200/1990 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17.května 1990
o přestupcích
Změna: 337/1992 Sb., 344/1992 Sb., 359/1992 Sb.
Změna: 67/1993 Sb.
Změna: 290/1993 Sb.
Změna: 134/1994 Sb.
Změna: 82/1995 Sb.
Změna: 279/1995 Sb.
Změna: 237/1995 Sb., 289/1995 Sb.
Změna: 112/1998 Sb.
Změna: 168/1999 Sb.
Změna: 360/1999 Sb.
Změna: 29/2000 Sb., 151/2000 Sb.
Změna: 121/2000 Sb.
Změna: 132/2000 Sb., 258/2000 Sb., 361/2000 Sb., 370/2000 Sb.
Změna: 164/2001 Sb.
Změna: 273/2001 Sb.
Změna: 254/2001 Sb., 265/2001 Sb., 274/2001 Sb., 312/2001 Sb.
Změna: 52/2001 Sb.
Změna: 6/2002 Sb., 62/2002 Sb., 78/2002 Sb.
Změna: 259/2002 Sb.
Změna: 285/2002 Sb.
Změna: 216/2002 Sb., 311/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 274/2003 Sb.
Změna: 218/2003 Sb.
Změna: 47/2004 Sb.
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 559/2004 Sb., 586/2004 Sb.
Změna: 95/2005 Sb.
Změna: 392/2005 Sb.
Změna: 501/2004 Sb., 379/2005 Sb.
Změna: 76/2006 Sb.
Změna: 57/2006 Sb.
Změna: 216/2006 Sb.
Změna: 134/2006 Sb.
Změna: 213/2006 Sb.
Změna: 411/2005 Sb., 115/2006 Sb., 181/2006 Sb., 225/2006 Sb., 226/2006
Sb.
Změna: 362/2003 Sb., 80/2006 Sb.
Změna: 215/2007 Sb.
Změna: 376/2007 Sb.
Změna: 344/2007 Sb.
Změna: 314/2008 Sb.
Změna: 129/2008 Sb., 274/2008 Sb., 309/2008 Sb.
Změna: 484/2008 Sb.
Změna: 52/2009 Sb.
Změna: 41/2009 Sb., 306/2009 Sb., 346/2009 Sb.
Změna: 150/2010 Sb.
Změna: 199/2010 Sb.
Změna: 133/2011 Sb.
Změna: 366/2011 Sb.
Změna: 285/2002 Sb. (část)
Změna: 142/2012 Sb.
Změna: 237/2012 Sb.
Změna: 390/2012 Sb.
Změna: 494/2012 Sb.
Změna: 102/2013 Sb.
Změna: 300/2013 Sb.
Změna: 306/2013 Sb.
Změna: 308/2013 Sb.
Změna: 204/2015 Sb. (část)
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Základní ustanovení
Orgány státní správy a orgány obce (dále jen "správní orgány") vedou
občany k tomu, aby dodržovali zákony a jiné právní předpisy a
respektovali práva spoluobčanů; dbají zejména o to, aby občané
neztěžovali plnění úkolů státní správy a nerušili veřejný pořádek a
občanské soužití.
ČÁST PRVNÍ
Obecná část
§ 2
Pojem přestupku
(1) Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem
společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném
zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních
právních předpisů anebo o trestný čin.
(2) Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací
a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem
chráněný zákonem nebo
b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto
jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který
hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.
Zavinění
§ 3
K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li
zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.
§ 4
(1) Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný
zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem
neporuší nebo neohrozí nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný
zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a
mohl.
(2) Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
a) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem nebo
b) věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro
případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn.
(3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl
pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.
§ 5
Věk a nepříčetnost
(1) Za přestupek není odpovědný, kdo v době jeho spáchání nedovršil
patnáctý rok svého věku.
(2) Za přestupek není odpovědný, kdo pro duševní poruchu v době jeho
spáchání nemohl rozpoznat, že jde o porušení nebo ohrožení zájmu
chráněného zákonem, nebo nemohl ovládat své jednání. Odpovědnosti se
však nezbavuje ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z
nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky. ^1)
§ 6
Porušení povinnosti uložené právnické osobě
Za porušení povinnosti uložené právnické osobě odpovídá podle tohoto
zákona ten, kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jde-li o
jednání na příkaz, ten kdo dal k jednání příkaz.
Působnost zákona
§ 7
(1) Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době
spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy,
je-li to pro pachatele příznivější.
(2) Pachateli lze uložit pouze takový druh sankce, který dovoluje
uložit zákon účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje.
(3) O ochranném opatření se rozhodne podle zákona účinného v době, kdy
se o ochranném opatření rozhoduje.
§ 8
(1) Podle tohoto zákona nebo jiného zákona se posuzuje přestupek, který
byl spáchán na území České republiky.
(2) Podle tohoto zákona se posuzuje též přestupek proti občanskému
soužití podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) a přestupek proti majetku
podle § 50, který spáchal v cizině státní občan České republiky anebo
cizinec,^2) který má trvalý pobyt na území České republiky, pokud
takové jednání nebylo v cizině projednáno. Jiný přestupek spáchaný v
cizině státním občanem České republiky anebo cizincem, který má trvalý
pobyt na území České republiky, se posuzuje podle tohoto zákona nebo
jiného zákona jen tehdy, jestliže jím uvedená osoba porušila povinnost,
kterou má podle předpisů platných v České republice mimo území
republiky, nebo jestliže to vyplývá z vyhlášených mezinárodních dohod,
kterými je Česká republika vázána.
§ 9
(1) Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba
požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nelze
jako přestupek projednat, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Nelze ani vykonat sankci nebo v jejím výkonu pokračovat, jestliže
se osoba, jíž byla sankce uložena, stala později osobou požívající
výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, s výjimkou osoby,
která se stala poslancem nebo senátorem.
(3) Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých se dopustili
poslanci a senátoři, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání
přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení podle
zvláštních právních předpisů.^2a)
§ 9a
zrušen
§ 10
(1) Podle zvláštních předpisů ^3) se projedná jednání, které má znaky
přestupku, jehož se dopustily
a) osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci
bezpečnostních sborů,
b) osoby během výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.
(2) Toto jednání se však projedná jako přestupek, pokud jeho pachatel
přestal být osobou uvedenou v odstavci 1.
Sankce
§ 11
(1) Za přestupek lze uložit tyto sankce:
a) napomenutí,
b) pokutu,
c) zákaz činnosti,
d) propadnutí věci,
e) zákaz pobytu.
(2) Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze
uložit spolu s pokutou.
(3) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k
nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku.
§ 12
(1) Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti
přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k
okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k
osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v
disciplinárním řízení.
(2) Za více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení
se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek
nejpřísněji postižitelný. Zákaz činnosti nebo zákaz pobytu lze uložit,
jestliže je lze uložit za některý z těchto přestupků.
§ 13
(1) Pokutu lze uložit do 1000 Kč, nestanoví-li zvláštní část tohoto
zákona nebo jiný zákon pokutu vyšší.
(2) V blokovém řízení (§ 84) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, pokud tento
zákon nebo jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší,
a v příkazním řízení (§ 87) do 10 000 Kč.
(3) Pokuta uložená orgánem obce je příjmem obce, jejíž orgán ve věci
rozhodoval v prvním stupni. Pokuta uložená jiným správním orgánem České
republiky je příjmem státního rozpočtu této republiky.
§ 14
(1) Zákaz činnosti lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní
části tohoto zákona nebo v jiném zákoně a na dobu tam stanovenou,
nejdéle na dva roky, a jde-li o činnost, kterou pachatel vykonává v
pracovním nebo jiném obdobném poměru, nebo k níž je třeba povolení nebo
souhlasu státního orgánu, a spáchal-li pachatel přestupek touto
činností nebo v souvislosti s ní.
(2) Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na
základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s
projednávaným přestupkem nesměl již tuto činnost vykonávat.
(3) Od výkonu zbytku zákazu činnosti lze po uplynutí poloviny doby
výkonu této sankce upustit, jestliže pachatel přestupku způsobem svého
života prokázal, že její další výkon není potřebný.
§ 15
(1) Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží pachateli a věc
a) byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, anebo
b) byla přestupkem získána nebo byla nabyta za věc přestupkem získanou.
(2) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném
nepoměru k povaze přestupku.
(3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
§ 15a
(1) Zákaz pobytu lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní části
tohoto zákona nebo v jiném zákoně a na dobu nejdéle tří měsíců za
předpokladu, že
a) byl přestupek spáchán úmyslným jednáním významně narušujícím místní
záležitosti veřejného pořádku,
b) byl pachatel v posledních dvanácti měsících přede dnem spáchání
přestupku pravomocně uznán vinným z přestupku za obdobné jednání,
kterého se dopustil na území stejné obce, a
c) uložení takové sankce je nezbytné k zajištění ochrany místních
záležitostí veřejného pořádku na území obce; sankce zákazu pobytu se
nesmí vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalý pobyt
nebo hlášený pobyt podle zvláštního právního předpisu^19).
(2) Zákaz pobytu spočívá v tom, že se pachatel nesmí po dobu trvání
zákazu pobytu zdržovat na území obce nebo její části, v níž se
opakovaně dopustil přestupku ve smyslu odstavce 1, vymezené v
rozhodnutí správního orgánu, který zákaz pobytu uložil.
(3) Obecní úřad obce, na jejímž území má pachatel trvalý pobyt nebo
hlášený pobyt podle zvláštního právního předpisu^19), může pachateli na
základě jeho žádosti udělit povolení ke krátkodobému pobytu na území
obce uvedené v odstavci 2 nebo její části. Povolení lze udělit, má-li
pachatel k pobytu na území obce závažné osobní důvody, kterými jsou
zejména návštěva lékaře nebo orgánu veřejné moci. Obecní úřad může
povolení udělit pouze se souhlasem správního orgánu, který zákaz pobytu
uložil. O žádosti rozhodne obecní úřad bezodkladně, nejpozději do pěti
pracovních dnů od zahájení řízení. Nejsou-li splněny podmínky pro
vydání povolení, vydá obecní úřad rozhodnutí, kterým žádost zamítne;
jinak povolení udělí; žadateli vydá namísto písemného vyhotovení
rozhodnutí potvrzení o povolení k pobytu. Povolení, kterým je žadateli
umožněn krátkodobý pobyt na území obce nebo její části, v níž má
zakázán pobyt, obsahuje vždy vymezení, v jaké době a za jakým účelem je
krátkodobý pobyt povolen. Při pobytu na území obce nebo její části, v
níž má pachatel zakázán pobyt, je povinen mít při sobě potvrzení podle
tohoto ustanovení.
(4) Od výkonu zbytku zákazu pobytu lze po uplynutí poloviny doby výkonu
této sankce upustit, jestliže pachatel přestupku způsobem svého života
prokázal, že její další výkon není potřebný.
(5) O uložení zákazu pobytu, místu a době jeho trvání, popřípadě o
upuštění od jeho výkonu, uvědomí správní orgán, který zákaz pobytu
uložil, neprodleně Policii České republiky a v případě občanů České
republiky rovněž obecní úřad obce, na jejímž území má pachatel trvalý
pobyt.
Ochranná opatření
§ 16
Ochrannými opatřeními jsou:
a) omezující opatření,
b) zabrání věci.
§ 17
(1) Omezující opatření spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně
přístupná místa nebo místa, kde se konají veřejné sportovní, kulturní
nebo jiné společenské akce.
(2) Omezující opatření lze uložit pachateli přestupku
a) na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (§ 30),
b) proti pořádku ve státní správě a proti pořádku v územní samosprávě
(§ 46),
c) proti veřejnému pořádku (§ 47 a 48),
d) proti občanskému soužití (§ 49), nebo
e) proti majetku (§ 50).
(3) Omezující opatření musí být přiměřené povaze a závažnosti
spáchaného přestupku a osobním poměrům pachatele; lze je uložit jen
spolu se sankcí a nejdéle na dobu jednoho roku, a to za předpokladu, že
existuje přímá souvislost mezi spáchaným přestupkem a omezujícím
opatřením, které má být uloženo.
§ 18
(1) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v § 15 odst. 1 písm. a)
nebo b), lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže
a) náleží pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat,
b) nenáleží pachateli přestupku nebo mu nenáleží zcela, nebo
c) vlastník není znám.
a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný
zájem.
(2) O zabrání věci nelze rozhodnout, jestliže od jednání majícího znaky
přestupku uplynuly dva roky. Ustanovení § 15 odst. 2 platí obdobně.
(3) Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
§ 19
Zvláštní ustanovení o mladistvých
(1) Při posuzování přestupku osoby, která v době jeho spáchání dovršila
patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku (dále jen
"mladistvý"), se přihlíží ke zvláštní péči, kterou společnost věnuje
mládeži.
(2) Přestupek mladistvého nelze projednat v příkazním řízení a nelze za
něj uložit zákaz pobytu.
(3) Horní hranice pokuty se u mladistvého snižuje na polovinu, přičemž
však nesmí být vyšší než 5 000 Kč. V blokovém řízení se horní hranice
pokuty u mladistvého snižuje na polovinu, přičemž však nesmí být vyšší
než 2 500 Kč.
(4) Zákaz činnosti lze mladistvému uložit nejdéle na dobu jednoho roku,
nebránil-li by výkon této sankce jeho přípravě na povolání.
§ 20
Zánik odpovědnosti za přestupek
(1) Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok;
nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek
vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.
(2) Běh lhůty pro projednání přestupku podle odstavce 1 se přerušuje
zahájením řízení o přestupku, jakož i vydáním rozhodnutí o přestupku,
jímž je obviněný z přestupku uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení
vydání příkazu o uložení pokuty, přerušuje se běh lhůty jeho doručením.
(3) Přerušením běhu lhůty pro projednání přestupku podle odstavce 1
začíná běh nové lhůty pro projednání přestupku; přestupek však nelze
projednat, uplynuly-li od jeho spáchání dva roky.
(4) Do běhu lhůty podle odstavců 1 až 3 se nezapočítává doba, po kterou
se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního
předpisu.^3c)
ČÁST DRUHÁ
Zvláštní část
Přestupky proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě
§ 21
Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích
státní správy
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně zhotoví reprodukci ceniny nebo neoprávněně zhotoví nebo
uvede do oběhu předmět, který by mohl být zaměněn s ceninou nebo si
takový předmět neoprávněně nechá zhotovit nebo jej neoprávněně užije,
bez úmyslu se obohatit nebo padělat veřejnou listinu nebo uvedené
předměty,
b) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu
požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést,
c) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu
požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody,
d) úmyslně neoprávněně užívá vědeckou nebo uměleckou hodnost nebo titul
absolventa vysoké školy,
e) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní nebo poruší úřední
uzávěru nebo úřední značku,
f) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní veřejnou vyhlášku
nebo pozmění její obsah,
g) úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním
řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v čestném prohlášení u
správního orgánu,
h) úmyslně neoprávněně vystupuje jako úřední osoba,
ch) úmyslně nedodrží omezující opatření uložené v přestupkovém řízení,
i) úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský
nebo služební stejnokroj příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených
sborů, nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným
stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není příslušníkem ozbrojených sil
nebo ozbrojených sborů.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) až f) a písm. h) až i)
lze uložit pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c) a g) pokutu do 10 000 Kč.
§ 21a
Přestupky proti předpisům, kterými se stanoví některé další předpoklady
pro výkon některých funkcí
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost stanovenou pro výkon
některých funkcí zákonem č. 451/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního
soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu
1992, uveřejněného v částce 116/1992 Sb., a zákonem České národní rady
č. 279/1992 Sb. tím, že
a) v úmyslu dosáhnout přijetí do takové funkce nebo v ní setrvat uvede
nesprávný nebo neúplný údaj, nebo požadovaný údaj zatají,
b) nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové
funkce,
c) neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává
takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 22
zrušen
§ 23
Ostatní přestupky na úseku dopravy a přestupky na úseku silničního
hospodářství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění,
pozmění, zakryje, přemístí nebo umístí návěstidlo, signální nebo
návěstní znak, signální nebo návěstní zařízení, informační zařízení pro
cestující, vyvěšený jízdní řád, označení zastávky veřejné dopravy nebo
jiného dopravního zařízení anebo neoprávněně používá takové zařízení,
b) nesplní povinnost uloženou správním orgánem ke zdolání mimořádně
naléhavých přepravních potřeb,
c) provozuje dopravu bez povolení nebo poruší povinnost stanovenou
zvláštním právním předpisem pro provozování dopravy,
d) poruší povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem pro dopravu
nebo přepravu nebezpečných věcí,
e) úmyslně naruší činnost sdělovacího nebo zabezpečovacího zařízení,
f) jako řidič vozidla při kontrole není držitelem dokladů, předložil
neplatný doklad nebo nepředložil doklady požadované zvláštním právním
předpisem, nevede stanoveným způsobem záznam o době řízení,
bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, záznam o provozu vozidla
nebo nedodržuje stanovené doby řízení, bezpečnostních přestávkách a
době odpočinku, nepředložil záznam o době řízení, bezpečnostních
přestávkách a době odpočinku nebo záznam o provozu vozidla požadovaných
zvláštním právním předpisem,
g) při přepravě nebezpečných věcí podle právního předpisu nemá řádné
osvědčení o zvláštním školení řidiče, nezajistí označení vozidla, není
vybaven podle právních předpisů povinnou výbavou, poruší zákaz nakládky
a vykládky stanovených nebezpečných věcí na veřejně přístupných
místech, přepravuje ve vozidle osoby způsobem odporujícím právním
předpisům, poruší ustanovení o zastavení a stání vozidel a o dozoru nad
vozidly při parkování nebo nedodrží trasu, pokud je předepsána,
h) užije v provozu na pozemních komunikacích vozidlo označené střešní
svítilnou s nápisem TAXI, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným
s vozidlem poskytujícím taxislužbu k jinému účelu než k výkonu práce
řidiče taxislužby, nebo
i) jako řidič taxislužby poškodí cestujícího na ceně jízdného.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 5
000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až i) pokutu do 10 000
Kč; zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku lze uložit za
přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), h) a i).
(3) V blokovém řízení lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f)
a g) pokutu do 5 000 Kč.
(4) Přestupek, za který lze uložit zákaz činnosti, nelze projednat v
blokovém řízení.
§ 23a
zrušen
§ 24
Přestupky na úseku podnikání
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poškodí jiného na ceně, jakosti, množství nebo hmotnosti při prodeji
zboží nebo poskytování jiných služeb,
b) neoprávněně provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost,
c) poruší povinnost
1. uvádět na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách,
smlouvách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti
prostřednictvím dálkového přístupu údaje o své obchodní firmě, a
nemá-li ji, o jménu a příjmení nebo názvu, sídle nebo místu podnikání,
zápisu do obchodního rejstříku včetně spisové značky, podnikatelé
nezapsaní v obchodním rejstříku údaj o zápisu do jiné evidence, v níž
jsou zapsáni, popřípadě o zápisu organizační složky podniku nebo
podniku zahraniční osoby do obchodního rejstříku, včetně spisové
značky^4),
2. podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku
nebo uložit listinu do sbírky listin^5),
3. používat při podnikání obchodní firmu, a nemá-li ji, jméno a
příjmení nebo název^6).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000
Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 10 000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 50 000 Kč; zákaz činnosti
do 1 roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a c).
§ 25
zrušen
§ 26
zrušen
§ 27
zrušen
§ 28
Přestupky na úseku sociálních věcí
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo
zneužije průkaz osoby se zdravotním postižením, nebo poruší jinou
povinnost stanovenou zákonem na úseku průkazů osob se zdravotním
postižením.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 20 000
Kč.
§ 29
Přestupky na úseku zdravotnictví
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotnické služby nebo
se nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčení,
b) nedodrží opatření stanovené nebo uložené ke snížení hluku a vibrací,
s výjimkou povinností stanovených pro pořádání nebo poskytnutí prostor
a pozemků pro veřejné produkce hudby,
c) ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost pitné vody,
d) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo
zdravotní průkaz anebo zneužije lékařskou dokumentaci,
e) poruší povinnost při zacházení s omamnými látkami, psychotropními
látkami nebo jinými látkami škodlivými zdraví,
f) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k
předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,
g) padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho obsah v úmyslu, aby ho
bylo použito jako pravého, nebo užije takového předpisu jako pravého
anebo poskytne tiskopis lékařského předpisu jinému v úmyslu, aby ho
bylo použito k padělání, nebo v témže úmyslu odcizí či jinak
neoprávněně získá takový tiskopis,
h) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k
ochraně zdraví před neionizujícím zářením,
i) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro
provoz koupaliště ve volné přírodě, umělého koupaliště nebo sauny,
j) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro
pořádání zotavovací akce, jiné podobné akce pro děti nebo školy v
přírodě,
k)
zrušeno
l)
zrušeno
m)
zrušeno
n) poruší nebo nesplní povinnosti stanovené pro výkon činností
epidemiologicky závažných,
o) jako pořadatel veřejné produkce hudby nezajistí, že hluk z ní
nepřekročí stanovené hygienické limity, nebo poskytne stavbu, jiné
zařízení nebo pozemek k veřejné produkci hudby, aniž by zajistil, že
hluk z ní nepřekročí stanovené hygienické limity.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až j) a písmene n) lze
uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle písmene o) lze uložit
pokutu až do výše 50 000 Kč. V blokovém řízení (§ 86) může orgán
ochrany veřejného zdraví uložit za přestupky pokutu až do výše 5 000
Kč.
§ 29a
Přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje
přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a
lázeňských míst
(1) Přestupku podle tohoto zákona se dopustí ten, kdo
a) nedodrží omezení nebo zákaz stanovený na ochranu přírodního léčivého
zdroje, zdroje přírodní minerální vody, přírodních léčebných lázní nebo
lázeňského místa,
b) nesplní oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu,^9)
c) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu přírodního léčivého
zdroje a zdroje přírodní minerální vody,
d) vykonává činnost zakázanou ve vnitřním území lázeňského místa,
e) úmyslně zničí nebo poškodí nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní
značku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma přírodního
léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody nebo území lázeňského
místa,
f) ztěžuje plnění úkolů dozoru nad dodržováním opatření na území
lázeňského místa,
g) ztěžuje plnění úkolů při vyhledávání a průzkumu přirozeně se
vyskytujících zdrojů minerálních vod, plynů, peloidů a dozoru nad
dodržováním opatření v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje a
zdroje přírodní minerální vody.
(2) Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.
§ 30
Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě
zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou,
osobě mladší osmnácti let, osobě, o níž lze mít pochybnost, zda splňuje
podmínku věku, nebo osobě o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo
jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit
majetek,
b) neoprávněně prodá, podá nebo jinak umožní druhé osobě škodlivé
užívání jiné návykové látky než jsou omamné látky, psychotropní látky a
alkohol,
c) se nepodrobí opatření postihujícímu nadměrné požívání alkoholických
nápojů nebo užívání jiných návykových látek,
d) úmyslně vyrobí líh nebo destilát bez povolení anebo úmyslně líh nebo
destilát bez povolení vyrobený přechovává nebo uvádí do oběhu,
e) úmyslně umožňuje požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných
návykových látek než látek omamných a psychotropních osobě mladší
osmnácti let, ohrožuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj,
f) umožní neoprávněné požívání omamných a psychotropních látek osobě
mladší osmnácti let, nejde-li o čin přísněji trestný,
g) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv
ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl
ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,
h) po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky
vykonává činnost uvedenou v písmenu g),
ch) ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím
alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonává činnost
uvedenou v písmenu g),
i) odepře se podrobit vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou
návykovou látkou, k němuž byl vyzván podle zvláštního právního
předpisu^10),
j) neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou
nebo psychotropní látku,
k) neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství rostlinu
nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku,
l) prodá jednotlivé cigarety nebo neuzavřené jednotkové balení cigaret,
m) kouří na místech zákonem zakázaných,
n) prodá výrobek podobný tabákovému výrobku, tabákové potřebě ve formě
potravinářského výrobku nebo hračky, a nebo podobný alkoholickému
nápoji ve formě hračky,
o) prodá tabákový výrobek, tabákovou potřebu nebo alkoholický nápoj v
zařízení nebo na akcích určených osobám mladším 18 let,
p) prodá, podá nebo jinak umožní užití tabákového výrobku osobě mladší
18 let nebo neodepře jejich prodej fyzické osobě, o níž lze mít
pochybnost, že splňuje podmínku věku.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3
000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 5 000 Kč
a zákaz činnosti do 1 roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. g) až
i) pokutu od 25 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od 1 do 2 let a za
přestupek podle odstavce 1 písm. j) a k) pokutu do 15 000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), f), g), h), ch), j) a
k) lze spolu s pokutou uložit zákaz pobytu.
----------
Pozn. ASPI: zákon 379/2005 Sb. zavedl do odst. 2 pokuty za přestupky
dle písm. l) až p) odstavce 1. Následně však zákon 411/2005 Sb.
ustanovil nové znění odst. 2, ve kterém pokuty za přestupky dle písm.
l) až p) nejsou uvedeny.
----------
(3) Sankci za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. g) až i) lze snížit
pod stanovenou hranici jen tehdy, že byl prokázán dechovou zkouškou
nebo lékařským vyšetřením obsah alkoholu v krvi v množství pod 0,5
promile a současně nebylo užito žádné jiné návykové látky.
§ 31
Přestupky na úseku školství a výchovy mládeže
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání
nezletilého zejména tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce
nebo zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
§ 32
Přestupky na úseku kultury
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poruší zvláštní právní předpis o ochraně předmětů nebo souborů
předmětů kultovní, muzejní nebo galerijní hodnoty,
b) poruší zvláštní právní předpis ve věcech ochrany církví a
náboženských společností.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.
§ 33
Přestupky na úseku porušování průmyslových práv a porušování práv k
obchodní firmě
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vykonával práva, která jsou zákony na ochranu
průmyslového vlastnictví vyhrazena majitelům těchto práv,
b) neoprávněně užíval obchodní firmu nebo jakékoliv značení zaměnitelné
s obchodní firmou nebo označením příznačným pro jiného podnikatele.
(2) Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.
§ 34
zrušen
§ 35
Přestupky na úseku zemědělství a myslivosti
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo neoprávněně či
nesprávně použije chemický nebo biologický přípravek na ochranu
rostlin,
b) znečistí půdu nevhodným skladováním olejů a pohonných hmot,
pesticidů, hnojiv, popřípadě jiných škodlivých látek,
c) nesplní opatření uložené podle zvláštních právních předpisů o
ochraně zemědělského půdního fondu nebo o myslivosti,
d) poruší povinnost stanovenou k ochraně rostlin před zvláště
nebezpečnými škůdci nebo chorobami,
e) neoprávněně provede změnu druhu pozemku, který je součástí
zemědělského půdního fondu, anebo neoprávněně odejme zemědělskou půdu
ze zemědělského půdního fondu nebo neoprávněně provádí činnost
poškozující zemědělskou výrobu na takové půdě,
f) neoprávněně loví zvěř.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000
Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) pokutu do 3000 Kč a,
za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 5 000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. f) pokutu do 8 000 Kč; zákaz činnosti
do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f).
§ 36
zrušen
§ 37
zrušen
§ 38
Přestupky na úseku geologie
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně
a) ohrozí nebo neoprávněně ztíží provádění státem organizovaných
geologických prací,
b) zničí, poškodí nebo znehodnotí geologické výzkumné nebo průzkumné
dílo, vzorek nebo jinou hmotnou geologickou dokumentaci.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1000 Kč
a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 3000 Kč.
§ 39
Přestupky na úseku ochrany a využití nerostného bohatství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vnikne do důlního díla nebo do území, ve kterém je
vykonávána hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem,
nebo do poddolovaného území, kam je vstup zakázán,
b) úmyslně poškodí zařízení sloužící k využívání nerostného bohatství
nebo k provádění činnosti vykonávané hornickým způsobem, včetně důlně
měřičských signálů, značek a ochrany znaků a jiných měřičských
zařízení, jakož i značek upozorňujících na zákaz vstupu,
c) neoprávněně odvede povrchovou, podzemní nebo jinou vodu do důlních
vod nebo důlních děl anebo úmyslně poškodí zařízení pro odvádění
důlních vod.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.
§ 40
zrušen
§ 41
Přestupky na úseku energetiky, teplárenství a plynárenství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně
a) odstraní zařízení pro rozvod elektřiny, tepla nebo topných plynů,
popřípadě příslušenství nebo přípojky k těmto zařízením, měřící
zařízení nebo plombu, nadzemní nebo podzemní zařízení sdělovací nebo
ovládací techniky energetiky, teplárenství nebo plynárenství,
b) zasáhne do zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, tepla nebo plynu,
včetně odběrného rozvodního zařízení před měřícím zařízením.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
§ 42
Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně poškodí, zneužije nebo hrubě zneváží jiný symbol než státní
symbol České republiky chráněný zvláštním právním předpisem,
b) si přisvojí vyznamenání, čestný titul nebo jiné obdobné ocenění
udělované státním orgánem a vykazuje se jím.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
§ 42a
zrušen
§ 42b
zrušen
§ 42c
Přestupky na úseku matrik, jména a příjmení
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije rodný, oddací nebo úmrtní list,
osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a osvědčení o
tom, že snoubenci splnili všechny požadavky zákona pro uzavření
platného manželství,
b) nesplní oznamovací povinnost matričnímu úřadu při narození, úmrtí
nebo uzavření manželství stanovenou zákonem o matrikách nebo úmyslně
uvede při plnění oznamovací povinnosti nesprávné údaje,
c) úmyslně neužívá při úředním styku jméno, popřípadě jména nebo
příjmení, která jsou uvedena v rodném nebo oddacím listu vydaném
matričním úřadem v České republice nebo jiným příslušným úřadem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
§ 43
Přestupky na úseku obrany
České republiky
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poruší povinnost uloženou k zabezpečení úkolů civilní obrany,
b) úmyslně naruší režim ochrany a vstupu do vojenského objektu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
§ 44
Přestupky na úseku správy státních hranic
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo neoprávněně odstraní
hraniční znak nebo zařízení upozorňující na průběh státních hranic,
b) neoprávněně zasáhne do hraničního pruhu nebo volné kruhové plochy
nebo do břehů nebo koryta hraničního vodního toku nebo do hraniční
cesty, zhorší-li se tím zřetelnost průběhu státních hranic nebo
jestliže se tím změní jejich poloha, nebo
c) neumožní nebo jinak ztíží oprávněné osobě vstup, vjezd a nebo výkon
prací při správě státních hranic.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 15
000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5 000 Kč.
§ 44a
Přestupky na úseku ochrany státních hranic
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně znemožní umístění
bezpečnostního prostředku zabraňujícího nedovolenému překračování
státních hranic dopravními prostředky nebo úmyslně takový prostředek
označený podle zvláštního právního předpisu^12) zničí, poškodí,
neoprávněně přemístí anebo jej neoprávněně odstraní.
(2) Přestupku se dopustí občan České republiky, který při vstupu na
území České republiky
a) překročí státní hranice mimo hraniční přechod,
b) se úmyslně vyhne kontrole na hraničním přechodu,
c) užije k překročení státních hranic hraniční přechod v jiné než
stanovené provozní době nebo v rozporu s účelem hraničního přechodu,
pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč a
za přestupek podle odstavce 2 pokutu do výše 5 000 Kč.
§ 45
Přestupky na úseku ochrany životního prostředí
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo porušením zvláštních právních
předpisů o ochraně životního prostředí jiným způsobem, než jak vyplývá
z ustanovení § 21 až 44, zhorší životní prostředí.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
§ 46
Ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti
pořádku v územní samosprávě
(1) Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny
v § 21 až 45, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy
včetně nařízení obcí, okresních úřadů a krajů.
(2) Přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy je porušení
povinností stanovených v obecně závazných vyhláškách obcí a krajů
vydaných na úseku jejich samostatné působnosti.
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 30 000 Kč a
za přestupek podle odstavce 2 lze spolu s pokutou uložit zákaz pobytu.
Přestupky proti veřejnému pořádku
§ 47
nadpis neplatil
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci,
b) poruší noční klid,
c) vzbudí veřejné pohoršení,
d) znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně
prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného
prostranství,
e) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění,
pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační
označení,
f) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání
veřejných tělovýchovných, sportovních nebo kulturních podniků anebo v
místech určených k rekreaci nebo turistice,
g) jako návštěvník před zahájením organizovaného sportovního utkání, v
jeho průběhu nebo při jeho zakončení má obličej zakrytý způsobem
ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci,
h) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně
přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení,
i) neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo
vyhrazená místa.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do
5000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) pokutu do 20 000 Kč, za
přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 3000 Kč, za
přestupek podle odstavce 1 písm. g) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek
podle odstavce 1 písm. h) a i) pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle
odstavce 1 písm. b), c), d), f), g) a h) lze spolu s pokutou uložit
zákaz pobytu.
(3) Dobou nočního klidu se rozumí doba od 22. do 6. hodiny. Obec může
obecně závaznou vyhláškou nebo rozhodnutím vydaným na základě obecně
závazné vyhlášky stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo
obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu
vymezena dobou kratší nebo žádnou.
§ 47a
Přestupky křivého vysvětlení
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo jako osoba podávající vysvětlení o
trestném činu spáchaném jiným před orgánem činným v trestním řízení
úmyslně
a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro
rozhodnutí, nebo
b) takovou okolnost zamlčí.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.
§ 47b
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo
jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti
tabulky s označením umístí jiný nápis,
b) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice
nebo jiného veřejného prostranství,
c) neoznačí budovu čísly popisnými,
d) neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jím užívaném pozemku tak,
že naruší vzhled obce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 může obec uložit pokutu až do výše 10
000 Kč.
§ 48
Přestupkem proti veřejnému pořádku je porušení i jiných povinností, než
které jsou uvedeny v § 47, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními
předpisy. Za takový přestupek lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
§ 49
Přestupky proti občanskému soužití
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
b) jinému z nedbalosti ublíží na zdraví,
c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví,
drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku,
schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním,
d) omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv
příslušníků národnostních menšin,
e) působí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo
pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální
orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, pro jeho politické nebo jiné
smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických
hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho
sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav
manželský nebo rodinný.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000
Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) pokutu do 20 000 Kč a
za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz
pobytu.
§ 50
Přestupky proti majetku
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou,
podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku, nebo se o
takové jednání pokusí,
b) úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek nebo si přisvojí cizí věc
nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby,
c) úmyslně ukryje nebo na sebe nebo jiného převede věc, která byla
získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc
bylo opatřeno.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč nebo
zákaz pobytu.
ČÁST TŘETÍ
Řízení o přestupcích
§ 51
Obecné ustanovení
Není-li v tomto nebo jiném zákoně stanoveno jinak, vztahují se na
řízení o přestupcích obecné předpisy o správním řízení. ^13)
Příslušnost
§ 52
Přestupky projednávají
a) obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí (§ 53 odst. 4),
b) jiné správní orgány, stanoví-li tak zákon.
§ 53
(1) Obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve
věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní
samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku,
jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány
porušením zvláštních právních předpisů o provozu na pozemních
komunikacích, a přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a
dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních
minerálních vod a lázeňských míst.
(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností projednávají přestupky ve
věcech, které spravují, a ostatní přestupky, pokud k jejich projednání
nejsou příslušné jiné správní orgány.
(3) Obce mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání
přestupků. Tyto komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení vždy za
předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou
způsobilostí pro projednávání přestupků;^14) usnášejí se většinou
hlasů. Stejné podmínky platí, pokud by projednáváním přestupků byla
pověřena komise rady obce.
(4) V hlavním městě Praze náleží
a) působnost podle odstavce 1 městským částem s tím, že městským částem
přísluší projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě jen ve
věcech, které jsou jim svěřeny,
b) působnost podle odstavce 2 úřadům městských částí vymezeným Statutem
hlavního města Prahy.
§ 54
zrušen
§ 55
(1) K projednání přestupku je místně příslušný správní orgán, v jehož
územním obvodu byl přestupek spáchán.^15)
(2) Přestupek, který byl spáchán v cizině státním občanem České
republiky anebo cizincem, který má trvalý pobyt na území České
republiky, nebo nelze-li místo spáchání přestupku spolehlivě zjistit,
projedná správní orgán, v jehož územním obvodu pachatel má nebo
naposledy měl trvalý pobyt.
(3) Místně příslušný správní orgán může k usnadnění projednání
přestupku nebo z jiného důležitého důvodu postoupit věc i bez souhlasu
účastníků řízení jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož
územním obvodu se pachatel zdržuje nebo pracuje.
§ 56
zrušen
§ 57
Společné řízení
(1) Jestliže pachatel se dopustil více přestupků, jejichž skutková
podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve
stejné oblasti veřejné správy a které je příslušný projednávat týž
orgán, projednávají se tyto přestupky ve společném řízení.
(2) Společné řízení se koná též proti všem pachatelům, jejichž
přestupky spolu souvisejí a jsou projednávány týmž orgánem. K urychlení
řízení nebo z jiného důležitého důvodu lze věc některého pachatele
přestupku vyloučit ze společného řízení.
(3) Ve společném řízení se neprojedná přestupek, který byl spáchán po
zahájení řízení o jiném přestupku.
Součinnost
§ 58
(1) Orgány Policie České republiky, Vojenské policie (dále jen „orgán
policie“), státní orgány a orgány obce oznamují příslušným správním
orgánům přestupky, o nichž se dozví, nejsou-li samy příslušny k jejich
projednávání. V oznámení uvedou zejména, který přestupek je ve skutku
spatřován, důkazní prostředky, které jsou jim známy a které prokazují,
že jde o přestupek a že byl spáchán určitou osobou, je-li známa.
(2) Oznamuje-li přestupky příslušným správním orgánům orgán policie a
jedná-li se o přestupky
a) proti veřejnému pořádku,
b) proti občanskému soužití, nasvědčují-li okolnosti tomu, že v jejich
důsledku došlo k ublížení na zdraví,
c) proti majetku,
d) proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu,
e) proti pořádku ve státní správě, spáchané na úseku státní správy v
působnosti Policie České republiky,
f) uvedené v § 29 odst. 1 písm. g, § 30 odst. 1 písm. d) až j) a § 35
odst. 1 písm. f),
učiní orgán policie nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze
spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro
pozdější dokazování před správním orgánem. O zjištěných skutečnostech
sepíše orgán policie úřední záznam, který přiloží k oznámení. Oznámení
učiní orgán policie nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy se o
přestupku dozví.
(3) Po provedení nezbytných šetření podle odstavce 2 orgán policie
a) věc odevzdá příslušnému orgánu, jde-li o jednání mající znaky
přestupku, které se projednává podle zvláštních předpisů,^3) nebo
jde-li o jiný správní delikt než přestupek anebo nasvědčují-li
skutečnosti, že jde o trestný čin,
b) věc odloží, není-li dáno podezření z přestupku nebo nelze-li
přestupek projednat, anebo nezjistí-li do jednoho měsíce ode dne, kdy
se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující podezření, že jej
spáchala určitá osoba; pominou-li důvody odložení, věc oznámí, není-li
na místě věc vyřídit jinak.
(4) Dozví-li se orgán policie o přestupku od občana, vyrozumí jej na
jeho žádost do třiceti dnů o provedených opatřeních.
§ 58a
(1) Při výkonu působnosti na úseku projednávání přestupků využívají
správní orgány uvedené v § 52 ze základního registru obyvatel tyto
referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který
nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Při výkonu působnosti na úseku projednávání přestupků využívají
správní orgány uvedené v § 52 z informačního systému evidence obyvatel
tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,
i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo
opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození
a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se
narodil,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,
popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí;
jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a
stát, na jehož území k úmrtí došlo,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,
m) zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání.
(3) Při výkonu působnosti na úseku projednávání přestupků využívají
správní orgány uvedené v § 52 z informačního systému cizinců tyto
údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) pohlaví,
e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec
narodil na území České republiky, místo a okres narození,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
i) omezení svéprávnosti,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného
zákonného zástupce,
k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,
m) zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání.
(4) Správní orgán uvedený v § 52 využívá při výkonu působnosti na úseku
projednávání přestupků ze základního registru právnických osob,
podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně
přístupných referenčních údajů údaje v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo
zahraniční osoby,
b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v
zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
(5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě použít vždy
jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,
které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel
nebo základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob
a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence
obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru
předcházejícím současný stav.
§ 59
Státní orgány a orgány policie provedou bez zbytečného odkladu na
žádost správního orgánu úkony potřebné k prověřování oznámení o
přestupcích, k projednávání přestupků a k výkonu rozhodnutí. Státní
orgán nebo orgán policie žádost neprodleně vrátí, není-li k provedení
požadovaných úkonů příslušný.
§ 60
Podávání vysvětlení
(1) Každý je povinen podat správním orgánům nezbytné vysvětlení k
prověření došlého oznámení o přestupku; podání vysvětlení může být
odepřeno, jestliže by takovým osobám nebo osobám jim blízkým (§ 68
odst. 4) hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný
čin nebo by porušily státní nebo služební tajemství anebo zákonem
výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.
(2) Tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu
orgánu k podání vysvětlení podle odstavce 1, nebo tomu, kdo bezdůvodně
podání vysvětlení odmítá, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu
až do výše 5000 Kč.
(3) Pořádková pokuta uložená orgánem obce je příjmem této obce.
Pořádková pokuta uložená jiným správním orgánem České republiky je
příjmem státního rozpočtu České republiky.
§ 61
zrušen
§ 62
zrušen
§ 63
zrušen
§ 64
zrušen
§ 65
zrušen
§ 66
Odložení věci
(1) Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc odloží, jestliže osoba
podezřelá z přestupku
a) požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva,
nejde-li o osobu uvedenou v § 9 odst. 3,
b) v době spáchání přestupku nedovršila patnáctý rok svého věku nebo
trpěla duševní poruchou, pro niž nemohla rozpoznat, že svým jednáním
porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své
jednání,
c) zemřela před zahájením řízení.
(2) Správní orgán může věc odložit, jestliže sankce, kterou lze za
přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude
podle očekávání uložen osobě podezřelé z přestupku za jiný čin v
trestním řízení.
(3) Správní orgán věc dále odloží, jestliže
a) došlé oznámení (§ 67 odst. 2) neodůvodňuje zahájení řízení o
přestupku nebo postoupení věci podle § 71,
b) o skutku se koná trestní stíhání nebo řízení u jiného příslušného
správního orgánu,
c) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo
orgánem činným v trestním řízení anebo v blokovém řízení,
d) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a uložené
opatření se považuje za postačující,
e) odpovědnost za přestupek zanikla,
f) nebyl podán návrh na zahájení řízení o přestupku, jde-li o
přestupek, který může být projednán jen na návrh (§ 68 odst. 1 až 3),
g) nezjistí do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl,
skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.
(4) Rozhodnutí o odložení věci se nevydává. O odložení věci se vyrozumí
pouze poškozený.
Zahájení řízení
§ 67
(1) Přestupky se projednávají z úřední povinnosti, pokud nejde o
přestupky, které se projednávají jen na návrh (§ 68 odst. 1).
(2) Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je oznámení státního
orgánu, orgánu policie nebo obce, jakož i právnické osoby nebo občana o
přestupku, poznatek z vlastní činnosti správního orgánu nebo postoupení
věci orgánem činným v trestním řízení.
(3) Jestliže správní orgán věc neodloží ani neshledá důvod pro
postoupení věci jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně,
nejpozději do šedesáti dnů.
(4) Požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do třiceti
dnů od oznámení o učiněných opatřeních.
§ 68
(1) Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a d) a přestupky podle § 125c
odst. 1 písm. h) zákona o silničním provozu a § 50 spáchané mezi
blízkými osobami, jakož i přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a) se
projednávají jen na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce
nebo opatrovníka (dále jen "navrhovatel").
_________________
*) Pozn. ASPI: V úplném znění č. 124/1993 Sb. je v odstavci 1 uveden
odkaz na § 49 odst. 1 písmeno c) namísto písmena d):
"(1) Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) a přestupky ..." -
komentář viz ASPI ID LIT36806CZ
_________________
(2) U přestupku, který lze projednat jen na návrh, lze návrh podat
příslušnému správnímu orgánu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se
navrhovatel dozvěděl o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným
v trestním řízení. V návrhu musí být uvedeno, kdo je postiženou osobou,
koho navrhovatel označuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl
být přestupek spáchán.
(3) Vyjde-li v řízení o přestupku podle § 49 odst. 1 písm. b) a d) nebo
přestupku podle § 50 zahájeném na návrh najevo, že skutek nebyl spáchán
mezi osobami blízkými, pokračuje se v řízení z úřední povinnosti.
_________________
*) Pozn. ASPI: V úplném znění č. 124/1993 Sb. je v odstavci 3 uveden
odkaz na § 49 odst. 1 písmeno c) namísto písmena d):
"(3) Vyjde-li v řízení o přestupku podle § 49 odst. 1 písm. b) a c)
nebo přestupku ..." - komentář viz ASPI ID LIT36806CZ
_________________
(4) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel,
osvojenec, sourozenec a manžel, partner^16); jiné osoby v poměru
rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen
tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala
jako újmu vlastní.
§ 69
zrušen
§ 70
Náhrada škody
(1) Uplatnil-li ten, komu byla přestupkem způsobena majetková škoda,
nárok na její náhradu v řízení o přestupku, nebo u orgánu policie v
trestním řízení, pokud věc byla postoupena správnímu orgánu k
projednání a nejde o přestupek, který se projedná jen na návrh (dále
jen "poškozený"), působí správní orgán, který přestupek projedná, k
tomu, aby byla škoda dobrovolně nahrazena.
(2) Jestliže škoda a její výše byla spolehlivě zjištěna a škoda nebyla
dobrovolně nahrazena, uloží správní orgán pachateli přestupku povinnost
ji nahradit; jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody
na soud nebo jiný příslušný orgán.
(3) Zemře-li poškozený, správní orgán o náhradě škody nerozhodne.
§ 71
Postoupení věci
Správní orgán postoupí věc
a) státnímu zástupci nebo orgánům policie, nasvědčují-li skutečnosti,
že jde o trestný čin,
b) orgánu příslušnému podle zvláštního předpisu ^3) k projednání skutku
osoby uvedené v § 10 odst. 1,
c) správnímu orgánu příslušnému k projednání skutku, který je jiným
správním deliktem než přestupkem,
d) orgánu příslušnému podle zvláštního právního předpisu k projednání
přestupku osoby uvedené v § 9 odst. 3 v disciplinárním řízení^2a) pokud
tato osoba o takové projednání požádala.
§ 72
Účastníci řízení
V řízení o přestupku jsou účastníky řízení
a) obviněný z přestupku,
b) poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody
způsobené přestupkem,
c) vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části
řízení týkající se zabrání věci,
d) navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle §
68 odst. 1.
§ 73
Obviněný z přestupku
(1) Občan je obviněným z přestupku, jakmile správní orgán učinil vůči
němu první procesní úkon. Na takového občana se hledí, jako by byl
nevinen, pokud jeho vina nebyla vyslovena pravomocným rozhodnutím.
(2) Obviněný z přestupku má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem,
které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti
a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné
prostředky. K výpovědi ani k doznání nesmí být donucován.
§ 74
Ústní jednání
(1) O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V
nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy,
jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo
se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.
(2) Je-li obviněným z přestupku mladistvý, vyrozumí správní orgán o
nařízeném ústním jednání též zákonného zástupce mladistvého a orgán
vykonávající sociálně-právní ochranu dětí; jim se také rozhodnutí o
přestupku oznamuje.
§ 75
Vydání a odnětí věci
(1) Kdo má u sebe věc důležitou pro zjištění skutečného stavu věci,
nebo věc, která může být prohlášena za propadlou nebo zabranou, je
povinen na výzvu správního orgánu ji vydat; nevydá-li ji, může se mu
věc na základě rozhodnutí správního orgánu odejmout. Odvolání proti
tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(2) Nebude-li vydaná nebo odňatá věc prohlášena za propadlou nebo
zabranou, musí být bez zbytečných průtahů vrácena tomu, komu nepochybně
patří; jinak tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata.
§ 76
Zastavení řízení
(1) Správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliže se v něm
zjistí,že
a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem,
b) skutek nespáchal obviněný z přestupku,
c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z
přestupku prokázáno,
d) obviněný z přestupku požívá výsad imunity podle mezinárodního práva
nebo zákona, nejde-li o osobu uvedenou v § 9 odst. 3,
e) obviněný z přestupku v době spáchání přestupku nedovršil patnáctý
rok svého věku nebo trpěl duševní poruchou, pro niž nemohl rozpoznat,
že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo
ovládat své jednání,
f) odpovědnost za přestupek zanikla,
g) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo
orgánem činným v trestním řízení,
h) za přestupek byla uložena bloková pokuta,
ch) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a rozhodnutí
se považuje za postačující,
i) obviněný z přestupku nebo navrhovatel zemřel,
j) navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo se, ač
řádně a včas předvolán, k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez
důležitého důvodu nedostavil,
k) v řízení o návrhu podle § 68 odst. 1 byl návrh podán opožděně,
l) v řízení o návrhu podle § 68 odst. 1 byl návrh podán osobou, která
nebyla k podání návrhu oprávněna,
m) v řízení z moci úřední vyšlo najevo, že jde o přestupek, který lze
projednat jen na návrh podle § 68 odst. 1,
n) v řízení o přestupku urážky na cti došlo ke smíru,
o) věc byla postoupena podle § 71 po zahájení řízení.
(2) Správní orgán může řízení o přestupku zastavit, jestliže sankce,
kterou lze za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl
nebo bude podle očekávání uložen obviněnému z přestupku za jiný čin v
trestním řízení.
(3) Správní orgán zastaví řízení podle odstavce 1 písm. a), b), c), j)
a k) rozhodnutím ve věci. V ostatních případech zastavení řízení se
usnesení pouze poznamená do spisu a účastníci se o tom vyrozumějí.
§ 77
Výrok rozhodnutí
Výrok rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán
vinným, musí obsahovat též popis skutku s označením místa a času jeho
spáchání, vyslovení viny, formu zavinění, druh a výměru sankce,
popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce (§ 11 odst. 3), o
započtení doby do doby zákazu činnosti (§ 14 odst. 2), o uložení
ochranného opatření (§ 16), o nároku na náhradu škody (§ 70 odst. 2) a
o náhradě nákladů řízení (§ 79 odst. 1).
§ 78
Smír
U přestupku urážky na cti se správní orgán pokusí uraženého na cti a
obviněného z přestupku smířit.
§ 79
Náhrada nákladů řízení
(1) Občanovi, který byl uznán vinným z přestupku, jakož i navrhovateli,
bylo-li řízení zahájené na jeho návrh zastaveno podle § 76 odst. 1
písm. a), b), c) nebo j), se uloží povinnost nahradit státu náklady
spojené s projednáváním přestupku. Náklady řízení se hradí paušální
částkou, kterou stanoví ministerstvo vnitra České republiky v dohodě s
ministerstvem financí České republiky zvláštním právním předpisem.
(2) Povinnost nahradit náklady řízení nelze uložit v blokovém řízení (§
84) ani v řízení příkazním (§ 87).
(3) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti
nahradit náklady řízení podle odstavce 1 zcela nebo zčásti upustit.
(4) Náhrada nákladů řízení je příjmem obce, jejíž orgán rozhodl o
přestupku v prvním stupni. Náhrada nákladů řízení o přestupku, který
vedl jiný správní orgán České republiky, je příjmem státního rozpočtu
této republiky.
§ 80
Doručování
Rozhodnutí o přestupku nelze doručit veřejnou vyhláškou.
Odvolání
§ 81
(1) Proti rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen
obviněný z přestupku a, jde-li o mladistvého, v jeho prospěch i jeho
zákonný zástupce a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí.
(2) Poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody.
(3) Vlastník zabrané věci se může odvolat jen proti té části
rozhodnutí, ve které se vyslovuje zabrání věci.
(4) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, se může navrhovatel
odvolat jen proti té části rozhodnutí, která se týká vyslovení viny
obviněného z přestupku nebo povinnosti navrhovatele nahradit náklady
řízení; může se též odvolat proti rozhodnutí o zastavení řízení (§ 76
odst. 3).
(5) Včas podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný
účinek, který není možno vyloučit.
§ 82
V odvolacím řízení nemůže správní orgán změnit uloženou sankci v
neprospěch obviněného z přestupku.
§ 83
Přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem
(1) Požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o
přestupku soudem, o odložení výkonu rozhodnutí, ^17) správní orgán jeho
žádosti vyhoví.
(2) Při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku soudem se postupuje podle
zvláštního předpisu.^18)
Blokové řízení
§ 84
(1) Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže
je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je
ochoten pokutu (§ 13 odst. 2) zaplatit.
(2) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
(3) Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní
orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků, a osoby jimi
pověřené a dále orgány určené tímto nebo jiným zákonem.
(4) V blokovém řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat
jen na návrh.
§ 85
(1) Bloky k ukládání pokut (dále jen "pokutové bloky") vydává
ministerstvo financí České republiky.
(2) Orgány oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení
odebírají pokutové bloky od příslušného celního úřadu, plyne-li výnos z
pokut do příslušného státního rozpočtu nebo rozpočtu určeného na
základě zvláštního právního předpisu^3a), a od příslušného krajského
úřadu, plyne-li výnos z pokut do jeho rozpočtu nebo do rozpočtu obce.
(3) Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, vydá se mu
blok na pokutu na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení
pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty.
Převzetí tohoto bloku pachatel přestupku potvrdí.
(4) Pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a
vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu,
kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.
(5) Přezkumné řízení, v němž bude přezkoumáváno rozhodnutí o uložení
pokuty v blokovém řízení, lze zahájit nejpozději do 6 měsíců od právní
moci tohoto rozhodnutí.
(6) Podnět k provedení přezkumného řízení podaný po uplynutí lhůty
uvedené v odstavci 5 vyřizuje správní orgán, který rozhodl o uložení
pokuty v blokovém řízení. Skutečnost, že přezkumné řízení nelze
zahájit, sdělí správní orgán účastníkovi řízení jen v případě, že o
vyrozumění požádal, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel.
§ 86
V blokovém řízení mohou projednávat
a) orgány policie, s výjimkou Vojenské policie, též přestupky proti
bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle zákona o silničním
provozu, proti pořádku ve státní správě podle § 23 odst. 1 písm. a),
f), g), i), j), § 24 odst. 1 písm. b), § 30 odst. 1, § 42 odst. 1, § 44
a § 44a, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku státní správy v
jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a jinými
toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 písm. b) až
d) a g) a 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky
proti majetku podle § 50,
b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky
proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b), d) a f), §
30 odst. 1 písm. g), h) a i) a § 46, pokud jimi byly porušeny zvláštní
právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto
přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo
na jejich pracovištích,
c) orgány ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku zdravotnictví
podle § 29 odst. 1 písm. a), jde-li o nepodrobení se povinnému
vyšetření nebo léčení infekčního onemocnění, § 29 odst. 1 písm. b), c),
d), jde-li o padělání nebo úmyslné neoprávněné změnění zdravotního
průkazu, § 29 odst. 1 písm. e), jde-li o porušení povinnosti při
zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, § 29 odst. 1
písm. f), h) až j), n) a o),
d) obecní policie přestupky
1. jejichž projednávání je v působnosti obce,
2. podle zákona o silničním provozu spáchané nedovoleným stáním nebo
zastavením vozidla na pozemní komunikaci, vjezdem do míst, kde je to
místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích
zakázáno, porušením pravidel o překročení nejvyšší dovolené rychlosti,
porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat na pozemní
komunikaci, pohybem chodce na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům
provozu na pozemních komunikacích, nedovoleným způsobem použití lyží,
kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku a nedovoleným
vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu
na pozemních komunikacích a porušení pravidel provozu na pozemních
komunikacích ostatními řidiči nemotorových vozidel,
3. na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30
odst. 1 písm. a), c), g) až i), l) až p),
4. spočívající v neoprávněném stání vozidla na místní komunikaci nebo
jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu
sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek
stanovených tímto nařízením,
5. na úseku taxislužby podle zákona o silniční dopravě.
§ 87
Příkazní řízení
(1) Není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku
dopustil a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán
bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty (§ 13
odst. 2).
(2) Příkaz nelze vydat, jestliže obviněný z přestupku je zbaven
způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je
omezena.
(3) Příkaz má stejné náležitosti jako rozhodnutí o přestupku. Oznamuje
se vždy písemně.
(4) Obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne
jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným
podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení.
Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou
napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze.
(5) Příkaz, proti kterému nebyl včas podán odpor, má účinky
pravomocného rozhodnutí.
(6) V příkazním řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat
jen na návrh, ani nárok na náhradu škody.
§ 88
zrušen
§ 88a
neplatil
ČÁST ČTVRTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 89
Ústředním orgánem státní správy ve věcech přestupků je ten ústřední
orgán státní správy České republiky, do jehož působnosti náleží úsek
státní správy, na němž došlo k porušení povinnosti zakládajícímu
přestupek. Pokud nelze takto určit ústřední orgán státní správy, je jím
ministerstvo vnitra České republiky ve věcech, k jejichž projednání
jsou příslušné obce.
§ 90
Amnestii ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do působnosti
orgánů České republiky, uděluje vláda České republiky usnesením, které
se vyhlašuje ve Sbírce zákonů.
§ 91
zrušen
§ 91a
neplatil
§ 92
(1) O upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti podle § 14 odst. 3 a
zákazu pobytu podle § 15a odst. 4 rozhoduje na návrh osoby, jíž byla
tato sankce uložena, správní orgán, který přestupek projednal v prvním
stupni. U mladistvého může návrh podat též jeho zákonný zástupce nebo
orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí.
(2) Proti rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 se nelze odvolat; návrh
nelze podat opětovně.
§ 93
Dodržování uloženého ochranného opatření podle § 16 písm. a) kontroluje
správní orgán, který ho uložil v prvním stupni.
§ 94
Správní orgán své pravomocné rozhodnutí o přestupku zruší, zjistí-li,
že osoba, která byla uznána vinnou z přestupku, byla za týž skutek
soudem pravomocně odsouzena nebo obžaloby zproštěna. Uvedená osoba má
nárok na vrácení částky, kterou zaplatila na úhradu pokuty a na náhradu
nákladů řízení.
§ 95
Ustanovení o nákladech řízení se nevztahuje na řízení o přestupku
zahájená před počátkem účinnosti tohoto zákona.
§ 95a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, úřadům městských částí hlavního
města Prahy, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu
úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 96
Obce, okresní úřady a kraje každoročně poskytují vždy ke dni 31. ledna
údaje o projednaných přestupcích orgány místní správy ve svých
správních obvodech za uplynulý kalendářní rok ke zpracování
Ministerstvu vnitra.
§ 97
Zrušují se:
1. zákon č.60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování
socialistického pořádku, ve znění předpisů jej doplňujících a
pozměňujících,
2. vyhláška č.61/1961 Sb., o blokovém řízení, ve znění předpisů ji
doplňujících a pozměňujících,
3. zákon č.126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění
veřejného pořádku,
4. ustanovení § 49 až 51 zákona České národní rady č.127/1981 Sb., o
vnitřním obchodě,
5. zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 10/1990 Sb., o
udělování amnestie ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do
působnosti orgánů České socialistické republiky.
§ 98
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.
Šafařík v.r.
Pithart v.r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 62/2002 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o přestupku zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Lhůta, po jejímž uplynutí nelze přestupek projednat, se u přestupků
spáchaných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona řídí dosavadními
právními předpisy.
Čl.IV zákona č. 78/2002 Sb.
Přechodné ustanovení
Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustili poslanci nebo
senátoři přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se projedná podle
dosavadních právních předpisů.
Čl.V zákona č. 259/2002 Sb.
Přechodné ustanovení
Oznámení podaná přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za
oznámení učiněná podle tohoto zákona. K oznámením podaným podle
dosavadních právních předpisů, v nichž se oznamují shromáždění, která
mají být konána po lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se nepřihlíží.
Čl.IV zákona č. 274/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Přestupky, jejichž projednávání v prvním stupni zahájily útvary Policie
České republiky v okresech, dokončí krajská ředitelství Policie České
republiky, v jejichž územní působnosti útvary Policie České republiky v
okresech vykonávaly státní správu ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Čl. III zákona č. 237/2012 Sb.
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
1. Řízení o přestupcích nebo jiných správních deliktech na úseku
rybářství podle zákona č. 99/2004 Sb. nebo zákona č. 200/1990 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla
pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Výnosy z pokut uložených rybářskou stráží nebo krajem v přenesené
působnosti podle zákona č. 99/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, jsou příjmem příslušného kraje.
Čl. II zákona č. 204/2015 Sb.
neplatil
1) § 1 odst. 3 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a
jinými toxikomaniemi.
2) Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské
Federativní Republiky.
2a) Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.
2b) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.
3) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků,
ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR
č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3a) Například § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 388/1991 Sb., § 88a zákona
č. 114/1992 Sb., § 34e odst. 6 zákona č. 100/2004 Sb.
3c) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve
znění pozdějších předpisů.
3e) Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční
dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
3j) § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a
kanalizacích).
3k) Zákon č. 274/2001 Sb.
4) § 13a obchodního zákoníku.
5) § 27 až 38l obchodního zákoníku.
6) § 8 až 11 obchodního zákoníku.
9) § 8 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských
místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
10) § 16 odst. 3 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před
škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými
látkami a o změně souvisejících zákonů.
12) § 5 odst. 6 zákona č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České
republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
14) § 2 vyhlášky č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné
způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských
částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele
zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů
komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o
zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.
15) § 7 odst. 1 správního řádu.
16) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně
některých souvisejících zákonů.
17) § 75 správního řádu.
18) § 244 až 250k občanského soudního řádu.
19) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů.