pozemních komunikacích



Řidič nesmí na dálnici, silnici a místní komunikaci použít vozidlo k

účasti na sportovních a podobných akcích, jestliže by jimi mohla být

ohrožena bezpečnost silničního provozu, nejde-li o akce pořádané v

souladu s rozhodnutím příslušného správního úřadu o zvláštním užívání

pozemní komunikace podle jiného právního předpisu^1).



ODDÍL 4



Přeprava osob a nákladu



§ 48



Přeprava osob



(1) Řidič nesmí připustit, aby počet přepravovaných osob starších 12

let překročil počet povolených míst určených k přepravě osob (dále jen

"povolené místo").



(2) V motorovém nebo jeho přípojném vozidle, které je určeno pro

přepravu osob,^2) se smějí na povolených místech přepravovat osoby

pouze do přípustné užitečné hmotnosti, počet osob starších 12 let však

nesmí převyšovat počet povolených míst.



(3) Odstavec 2 platí i pro přepravu osob v kabině řidiče nákladního

automobilu.



(4) Ve zvláštním motorovém vozidle nesmějí být přepravovány osoby

mladší 15 let.



(5) V jiném přípojném vozidle, než které je určeno pro přepravu osob,

je přeprava osob, s výjimkou případů podle § 51, zakázána.



(6) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro přepravu zraněné a jinak na

zdraví ohrožené osoby v homologovaném mobilním záchranném prostředku,

určeném pro odsun zraněných a jinak na zdraví ohrožených z exponovaného

terénu, přepravovaném v záchranném vozidle Horské služby a nezbytnou

přepravu záchranářů. Ustanovení odstavce 5 neplatí pro přípojné vozidlo

Horské služby při přepravě zachraňované osoby.



§ 49



Přeprava osob vozidlem hromadné dopravy osob



(1) Osoba, která čeká na zastávce vozidla hromadné dopravy osob,

nastupuje do tohoto vozidla, přepravuje se v něm nebo z něj vystupuje,

se musí chovat tak, aby neohrožovala bezpečnost provozu na pozemních

komunikacích.



(2) Osoba, která čeká na zastávce vozidla hromadné dopravy osob, smí v

zastávce bez nástupního ostrůvku vstoupit do vozovky až po zastavení

vozidla hromadné dopravy osob v zastávce.



(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 je osoba povinna

uposlechnout pokynů dopravce.^21)



(4) Vyžadují-li provozní nebo jiné závažné důvody, aby osoby při

vystupování z vozidla hromadné dopravy osob mimo zastávku nebo

nastupování do něj mimo zastávku vstoupily do vozovky, je dopravce

oprávněn zastavovat ostatní vozidla.



§ 50



Přeprava osob vozidlem taxislužby



(1) Oprávnění podle § 49 odst. 4 platí obdobně i pro řidiče vozidla

taxislužby.^21)



(2) Osoby nastupující do vozidla taxislužby a vystupující z něj jsou

povinny řídit se pokyny řidiče tohoto vozidla.



§ 51



Přeprava osob v ložném prostoru nákladního automobilu a v ložném

prostoru nákladního přívěsu traktoru



(1) Přepravovat osoby v ložném prostoru nákladního automobilu a v

ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru je zakázáno.



(2) Odstavec 1 neplatí pro přepravu příslušníků hasičských záchranných

sborů, příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů a strážníků

obecních policií při plnění jejich úkolů a jiných osob při plnění úkolů

civilní ochrany a při živelní pohromě.



(3) Osoby přepravované podle odstavce 2 musí sedět v ložném prostoru

nákladního automobilu nebo v ložném prostoru nákladního přívěsu

traktoru na podlaze nebo na sedadlech pevně k podlaze připevněných.

Přepravované osoby se nesmějí za jízdy vyklánět, nechat vyčnívat

předměty z vozidla ani jinak ohrožovat bezpečnost provozu na pozemních

komunikacích.



(4) Bočnice ložného prostoru nákladního automobilu a ložného prostoru

nákladního přívěsu traktoru musí být dostatečně vysoké, aby

přepravované osoby za jízdy nevypadly.



(5) Řidičem nákladního automobilu nebo traktoru, v jehož ložném

prostoru se přepravují osoby podle odstavce 2, smí být jen řidič starší

21 let, který má v řízení tohoto druhu vozidla nejméně dvouletou praxi.

Tyto podmínky se nevztahují na řidiče vozidel ozbrojených sil.



(6) Zákaz přepravy osob v ložném prostoru nákladního automobilu neplatí

pro přepravu zraněné a jinak na zdraví ohrožené osoby v mobilním

homologovaném transportním prostředku Horské služby, určeném pro odsun

zraněných a jinak na zdraví ohrožených z exponovaného terénu,

přepravovaném v prostoru pro náklad záchranného vozidla Horské služby a

nezbytné přepravě záchranářů.



§ 52



Přeprava nákladu



(1) Předměty umístěné ve vozidle musí být umístěny tak, aby neomezovaly

a neohrožovaly řidiče nebo osoby přepravované ve vozidle a nebránily

výhledu z místa řidiče.



(2) Při přepravě nákladu nesmí být překročena maximální přípustná

hmotnost vozidla a maximální přípustná hmotnost na nápravu vozidla.

Náklad musí být na vozidle umístěn a upevněn tak, aby byla zajištěna

stabilita a ovladatelnost vozidla a aby neohrožoval bezpečnost provozu

na pozemních komunikacích, neznečišťoval nebo nepoškozoval pozemní

komunikaci, nezpůsoboval nadměrný hluk, neznečišťoval ovzduší a

nezakrýval stanovené osvětlení, odrazky a registrační značku,

rozpoznávací značku státu a vyznačení nejvyšší povolené rychlosti; to

platí i pro zařízení sloužící k upevnění a ochraně nákladu, jako jsou

například plachta, řetězy nebo lana. Předměty, které lze snadno

přehlédnout, jako jsou například jednotlivé tyče nebo roury, nesmějí po

straně vyčnívat.



(3) Přečnívá-li náklad vozidlo vpředu nebo vzadu více než o 1 m nebo

přečnívá-li náklad z boku u motorového vozidla nebo jízdní soupravy

vnější okraj obrysových světel více než o 400 mm a u nemotorového

vozidla jeho okraj více než o 400 mm, musí být přečnívající konec

nákladu označen červeným praporkem o rozměrech nejméně 300 x 300 mm, za

snížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílou odrazkou

a vzadu červeným světlem a červenou odrazkou. Odrazky nesmějí být

trojúhelníkového tvaru a smějí být umístěny nejvýše 1,5 m nad rovinou

vozovky.



(4) Při přepravě zemědělských produktů za nesnížené viditelnosti

neplatí odstavec 2 o označení nákladu přečnívajícího vozidlo do strany;

za snížené viditelnosti se užije světel, odrazek nebo odrazových

desek.^2)



(5) Při přepravě živých zvířat nesmí být ohrožena bezpečnost řidiče,

přepravovaných osob ani zvířat a ani bezpečnost provozu na pozemních

komunikacích.



(6) Při přepravě sypkých substrátů musí být náklad zajištěn tak, aby

nedocházelo k jeho samovolnému odlétávání.



(7) Nakládání a skládání nákladu na pozemní komunikaci je dovoleno jen

tehdy, nelze-li to provést mimo pozemní komunikaci. Náklad musí být

složen a naložen co nejrychleji a tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost

provozu na pozemních komunikacích.



(8) Další podmínky přepravy nákladu včetně podmínek přepravy

nebezpečných věcí stanoví zvláštní právní předpis.^21)



ODDÍL 5



Zvláštní ustanovení pro chůzi, jízdu nemotorových vozidel, jízdu na

zvířeti a vedení a hnaní zvířat



Chůze



§ 53



(1) Chodec musí užívat především chodníku nebo stezky pro chodce.

Chodec, který nese předmět, jímž by mohl ohrozit provoz na chodníku,

užije pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky.



(2) Jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí

chodníku nebo stezky pro chodce užívat, pokud není v tomto zákoně

stanoveno jinak.



(3) Kde není chodník nebo je-li neschůdný, chodí se po levé krajnici, a

kde není krajnice nebo je-li neschůdná, chodí se co nejblíže při levém

okraji vozovky. Chodci smějí jít po krajnici nebo při okraji vozovky

nejvýše dva vedle sebe. Při snížené viditelnosti, zvýšeném provozu na

pozemních komunikacích nebo v nebezpečných a nepřehledných úsecích

smějí jít chodci pouze za sebou.



(4) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní

značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", nesmí chodec ohrozit cyklistu

jedoucího po stezce.



(5) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní

značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", na které je oddělen pruh pro

chodce a pruh pro cyklisty, je chodec povinen užít pouze pruh vyznačený

pro chodce. Pruh vyznačený pro cyklisty může chodec užít pouze při

obcházení, vcházení a vycházení ze stezky pro chodce a cyklisty; přitom

nesmí ohrozit cyklisty jedoucí v pruhu vyznačeném pro cyklisty.



(6) Osoba pohybující se pomocí ručního nebo motorového vozíku pro

invalidy nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní

chodce. Nemůže-li užít chodník, smí užít pravé krajnice nebo pravého

okraje vozovky.



(7) Osoba vedoucí jízdní kolo nebo moped smí užít chodníku, jen

neohrozí-li ostatní chodce; jinak musí užít pravé krajnice nebo pravého

okraje vozovky.



(8) Osoba pohybující se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném

sportovním vybavení nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit

ostatní chodce.



§ 54



(1) Je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro

chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený

dopravní značkou "Přechod pro chodce", "Podchod nebo nadchod", musí

chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí

vpravo.



(2) Mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k

její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může

vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na

pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s

ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí

jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.



(3) Jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí

se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat. Nevidomý chodec signalizuje

úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení.

Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku,

přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na

přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor

pro projetí těchto vozidel. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro

chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Chodec

musí dát přednost tramvaji.



(4) Chodec nesmí překonávat zábradlí nebo jiné zábrany na vozovce.



§ 55



(1) Před železničním přejezdem si musí chodec počínat zvlášť opatrně,

zejména se musí přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně

přejít.



(2) Chodec nesmí vstoupit na železniční přejezd v případech stanovených

v § 29 odst. 1 písm. a) až e).



(3) V případech uvedených v § 29 odst. 1 písm. a), b) a c) smí chodec

přejít přes železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním

přejezdem dostal od pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy^11)

ústní souhlas. V tomto případě je chodec povinen řídit se při

přecházení železničního přejezdu pokyny pověřeného zaměstnance

provozovatele dráhy. Pověřený zaměstnanec provozovatele dráhy je

povinen se na požádání chodce prokázat platným pověřením provozovatele

dráhy.



§ 56



Útvar chodců



(1) Pro organizovaný útvar chodců, například příslušníků ozbrojených

sil, školní mládeže nebo průvod, platí přiměřeně povinnosti řidiče

podle § 5 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 1, § 12 až 16, § 20 až 24, 25

odst. 1 a 2, § 27, § 28 odst. 1, 2 a 5, § 29 a 30.



(2) Za snížené viditelnosti musí být organizovaný útvar chodců označen

vpředu po obou stranách neoslňujícím bílým světlem a vzadu po obou

stranách neoslňujícím červeným světlem. Označení světly může být

nahrazeno oděvními doplňky s označením z retroreflexního materiálu.



(3) Organizovaný útvar chodců na mostě nesmí jít jednotným krokem.



(4) Za dodržování povinností podle odstavců 1 až 3 odpovídá vedoucí

útvaru, jímž může být jen osoba starší 15 let, která je k tomu

dostatečně způsobilá.



(5) Organizovaný útvar chodců jdoucí nejvýše ve dvojstupu smí jít po

chodníku, a to vpravo; přitom nemusí být označen podle odstavce 2.



(6) Pro organizovanou skupinu dětí, které dosud nepodléhají povinné

školní docházce, platí ustanovení pro chodce.



(7) Vedoucí organizovaného útvaru školní mládeže nebo organizované

skupiny dětí, které dosud nepodléhají povinné školní docházce, je

oprávněn při přecházení vozovky zastavovat vozidla.



(8) Vzor a způsob užití oděvních doplňků s označením z retroreflexního

materiálu stanoví prováděcí právní předpis.



Jízda na jízdním kole



§ 57



(1) Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo

je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a

vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít.



(2) Na vozovce se na jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky;

nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí se jet po pravé

krajnici. Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích

rozumí i koloběžka.



(3) Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou.



(4) Pohybují-li se pomalu nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém

okraji vozovky, může cyklista jedoucí stejným směrem tato vozidla

předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo

krajnici, pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen

dbát zvýšené opatrnosti.



(5) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní

značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", nesmí cyklista ohrozit chodce

jdoucí po stezce.



(6) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní

značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", na které je oddělen pruh pro

chodce a pruh pro cyklisty, je cyklista povinen užít pouze pruh

vyznačený pro cyklisty. Pruh vyznačený pro chodce může cyklista užít

pouze při objíždění, předjíždění, otáčení, odbočování a vjíždění na

stezku pro chodce a cyklisty; přitom nesmí ohrozit chodce jdoucí v

pruhu vyznačeném pro chodce.



(7) Jízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty může užít i osoba

pohybující se na lyžích nebo kolečkových bruslích nebo obdobném

sportovním vybavení. Přitom je tato osoba povinna řídit se pravidly

podle odstavců 3, 5 a 6 a světelnými signály podle § 73.



(8) Před vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit,

zda-li může vozovku přejet, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky

provozu na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíždět vozovku, jen

pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel

nedonutí jejich řidiče ke změně směru nebo rychlosti jízdy. Na přejezdu

pro cyklisty se jezdí vpravo.



§ 58



(1) Cyklista mladší 18 let je povinen za jízdy použít ochrannou přílbu

schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou

a řádně připevněnou na hlavě.



(2) Dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně

přístupné účelové komunikaci^1) jet na jízdním kole jen pod dohledem

osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické

stezce a v obytné a pěší zóně.



(3) Na jednomístném jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou; je-li

však jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro přepravu dítěte a

pevnými opěrami pro nohy, smí osoba starší 15 let vézt osobu mladší 7

let. Osoba starší 18 let může vézt nejvýše dvě děti mladší 10 let v

přívěsném vozíku určeném pro přepravu dětí, který splňuje technické

podmínky stanovené zvláštním předpisem^2), nebo dítě na dětském kole

připojeném k jízdnímu kolu spojovací tyčí.



(4) Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla,

vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a

vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo

ohrožovaly jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích. Při jízdě

musí mít cyklista nohy na šlapadlech.



(5) Cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen

světlomet s bílým světlem svítícím dopředu ^2) a zadní svítilnu se

světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li

vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou

za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem.



(6) K jízdnímu kolu se smí připojit přívěsný vozík, který není širší

než 900 mm, má na zádi dvě červené odrazky netrojúhelníkového tvaru

umístěné co nejblíže k bočním obrysům vozíku a je spojen s jízdním

kolem pevným spojovacím zařízením. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho

náklad za snížené viditelnosti zadní obrysové červené světlo jízdního

kola, musí být přívěsný vozík opatřen vlevo na zádi červeným

neoslňujícím světlem. Jsou-li v přívěsném vozíku přepravovány děti,

musí být přívěsný vozík označen žlutým nebo oranžovým praporkem nebo

štítkem o rozměru 300 x 300 mm vztyčeným ve výšce 1200 - 1600 mm nad

úrovní vozovky.



§ 59



Jízda potahovými vozidly a ručními vozíky



(1) Vozkou smí být jen osoba starší 15 let.



(2) Nejede-li vozka na potahovém vozidle, musí za jízdy potahového

vozidla jít po jeho pravé straně. Před opuštěním potahového vozidla

musí vozka vozidlo zabrzdit, uvolnit vnitřní postraňky a na svahu

založit kola.



(3) V období od 1. listopadu do 31. března a za snížené viditelnosti v

období od 1. dubna do 31. října musí být potahové vozidlo označeno

vpředu nejméně jedním neoslňujícím bílým světlem na levé straně a vzadu

nejméně jedním neoslňujícím červeným světlem na levé straně.



(4) Osoba, která táhne nebo tlačí ruční vozík o celkové šířce větší než

600 mm, musí jít při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni

ani omezováni chodci, smí jít po pravé krajnici. Za snížené

viditelnosti musí být tato osoba nebo vozík označeny na levé straně

neoslňujícím bílým světlem.



(5) Na silnicích I. a II. třídy^1) je v době od 23.00 do 4.00 hodin

zakázána jízda s potahovými vozidly a s ručními vozíky uvedenými v

odstavci 4.



§ 60



Jízda na zvířatech a vedení a hnaní zvířat



(1) Pro jezdce na zvířeti a pro průvodce vedených a hnaných zvířat

platí přiměřeně povinnosti řidiče podle § 5 odst. 1 písm. b), d), f) a

g), § 11 odst. 1, § 12 až 17, § 20 až 24, § 25 odst. 1 a 2, 27, § 28

odst. 1, 2, 4 a 5, § 29, 30, § 41 odst. 7 a § 42 odst. 2.



(2) Je-li zřízen jízdní pruh pro jezdce na zvířatech nebo stezka pro

jezdce na zvířatech označené dopravní značkou "Stezka pro jezdce na

zvířeti", musí jezdec na zvířeti užít tento pruh nebo stezku.



(3) Jiní účastníci silničního provozu nesmějí pruh pro jezdce na

zvířatech nebo stezku pro jezdce na zvířatech užít.



(4) Na vozovce musí jezdec na zvířeti jet při pravém okraji vozovky;

nejsou-li tím ohrožováni nebo omezováni chodci, smí jet po pravé

krajnici.



(5) Na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové

komunikaci smí jet na zvířeti jen jezdec starší 15 let. Osoba starší 12

let smí jet na zvířeti na silnici, místní komunikaci a veřejně

přístupné účelové komunikaci jen pod dohledem osoby starší 15 let.

Jezdci na zvířatech smějí jet jen jednotlivě za sebou. Jezdec smí vést

jen jedno zvíře.



(6) Průvodce vedených nebo hnaných zvířat musí být osoba starší 15 let.

Vyžaduje-li to bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je

průvodce vedených nebo hnaných zvířat při doprovodu zvířat oprávněn

zastavovat vozidla.



(7) Zvířata se smějí vést nebo hnát rychlostí chůze a jen tak, aby

provoz na pozemní komunikaci nebyl ohrožován a aby byl co nejméně

omezován.



(8) Hnaná zvířata ve stádu musí být doprovázena potřebným počtem

průvodců hnaných zvířat a musí být rozdělena na vhodně dlouhé skupiny

oddělené od sebe dostatečně velkými mezerami.



(9) Průvodce vedených zvířat smí vést nejvýše dvě zvířata, která musí

být k sobě spřažena.



(10) Za snížené viditelnosti musí být jezdec na zvířeti označen na levé

straně neoslňujícím bílým světlem viditelným zepředu a červeným

neoslňujícím světlem viditelným zezadu. Průvodce vedených a hnaných

zvířat musí být za snížené viditelnosti označen neoslňujícím bílým

světlem. Od soumraku do svítání je zakázáno užívat k jízdě na zvířatech

a k vedení zvířat silnice I. nebo II. třídy.^1)



(11) Vlastník nebo držitel domácích zvířat je povinen zabránit pobíhání

těchto zvířat po pozemní komunikaci.



DÍL 4



Úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích



ODDÍL 1



Úprava provozu na pozemních komunikacích



§ 61



Obecná, místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích



(1) Obecná úprava provozu na pozemních komunikacích je stanovena tímto

zákonem.



(2) Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu

na pozemních komunikacích provedená dopravními značkami, světelnými,

případně i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními.



(3) Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava

provozu na pozemních komunikacích provedená přenosnými dopravními

značkami svislými, přechodnými dopravními značkami vodorovnými,

světelnými signály a dopravními zařízeními.



(4) Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení

pro provozní informace pro vybrané nebo opakované činnosti spojené se

správou, údržbou, měřením, opravami nebo výstavbou pozemní komunikace

nebo k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích může být

stanovena obecnými schématy. Platnost obecného schématu musí být časově

omezena, nejdéle však na dobu jednoho roku.



§ 62



Dopravní značky



(1) Rozlišují se dopravní značky svislé a vodorovné.



(2) Svislé dopravní značky jsou stálé, proměnné a přenosné. Proměnná

svislá dopravní značka je dopravní značka, jejíž činná plocha se může

měnit. Přenosnou svislou dopravní značkou se rozumí dopravní značka

umístěná na červenobíle pruhovaném sloupku (stojánku) nebo na vozidle.



(3) Vodorovné dopravní značky jsou stálé a přechodné. Vodorovné

dopravní značky mohou být doplněny dopravními knoflíky.



(4) Tvary symbolů dopravních značek se nesmějí měnit; to neplatí pro

dopravní značky se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly,

které jsou uvedeny jen jako vzory, a pro svislé dopravní značky

proměnné.



(5) Prováděcí právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary

dopravních značek a jejich symbolů.



(6) Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a

zařízení pro provozní informace musí svými rozměry, barvami a

technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)



§ 63



Svislé dopravní značky



(1) Svislé dopravní značky jsou



a) výstražné značky, které upozorňují na místa, kde účastníku provozu

na pozemních komunikacích hrozí nebezpečí a kde musí dbát zvýšené

opatrnosti,



b) značky upravující přednost, které stanoví přednost v jízdě v provozu

na pozemních komunikacích,



c) zákazové značky, které ukládají účastníku provozu na pozemních

komunikacích zákazy nebo omezení,



d) příkazové značky, které ukládají účastníku provozu na pozemních

komunikacích příkazy,



e) informativní značky, které poskytují účastníku provozu na pozemních

komunikacích nutné informace, slouží k jeho orientaci nebo mu ukládají

povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním

předpisem,^23)



f) dodatkové tabulky, které zpřesňují, doplňují nebo omezují význam

dopravní značky, pod kterou jsou umístěny.



(2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti dělení informativních

značek.



§ 64



Vodorovné dopravní značky



Vodorovné dopravní značky se užívají samostatně nebo ve spojení se

svislými dopravními značkami, popřípadě s dopravními zařízeními,

jejichž význam zdůrazňují nebo zpřesňují. Vodorovné dopravní značky

jsou vyznačeny barvou nebo jiným srozumitelným způsobem; přechodná

změna místní úpravy provozu na pozemních komunikacích je vyznačena

žlutou nebo oranžovou barvou.



§ 65



Světelné, doprovodné akustické signály a výstražná světla



(1) Světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály se řídí

provoz na pozemních komunikacích nebo se jimi upozorňuje na nutnost

dbát zvýšené opatrnosti.



(2) Provedení a tvary symbolů světelných signálů a charakter

akustických signálů provedených podle prováděcího právního předpisu se

nesmějí měnit; to neplatí pro světelné signály se symboly, které mohou

být obráceny, a se symboly, které jsou uvedeny jen jako vzory.

Doprovodné akustické signály použité pro řízení provozu na pozemních

komunikacích nesmějí být použity k jinému účelu.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, význam, užití, provedení a

tvary symbolů světelných a akustických signálů.



(4) Světelné signály musí svými rozměry, barvami a technickými

požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)



§ 66



Dopravní zařízení



(1) Dopravní zařízení doplňuje dopravní značky a světelné a akustické

signály, usměrňuje provoz na pozemních komunikacích a ochraňuje

účastníky provozu na pozemních komunikacích.



(2) Provedení a tvary symbolů dopravních zařízení provedených podle

prováděcího právního předpisu se nesmějí měnit; to neplatí pro dopravní

zařízení se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, které jsou

uvedeny jen jako vzory.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, význam, užití, provedení a

tvary dopravních zařízení.



(4) Dopravní zařízení musí svými rozměry, barvami a technickými

požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)



§ 67



Speciální označení vozidel a osob



(1) Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce

zdravotně postiženou (dále jen „parkovací průkaz pro osoby se

zdravotním postižením“), označení vozidla řízeného osobou sluchově

postiženou (dále jen „označení O 2“) nebo označení vozidla lékaře

konajícího návštěvní službu stanovené prováděcím právním předpisem

smějí užívat jen osoby, které toto označení obdrží od příslušného

obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo od oprávněného orgánu

v zahraničí.



(2) Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením vydá příslušný

obecní úřad obce s rozšířenou působností osobě, která je držitelem

průkazu ZTP s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou

nebo držitelem průkazu ZTP/P podle jiného právního předpisu^24).



(3) Označení O 2 vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností držiteli řidičského oprávnění, který je držitelem průkazu

ZTP z důvodu postižení úplnou nebo praktickou hluchotou.



(4) Vozidlo lze označit parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním

postižením pouze v případě, řídí-li vozidlo nebo je-li ve vozidle

přepravována osoba, která je držitelem parkovacího průkazu pro osoby se

zdravotním postižením podle odstavce 1. Přepravovaná osoba je povinna

prokázat na výzvu policisty nebo strážníka obecní policie, že je

držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle jiného právního předpisu^24),

který ji opravňuje k užívání vozidla označeného parkovacím průkazem pro

osoby se zdravotním postižením.



(5) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, nemusí po dobu

nezbytně potřebnou řidiči motorového vozidla označeného parkovacím

průkazem pro osoby se zdravotním postižením a lékaři konající návštěvní

službu podle odstavce 1, dodržovat zákaz stání a zákaz stání

vyplývající z dopravní značky „zákaz stání“; přitom nesmí být ohrožena

bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.



(6) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla

označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět

i tam, kde je značka „Zákaz vjezdu“ omezena dodatkovými tabulkami „JEN

ZÁSOBOVÁNÍ“, „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ“, „JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA“ a „MIMO DOPRAVNÍ

OBSLUHY“.



(7) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla

označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět

i do oblasti označené dopravní značkou „Pěší zóna“.



(8) Na vyhrazeném parkovišti pro vozidlo označené parkovacím průkazem

pro osoby se zdravotním postižením je vozidlům bez tohoto označení

zakázáno zastavení a stání.



(9) Silniční úřad může na základě žádosti osoby, které byl vydán

parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, vydat rozhodnutí o

zřízení vyhrazeného parkoviště v místě bydliště podle jiného právního

předpisu^25). Silniční správní úřad vykonává podle jiného právního

předpisu^1) dohled nad řádným užíváním vyhrazeného parkoviště.



(10) Ke svému označení jako účastníci provozu na pozemních komunikacích

užívají osoby nevidomé bílé hole a osoby hluchoslepé červenobílé hole.



(11) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, vzory a provedení

speciálních označení vozidel a osob.



§ 68



Zařízení pro provozní informace



(1) Zařízení pro provozní informace uvádí aktuální údaje, které jsou

pro bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích významné,

například nehoda, smog, doba jízdy k určenému cíli, orientace na

záchytné parkoviště, teplota vozovky nebo vzduchu.



(2) Provedení a tvary symbolů zařízení pro provozní informace se mohou

měnit; to neplatí, jsou-li na tabulích pro provozní informace užity

symboly dopravních značek, světelných signálů nebo dopravních zařízení;

ustanovení § 62 odst. 4 není tímto dotčeno.



(3) Prováděcí právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary

symbolů určených pro užití na zařízení pro provozní informace.



(4) Zařízení pro provozní informace musí svými rozměry, barvami a

technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)



ODDÍL 2



§ 69



Řízení provozu na pozemních komunikacích



Provoz na pozemních komunikacích se řídí světelnými, případně i

doprovodnými akustickými signály nebo pokyny policisty nebo osob

oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst.

5 nebo pokyny strážníka obecní policie k usměrňování provozu na

pozemních komunikacích podle § 75 odst. 8 nebo zvláštního právního

předpisu.^26)



Řízení provozu světelnými signály



§ 70



(1) Při řízení provozu na křižovatce se užívá zejména světelných

signálů tříbarevné soustavy s plnými signály nebo se směrovými signály.



(2) Při řízení provozu na křižovatce znamená pro řidiče



a) signál s červeným světlem "Stůj!" povinnost zastavit vozidlo před

dopravní značkou "Příčná čára souvislá", "Příčná čára souvislá se

symbolem Dej přednost v jízdě!" a "Příčná čára souvislá s nápisem

STOP", a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním

zařízením,



b) signál se současně svítícím červeným a žlutým světlem "Pozor!"

povinnost připravit se k jízdě,



c) signál se zeleným plným kruhovým světlem "Volno" možnost pokračovat

v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo

vlevo, přičemž musí dát přednost chodcům přecházejícím ve volném směru

po přechodu pro chodce a cyklistům přejíždějícím ve volném směru po

přejezdu pro cyklisty. Svítí-li signál "Signál pro opuštění křižovatky"

umístěný v protilehlém rohu křižovatky, neplatí pro odbočování vlevo §

21 odst. 5,



d) signál se žlutým světlem "Pozor!" povinnost zastavit vozidlo před

dopravní značkou "Příčná čára souvislá", "Příčná čára souvislá se

symbolem Dej přednost v jízdě!" a "Příčná čára souvislá s nápisem

STOP", a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním

zařízením; je-li však toto vozidlo při rozsvícení tohoto signálu již

tak blízko, že by řidič nemohl vozidlo bezpečně zastavit, smí

pokračovat v jízdě. Svítí-li světlo tohoto signálu přerušovaně, nejde o

křižovatku s provozem řízeným světelnými signály,



e) signál se zelenou směrovou šipkou nebo šipkami (například "Signál

pro přímý směr", "Kombinovaný signál pro přímý směr a odbočování

vpravo") možnost pokračovat v jízdě jen ve směru, kterým šipka nebo

šipky ukazují. Směřuje-li zelená šipka vlevo, neplatí pro odbočování

vlevo § 21 odst. 5,



f) signály „Signál žlutého světla ve tvaru chodce“, „Signál žlutého

světla ve tvaru cyklisty“ nebo „Signál žlutého světla ve tvaru chodce a

cyklisty“, jimiž je doplněn signál se zelenou šipkou směřující vpravo

nebo vlevo, upozorňují řidiče, že při jízdě směrem, kterým tato šipka

ukazuje, křižuje směr chůze přecházejících chodců, směr jízdy

přejíždějících cyklistů nebo směr chůze přecházejících chodců a směr

jízdy přejíždějících cyklistů,



g) signál "Doplňková zelená šipka" svítící současně se signálem s

červeným světlem "Stůj!" nebo se žlutým světlem "Pozor!" možnost

pokračovat v jízdě jen ve směru, kterým šipka nebo šipky ukazují;

přitom řidič musí dát přednost v jízdě vozidlům a jezdcům na zvířatech

jedoucím ve volném směru a útvarům chodců jdoucím ve volném směru;

přitom nesmí ohrozit ani omezit přecházející chodce.



(3) Při řízení provozu mimo křižovatku, například před přechodem pro

chodce nebo před nepřehledným místem, platí obdobně odstavec 2.



§ 71



(1) Užívá-li se signálu "Rychlostní signál s proměnným signálním

znakem" nebo "Rychlostní signál s více signálními znaky", označuje

rozsvícené číslo doporučenou rychlost v km.h-1.



(2) Svítí-li nad jízdním pruhem signál "Zakázaný vjezd vozidel do

jízdního pruhu", nesmí řidič tento jízdní pruh užít. Svítí-li nad

jízdním pruhem signál "Volný vjezd vozidel do jízdního pruhu", smí

řidič tento jízdní pruh užít.



(3) Svítí-li signál "Světelná šipka vlevo" nebo "Světelná šipka

vpravo", musí řidič opustit jízdní pruh nebo objet překážku ve

vyznačeném směru.



(4) Při řízení provozu při uzavírkách pozemní komunikace, při práci na

pozemní komunikaci nebo z jiných důvodů se užívá přenosných

signalizačních zařízení tříbarevné nebo dvoubarevné soustavy s plnými

kruhovými světly. Ustanovení § 70 odst. 2 platí obdobně.



(5) Ve zvláštních případech, například k zabezpečení vjezdu tramvaje na

pozemní komunikaci se užívá signálu "Stůj!", jemuž předchází signál

"Pozor!"; řidič musí zastavit před dopravní značkou "Příčná čára

souvislá", "Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!" a

"Příčná čára souvislá s nápisem STOP", a kde taková dopravní značka

není, před světelným signalizačním zařízením.



(6) Signál dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených

světel znamená pro řidiče povinnost zastavit vozidlo před světelným

signalizačním zařízením.



(7) Není-li světelné signalizační zařízení vybaveno signálem "Pozor!",

platí při rozsvícení signálu k zastavení vozidla obdobně § 70 odst. 2

písm. d) první věta.



(8) Signál "Přerušované žluté světlo" užitý samostatně upozorňuje

řidiče na nutnost dbát zvýšené opatrnosti.



(9) Signál "Přerušované žluté světlo" užitý společně s dopravní značkou

nebo dopravním zařízením zdůrazňuje význam dopravní značky nebo

dopravního zařízení.



§ 72



Provoz tramvají se řídí světelným signalizačním zařízením se signály

"Signály pro tramvaje". Těchto signálů se může užít i na jízdních

pruzích vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo

trolejbusy.



§ 73



(1) Je-li na stezce pro cyklisty nebo cyklistickém pruhu zřízeno

světelné signalizační zařízení se světelnými signály "Signál pro

cyklisty se znamením Stůj!", "Signál pro cyklisty se znamením Pozor!",

"Signál pro cyklisty se znamením Volno", platí obdobně § 70 odst. 2

písm. a) až d). To platí i tehdy, je-li signál s plnými kruhovými

světly doplněn bílou tabulkou s vyobrazením jízdního kola.



(2) Jsou-li signály pro cyklisty umístěny za pozemní komunikací,

znamená signál



a) "Signál pro cyklisty se znamením Stůj!", že cyklista nesmí vjíždět

na vozovku,



b) "Signál pro cyklisty se znamením Stůj!" spolu se signálem "Signál

pro cyklisty se znamením Pozor!", že cyklista je povinen připravit se k

jízdě,



c) "Signál pro cyklisty se znamením Volno", že cyklista může přejíždět

vozovku; rozsvítí-li se poté signál "Signál pro cyklisty se znamením

Pozor!", smí dokončit přejetí k světelnému signalizačnímu zařízení s

tímto signálem.



(3) Tam, kde jsou světelná signalizační zařízení pro cyklisty vybavena

tlačítkem pro cyklisty, smí cyklista po stisknutí tlačítka vjet na

vozovku teprve na znamení signálu "Signál pro cyklisty se znamením

Volno".



§ 74



(1) Pro chodce se užívá těchto signálů dvoubarevné soustavy, popřípadě

i doprovodných akustických signálů, které znamenají



a) "Signál pro chodce se znamením Volno", že chodec může přecházet

vozovku; rozsvítí-li se poté signál "Signál pro chodce se znamením

Stůj!", smí chodec dokončit přecházení k světelnému signalizačnímu

zařízení s tímto signálem,



b) "Signál pro chodce se znamením Stůj!", že chodec nesmí vstupovat na

vozovku.



(2) Tam, kde jsou světelná signalizační zařízení pro chodce vybavena

tlačítkem pro chodce, smí chodec po stisknutí tlačítka vstoupit na

vozovku teprve na znamení signálu "Signál pro chodce se znamením

Volno".



§ 75



Řízení provozu pokyny policisty



(1) Policista řídí provoz na pozemních komunikacích změnou postoje a

pokyny paží; přitom zpravidla používá směrovku, kterou drží v pravé

ruce. Jeho pokyny znamenají pro řidiče i chodce



a) "Stůj!" pro směr, ke kterému stojí policista čelem nebo zády; řidič

je povinen zastavit vozidlo,



b) "Pozor!", vztyčí-li policista paži nebo předloktí pravé paže se

směrovkou; řidič jedoucí ze směru, pro který byl provoz předtím

zastaven, je povinen se připravit k jízdě; řidič jedoucí ve směru

předtím volném je povinen zastavit vozidlo; je-li však již tak blízko,

že by nemohl bezpečně zastavit vozidlo, smí pokračovat v jízdě,



c) "Volno" pro směr, ke kterému stojí policista bokem; řidič může

pokračovat v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit

vpravo nebo vlevo,



d) má-li policista pravou paži předpaženou a levou upaženou, znamená to

"Stůj!" pro řidiče přijíždějícího směrem k zádům a pravému boku

policisty a "Volno" pro řidiče přijíždějícího směrem k levému boku

policisty; řidič přijíždějící směrem k zádům a pravému boku policisty

je povinen zastavit vozidlo; řidič přijíždějící k levému boku policisty

může pokračovat v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může

odbočit vpravo nebo vlevo; řidič přijíždějící směrem k čelu policisty

smí odbočovat jen vpravo; chodci smějí přecházet vozovku jen za zády

policisty.



(2) Zastavuje-li řidič při řízení provozu podle odstavce 1 písm. a), b)

a d) na křižovatce, je povinen zastavit před hranicí křižovatky.



(3) Při pokynech "Stůj!" a "Volno" může policista upažit obě nebo jednu

paži; obě paže může připažit, postačí-li k řízení provozu postoj. To

neplatí pro pokyn uvedený v odstavci 1 písm. d).



(4) Policista může při řízení provozu dávat kromě pokynů uvedených v

odstavci 1 i jiné pokyny, například "Zrychlit jízdu!" vodorovným

kýváním paže přes střed těla nebo "Zpomalit jízdu!" kýváním paže nahoru

a dolů. K zdůraznění svého pokynu může policista užít znamení

píšťalkou.



(5) Odstavce 1 až 4 platí i pro řízení provozu na pozemních

komunikacích vojenským policistou a příslušníkem vojenské pořádkové

služby, který při řízení provozu na pozemních komunikacích užívá

směrovku nebo zastavovací terč.



(6) Na požádání je příslušník vojenské pořádkové služby při řízení

provozu na pozemních komunikacích povinen prokázat se policistovi nebo

vojenskému policistovi platným pověřením k řízení provozu na pozemních

komunikacích.



(7) Výstroj a označení příslušníka vojenské pořádkové služby při řízení

provozu na pozemních komunikacích, vzor směrovky a zastavovacího terče,

podobu a obsah pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích

podle odstavce 6 a vzor pokynů při řízení provozu na pozemních

komunikacích podle odstavců 1 a 4 stanoví prováděcí právní předpis.



(8) Strážník obecní policie je oprávněn pokyny usměrňovat provoz na

pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné pro obnovení

bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a není-li řízení provozu

zajištěno policií nebo v součinnosti s policií. Při usměrňování provozu

používá strážník pokyny stanovené pro řízení provozu policisty.



(9) Příslušník Hasičského záchranného sboru ve služebním stejnokroji s

označením příslušnosti k Hasičskému záchrannému sboru je oprávněn

usměrňovat pokyny provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to

nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události, a není-li přítomen

policista nebo strážník obecní policie. Při usměrňování provozu používá

pokyny stanovené pro řízení provozu policisty. Obdobné oprávnění má

člen nebo zaměstnanec jednotky požární ochrany při řešení mimořádných

událostí.



ODDÍL 3



Vztahy mezi úpravami provozu na pozemních komunikacích, jejich

stanovení a užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních

zařízení a provozních informací



§ 76



Vztahy mezi obecnou, místní a přechodnou úpravou provozu na pozemních

komunikacích



(1) Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazena obecné

úpravě provozu na pozemních komunikacích. Přechodná úprava provozu na

pozemních komunikacích je nadřazena místní i obecné úpravě provozu na

pozemních komunikacích.



(2) Svislé stálé dopravní značky jsou nadřazeny vodorovným dopravním

značkám.



(3) Přechodné vodorovné dopravní značky jsou nadřazeny stálým

vodorovným dopravním značkám.



(4) Přenosné svislé dopravní značky jsou nadřazeny všem dopravním

značkám.



(5) Pokyny policisty, strážníka obecní policie, vojenského policisty

nebo příslušníka vojenské pořádkové služby jsou nadřazeny světelným

signálům, dopravním značkám nebo dopravním zařízením.



(6) Světelné signály jsou nadřazeny svislým dopravním značkám

upravujícím přednost.



(7) Je-li užito vodorovné dopravní značky "Přechod pro chodce",

"Přejezd pro cyklisty", "Zastávka autobusu nebo trolejbusu", "Zákaz

stání", "Zákaz zastavení" nebo "Šikmé rovnoběžné čáry", je tato

vodorovná dopravní značka v místě užití nadřazena svislé dopravní

značce "Parkoviště" nebo svislé dopravní značce "Zóna s dopravním

omezením" se symbolem upravujícím zastavení, stání nebo parkoviště.



§ 77



Stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích



(1) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a

užití zařízení pro provozní informace stanoví



a) na silnici I. třídy, kromě rychlostní silnice, místně příslušný

krajský úřad po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu

policie,



b) na dálnici^1) a rychlostní silnici^1) ministerstvo po předchozím

písemném vyjádření Ministerstva vnitra,



c) na silnici II. a III. třídy^1) a na místní komunikaci^1) obecní úřad

obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření

příslušného orgánu policie.



(2) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a

zařízení pro provozní informace stanoví na veřejně přístupné účelové

komunikaci vlastník se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s

rozšířenou působností a po předchozím písemném stanovisku příslušného

orgánu policie.



(3) Užití dopravních značek "Železniční přejezd se závorami",

"Železniční přejezd bez závor", "Návěstní deska", "Tramvaj", "Dej

přednost v jízdě tramvaji!" a užití dopravní značky "Stůj, dej přednost

v jízdě!", má-li být umístěna před železničním přejezdem, stanoví na

silnici I. třídy^1) místně příslušný krajský úřad, na silnici II. a

III. třídy a na místní komunikaci^1) místně příslušný obecní úřad obce

s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného

orgánu policie a po projednání s příslušným drážním úřadem.^11)



(4) Užití dopravních značek "Výstražný kříž pro železniční přejezd

jednokolejný" a "Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný",

světelného signálu "Signál pro zabezpečení železničního přejezdu" a

signálů pro tramvaje stanoví příslušný drážní úřad1^1) po projednání s

příslušným krajským úřadem, pokud jde o užití těchto značek na

silnicích I. třídy^1) nebo s místně příslušným obecním úřadem obce s

rozšířenou působností, pokud jde o užití těchto značek na silnici II. a

III. třídy a na místní komunikaci,^1) vždy po předchozím písemném

stanovisku příslušného orgánu policie.



(5) Příslušný orgán policie nebo Ministerstvo vnitra vydá stanovisko

podle odstavců 1 až 4 do 30 dnů ode dne, kdy žádost o stanovisko

obdržel. Pokud příslušný orgán policie nebo Ministerstvo vnitra nesdělí

stanovisko k žádosti v této lhůtě, má se za to, že bylo vydáno kladné

stanovisko.



(6) Výjimky z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních

komunikacích povoluje ten orgán nebo vlastník pozemní komunikace, který

úpravu stanovil. Policista může pokynem ve smyslu § 75 na místě samém

povolit okamžitou výjimku z místní a přechodné úpravy provozu na

pozemních komunikacích, je-li to nutné pro zajištění bezpečnosti a

plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Nelze však zejména

povolit výjimku z maximální dovolené rychlosti, zákazu stání a

zastavení, jestliže by byla ohrožena bezpečnost nebo plynulost

silničního provozu.



§ 77a



neplatil



§ 78



Užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a

provozních informací



(1) Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a

zařízení pro provozní informace musí tvořit ucelený systém.



(2) Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a

zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a

takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost

provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem.



(3) Přenosné svislé dopravní značky, přechodné vodorovné dopravní

značky, světelné signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní

informace smějí být užívány jen po nezbytně nutnou dobu a jen z důvodů

uvedených v odstavci 2.



(4) Svislé dopravní značky proměnné se užívají zejména v systému řízení

provozu na pozemních komunikacích, který reaguje na konkrétní situaci v

provozu na pozemních komunikacích nebo povětrnostní podmínky.



(5) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a rozsah užití přenosných

svislých dopravních značek, přechodných vodorovných dopravních značek,

světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní

informace.



(6) V bezprostřední blízkosti pozemní komunikace v obci je zakázáno

umísťovat cokoliv, co by bylo možno zaměnit s dopravní značkou,

světelným a akustickým signálem, dopravním zařízením nebo zařízením pro

dopravní informace nebo co by mohlo snižovat jejich viditelnost,

rozpoznatelnost nebo účinnost, oslňovat účastníky provozu na pozemních

komunikacích nebo rozptylovat jejich pozornost způsobem ovlivňujícím

bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.



ODDÍL 4



Zastavování vozidel



§ 79



(1) Zastavovat vozidla je oprávněn



a) policista ve stejnokroji,



b) vojenský policista ve stejnokroji,



c) strážník obecní policie ve stejnokroji



1. před přechodem pro chodce k zajištění bezpečného přechodu osob,

jestliže to situace na přechodu či stav přecházejících osob vyžaduje,



2. jestliže řidič vozidla nebo přepravovaná osoba je podezřelá ze

spáchání přestupku týkajícího se bezpečnosti a plynulosti provozu na

pozemních komunikacích,



d) zaměstnanec provozovatele dráhy v blízkosti železničního přejezdu,



e) účastník dopravní nehody, vyžadují-li to okolnosti podle § 47,



f) dopravce podle § 49 odst. 4,



g) vedoucí organizovaného útvaru školní mládeže, vedoucí organizované

skupiny dětí, které dosud nepodléhají povinné školní docházce, a

průvodce zdravotně postižených osob při přecházení vozovky,



h) průvodce vedených nebo hnaných zvířat podle § 60 odst. 6,



i) zaměstnanec vykonávající práce spojené se správou, údržbou, měřením,

opravami a výstavbou pozemní komunikace a k zajištění bezpečnosti

provozu na pozemních komunikacích, označený podle prováděcího právního

předpisu,



j) osoba pověřená obecním úřadem obce s rozšířenou působností k

zajištění bezpečného přechodu dětí a školní mládeže přes pozemní

komunikaci v blízkosti školního zařízení (dále jen "pověřená osoba");

pověřená osoba je povinna při výkonu činnosti být označena podle

prováděcího právního předpisu,



k) celník^9b) ve stejnokroji při výkonu činností v rozsahu oprávnění

stanovených zvláštními právními předpisy^12a),



l) příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů s vnějším

označením podle zvláštního právního předpisu^45).



(2) Vozidlo se zastavuje dáváním znamení k zastavení vozidla. Osoby

uvedené v odstavci 1 dávají znamení k zastavení vozidla vztyčenou paží

nebo zastavovacím terčem a za snížené viditelnosti červeným světlem,

kterým pohybují v horním půlkruhu. Z jedoucího vozidla dávají toto

znamení kýváním paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem.

Policista, vojenský policista, celník nebo strážník obecní policie může

z jedoucího vozidla zastavovat vozidla i rozsvícením nápisu „STOP“

podle zvláštního právního předpisu^13) ze směru jízdy zastavovaného

vozidla, a to zepředu i zezadu.



(3) Znamení k zastavení vozidla se musí dávat včas a zřetelně s ohledem

na okolnosti provozu na pozemních komunikacích tak, aby řidič mohl

bezpečně zastavit vozidlo a aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu

na pozemních komunikacích.



(4) Pověřenou osobou může být pouze osoba starší 18 let, která je k

činnosti podle odstavce 1 písm. j) dostatečně způsobilá.



(5) Pověřená osoba musí mít při činnosti podle odstavce 1 písm. j) u

sebe pověření vydané obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

Pověření musí být časově omezeno, nejdéle na dobu jednoho roku. Na

požádání je pověřená osoba povinna prokázat se policistovi platným

pověřením.



(6) Pověřená osoba může zastavovat vozidla pouze na přechodu pro

chodce; kde přechod pro chodce není nebo je neschůdný, smí zastavovat

vozidla i na jiném místě na vozovce.



(7) Pověřená osoba nesmí zastavovat vozidla v blízkosti křižovatky s

řízeným provozem, a to ani na přechodu pro chodce.



(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob označení osob podle

odstavce 1 písm. i) a j) a vzor pověření podle odstavce 1 písm. j).



§ 79a



Měření rychlosti vozidel



Za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je

policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Obecní

policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií,

přitom postupuje v součinnosti s policií^5).



HLAVA III



ŘIDIČSKÉ OPRÁVNĚNÍ A ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ



DÍL 1



Řidičské oprávnění



§ 80



Základní ustanovení



Řidičské oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidla

zařazeného do skupiny vozidel, pro kterou mu bylo řidičské oprávnění

uděleno.



§ 80a



Skupiny vozidel



(1) Do skupiny



a) AM jsou zařazena motorová vozidla s konstrukční rychlostí

nepřevyšující 45 km.h-1



1. dvoukolová se zdvihovým objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 50

cm3 nebo s výkonem elektrického motoru do 4 kW,



2. tříkolová se zdvihovým objemem zážehového motoru nepřevyšujícím 50

cm3 nebo u jiných motorů s výkonem nejvýše 4 kW,



3. čtyřkolová o hmotnosti v nenaloženém stavu nejvýše 350 kg se

zdvihovým objemem zážehového motoru nepřevyšujícím 50 cm3 nebo u jiných

motorů s výkonem nejvýše 4 kW,



b) A1 jsou zařazeny



1. lehké motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj o výkonu nejvýše

11 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg a se zdvihovým

objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 125 cm3,



2. tříkolová motorová vozidla o výkonu nejvýše 15 kW,



c) A2 jsou zařazeny motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj s

výkonem motoru nejvýše 35 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,2

kW/kg, které nebyly upraveny z motocyklu s více než dvojnásobným

výkonem,



d) A jsou zařazeny



1. motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj,



2. tříkolová motorová vozidla s výkonem převyšujícím 15 kW,



e) B1 jsou zařazena čtyřkolová motorová vozidla s výjimkou vozidel

uvedených v písmeni a), jejichž výkon nepřevyšuje 15 kW a hmotnost v

nenaloženém stavu nepřevyšuje 400 kg nebo 550 kg u vozidel určených k

přepravě zboží,



f) B jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou vozidel uvedených v

písmenech a) až e), jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 3

500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí

být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti



1. nepřevyšující 750 kg,



2. převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní

soupravy nepřevyšuje 3 500 kg, nebo



3. převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní

soupravy převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, jedná-li se o

řidičské oprávnění v rozšířeném rozsahu,



g) C1 jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou traktorů, jejichž

největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 7 500

kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí být

připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující

750 kg,



h) C jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou traktorů a vozidel

uvedených v písmeni g), jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3

500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí

být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti

nepřevyšující 750 kg,



i) D1 jsou zařazena motorová vozidla, jejichž délka nepřesahuje 8

metrů, určená pro přepravu více než 8, ale nejvýše 16 osob kromě

řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší

povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg,



j) D jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou vozidel uvedených v

písmeni i), určená pro přepravu více než 8 osob kromě řidiče, ke kterým

smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti

nepřevyšující 750 kg,



k) B+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v

písmeni f) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti

nepřevyšující 3 500 kg,



l) C1+E jsou zařazeny jízdní soupravy, jejichž největší povolená

hmotnost nepřevyšuje 12 000 kg, složené



1. z vozidla uvedeného v písmeni g) a přípojného vozidla o největší

povolené hmotnosti vyšší než 750 kg, nebo



2. z vozidla uvedeného v písmeni f) a přípojného vozidla o největší

povolené hmotnosti vyšší než 3 500 kg,



m) C+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v

písmeni h) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než

750 kg,



n) D1+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v

písmeni i) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než

750 kg,



o) D+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v

písmeni j) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než

750 kg.



(2) Do skupiny T jsou zařazeny traktory a pracovní stroje samojízdné,

ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo.



§ 81



Rovnocennost řidičských oprávnění



(1) Řidičské oprávnění udělené pro skupinu



a) A2 opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny A1,



b) A opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin A1 a A2,



c) B1 opravňuje také k řízení tříkolových vozidel zařazených do skupiny

A1,



d) B opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny A1 s

automatickou převodovkou a vozidel zařazených do skupiny B1,



e) C opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny C1,



f) D opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny D1,



g) C+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin B+E a C1+E,



h) D+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin B+E a D1+E,



i) C1+E nebo D1+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny

B+E,



j) C+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny D+E, pokud

má držitel řidičské oprávnění pro skupinu D.



(2) Řidičské oprávnění udělené pro kteroukoli skupinu s výjimkou

skupiny T opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny AM.



(3) Řidičské oprávnění udělené pro skupinu B opravňuje držitele, který

dosáhl věku 21 let, také k řízení tříkolových vozidel zařazených do

skupiny A.



(4) Řidičské oprávnění udělené pro skupinu A opravňuje také k řízení

čtyřkolových vozidel o výkonu motoru do 15 kW a hmotnosti v nenaloženém

stavu do 400 kg. Řidičské oprávnění udělené pro skupinu A1 opravňuje

také k řízení čtyřkolových vozidel o výkonu motoru do 15 kW, s

hmotností v nenaloženém stavu do 400 kg a se zdvihovým objemem

spalovacího motoru do 125 cm3.



§ 82



Podmínky udělení a držení řidičského oprávnění



(1) Řidičské oprávnění lze udělit pouze osobě, která



a) dosáhla věku stanoveného tímto zákonem,



b) je zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel,



c) je odborně způsobilá k řízení motorových vozidel,



d) má na území České republiky obvyklé bydliště nebo zde alespoň 6

měsíců studuje,



e) splnila další podmínky stanovené tímto zákonem,



f) není ve výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v

zákazu řízení motorových vozidel, není povinným v exekuci pozastavením

řidičského oprávnění, osobě, které nebylo uloženo v trestním řízení

přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel,

nebo osobě, která nemá v registru řidičů zaznamenáno 12 bodů,



g) není držitelem platného řidičského oprávnění uděleného jiným

členským státem,



h) není ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na

potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, pokud se

zavázala zdržet se řízení motorových vozidel během této zkušební doby.



(2) Řidičské oprávnění nelze udělit osobě, jejíž řidičské oprávnění

bylo v jiném členském státě pozastaveno nebo odejmuto, nebo jí byl

uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel,

pokud neuplynula lhůta pro opětovné udělení řidičského oprávnění.



(3) Podmínky podle odstavce 1 písm. b), c) a e) musí splňovat držitel

řidičského oprávnění po celou dobu držení řidičského oprávnění.



(4) Studiem se rozumí základní vzdělávání, střední vzdělávání a vyšší

odborné vzdělávání v denní formě v oborech vzdělání v základní škole,

střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do

rejstříku škol a školských zařízení, a prezenční studium v

akreditovaných studijních programech na vysoké škole. Místem studia se

rozumí adresa místa, kde probíhá výuka nebo její podstatná část.



(5) Za účelem zjištění, zda osoba uvedená v odstavci 1 splňuje podmínku

bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. f), si příslušný orgán uvedený v §

92 odst. 1 vyžádá podle zvláštního právního předpisu^27a) výpis z

evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku

trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické

podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.



§ 83



Věk



(1) Řidičské oprávnění lze udělit jen osobě, která dosáhla věku



a) 15 let, jedná-li se o skupinu AM,



b) 16 let, jedná-li se o skupinu A1,



c) 17 let, jedná-li se o skupiny B1 a T,



d) 18 let, jedná-li se o skupiny A2, B, B+E, C1 a C1+E,



e) 21 let, jedná-li se o skupiny C, C+E, D1, D1+E,



f) 24 let, jedná-li se o skupiny A, D a D+E.



(2) Řidičské oprávnění pro skupinu A lze udělit rovněž osobě, která

dosáhla



a) věku 21 let, pokud je řidičské oprávnění omezeno jen na tříkolová

motorová vozidla, nebo



b) věku 20 let, pokud je tato osoba nejméně 2 roky držitelem řidičského

oprávnění pro skupinu A2.



(3) Osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) lze řidičské oprávnění k

řízení motorových vozidel udělit jen s písemným souhlasem jejího

zákonného zástupce.



(4) Řidičské oprávnění pro skupinu A1, A2 nebo A lze udělit rovněž

osobě, která nedosáhla věku stanoveného pro příslušnou skupinu vozidel

stanoveného v odstavci 1 nebo 2, pokud je tato osoba držitelem výjimky

z věku; výjimku z věku udělí ministerstvo osobě, která je držitelem

licence motoristického sportovce, na základě její žádosti, popřípadě

žádosti jejího zákonného zástupce. Toto řidičské oprávnění opravňuje do

dosažení věku uvedeného pro příslušnou skupinu vozidel v odstavci 1

nebo 2 pouze k řízení v rámci sportovní soutěže.



(5) Řidičské oprávnění pro skupinu C lze udělit rovněž osobě, která

dosáhla věku 18 let, a pro skupinu D osobě, která dosáhla věku 21 let.

Tato řidičská oprávnění omezí obecní úřad obce s rozšířenou působností

do dosažení věku stanoveného v odstavci 1 písm. e) a f) pouze k řízení

vozidel



a) Ministerstva vnitra používaných policií,



b) Vězeňské služby České republiky,



c) ozbrojených sil České republiky,



d) obecní policie,



e) Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární

ochrany,



f) celních orgánů,



g) při zkušební jízdě v souvislosti s jejich opravou nebo údržbou.



(6) Řidičské oprávnění pro skupiny C a C+E lze udělit rovněž osobě,

která dosáhla věku 18 let, a pro skupiny D a D+E osobě, která dosáhla

věku 21 let nebo 23 let. Toto řidičské oprávnění opravňuje do dosažení

věku stanoveného v odstavci 1 písm. e) a f) jeho držitele k řízení



a) v rámci vstupního školení podle zvláštního právního předpisu^9b),



b) pokud je držitelem průkazu profesní způsobilosti řidiče a podrobil

se vstupnímu školení podle zvláštního právního předpisu^9b)



1. v rozšířeném rozsahu, nebo



2. v základním rozsahu, jedná-li se o osobu, které bylo řidičské

oprávnění pro skupinu D nebo D+E uděleno ve věku 23 let.



Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel



§ 84



(1) Zdravotní způsobilostí k řízení motorových vozidel se rozumí

tělesná a duševní schopnost k řízení motorových vozidel (dále jen

"zdravotní způsobilost").



(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek o zdravotní způsobilosti

(dále jen "posudek") vydává posuzující lékař na základě prohlášení

žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění,

výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření.



(3) Zdravotně způsobilý k řízení motorového vozidla není ten, kdo má

poruchy chování způsobené závislostí na alkoholu nebo jiných

psychoaktivních látkách podle posudku o zdravotní způsobilosti.



(4) Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí



a) lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v

oboru praktický lékař pro děti a dorost registrujícího poskytovatele

ambulantní zdravotní péče (dále jen "registrující poskytovatel"),



b) lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb,



c) lékař uvedený v písmenu a) kteréhokoliv poskytovatele této

ambulantní zdravotní péče, jde-li o posuzovanou osobu, která nemá

registrujícího poskytovatele nebo poskytovatele pracovnělékařských

služeb.



(5) Lékař registrujícího poskytovatele je povinen předat lékaři

poskytovatele pracovnělékařských služeb na jeho vyžádání výpis ze

zdravotnické dokumentace obsahující údaje podstatné pro zjištění

zdravotní způsobilosti.



(6) U osoby, která nemá registrujícího poskytovatele, musí posuzující

lékař vyloučit nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují

zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel.



(7) Prováděcí právní předpis upraví podmínky zdravotní způsobilosti,

rozsah lékařské prohlídky a odborného vyšetření, obsah prohlášení

žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění,

nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní

způsobilost k řízení motorových vozidel.



§ 85



(1) Posouzení zdravotní způsobilosti provádí posuzující lékař na žádost

žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění.

Náklady na posouzení zdravotní způsobilosti hradí žadatel.



(2) Po provedení lékařské prohlídky, popřípadě odborného vyšetření vydá

posuzující lékař žadateli posudek o zdravotní způsobilosti.



(3) Posudek o zdravotní způsobilosti musí mít písemnou formu.



(4) Posuzující lékař v posudku o zdravotní způsobilosti uvede zjištěný

zdravotní stav z hlediska zdravotní způsobilosti žadatele o řidičské

oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění a hodnocení jeho zdravotní

způsobilosti.



(5) Žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění je



a) zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel,



b) zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou,



c) zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel.



(6) V hodnocení zdravotní způsobilosti podle odstavce 5 písm. b) se

uvede důvod a podmínka zdravotní způsobilosti a v hodnocení zdravotní

způsobilosti podle odstavce 5 písm. c) se uvede důvod zdravotní

nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel.



(7) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a vzor posudku o zdravotní

způsobilosti a upraví podrobnosti hodnocení zdravotní způsobilosti.



§ 86



Je-li žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění

podle posouzení zdravotní způsobilosti zdravotně způsobilý k řízení

motorových vozidel s podmínkou nebo zdravotně nezpůsobilý k řízení

motorových vozidel, oznámí posuzující lékař neprodleně tuto skutečnost

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého

bydliště nebo místa studia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele

řidičského oprávnění a zašle mu kopii posudku o zdravotní způsobilosti.



Pravidelné lékařské prohlídky



§ 87



(1) Pravidelným lékařským prohlídkám je povinen se podrobovat



a) řidič vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem

zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré

barvy,^2) případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení,



b) řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u

něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní

smlouvě,



c) řidič, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné

výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu,^28)



d) držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E,

D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto

skupin vozidel,



e) držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových

vozidel podle zvláštního právního předpisu.^4)



(2) Vstupní lékařské prohlídce je osoba uvedená v odstavci 1 povinna se

podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, dalším

pravidelným lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva

roky a po dovršení 50 let věku každoročně.



(3) Držitel řidičského oprávnění, který není osobou uvedenou v odstavci

1, je povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest

měsíců před dovršením 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení

stanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky.



(4) Posuzující lékař může na základě výsledku pravidelné lékařské

prohlídky v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k aktuálnímu

zdravotnímu stavu, určit osobě uvedené v odstavci 1 nebo 3 (dále jen

"povinná osoba") termín další pravidelné lékařské prohlídky kratší, než

jsou lhůty uvedené v odstavci 2 nebo 3.



(5) Je-li to potřebné pro zjištění zdravotní způsobilosti povinné

osoby, může posuzující lékař nařídit provedení odborného vyšetření.



(6) Náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku osob uvedených v

odstavci 1 hradí u osob v pracovně-právním vztahu zaměstnavatel. U osob

uvedených v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním vztahu, a u osob

uvedených v odstavci 3 hradí náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku

tyto osoby.



(7) Prováděcí právní předpis upraví rozsah pravidelné lékařské

prohlídky.



§ 87a



Dopravně psychologické vyšetření



(1) Dopravně psychologickému vyšetření je povinen se podrobovat



a) držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1+E, C nebo C+E, pokud

řídí nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500

kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7

500 kg nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a

přípojného vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla

a jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg,



b) držitel řidičského oprávnění pro skupinu D1+E, D nebo D+E, pokud

řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidel.



(2) Dopravně psychologickému vyšetření je držitel řidičského oprávnění

uvedený v odstavci 1 povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti

uvedené v odstavci 1, a dalšímu dopravně psychologickému vyšetření

nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení

50 let a dále pak každých pět let.



(3) Dopravně psychologickému vyšetření je povinna se podrobit osoba,

která žádá o vrácení řidičského oprávnění, které pozbyla v důsledku



a) dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů,



b) soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu

řízení motorových vozidel,



c) správním orgánem uložené sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu

řízení motorových vozidel, byla-li tato sankce uložena na dobu nejméně

6 měsíců, nebo



d) podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného

zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se zavázala

zdržet se řízení motorových vozidel.



(4) Dopravně psychologické vyšetření provádí psycholog, kterému

ministerstvo udělilo akreditaci.



(5) Ministerstvo udělí akreditaci k provádění dopravně psychologického

vyšetření na žádost fyzické osobě, která



a) absolvovala akreditované magisterské studium v oboru psychologie,



b) absolvovala postgraduální studium v oboru dopravní psychologie

akreditovaného studijního programu nebo programu celoživotního

vzdělávání prováděného vysokou školou,



c) má alespoň 3 roky praxe v oblasti dopravní psychologie a



d) má k dispozici vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně

psychologického vyšetření.



(6) Dopravně psychologické vyšetření se vyhotovuje písemnou formou a je

podkladem k posudku o zdravotní způsobilosti.



(7) Náklady na dopravně psychologické vyšetření osob uvedených v

odstavci 1 hradí u osob v pracovněprávním vztahu zaměstnavatel. U osob

uvedených v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním vztahu, a u osob

uvedených v odstavci 3 hradí náklady na dopravně psychologické

vyšetření tyto osoby.



(8) Povinnost dopravně psychologického vyšetření podle odstavce 1 se

netýká řidiče, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud

není prováděna za úplatu a dále řidičů vozidel požární ochrany, řidičů

vozidel policie, Vězeňské služby České republiky, zpravodajských služeb

a řidičů vozidel ozbrojených sil České republiky.



(9) Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického

vyšetření stanoví prováděcí právní předpis.



§ 88



(1) Po provedení pravidelné lékařské prohlídky vydá posuzující lékař

povinné osobě posudek o zdravotní způsobilosti. Posudek o zdravotní

způsobilosti musí mít písemnou formu.



(2) Povinná osoba je



a) zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel,



b) zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel s podmínkou,



c) zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidel.



(3) V hodnocení zdravotní způsobilosti podle odstavce 4 písm. b) se

uvede podmínka zdravotní způsobilosti.



(4) Je-li povinná osoba podle výsledku pravidelné lékařské prohlídky

zdravotně způsobilá s podmínkou nebo zdravotně nezpůsobilá, oznámí

posuzující lékař tuto skutečnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností příslušnému podle obvyklého bydliště nebo místa studia

povinné osoby a u osob uvedených v § 87 odst. 1, které jsou v

pracovněprávním vztahu, i zaměstnavateli.



(5) Povinná osoba se musí podrobit pravidelné lékařské prohlídce

nejpozději den před dnem ukončení platnosti posudku o zdravotní

způsobilosti.



(6) Prováděcí právní předpis stanoví vzor posudku o zdravotní

způsobilosti a upraví podrobnosti hodnocení zdravotní způsobilosti

povinné osoby.



§ 89



Povinná osoba, která nemá platný posudek o zdravotní způsobilosti, je

zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidel.



§ 89a



Lékař, který zjistí, že žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel

řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel

s podmínkou nebo není zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel,

je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat obecní úřad obce s

rozšířenou působností příslušný podle obvyklého bydliště nebo místa

studia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského

oprávnění.



§ 90



Odborná způsobilost k řízení motorových vozidel



(1) Řidičské oprávnění může být uděleno pouze osobě, která získala

odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel podle zvláštního

právního předpisu^4) (dále jen "odborná způsobilost").



(2) Absolvoval-li žadatel o řidičské oprávnění výcvik a zkoušku z

praktické jízdy^4) s motorovým vozidlem vybaveným automatickou

převodovkou, obecní úřad obce s rozšířenou působností omezí řidičské

oprávnění pro příslušnou skupinu pouze na vozidla s tímto druhem

převodovky. Vozidlem vybaveným automatickou převodovkou se rozumí

vozidlo, ve kterém není pedál spojky, popřípadě u vozidel, k jejichž

řízení opravňuje řidičské oprávnění pro skupinu A1, A2 nebo A, ruční

páka spojky. Omezení řidičského oprávnění se neprovede, jde-li o

řidičské oprávnění



a) pro skupinu AM, nebo



b) pro skupinu C, C+E, D nebo D+E, je-li žadatel již držitelem

řidičského oprávnění uděleného pro řízení vozidel zařazených alespoň do

jedné ze skupin B, B+E, C, C+E, C1, C1+E, D, D1 nebo D1+E, které není

omezeno pouze na řízení vozidel vybavených automatickou převodovkou.



(3) Při řízení drážních vozidel,^11) která jsou používána v provozu na

pozemních komunikacích, musí být řidič tohoto vozidla držitelem

oprávnění k řízení drážního vozidla podle zvláštního právního

předpisu.^11) Řidič trolejbusu musí být držitelem řidičského oprávnění

skupiny D.



§ 91



Další podmínky k udělení řidičského oprávnění



Řidičské oprávnění pro



a) skupinu D nebo D1 lze udělit jen žadateli, který je již držitelem

řidičského oprávnění pro skupinu B,



b) skupinu C nebo C1 lze udělit jen žadateli, který je již držitelem

řidičského oprávnění pro skupinu B,



c) skupinu B+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem

řidičského oprávnění pro skupinu B,



d) skupinu C+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem

řidičského oprávnění pro skupinu C,



e) skupinu C1+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem

řidičského oprávnění pro skupinu C1,



f) skupinu D+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem

řidičského oprávnění pro skupinu D,



g) skupinu D1+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem

řidičského oprávnění pro skupinu D1.



§ 92



Udělení a rozšíření řidičského oprávnění



(1) Řidičské oprávnění udělí žadateli o řidičské oprávnění příslušný

obecní úřad obce s rozšířenou působností.



(2) Řidičské oprávnění se uděluje na základě žádosti o řidičské

oprávnění, která musí mít písemnou formu.



(3) V žádosti o řidičské oprávnění musí být uvedeno



a) jméno, popřípadě jména (dále jen „jméno“), a příjmení žadatele o

řidičské oprávnění,



b) adresa obvyklého bydliště žadatele o řidičské oprávnění na území

České republiky, nebo místo studia,



c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele o řidičské oprávnění,

pokud mu bylo přiděleno,



d) skupina vozidel, pro kterou žadatel žádá o udělení řidičského

oprávnění, a zda žádá o udělení výjimky podle § 83 odst. 5 nebo 6,



e) předchozí obvyklá bydliště od dosažení věku stanoveného v § 83,

pokud se nacházela mimo území České republiky, a současné obvyklé

bydliště mimo území České republiky, pokud žadatel v České republice

pouze studuje.



(4) K žádosti musí být přiložen



a) platný doklad totožnosti žadatele,



b) posudek o zdravotní způsobilosti,



c) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených

do příslušné skupiny vozidel, který nesmí být starší než 6 měsíců,



d) doklad prokazující obvyklé bydliště žadatele, který nemá na území

České republiky trvalý pobyt, nebo návrh jiného důkazního prostředku k

jeho prokázání, nebo potvrzení o studiu podle § 82 odst. 4; dokladem

prokazujícím obvyklé bydliště žadatele je zejména



1. potvrzení o přechodném pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území

České republiky,



2. výpis z katastru nemovitostí potvrzující vlastnická práva k

nemovitosti,



3. nájemní smlouva k nemovitosti,



4. potvrzení o zaměstnání,



5. výpis z živnostenského rejstříku,



e) čestné prohlášení žadatele, že



1. není držitelem platného řidičského oprávnění uděleného jiným

členským státem a



2. jiným členským státem mu nebyl uložen zákaz činnosti spočívající v

zákazu řízení motorových vozidel nebo že jeho řidičské oprávnění nebylo

pozastaveno nebo odejmuto, nebo že již uplynula doba, na kterou byl

zákaz činnosti uložen, nebo doba pro opětovné udělení řidičského

oprávnění,



f) rozhodnutí o udělení výjimky podle § 83 odst. 4, byla-li udělena,



g) doklad o splnění dalších podmínek podle § 91,



h) jedna fotografie, která svým provedením odpovídá požadavkům zákona o

občanských průkazech (dále jen „fotografie“).



(5) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle

odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí

žadateli. Má-li obecní úřad obce s rozšířenou působností pochybnost o

pravdivosti údajů uvedených v čestném prohlášení podle odstavce 4,

ověří si jejich pravdivost u příslušného úřadu státu, ve kterém měl

žadatel předchozí obvyklé bydliště.



(6) Podle ustanovení odstavců 1 až 5 se postupuje i v případě rozšíření

řidičského oprávnění pro další skupinu vozidel.



(7) Splňuje-li žadatel o řidičské oprávnění nebo o rozšíření řidičského

oprávnění všechny podmínky podle § 82 odst. 1, má právní nárok na

udělení řidičského oprávnění nebo na jeho rozšíření.



(8) Vzor žádosti o řidičské oprávnění stanoví prováděcí právní předpis.



§ 93



Podmínění a omezení řidičského oprávnění



(1) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičské

oprávnění podmíní, jestliže držitel řidičského oprávnění je zdravotně

způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou.



(2) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičské

oprávnění omezí, jestliže držitel řidičského oprávnění



a) pozbyl částečně odbornou způsobilost,



b) přestal splňovat některou z dalších podmínek podle § 91,



c) se vzdal řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidel.



(3) Skutečnost podle odstavce 2 písm. c) musí držitel řidičského

oprávnění písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností. V oznámení musí být uvedeno



a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,



b) adresa obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění,



c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění,

pokud mu bylo přiděleno,



d) skupina vozidel, pro kterou se držitel řidičského oprávnění vzdává.



(4) K oznámení podle odstavce 3 musí být přiložen platný doklad

totožnosti a jedna fotografie držitele řidičského oprávnění. Po podání

oznámení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně

ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 2, které jsou v něm

uvedeny, a doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.



(5) V rozhodnutí o podmínění řidičského oprávnění podle odstavce 1 nebo

o omezení řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. a) a b) příslušný

obecní úřad obce s rozšířenou působností uvede rozsah podmínění nebo

omezení řidičského oprávnění a popřípadě další podmiňující nebo

omezující podmínky pro výkon řidičského oprávnění, které musí držitel

řidičského oprávnění splňovat. Omezení řidičského oprávnění podle

odstavce 2 písm. c) vezme příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností na základě oznámení podle odstavce 3 na vědomí a nerozhoduje

o omezení řidičského oprávnění.



§ 94



Odnětí řidičského oprávnění a vzdání se řidičského oprávnění



(1) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičské

oprávnění odejme, pokud jeho držitel



a) pozbyl zcela zdravotní způsobilost,



b) pozbyl zcela odbornou způsobilost, nebo



c) nesplňoval při udělení řidičského oprávnění podmínky uvedené v § 82;

v případě nesplnění podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. d) se

řidičské oprávnění neodejme, pokud v řízení vyjde najevo, že držitel

řidičského oprávnění již tuto podmínku splňuje.



(2) Držitel řidičského oprávnění se může vzdát řidičského oprávnění.



(3) Vzdání se řidičského oprávnění musí držitel řidičského oprávnění

písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností. V oznámení musí být uvedeno



a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,



b) adresa obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění nebo místo

studia,



c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění,

pokud mu bylo přiděleno,



d) datum udělení řidičského oprávnění.



(4) K oznámení podle odstavce 3 musí být přiložen platný doklad

totožnosti držitele řidičského oprávnění. Po podání oznámení příslušný

obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle

dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a

doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.



(5) Vzdání se řidičského oprávnění podle odstavce 2 vezme příslušný

obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě oznámení podle

odstavce 3 na vědomí a nerozhoduje o odnětí řidičského oprávnění.



§ 94a



Pozbytí řidičského oprávnění



(1) Držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem právní

moci rozhodnutí, kterým mu byl soudem uložen trest nebo příslušným

správním úřadem^30) uložena sankce zákazu činnosti spočívajícího v

zákazu řízení motorových vozidel, kterým bylo uloženo v trestním řízení

přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel

nebo kterým bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na

potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož

zkušební doby se držitel řidičského oprávnění zavázal zdržet se řízení

motorových vozidel.



(2) Řidičský průkaz je povinen odevzdat držitel řidičského průkazu

příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 5 pracovních

dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle odstavce 1.



(3) Pro odevzdání řidičského průkazu platí obdobně § 113 odst. 5.



(4) Pokud řidičské oprávnění, které držitel pozbyl podle odstavce 1

nebo kterého se vzdal, podmiňuje udělení řidičského oprávnění pro jinou

skupinu vozidel, pozbývá držitel současně i řidičské oprávnění pro tuto

skupinu vozidel.



§ 95



Pozastavení řidičského oprávnění



(1) V rámci řízení o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského

oprávnění může příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností

rozhodnout o pozastavení řidičského oprávnění jako o předběžném

opatření podle zvláštního právního předpisu.^31)



(2) Pozastavení řidičského oprávnění znamená, že držitel řidičského

oprávnění nesmí po dobu platnosti tohoto pozastavení řídit motorová

vozidla.



§ 96



Přezkoumání zdravotní způsobilosti



(1) Podmínění zdravotní způsobilosti podle § 93 odst. 1 nebo pozbytí

zdravotní způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. a) se zjišťuje

přezkoumáním zdravotní způsobilosti.



(2) Pro přezkoumání zdravotní způsobilosti platí obdobně ustanovení §

84 až 86.



(3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v rámci řízení o

podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění nařídí držiteli

řidičského oprávnění, aby se ve stanovené lhůtě podrobil přezkoumání

zdravotní způsobilosti podle odstavce 2, vyjdou-li najevo skutečnosti

důvodně nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění je zdravotně

způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou nebo zdravotně

nezpůsobilý k řízení motorových vozidel.



(4) Držitel řidičského oprávnění je povinen podrobit se přezkoumání

zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě. Nemůže-li se držitel

řidičského oprávnění ze závažného důvodu podrobit přezkoumání zdravotní

způsobilosti ve stanovené lhůtě, oznámí tuto skutečnost neprodleně

příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který mu

stanoví lhůtu náhradní.



(5) Nepodrobí-li se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu

přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě ani ve lhůtě

náhradní, považuje se za zdravotně nezpůsobilého k řízení motorových

vozidel.



(6) Stanovená lhůta pro přezkoumání zdravotní způsobilosti podle

odstavce 3 nesmí být kratší než 15 dní, náhradní lhůta podle odstavce 4

nesmí být kratší než 10 dní.



§ 97



Přezkoušení z odborné způsobilosti



(1) Pozbytí odborné způsobilosti podle § 93 odst. 2 písm. a) nebo § 94

odst. 1 písm. b) se zjišťuje přezkoušením z odborné způsobilosti.

Přezkoušením z odborné způsobilosti se rovněž ověřuje trvání odborné

způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění, jehož doklad o odborné

způsobilosti je starší než 6 měsíců.



(2) Přezkoušení z odborné způsobilosti se provádí podle zvláštního

právního předpisu.^4)



(3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v rámci řízení o

omezení nebo odnětí řidičského oprávnění nařídí držiteli řidičského

oprávnění, aby se ve stanovené lhůtě podrobil přezkoušení z odborné

způsobilosti podle odstavce 2, vyjdou-li najevo skutečnosti důvodně

nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění pozbyl částečně nebo

zcela odbornou způsobilost.



(4) Držitel řidičského oprávnění je povinen podrobit se přezkoušení z

odborné způsobilosti ve stanovené lhůtě. Nemůže-li se držitel

řidičského oprávnění ze závažného důvodu podrobit přezkoušení z odborné

způsobilosti ve stanovené lhůtě, oznámí tuto skutečnost neprodleně

příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který mu

stanoví lhůtu náhradní.



(5) Nepodrobí-li se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu

přezkoušení z odborné způsobilosti ve stanovené lhůtě ani se nepodrobí

přezkoušení z odborné způsobilosti ve lhůtě náhradní, považuje se za

odborně nezpůsobilého k řízení motorových vozidel.



(6) Stanovená lhůta pro přezkoušení z odborné způsobilosti podle

odstavce 3 nesmí být kratší než 30 dní, náhradní lhůta podle odstavce 4

nesmí být kratší než 15 dní.



Zrušení podmínění nebo omezení řidičského oprávnění



§ 98



(1) Pokud pominuly důvody pro podmínění řidičského oprávnění podle § 93

odst. 1, rozhodne příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na

základě žádosti o zrušení podmínění řidičského oprávnění.



(2) Žádost o zrušení podmínění řidičského oprávnění podává držitel

řidičského oprávnění, kterému bylo řidičské oprávnění podmíněno, u

příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.



(3) Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být

uvedeno



a) jméno a příjmení žadatele,



b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo

místo studia,



c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo

přiděleno,



d) datum nabytí právní moci rozhodnutí o podmínění řidičského

oprávnění,



e) podmínění řidičského oprávnění, o jehož zrušení je žádáno.



(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen



a) platný doklad totožnosti žadatele,



b) posudek o zdravotní způsobilosti žadatele vydaný posuzujícím

lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.



(5) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle

odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí

žadateli.



(6) Pro zjištění, zda pominuly důvody pro podmínění řidičského

oprávnění podle § 93 odst. 1, platí obdobně ustanovení § 84 až 86.



§ 99



(1) Pokud pominuly důvody pro omezení řidičského oprávnění pro

částečnou ztrátu odborné způsobilosti podle § 93 odst. 2 písm. b),

rozhodne příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě

žádosti o zrušení omezení řidičského oprávnění.



(2) Žádost o zrušení omezení řidičského oprávnění podává držitel

řidičského oprávnění, kterému bylo řidičské oprávnění pro částečnou

ztrátu odborné způsobilosti omezeno, u příslušného obecního úřadu obce

s rozšířenou působností. Žádost může podat nejdříve po uplynutí šesti

měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o omezení řidičského oprávnění pro

částečnou ztrátu odborné způsobilosti se stalo vykonatelným nebo kdy se

rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění stalo vykonatelným.



(3) Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být

uvedeno



a) jméno a příjmení žadatele,



b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo

místo studia,



c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo

přiděleno,



d) datum vykonatelnosti rozhodnutí o omezení řidičského oprávnění pro

částečnou ztrátu odborné způsobilosti,



e) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.



(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen



a) platný doklad totožnosti žadatele,



b) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených

do příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než

30 dní.



(5) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle

odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí

žadateli.



(6) Pominutí důvodů pro omezení řidičského oprávnění pro částečnou

ztrátu odborné způsobilosti se zjišťuje přezkoušením z odborné

způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.^4)



Vrácení řidičského oprávnění



§ 100



(1) Pokud zcela nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí řidičského

oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm.

a), rozhodne příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na

základě žádosti o vrácení řidičského oprávnění.



(2) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba, které bylo

řidičské oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti odňato, u

příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.



(3) Pokud od právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro

ztrátu zdravotní způsobilosti uplynuly více než tři roky, musí žadatel

podle odstavce 2 prokázat odbornou způsobilost.



(4) Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být

uvedeno



a) jméno a příjmení žadatele,



b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo

místo studia,



c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo

přiděleno,



d) datum nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění

pro ztrátu zdravotní způsobilosti,



e) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.



(5) K žádosti podle odstavců 2 a 4 musí být přiložen



a) platný doklad totožnosti žadatele,



b) posudek o zdravotní způsobilosti vydaný posuzujícím lékařem, který

nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní,



c) doklad o odborné způsobilosti žadatele, který nesmí být ke dni

podání žádosti starší než 30 dní, je-li žádost podávána v době podle

odstavce 3.



(6) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle

odstavce 4, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí

žadateli.



(7) Pro zjištění, zda zcela nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí

řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti, platí obdobně

ustanovení § 84 až 86.



(8) Odborná způsobilost podle odstavce 3 se zjišťuje přezkoušením z

odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.^4)



(9) Pokud se zjištěním podle odstavce 7 nebo přezkoušením z odborné

způsobilosti podle odstavce 8 prokáže, že žadatel o vrácení řidičského

oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel pouze s

podmínkou nebo pouze zčásti odborně způsobilý k řízení motorových

vozidel, příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vrácené

řidičské oprávnění podmíní nebo omezí. Pro toto podmínění nebo omezení

platí ustanovení § 93 odst. 5 obdobně.



§ 101



(1) Pokud zcela nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí řidičského

oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. b),

rozhodne příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě

žádosti o vrácení řidičského oprávnění.



(2) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba, které bylo

řidičské oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti odňato, u

příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Žádost může

podat nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o

odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti se stalo

vykonatelným nebo kdy se rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění

stalo vykonatelným.



(3) Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být

uvedeno



a) jméno a příjmení žadatele,



b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo

místo studia,



c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo

přiděleno,



d) datum vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro

ztrátu odborné způsobilosti,



e) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.



(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen



a) platný doklad totožnosti žadatele,



b) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených

do příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než

30 dní.



(5) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle

odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí

žadateli.



(6) Plné nebo částečné pominutí důvodů pro odnětí řidičského oprávnění

pro ztrátu odborné způsobilosti se zjišťuje přezkoušením z odborné

způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.^4)



(7) Pokud se přezkoušením z odborné způsobilosti podle odstavce 6

prokáže, že žadatel o vrácení řidičského oprávnění je pouze zčásti

odborně způsobilý k řízení motorových vozidel, příslušný obecní úřad

obce s rozšířenou působností vrácené řidičské oprávnění omezí. Pro toto

omezení platí ustanovení § 93 odst. 5 obdobně.



§ 102



(1) Po výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu

řízení motorových vozidel nebo po upuštění nebo podmíněném upuštění od

výkonu zbytku trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu

řízení motorových vozidel podle zvláštních právních předpisů^31b), po

výkonu trestu nebo po uplynutí zkušební doby podmíněného upuštění od

potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení

spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo po rozhodnutí

o upuštění od tohoto přiměřeného omezení, nebo po rozhodnutí o

osvědčení nebo neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání

návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, nebo

poté, kdy se má za to, že v této době došlo k osvědčení, rozhodne o

vrácení řidičského oprávnění příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností na žádost osoby, která pozbyla řidičské oprávnění podle §

94a.



(2) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba uvedená v

odstavci 1 u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Žádost musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno:



a) jméno a příjmení žadatele,



b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo

místo studia,



c) datum, místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo

přiděleno,



d) datum ukončení výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti

spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel nebo datum právní moci

rozhodnutí o upuštění nebo usnesení o podmíněném upuštění od výkonu

zbytku této sankce nebo tohoto trestu, datum ukončení výkonu trestu, v

jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se

řízení motorových vozidel, datum nabytí právní moci rozhodnutí o

upuštění od tohoto přiměřeného omezení, datum nabytí právní moci

rozhodnutí o osvědčení ve zkušební době podmíněného upuštění od

potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení

spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo datum, ke

kterému se má za to, že v této době došlo k osvědčení, datum nabytí

právní moci rozhodnutí o osvědčení nebo neosvědčení ve zkušební době

podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného

zastavení trestního stíhání nebo datum, ke kterému se má za to, že v

této době došlo k osvědčení,



e) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.



(3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen



a) platný doklad totožnosti žadatele,



b) rozhodnutí, kterým byla žadateli uložena sankce, nebo rozsudek,

kterým byl žadateli uložen trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu

řízení motorových vozidel, trest, v jehož rámci bylo žadateli uloženo

přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel,

nebo jímž bylo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo

uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových

vozidel, popřípadě ověřená kopie rozhodnutí nebo usnesení, kterým bylo

rozhodnuto o upuštění nebo o podmíněném upuštění od výkonu zbytku této

sankce nebo tohoto trestu nebo od přiměřeného omezení spočívajícího ve

zdržení se řízení motorových vozidel, nebo rozhodnutí o osvědčení nebo

neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na

potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, a v případě,

že toto rozhodnutí nebylo vydáno, rozhodnutí o podmíněném odložení

podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního

stíhání,



c) v případě žádosti podle odstavce 5 doklad o odborné způsobilosti k

řízení motorových vozidel zařazených do příslušné skupiny vozidel,

který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 60 dní.



(4) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje žadatele a

doklad totožnosti vrátí žadateli.



(5) Pokud ode dne právní moci rozsudku nebo rozhodnutí, jímž došlo k

uložení trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení

motorových vozidel, trestu, v jehož rámci bylo žadateli uloženo

přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel,

nebo jímž bylo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo

uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových

vozidel, nebo rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na

potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož

zkušební doby se zavázal zdržet se řízení motorových vozidel, uplynul

více než jeden rok, musí žadatel prokázat zdravotní a odbornou

způsobilost.



(6) Žadatel musí prokázat zdravotní způsobilost, pokud žádá vrácení

řidičského oprávnění, které pozbyl v důsledku



a) soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu

řízení motorových vozidel,



b) správním orgánem uložené sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu

řízení motorových vozidel, byla-li tato sankce uložena na dobu nejméně

6 měsíců, nebo



c) podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného

zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se zavázal

zdržet se řízení motorových vozidel.



DÍL 2



Řidičský průkaz



§ 103



(1) Řidičský průkaz je veřejná listina, která osvědčuje řidičské

oprávnění držitele a jeho rozsah a kterou držitel prokazuje své jméno,

příjmení a podobu, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto

zákona.



(2) Řidičský průkaz nesmí být ponecháván a přijímán jako zástava a

odebírán při vstupu do objektů nebo na pozemky.



§ 104



Druhy řidičských průkazů



(1) V České republice se vydává řidičský průkaz České republiky (dále

jen "řidičský průkaz") a mezinárodní řidičský průkaz vydaný Českou

republikou (dále jen "mezinárodní řidičský průkaz").



(2) Řidičské oprávnění na území České republiky osvědčuje



a) řidičský průkaz,



b) řidičský průkaz vydaný jiným členským státem,



c) řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu

(Vídeň 1968) a Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) (dále jen

"řidičský průkaz vydaný cizím státem"),



d) mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o

silničním provozu (Vídeň 1968) a Úmluvy o silničním provozu (Ženeva

1949) (dále jen "mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem"),



e) řidičský průkaz člena diplomatického personálu zastupitelského úřadu

cizího státu, který požívá výsad a imunit podle zákona nebo

mezinárodního práva, případně jiných osob požívajících výsad a imunit

podle zákona nebo mezinárodního práva,



jsou-li v době řízení motorového vozidla na území České republiky

platné.



(3) Mezinárodní řidičský průkaz neosvědčuje řidičské oprávnění na území

České republiky.



(4) Mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o

silničním provozu (Vídeň 1968) platí pro řízení motorových vozidel na

území České republiky po dobu tří let ode dne vydání, mezinárodní

řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu

(Ženeva 1949) platí pro řízení motorových vozidel na území České

republiky po dobu jednoho roku ode dne vydání.



(5) Prováděcí právní předpis stanoví vzor řidičského průkazu,

mezinárodního řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu

vydaného cizím státem a náležitosti řidičského průkazu vydaného cizím

státem.



§ 105



Údaje zapisované do řidičského průkazu



(1) Řidičský průkaz obsahuje tyto údaje:



a) jméno a příjmení držitele,



b) datum a místo narození držitele,



c) rodné číslo držitele, pokud mu bylo přiděleno,



d) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku držitele,



e) obec obvyklého bydliště držitele na území České republiky,



f) podpis držitele,



g) skupiny vozidel, které je držitel oprávněn řídit, a datum vzniku

řidičského oprávnění pro každou z těchto skupin vozidel,



h) datum vydání řidičského průkazu,



i) datum platnosti řidičského průkazu,



j) název a sídlo úřadu, který řidičský průkaz vydal,



k) sérii a číslo řidičského průkazu,



l) záznamy o podmínění, omezení nebo rozšíření rozsahu řidičského

oprávnění nebo o profesní způsobilosti řidiče.



(2) Do řidičského průkazu je možno na žádost držitele řidičského

oprávnění zapsat označení absolventa vyšší odborné školy (dále jen

"označení"), akademický titul, stavovské označení, jiný titul

absolventa vysoké školy (dále jen "titul") nebo vědeckou hodnost.^32)

Získal-li občan více označení, titulů nebo vědeckých hodností, zapíše

se na jeho návrh pouze jedno označení, jeden titul nebo jedna vědecká

hodnost, kterou občan určí.



(3) Pokud je pořízení podpisu držitele řidičského průkazu spojeno s

těžko překonatelnou překážkou, nahradí se otiskem palce ruky.



(4) Řidičský průkaz obsahuje místo pro datový čip, do kterého se

zapisují strojově čitelné údaje o názvu dokladu, kódu České republiky

jako vydávajícího státu, jménu a příjmení držitele, čísle a sérii

řidičského průkazu, skupinách vozidel, které je držitel oprávněn řídit,

a o podmínění, omezení nebo rozšíření rozsahu řidičského oprávnění nebo

o profesní způsobilosti řidiče.



(5) Prováděcí právní předpis upraví způsob zápisu údajů podle odstavců

1 a 2 v řidičském průkazu a podrobnosti o velikosti a umístění místa

pro datový čip v řidičském průkazu.



Údaje zapisované do mezinárodního řidičského průkazu



§ 106



(1) Mezinárodní řidičský průkaz obsahuje tyto údaje:



a) jméno a příjmení držitele,



b) datum a místo narození držitele,



c) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku držitele,



d) obec obvyklého bydliště držitele na území České republiky,



e) skupiny vozidel, která je držitel oprávněn řídit,



f) datum vydání mezinárodního řidičského průkazu,



g) datum platnosti mezinárodního řidičského průkazu,



h) název, sídlo a otisk razítka úřadu, který mezinárodní řidičský

průkaz vydal,



i) sérii a číslo mezinárodního řidičského průkazu,



j) sérii a číslo řidičského průkazu, na základě kterého byl mezinárodní

řidičský průkaz vydán,



k) záznamy o podmínění nebo omezení řidičského oprávnění.



(2) Do mezinárodního řidičského průkazu je možno na žádost držitele

řidičského oprávnění zapsat označení, titul nebo vědeckou hodnost.

Získal-li občan více označení, titulů nebo vědeckých hodností, zapíše

se na jeho návrh pouze jedno označení, jeden titul nebo jedna vědecká

hodnost, kterou občan určí.



(3) Platnost mezinárodního řidičského průkazu se stanoví shodně s dobou

platnosti řidičského průkazu, na jehož základě byl mezinárodní řidičský

průkaz vydán, nejdéle však na dobu tří let ode dne vydání, jde-li o

mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu

(Vídeň 1968), a na dobu jednoho roku ode dne vydání, jde-li o

mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu

(Ženeva 1949).



(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zápisu údajů podle odstavců

1 a 2.



§ 107



(1) Byl-li držiteli mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím

státem uložen soudem nebo příslušným správním úřadem^30) trest zákazu

činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel nebo bylo-li mu

pravomocným rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností

podmíněno nebo omezeno podle § 93 nebo odňato podle § 94 řidičské

oprávnění, zapíše obecní úřad obce s rozšířenou působností tuto

skutečnost do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem;

obecní úřad obce s rozšířenou působností současně oznámí tuto

skutečnost orgánu cizího státu, který mezinárodní řidičský průkaz

vydal.



(2) Obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušným k provedení

zápisu a oznámení podle odstavce 1 je obecní úřad obce s rozšířenou

působností, který vydal rozhodnutí o podmínění, omezení nebo odnětí

řidičského oprávnění nebo který uložil trest zákazu činnosti

spočívající v zákazu řízení motorových vozidel nebo v jehož územním

obvodu je soud, který uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu

řízení motorových vozidel.



(3) Prováděcí právní předpis upraví způsob zápisu trestu zákazu

činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel a zápisu o

podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění do mezinárodního

řidičského průkazu vydaného cizím státem a formu a způsob oznámení

podle odstavce 1.



§ 108



Změna údajů v řidičském průkazu nebo mezinárodním řidičském průkazu



(1) Změnu údajů, které jsou zaznamenávány v řidičském průkazu, je

držitel řidičského průkazu povinen do pěti pracovních dnů ode dne, kdy

ke změně došlo, oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností.



(2) Při změně údajů zaznamenávaných v řidičském průkazu vydá příslušný

obecní úřad obce s rozšířenou působností držiteli řidičského průkazu

nový řidičský průkaz.



(3) Podle ustanovení odstavců 1 a 2 se postupuje i v případě změny

údajů zaznamenávaných v mezinárodním řidičském průkazu.



Vydání řidičského průkazu



§ 109



(1) Řidičský průkaz se vydá osobě, které bylo uděleno řidičské

oprávnění.



(2) Řidičský průkaz se rovněž vydá držiteli řidičského oprávnění,



a) kterému bylo rozšířeno řidičské oprávnění o další skupinu vozidel,



b) kterému bylo podmíněno nebo omezeno řidičské oprávnění nebo který se

vzdal řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidel,



c) kterému bylo zrušeno podmínění nebo omezení řidičského oprávnění

podle § 98 nebo § 99,



d) kterému končí platnost řidičského průkazu nebo jehož řidičský průkaz

je neplatný podle § 118,



e) který žádá o výměnu řidičského průkazu členského státu nebo

řidičského průkazu vydaného cizím státem za řidičský průkaz,



f) který žádá o vydání řidičského průkazu z důvodu změny údajů

uvedených v řidičském průkazu podle § 108,



g) který žádá o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský průkaz

členského státu ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený.



(3) Řidičský průkaz vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností na žádost držitele řidičského oprávnění.



(4) Podkladem pro vydání řidičského průkazu pro držitele řidičského

oprávnění podle odstavce 2 písm. b) je rozhodnutí o podmínění nebo

omezení řidičského oprávnění podle § 93.



(5) Podkladem pro vydání řidičského průkazu pro držitele řidičského

oprávnění podle odstavce 2 písm. c) je rozhodnutí o zrušení podmínění

nebo omezení řidičského oprávnění podle § 98 a 99.



(6) Podkladem pro vydání řidičského průkazu pro držitele řidičského

oprávnění podle odstavce 2 písm. d), e), f) a g) je žádost o vydání

řidičského průkazu.



(7) Žádost o vydání řidičského průkazu podle odstavce 6 musí mít

písemnou formu a musí v ní být uvedeno



a) jméno a příjmení žadatele,



b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo

místo studia,



c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo

přiděleno.



(8) K žádosti o vydání řidičského průkazu podle odstavců 6 a 7 musí být

přiložen



a) platný doklad totožnosti žadatele,



b) jedna fotografie podle § 92 odst. 4 písm. h),



c) řidičský průkaz, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 1

písm. d),



d) řidičský průkaz členského státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím

státem, o jehož výměnu je žádáno, jde-li o vydání řidičského průkazu

podle odstavce 2 písm. e),



e) řidičský průkaz žadatele, jde-li o vydání řidičského průkazu podle

odstavce 2 písm. f),



f) poškozený řidičský průkaz členského státu, jde-li o vydání

řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. g).



g) doklad prokazující obvyklé bydliště žadatele, který nemá na území

České republiky trvalý pobyt, nebo návrh jiného důkazního prostředku k

jeho prokázání; dokladem prokazujícím obvyklé bydliště žadatele je

zejména



1. potvrzení o přechodném pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území

České republiky,



2. výpis z katastru nemovitostí potvrzující vlastnická práva k

nemovitosti,



3. nájemní smlouva k nemovitosti,



4. potvrzení zaměstnavatele o zaměstnání,



5. výpis z živnostenského rejstříku,



h) čestné prohlášení žadatele, že mu jiným členským státem nebyl uložen

zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel a jeho

řidičské oprávnění nebylo pozastaveno nebo odejmuto, nebo že již

uplynula doba, na kterou byl zákaz činnosti uložen, nebo doba pro

opětovné udělení řidičského oprávnění, jde-li o vydání řidičského

průkazu podle odstavce 2 písm. e) a g); bylo-li řidičské oprávnění

žadateli jiným členským státem omezeno nebo podmíněno, uvede tuto

skutečnost a rozsah omezení nebo podmínění v čestném prohlášení.



(9) Po podání žádosti podle odstavců 6, 7 a 8 příslušný obecní úřad

obce s rozšířenou působností bezodkladně



a) ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 7, které jsou v

něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli,



b) zaznamená z přiloženého řidičského průkazu nebo řidičského průkazu

členského státu nebo řidičského průkazu vydaného cizím státem údaje

potřebné pro vydání řidičského průkazu a vrátí doklad žadateli.



(10) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a vzor žádosti o vydání

řidičského průkazu.



§ 110



(1) Řidičský průkaz vydá držiteli řidičského oprávnění příslušný obecní

úřad obce s rozšířenou působností.



(2) Jsou-li splněny podmínky pro vydání řidičského průkazu, vydá

příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičský průkaz

nejpozději do 20 dnů ode dne podání žádosti o vydání řidičského

průkazu.



(3) Řidičský průkaz vydaný podle odstavce 2 platí pro řízení motorových

vozidel po dobu



a) 5 let ode dne jeho vydání, pokud osvědčuje i řidičské oprávnění

udělené pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E,



b) 10 let ode dne jeho vydání v ostatních případech.



(4) Výměna řidičského průkazu v případě uplynutí jeho platnosti se

provádí bezplatně. Žádá-li držitel řidičského oprávnění o vydání

řidičského průkazu ve lhůtě kratší, než je lhůta uvedená v odstavci 2,

lze mu vydat řidičský průkaz do 5 pracovních dnů po úhradě správního

poplatku ve výši 500 Kč.



(5) Držitel řidičského oprávnění je povinen převzít řidičský průkaz

osobně nebo prostřednictvím zmocněné osoby na základě ověřené plné moci

na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Je-li

držiteli řidičského oprávnění vydáván řidičský průkaz podle § 109 odst.

2 písm. d), e) nebo f), je držitel řidičského oprávnění povinen zároveň

s převzetím řidičského průkazu odevzdat neplatný řidičský průkaz nebo

řidičský průkaz členského státu nebo poškozený řidičský průkaz

členského státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský

průkaz obsahující již neplatné údaje.



(6) Držitel řidičského oprávnění nesmí mít více než jeden platný

řidičský průkaz řidičský průkaz členského státu nebo řidičský průkaz

vydaný cizím státem.



(7) Držitel řidičského průkazu ani jiná neoprávněná osoba nesmí v

řidičském průkazu provádět žádné zápisy, změny, opravy nebo úpravy.



(8) Prováděcí předpis upraví způsob nakládání s tiskopisy řidičských

průkazů při vydávání řidičských průkazů.



§ 110a



(1) Paměťovou kartu řidiče vydá na základě žádosti do 15 pracovních dnů

od jejího doručení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností

řidiči



a) vozidla silniční dopravy stanoveného přímo použitelným předpisem

Evropské unie^32a),



b) který je držitelem řidičského oprávnění pro tato vozidla a



c) který řídí silniční motorové vozidlo vybavené podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie^32b) záznamovým zařízením.



Pokud při ověření podmínek pro vydání paměťové karty řidiče příslušný

obecní úřad obce s rozšířenou působností zjistí skutečnosti, které jsou

v rozporu s podmínkami pro vydání paměťové karty řidiče, paměťovou

kartu řidiče nevydá.



(2) Pokud žadatel o udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění vozidla

vybaveného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^32b)

záznamovým zařízením nebo žadatel o vydání řidičského průkazu pro

řízení vozidel silniční dopravy podle odstavce 1 písm. a) podá současně

žádost o vydání paměťové karty řidiče, vydá příslušný obecní úřad obce

s rozšířenou působností po ověření podmínek pro vydání paměťové karty

řidiče s řidičským průkazem žadateli současně paměťovou kartu řidiče.



(3) Vydání paměťové karty řidiče se považuje za vydání osvědčení podle

části čtvrté správního řádu^32c).



(4) Řidič je povinen převzít paměťovou kartu řidiče osobně na

příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Poškozenou nebo

nefunkční paměťovou kartu řidiče je řidič povinen vrátit příslušnému

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Po předání paměťové karty

řidiče příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností znehodnotí

dosavadní paměťovou kartu řidiče.



(5) Pro vydávání paměťových karet řidiče a jejich evidenci využívá

obecní úřad obce s rozšířenou působností údaje vedené v centrálním

registru řidičů.



(6) Paměťová karta řidiče platí 5 let ode dne vydání. Jestliže platnost

dokladu, na jehož podkladě byla paměťová karta řidiče vydána, skončí v

kratší lhůtě, než je doba platnosti paměťové karty řidiče, omezuje se

její platnost na dobu platnosti tohoto dokladu. Jestliže řidič přestal

být držitelem řidičského oprávnění k řízení silničních motorových

vozidel vybavených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^32a)

záznamovým zařízením nebo jeho řidičské oprávnění k řízení těchto

vozidel bylo pozastaveno, je držitel paměťové karty řidiče povinen

odevzdat ji do 5 pracovních dnů od právní moci rozhodnutí o odnětí nebo

pozastavení řidičského oprávnění nebo do 5 pracovních dnů od podání

písemného oznámení o vzdání se řidičského oprávnění příslušnému

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.



(7) Vzor paměťové karty řidiče stanoví v souladu s přímo použitelným

předpisem Evropské unie^32b) prováděcí právní předpis.



§ 111



Vydání mezinárodního řidičského průkazu



(1) Mezinárodní řidičský průkaz se vydává držiteli řidičského oprávnění

na základě jeho žádosti.



(2) S žádostí o vydání mezinárodního řidičského průkazu musí držitel

řidičského oprávnění předložit



a) platný doklad totožnosti žadatele,



b) platný řidičský průkaz žadatele nebo platný řidičský průkaz žadatele

vydaný cizím státem,



c) jednu fotografii podle § 92 odst. 4 písm. e).



(3) Držitel řidičského oprávnění má při splnění podmínek podle odstavce

2 právní nárok na vydání mezinárodního řidičského průkazu osvědčujícího

řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel v rozsahu jeho

řidičského oprávnění.



(4) Mezinárodní řidičský průkaz vydá držiteli řidičského oprávnění

příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.



(5) Jsou-li splněny podmínky pro vydání mezinárodního řidičského

průkazu, příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá

mezinárodní řidičský průkaz bezodkladně po podání žádosti o vydání

mezinárodního řidičského průkazu.



(6) Žadatel o vydání mezinárodního řidičského průkazu je povinen

převzít mezinárodní řidičský průkaz osobně u příslušného obecního úřadu

obce s rozšířenou působností.



(7) Držitel řidičského oprávnění nesmí mít více než jeden platný

mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu

(Vídeň 1968) a více než jeden platný mezinárodní řidičský průkaz vydaný

podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949).



(8) Držitel mezinárodního řidičského průkazu ani jiná neoprávněná osoba

nesmí v mezinárodním řidičském průkazu provádět žádné zápisy, změny,

opravy nebo úpravy.



(9) Prováděcí právní předpis upraví způsob nakládání s tiskopisy

mezinárodních řidičských průkazů při vydávání mezinárodních řidičských

průkazů.



§ 112



Vydání duplikátu řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského

průkazu



(1) Za řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz ztracený,

odcizený, poškozený nebo zničený se vydává duplikát řidičského průkazu

nebo duplikát mezinárodního řidičského průkazu.



(2) Pro vydání duplikátu řidičského průkazu platí obdobně § 109 odst.

6, 7, § 109 odst. 8 písm. a) a b), § 109 odst. 9 a § 110.



(3) Pro vydání duplikátu mezinárodního řidičského průkazu platí obdobně

§ 111.



(4) K žádosti o vydání duplikátu řidičského průkazu nebo duplikátu

mezinárodního řidičského průkazu za poškozený řidičský průkaz nebo

poškozený mezinárodní řidičský průkaz musí žadatel přiložit tento

poškozený řidičský průkaz nebo poškozený mezinárodní řidičský průkaz.



§ 113



Odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu



(1) Řidičský průkaz je povinen odevzdat držitel řidičského průkazu,

jehož řidičský průkaz je neplatný nebo kterému bylo



a) podmíněno nebo omezeno řidičské oprávnění nebo který se vzdal

řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidel,



b) odňato řidičské oprávnění nebo který se vzdal řidičského oprávnění

podle § 94, nebo kterému byl uložen trest nebo sankce zákazu činnosti

spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, trest, v jehož rámci

bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení

motorových vozidel, nebo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož

rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení

motorových vozidel, nebo který se zavázal zdržet se řízení motorových

vozidel během zkušební doby podmíněného odložení podání návrhu na

potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání,



c) pozastaveno řidičské oprávnění podle § 95,



d) zrušeno podmínění nebo omezení řidičského oprávnění podle § 98 nebo

§ 99,



e) pozastaveno řidičské oprávnění v řízení podle exekučního řádu.



(2) Držitel řidičského průkazu je povinen odevzdat řidičský průkaz

podle odstavce 1 příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností do pěti pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci

rozhodnutí o omezení řidičského oprávnění nebo rozhodnutí o odnětí

řidičského oprávnění nebo rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění

nebo rozhodnutí o zrušení omezení řidičského oprávnění.



(3) V případě vzdání se řidičského oprávnění pro některou skupinu

vozidel nebo vzdání se řidičského oprávnění podle § 94 odst. 2 je

držitel řidičského průkazu povinen odevzdat řidičský průkaz příslušnému

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zároveň s oznámením o

vzdání se některé skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění podle §

93 odst. 3 nebo s oznámením o vzdání se řidičského oprávnění podle § 94

odst. 3.



(4) Zemřel-li držitel řidičského oprávnění, jsou pozůstalí nebo osoba,

která pozůstalost zemřelého vyřizuje, povinni odevzdat bez zbytečného

odkladu řidičský průkaz zemřelého obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností příslušnému podle místa posledního obvyklého bydliště

zemřelého.



(5) Při odevzdání řidičského průkazu vydá příslušný obecní úřad obce s

rozšířenou působností doklad o odevzdání řidičského průkazu. V dokladu

musí být uvedeno



a) jméno a příjmení držitele řidičského průkazu,



b) obec obvyklého bydliště držitele na území České republiky,



c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského průkazu,



d) série, číslo a datum vydání odevzdaného řidičského průkazu,



e) datum odevzdání řidičského průkazu.



(6) Při odevzdání řidičského průkazu podle odstavce 1 písm. a) a d)

předloží držitel řidičského průkazu zároveň svůj platný doklad

totožnosti a jednu fotografii, aby mu mohl příslušný obecní úřad obce s

rozšířenou působností vydat řidičský průkaz podle § 109 odst. 2 písm.

b) a c) a § 110 odst. 2 písm. b).



(7) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě

uvedeném v odstavci 6 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje

podle odstavce 5, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí

držiteli řidičského průkazu.



(8) Odstavce 1 až 7 platí i pro odevzdání mezinárodního řidičského

průkazu nebo pro odevzdání Potvrzení o oznámení ztráty, odcizení,

poškození nebo zničení řidičského průkazu.



(9) Prováděcí právní předpis upraví postup obecního úřadu obce s

rozšířenou působností při odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního

řidičského průkazu, nakládání s odevzdanými řidičskými průkazy a

mezinárodními řidičskými průkazy a stanoví vzor dokladu o odevzdání

řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu.



§ 114



Vrácení řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu



(1) Bylo-li rozhodnuto o vrácení řidičského oprávnění podle § 100, 101

, 102 nebo 123d, nebo bylo-li zrušeno nebo pozbylo-li účinnosti

pozastavení řidičského oprávnění podle § 95 nebo zanikl-li účinek

exekučního příkazu v exekuci pozastavením řidičského oprávnění,

příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí držiteli

řidičského oprávnění řidičský průkaz odevzdaný podle § 113 odst. 1

písm. b), c) a e) nebo podle § 123c bezodkladně poté, co rozhodnutí o

vrácení řidičského oprávnění nebo zrušení pozastavení řidičského

oprávnění nabylo právní moci po doručení oznámení o zrušení exekučního

příkazu nebo o skončení exekuce pozastavením řidičského oprávnění, nebo

poté, co pozastavení řidičského oprávnění pozbylo účinnosti.



(2) Rozhodl-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při

vrácení řidičského oprávnění o podmínění nebo omezení řidičského

oprávnění podle § 100 odst. 9 a § 101 odst. 7 nebo podle § 123d,

předloží držitel řidičského oprávnění příslušnému obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností po nabytí právní moci rozhodnutí o podmínění nebo

omezení řidičského oprávnění svůj platný doklad totožnosti a jednu

fotografii, aby mu mohl příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností vydat řidičský průkaz podle § 109 odst. 2 písm. b) a § 110

odst. 2 písm. b).



(3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě

uvedeném v odstavci 2 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje

potřebné pro vydání řidičského průkazu, které jsou v dokladu totožnosti

uvedeny, a doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.



(4) Odstavce 1 až 3 platí i pro vrácení mezinárodního řidičského

průkazu.



§ 115



Ztráta, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu a

mezinárodního řidičského průkazu



(1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu je

držitel řidičského oprávnění povinen neprodleně ohlásit příslušnému

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.



(2) Zároveň s ohlášením podle odstavce 1 je držitel řidičského

oprávnění povinen předložit příslušnému obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností platný doklad totožnosti.



(3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá držiteli

řidičského oprávnění bezodkladně po ohlášení podle odstavce 1 potvrzení

o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu.

V potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení

řidičského průkazu musí být uvedeno



a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,



b) obec obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění na území České

republiky,



c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění,

pokud mu bylo přiděleno,



d) skupiny vozidel, které je držitel řidičského oprávnění oprávněn

řídit, a datum vzniku řidičského oprávnění pro každou z těchto skupin

vozidel,



e) datum ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,



f) datum vydání potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo

zničení řidičského průkazu.



(4) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě

uvedeném v odstavci 3 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje

podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí

držiteli řidičského oprávnění.



(5) Potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení

řidičského průkazu platí 30 dní ode dne jeho vydání, po tuto dobu

nahrazuje držiteli řidičského oprávnění řidičský průkaz.



(6) Po uplynutí doby platnosti oznámení o ztrátě, odcizení, poškození

nebo zničení řidičského průkazu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností vystaví držiteli řidičského oprávnění duplikát řidičského

průkazu podle § 112.



(7) Odstavce 1 až 6 platí i pro ztrátu, odcizení, poškození nebo

zničení mezinárodního řidičského průkazu.



(8) Prováděcí právní předpis stanoví vzor potvrzení o oznámení ztráty,

odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu nebo mezinárodního

řidičského průkazu.



§ 116



Výměna řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného

cizím státem



(1) Držitel platného řidičského průkazu členského státu, který má na

území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní

úřad obce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou

za řidičský průkaz členského státu. Má-li obecní úřad obce s rozšířenou

působností pochybnost o platnosti řidičského průkazu členského státu

nebo o pravdivosti údajů uvedených v čestném prohlášení podle § 109

odst. 8 písm. h), ověří si u příslušného úřadu členského státu, který

řidičský průkaz členského státu vydal, platnost tohoto řidičského

průkazu a zda žadateli nebylo řidičské oprávnění pozastaveno nebo

odejmuto.



(2) Držitel platného řidičského průkazu členského státu, který má na

území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní

úřad obce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu náhradou

za řidičský průkaz členského státu ztracený, odcizený, zničený nebo

poškozený. Žadatel o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský

průkaz členského státu ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený

poskytne příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností

všechny údaje potřebné k vydání řidičského průkazu. Obecní úřad obce s

rozšířenou působností ověří poskytnuté údaje u příslušného úřadu

členského státu, který tento řidičský průkaz členského státu vydal, a

oznámí mu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení tohoto řidičského

průkazu.



(3) Držitel platného řidičského průkazu vydaného cizím státem, který má

na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu

delší než 1 rok podle zákona o pobytu cizinců na území České

republiky^33), je povinen požádat příslušný obecní úřad obce s

rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za řidičský

průkaz vydaný cizím státem, a to do 3 měsíců ode dne návratu do České

republiky, jde-li o občana České republiky, nebo ode dne, kdy mu byl

povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 1 rok^33),

jde-li o cizince. Má-li obecní úřad obce s rozšířenou působností

pochybnost o platnosti řidičského průkazu vydaného cizím státem, ověří

si jeho platnost na zastupitelském úřadu státu, který tento řidičský

průkaz vydal.



(4) Při výměně řidičského průkazu podle odstavců 1 až 3 zapíše

příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností do řidičského

průkazu řidičské oprávnění pro skupiny vozidel, které je shodné se

skupinami vozidel uvedenými v řidičském průkazu členského státu nebo v

řidičském průkazu vydaném cizím státem. Neodpovídá-li skupina vozidel

uvedená v řidičském průkazu členského státu nebo v řidičském průkazu

vydaném cizím státem skupině vozidel podle tohoto zákona, obecní úřad

obce s rozšířenou působností zapíše do řidičského průkazu řidičské

oprávnění pro skupiny vozidel v rozsahu nejblíže vyšším s omezením. Pro

vydání řidičského průkazu podle odstavců 1 až 4 se použije § 109 odst.

6 až 9 a § 110 obdobně. Prováděcí právní předpis stanoví skupiny

vozidel, které odpovídají skupinám vozidel podle tohoto zákona.



(5) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí řidičský

průkaz členského státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem, za

který byl výměnou vydán řidičský průkaz, státu, který řidičský průkaz

členského státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem vydal. Na

žádost držitele podle odstavce 3 příslušný obecní úřad obce s

rozšířenou působností uschová řidičský průkaz vydaný cizím státem do

doby jeho opětovné výměny za vydaný řidičský průkaz.



(6) Povinnost výměny řidičského průkazu vydaného cizím státem podle

odstavce 3 se nevztahuje na člena diplomatického personálu

zastupitelského úřadu cizího státu, který požívá výsad a imunit podle

mezinárodního práva. Řidičský průkaz vydaný cizím státem, jehož

držitelem je pracovník diplomatické mise a za který byl výměnou vydán

řidičský průkaz, uschovává ministerstvo do doby jeho opětovné výměny za

vydaný řidičský průkaz.



(7) Prováděcí právní předpis stanoví seznam států a skupin řidičských

oprávnění a podmínky jejich uznávání.



§ 117



Žádosti a oznámení podle § 92 až 94, § 98 až 102, § 108 až 112, § 114

až 116, § 123d, 123e a 123f může podat žadatel nebo držitel řidičského

oprávnění i poštou nebo elektronickou formou. V takovém případě musí

být podpis žadatele nebo držitele řidičského oprávnění na žádosti nebo

oznámení úředně ověřen nebo ověřen podle zvláštního právního

předpisu.^34) Doklad totožnosti žadatel nebo držitel řidičského

oprávnění nepřikládá.



§ 118



Neplatnost řidičských průkazů



(1) Řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz je neplatný,

jestliže



a) uplynula doba jeho platnosti,



b) údaje o řidičském oprávnění v něm uvedené neodpovídají skutečnosti,



c) jsou v něm neoprávněně provedeny zápisy, změny, opravy nebo úpravy,



d) je poškozený tak, že záznamy v něm uvedené jsou nečitelné.



(2) Řidičský průkaz vydaný cizím státem, jehož držitel má na území

České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobé

vízum^33) na dobu delší než 1 rok, neopravňuje k řízení motorového

vozidla na území České republiky, jestliže tento držitel nepožádal o

výměnu řidičského průkazu vydaného cizím státem za řidičský průkaz

podle § 116 odst. 2 nebo odst. 3; toto neplatí, jestliže se na držitele

řidičského průkazu vydaného cizím státem vztahuje výjimka podle § 116

odst. 6.



Díl 3



Zabránění v jízdě a zadržení řidičského průkazu



§ 118a



Zabránění v jízdě



(1) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na

pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na

nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních

komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě

použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen

"technický prostředek") nebo odtažením vozidla, jestliže řidič



a) je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při

které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,



b) ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím

účast a kterou byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b),



c) je podezřelý, že požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou

látku během jízdy,



d) je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití

alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době

po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy

ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,



e) se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) odmítl podrobit vyšetření

podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn

alkoholem,



f) se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) odmítl podrobit vyšetření

podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn

jinou návykovou látkou,



g) řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění

pro příslušnou skupinu vozidel,



h) řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo

správním orgánem^30) uložena sankce zákazu činnosti spočívající v

zákazu řízení motorových vozidel,



i) je podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti

provozu na pozemních komunikacích a je důvodné podezření, že se bude

vyhýbat přestupkovému řízení a nesložil kauci jako záruku, že se

dostaví ke správnímu orgánu k projednání přestupku.



(2) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na

pozemních komunikacích zabránit v jízdě motorovému vozidlu použitím

technického prostředku nebo odtažením vozidla, jestliže



a) je důvodné podezření, že vozidlo bylo odcizeno,



b) vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních

komunikacích^34a) tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje

ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích,



c) vozidlo svými rozměry, rozměry jízdní soupravy nebo nákladu, nebo

největší povolenou hmotností, nebo největší povolenou hmotností jízdní

soupravy, nebo největší povolenou hmotností na nápravu vozidla,

zjištěnými při kontrolním vážení podle zvláštního právního předpisu^1),

překračuje hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem,



d) je důvodné podezření, že vozidlo bylo užito v rozporu s § 47a.



(3) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na

pozemních komunikacích zabránit v jízdě vozidlu autoškoly použitím

technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením

vozidla, jestliže učitel autoškoly



a) požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy

nebo bezprostředně před jízdou anebo v takové době před zahájením

jízdy, že by v době jízdy ještě mohl být pod vlivem alkoholu nebo jiné

návykové látky,



b) se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. a) odmítl podrobit vyšetření

podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn

alkoholem,



c) se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. b) odmítl podrobit vyšetření

podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn

jinou návykovou látkou.



(4) Strážník obecní policie je povinen v případech uvedených v

odstavcích 1 a 2 přivolat policii a řidič je povinen setrvat na místě

do příchodu policie.



(5) Policista zajistí zabránění v jízdě vozidla na náklady řidiče nebo

provozovatele vozidla.



(6) Policie zajistí uvolnění vozidla, jestliže pominuly důvody pro

zabránění v jízdě vozidla. Pokud důvody pro zabránění v jízdě byly na

straně řidiče, může s vozidlem pokračovat v jízdě jiný způsobilý řidič.

Došlo-li k zabránění v jízdě podle odstavce 2 písm. d), policie uvolní

vozidlo teprve v okamžiku, kdy odpadne nebezpečí jeho dalšího užití v

rozporu s § 47a, nejpozději však po uplynutí 48 hodin od zabránění v

jízdě.



(7) Technický prostředek k zabránění v jízdě nelze použít, pokud by

vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích.



(8) Při nesprávném postupu policisty může poškozený postupovat podle

zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu

veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně

zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).



Zadržení řidičského průkazu



§ 118b



(1) Policista je oprávněn z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a)

až h) zadržet řidičský průkaz. Po zadržení řidičského průkazu oznámí

policista bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru

řidičů, u zahraničních řidičů příslušnému obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností.



(2) Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského

oprávnění řídit motorové vozidlo.



(3) Policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského

průkazu o důsledku zadržení řidičského průkazu a vydá držiteli

řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu.



(4) Policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu

obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení

řidičského průkazu došlo; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským

průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po

dni zadržení řidičského průkazu. U řidiče, který nemá na území České

republiky bydliště, trvalý pobyt nebo přechodný pobyt, zašle policie

zadržený řidičský průkaz obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností

příslušnému podle místa spáchání přestupku, který jej neprodleně zašle

příslušnému orgánu státu, který řidičský průkaz vydal.



(5) Je-li zadržen řidičský průkaz příslušníku zpravodajské služby,

policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu příslušnému orgánu;

oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného

odkladu, nejpozději následující pracovní den ode dne zadržení

řidičského průkazu.



(6) Vzor a náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 118c



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode

dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí

řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu

do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu;

jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, zahájí řízení po

předchozím souhlasu státního zástupce. Rozhodl-li obecní úřad obce s

rozšířenou působností o zadržení řidičského průkazu, oznámí to bez

zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností

příslušnému k vedení registru řidičů držitele řidičského oprávnění a

postoupí mu zadržený řidičský průkaz k úschově.



(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí zadržený řidičský

průkaz bez zbytečného odkladu jeho držiteli, jestliže



a) nerozhodne o zadržení řidičského průkazu podle odstavce 1,



b) v pravomocně skončeném řízení o skutku, pro který byl řidičský

průkaz zadržen, nebyl uložen trest nebo sankce zákazu činnosti

spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.



(3) Doba zadržení řidičského průkazu se započítává do doby výkonu

sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení

motorových vozidel, pokud byla tato sankce nebo tento trest řidiči

uložen za skutek, za který mu byl zadržen řidičský průkaz.



HLAVA IV



REGISTR ŘIDIČŮ



§ 119



(1) Evidence údajů o řidičích je vedena v registru řidičů, který je

informačním systémem, jehož správcem je obecní úřad obce s rozšířenou

působností. Registr řidičů je informačním systémem veřejné správy podle

zvláštního zákona^34a). Obecní úřad obce s rozšířenou působností je

vkladatelem údajů do evidence vydaných, odcizených, ztracených nebo

vadných paměťových karet řidiče ^32b).



(2) Registr řidičů obsahuje



a) osobní údaje o řidiči uvedené v řidičském průkazu a v mezinárodním

řidičském průkazu,



b) evidenci vydaných řidičských průkazů,



c) evidenci skupin vozidel, pro které byla udělena řidičská oprávnění,



d) evidenci vydaných mezinárodních řidičských průkazů,



e) evidenci řidičských průkazů vydaných výměnou za řidičský průkaz

vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz členského státu,



f) evidenci odevzdaných řidičských průkazů a mezinárodních řidičských

průkazů,



g) evidenci spáchaných přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu

na pozemních komunikacích,



h) záznamy o počtu bodů dosažených řidičem v bodovém hodnocení a

záznamy o odečtu bodů,



i) údaje o odnětí řidičských oprávnění pro ztrátu zdravotní nebo

odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a jejich navrácení,



j) údaje o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových

vozidel uložených soudem za spáchané trestné činy nebo správním orgánem

za spáchané přestupky, o přiměřených omezeních spočívajících ve zdržení

se řízení motorových vozidel uložených v trestním řízení a údaje o

zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo

podmíněného zastavení trestního stíhání, pokud se řidič zavázal zdržet

se řízení motorových vozidel během této zkušební doby,



k) evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských

průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,



l) evidenci vyrobených a nevydaných tiskopisů mezinárodních řidičských

průkazů a vyrobených a nevydaných tiskopisů potvrzení o oznámení

ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,



m) evidenci vydaných řidičských průkazů za průkazy ztracené, zničené

nebo neupotřebitelné,



n) údaje o pozbytí řidičského oprávnění a údaje o vrácení řidičského

oprávnění,



o) údaje o pozbytí práva k řízení motorového vozidla na území České

republiky po dobu jednoho roku dosažením počtu 12 bodů v bodovém

hodnocení, jedná-li se o řidiče, který je držitelem řidičského průkazu

členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem,

mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem,



p) evidenci vydaných průkazů profesní způsobilosti řidiče podle

zvláštního právního předpisu^4),



q) evidenci vydaných osvědčení pro učitele výuky a výcviku podle

zvláštního právního předpisu^4),



r) záznamy o účasti na pravidelném školení řidičů,



s) údaje o exekučním příkazu v exekuci pozastavením řidičského

oprávnění doručeném správci registru řidičů.



§ 120



(1) Jestliže držitel řidičského průkazu změní trvalý pobyt, je povinen

oznámit do 5 pracovních dnů změnu obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností v místě nového trvalého pobytu. V souvislosti s touto změnou

předloží řidičský průkaz. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v

místě nového trvalého pobytu provede evidenční úkony a zapíše změny do

řidičského průkazu nebo vydá řidičský průkaz nový. V případě řidiče,

který je držitelem řidičského průkazu, který nemá na území České

republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobé vízum^33) na

dobu delší než jeden rok, vede registr řidičů obecní úřad obce s

rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byl poprvé spáchán

skutek, na základě kterého byl řidič zařazen do registru řidičů.



(2) Záznamy o spáchaných přestupcích proti bezpečnosti provozu na

pozemních komunikacích, záznamy o odnětí řidičského oprávnění pro

ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti a záznamy o zákazech

činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidel uložených

soudem nebo správním orgánem se do registru řidičů zapisují až po

nabytí právní moci příslušných rozhodnutí. Příslušná rozhodnutí uvedená

v předchozí větě jsou orgány, které je vydaly, povinny zaslat obecnímu

úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého

pobytu občana.



§ 121



Výdej dat z registru řidičů



(1) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je oprávněn

poskytnout údaje z registru řidičů na základě písemné žádosti pouze



a) orgánům státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů,



b) soudům všech stupňů, státním zastupitelstvím všech stupňů,



c) orgánům a organizacím, které jsou pověřeny zvláštními předpisy k

práci s těmito údaji, například pojišťovně ke zjištění údajů o řidiči,

který byl účastníkem dopravní nehody nebo takovou nehodu zavinil,



d) orgánům činným v trestním řízení,



e) obcím v rozsahu potřebném pro jejich činnost,



f) fyzickým osobám, pokud jde o údaje o nich vedené,



g) jiným fyzickým nebo právnickým osobám na základě písemného souhlasu

osoby, o jejíž údaje fyzická nebo právnická osoba žádá, ověřeného

příslušným orgánem.



(2) Výpis údajů z registru řidičů se řídí, pokud není v tomto zákoně

stanoveno jinak, zvláštním právním předpisem.^35)



§ 122



Centrální registr řidičů



(1) Evidence údajů o řidičích, shromažďovaných z registru řidičů, je

vedena v centrálním registru řidičů (dále jen "centrální registr"),

který je informačním systémem, jehož správcem je ministerstvo.

Centrální registr je informačním systémem veřejné správy podle

zvláštního zákona.^34a) Ministerstvo je správcem centrální evidence

paměťových karet řidiče.



(2) Ministerstvo v centrálním registru a v centrální evidenci

paměťových karet řidiče zpracovává údaje předávané obecními úřady obcí

s rozšířenou působností z registru řidičů a z evidence vydaných,

odcizených, ztracených nebo vadných paměťových karet řidiče způsobem

stanoveným zvláštním zákonem.^35a)



(3) Ministerstvo poskytuje údaje z centrálního registru na základě

písemné žádosti pouze subjektům a za podmínek uvedených v § 121.



(4) Z centrálního registru poskytuje ministerstvo pouze ty osobní údaje

řidiče, které jsou vedeny v řidičském průkazu, vyjma rodného čísla.



(5) Ministerstvo vnitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů,

policie, Vojenská policie, obecní policie a Bezpečnostní informační

služba musí mít zajištěn přímý přístup do centrálního registru řidičů.



(6) Výpis z údajů z centrálního registru se řídí, pokud tento zákon

nestanoví jinak, zvláštním právním předpisem.^35)



(7) Z centrálního registru se vydávají ověřené výstupy z informačního

systému veřejné správy^35b).



§ 122a



nadpis vypuštěn



(1) Ministerstvo vnitra nebo policie poskytuje ministerstvu pro výkon

působnosti podle tohoto zákona



a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,



b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,



c) údaje z agendového informačního systému cizinců.



(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



d) adresa místa pobytu,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo,



d) pohlaví,



e) státní občanství,



f) místo a okres narození, popřípadě místo a stát, pokud se státní

občan České republiky narodil v cizině,



g) adresa místa trvalého pobytu,



h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



i) datum, místo a okres úmrtí; popřípadě datum, místo úmrtí a stát, na

jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,



j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.



(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo,



d) pohlaví,



e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



f) místo a stát narození,



g) druh a adresa místa pobytu,



h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,



i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



j) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož

území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,



k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.



(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



(6) Ministerstvo může jemu poskytnuté údaje podle odstavce 1 pro účely

ověřování údajů vedených v evidenci řidičů podle tohoto zákona dále

předávat, třídit nebo kombinovat, popřípadě je blokuje, zjistí-li, že

poskytnuté údaje nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje

Ministerstvo vnitra nebo policii neprodleně informuje.



(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



§ 122b



Prováděcí právní předpis stanoví technické prostředky a způsob

zpracování údajů v registru řidičů a v centrálním registru a způsob

předávání údajů z registru řidičů do centrálního registru.



§ 122c



Poskytování údajů z evidence paměťových karet řidiče a centrální

evidence paměťových karet řidiče



Při poskytování údajů z evidence paměťových karet řidiče a z centrální

evidence paměťových karet řidiče postupují obecní úřad obce s

rozšířenou působností a ministerstvo obdobně jako obecní úřad obce s

rozšířenou působností a ministerstvo při poskytování údajů z registru

řidičů podle § 121 a 122.



§ 122d



(1) Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o řidičích,

řidičských oprávněních a řidičských průkazech způsobem umožňujícím

dálkový a nepřetržitý přístup. Za tímto účelem ministerstvo zajistí



a) výdej údajů podle § 119 odst. 2 písm. a), b), c), e), f), i), j),

k), m), n), o) nebo s) z centrálního registru příslušnému orgánu jiného

členského státu na základě jeho požadavku a



b) předání požadavku obecního úřadu obce s rozšířenou působností na

poskytnutí údajů podle písmene a) z příslušného registru jiného

členského státu příslušnému orgánu tohoto členského státu a předání

poskytnutých údajů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností.



(2) Údaje o řidičích, řidičských oprávněních a řidičských průkazech lze

požadovat a vydat pouze pro účely výkonu kontroly a vedení správních

řízení týkajících se řidičského oprávnění a řidičského průkazu.



§ 123



Evidence dopravních nehod a centrální evidence dopravních nehod



(1) Evidenci dopravních nehod vede policie.



(2) Evidence dopravních nehod obsahuje



a) údaje o účastnících dopravní nehody,



b) údaje o vozidlech, která měla účast na dopravní nehodě,



c) údaje o místu a době dopravní nehody,



d) údaje o příčinách dopravní nehody.



(3) Centrální evidenci dopravních nehod vede Ministerstvo vnitra.

Policie předává aktualizované podklady do centrální evidence dopravních

nehod.



(4) Pro výdej údajů z evidence dopravních nehod platí obdobně

ustanovení § 121.



(5) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení záznamů v evidenci

dopravních nehod, podrobnosti o údajích vedených v evidenci dopravních

nehod a způsob předávání podkladů do centrální evidence dopravních

nehod.



HLAVA V



BODOVÉ HODNOCENÍ PORUŠENÍ POVINNOSTÍ STANOVENÝCH ZÁKONEM



§ 123a



Bodovým hodnocením se zajišťuje sledování opakovaného páchání

přestupků, jednání, které má znaky přestupku podle jiného právního

předpisu^30), nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných

povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích

řidičem motorového vozidla nebo že se řidič porušování těchto

povinností nedopouští. Přehled jednání spočívajícího v porušení

vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních

komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k

tomuto zákonu.



Započítávání bodů



§ 123b



(1) Řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena

sankce za přestupek, sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve

zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za

jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za

trestný čin nebo jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo u

něhož bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na

potrestání, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve

zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo

trestný čin, za který mu byl uložen trest nebo pro nějž bylo trestní

řízení vedeno, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se

zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.



(2) Záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s

rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém

řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za

přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za

přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení

kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí,

kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci

rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo

podmíněném zastavení trestního stíhání, a to nejpozději do 5 pracovních

dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno



a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení,



b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení

sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním

předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající

znaky přestupku, nebo



c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin,



d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo

podmíněném zastavení trestního stíhání.



(3) Oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 příslušnému obecnímu

úřadu obce s rozšířenou působností doručí



a) policie nebo obecní policie, jde-li o oznámení uvedené v odstavci 2

písm. a), a to do 3 pracovních dnů ode dne uložení pokuty v blokovém

řízení,



b) orgán, který uložil sankci za přestupek, sankci za jednání vojáka

označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo trest za

kázeňský přestupek v prvním stupni řízení, jde-li o rozhodnutí uvedená

v odstavci 2 písm. b), a to do



1. 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li

rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo



2. 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou

právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení,



c) soud nebo státní zástupce, který rozhodl v prvním stupni řízení,

jde-li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. c) a d), a to do



1. 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li

rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo



2. 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou

právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení.



(4) Oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 se považují za

doručená dnem, kdy je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností obdrží. Není-li rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci,

považuje se za nedoručené. Místo rozhodnutí lze doručit oznámení o

nabytí právní moci rozhodnutí, které má být doručeno. Neobsahuje-li

oznámení podle věty třetí údaje potřebné k provedení záznamu do

registru řidičů, obecní úřad obce s rozšířenou působností požádá o

doručení rozhodnutí.



(5) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost

řidiče výpis z registru řidičů o jeho záznamech bodového hodnocení.



(6) Kontaktní místo veřejné správy vydá na žádost řidiče ověřený výstup

z registru řidičů o jeho záznamech bodového hodnocení podle zvláštního

právního předpisu^35g).



(7) Jde-li o řidiče, který je příslušníkem zpravodajské služby,

odstavce 1 až 4 se nepoužijí.



§ 123c



(1) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zaznamenává

řidičem dosažený počet bodů pouze do celkového počtu 12 bodů.



(2) Dopustil-li se řidič více přestupků nebo trestných činů, spáchaných

jednáním zařazeným do bodového hodnocení a projednaných ve společném

řízení, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností

počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich.



(3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení

záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně

písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve

jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu

nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič

pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž

mu bylo toto oznámení doručeno.



(4) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení

záznamu bodů, kterým řidič, který je držitelem řidičského průkazu

členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem,

mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, dosáhl

celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost

řidiči a ministerstvu.



(5) Řidič, který pozbyl odbornou způsobilost podle odstavce 3, je

povinen výzvu podle odstavce 3 splnit.



(6) Pro odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu

podle odstavce 3 platí obdobně § 113 odst. 5.



(7) Dosáhne-li řidič, který je držitelem řidičského průkazu členského

státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního

řidičského průkazu vydaného cizím státem, celkového počtu 12 bodů,

pozbývá právo k řízení motorového vozidla na území České republiky po

dobu jednoho roku. Ministerstvo sdělí, po obdržení podkladů zaslaných

příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, tuto skutečnost

orgánu, který řidičský průkaz vydal.



(8) Lhůta jednoho roku uvedená v odstavci 7 počíná běžet ode dne

uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o

přestupku nebo trestném činu, spáchaným jednáním zařazeným do bodového

hodnocení, na jehož základě řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů.



§ 123d



Vrácení řidičského oprávnění



(1) Řidič, který podle § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je

oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1

roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3.



(2) Byl-li řidiči za přestupek nebo trestný čin, spáchaný jednáním

zařazeným do bodového hodnocení, na základě kterého dosáhl celkového

počtu 12 bodů, uložen trest nebo sankce zákazu činnosti, spočívající v

zákazu řízení motorových vozidel, je řidič oprávněn požádat o vrácení

řidičského oprávnění nejdříve po vykonání trestu nebo sankce zákazu

činnosti, pokud je uložená doba zákazu činnosti delší než doba podle

odstavce 1.



(3) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel písemně u

příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Podmínkou

vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel podrobil

přezkoušení z odborné způsobilosti podle zvláštního právního

předpisu^4) a dále předložení posudku o zdravotní způsobilosti včetně

dopravně psychologického vyšetření. Pro vrácení řidičského oprávnění

platí přiměřeně § 101.



(4) Ode dne vrácení řidičského oprávnění podléhá řidič novému bodovému

hodnocení; obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni vrácení

řidičského oprávnění zaznamená v registru řidičů odečtení všech 12

bodů.



§ 123e



Odečítání bodů



(1) Řidiči, kterému nebyla ode dne uložení pokuty v blokovém řízení

nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru

řidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložena

sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním

zařazeným do bodového hodnocení,



a) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z

celkového počtu dosažených bodů,



b) po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z

celkového počtu dosažených bodů zbývajících po odečtení bodů podle

písmene a),



c) po dobu 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou všechny

zbývající body.



K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností

záznam v registru řidičů o odečtení bodů z dosaženého počtu stanovených

bodů řidiči, a to nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy vznikl

řidiči nárok na odečtení bodů.



(2) Řidiči se rovněž odečtou body, které mu byly zaznamenány na základě

pravomocného rozhodnutí o



a) přestupku nebo trestném činu po pravomocném zrušení tohoto

rozhodnutí, nebo



b) podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném

zastavení trestního stíhání, pokud v trestním řízení, ve kterém se

pokračovalo, nedošlo k odsouzení řidiče pro trestný čin, který spáchal

jednáním zařazeným do bodového hodnocení.



(3) Po dobu výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti, spočívajícího v

zákazu řízení motorových vozidel, nebo ve zkušební době podmíněného

odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení

trestního stíhání, během které se řidič zavázal zdržet se řízení

motorových vozidel,, neběží doba pro odečítání bodů podle odstavce 1.



(4) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností rovněž provede

záznam v registru řidičů o odečtení 3 bodů z dosaženého počtu bodů

řidiči, který podal písemnou žádost o odečtení bodů a



a) doložil žádost potvrzením o ukončeném školení bezpečné jízdy ve

středisku bezpečné jízdy podle zvláštního právního předpisu^4), které

není starší než 1 měsíc od podání žádosti, a



b) neměl ke dni ukončení školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné

jízdy v registru řidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení

právních předpisů ohodnocená méně než 6 body.



(5) Příslušný úřad obce s rozšířenou působností provede záznam o

odečtení bodů ke dni ukončení školení ve středisku bezpečné jízdy, a to

nejpozději do 3 pracovních dnů od podání žádosti. Příslušný úřad obce s

rozšířenou působností může provést záznam o odečtení bodů řidiči na

základě potvrzení o ukončeném školení bezpečné jízdy pouze jednou za

kalendářní rok.



(6) Odečtení všech 12 zaznamenaných bodů oznámí příslušný obecní úřad

obce s rozšířenou působností písemně řidiči nejpozději do 5 pracovních

dnů ode dne, ke kterému byl záznam o odečtení bodů proveden v registru

řidičů.



§ 123f



(1) Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů,

může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce

s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.



(2) Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky

oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky

doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v

registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě

záznamu řidiče.



(3) Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností

námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený

záznam potvrdí.



(4) Podá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo

dosaženo celkového počtu 12 bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3

se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude

právní moci.



HLAVA VI



STÁTNÍ SPRÁVA



§ 124



Působnost



(1) Státní správu ve věcech provozu na pozemních komunikacích vykonává

ministerstvo, které je ústředním orgánem státní správy ve věcech

provozu na pozemních komunikacích, krajský úřad, obecní úřad obce s

rozšířenou působností, Ministerstvo vnitra a policie.



(2) Ministerstvo



a) povoluje výjimky podle § 43 odst. 5 a § 83 odst. 5,



b) stanoví po písemném vyjádření Ministerstva vnitra místní a

přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na dálnici a

rychlostní silnici^1) a užití zařízení pro provozní informace na

dálnici a rychlostní silnici,^1)



c) schvaluje na žádost a náklady výrobce nebo výhradního dovozce

provedení a používání dopravních značek, světelných a akustických

signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace,



d) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu vydaného podle

tohoto zákona,



e) vede centrální registr řidičů,



f) zabezpečuje výrobu a distribuci řidičských průkazů, mezinárodních

řidičských průkazů a dalších dokladů stanovených tímto zákonem,



g) zabezpečuje výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcí s

rozšířenou působností i distribuci paměťových karet řidiče a vede

jejich centrální evidenci,



h) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních

komunikacích,



i) na žádost příslušného orgánu jiného členského státu ověřuje a

sděluje údaje o platnosti a rozsahu řidičských oprávnění.



(3) Ministerstvo nebo jím pověřená osoba zajišťuje informovanost

veřejnosti o situacích v provozu na pozemních komunikacích, které mají

vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Za

tím účelem jsou policie, obecní policie, silniční správní úřady,

správci pozemních komunikací a Hasičský záchranný sbor povinni

poskytovat ministerstvu aktuální informace, které mají vliv na

bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Prováděcí

právní předpis stanoví druh informací, které mají vliv na bezpečnost a

plynulost silničního provozu, způsob předávání informací, způsob sběru

informací a způsob zveřejňování informací pro potřeby dopravní

veřejnosti.



(4) Krajský úřad



a) povoluje výjimky podle § 43 odst. 5,



b) stanoví po písemném vyjádření příslušného orgánu policie místní a

přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici I.

třídy, kromě rychlostní silnice,^1) a užití zařízení pro provozní

informace na silnici I. třídy, kromě rychlostní silnice,^1)



c) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních

komunikacích.



(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností



a) pověřuje osoby oprávněné k zastavování vozidel podle § 79 odst. 1

písm. j),



b) uděluje, podmiňuje, omezuje, odnímá a vrací řidičské oprávnění a

zrušuje podmínění nebo omezení řidičského oprávnění,



c) nařizuje přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele řidičského

oprávnění,



d) nařizuje přezkoušení z odborné způsobilosti držitele řidičského

oprávnění,



e) vydává a vyměňuje řidičské průkazy a mezinárodní řidičské průkazy a

vydává duplikáty řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,



f) vyměňuje řidičské průkazy členského státu, řidičské průkazy vydané

cizím státem podle § 116,



g) zapisuje do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem

skutečnosti podle § 107 a oznamuje je orgánu cizího státu, který tento

mezinárodní řidičský průkaz vydal,



h) vede registr řidičů a vydává data z registru řidičů,



i) vydává speciální označení vozidel podle § 67,



j) projednává přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na

pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu,^30)



k) provádí v registru řidičů záznamy o počtech bodů dosažených řidiči v

bodovém hodnocení a o odečtu bodů,



l) projednává námitky a rozhoduje ve věci záznamu o počtu řidičem

dosažených bodů v bodovém hodnocení,



m) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních

komunikacích,



n) informuje orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o podmíněném

odložení podání návrhu na potrestání nebo o podmíněném zastavení

trestního stíhání,



1. o odevzdání řidičského průkazu držitelem řidičského průkazu, který

se zavázal zdržet se řízení motorových vozidel během zkušební doby

tohoto podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo

podmíněného zastavení trestního stíhání,



2. o žádosti o řidičské oprávnění osoby, která se zavázala během

zkušební doby tohoto podmíněného odložení podání návrhu na potrestání

nebo podmíněného zastavení trestního stíhání zdržet se řízení

motorových vozidel, pokud nebyl příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností vyrozuměn o tom, zda se tato osoba ve zkušební době

osvědčila, nebo o tom, že se má za to, že se osvědčila; zároveň obecní

úřad obce s rozšířenou působností informuje orgán činný v trestním

řízení o tom, zda žadatel doložil odbornou způsobilost.



(6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností stanoví po písemném

vyjádření příslušného orgánu policie místní a přechodnou úpravu provozu

na pozemních komunikacích na silnici II. a III. třídy a na místní

komunikaci^1) a užití zařízení pro provozní informace na silnici II. a

III. třídy a na místní komunikaci.^1)



(7) K činnostem uvedeným v odstavci 5 písm. b) až h) a k) a l) je

příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním

obvodu se nachází obvyklé bydliště žadatele o řidičské oprávnění,

žadatele o vrácení řidičského oprávnění, držitele řidičského oprávnění

nebo držitele řidičského průkazu nebo, jde-li o osoby bez obvyklého

bydliště na území České republiky, místo studia.



(8) Ministerstvo vnitra



a) vede centrální evidenci dopravních nehod,



b) spolupracuje s ministerstvem při provádění prevence v oblasti

bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.



(9) Policie vykonává dohled na bezpečnost a plynulost provozu na

pozemních komunikacích tím, že



a) kontroluje dodržování povinností účastníků a pravidel provozu na

pozemních komunikacích a podílí se na jeho řízení,



b) objasňuje dopravní nehody,



c) vede evidenci dopravních nehod,



d) projednává v blokovém řízení přestupky proti bezpečnosti a

plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního

předpisu,^30)



e) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních

komunikacích.



(10) Při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních

komunikacích jsou příslušníci Policie ve služebním stejnokroji

oprávněni zejména



a) dávat pokyny k řízení provozu na pozemních komunikacích,



b) zastavovat vozidla,



c) zabránit v jízdě řidiči podle § 118a,



d) zadržet řidičský průkaz podle § 118b,



e) zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr

jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost a plynulost provozu na pozemních

komunikacích, popřípadě jiný veřejný zájem,



f) vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního

právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,



g) vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního

právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou

látkou,



h) vyzvat řidiče motorového vozidla k předložení dokladů k řízení a

provozu vozidla,



i) vyzvat řidiče motorového vozidla ke kontrole maximální přípustné

hmotnosti na nápravu, maximální přípustné hmotnosti vozidla nebo jízdní

soupravy nebo technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy,



j) rozhodnout o odstranění vozidla, je-li překážkou provozu na pozemní

komunikaci, nebo vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném

parkovišti,



k) použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle

zvláštního právního předpisu.^37)



l) vybírat kauce podle § 125a.



§ 125



zrušen



§ 125a



Vybírání kaucí



(1) Policista je oprávněn vybrat od řidiče motorového vozidla

podezřelého ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti

provozu na pozemních komunikacích, u kterého je důvodné podezření, že

se bude vyhýbat přestupkovému řízení, kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč,

nejvýše však do výše hrozící peněžní sankce za spáchaný přestupek.

Kauci nelze vybrat od osoby, která požívá imunit a výsad podle zákona

nebo mezinárodního práva.



(2) Složení kauce je zárukou, že se řidič uvedený v odstavci 1 dostaví

ke správnímu orgánu k projednání přestupku proti bezpečnosti a

plynulosti provozu na pozemních komunikacích.



(3) Při výběru kauce policista poučí řidiče o důsledku vybrání kauce a

podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o převzetí kauce.

V písemném potvrzení musí být uveden důvod uložení kauce. Písemné

potvrzení se vystavuje ve třech vyhotoveních.



(4) Jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce vydá policista řidiči,

jedno vyhotovení ponechá pro evidenční účely policie a jedno vyhotovení

předá spolu s vybranou kaucí nejpozději následující pracovní den

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu

byla kauce vybrána. Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží

kauci do úschovy.



(5) Kauce se řidiči vrátí v plné výši, nebyl-li v řízení o přestupku

shledán vinným z jeho spáchání. V opačném případě se kauce započte na

zaplacení uložené pokuty. Toto započtení musí být uvedeno ve výroku

rozhodnutí o uložení sankce za přestupek. Započtení kauce na zaplacení

pokuty lze provést teprve po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení

pokuty za přestupek. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená pokuta,

vrátí se řidiči část kauce zbývající po započtení kauce na zaplacení

uložené pokuty.



(6) Kauce propadne, jestliže nelze



a) řízení ukončit rozhodnutím ve věci přestupku proti bezpečnosti a

plynulosti provozu na pozemních komunikacích proto, že podezřelý z

přestupku je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný,



b) rozhodnutí ve věci přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu

na pozemních komunikacích doručit pachateli z důvodů uvedených v

písmenu a).



(7) Propadlá kauce je příjmem obce s rozšířenou působností, jejíž

obecní úřad vedl řízení o přestupku.



(8) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a vzor potvrzení o

převzetí kauce.



§ 125b



Státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor



(1) Státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor (dále jen

"státní dozor") nad výkonem působností ve věcech provozu na pozemních

komunikacích podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu ^30)

(dále jen "výkon působností") vykonávají krajské úřady^38a) a

ministerstvo.



(2) Ministerstvo vykonává vrchní státní odborný dozor nad výkonem

působností obecními úřady obcí s rozšířenou působností a krajskými

úřady.



(3) Pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního

odborného dozoru ve věcech silničního provozu ve formě průkazu vydává

správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti

průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.



Správní delikty



§ 125c



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních

komunikacích



a) řídí vozidlo,



1. na němž v rozporu s jiným právním předpisem^38b) není umístěna

tabulka státní poznávací značky (dále jen „registrační značka“) nebo je

umístěna tabulka registrační značky, která nebyla vozidlu přidělena,



2. jehož tabulka registrační značky je zakryta, nečitelná nebo upravena

anebo umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její

čitelnost, nebo



3. které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních

komunikacích^34a) tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje

ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích,



b) v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti

bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné

návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo

užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo

jiné návykové látky,



c) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost,

který si přivodila požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné

návykové látky,



d) se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) a g) odmítne podrobit vyšetření,

zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem

nebo jinou návykovou látkou,



e) řídí motorové vozidlo a



1. v rozporu s § 3 odst. 3 písm. a) není držitelem příslušného

řidičského oprávnění,



2. byl jí zadržen řidičský průkaz podle § 118b odst. 1,



3. není držitelem platného průkazu profesní způsobilosti řidiče^4) nebo

záznamu o profesní způsobilosti řidiče v řidičském průkazu,



4. není držitelem platného posudku o zdravotní způsobilosti, nebo



5. pozbyla jako řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropské

unie, řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo mezinárodního

řidičského průkazu vydaného cizím státem, právo k řízení motorového

vozidla na území České republiky podle § 123c odst. 7,



f) při řízení vozidla



1. v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem

telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení,



2. překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km.h-1 a více nebo

mimo obec o 50 km.h-1 a více,



3. překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km.h-1 a více nebo

mimo obec o 30 km.h-1 a více,



4. překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km.h-1

nebo mimo obec o méně než 30 km.h-1,



5. v rozporu s § 4 písm. b) a c) nezastaví vozidlo na signál, který jí

přikazuje zastavit vozidlo nebo na pokyn „Stůj“ daný při řízení nebo

usměrňování provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou,



6. v rozporu s § 5 odst. 2 písm. f) neumožní chodci na přechodu pro

chodce nerušené a bezpečné přejití vozovky nebo nezastaví vozidlo před

přechodem pro chodce v případech, kdy je povinna tak učinit, nebo

ohrozí chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou odbočuje,

nebo v rozporu s § 5 odst. 2 písm. g) ohrozí chodce při odbočování na

místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní

komunikaci nebo při otáčení a couvání,



7. předjíždí vozidlo v případech, kdy je to obecnou, místní nebo

přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno,



8. nedá přednost v jízdě v případech, ve kterých je povinna dát

přednost v jízdě,



9. v rozporu s § 29 odst. 1 vjíždí na železniční přejezd v případech,

kdy je to zakázáno,



10. v provozu na dálnici nebo na silnici pro motorová vozidla se otáčí,

jede v protisměru nebo couvá v místě, kde to není dovoleno podle § 36

odst. 1 písm. b), nebo



11. neoprávněně stojí s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo

označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nebo v

rozporu s § 67 odst. 4 neoprávněně použije parkovací průkaz pro osoby

se zdravotním postižením při stání nebo při jízdě,



g) v rozporu s § 43 poruší omezení jízdy některých vozidel,



h) způsobí dopravní nehodu, při které je jinému ublíženo na zdraví,



i) při dopravní nehodě



1. v rozporu s § 47 odst. 2 písm. a) neprodleně nezastaví vozidlo,



2. v rozporu s § 47 odst. 3 písm. b) neohlásí dopravní nehodu

policistovi,



3. v rozporu s § 47 odst. 3 písm. f) neprokáže totožnost ostatním

účastníkům nehody včetně sdělení údajů o vozidle, které mělo účast na

dopravní nehodě, nebo



4. v rozporu s § 47 odst. 4 písm. c) nedovoleně opustí místo dopravní

nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po

poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody,



j) v rozporu s § 3 odst. 4 použije antiradar,



k) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní

nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.



(2) Fyzická osoba se dopustí jako provozovatel vozidla přestupku tím,

že v rozporu s § 10 odst. 1 písm. d) přikáže nebo svěří samostatné

řízení vozidla osobě, o níž nezná údaje potřebné k určení její

totožnosti.



(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku jako učitel autoškoly při výkonu

dohledu nad řidičem motorového vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo

c) tím, že v provozu na pozemních komunikacích



a) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. a) požije alkoholický nápoj nebo

užije jinou návykovou látku během jízdy ve výcvikovém vozidle,



b) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. b) vykonává činnost učitele autoškoly

bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové

látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné

návykové látky, kdy ještě je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové

látky,



c) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. c) vykonává činnost učitele

autoškoly, ačkoliv je jeho schopnost k výkonu této činnosti snížena v

důsledku jeho zdravotního stavu,



d) se přes výzvu dle § 8a odst. 2 písm. a) a b) odmítne podrobit

vyšetření, zda při výkonu činnosti učitele autoškoly nebyl ovlivněn

alkoholem nebo jinou návykovou látkou.



(4) Za přestupek se uloží pokuta



a) od 25 000 Kč do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.

c), d), e) bodů 1 a 5, a písm. h),



b) od 10 000 Kč do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,



c) od 2 500 Kč do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.

b),



d) od 5 000 Kč do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.

a), e) bodů 2 až 4, písm. f) bodů 2, 7, 10 a 11, písm. j) a podle

odstavce 2,



e) od 2 500 do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f)

bodů 3, 5, 6, 8 a 9, písm. g) a i),



f) od 1 500 Kč do 2 500 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.

f) bodů 1 a 4 a písm. k).



(5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e) bodů 1 a 5, a písm.

h) se uloží zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let. Za přestupek

podle odstavce 1 písm. a), písm. b), písm. e) bodů 2 až 4, písm. f)

bodů 2, 7 a 10 a podle odstavce 3 se uloží zákaz činnosti od šesti

měsíců do jednoho roku. Tomu, kdo spáchal přestupek podle odstavce 1

písm. f) bodů 3, 5, 6, 8 a 9, písm. g) a i) v období dvanácti po sobě

jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát, se uloží zákaz

činnosti od jednoho měsíce do šesti měsíců.



(6) V blokovém řízení se uloží pokuta do



a) 2 000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. k),



b) 1 000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 1 a 4,



c) 2 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 3, 5, 6, 8, 9 a

písm. g).



(7) Přestupek, za který se podle tohoto zákona ukládá zákaz činnosti,

nelze projednat v blokovém řízení.



(8) Od uložení sankce podle odstavců 4 až 7, s výjimkou odstavce 6

písm. a), nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.



§ 125d



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že jako provozovatel vozidla



a) v rozporu s § 10 odst. 1 písm. a) přikáže nebo dovolí, aby bylo v

provozu na pozemních komunikacích použito vozidla, které nesplňuje

podmínky stanovené jiným právním předpisem^2),



b) v rozporu s § 10 odst. 1 písm. b) svěří řízení vozidla osobě, která

nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 2 a § 5 odst. 2 písm. b) a c),



c) v rozporu s § 10 odst. 1 písm. c) svěří řízení motorového vozidla

osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 3,



d) v rozporu s § 10 odst. 2 nezajistí, aby barevné provedení a označení

vozidla bylo provedeno tak, aby nebylo zaměnitelné se zvláštním

barevným provedením a označením vozidel Vojenské policie^12x),

policie^13), celní správy^14), obecní policie^14a) a Vězeňské služby,



e) v rozporu s § 10 odst. 1 písm. d) přikáže řízení vozidla nebo svěří

vozidlo osobě, o níž nezná údaje potřebné k určení její totožnosti,



f) v rozporu s § 3 odst. 4 použije antiradar.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až f) se uloží pokuta

do 100 000 Kč.



§ 125e



Společná ustanovení o správních deliktech



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o

něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává v

přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností podle

působnosti stanovené v § 124 odst. 5 písm. j).



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^38c) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení

zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby; obdobně to platí pro

odpovědnost fyzické osoby za správní delikt podle § 125f.



(6) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem

rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.



(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení

nabylo právní moci.



§ 125f



Správní delikt provozovatele vozidla



(1) Právnická nebo fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití

vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a

pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.



(2) Právnická nebo fyzická osoba za správní delikt odpovídá, pokud



a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného

technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na

bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o

neoprávněné zastavení nebo stání,



b) porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních

komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a



c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.



(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta. Pro určení výše

pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení

pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje; pokuta však

nepřevýší 10 000 Kč.



(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností správní delikt podle

odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění

pachatele přestupku a



a) nezahájil řízení o přestupku a věc odložil, protože nezjistil

skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo



b) řízení o přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo

spáchání skutku prokázáno.



(5) Provozovatel vozidla za správní delikt neodpovídá, jestliže

prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel

provozu na pozemních komunikacích



a) bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena

jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo



b) podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru

silničních vozidel.



§ 125g



(1) Je-li zahájeno řízení o uložení pokuty za správní delikt podle §

125f, nelze již zahájit řízení o přestupku pro stejné porušení

povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích.

Řízení o přestupku lze zahájit, pokud se provozovatel vozidla zprostí

odpovědnosti za správní delikt podle § 125f odst. 5.



(2) Dopustil-li se provozovatel vozidla více správních deliktů podle §

125f, o kterých je příslušný vést řízení týž obecní úřad obce s

rozšířenou působností, vede se o těchto deliktech společné řízení.



(3) Za více správních deliktů provozovatele vozidla podle § 125f,

projednaných ve společném řízení, se uloží pouze jedna pokuta podle §

125f odst. 3. Pro určení výše pokuty se použije sazba pokuty za

přestupek nejpřísněji postižitelný.



§ 125h



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění

nebo oznámení přestupku vyzve provozovatele vozidla, s nímž došlo ke

spáchání přestupku, k uhrazení určené částky, pokud



a) jsou splněny podmínky podle § 125f odst. 2,



b) totožnost řidiče vozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro

zahájení řízení o přestupku a



c) porušení je možné projednat uložením pokuty v blokovém řízení.



(2) Určená částka se stanoví ve stejné výši jako pokuta v blokovém

řízení. Při stanovení určené částky obecní úřad obce s rozšířenou

působností přihlédne k závažnosti porušení povinností řidiče nebo

pravidel provozu na pozemních komunikacích.



(3) Určená částka je splatná do 15 dnů ode dne doručení výzvy podle

odstavce 1.



(4) Výzva podle odstavce 1 musí obsahovat popis skutku s označením

místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek

vykazuje, výši určené částky, datum splatnosti určené částky a další

údaje nezbytné pro provedení platby a poučení podle odstavců 6 a 7.



(5) Je-li určená částka uhrazena nejpozději v den splatnosti, obecní

úřad obce s rozšířenou působností věc odloží. V opačném případě obecní

úřad s rozšířenou působností pokračuje v šetření přestupku. O tomto

postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele

vozidla ve výzvě podle odstavce 1.



(6) Neuhradí-li provozovatel vozidla určenou částku, může obecnímu

úřadu obce s rozšířenou působností, který jej vyzval k uhrazení určené

částky, písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době

spáchání přestupku ve lhůtě podle odstavce 3. Toto sdělení se považuje

za podání vysvětlení. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s

rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1.



(7) Je-li určená částka uhrazena po dni splatnosti, obecní úřad ji

bezodkladně vrátí provozovateli vozidla.



(8) Určená částka je příjmem obce, jejíž obecní úřad vyzval

provozovatele vozidla k uhrazení určené částky.



§ 125i



Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o uložení

sankce za jiný správní delikt podle § 125d odst. 1 písm. a) nebo c)

spáchaný některým z porušení pravidel uvedených v seznamu podle čl. 6

odst. 2 písm. b) nebo příloze IV přímo použitelného předpisu Evropské

unie, kterým se zavádějí společná pravidla pro výkon povolání

podnikatele v silniční dopravě^43) osobě, která je podnikatelem v

silniční dopravě provozované velkými vozidly podle zvláštního právního

předpisu^21), nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného

rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zvláštního právního předpisu^21), v

jehož územním obvodu je sídlo této osoby, jde-li o právnickou osobu,

nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu.



§ 125j



(1) Pokud je podezřelým z přestupku osoba s bydlištěm v jiném členském

státě Evropské unie, zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností

této osobě spolu s oznámením o zahájení řízení informační formulář v

úředním jazyce členského státu Evropské unie, ve kterém má podezřelý

bydliště. Tento postup se použije v případě, že se jedná o přestupek



a) podle § 125c odst. 1 písm. b), c), d) nebo písm. f) bodů 1 až 5,

nebo



b) podle § 125c odst. 1 písm. k) v případě, že byla porušena povinnost

stanovená v § 6 odst. 1, byl užit vyhrazený jízdní pruh v rozporu s §

14 nebo § 27 odst. 1 písm. i) nebo byl porušen zákaz užít jízdní pruh

stanovený v § 71 odst. 2.



(2) Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a

času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje,

vymezení sankcí, které lze za přestupek uložit, a odkaz na tento zákon.

V případě, že jde o skutek zjištěný prostřednictvím automatizovaného

technického prostředku, musí informační formulář obsahovat

identifikační údaje o tomto prostředku.



(3) Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis.



HLAVA VII



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 126



(1) Podle tohoto zákona se vydávají řidičské průkazy též osobám, které

plní úkoly podle zvláštních právních předpisů.^39)



(2) U osob, které jsou členy zastupitelských úřadů cizích států nebo

zahraničních služeb akreditovaných v České republice, plní funkci

příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností ministerstvo.



§ 127



(1) Zaměstnanci ministerstva, krajů a obcí a další osoby, které

zabezpečují výrobu a vyplňování řidičských průkazů, jsou povinni

zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při

provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Povinnost

mlčenlivosti jim trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.



(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v

odstavci 1 zproštěny



a) pouze občanem, jehož se skutečnosti, které jsou předmětem povinnosti

zachovávat mlčenlivost, týkají, nebo



b) vedoucím zaměstnancem, a to ve veřejném zájmu a písemnou formou s

uvedením rozsahu a účelu zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost.



(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost osob uvedených v

odstavci 1 oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle

zvláštních právních předpisů.



§ 128



(1) Kopii nebo opis pravomocného rozsudku, kterým byl uložen trest

zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, jsou

povinny soudy všech stupňů zaslat příslušnému obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností.



(2) Kopii nebo opis pravomocného rozhodnutí správního orgánu, kterým

byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových

vozidel, jsou povinny správní orgány, které je vydaly, zaslat

příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.



(3) Oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek proti

bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, za který

byla uložena pokuta vyšší než 1 000 Kč nebo za který lze uložit body v

bodovém hodnocení řidičů, jsou orgány policie, Vojenské policie nebo

obecní policie povinny zaslat do pěti pracovních dnů po projednání

přestupku příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.



§ 128a



Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s

rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené

působnosti.



§ 129



Vztah ke správnímu řádu



(1) Jestliže se žadateli o udělení řidičského oprávnění anebo o

rozšíření řidičského oprávnění podle § 92 vyhoví v plném rozsahu, místo

rozhodnutí se žadateli vydá řidičský průkaz s uděleným nebo s

rozšířeným řidičským oprávněním.



(2) Jestliže se žadateli o výjimku ze zákazu jízdy podle § 43 odst. 5

nebo o výjimku z podmínky věku pro osobu, která je držitelem licence

motoristického sportovce podle § 83 odst. 5, vyhoví v plném rozsahu,

místo rozhodnutí se žadateli udělí výjimka ze zákazu jízdy nebo výjimka

z podmínky věku pro osobu, která je držitelem licence motoristického

sportovce. Proti udělení výjimky se nelze odvolat.



(3) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění, omezení

řidičského oprávnění nebo o zadržení řidičského průkazu nemá odkladný

účinek.



§ 130



Pracovněprávní vztahy



Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců k

zaměstnavateli podle zvláštního právního předpisu,^40) kteří ke dni

účinnosti zákona vykonávají převážně činnost ve věcech stanovení místní

a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, řidičských

oprávnění a řidičských průkazů, evidencí uvedených v registru řidičů

podle § 119 a přestupků proti bezpečnosti provozu na pozemních

komunikacích,^30) přecházejí ke dni účinnosti zákona z Ministerstva

vnitra a z policie na ministerstvo a na okresní úřady.



§ 131



Předání agendy dopravním úřadům



Útvary Ministerstva vnitra a policie, které ke dni účinnosti zákona

vykonávají správní činnosti ve věcech stanovení místní a přechodné

úpravy provozu na pozemních komunikacích, řidičských průkazů a

řidičských oprávnění, evidencí uvedených v registru řidičů podle § 119

a projednávání přestupků proti bezpečnosti provozu na pozemních

komunikacích,^30) jsou povinny předat spisovou agendu příslušným

útvarům ministerstva a okresním úřadům nejpozději do 30 dnů ode dne

nabytí účinnosti zákona.



§ 132



(1) Řízení zahájená před nabytím účinnosti zákona se ukončí podle

dosavadních právních předpisů.



(2) Doklady týkající se řidičských oprávnění a řidičských průkazů

vydané před účinností zákona se považují za doklady vydané podle tohoto

zákona.



§ 133



Rozsah platnosti dosavadních řidičských oprávnění



(1) Řidičská oprávnění udělená na základě předpisů platných do 30.

června 1964 platí po nabytí účinnosti zákona v tomto rozsahu:



a) řidičské oprávnění řidiče I. nebo II. třídy opravňuje k řízení

motorových vozidel zařazených do všech skupin a podskupin řidičských

oprávnění,



b) řidičské oprávnění řidiče III. třídy opravňuje k řízení motorových

vozidel zařazených do všech skupin a podskupin řidičských oprávnění s

výjimkou skupin D, D + E a podskupin D1 a D1 + E,



c) řidičské oprávnění řidiče osobního automobilu opravňuje k řízení

motorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B a

podskupiny B1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,



d) řidičské oprávnění řidiče motocyklu opravňuje k řízení motorových

vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny

A1,



e) řidičské oprávnění řidiče traktoru opravňuje k řízení motorových

vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM a T a podskupiny

A1 s omezením do 50 cm3,



f) řidičské oprávnění k řízení malých motocyklů opravňuje k řízení

motorových vozidel zařazených do řidičského oprávnění skupiny AM a

podskupiny A1 s omezením do 50 cm3.



(2) Řidičská oprávnění udělená na základě předpisů platných po 1.

červenci 1964 platí po nabytí účinnosti zákona v tomto rozsahu:



a) řidičské oprávnění skupiny A opravňuje k řízení motorových vozidel

zařazených do řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny A1,



b) řidičské oprávnění skupiny B opravňuje k řízení motorových vozidel

zařazených do řidičských oprávnění skupin B, AM a podskupiny B1 a

podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,



c) řidičské oprávnění skupiny C opravňuje k řízení motorových vozidel

zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B, C, T a podskupin B1,

C1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,



d) řidičské oprávnění skupiny D opravňuje k řízení motorových vozidel

zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B, C, D, T a podskupin

B1, C1, D1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,



e) řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny B

opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských

oprávnění skupiny B + E ,



f) řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny C

opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských

oprávnění skupiny C + E a podskupiny C1 + E,



g) řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny D

opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských

oprávnění skupiny D + E a podskupiny D1 + E,



h) řidičské oprávnění skupiny M a A/50 opravňuje k řízení motorových

vozidel zařazených do řidičského oprávnění skupiny AM a podskupiny A1 s

omezením do 50 cm3,



i) řidičské oprávnění skupiny T opravňuje k řízení motorových vozidel

zařazených do řidičských oprávnění skupin T a AM a podskupiny A1 s

omezením do 50 cm3.



(3) Omezení řidičského oprávnění zapsané v řidičském průkazu na základě

předpisů platných před nabytím účinnosti zákona zůstávají v platnosti i

po nabytí účinnosti zákona.



(4) Průkaz způsobilosti k řízení hnacího vozidla na trolejbusové

dráze^41) vydaný před účinností tohoto zákona s řidičským oprávněním

skupiny C pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2003.



§ 134



Výměna dosavadních řidičských průkazů



(1) Řidičské průkazy vydané



a) od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou jejich držitelé povinni

vyměnit do 31. prosince 2010,



b) od 1. ledna 2001 do 30. dubna 2004 jsou jejich držitelé povinni

vyměnit do 31. prosince 2013.



(2) Řidičské průkazy podle odstavce 1 pozbývají platnosti uplynutím

příslušné doby stanovené pro jejich výměnu. Platnost řidičského průkazu

omezená podle předchozí věty se prodlužuje o lhůtu vydání řidičského

průkazu podle § 110 odst. 2, prokáže-li držitel řidičského průkazu, že

podal příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností žádost o

vydání řidičského průkazu před uplynutím lhůty stanovené podle odstavce

1.



§ 135



Platnost dosavadních mezinárodních řidičských průkazů



Mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle dosavadních právních předpisů

platí po dobu jeho platnosti i po nabytí účinnosti zákona.



§ 136



Platnost dosavadních speciálních označení



Označení vozidla přepravujícího osobu těžce postiženou na zdraví,

označení vozidla přepravujícího osobu těžce pohybově postiženou nebo

označení vozidla řízeného osobou sluchově postiženou, která byla vydána

podle stávajících právních předpisů, platí do 30. června 2001.



§ 137



Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů



(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 5 odst. 2 písm. b) a § 41 odst.

3.



(2) Ministerstvo vydá prováděcí právní předpis k provedení § 5 odst. 1

písm. d), § 6 odst. 6, § 6a odst. 4, § 10 odst. 5, § 43 odst. 6, § 45

odst. 6, § 56 odst. 8, § 62 odst. 5, § 63 odst. 2, § 65 odst. 3, § 66

odst. 3, § 67 odst. 1, § 67 odst. 11, § 68 odst. 3, § 75 odst. 7, § 78

odst. 5, § 79 odst. 8, § 87a odst. 9, § 92 odst. 8, § 104 odst. 5, §

105 odst. 5, § 106 odst. 4, § 107 odst. 3, § 109 odst. 10, § 110 odst.

8, § 110a odst. 7, § 111 odst. 9, § 113 odst. 9, § 115 odst. 8, § 116

odst. 4 a 7, § 118b odst. 6, § 122b, § 123 odst. 5, § 124 odst. 3, §

125a odst. 8, § 125b odst. 3 a § 125j odst. 3.



(3) Ministerstvo zdravotnictví vydá prováděcí právní předpis k

provedení § 6 odst. 6, § 84 odst. 6, § 85 odst. 7, § 87 odst. 7 a § 88

odst. 6.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních

komunikacích



§ 138



Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních

komunikacích, ve znění zákona č. 168/1999 Sb. a zákona č. 247/2000 Sb.,

se mění takto:



1. § 2 se zrušuje.



2. § 3 zní:



"§ 3



Ředitelství služby dopravní policie vykonává působnost okresního

dopravního inspektorátu ve vztahu k zastupitelským úřadům cizích států

ve věcech evidencí silničních vozidel a schvalování technické

způsobilosti silničních vozidel.".



3. § 4 se zrušuje.



4. V § 5 odst. 1 se písmena a), b), c), d), e), g) a k) zrušují.



Dosavadní písmena f), h), i) a j) se označují jako písmena a), b), c) a

d).



5. V § 5 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení

odstavce 1.



6. § 6 až 8 včetně poznámek pod čarou č. 5), 6), 7), 8), 9) a 10) se

zrušují.



7. § 9 až 11 se zrušují.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o silniční dopravě



§ 139



Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995

Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č.

150/2000 Sb., se mění takto:



1. V § 21 se odstavec 5 zrušuje.



Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.



2. V § 40b se odstavec 1 zrušuje.



Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5.



ČÁST ČTVRTÁ



zrušena



§ 140



zrušen



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o přestupcích



§ 141



Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,

zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,

zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,

zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,

zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,

zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a

zákona č. 151/2000 Sb., se mění takto:



1. § 22 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a) zní:



"§ 22



Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) jako řidič motorového vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost

stanovenou zvláštním zákonem^2a) nebo dopravní značkou o více než 30

km/h v obci nebo o 50 km/h mimo obec,



b) jako řidič motorového vozidla poruší nesprávným způsobem jízdy

zvláštní zákon^2a) tím, že



1. nezastaví vozidlo na příkaz světelného signálu s červeným světlem

"Stůj" světelného signalizačního zařízení nebo pokynu policisty "Stůj"

při řízení provozu na pozemních komunikacích,



2. předjíždí vozidlo na přechodu pro chodce nebo bezprostředně před ním

nebo předjíždí vozidlo způsobem, který ohrozí protijedoucí řidiče nebo

jiné účastníky silničního provozu, nebo předjíždí, jestliže se nemůže

bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet, nebo

předjíždí, aniž má před sebou rozhled na vzdálenost, která je nutná k

bezpečnému předjetí,



3. nedá při jízdě z vedlejší pozemní komunikace označené dopravní

značkou "Dej přednost v jízdě" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě" na

křižovatku přednost v jízdě vozidlům přejíždějícím po hlavní pozemní

komunikaci nebo vozidlům přijíždějícím zprava, nevyplývá-li přednost v

jízdě z dopravní značky,



4. vjíždí na železniční přejezd v případech, kdy je to zvláštním

zákonem^2a) zakázáno,



c) porušením zvláštního zákona^2a) způsobí dopravní nehodu, kterou je

povinen podle zvláštního zákona^2a) neprodleně ohlásit policistovi,



d) se dopustí jednání uvedeného pod písmenem c) jako řidič vozidla

hromadné dopravy osob,



e) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a), b), c) a d),

poruší zvláštní zákon.^2a)



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 2 000

Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) pokutu do 3 000 Kč, za

přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 7 000 Kč, za přestupek

podle odstavce 1 písm. d) pokutu do 10 000 Kč.



(3) Zákaz činnosti do šesti měsíců lze uložit tomu, kdo se v období

dvanácti po sobě následujících kalendářních měsíců dopustí přestupku

podle odstavce 1 písm. a) a b) více než dvakrát.



(4) Zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit tomu, kdo se dopustí

přestupku podle odstavce 1 písm. c).



(5) Zákaz činnosti do dvou let lze uložit tomu, kdo se dopustí

přestupků podle odstavce 1 písm. d).



(6) V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. e) uložit

pokutu do 1 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) pokutu

do 2 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) a d) pokutu do 5

000 Kč.



2a) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o

změnách některých zákonů.".



2. V § 52 písm. c) se slova "přestupky spáchané porušením právních

předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu," zrušují.



3. V § 54 se slova "porušením právních předpisů o bezpečnosti a

plynulosti silničního provozu, pokud nebyly projednány uložením pokuty

v blokovém řízení, a přestupky" zrušují.



4. V § 86 písm. a) se za slova "policie též přestupky proti" vkládají

slova "bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22, proti".



ČÁST ŠESTÁ



§ 142



Zrušuje se § 7 vyhlášky č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve

znění pozdějších předpisů.



ČÁST SEDMÁ



ÚČINNOST



§ 143



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 s výjimkou části šesté,

která nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



Příl.



Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností

stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů

za tato jednání

------------------------------------------------------------------------

Porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích Počet bodů

------------------------------------------------------------------------

řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholického 7

nápoje nebo v takové době po jeho požití, po kterou

je řidič ještě pod vlivem alkoholu, je-li zjištěný obsah

alkoholu u řidiče vyšší než 0,3 promile, nebo řízení

vozidla bezprostředně po užití jiné návykové látky nebo

v takové době po užití jiné návykové látky, po kterou

je řidič ještě pod jejím vlivem

------------------------------------------------------------------------

odmítnutí řidiče podrobit se vyšetření podle jiného 7

právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn

alkoholem nebo jinou návykovou látkou

------------------------------------------------------------------------

způsobení dopravní nehody porušením povinnosti řidiče, 7

při které došlo k usmrcení nebo k těžké újmě na zdraví

jiné osoby

------------------------------------------------------------------------

neprodlené nezastavení vozidla účastníka dopravní 7

nehody nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody

nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody

po poskytnutí nebo přivolání pomoci

------------------------------------------------------------------------

při jízdě na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla 7

otáčení se nebo jízda v protisměru nebo couvání v místě,

kde to není dovoleno

------------------------------------------------------------------------

vjíždění na železniční přejezd v případech, ve kterých 7

je to zakázáno

------------------------------------------------------------------------

neposkytnutí účinné pomoci (první pomoc a přivolání 7

záchranných složek) účastníkem silničního provozu, který

není účastníkem dopravní nehody při nehodě s evidentním

poškozením zdraví nebo ohrožením života

------------------------------------------------------------------------

předjíždění vozidla v případech, ve kterých je to 7

zákonem zakázáno

------------------------------------------------------------------------

řízení motorového vozidla řidičem, kterému byl zadržen 7

řidičský průkaz

------------------------------------------------------------------------

řízení vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu 5

na pozemních komunikacích tak závažným způsobem, že

bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na

pozemních komunikacích

------------------------------------------------------------------------

překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem 5

nebo dopravní značkou o 40 km.h-1 a více v obci nebo

o 50 km.h-1 a více mimo obec

------------------------------------------------------------------------

nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči 5

zastavit vozidlo, nebo nezastavení vozidla na pokyn „Stůj“

daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou

oprávněnou k řízení tohoto provozu

------------------------------------------------------------------------

ohrožení jiného řidiče při přejíždění s vozidlem z jednoho 5

jízdního pruhu do druhého

------------------------------------------------------------------------

ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci při 5

odbočování s vozidlem na místo ležící mimo pozemní

komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo

při otáčení a couvání

------------------------------------------------------------------------

při řízení vozidla ohrožení chodce na přechodu a 4

neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky

------------------------------------------------------------------------

nedání přednosti v jízdě v případech, ve kterých je 4

řidič povinen dát přednost v jízdě

------------------------------------------------------------------------

překročení maximální doby řízení vozidla nebo nedodržení 4

minimální doby odpočinku o 20 % a více nebo nedodržení

bezpečnostní přestávky o 33 % a více podle jiných

právních předpisů^42)

------------------------------------------------------------------------

řízení motorového vozidla bez držení příslušné skupiny 4

nebo podskupiny řidičského oprávnění

------------------------------------------------------------------------

porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo 4

bezpečnostní pás při přepravě dětí podle § 6

------------------------------------------------------------------------

překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem 3

nebo dopravní značkou o 20 km.h-1 a více v obci nebo

o 30 km.h-1 a více mimo obec

------------------------------------------------------------------------

nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v případech, 3

kdy je řidič povinen tak učinit

------------------------------------------------------------------------

překročení povolených hodnot stanovených jiným právním 3

předpisem při kontrolním vážení vozidla podle jiného

právního předpisu

------------------------------------------------------------------------

řízení motorového vozidla bez držení platného osvědčení 3

profesní způsobilosti řidiče^4)

------------------------------------------------------------------------

porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním 3

pásem nebo užít ochrannou přílbu

------------------------------------------------------------------------

neoznačení překážky provozu na pozemních komunikacích, 2

kterou řidič způsobil

------------------------------------------------------------------------

překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem 2

nebo dopravní značkou o více než 5 km.h-1 a méně

než 20 km.h-1 v obci nebo o více než 10 km.h-1 a méně než

30 km.h-1 mimo obec

------------------------------------------------------------------------

držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo 2

záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem

při řízení vozidla

------------------------------------------------------------------------



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 411/2005 Sb.



Přechodné ustanovení



Dopravně psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření je

držitel řidičského oprávnění uvedený v § 87a odst. 1 zákona č. 361/2000

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povinen

podrobit se v termínu pravidelné lékařské prohlídky podle § 87 odst. 2

nejpozději však do 31. prosince 2007.



Čl. XIII zákona č. 170/2007 Sb.



Přechodné ustanovení



V evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských

průkazů a mezinárodních řidičských průkazů a v evidenci vyrobených a

nevydaných tiskopisů mezinárodních řidičských průkazů a vyrobených a

nevydaných tiskopisů potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození

nebo zničení řidičského průkazu podle § 119 odst. 2 písm. k) a l)

zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, se evidují pouze doklady nahlášené jako ztracené,

odcizené, poškozené nebo zničené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

a tiskopisy vyrobené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. II zákona č. 133/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Při zaznamenávání bodů do bodového hodnocení za jednání spáchaná

porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na

pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla před účinností tohoto

zákona se postupuje podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Označení O 1 mohou osoby, které je obdržely od příslušného obecního

úřadu obce s rozšířenou působností podle dosavadních právních předpisů,

využívat na území České republiky do ukončení jeho platnosti,

nejpozději však do 31. prosince 2012. Osobám podle věty prvé vydá

obecní úřad obce s rozšířenou působností na jejich žádost parkovací

průkaz, podá-li tato osoba žádost před ukončením platnosti označení O

1, které obdržela podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však

do 31. prosince 2012. Žadatel o vydání parkovacího průkazu pro osoby se

zdravotním postižením, který byl držitelem označení O 1 vydaného podle

dosavadních předpisů, je povinen toto označení při vydání parkovacího

průkazu pro osoby se zdravotním postižením odevzdat obecnímu úřadu obce

s rozšířenou působností.



3. Osoby oprávněné provádět dopravně psychologické vyšetření podle

zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, mohou toto vyšetření provádět po dobu 12 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



4. Povinnost užít při jízdě v provozu na pozemních komunikacích vozidlo

vybavené zimními pneumatikami podle § 40a zákona č. 361/2000 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 12 tohoto zákona, se

na vozidla ozbrojených sil vztáhne od 1. listopadu 2016 a na vozidla

jednotek požární ochrany o maximální přípustné hmotnosti nad 3 500 kg

od 1. listopadu 2021.



Čl. II zákona č. 297/2011 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řidičská oprávnění jednotlivých skupin a podskupin udělená přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají zachována v rozsahu, jaký

měla podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona; tato řidičská oprávnění opravňují ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona rovněž k řízení motorových vozidel,

která jsou do skupin vozidel se shodným označením nově zařazena tímto

zákonem, pokud tomu nebrání omezení nebo podmínění řidičského

oprávnění.



2. Žadateli, který dokončil výuku a výcvik k získání řidičského

oprávnění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řidičské

oprávnění udělí podle dosavadní právní úpravy; doklad o získání odborné

způsobilosti nesmí být ke dni podání žádosti o řidičské oprávnění

starší než 6 měsíců.



3. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do

tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi

související se posoudí podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Řidičské průkazy vydané před 30. dubnem 2004 pozbývají platnosti

uplynutím příslušné doby stanovené pro jejich výměnu. Ostatní řidičské

průkazy vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývají

platnosti uplynutím doby, na kterou byly vydány.



Čl. II zákona č. 230/2014 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řidičská oprávnění pro skupinu B udělená v době od 19. ledna 2013 do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za řidičská oprávnění

pro skupinu B udělená podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Řidičská oprávnění pro skupinu D1 udělená



a) před 19. lednem 2013 zůstávají zachována v dosavadním rozsahu,



b) od 19. ledna 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají na

území České republiky zachována v rozsahu, jaký měla podle zákona č.

361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, a to na dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. IV zákona č. 268/2015 Sb.



neplatil



1) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

předpisů.



2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních

komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti

za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění

zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č.

341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických

podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky

č. 100/2003 Sb.



3) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.



Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č.

283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

(zákon o cestovních dokladech).



Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o

změně některých zákonů.



4) Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné

způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů,

ve znění pozdějších předpisů.



4a) § 45 zákona č. 247/2000 Sb.



5) Například § 17b zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění

pozdějších předpisů.



6) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické

požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností

pohybu a orientace.



7) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami

působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a

o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb.



8) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění

pozdějších předpisů.



8a) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném

systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



9) Zákon č. 168/1999 Sb.



9a) § 46 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb.



9b) § 47 odst. 3 a 4 zákona č. 247/2000 Sb.



9c) § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.



9d) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.



Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

předpisů.



10) § 2 odst. 10 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění

zákona č. 150/2000 Sb.



11) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.



12) Vyhláška č. 58/1996 Sb., kterou se stanoví zevní označení a

služební průkaz vojenského policisty a barevné provedení a označení

dopravních prostředků Vojenské policie.



12a) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve

znění pozdějších předpisů.



13) Vyhláška č. 25/1998 Sb., o vnějším označení policie a prokazování

příslušnosti k policii, ve znění vyhlášky č. 246/2002 Sb.



13a) § 1 odst. 3 a § 2 písm. d) zákona č. 553/1991 Sb., o obecní

policii, ve znění pozdějších předpisů.



§ 86 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění

pozdějších předpisů.



14) Vyhláška č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích

celní správy, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním barevném

provedení a označení služebních vozidel celní správy, ve znění vyhlášky

č. 246/2002 Sb.



14a) Vyhláška č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii.



14b) § 24b zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži

České republiky, ve znění zákona č. 436/2003 Sb.



14c) Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární

ochrany.



14d) § 60 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších

předpisů.



15) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky,

ve znění pozdějších předpisů.



16) Například zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském

obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991

Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



17) § 9 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický

řád drah.



18) Zákon č. 54/1946 Sb., o letním čase.



Nařízení vlády č. 41/1998 Sb., o zavedení letního času v letech 1998 až

2001.



18a) § 21 odst. 3 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické

způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních

komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.



19) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o

významných dnech a o dnech pracovního klidu.



20) Vyhláška č. 61/1983 Sb., o Dohodě o mezinárodních přepravách

zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro

tyto přepravy (ATP), ve znění pozdějších předpisů.



20a) § 12 a 13 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve

znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č. 80/2006 Sb.



21) Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



22) Například ČSN 01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích,

ČSN 36 560-1-1 Světelná signalizační zařízení, technické a funkční

požadavky, ČSN 73 6021 Světelná signalizační zařízení, umístění a

použití návěstidel.



23) Například § 23 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000

Sb.



24) § 31 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním

zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České

republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.



25) § 25 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000 Sb.



26) Například § 18 zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění

zákona č. 39/1995 Sb., § 37 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č.

113/1997 Sb.



27) Zákon č. 553/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



27a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



28) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



29) ČSN 66 6416.



30) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



31) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

pozdějších předpisů.



31b) § 14 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb.



§ 61 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších

předpisů.



32) § 27a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních

škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č.

138/1995 Sb.



32a) Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 o harmonizaci určitých sociálních

právních předpisů v silniční dopravě.



32b) Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční

dopravě, ve znění pozdějších předpisů.



32c) Zákon č. 500/2004 Sb.



33) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů.



34) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.



34a) § 37 zákona č. 56/2001 Sb.



35) § 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o

změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.



35a) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



35b) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



35c) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.



35d) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství

České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



35e) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.



35f) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č.

439/2004 Sb.



35g) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



37) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění

pozdějších předpisů.



38a) § 69 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění

pozdějších předpisů.



38b) Zákon č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



38c) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.



39) Například § 33 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších

předpisů, § 13 zákona č. 154/1994 Sb.



40) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.



41) Vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a

odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy.



42) Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o

harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.

Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě

(AETR), vyhlášená pod č. 108/1976 Sb.



Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace

práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při

provozování dopravy dopravními prostředky.



Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě,

ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb.



43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21.

října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných

podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje

směrnice Rady 96/26/ES.



44) Například Úmluva o silničním provozu (Vídeň 1968), Úmluva o

silničním provozu (Ženeva 1949).



45) Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a

o změně souvisejících zákonů.



46) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých

dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



47) Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o sbližování

právních předpisů členských států týkajících se povinného používání

bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/20/ES ze dne 8. dubna 2003,

kterou se mění směrnice Rady 91/671/EHS o sbližování právních předpisů

členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů

ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince

2006 o řidičských průkazech.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011

o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v

oblasti bezpečnosti silničního provozu.