Advanced Search

o přestupcích


Published: 1990
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/506920/o-pestupcch.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
200/1990 Sb.



ZÁKON



České národní rady



ze dne 17.května 1990



o přestupcích



Změna: 337/1992 Sb., 344/1992 Sb., 359/1992 Sb.



Změna: 67/1993 Sb.



Změna: 290/1993 Sb.



Změna: 134/1994 Sb.



Změna: 82/1995 Sb.



Změna: 279/1995 Sb.



Změna: 237/1995 Sb., 289/1995 Sb.



Změna: 112/1998 Sb.



Změna: 168/1999 Sb.



Změna: 360/1999 Sb.



Změna: 29/2000 Sb., 151/2000 Sb.



Změna: 121/2000 Sb.



Změna: 132/2000 Sb., 258/2000 Sb., 361/2000 Sb., 370/2000 Sb.



Změna: 164/2001 Sb.



Změna: 273/2001 Sb.



Změna: 254/2001 Sb., 265/2001 Sb., 274/2001 Sb., 312/2001 Sb.



Změna: 52/2001 Sb.



Změna: 6/2002 Sb., 62/2002 Sb., 78/2002 Sb.



Změna: 259/2002 Sb.



Změna: 285/2002 Sb.



Změna: 216/2002 Sb., 311/2002 Sb., 320/2002 Sb.



Změna: 274/2003 Sb.



Změna: 218/2003 Sb.



Změna: 47/2004 Sb.



Změna: 436/2004 Sb.



Změna: 559/2004 Sb., 586/2004 Sb.



Změna: 95/2005 Sb.



Změna: 392/2005 Sb.



Změna: 501/2004 Sb., 379/2005 Sb.



Změna: 76/2006 Sb.



Změna: 57/2006 Sb.



Změna: 216/2006 Sb.



Změna: 134/2006 Sb.



Změna: 213/2006 Sb.



Změna: 411/2005 Sb., 115/2006 Sb., 181/2006 Sb., 225/2006 Sb., 226/2006

Sb.



Změna: 362/2003 Sb., 80/2006 Sb.



Změna: 215/2007 Sb.



Změna: 376/2007 Sb.



Změna: 344/2007 Sb.



Změna: 314/2008 Sb.



Změna: 129/2008 Sb., 274/2008 Sb., 309/2008 Sb.



Změna: 484/2008 Sb.



Změna: 52/2009 Sb.



Změna: 41/2009 Sb., 306/2009 Sb., 346/2009 Sb.



Změna: 150/2010 Sb.



Změna: 199/2010 Sb.



Změna: 133/2011 Sb.



Změna: 366/2011 Sb.



Změna: 285/2002 Sb. (část)



Změna: 142/2012 Sb.



Změna: 237/2012 Sb.



Změna: 390/2012 Sb.



Změna: 494/2012 Sb.



Změna: 102/2013 Sb.



Změna: 300/2013 Sb.



Změna: 306/2013 Sb.



Změna: 308/2013 Sb.



Změna: 204/2015 Sb. (část)



Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:



§ 1



Základní ustanovení



Orgány státní správy a orgány obce (dále jen "správní orgány") vedou

občany k tomu, aby dodržovali zákony a jiné právní předpisy a

respektovali práva spoluobčanů; dbají zejména o to, aby občané

neztěžovali plnění úkolů státní správy a nerušili veřejný pořádek a

občanské soužití.



ČÁST PRVNÍ



Obecná část



§ 2



Pojem přestupku



(1) Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem

společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném

zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních

právních předpisů anebo o trestný čin.



(2) Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací



a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem

chráněný zákonem nebo



b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto

jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který

hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.



Zavinění



§ 3



K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li

zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.



§ 4



(1) Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel



a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný

zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem

neporuší nebo neohrozí nebo



b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný

zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a

mohl.



(2) Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel



a) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem nebo



b) věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro

případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn.



(3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl

pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.



§ 5



Věk a nepříčetnost



(1) Za přestupek není odpovědný, kdo v době jeho spáchání nedovršil

patnáctý rok svého věku.



(2) Za přestupek není odpovědný, kdo pro duševní poruchu v době jeho

spáchání nemohl rozpoznat, že jde o porušení nebo ohrožení zájmu

chráněného zákonem, nebo nemohl ovládat své jednání. Odpovědnosti se

však nezbavuje ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z

nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky. ^1)



§ 6



Porušení povinnosti uložené právnické osobě



Za porušení povinnosti uložené právnické osobě odpovídá podle tohoto

zákona ten, kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jde-li o

jednání na příkaz, ten kdo dal k jednání příkaz.



Působnost zákona



§ 7



(1) Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době

spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy,

je-li to pro pachatele příznivější.



(2) Pachateli lze uložit pouze takový druh sankce, který dovoluje

uložit zákon účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje.



(3) O ochranném opatření se rozhodne podle zákona účinného v době, kdy

se o ochranném opatření rozhoduje.



§ 8



(1) Podle tohoto zákona nebo jiného zákona se posuzuje přestupek, který

byl spáchán na území České republiky.



(2) Podle tohoto zákona se posuzuje též přestupek proti občanskému

soužití podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) a přestupek proti majetku

podle § 50, který spáchal v cizině státní občan České republiky anebo

cizinec,^2) který má trvalý pobyt na území České republiky, pokud

takové jednání nebylo v cizině projednáno. Jiný přestupek spáchaný v

cizině státním občanem České republiky anebo cizincem, který má trvalý

pobyt na území České republiky, se posuzuje podle tohoto zákona nebo

jiného zákona jen tehdy, jestliže jím uvedená osoba porušila povinnost,

kterou má podle předpisů platných v České republice mimo území

republiky, nebo jestliže to vyplývá z vyhlášených mezinárodních dohod,

kterými je Česká republika vázána.



§ 9



(1) Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba

požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nelze

jako přestupek projednat, nestanoví-li zákon jinak.



(2) Nelze ani vykonat sankci nebo v jejím výkonu pokračovat, jestliže

se osoba, jíž byla sankce uložena, stala později osobou požívající

výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, s výjimkou osoby,

která se stala poslancem nebo senátorem.



(3) Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých se dopustili

poslanci a senátoři, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání

přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení podle

zvláštních právních předpisů.^2a)



§ 9a



zrušen



§ 10



(1) Podle zvláštních předpisů ^3) se projedná jednání, které má znaky

přestupku, jehož se dopustily



a) osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci

bezpečnostních sborů,



b) osoby během výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.



(2) Toto jednání se však projedná jako přestupek, pokud jeho pachatel

přestal být osobou uvedenou v odstavci 1.



Sankce



§ 11



(1) Za přestupek lze uložit tyto sankce:



a) napomenutí,



b) pokutu,



c) zákaz činnosti,



d) propadnutí věci,



e) zákaz pobytu.



(2) Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze

uložit spolu s pokutou.



(3) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k

nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku.



§ 12



(1) Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti

přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k

okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k

osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v

disciplinárním řízení.



(2) Za více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení

se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek

nejpřísněji postižitelný. Zákaz činnosti nebo zákaz pobytu lze uložit,

jestliže je lze uložit za některý z těchto přestupků.



§ 13



(1) Pokutu lze uložit do 1000 Kč, nestanoví-li zvláštní část tohoto

zákona nebo jiný zákon pokutu vyšší.



(2) V blokovém řízení (§ 84) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, pokud tento

zákon nebo jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší,

a v příkazním řízení (§ 87) do 10 000 Kč.



(3) Pokuta uložená orgánem obce je příjmem obce, jejíž orgán ve věci

rozhodoval v prvním stupni. Pokuta uložená jiným správním orgánem České

republiky je příjmem státního rozpočtu této republiky.



§ 14



(1) Zákaz činnosti lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní

části tohoto zákona nebo v jiném zákoně a na dobu tam stanovenou,

nejdéle na dva roky, a jde-li o činnost, kterou pachatel vykonává v

pracovním nebo jiném obdobném poměru, nebo k níž je třeba povolení nebo

souhlasu státního orgánu, a spáchal-li pachatel přestupek touto

činností nebo v souvislosti s ní.



(2) Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na

základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s

projednávaným přestupkem nesměl již tuto činnost vykonávat.



(3) Od výkonu zbytku zákazu činnosti lze po uplynutí poloviny doby

výkonu této sankce upustit, jestliže pachatel přestupku způsobem svého

života prokázal, že její další výkon není potřebný.



§ 15



(1) Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží pachateli a věc



a) byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, anebo



b) byla přestupkem získána nebo byla nabyta za věc přestupkem získanou.



(2) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném

nepoměru k povaze přestupku.



(3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.



§ 15a



(1) Zákaz pobytu lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní části

tohoto zákona nebo v jiném zákoně a na dobu nejdéle tří měsíců za

předpokladu, že



a) byl přestupek spáchán úmyslným jednáním významně narušujícím místní

záležitosti veřejného pořádku,



b) byl pachatel v posledních dvanácti měsících přede dnem spáchání

přestupku pravomocně uznán vinným z přestupku za obdobné jednání,

kterého se dopustil na území stejné obce, a



c) uložení takové sankce je nezbytné k zajištění ochrany místních

záležitostí veřejného pořádku na území obce; sankce zákazu pobytu se

nesmí vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalý pobyt

nebo hlášený pobyt podle zvláštního právního předpisu^19).



(2) Zákaz pobytu spočívá v tom, že se pachatel nesmí po dobu trvání

zákazu pobytu zdržovat na území obce nebo její části, v níž se

opakovaně dopustil přestupku ve smyslu odstavce 1, vymezené v

rozhodnutí správního orgánu, který zákaz pobytu uložil.



(3) Obecní úřad obce, na jejímž území má pachatel trvalý pobyt nebo

hlášený pobyt podle zvláštního právního předpisu^19), může pachateli na

základě jeho žádosti udělit povolení ke krátkodobému pobytu na území

obce uvedené v odstavci 2 nebo její části. Povolení lze udělit, má-li

pachatel k pobytu na území obce závažné osobní důvody, kterými jsou

zejména návštěva lékaře nebo orgánu veřejné moci. Obecní úřad může

povolení udělit pouze se souhlasem správního orgánu, který zákaz pobytu

uložil. O žádosti rozhodne obecní úřad bezodkladně, nejpozději do pěti

pracovních dnů od zahájení řízení. Nejsou-li splněny podmínky pro

vydání povolení, vydá obecní úřad rozhodnutí, kterým žádost zamítne;

jinak povolení udělí; žadateli vydá namísto písemného vyhotovení

rozhodnutí potvrzení o povolení k pobytu. Povolení, kterým je žadateli

umožněn krátkodobý pobyt na území obce nebo její části, v níž má

zakázán pobyt, obsahuje vždy vymezení, v jaké době a za jakým účelem je

krátkodobý pobyt povolen. Při pobytu na území obce nebo její části, v

níž má pachatel zakázán pobyt, je povinen mít při sobě potvrzení podle

tohoto ustanovení.



(4) Od výkonu zbytku zákazu pobytu lze po uplynutí poloviny doby výkonu

této sankce upustit, jestliže pachatel přestupku způsobem svého života

prokázal, že její další výkon není potřebný.



(5) O uložení zákazu pobytu, místu a době jeho trvání, popřípadě o

upuštění od jeho výkonu, uvědomí správní orgán, který zákaz pobytu

uložil, neprodleně Policii České republiky a v případě občanů České

republiky rovněž obecní úřad obce, na jejímž území má pachatel trvalý

pobyt.



Ochranná opatření



§ 16



Ochrannými opatřeními jsou:



a) omezující opatření,



b) zabrání věci.



§ 17



(1) Omezující opatření spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně

přístupná místa nebo místa, kde se konají veřejné sportovní, kulturní

nebo jiné společenské akce.



(2) Omezující opatření lze uložit pachateli přestupku



a) na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (§ 30),



b) proti pořádku ve státní správě a proti pořádku v územní samosprávě

(§ 46),



c) proti veřejnému pořádku (§ 47 a 48),



d) proti občanskému soužití (§ 49), nebo



e) proti majetku (§ 50).



(3) Omezující opatření musí být přiměřené povaze a závažnosti

spáchaného přestupku a osobním poměrům pachatele; lze je uložit jen

spolu se sankcí a nejdéle na dobu jednoho roku, a to za předpokladu, že

existuje přímá souvislost mezi spáchaným přestupkem a omezujícím

opatřením, které má být uloženo.



§ 18



(1) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v § 15 odst. 1 písm. a)

nebo b), lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže



a) náleží pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat,



b) nenáleží pachateli přestupku nebo mu nenáleží zcela, nebo



c) vlastník není znám.



a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný

zájem.



(2) O zabrání věci nelze rozhodnout, jestliže od jednání majícího znaky

přestupku uplynuly dva roky. Ustanovení § 15 odst. 2 platí obdobně.



(3) Vlastníkem zabrané věci se stává stát.



§ 19



Zvláštní ustanovení o mladistvých



(1) Při posuzování přestupku osoby, která v době jeho spáchání dovršila

patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku (dále jen

"mladistvý"), se přihlíží ke zvláštní péči, kterou společnost věnuje

mládeži.



(2) Přestupek mladistvého nelze projednat v příkazním řízení a nelze za

něj uložit zákaz pobytu.



(3) Horní hranice pokuty se u mladistvého snižuje na polovinu, přičemž

však nesmí být vyšší než 5 000 Kč. V blokovém řízení se horní hranice

pokuty u mladistvého snižuje na polovinu, přičemž však nesmí být vyšší

než 2 500 Kč.



(4) Zákaz činnosti lze mladistvému uložit nejdéle na dobu jednoho roku,

nebránil-li by výkon této sankce jeho přípravě na povolání.



§ 20



Zánik odpovědnosti za přestupek



(1) Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok;

nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek

vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.



(2) Běh lhůty pro projednání přestupku podle odstavce 1 se přerušuje

zahájením řízení o přestupku, jakož i vydáním rozhodnutí o přestupku,

jímž je obviněný z přestupku uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení

vydání příkazu o uložení pokuty, přerušuje se běh lhůty jeho doručením.



(3) Přerušením běhu lhůty pro projednání přestupku podle odstavce 1

začíná běh nové lhůty pro projednání přestupku; přestupek však nelze

projednat, uplynuly-li od jeho spáchání dva roky.



(4) Do běhu lhůty podle odstavců 1 až 3 se nezapočítává doba, po kterou

se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního

předpisu.^3c)



ČÁST DRUHÁ



Zvláštní část



Přestupky proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě



§ 21



Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích

státní správy



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) neoprávněně zhotoví reprodukci ceniny nebo neoprávněně zhotoví nebo

uvede do oběhu předmět, který by mohl být zaměněn s ceninou nebo si

takový předmět neoprávněně nechá zhotovit nebo jej neoprávněně užije,

bez úmyslu se obohatit nebo padělat veřejnou listinu nebo uvedené

předměty,



b) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu

požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést,



c) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu

požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody,



d) úmyslně neoprávněně užívá vědeckou nebo uměleckou hodnost nebo titul

absolventa vysoké školy,



e) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní nebo poruší úřední

uzávěru nebo úřední značku,



f) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní veřejnou vyhlášku

nebo pozmění její obsah,



g) úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním

řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v čestném prohlášení u

správního orgánu,



h) úmyslně neoprávněně vystupuje jako úřední osoba,



ch) úmyslně nedodrží omezující opatření uložené v přestupkovém řízení,



i) úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský

nebo služební stejnokroj příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených

sborů, nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným

stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není příslušníkem ozbrojených sil

nebo ozbrojených sborů.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) až f) a písm. h) až i)

lze uložit pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b),

c) a g) pokutu do 10 000 Kč.



§ 21a



Přestupky proti předpisům, kterými se stanoví některé další předpoklady

pro výkon některých funkcí



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost stanovenou pro výkon

některých funkcí zákonem č. 451/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního

soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu

1992, uveřejněného v částce 116/1992 Sb., a zákonem České národní rady

č. 279/1992 Sb. tím, že



a) v úmyslu dosáhnout přijetí do takové funkce nebo v ní setrvat uvede

nesprávný nebo neúplný údaj, nebo požadovaný údaj zatají,



b) nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové

funkce,



c) neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává

takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.



§ 22



zrušen



§ 23



Ostatní přestupky na úseku dopravy a přestupky na úseku silničního

hospodářství



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění,

pozmění, zakryje, přemístí nebo umístí návěstidlo, signální nebo

návěstní znak, signální nebo návěstní zařízení, informační zařízení pro

cestující, vyvěšený jízdní řád, označení zastávky veřejné dopravy nebo

jiného dopravního zařízení anebo neoprávněně používá takové zařízení,



b) nesplní povinnost uloženou správním orgánem ke zdolání mimořádně

naléhavých přepravních potřeb,



c) provozuje dopravu bez povolení nebo poruší povinnost stanovenou

zvláštním právním předpisem pro provozování dopravy,



d) poruší povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem pro dopravu

nebo přepravu nebezpečných věcí,



e) úmyslně naruší činnost sdělovacího nebo zabezpečovacího zařízení,



f) jako řidič vozidla při kontrole není držitelem dokladů, předložil

neplatný doklad nebo nepředložil doklady požadované zvláštním právním

předpisem, nevede stanoveným způsobem záznam o době řízení,

bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, záznam o provozu vozidla

nebo nedodržuje stanovené doby řízení, bezpečnostních přestávkách a

době odpočinku, nepředložil záznam o době řízení, bezpečnostních

přestávkách a době odpočinku nebo záznam o provozu vozidla požadovaných

zvláštním právním předpisem,



g) při přepravě nebezpečných věcí podle právního předpisu nemá řádné

osvědčení o zvláštním školení řidiče, nezajistí označení vozidla, není

vybaven podle právních předpisů povinnou výbavou, poruší zákaz nakládky

a vykládky stanovených nebezpečných věcí na veřejně přístupných

místech, přepravuje ve vozidle osoby způsobem odporujícím právním

předpisům, poruší ustanovení o zastavení a stání vozidel a o dozoru nad

vozidly při parkování nebo nedodrží trasu, pokud je předepsána,



h) užije v provozu na pozemních komunikacích vozidlo označené střešní

svítilnou s nápisem TAXI, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným

s vozidlem poskytujícím taxislužbu k jinému účelu než k výkonu práce

řidiče taxislužby, nebo



i) jako řidič taxislužby poškodí cestujícího na ceně jízdného.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 5

000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až i) pokutu do 10 000

Kč; zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku lze uložit za

přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), h) a i).



(3) V blokovém řízení lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f)

a g) pokutu do 5 000 Kč.



(4) Přestupek, za který lze uložit zákaz činnosti, nelze projednat v

blokovém řízení.



§ 23a



zrušen



§ 24



Přestupky na úseku podnikání



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) poškodí jiného na ceně, jakosti, množství nebo hmotnosti při prodeji

zboží nebo poskytování jiných služeb,



b) neoprávněně provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost,



c) poruší povinnost



1. uvádět na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách,

smlouvách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti

prostřednictvím dálkového přístupu údaje o své obchodní firmě, a

nemá-li ji, o jménu a příjmení nebo názvu, sídle nebo místu podnikání,

zápisu do obchodního rejstříku včetně spisové značky, podnikatelé

nezapsaní v obchodním rejstříku údaj o zápisu do jiné evidence, v níž

jsou zapsáni, popřípadě o zápisu organizační složky podniku nebo

podniku zahraniční osoby do obchodního rejstříku, včetně spisové

značky^4),



2. podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku

nebo uložit listinu do sbírky listin^5),



3. používat při podnikání obchodní firmu, a nemá-li ji, jméno a

příjmení nebo název^6).



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000

Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 10 000 Kč a za

přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 50 000 Kč; zákaz činnosti

do 1 roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a c).



§ 25



zrušen



§ 26



zrušen



§ 27



zrušen



§ 28



Přestupky na úseku sociálních věcí



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo

zneužije průkaz osoby se zdravotním postižením, nebo poruší jinou

povinnost stanovenou zákonem na úseku průkazů osob se zdravotním

postižením.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 20 000

Kč.



§ 29



Přestupky na úseku zdravotnictví



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotnické služby nebo

se nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčení,



b) nedodrží opatření stanovené nebo uložené ke snížení hluku a vibrací,

s výjimkou povinností stanovených pro pořádání nebo poskytnutí prostor

a pozemků pro veřejné produkce hudby,



c) ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost pitné vody,



d) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo

zdravotní průkaz anebo zneužije lékařskou dokumentaci,



e) poruší povinnost při zacházení s omamnými látkami, psychotropními

látkami nebo jinými látkami škodlivými zdraví,



f) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k

předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,



g) padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho obsah v úmyslu, aby ho

bylo použito jako pravého, nebo užije takového předpisu jako pravého

anebo poskytne tiskopis lékařského předpisu jinému v úmyslu, aby ho

bylo použito k padělání, nebo v témže úmyslu odcizí či jinak

neoprávněně získá takový tiskopis,



h) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k

ochraně zdraví před neionizujícím zářením,



i) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro

provoz koupaliště ve volné přírodě, umělého koupaliště nebo sauny,



j) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro

pořádání zotavovací akce, jiné podobné akce pro děti nebo školy v

přírodě,



k)



zrušeno



l)



zrušeno



m)



zrušeno



n) poruší nebo nesplní povinnosti stanovené pro výkon činností

epidemiologicky závažných,



o) jako pořadatel veřejné produkce hudby nezajistí, že hluk z ní

nepřekročí stanovené hygienické limity, nebo poskytne stavbu, jiné

zařízení nebo pozemek k veřejné produkci hudby, aniž by zajistil, že

hluk z ní nepřekročí stanovené hygienické limity.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až j) a písmene n) lze

uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle písmene o) lze uložit

pokutu až do výše 50 000 Kč. V blokovém řízení (§ 86) může orgán

ochrany veřejného zdraví uložit za přestupky pokutu až do výše 5 000

Kč.



§ 29a



Přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje

přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a

lázeňských míst



(1) Přestupku podle tohoto zákona se dopustí ten, kdo



a) nedodrží omezení nebo zákaz stanovený na ochranu přírodního léčivého

zdroje, zdroje přírodní minerální vody, přírodních léčebných lázní nebo

lázeňského místa,



b) nesplní oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu,^9)



c) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu přírodního léčivého

zdroje a zdroje přírodní minerální vody,



d) vykonává činnost zakázanou ve vnitřním území lázeňského místa,



e) úmyslně zničí nebo poškodí nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní

značku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma přírodního

léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody nebo území lázeňského

místa,



f) ztěžuje plnění úkolů dozoru nad dodržováním opatření na území

lázeňského místa,



g) ztěžuje plnění úkolů při vyhledávání a průzkumu přirozeně se

vyskytujících zdrojů minerálních vod, plynů, peloidů a dozoru nad

dodržováním opatření v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje a

zdroje přírodní minerální vody.



(2) Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.



§ 30



Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě

zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou,

osobě mladší osmnácti let, osobě, o níž lze mít pochybnost, zda splňuje

podmínku věku, nebo osobě o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo

jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit

majetek,



b) neoprávněně prodá, podá nebo jinak umožní druhé osobě škodlivé

užívání jiné návykové látky než jsou omamné látky, psychotropní látky a

alkohol,



c) se nepodrobí opatření postihujícímu nadměrné požívání alkoholických

nápojů nebo užívání jiných návykových látek,



d) úmyslně vyrobí líh nebo destilát bez povolení anebo úmyslně líh nebo

destilát bez povolení vyrobený přechovává nebo uvádí do oběhu,



e) úmyslně umožňuje požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných

návykových látek než látek omamných a psychotropních osobě mladší

osmnácti let, ohrožuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj,



f) umožní neoprávněné požívání omamných a psychotropních látek osobě

mladší osmnácti let, nejde-li o čin přísněji trestný,



g) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv

ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl

ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,



h) po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky

vykonává činnost uvedenou v písmenu g),



ch) ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím

alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonává činnost

uvedenou v písmenu g),



i) odepře se podrobit vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou

návykovou látkou, k němuž byl vyzván podle zvláštního právního

předpisu^10),



j) neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou

nebo psychotropní látku,



k) neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství rostlinu

nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku,



l) prodá jednotlivé cigarety nebo neuzavřené jednotkové balení cigaret,



m) kouří na místech zákonem zakázaných,



n) prodá výrobek podobný tabákovému výrobku, tabákové potřebě ve formě

potravinářského výrobku nebo hračky, a nebo podobný alkoholickému

nápoji ve formě hračky,



o) prodá tabákový výrobek, tabákovou potřebu nebo alkoholický nápoj v

zařízení nebo na akcích určených osobám mladším 18 let,



p) prodá, podá nebo jinak umožní užití tabákového výrobku osobě mladší

18 let nebo neodepře jejich prodej fyzické osobě, o níž lze mít

pochybnost, že splňuje podmínku věku.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3

000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 5 000 Kč

a zákaz činnosti do 1 roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. g) až

i) pokutu od 25 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od 1 do 2 let a za

přestupek podle odstavce 1 písm. j) a k) pokutu do 15 000 Kč a za

přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), f), g), h), ch), j) a

k) lze spolu s pokutou uložit zákaz pobytu.

----------



Pozn. ASPI: zákon 379/2005 Sb. zavedl do odst. 2 pokuty za přestupky

dle písm. l) až p) odstavce 1. Následně však zákon 411/2005 Sb.

ustanovil nové znění odst. 2, ve kterém pokuty za přestupky dle písm.

l) až p) nejsou uvedeny.

----------



(3) Sankci za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. g) až i) lze snížit

pod stanovenou hranici jen tehdy, že byl prokázán dechovou zkouškou

nebo lékařským vyšetřením obsah alkoholu v krvi v množství pod 0,5

promile a současně nebylo užito žádné jiné návykové látky.



§ 31



Přestupky na úseku školství a výchovy mládeže



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání

nezletilého zejména tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce

nebo zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.



§ 32



Přestupky na úseku kultury



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) poruší zvláštní právní předpis o ochraně předmětů nebo souborů

předmětů kultovní, muzejní nebo galerijní hodnoty,



b) poruší zvláštní právní předpis ve věcech ochrany církví a

náboženských společností.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.



§ 33



Přestupky na úseku porušování průmyslových práv a porušování práv k

obchodní firmě



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) neoprávněně vykonával práva, která jsou zákony na ochranu

průmyslového vlastnictví vyhrazena majitelům těchto práv,



b) neoprávněně užíval obchodní firmu nebo jakékoliv značení zaměnitelné

s obchodní firmou nebo označením příznačným pro jiného podnikatele.



(2) Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.



§ 34



zrušen



§ 35



Přestupky na úseku zemědělství a myslivosti



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) neoprávněně vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo neoprávněně či

nesprávně použije chemický nebo biologický přípravek na ochranu

rostlin,



b) znečistí půdu nevhodným skladováním olejů a pohonných hmot,

pesticidů, hnojiv, popřípadě jiných škodlivých látek,



c) nesplní opatření uložené podle zvláštních právních předpisů o

ochraně zemědělského půdního fondu nebo o myslivosti,



d) poruší povinnost stanovenou k ochraně rostlin před zvláště

nebezpečnými škůdci nebo chorobami,



e) neoprávněně provede změnu druhu pozemku, který je součástí

zemědělského půdního fondu, anebo neoprávněně odejme zemědělskou půdu

ze zemědělského půdního fondu nebo neoprávněně provádí činnost

poškozující zemědělskou výrobu na takové půdě,



f) neoprávněně loví zvěř.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000

Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) pokutu do 3000 Kč a,

za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 5 000 Kč a za

přestupek podle odstavce 1 písm. f) pokutu do 8 000 Kč; zákaz činnosti

do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f).



§ 36



zrušen



§ 37



zrušen



§ 38



Přestupky na úseku geologie



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně



a) ohrozí nebo neoprávněně ztíží provádění státem organizovaných

geologických prací,



b) zničí, poškodí nebo znehodnotí geologické výzkumné nebo průzkumné

dílo, vzorek nebo jinou hmotnou geologickou dokumentaci.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1000 Kč

a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 3000 Kč.



§ 39



Přestupky na úseku ochrany a využití nerostného bohatství



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) neoprávněně vnikne do důlního díla nebo do území, ve kterém je

vykonávána hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem,

nebo do poddolovaného území, kam je vstup zakázán,



b) úmyslně poškodí zařízení sloužící k využívání nerostného bohatství

nebo k provádění činnosti vykonávané hornickým způsobem, včetně důlně

měřičských signálů, značek a ochrany znaků a jiných měřičských

zařízení, jakož i značek upozorňujících na zákaz vstupu,



c) neoprávněně odvede povrchovou, podzemní nebo jinou vodu do důlních

vod nebo důlních děl anebo úmyslně poškodí zařízení pro odvádění

důlních vod.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.



§ 40



zrušen



§ 41



Přestupky na úseku energetiky, teplárenství a plynárenství



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně



a) odstraní zařízení pro rozvod elektřiny, tepla nebo topných plynů,

popřípadě příslušenství nebo přípojky k těmto zařízením, měřící

zařízení nebo plombu, nadzemní nebo podzemní zařízení sdělovací nebo

ovládací techniky energetiky, teplárenství nebo plynárenství,



b) zasáhne do zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, tepla nebo plynu,

včetně odběrného rozvodního zařízení před měřícím zařízením.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.



§ 42



Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) úmyslně poškodí, zneužije nebo hrubě zneváží jiný symbol než státní

symbol České republiky chráněný zvláštním právním předpisem,



b) si přisvojí vyznamenání, čestný titul nebo jiné obdobné ocenění

udělované státním orgánem a vykazuje se jím.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč.



§ 42a



zrušen



§ 42b



zrušen



§ 42c



Přestupky na úseku matrik, jména a příjmení



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije rodný, oddací nebo úmrtní list,

osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a osvědčení o

tom, že snoubenci splnili všechny požadavky zákona pro uzavření

platného manželství,



b) nesplní oznamovací povinnost matričnímu úřadu při narození, úmrtí

nebo uzavření manželství stanovenou zákonem o matrikách nebo úmyslně

uvede při plnění oznamovací povinnosti nesprávné údaje,



c) úmyslně neužívá při úředním styku jméno, popřípadě jména nebo

příjmení, která jsou uvedena v rodném nebo oddacím listu vydaném

matričním úřadem v České republice nebo jiným příslušným úřadem.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.



§ 43



Přestupky na úseku obrany



České republiky



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) poruší povinnost uloženou k zabezpečení úkolů civilní obrany,



b) úmyslně naruší režim ochrany a vstupu do vojenského objektu.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.



§ 44



Přestupky na úseku správy státních hranic



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo neoprávněně odstraní

hraniční znak nebo zařízení upozorňující na průběh státních hranic,



b) neoprávněně zasáhne do hraničního pruhu nebo volné kruhové plochy

nebo do břehů nebo koryta hraničního vodního toku nebo do hraniční

cesty, zhorší-li se tím zřetelnost průběhu státních hranic nebo

jestliže se tím změní jejich poloha, nebo



c) neumožní nebo jinak ztíží oprávněné osobě vstup, vjezd a nebo výkon

prací při správě státních hranic.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 15

000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5 000 Kč.



§ 44a



Přestupky na úseku ochrany státních hranic



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně znemožní umístění

bezpečnostního prostředku zabraňujícího nedovolenému překračování

státních hranic dopravními prostředky nebo úmyslně takový prostředek

označený podle zvláštního právního předpisu^12) zničí, poškodí,

neoprávněně přemístí anebo jej neoprávněně odstraní.



(2) Přestupku se dopustí občan České republiky, který při vstupu na

území České republiky



a) překročí státní hranice mimo hraniční přechod,



b) se úmyslně vyhne kontrole na hraničním přechodu,



c) užije k překročení státních hranic hraniční přechod v jiné než

stanovené provozní době nebo v rozporu s účelem hraničního přechodu,

pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.



(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč a

za přestupek podle odstavce 2 pokutu do výše 5 000 Kč.



§ 45



Přestupky na úseku ochrany životního prostředí



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo porušením zvláštních právních

předpisů o ochraně životního prostředí jiným způsobem, než jak vyplývá

z ustanovení § 21 až 44, zhorší životní prostředí.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.



§ 46



Ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti

pořádku v územní samosprávě



(1) Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny

v § 21 až 45, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy

včetně nařízení obcí, okresních úřadů a krajů.



(2) Přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy je porušení

povinností stanovených v obecně závazných vyhláškách obcí a krajů

vydaných na úseku jejich samostatné působnosti.



(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 30 000 Kč a

za přestupek podle odstavce 2 lze spolu s pokutou uložit zákaz pobytu.



Přestupky proti veřejnému pořádku



§ 47



nadpis neplatil



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci,



b) poruší noční klid,



c) vzbudí veřejné pohoršení,



d) znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně

prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného

prostranství,



e) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění,

pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační

označení,



f) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání

veřejných tělovýchovných, sportovních nebo kulturních podniků anebo v

místech určených k rekreaci nebo turistice,



g) jako návštěvník před zahájením organizovaného sportovního utkání, v

jeho průběhu nebo při jeho zakončení má obličej zakrytý způsobem

ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci,



h) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně

přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení,



i) neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo

vyhrazená místa.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do

5000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) pokutu do 20 000 Kč, za

přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 3000 Kč, za

přestupek podle odstavce 1 písm. g) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek

podle odstavce 1 písm. h) a i) pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle

odstavce 1 písm. b), c), d), f), g) a h) lze spolu s pokutou uložit

zákaz pobytu.



(3) Dobou nočního klidu se rozumí doba od 22. do 6. hodiny. Obec může

obecně závaznou vyhláškou nebo rozhodnutím vydaným na základě obecně

závazné vyhlášky stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo

obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu

vymezena dobou kratší nebo žádnou.



§ 47a



Přestupky křivého vysvětlení



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo jako osoba podávající vysvětlení o

trestném činu spáchaném jiným před orgánem činným v trestním řízení

úmyslně



a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro

rozhodnutí, nebo



b) takovou okolnost zamlčí.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.



§ 47b



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo

jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti

tabulky s označením umístí jiný nápis,



b) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice

nebo jiného veřejného prostranství,



c) neoznačí budovu čísly popisnými,



d) neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jím užívaném pozemku tak,

že naruší vzhled obce.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 může obec uložit pokutu až do výše 10

000 Kč.



§ 48



Přestupkem proti veřejnému pořádku je porušení i jiných povinností, než

které jsou uvedeny v § 47, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními

předpisy. Za takový přestupek lze uložit pokutu do 3 000 Kč.



§ 49



Přestupky proti občanskému soužití



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,



b) jinému z nedbalosti ublíží na zdraví,



c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví,

drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku,

schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním,



d) omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv

příslušníků národnostních menšin,



e) působí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo

pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální

orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, pro jeho politické nebo jiné

smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických

hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho

sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav

manželský nebo rodinný.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000

Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) pokutu do 20 000 Kč a

za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz

pobytu.



§ 50



Přestupky proti majetku



(1) Přestupku se dopustí ten, kdo



a) úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou,

podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku, nebo se o

takové jednání pokusí,



b) úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek nebo si přisvojí cizí věc

nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby,



c) úmyslně ukryje nebo na sebe nebo jiného převede věc, která byla

získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc

bylo opatřeno.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč nebo

zákaz pobytu.



ČÁST TŘETÍ



Řízení o přestupcích



§ 51



Obecné ustanovení



Není-li v tomto nebo jiném zákoně stanoveno jinak, vztahují se na

řízení o přestupcích obecné předpisy o správním řízení. ^13)



Příslušnost



§ 52



Přestupky projednávají



a) obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí (§ 53 odst. 4),



b) jiné správní orgány, stanoví-li tak zákon.



§ 53



(1) Obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve

věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní

samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku,

jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány

porušením zvláštních právních předpisů o provozu na pozemních

komunikacích, a přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a

dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních

minerálních vod a lázeňských míst.



(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností projednávají přestupky ve

věcech, které spravují, a ostatní přestupky, pokud k jejich projednání

nejsou příslušné jiné správní orgány.



(3) Obce mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání

přestupků. Tyto komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení vždy za

předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou

způsobilostí pro projednávání přestupků;^14) usnášejí se většinou

hlasů. Stejné podmínky platí, pokud by projednáváním přestupků byla

pověřena komise rady obce.



(4) V hlavním městě Praze náleží



a) působnost podle odstavce 1 městským částem s tím, že městským částem

přísluší projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě jen ve

věcech, které jsou jim svěřeny,



b) působnost podle odstavce 2 úřadům městských částí vymezeným Statutem

hlavního města Prahy.



§ 54



zrušen



§ 55



(1) K projednání přestupku je místně příslušný správní orgán, v jehož

územním obvodu byl přestupek spáchán.^15)



(2) Přestupek, který byl spáchán v cizině státním občanem České

republiky anebo cizincem, který má trvalý pobyt na území České

republiky, nebo nelze-li místo spáchání přestupku spolehlivě zjistit,

projedná správní orgán, v jehož územním obvodu pachatel má nebo

naposledy měl trvalý pobyt.



(3) Místně příslušný správní orgán může k usnadnění projednání

přestupku nebo z jiného důležitého důvodu postoupit věc i bez souhlasu

účastníků řízení jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož

územním obvodu se pachatel zdržuje nebo pracuje.



§ 56



zrušen



§ 57



Společné řízení



(1) Jestliže pachatel se dopustil více přestupků, jejichž skutková

podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve

stejné oblasti veřejné správy a které je příslušný projednávat týž

orgán, projednávají se tyto přestupky ve společném řízení.



(2) Společné řízení se koná též proti všem pachatelům, jejichž

přestupky spolu souvisejí a jsou projednávány týmž orgánem. K urychlení

řízení nebo z jiného důležitého důvodu lze věc některého pachatele

přestupku vyloučit ze společného řízení.



(3) Ve společném řízení se neprojedná přestupek, který byl spáchán po

zahájení řízení o jiném přestupku.



Součinnost



§ 58



(1) Orgány Policie České republiky, Vojenské policie (dále jen „orgán

policie“), státní orgány a orgány obce oznamují příslušným správním

orgánům přestupky, o nichž se dozví, nejsou-li samy příslušny k jejich

projednávání. V oznámení uvedou zejména, který přestupek je ve skutku

spatřován, důkazní prostředky, které jsou jim známy a které prokazují,

že jde o přestupek a že byl spáchán určitou osobou, je-li známa.



(2) Oznamuje-li přestupky příslušným správním orgánům orgán policie a

jedná-li se o přestupky



a) proti veřejnému pořádku,



b) proti občanskému soužití, nasvědčují-li okolnosti tomu, že v jejich

důsledku došlo k ublížení na zdraví,



c) proti majetku,



d) proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu,



e) proti pořádku ve státní správě, spáchané na úseku státní správy v

působnosti Policie České republiky,



f) uvedené v § 29 odst. 1 písm. g, § 30 odst. 1 písm. d) až j) a § 35

odst. 1 písm. f),



učiní orgán policie nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze

spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro

pozdější dokazování před správním orgánem. O zjištěných skutečnostech

sepíše orgán policie úřední záznam, který přiloží k oznámení. Oznámení

učiní orgán policie nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy se o

přestupku dozví.



(3) Po provedení nezbytných šetření podle odstavce 2 orgán policie



a) věc odevzdá příslušnému orgánu, jde-li o jednání mající znaky

přestupku, které se projednává podle zvláštních předpisů,^3) nebo

jde-li o jiný správní delikt než přestupek anebo nasvědčují-li

skutečnosti, že jde o trestný čin,



b) věc odloží, není-li dáno podezření z přestupku nebo nelze-li

přestupek projednat, anebo nezjistí-li do jednoho měsíce ode dne, kdy

se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující podezření, že jej

spáchala určitá osoba; pominou-li důvody odložení, věc oznámí, není-li

na místě věc vyřídit jinak.



(4) Dozví-li se orgán policie o přestupku od občana, vyrozumí jej na

jeho žádost do třiceti dnů o provedených opatřeních.



§ 58a



(1) Při výkonu působnosti na úseku projednávání přestupků využívají

správní orgány uvedené v § 52 ze základního registru obyvatel tyto

referenční údaje:



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který

nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(2) Při výkonu působnosti na úseku projednávání přestupků využívají

správní orgány uvedené v § 52 z informačního systému evidence obyvatel

tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) pohlaví,



d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,



e) rodné číslo,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu

trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České

republiky,



i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo

opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození

a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se

narodil,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,

popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí;

jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a

stát, na jehož území k úmrtí došlo,



l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,



m) zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání.



(3) Při výkonu působnosti na úseku projednávání přestupků využívají

správní orgány uvedené v § 52 z informačního systému cizinců tyto

údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo,



d) pohlaví,



e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec

narodil na území České republiky, místo a okres narození,



f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,



h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,



i) omezení svéprávnosti,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného

zákonného zástupce,



k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,



m) zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání.



(4) Správní orgán uvedený v § 52 využívá při výkonu působnosti na úseku

projednávání přestupků ze základního registru právnických osob,

podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně

přístupných referenčních údajů údaje v rozsahu



a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo

zahraniční osoby,



b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v

zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.



(5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě použít vždy

jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,

které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel

nebo základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob

a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence

obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru

předcházejícím současný stav.



§ 59



Státní orgány a orgány policie provedou bez zbytečného odkladu na

žádost správního orgánu úkony potřebné k prověřování oznámení o

přestupcích, k projednávání přestupků a k výkonu rozhodnutí. Státní

orgán nebo orgán policie žádost neprodleně vrátí, není-li k provedení

požadovaných úkonů příslušný.



§ 60



Podávání vysvětlení



(1) Každý je povinen podat správním orgánům nezbytné vysvětlení k

prověření došlého oznámení o přestupku; podání vysvětlení může být

odepřeno, jestliže by takovým osobám nebo osobám jim blízkým (§ 68

odst. 4) hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný

čin nebo by porušily státní nebo služební tajemství anebo zákonem

výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.



(2) Tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu

orgánu k podání vysvětlení podle odstavce 1, nebo tomu, kdo bezdůvodně

podání vysvětlení odmítá, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu

až do výše 5000 Kč.



(3) Pořádková pokuta uložená orgánem obce je příjmem této obce.

Pořádková pokuta uložená jiným správním orgánem České republiky je

příjmem státního rozpočtu České republiky.



§ 61



zrušen



§ 62



zrušen



§ 63



zrušen



§ 64



zrušen



§ 65



zrušen



§ 66



Odložení věci



(1) Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc odloží, jestliže osoba

podezřelá z přestupku



a) požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva,

nejde-li o osobu uvedenou v § 9 odst. 3,



b) v době spáchání přestupku nedovršila patnáctý rok svého věku nebo

trpěla duševní poruchou, pro niž nemohla rozpoznat, že svým jednáním

porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své

jednání,



c) zemřela před zahájením řízení.



(2) Správní orgán může věc odložit, jestliže sankce, kterou lze za

přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude

podle očekávání uložen osobě podezřelé z přestupku za jiný čin v

trestním řízení.



(3) Správní orgán věc dále odloží, jestliže



a) došlé oznámení (§ 67 odst. 2) neodůvodňuje zahájení řízení o

přestupku nebo postoupení věci podle § 71,



b) o skutku se koná trestní stíhání nebo řízení u jiného příslušného

správního orgánu,



c) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo

orgánem činným v trestním řízení anebo v blokovém řízení,



d) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a uložené

opatření se považuje za postačující,



e) odpovědnost za přestupek zanikla,



f) nebyl podán návrh na zahájení řízení o přestupku, jde-li o

přestupek, který může být projednán jen na návrh (§ 68 odst. 1 až 3),



g) nezjistí do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl,

skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.



(4) Rozhodnutí o odložení věci se nevydává. O odložení věci se vyrozumí

pouze poškozený.



Zahájení řízení



§ 67



(1) Přestupky se projednávají z úřední povinnosti, pokud nejde o

přestupky, které se projednávají jen na návrh (§ 68 odst. 1).



(2) Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je oznámení státního

orgánu, orgánu policie nebo obce, jakož i právnické osoby nebo občana o

přestupku, poznatek z vlastní činnosti správního orgánu nebo postoupení

věci orgánem činným v trestním řízení.



(3) Jestliže správní orgán věc neodloží ani neshledá důvod pro

postoupení věci jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně,

nejpozději do šedesáti dnů.



(4) Požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do třiceti

dnů od oznámení o učiněných opatřeních.



§ 68



(1) Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a d) a přestupky podle § 125c

odst. 1 písm. h) zákona o silničním provozu a § 50 spáchané mezi

blízkými osobami, jakož i přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a) se

projednávají jen na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce

nebo opatrovníka (dále jen "navrhovatel").

_________________



*) Pozn. ASPI: V úplném znění č. 124/1993 Sb. je v odstavci 1 uveden

odkaz na § 49 odst. 1 písmeno c) namísto písmena d):



"(1) Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) a přestupky ..." -

komentář viz ASPI ID LIT36806CZ

_________________



(2) U přestupku, který lze projednat jen na návrh, lze návrh podat

příslušnému správnímu orgánu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se

navrhovatel dozvěděl o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným

v trestním řízení. V návrhu musí být uvedeno, kdo je postiženou osobou,

koho navrhovatel označuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl

být přestupek spáchán.



(3) Vyjde-li v řízení o přestupku podle § 49 odst. 1 písm. b) a d) nebo

přestupku podle § 50 zahájeném na návrh najevo, že skutek nebyl spáchán

mezi osobami blízkými, pokračuje se v řízení z úřední povinnosti.

_________________



*) Pozn. ASPI: V úplném znění č. 124/1993 Sb. je v odstavci 3 uveden

odkaz na § 49 odst. 1 písmeno c) namísto písmena d):



"(3) Vyjde-li v řízení o přestupku podle § 49 odst. 1 písm. b) a c)

nebo přestupku ..." - komentář viz ASPI ID LIT36806CZ

_________________



(4) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel,

osvojenec, sourozenec a manžel, partner^16); jiné osoby v poměru

rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen

tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala

jako újmu vlastní.



§ 69



zrušen



§ 70



Náhrada škody



(1) Uplatnil-li ten, komu byla přestupkem způsobena majetková škoda,

nárok na její náhradu v řízení o přestupku, nebo u orgánu policie v

trestním řízení, pokud věc byla postoupena správnímu orgánu k

projednání a nejde o přestupek, který se projedná jen na návrh (dále

jen "poškozený"), působí správní orgán, který přestupek projedná, k

tomu, aby byla škoda dobrovolně nahrazena.



(2) Jestliže škoda a její výše byla spolehlivě zjištěna a škoda nebyla

dobrovolně nahrazena, uloží správní orgán pachateli přestupku povinnost

ji nahradit; jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody

na soud nebo jiný příslušný orgán.



(3) Zemře-li poškozený, správní orgán o náhradě škody nerozhodne.



§ 71



Postoupení věci



Správní orgán postoupí věc



a) státnímu zástupci nebo orgánům policie, nasvědčují-li skutečnosti,

že jde o trestný čin,



b) orgánu příslušnému podle zvláštního předpisu ^3) k projednání skutku

osoby uvedené v § 10 odst. 1,



c) správnímu orgánu příslušnému k projednání skutku, který je jiným

správním deliktem než přestupkem,



d) orgánu příslušnému podle zvláštního právního předpisu k projednání

přestupku osoby uvedené v § 9 odst. 3 v disciplinárním řízení^2a) pokud

tato osoba o takové projednání požádala.



§ 72



Účastníci řízení



V řízení o přestupku jsou účastníky řízení



a) obviněný z přestupku,



b) poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody

způsobené přestupkem,



c) vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části

řízení týkající se zabrání věci,



d) navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle §

68 odst. 1.



§ 73



Obviněný z přestupku



(1) Občan je obviněným z přestupku, jakmile správní orgán učinil vůči

němu první procesní úkon. Na takového občana se hledí, jako by byl

nevinen, pokud jeho vina nebyla vyslovena pravomocným rozhodnutím.



(2) Obviněný z přestupku má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem,

které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti

a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné

prostředky. K výpovědi ani k doznání nesmí být donucován.



§ 74



Ústní jednání



(1) O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V

nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy,

jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo

se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.



(2) Je-li obviněným z přestupku mladistvý, vyrozumí správní orgán o

nařízeném ústním jednání též zákonného zástupce mladistvého a orgán

vykonávající sociálně-právní ochranu dětí; jim se také rozhodnutí o

přestupku oznamuje.



§ 75



Vydání a odnětí věci



(1) Kdo má u sebe věc důležitou pro zjištění skutečného stavu věci,

nebo věc, která může být prohlášena za propadlou nebo zabranou, je

povinen na výzvu správního orgánu ji vydat; nevydá-li ji, může se mu

věc na základě rozhodnutí správního orgánu odejmout. Odvolání proti

tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.



(2) Nebude-li vydaná nebo odňatá věc prohlášena za propadlou nebo

zabranou, musí být bez zbytečných průtahů vrácena tomu, komu nepochybně

patří; jinak tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata.



§ 76



Zastavení řízení



(1) Správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliže se v něm

zjistí,že



a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem,



b) skutek nespáchal obviněný z přestupku,



c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z

přestupku prokázáno,



d) obviněný z přestupku požívá výsad imunity podle mezinárodního práva

nebo zákona, nejde-li o osobu uvedenou v § 9 odst. 3,



e) obviněný z přestupku v době spáchání přestupku nedovršil patnáctý

rok svého věku nebo trpěl duševní poruchou, pro niž nemohl rozpoznat,

že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo

ovládat své jednání,



f) odpovědnost za přestupek zanikla,



g) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo

orgánem činným v trestním řízení,



h) za přestupek byla uložena bloková pokuta,



ch) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a rozhodnutí

se považuje za postačující,



i) obviněný z přestupku nebo navrhovatel zemřel,



j) navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo se, ač

řádně a včas předvolán, k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez

důležitého důvodu nedostavil,



k) v řízení o návrhu podle § 68 odst. 1 byl návrh podán opožděně,



l) v řízení o návrhu podle § 68 odst. 1 byl návrh podán osobou, která

nebyla k podání návrhu oprávněna,



m) v řízení z moci úřední vyšlo najevo, že jde o přestupek, který lze

projednat jen na návrh podle § 68 odst. 1,



n) v řízení o přestupku urážky na cti došlo ke smíru,



o) věc byla postoupena podle § 71 po zahájení řízení.



(2) Správní orgán může řízení o přestupku zastavit, jestliže sankce,

kterou lze za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl

nebo bude podle očekávání uložen obviněnému z přestupku za jiný čin v

trestním řízení.



(3) Správní orgán zastaví řízení podle odstavce 1 písm. a), b), c), j)

a k) rozhodnutím ve věci. V ostatních případech zastavení řízení se

usnesení pouze poznamená do spisu a účastníci se o tom vyrozumějí.



§ 77



Výrok rozhodnutí



Výrok rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán

vinným, musí obsahovat též popis skutku s označením místa a času jeho

spáchání, vyslovení viny, formu zavinění, druh a výměru sankce,

popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce (§ 11 odst. 3), o

započtení doby do doby zákazu činnosti (§ 14 odst. 2), o uložení

ochranného opatření (§ 16), o nároku na náhradu škody (§ 70 odst. 2) a

o náhradě nákladů řízení (§ 79 odst. 1).



§ 78



Smír



U přestupku urážky na cti se správní orgán pokusí uraženého na cti a

obviněného z přestupku smířit.



§ 79



Náhrada nákladů řízení



(1) Občanovi, který byl uznán vinným z přestupku, jakož i navrhovateli,

bylo-li řízení zahájené na jeho návrh zastaveno podle § 76 odst. 1

písm. a), b), c) nebo j), se uloží povinnost nahradit státu náklady

spojené s projednáváním přestupku. Náklady řízení se hradí paušální

částkou, kterou stanoví ministerstvo vnitra České republiky v dohodě s

ministerstvem financí České republiky zvláštním právním předpisem.



(2) Povinnost nahradit náklady řízení nelze uložit v blokovém řízení (§

84) ani v řízení příkazním (§ 87).



(3) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti

nahradit náklady řízení podle odstavce 1 zcela nebo zčásti upustit.



(4) Náhrada nákladů řízení je příjmem obce, jejíž orgán rozhodl o

přestupku v prvním stupni. Náhrada nákladů řízení o přestupku, který

vedl jiný správní orgán České republiky, je příjmem státního rozpočtu

této republiky.



§ 80



Doručování



Rozhodnutí o přestupku nelze doručit veřejnou vyhláškou.



Odvolání



§ 81



(1) Proti rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen

obviněný z přestupku a, jde-li o mladistvého, v jeho prospěch i jeho

zákonný zástupce a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí.



(2) Poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody.



(3) Vlastník zabrané věci se může odvolat jen proti té části

rozhodnutí, ve které se vyslovuje zabrání věci.



(4) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, se může navrhovatel

odvolat jen proti té části rozhodnutí, která se týká vyslovení viny

obviněného z přestupku nebo povinnosti navrhovatele nahradit náklady

řízení; může se též odvolat proti rozhodnutí o zastavení řízení (§ 76

odst. 3).



(5) Včas podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný

účinek, který není možno vyloučit.



§ 82



V odvolacím řízení nemůže správní orgán změnit uloženou sankci v

neprospěch obviněného z přestupku.



§ 83



Přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem



(1) Požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o

přestupku soudem, o odložení výkonu rozhodnutí, ^17) správní orgán jeho

žádosti vyhoví.



(2) Při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku soudem se postupuje podle

zvláštního předpisu.^18)



Blokové řízení



§ 84



(1) Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže

je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je

ochoten pokutu (§ 13 odst. 2) zaplatit.



(2) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.



(3) Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní

orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků, a osoby jimi

pověřené a dále orgány určené tímto nebo jiným zákonem.



(4) V blokovém řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat

jen na návrh.



§ 85



(1) Bloky k ukládání pokut (dále jen "pokutové bloky") vydává

ministerstvo financí České republiky.



(2) Orgány oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení

odebírají pokutové bloky od příslušného celního úřadu, plyne-li výnos z

pokut do příslušného státního rozpočtu nebo rozpočtu určeného na

základě zvláštního právního předpisu^3a), a od příslušného krajského

úřadu, plyne-li výnos z pokut do jeho rozpočtu nebo do rozpočtu obce.



(3) Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, vydá se mu

blok na pokutu na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení

pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty.

Převzetí tohoto bloku pachatel přestupku potvrdí.



(4) Pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a

vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu,

kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.



(5) Přezkumné řízení, v němž bude přezkoumáváno rozhodnutí o uložení

pokuty v blokovém řízení, lze zahájit nejpozději do 6 měsíců od právní

moci tohoto rozhodnutí.



(6) Podnět k provedení přezkumného řízení podaný po uplynutí lhůty

uvedené v odstavci 5 vyřizuje správní orgán, který rozhodl o uložení

pokuty v blokovém řízení. Skutečnost, že přezkumné řízení nelze

zahájit, sdělí správní orgán účastníkovi řízení jen v případě, že o

vyrozumění požádal, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel.



§ 86



V blokovém řízení mohou projednávat



a) orgány policie, s výjimkou Vojenské policie, též přestupky proti

bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle zákona o silničním

provozu, proti pořádku ve státní správě podle § 23 odst. 1 písm. a),

f), g), i), j), § 24 odst. 1 písm. b), § 30 odst. 1, § 42 odst. 1, § 44

a § 44a, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku státní správy v

jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a jinými

toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 písm. b) až

d) a g) a 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky

proti majetku podle § 50,



b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky

proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b), d) a f), §

30 odst. 1 písm. g), h) a i) a § 46, pokud jimi byly porušeny zvláštní

právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto

přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo

na jejich pracovištích,



c) orgány ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku zdravotnictví

podle § 29 odst. 1 písm. a), jde-li o nepodrobení se povinnému

vyšetření nebo léčení infekčního onemocnění, § 29 odst. 1 písm. b), c),

d), jde-li o padělání nebo úmyslné neoprávněné změnění zdravotního

průkazu, § 29 odst. 1 písm. e), jde-li o porušení povinnosti při

zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, § 29 odst. 1

písm. f), h) až j), n) a o),



d) obecní policie přestupky



1. jejichž projednávání je v působnosti obce,



2. podle zákona o silničním provozu spáchané nedovoleným stáním nebo

zastavením vozidla na pozemní komunikaci, vjezdem do míst, kde je to

místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích

zakázáno, porušením pravidel o překročení nejvyšší dovolené rychlosti,

porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat na pozemní

komunikaci, pohybem chodce na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům

provozu na pozemních komunikacích, nedovoleným způsobem použití lyží,

kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku a nedovoleným

vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu

na pozemních komunikacích a porušení pravidel provozu na pozemních

komunikacích ostatními řidiči nemotorových vozidel,



3. na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30

odst. 1 písm. a), c), g) až i), l) až p),



4. spočívající v neoprávněném stání vozidla na místní komunikaci nebo

jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu

sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek

stanovených tímto nařízením,



5. na úseku taxislužby podle zákona o silniční dopravě.



§ 87



Příkazní řízení



(1) Není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku

dopustil a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán

bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty (§ 13

odst. 2).



(2) Příkaz nelze vydat, jestliže obviněný z přestupku je zbaven

způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je

omezena.



(3) Příkaz má stejné náležitosti jako rozhodnutí o přestupku. Oznamuje

se vždy písemně.



(4) Obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne

jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným

podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení.

Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou

napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze.



(5) Příkaz, proti kterému nebyl včas podán odpor, má účinky

pravomocného rozhodnutí.



(6) V příkazním řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat

jen na návrh, ani nárok na náhradu škody.



§ 88



zrušen



§ 88a



neplatil



ČÁST ČTVRTÁ



Společná, přechodná a závěrečná ustanovení



§ 89



Ústředním orgánem státní správy ve věcech přestupků je ten ústřední

orgán státní správy České republiky, do jehož působnosti náleží úsek

státní správy, na němž došlo k porušení povinnosti zakládajícímu

přestupek. Pokud nelze takto určit ústřední orgán státní správy, je jím

ministerstvo vnitra České republiky ve věcech, k jejichž projednání

jsou příslušné obce.



§ 90



Amnestii ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do působnosti

orgánů České republiky, uděluje vláda České republiky usnesením, které

se vyhlašuje ve Sbírce zákonů.



§ 91



zrušen



§ 91a



neplatil



§ 92



(1) O upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti podle § 14 odst. 3 a

zákazu pobytu podle § 15a odst. 4 rozhoduje na návrh osoby, jíž byla

tato sankce uložena, správní orgán, který přestupek projednal v prvním

stupni. U mladistvého může návrh podat též jeho zákonný zástupce nebo

orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí.



(2) Proti rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 se nelze odvolat; návrh

nelze podat opětovně.



§ 93



Dodržování uloženého ochranného opatření podle § 16 písm. a) kontroluje

správní orgán, který ho uložil v prvním stupni.



§ 94



Správní orgán své pravomocné rozhodnutí o přestupku zruší, zjistí-li,

že osoba, která byla uznána vinnou z přestupku, byla za týž skutek

soudem pravomocně odsouzena nebo obžaloby zproštěna. Uvedená osoba má

nárok na vrácení částky, kterou zaplatila na úhradu pokuty a na náhradu

nákladů řízení.



§ 95



Ustanovení o nákladech řízení se nevztahuje na řízení o přestupku

zahájená před počátkem účinnosti tohoto zákona.



§ 95a



Působnosti stanovené krajskému úřadu, úřadům městských částí hlavního

města Prahy, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu

úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.



§ 96



Obce, okresní úřady a kraje každoročně poskytují vždy ke dni 31. ledna

údaje o projednaných přestupcích orgány místní správy ve svých

správních obvodech za uplynulý kalendářní rok ke zpracování

Ministerstvu vnitra.



§ 97



Zrušují se:



1. zákon č.60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování

socialistického pořádku, ve znění předpisů jej doplňujících a

pozměňujících,



2. vyhláška č.61/1961 Sb., o blokovém řízení, ve znění předpisů ji

doplňujících a pozměňujících,



3. zákon č.126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění

veřejného pořádku,



4. ustanovení § 49 až 51 zákona České národní rady č.127/1981 Sb., o

vnitřním obchodě,



5. zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 10/1990 Sb., o

udělování amnestie ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do

působnosti orgánů České socialistické republiky.



§ 98



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.



Šafařík v.r.



Pithart v.r.



Vybraná ustanovení novel



Čl.II zákona č. 62/2002 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Řízení o přestupku zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.



2. Lhůta, po jejímž uplynutí nelze přestupek projednat, se u přestupků

spáchaných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona řídí dosavadními

právními předpisy.



Čl.IV zákona č. 78/2002 Sb.



Přechodné ustanovení



Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustili poslanci nebo

senátoři přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se projedná podle

dosavadních právních předpisů.



Čl.V zákona č. 259/2002 Sb.



Přechodné ustanovení



Oznámení podaná přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za

oznámení učiněná podle tohoto zákona. K oznámením podaným podle

dosavadních právních předpisů, v nichž se oznamují shromáždění, která

mají být konána po lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, se nepřihlíží.



Čl.IV zákona č. 274/2008 Sb.



Přechodné ustanovení



Přestupky, jejichž projednávání v prvním stupni zahájily útvary Policie

České republiky v okresech, dokončí krajská ředitelství Policie České

republiky, v jejichž územní působnosti útvary Policie České republiky v

okresech vykonávaly státní správu ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona.



Čl. III zákona č. 237/2012 Sb.



PŘECHODNÁ USTANOVENÍ



1. Řízení o přestupcích nebo jiných správních deliktech na úseku

rybářství podle zákona č. 99/2004 Sb. nebo zákona č. 200/1990 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla

pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se

dokončí podle dosavadních právních předpisů.



2. Výnosy z pokut uložených rybářskou stráží nebo krajem v přenesené

působnosti podle zákona č. 99/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, jsou příjmem příslušného kraje.



Čl. II zákona č. 204/2015 Sb.



neplatil



1) § 1 odst. 3 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a

jinými toxikomaniemi.



2) Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské

Federativní Republiky.



2a) Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.



2b) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.



3) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků,

ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR

č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České

republiky, ve znění pozdějších předpisů.



3a) Například § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 388/1991 Sb., § 88a zákona

č. 114/1992 Sb., § 34e odst. 6 zákona č. 100/2004 Sb.



3c) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve

znění pozdějších předpisů.



3e) Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční

dopravě, ve znění pozdějších předpisů.



3j) § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro

veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a

kanalizacích).



3k) Zákon č. 274/2001 Sb.



4) § 13a obchodního zákoníku.



5) § 27 až 38l obchodního zákoníku.



6) § 8 až 11 obchodního zákoníku.



9) § 8 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích

přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských

místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).



10) § 16 odst. 3 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před

škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými

látkami a o změně souvisejících zákonů.



12) § 5 odst. 6 zákona č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České

republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).



13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).



14) § 2 vyhlášky č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné

způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských

částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele

zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů

komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o

zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.



15) § 7 odst. 1 správního řádu.



16) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně

některých souvisejících zákonů.



17) § 75 správního řádu.



18) § 244 až 250k občanského soudního řádu.



19) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o

Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),

ve znění pozdějších předpisů.