183/2006 Sb.



ZÁKON



ze dne 14. března 2006



o územním plánování a stavebním řádu



(stavební zákon)



Změna: 68/2007 Sb.



Změna: 191/2008 Sb.



Změna: 223/2009 Sb.



Změna: 345/2009 Sb.



Změna: 379/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 424/2010 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 420/2011 Sb.



Změna: 142/2012 Sb., 167/2012 Sb.



Změna: 350/2012 Sb.



Změna: 257/2013 Sb.



Změna: 39/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



(1) Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a

úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje

územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území,

rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s

postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro

výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci

územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací

činnost.



(2) Tento zákon upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování

staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a

odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů,

postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních

úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb.



(3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro projektovou činnost a

provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění,

vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další

věci související s předmětem této právní úpravy.



§ 2



Základní pojmy



(1) V tomto zákoně se rozumí



a) změnou v území změna jeho využití nebo prostorového uspořádání,

včetně umisťování staveb a jejich změn,



b) stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený

a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem,



c) zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastru

nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla

pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a

hospodářskými budovami,



d) zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle

tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je

zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a

vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán"),



e) nezastavitelným pozemkem pozemek, jenž nelze zastavět na území obce,

která nemá vydaný územní plán, a to



1. pozemek veřejné zeleně a parku^1) sloužící obecnému užívání;



2. v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků

o výměře větší než 0,5 ha,



f) nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do

zastavitelné plochy,



g) plochou část území tvořená jedním či více pozemky nebo jejich částí,

která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního

rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s

ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její

význam,



h) plochou nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která

svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí,

popřípadě území více krajů; v případě hlavního města Prahy se za plochu

nadmístního významu považuje plocha celoměstského významu,



i) koridorem plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické

infrastruktury nebo opatření nestavební povahy,



j) zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu

nebo v zásadách územního rozvoje,



k) veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to



1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací,

drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;



2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi

provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody,

vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování

ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro

nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační

vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení

veřejné komunikační sítě, produktovody;



3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící

například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny,

zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva; 4.

veřejné prostranství^1),



zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu,



l) veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená

k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané

územně plánovací dokumentaci,



m) veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební povahy sloužící ke

snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního,

kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně

plánovací dokumentaci,



n) územně plánovací dokumentací



1. zásady územního rozvoje;



2. územní plán;



3. regulační plán.



(2) V tomto zákoně se dále rozumí



a) pořizovatelem příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro

místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") nebo Ministerstvo obrany, který

pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci,

vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje,



b) stavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo

montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních

předpisů^2),



c) stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení

nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i

její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo

zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího

stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též

investor a objednatel stavby,



d) stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí

vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo

architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s

maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb,



e) obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na využívání území a

technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a

dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami

pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v

kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo

osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené

prováděcím právním předpisem (dále jen "bezbariérové užívání stavby").



(3) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební

nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické

provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel

využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad

předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek

plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba

pro reklamu.



(4) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle

okolností i její část nebo změna dokončené stavby.



(5) Změnou dokončené stavby je



a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,



b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně

provozně propojena s dosavadní stavbou,



c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové

ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště

stavby.



(6) Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění

stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním

úřadem, nebo autorizovaným inspektorem.



(7) Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch

jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha

ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí

všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy

lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých

obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými

vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených

staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je

zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do

vodorovné roviny.



§ 3



(1) Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a

změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové

poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se

o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem,

například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků

pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.



(2) Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní

panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud

nejde o stavbu podle § 2 odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o

stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení

o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu.



(3) Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo

udržovací práce; zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný

stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu

vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část

jiné stavby.



(4) Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý

stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce

se prodloužila její uživatelnost.



(5) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavební záměr, rozumí se tím

podle okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava,

zařízení nebo údržba.



ČÁST DRUHÁ



VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 4



(1) Orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají

zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co

nejméně zatěžovány a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona

vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb, pouze jedno

rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru. Pokud je spolu se

stavbou hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební

úřad všechny stavby projedná v režimu stavby hlavní. Stanoví-li tak

tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s

žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím

nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených osob a zájmy

dotčených orgánů^3).



(2) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné

součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle

zvláštních právních předpisů^4). Dotčené orgány vydávají



a) závazná stanoviska^5) pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního

úřadu nebo úkony autorizovaného inspektora podle tohoto zákona,

nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,



b) stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení

a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření

obecné povahy podle tohoto zákona.



(3) Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, dotčený orgán

posuzuje každou variantu samostatně.



(4) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným

stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska

mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově

zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve

a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní

stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti

pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo

jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto

zákona, jinak se k nim nepřihlíží.



(5) V řízeních podle části čtvrté tohoto zákona se nepřihlíží k

závazným stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o kterých bylo

rozhodnuto ve vydaném regulačním plánu, v územním rozhodnutí nebo v

územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci

území, nejde-li o závazné stanovisko uplatněné na základě nově

zjištěných a doložených skutečností podle odstavce 4.



(6) Stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku nebo závazném

stanovisku podmínky, a stanou-li se tyto podmínky součástí výrokové

části rozhodnutí, nebo součástí opatření obecné povahy nebo jiného

úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto

zákona, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování.



(7) Je-li dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž

orgán veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované

závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených

veřejných zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko nebo koordinované

závazné stanovisko lze vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na

ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Ustanovení správního řádu

o společném řízení^6) se použijí přiměřeně.



(8) Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná

stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů.

Dojde-li k rozporu mezi příslušnými orgány podle tohoto zákona a

dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se

podle správního řádu.



HLAVA II



PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU



§ 5



Působnost ve věcech územního plánování



(1) Působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona

vykonávají orgány obcí a krajů, ministerstvo a na území vojenských

újezdů Ministerstvo obrany.



(2) Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního

plánování podle tohoto zákona jako působnost přenesenou, nestanoví-li

zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje.



(3) Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud

nejsou svěřeny působnosti v záležitostech nadmístního významu orgánům

kraje nebo na základě zvláštních právních předpisů dotčeným orgánům.



(4) Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom

mohou zasahovat do činnosti orgánů obcí jen v zákonem stanovených

případech, a to pouze v záležitostech nadmístního významu; postupují

přitom v součinnosti s orgány obcí.



(5) Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v

zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se

rozvoje území státu; postupuje přitom v součinnosti s orgány krajů a

dotčených obcí.



(6) Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně

plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li

ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace

vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací

dokumentace.



§ 6



Orgány obce



(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen "úřad územního

plánování") v přenesené působnosti



a) pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce,



b) pořizuje územně plánovací podklady,



c) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce

ve svém správním obvodu,



d) pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním

obvodu,



e) je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů

územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí,



f) je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v

němž se rozhoduje o změnách v území,



g) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti,



h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.



(2) Obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro

výkon územně plánovací činnosti podle § 24, vykonává přenesenou

působnost podle odstavce 1 písm. a), d), g), h) a pořizuje územní

studii; na základě veřejnoprávní smlouvy vykonává tuto působnost pro

obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.



(3) Stavební úřad



a) vydává územní rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak,



b) vydává územní souhlas,



c) poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a

územně plánovací dokumentace,



d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.



(4) Obecní úřad, který nevykonává působnost podle odstavců 1 až 3,

poskytuje informace pro zpracování územně plánovacích podkladů a územně

plánovací dokumentace.



(5) Zastupitelstvo obce



a) rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu a

regulačního plánu,



b) schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro

zpracování návrhu územního plánu,



c) vydává v samostatné působnosti územní plán,



d) vydává regulační plán,



e) projednává v samostatné působnosti zprávu o uplatňování územního

plánu,



f) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.



(6) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce



a) vydává vymezení zastavěného území,



b) schvaluje žádost obce o pořizování podle odstavce 1 písm. c) nebo

podle odstavce 2 anebo uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou

osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1),



c) vydává územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební

uzávěře,



d) uplatňuje v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje

a připomínky k územnímu plánu sousední obce,



e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.



§ 7



Orgány kraje



(1) Krajský úřad v přenesené působnosti



a) pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech

regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu,



b) pořizuje územně plánovací podklady,



c) je dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních

právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se

dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností,



d) vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech,



e) určuje stavební úřad příslušný k územnímu řízení v zákonem

stanovených případech,



f) vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní

obvod,



g) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.



(2) Zastupitelstvo kraje



a) vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje,



b) schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro

zpracování návrhu zásad územního rozvoje,



c) schvaluje v samostatné působnosti zprávu o uplatňování zásad

územního rozvoje,



d) vydává regulační plán v zákonem stanovených případech,



e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.



(3) Rada kraje



a) uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky

územního rozvoje,



b) vydává v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a

územní opatření o stavební uzávěře.



§ 8



Zvláštní působnost na území hlavního města Prahy



Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát

hlavního města Prahy^7), vykonává působnost krajského úřadu

ministerstvo. Pořizuje-li územní plán pro vymezenou část území hlavního

města Prahy úřad městské části, vykonává působnost krajského úřadu

Magistrát hlavního města Prahy.



§ 9



zrušen



§ 10



Ministerstvo obrany



(1) Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů



a) vydává územní plán a regulační plán,



b) projednává územně analytické podklady a územní studie,



c) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.



(2) Újezdní úřad pro území vojenského újezdu



a) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii,



b) pořizuje územně analytické podklady,



c) poskytuje územně plánovací informace,



d) připravuje návrh na vložení dat do evidence územně plánovací

činnosti.



Ministerstvo



§ 11



(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech územního

plánování a



a) vykonává státní dozor ve věcech územního plánování,



b) pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně

plánovací podklady,



c) vede evidenci územně plánovací činnosti,



d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.



(2) Ministerstvo zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých

poznatků územního plánování, urbanismu, architektury a poznatků

stavebně technických, jakož i veřejných zájmů ve výstavbě a

stavebnictví, zejména v ochraně životů a zdraví, v péči o životní

prostředí a v ochraně kulturního, archeologického a přírodního

dědictví.



(3) Ministerstvo zřizuje organizační složku státu k řešení koncepčních

otázek teorie a praxe v oboru územního plánování, urbanismu a

architektury. Touto činností může pověřit již existující odborně

způsobilou organizační složku státu.



§ 12



(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu

a



a) vykonává státní dozor ve věcech stavebního řádu,



b) vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje

závažné nebo opakující se vady ve výstavbě, kterým je třeba ve veřejném

zájmu předcházet, a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování,



c) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o jejich

rozvoj,



d) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a

stavební výrobky a může dávat podněty k úpravě Českých technických

norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně

technickým opatřením,



e) koordinuje vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských a

jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy podle tohoto zákona,



f) vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů.



(2) Ministerstvo



a) může pro sebe vyhradit zjišťování stavebně technických příčin

havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým rozsahem nebo

opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů,



b) může v součinnosti s jinými stavebními úřady a autorizovanými

inspektory provádět kontrolní prohlídky staveb,



c) může pověřit provozováním systému stavebně technické prevence

organizační složku státu.



(3) Ministerstvo zřizuje odbornou organizační složku státu k navrhování

technických požadavků na stavby, k jejich soustavné aktualizaci a k

vyhodnocování příčin havárií staveb.



§ 13



Obecné stavební úřady



(1) Obecným stavebním úřadem je



a) ministerstvo, které je ústředním správním úřadem ve věcech

stavebního řádu,



b) krajský úřad,



c) obecní úřad obce s rozšířenou působností^8),



d) pověřený obecní úřad^8),



e) městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31.

prosince 2012.



(2) Ministerstvo vykonává působnost stavebního úřadu k vydání územního

rozhodnutí u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů

obsahujících přírodní radionuklidy a u staveb náležejících k provozním

celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a u staveb zařízení pro

přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, pokud je územní řízení

vedeno pro celou stavbu elektrického vedení nebo plynovodu, a dále u

staveb zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o

celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více^10).



(3) Kraj může na žádost obce po projednání s ministerstvem nařízením

určit obecní úřad obecným stavebním úřadem, pokud bude tuto působnost

vykonávat pro ucelený správní obvod. Obecným stavebním úřadem může být

určen jen obecní úřad, který bude s ohledem na rozsah a složitost

výstavby v uvažovaném správním obvodu způsobilý vykonávat správní

agendu v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Obecný

stavební úřad lze určit nařízením kraje ke dni 1. ledna.



(4) Kraj může po projednání s ministerstvem nařízením odejmout

působnost stavebního úřadu obecnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm.

e) nebo určenému podle odstavce 3, pokud nebude splňovat podmínky pro

řádný výkon této působnosti. Zároveň určí, který stavební úřad bude

vykonávat působnost ve správním obvodu zaniklého stavebního úřadu.



(5) Působnost podle tohoto zákona vykonávají stavební úřady uvedené v

odstavci 1 písm. b) až e) a v odstavci 3 jako působnost přenesenou.



(6) Jde-li o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním

obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá

rozhodnutí nejbližší společně nadřízený stavební úřad. Ten může

stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních

úřadů, v jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.



(7) Kraj je povinen ohlásit změny územní působnosti stavebních úřadů

správci základního registru územní identifikace, adres a

nemovitostí^59).



(8) K vedení řízení podle tohoto zákona, které je navazujícím řízením

podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, je v prvním

stupni příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ustanovení

odstavce 2 není dotčeno. Obecní úřad obce s rozšířenou působností

vykonává rovněž pravomoc podle § 120, 122, 123 a 124.



§ 13a



Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu



(1) Obecný stavební úřad uvedený v § 13 vykonává činnost na úseku

územního rozhodování a stavebního řádu prostřednictvím zaměstnanců

splňujících kvalifikační požadavky podle tohoto zákona; jde-li současně

o úředníka územního samosprávného celku, musí splňovat také požadavky

podle zvláštního právního předpisu^17).



(2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje fyzická osoba,

která má



a) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním

programu ve studijním oboru stavebního, architektonického nebo

právnického směru,



b) vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 2 roky praxe v oboru

stavebnictví, nebo



c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 3 roky

praxe v oboru stavebnictví.



(3) Úředník splňující kvalifikační požadavky podle tohoto zákona, ale

nesplňující požadavky podle zvláštního právního předpisu^17), může

vykonávat činnost na úseku územního rozhodování a stavebního řádu,

pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků

vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího

kvalifikační požadavky podle tohoto zákona a požadavky podle zvláštního

právního předpisu^17), maximálně však po dobu 18 měsíců.



§ 14



(1) Jestliže si ministerstvo vyhradí působnost podle § 12 odst. 2 písm.

a), stavební úřad a správní orgány zúčastněné na šetření poskytují

zaměstnancům ministerstva nebo osobám ministerstvem pověřeným

součinnost a napomáhají k objasnění příčin havárie.



(2) Stavební úřady v rámci spolupráce při provozování systému stavebně

technické prevence ministerstva předávají ke zpracování provozovateli

systému informace o výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby, pokud

jsou jim takové informace předávány nebo pokud je zjistí v rámci výkonu

své činnosti. Rozsah a způsob předávání informací podle věty první

provozovateli systému stanoví prováděcí právní předpis.



§ 15



Speciální stavební úřady



(1) Působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního

rozhodování, vykonávají u



a) staveb leteckých,



b) staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze,



c) staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných

účelových komunikací,



d) vodních děl



orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních

právních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").



(2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud

zvláštní právní předpisy pro stavby podle odstavce 1 nestanoví jinak.

Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního

úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení

jeho podmínek; souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává

územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného

stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního

plánování.



(3) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle

odstavce 1, nebo o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, platí

stanovisko příslušného speciálního stavebního úřadu.



§ 16



Vojenské a jiné stavební úřady



(1) Působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů vykonávají

újezdní úřady.



(2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního

rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále



a) Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území

vojenských újezdů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany

státu a jsou zřizovány Ministerstvem obrany nebo právnickou osobou jím

zřízenou nebo založenou,



b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, kterými se rozumí

stavby nebo jejich části sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra,

organizačních složek státu zřízených Ministerstvem vnitra, Policie

České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského

záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a

informace a Bezpečnostní informační služby s výjimkou staveb nebo

jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační, a u

staveb sloužících k plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu,



c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb pro účely Vězeňské služby a

jejích organizačních jednotek,



d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování,

transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro

tyto účely, u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů

obsahujících přírodní radionuklidy a u staveb náležejících k provozním

celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a u staveb zařízení pro

přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro

uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném

elektrickém výkonu 100 MW a více^10).



(3) Působnost stavebních úřadů v dobývacích prostorech vykonávají

obvodní báňské úřady, jde-li o stavby, které mají sloužit otvírce,

přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování

nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, včetně staveb

úložných míst pro těžební odpad, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb

náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu podle

odstavce 2 písm. d) a staveb vodních děl.



(4) Stavební úřady uvedené v odstavci 2 mohou vydat povolení pro stavby

v uzavřených prostorech existujících staveb bez územního rozhodnutí

nebo územního souhlasu, pokud se nemění výškové uspořádání prostoru. U

ostatních staveb zajistí stavební úřad vyjádření obecného stavebního

úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.



(5) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle

odstavce 2 nebo 3, platí stanovisko příslušného ústředního správního

úřadu, jehož působnosti se stavba týká.



§ 17



Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu



(1) Nadřízený stavební úřad si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu

prvního stupně u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo

neobvyklých staveb nebo u opatření s rozsáhlejšími účinky na životní

prostředí, kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu

v jejich okolí. Pokud si vyhradí pravomoc ve věcech upravených v části

čtvrté hlavě I dílu 1, vykonává rovněž pravomoc podle § 120, 122, 123 a

124.



(2) Vyhradí-li si krajský úřad podle odstavce 1 pravomoc k vydání

územního rozhodnutí v případě záměru posuzovaného z hlediska vlivu na

životní prostředí podle zvláštních právních předpisů^11), vykonává

rovněž pravomoc podle části čtvrté hlavy I dílu 1 a podle § 120, 122,

123 a 124 tohoto zákona.



(3) Ministerstvo si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu k vydání

územního rozhodnutí u staveb přesahujících hranice kraje, u staveb s

mimořádnými negativními vlivy na životní prostředí nebo u staveb s

vlivem na území sousedních států.



ČÁST TŘETÍ



ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ



HLAVA I



CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ



§ 18



Cíle územního plánování



(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro

udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro

příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost

společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné

generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.



(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území

soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového

uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných

a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský

a hospodářský potenciál rozvoje.



(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují

veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti

ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů

vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.



(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní,

kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického,

architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu

jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich

totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání

zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a

nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na

potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.



(5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat

stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví,

vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro

veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí

ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků,

a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho

využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické

stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené

stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi

bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území

umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně

nevylučuje.



(6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou

infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.



§ 19



Úkoly územního plánování



(1) Úkolem územního plánování je zejména



a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a

civilizační hodnoty,



b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s

ohledem na hodnoty a podmínky území,



c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich

provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na

veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na

veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,



d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na

využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na

umístění, uspořádání a řešení staveb,



e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro

umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty

území, f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),



g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a

přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě

blízkým způsobem,



h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých

hospodářských změn,



i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro

kvalitní bydlení,



j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání

prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,



k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,



l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do

území,



m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních

předpisů^4), ^12) před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat

kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,



n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,



o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu,

územního plánování a ekologie a památkové péče.



(2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního

rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný

rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také

vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v

příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou

lokalitu nebo ptačí oblast.



HLAVA II



OBECNÁ USTANOVENÍ A SPOLEČNÉ POSTUPY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ



§ 20



Zveřejňování písemností



(1) Příslušný správní orgán musí veřejnosti a dotčeným orgánům zajistit

možnost seznámit se s návrhy zadání územně plánovací dokumentace nebo

zprávy o jejím uplatňování ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky.



(2) Písemností se rozumí i výkresy, schémata a jiná zobrazení.



§ 21



Územně plánovací informace



(1) Krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro

výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad poskytují v rámci své

působnosti jako předběžné informace^13) územně plánovací informace o



a) podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě

územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,



b) podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně

seznamu dotčených orgánů,



c) podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím

nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů.



(2) Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní

požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a

konkrétní údaje o svém záměru, zejména účel a technické provedení

stavby nebo jiného opatření v území.



(3) Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího

vydání, pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že

došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána, zejména na základě

provedení aktualizace příslušných územně analytických podkladů,

schválení zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje a zprávy o

uplatňování územního plánu.



(4) Obsahové náležitosti žádosti o územně plánovací informaci stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 22



Veřejné projednání



(1) Veřejné projednání při pořizování územně plánovací dokumentace

nařizuje pořizovatel. Je-li to účelné nebo vyžaduje-li to rozsah

řešeného území, nařídí pořizovatel více veřejných projednání na jím

určených místech. Pro počítání lhůt stanovených zákonem je rozhodný den

konání posledního veřejného projednání.



(2) O průběhu veřejného projednání vede pořizovatel písemný záznam.



(3) Při veřejném projednání se stanoviska, námitky a připomínky

uplatňují písemně a musí být opatřeny identifikačními údaji a podpisem

osoby, která je uplatňuje, a připojí se k záznamu o průběhu veřejného

projednání. Stanoviska, námitky a připomínky podané písemně před

veřejným projednáním se v záznamu uvedou s odkazem na jejich znění,

které se k záznamu připojí.



(4) Pořizovatel vždy při veřejném projednání zajistí ve spolupráci s

fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k

projektové činnosti ve výstavbě^14) (dále jen "projektant") výklad

územně plánovací dokumentace.



§ 23



Zástupce veřejnosti



(1) Veřejnost může být při pořizování návrhu územně plánovací

dokumentace zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti.



(2) Zástupcem veřejnosti může být fyzická nebo právnická osoba plně

způsobilá k právním úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně

jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200

občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k

návrhu územně plánovací dokumentace. Zástupce veřejnosti může zmocnit

rovněž nejméně 500 občanů kraje nebo nejméně jedna desetina občanů

kterékoli obce na území kraje s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně

200 občanů obce na území kraje, pokud podali věcně shodnou připomínku k

návrhu zásad územního rozvoje.



(3) Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá seznamem občanů obce nebo

kraje nebo obyvatel podle zvláštních právních předpisů^15), kteří

uplatňují věcně shodnou připomínku, a podpisovou listinou, v níž je

uvedeno jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo pobyt, popřípadě adresa

místa pobytu v zahraničí a podpis osob s prohlášením, že jmenovaného

zástupce veřejnosti zmocňují k podání námitky na základě věcně shodné

připomínky a k projednání této námitky podle tohoto zákona, a

prohlášením zástupce veřejnosti. Toto prohlášení obsahuje jméno a

příjmení zástupce veřejnosti, jeho trvalý pobyt nebo pobyt a podpis, že

toto zmocnění přijímá.



(4) O tom, zda osoba splňuje podmínky podle odstavců 1 až 3, rozhodne v

případě pochybností správní orgán postupem podle správního řádu

usnesením^16), které se oznamuje pouze této osobě; do pravomocného

rozhodnutí o této věci má tato osoba všechna procesní práva zástupce

veřejnosti.



§ 24



Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost



(1) Krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně plánovací

činnost podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 prostřednictvím úředníků

splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.

Obecní úřad, který není úřadem územního plánování, vykonává územně

plánovací činnost podle § 6 odst. 2 prostřednictvím úředníka nebo jiné

fyzické osoby, kteří splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně

plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací

činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení

zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu^17) a

splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona;

ustanovení zvláštního právního předpisu^17) o vydávání osvědčení o

uznání rovnocennosti vzdělání se nepoužije.



(2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný

architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování

nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu^14).



(3) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba,

která má



a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní

plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací

činnosti ve veřejné správě (dále jen "odpovídající praxe"), nebo



b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v

oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním

zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe.



(4) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně

plánovací činnost podle odstavce 1, pokud je zajištěno, že bude do doby

splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením

úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací

činnosti, nejvýše však po dobu 3 let.



HLAVA III



NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ



Díl 1



Územně plánovací podklady



§ 25



Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady, které

zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, které

ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k

pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace,

jejich změně a pro rozhodování v území.



§ 26



Územně analytické podklady



(1) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a

vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany

veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na

základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností

území (dále jen "limity využití území"), záměrů na provedení změn v

území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení

problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor

udržitelného rozvoje území").



(2) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 27



Pořizování územně analytických podkladů



(1) Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro

svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování

územních plánů a regulačních plánů. Krajský úřad pořizuje územně

analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném

pro pořizování zásad územního rozvoje.



(2) Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na

základě průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou

informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních,

která se váží k určité části území, například ploše, pozemku,

přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna

zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo data o

záměrech na provedení změny v území; údaje o území zahrnují i informace

o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí

platnosti a účinnosti (dále jen "údaje o území"). Podkladem pro

pořízení územně analytických podkladů může být i technická mapa.



(3) Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím

zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury

(dále jen "poskytovatel údajů") především v digitální formě bezodkladně

po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich

správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel

použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické

mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní

studie.



(4) Vlastník technické infrastruktury poskytuje úřadu územního

plánování v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci technické

infrastruktury dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti tohoto

zákona v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě

katastrální^18) v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku

podrobnějším. U technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje v jemu

dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví jinak.



(5) Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat

na pořizovateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím údajů o území

podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich

kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli.



§ 28



Aktualizace územně analytických podkladů



(1) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na

základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí

jejich úplnou aktualizaci.



(2) Nejpozději 18 měsíců od pořízení územně analytických podkladů nebo

od jejich poslední úplné aktualizace pořizovatel pořídí návrh nové

úplné aktualizace, doručí oznámení o aktualizaci poskytovatelům údajů a

vyzve je k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti jimi

poskytnutých údajů o území ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud tak poskytovatel

údajů neučiní v této lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost a

aktuálnost potvrdil.



(3) Poskytovatel údajů, který nesplní povinnost podle § 27 odst. 3,

nebo prokáže-li se, že poskytovatel údajů neupozornil na nesprávnost

údajů o území jím poskytnutých podle odstavce 2, je povinen uhradit z

toho vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně plánovací

dokumentace a na aktualizaci územně analytických podkladů.



§ 29



Projednání územně analytických podkladů



(1) Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou

působností a jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu

určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů

po jejich vyhotovení s obcemi ve svém správním obvodu.



(2) Pořizovatel upraví územně analytické podklady podle výsledku

projednání a bezodkladně je zašle krajskému úřadu.



(3) Územně analytické podklady pro území kraje a jejich aktualizace

pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů pro

správní obvody obcí s rozšířenou působností a předkládá je k projednání

zastupitelstvu kraje v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním

předpisem. Krajský úřad zašle ministerstvu a Ministerstvu životního

prostředí územně analytické podklady pro území kraje do 6 měsíců od

lhůty stanovené pro jejich pořízení nebo aktualizaci.



§ 30



Územní studie



(1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných

problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v

území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické

stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a

uspořádání území nebo jejich vybraných částí.



(2) Pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo

územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání

územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel.



(3) Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit

úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal.



(4) Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího

využití podle § 25, návrh na vložení dat o této studii do evidence

územně plánovací činnosti.



Díl 2



Politika územního rozvoje



§ 31



(1) Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky na

konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a

mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj

území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto

úkolů.



(2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje

tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí

schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry

na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto

koordinaci.



(3) Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území

republiky a schvaluje ji vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce

zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a

celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(4) Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání

zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro

rozhodování v území.



§ 32



Obsah politiky územního rozvoje



(1) Politika územního rozvoje



a) stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění

udržitelného rozvoje území,



b) vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů

soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které

svým významem přesahují území jednoho kraje, to je rozvojové oblasti a

rozvojové osy,



c) vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými

problémy mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem

přesahují území jednoho kraje,



d) vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury

mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem

přesahují území jednoho kraje,



e) stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria a

podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v

území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí

význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika,



f) stanoví úkoly podle § 31.



(2) Součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na

udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se

popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy politiky

územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy

naplňující cíle politiky územního rozvoje.



§ 33



Návrh politiky územního rozvoje



(1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci

s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo

životního prostředí stanoví své požadavky na vyhodnocení vlivů na

životní prostředí.



(2) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo zejména na

základě



a) územně plánovacích podkladů,



b) dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje^19),



c) podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a

republikových souvislostech vliv na využívání území státu, například

politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů,



d) zprávy o stavu životního prostředí^20),



e) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu

rozvoji.



(3) Ministerstvo zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s

vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území ministerstvům, jiným

ústředním správním úřadům a krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska

do 90 dnů po obdržení návrhu politiky územního rozvoje. Ke stanoviskům

podaným po této lhůtě se nepřihlíží.



(4) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh

politiky územního rozvoje včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj

území, oznámí místo a dobu konání veřejného projednání nejméně 30 dnů

předem a stanoví lhůtu pro podání písemných připomínek obcí a

veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů ode dne veřejného

projednání. Připomínky se podávají ministerstvu. K později uplatněným

připomínkám se nepřihlíží. Ustanovení § 22 odst. 1 až 3 se použijí

přiměřeně.



(5) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle

návrh politiky územního rozvoje sousedním státům, jejichž území může

být uplatňováním politiky územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne

jim konzultace. Pokud sousední stát o konzultace projeví zájem,

ministerstvo se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a

Ministerstvem životního prostředí konzultací účastní.



(6) Ministerstvo zašle kopie stanovisek, připomínek a případných

výsledků konzultací podle odstavců 3 až 5 Ministerstvu životního

prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle §

10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není

stanoviskem podle § 4 odst. 2. Ministerstvo životního prostředí

stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto podkladů. Ze závažných

důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu

nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění

stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud Ministerstvo

životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani

v prodloužené lhůtě, je možné politiku územního rozvoje schválit i bez

jeho stanoviska.



(7) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí

oblast vyplyne, že politika územního rozvoje má významný negativní vliv

na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost některé evropsky

významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o

ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo

životního prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).



(8) Ministerstvo zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný

rozvoj území, stanoviska, připomínky obcí a veřejnosti a případná

vyjádření sousedních států a výsledky konzultací a upraví návrh

politiky územního rozvoje. Tento upravený návrh projedná se zástupci

ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů.



§ 34



Schválení politiky územního rozvoje



Ke schválení politiky územního rozvoje předkládá ministerstvo vládě

návrh politiky územního rozvoje upravený na základě jeho projednání se

zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů. Spolu

s návrhem politiky územního rozvoje se předkládá



a) zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující

vyhodnocení stanovisek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů

a krajů, připomínek obcí a veřejnosti, případných vyjádření sousedních

států a výsledků konzultací se zdůvodněním způsobu jejich zapracování,



b) výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,



c) stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na

životní prostředí^11) se sdělením, jak bylo zohledněno,



d) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj

území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení.



§ 35



Aktualizace politiky územního rozvoje



(1) Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ministerstvy, jinými

ústředními správními úřady a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování

politiky územního rozvoje, která má náležitosti stanovené v odstavci 2.

První zprávu ministerstvo zpracuje do 4 let od prvního schválení

politiky územního rozvoje vládou.



(2) Zpráva o uplatňování politiky územního rozvoje obsahuje zejména



a) vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje,



b) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením, zda nebyly

zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí, spolu s

návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci,



c) posouzení vlivu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, podkladů

a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením, například politik,

strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů, na uplatňování politiky

územního rozvoje,



d) návrhy na aktualizaci politiky územního rozvoje a jejich zdůvodnění,

popřípadě návrh a důvody na pořízení nové politiky územního rozvoje,



e) stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny,



f) stanovisko Ministerstva životního prostředí zpracované na základě

kritérií podle přílohy č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní

prostředí s uvedením, zda má být aktualizace politiky územního rozvoje

posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí,



g) návrh opatření, která je nutno provést v územně plánovací činnosti

krajů a obcí, v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních

úřadů.



(3) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh

zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje a stanoví lhůtu pro

podání písemných připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší

než 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Připomínky se podávají

ministerstvu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.



(4) Na základě zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje vláda

rozhodne o její aktualizaci nebo o zpracování nového návrhu politiky

územního rozvoje; při tom se postupuje obdobně podle ustanovení § 33 a

34. Vyhodnocení vlivů aktualizace na udržitelný rozvoj území se

zpracovává jen tehdy, pokud tak stanovilo Ministerstvo životního

prostředí ve stanovisku podle § 35 odst. 2 písm. f).



(5) Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda rozhodnout o

aktualizaci politiky územního rozvoje, jejím obsahu a zkrácení lhůt

uvedených v § 33 bez předložení zprávy o uplatňování politiky územního

rozvoje. Při této aktualizaci se použijí přiměřeně § 33 a 34.



Díl 3



Územně plánovací dokumentace



Oddíl 1



Zásady územního rozvoje



§ 36



(1) Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na

účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory

nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména

plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná

opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo

alternativách změn v jejich využití. Záležitosti týkající se rozvoje

území státu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje, mohou

být součástí zásad územního rozvoje, pokud to ministerstvo ve

stanovisku podle § 37 odst. 8 z důvodů významných negativních vlivů

přesahujících hranice kraje nevyloučí. Zásady územního rozvoje mohou

vymezit plochu nebo koridor a stanovit jejich využití, jehož potřebu a

plošné nároky je nutno prověřit (dále jen „územní rezerva"). V územní

rezervě jsou zakázány změny v území [§ 2 odst. 1 písm. a)], které by

mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Změnit územní

rezervu na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití lze jen na

základě aktualizace zásad územního rozvoje. Současně s návrhem zásad

územního rozvoje se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj

území, stanovené využití územní rezervy se přitom z hlediska vlivů na

životní prostředí a evropsky významné lokality a ptačí oblasti

neposuzuje. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou a

vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje

na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad

územního rozvoje.



(2) Zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo koridorech

uložit prověření změn jejich využití územní studií. V zásadách územního

rozvoje lze vymezit plochu nebo koridor, ve kterých je rozhodování o

změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu; v tomto případě je

součástí zásad jeho zadání a u regulačního plánu z podnětu i přiměřená

lhůta pro jeho vydání. Vydání regulačního plánu jako podmínka pro

rozhodování marným uplynutím uvedené lhůty zaniká. Zásady územního

rozvoje mohou stanovit podmínku vydání regulačního plánu krajem a jeho

zadání jen v dohodě s obcemi v řešeném území.



(3) Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje

zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s

politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a

koordinují územně plánovací činnost obcí. Zásady územního rozvoje ani

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat

podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu

nebo navazujícím rozhodnutím.



(4) Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají

se formou opatření obecné povahy podle správního řádu.



(5) Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání

územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.



(6) Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní

předpis.



Návrh zásad územního rozvoje



§ 37



nadpis vypuštěn



(1) Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání

nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad

územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný

rozvoj území.



(2) Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu zásad

územního rozvoje a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

jednotlivě nejméně 15 dnů předem dotčeným orgánům, ministerstvu a

sousedním krajům. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě

30 dnů ode dne jednání, ve stejné lhůtě mohou sousední kraje uplatnit

připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám se

nepřihlíží.



(3) Krajský úřad doručí návrh zásad územního rozvoje a vyhodnocení

vlivů na udržitelný rozvoj území veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne

doručení může k návrhu a vyhodnocení každý uplatnit u krajského úřadu

písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.



(4) Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle

návrh zásad územního rozvoje sousedním státům, jejichž území může být

uplatňováním zásad územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne jim

konzultace. Pokud sousední stát o konzultace projeví zájem, krajský

úřad se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem

životního prostředí konzultací účastní.



(5) Vyhodnocení podle odstavce 1 projedná krajský úřad se zástupci

Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí,

Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva

dopravy, Ministerstva kultury, ministerstva a krajské hygienické

stanice. Místo a dobu jednání oznámí krajský úřad uvedeným

ministerstvům a krajské hygienické stanici nejméně 15 dnů předem a

vyzve je k uplatnění vyjádření k vyhodnocení nejpozději do 30 dnů ode

dne jednání. K později uplatněným vyjádřením se nepřihlíží. Ve

vyjádřeních ministerstva a krajská hygienická stanice uvedou připomínky

k zajištění vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje

území a k výběru varianty řešení.



(6) Krajský úřad zašle návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů

na udržitelný rozvoj území, stanoviska, připomínky, vyjádření a

případné výsledky konzultací podle odstavců 2 až 5 Ministerstvu

životního prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu

koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

které není stanoviskem podle § 4 odst. 2, a ministerstvu. Ministerstvo

životního prostředí uplatní stanovisko do 30 dnů od obdržení uvedených

podkladů. Ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí

sdělí krajskému úřadu nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se

lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud

Ministerstvo životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle

věty druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje

vydat i bez jeho stanoviska.



(7) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí

oblast vyplyne, že zásady územního rozvoje mají významný negativní vliv

na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné

lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně

přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního

prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).



(8) Ministerstvo zašle krajskému úřadu stanovisko k návrhu zásad

územního rozvoje z hledisek zajištění koordinace využívání území,

zejména s ohledem na širší územní vztahy a mezinárodní závazky, a

souladu s politikou územního rozvoje, a to do 30 dnů od obdržení

podkladů podle odstavce 6 věty první. Pokud nezašle stanovisko ve

stanovené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje vydat i bez jeho

stanoviska.



(9) V případě, že ministerstvo upozorní ve stanovisku krajský úřad na

nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 8, lze zahájit řízení o

zásadách územního rozvoje až na základě potvrzení ministerstva o

odstranění nedostatků.



§ 38



nadpis vypuštěn



(1) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání návrhu zásad územního

rozvoje a zajistí řešení případných rozporů (§ 4 odst. 8).



(2) Pokud návrh zásad územního rozvoje obsahuje varianty řešení,

navrhne krajský úřad na základě vyhodnocení výsledků projednání a

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zastupitelstvu kraje ke

schválení výběr nejvhodnější varianty, který může obsahovat i podmínky

k její úpravě. V rozsahu, v jakém se tyto podmínky odchylují od zprávy

o uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou. Zastupitelstvo

kraje je při schvalování vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo

výsledkem řešení rozporů. Na základě výsledků projednání, vyhodnocení

vlivů na udržitelný rozvoj území a schválení nejvhodnější varianty

krajský úřad zajistí upravení návrhu.



(3) Dojde-li krajský úřad na základě výsledků projednání k závěru, že

je potřebné pořídit nový návrh zásad územního rozvoje, navrhne pokyny

pro jeho zpracování. K návrhu pokynů si vyžádá stanovisko Ministerstva

životního prostředí a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody

podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního

prostředí ve stanovisku uvede, zda má být nový návrh posuzován z

hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví podrobnější

požadavky podle §10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Návrh pokynů předloží spolu s odůvodněním zastupitelstvu kraje ke

schválení. V rozsahu, v jakém se tyto pokyny odchylují od zprávy o

uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou.



Řízení o zásadách územního rozvoje



§ 39



(1) Upravený a posouzený návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení

vlivů na udržitelný rozvoj území a oznámení o konání veřejného

projednání krajský úřad doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné

projednání^21) návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne

doručení. K veřejnému projednání krajský úřad přizve jednotlivě

ministerstvo, dotčené orgány, obce v řešeném území a obce sousedící s

tímto územím (dále jen „dotčené obce") a sousední kraje, a to nejméně

30 dnů předem.



(2) Dotčené obce, vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní

nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen „oprávněný investor") a

zástupce veřejnosti mohou podat námitky proti návrhu zásad územního

rozvoje. Námitky s odůvodněním a vymezením dotčeného území lze uplatnit

do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Dotčené orgány a ministerstvo

uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly od

společného jednání (§ 37 odst. 2) změněny. Ve stejné lhůtě může každý

uplatnit připomínky k návrhu a vyhodnocení. K později uplatněným

námitkám, stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží. Dotčené obce,

oprávněný investor a zástupce veřejnosti musí být na tuto skutečnost

upozorněni.



(3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo

rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží.



(4) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje s ohledem na

veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení

připomínek. Návrhy doručí dotčeným orgánům a ministerstvu a vyzve je,

aby k nim ve lhůtě do 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud

dotčený orgán nebo ministerstvo neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě,

má se za to, že s návrhy souhlasí. Pokud je to nezbytné, krajský úřad

zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu s výsledky

projednání.



(5) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu

zásad územního rozvoje, krajský úřad si vyžádá stanovisko Ministerstva

životního prostředí a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody

podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního

prostředí ve stanovisku uvede, zda podstatná úprava vyžaduje posouzení

z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější

požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Upravený návrh a případně upravené nebo doplněné vyhodnocení vlivů na

udržitelný rozvoj území se v rozsahu těchto úprav projedná na

opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle

odstavců 1 až 3. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze

uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim

nepřihlíží.



(6) Je-li na základě projednání nutné část návrhu zásad územního

rozvoje zcela přepracovat, zahrne krajský úřad požadavky na

přepracování do zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé

období. Část zásad územního rozvoje, která splňuje požadavky na vydání,

je možné vydat samostatně.



§ 40



(1) Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje zejména



a) s politikou územního rozvoje,



b) s cíli a úkoly územního plánování,



c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,



d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených

orgánů podle zvláštních právních předpisů^4), popřípadě s výsledkem

řešení rozporů.



(2) Součástí odůvodnění zásad územního rozvoje je kromě náležitostí

vyplývajících ze správního řádu zejména



a) výsledek přezkoumání podle odstavce 1,



b) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný

rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí,



c) stanovisko podle § 37 odst. 6,



d) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 37 odst. 7 zohledněno, s

uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky

zohledněny nebyly,



e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty.



(3) Dojde-li však pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh

zásad územního rozvoje v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými

v odstavci 1, předloží návrh na jeho zamítnutí.



(4) Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

upraví prováděcí právní předpis.



§ 41



Vydání zásad územního rozvoje



(1) Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad

územního rozvoje s jejich odůvodněním.



(2) Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje ověří,

zda-li nejsou v rozporu s politikou územního rozvoje, se stanovisky

dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporu a se stanoviskem

ministerstva.



(3) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je kraj

povinen uvést zásady územního rozvoje do souladu s tímto rozhodnutím;

do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí zásad

územního rozvoje, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí

o námitkách.



(4) Kraj je povinen uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně

schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat a

postupovat podle částí zásad územního rozvoje, které jsou v rozporu s

následně schválenou politikou územního rozvoje.



(5) Zásady územního rozvoje nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3

správního řádu.



§ 42



Aktualizace zásad územního rozvoje



(1) Krajský úřad pořídí návrh zprávy o uplatňování zásad územního

rozvoje v uplynulém období a zašle ho ministerstvu, dotčeným orgánům,

sousedním krajům, dotčeným obcím, příslušnému orgánu ochrany přírody a

Ministerstvu životního prostředí. Do 30 dnů od obdržení návrhu mohou

uplatnit u krajského úřadu ministerstvo a dotčené orgány vyjádření s

požadavky na obsah zprávy, obce připomínky a Ministerstvo životního

prostředí stanovisko zpracované podle kritérií přílohy č. 8 zákona o

posuzování vlivů na životní prostředí, ve kterém uvede, zda mají být

aktualizace nebo nový návrh zásad územního rozvoje posouzeny z hlediska

vlivů na životní prostředí, a případně stanoví požadavky podle § 10i

zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany

přírody doručí stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a

krajiny krajskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí nejpozději 7

dní před uplynutím lhůty pro uplatnění vyjádření, připomínek a

stanoviska. K vyjádřením a připomínkám uplatněným po uvedené lhůtě se

nepřihlíží.



(2) Krajský úřad doručí návrh zprávy o uplatňování zásad územního

rozvoje veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení může každý k

návrhu uplatnit písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se

nepřihlíží.



(3) Krajský úřad upraví návrh zprávy podle výsledků projednání a

předloží ho ke schválení zastupitelstvu kraje nejpozději do 4 let po

vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace.



(4) Při aktualizaci zásad územního rozvoje na základě schválené zprávy

o jejich uplatňování se v měněných částech postupuje obdobně podle

ustanovení § 36 až 41 s výjimkou vyhodnocení vlivů aktualizace zásad

územního rozvoje na udržitelný rozvoj území, které se zpracovává jen

pokud Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle odstavce 1

uvedlo, že má být tato aktualizace posouzena z hlediska vlivů na

životní prostředí. Krajský úřad zajistí vyhotovení zásad územního

rozvoje zahrnující právní stav po vydání poslední aktualizace a toto

vyhotovení opatří záznamem o účinnosti.



(5) Na základě požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracován nový

návrh zásad územního rozvoje.



(6) Dojde-li ke zrušení části zásad územního rozvoje nebo nelze-li

podle nich rozhodovat na základě § 41 odst. 3 a 4 anebo je-li kraji

podán oprávněným investorem návrh na aktualizaci zásad územního rozvoje

z důvodu rozvoje veřejné dopravní nebo technické infrastruktury [§ 2

odst. 1 písm. k)], zastupitelstvo kraje bezodkladně rozhodne o

aktualizaci zásad územního rozvoje a jejím obsahu. Zpráva o uplatňování

zásad územního rozvoje se v tomto případě nepořizuje. Při aktualizaci

se postupuje obdobně podle § 36, § 37 odst. 2 až 9 a § 38 až 41. K

návrhu aktualizace zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Dojde-li ke zrušení

celých zásad územního rozvoje, při pořizování se naváže na poslední

úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.



(7) Pokud je pořízení aktualizace zásad územního rozvoje vyvoláno

výhradní potřebou navrhovatele, může kraj podmínit její pořízení

částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování včetně

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a úhradou nákladů podle §

45 odst. 2 navrhovatelem. Pokud je pořízení aktualizace zásad územního

rozvoje vyvoláno schválením politiky územního rozvoje nebo její

aktualizace, hradí takto vyvolané náklady na aktualizaci zásad územního

rozvoje a náklady na změny územních plánů Ministerstvo financí, s

výjimkou případů, kdy příslušná část politiky územního rozvoje nebo

její aktualizace, která změnu vyvolala, je zjevně ve prospěch rozvoje

nebo ochrany hodnot území kraje, nebo byla přijata na návrh kraje.



(8) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje

stanoví prováděcí právní předpis.



Oddíl 2



Územní plán



§ 43



(1) Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany

jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen

"urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné

infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména

zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k

obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha

přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná

opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto

ploch a koridorů. Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny

v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud

to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných

negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.



(2) V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je

rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a

staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí

být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů

spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci"), zpracováním

územní studie nebo vydáním regulačního plánu. V případě podmínění

rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro

její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně

plánovací činnosti (§ 30 odst. 4); marným uplynutím lhůty omezení změn

v území zaniká. V případě podmínění rozhodování regulačním plánem je

součástí územního plánu zadání regulačního plánu a u regulačního plánu

z podnětu přiměřená lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání regulačního

plánu z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím uvedené lhůty.

Podmínka vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k

vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním

regulačního plánu.



(3) Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a

rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního

rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán ani

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat

podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním

rozhodnutím.



(4) Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé

území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu.

Na pořizování územního plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně

ustanovení § 43 až 47, § 50 až 55 a § 57. Územní plán může být pořízen

a vydán též pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Územní plán

se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu.



(5) Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu

zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání

územních rozhodnutí. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle

zvláštních právních předpisů na provedení změn v území nesmí být v

rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán hlavního města Prahy je

závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního

města Prahy.



(6) Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání

území stanoví prováděcí právní předpis.



§ 44



Pořízení územního plánu



O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce



a) z vlastního podnětu,



b) na návrh orgánu veřejné správy,



c) na návrh občana obce,



d) na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo

obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce,



e) na návrh oprávněného investora.



§ 45



Úhrada nákladů na pořízení územního plánu



(1) Náklady na zpracování územního plánu projektantem a na vyhodnocení

vlivů na udržitelný rozvoj území hradí obec, která rozhodla o pořízení.



(2) Pokud pořízení změny územního plánu vyplývá ze zásad územního

rozvoje nebo z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj, s

výjimkou případů, kdy příslušná část aktualizace zásad územního

rozvoje, která změnu územního plánu vyvolala, byla vydána na základě

výhradní potřeby dotčené obce.



(3) Náklady spojené s projednáním územního plánu hradí pořizovatel.

Náklady na nezbytné mapové podklady uhradí obec, pro kterou pořizuje

územní plán úřad územního plánování, pokud se obce nedohodnou jinak.



(4) Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou

navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou

úhradou nákladů na její zpracování, na vyhodnocení vlivů na udržitelný

rozvoj území a na mapové podklady navrhovatelem.



§ 46



Návrh na pořízení územního plánu



(1) Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území

se územní plán pořizuje, a obsahuje



a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení jeho

vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce,



b) údaje o navrhované změně využití ploch na území obce,



c) údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele,



d) důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny,



e) návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu.



(2) Pořizovatel po převzetí návrhu na pořízení územního plánu posoudí

úplnost návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků

vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Neodstraní-li

navrhovatel nedostatky požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě,

pořizovatel návrh odmítne, sdělí tuto skutečnost navrhovateli a

předloží o tom informaci zastupitelstvu obce příslušnému k vydání

územního plánu.



(3) Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej

posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí

zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. O výsledku

jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad

územního plánování.



§ 47



Zadání územního plánu



(1) Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního

plánu, na základě územně analytických podkladů a s využitím

doplňujících průzkumů a rozborů, pořizovatel ve spolupráci s určeným

členem zastupitelstva (dále jen „určený zastupitel“) zpracuje návrh

zadání územního plánu. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky

na zpracování návrhu územního plánu, případně vymezí řešené území u

územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy.



(2) Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům,

sousedním obcím, krajskému úřadu. V případě pořizování územního plánu

jiným obecním úřadem zašle pořizovatel návrh zadání též obci, pro

kterou ho pořizuje. Pořizovatel doručí návrh zadání veřejnou vyhláškou.

Do 15 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné

připomínky. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a

krajský úřad jako nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele vyjádření, ve

kterém uvedou požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních

předpisů a územně plánovacích podkladů. V téže lhůtě uplatní krajský

úřad jako příslušný úřad u pořizovatele stanovisko, sousední obce mohou

uplatnit podněty. Nejpozději 7 dní před uplynutím této lhůty doručí

příslušný orgán ochrany přírody pořizovateli a příslušnému úřadu

stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. K

připomínkám, vyjádřením a podnětům uplatněným po uvedených lhůtách se

nepřihlíží.



(3) Krajský úřad jako příslušný úřad ve stanovisku podle odstavce 2

uvede, zda má být návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivů na

životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i

zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Pokud má být návrh

územního plánu posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí nebo

pokud příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 45i zákona

o ochraně přírody a krajiny nevyloučil významný vliv na evropsky

významnou lokalitu či ptačí oblast^11), doplní pořizovatel do návrhu

zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.



(4) Na základě výsledků projednání pořizovatel ve spolupráci s určeným

zastupitelem upraví návrh zadání a předloží jej ke schválení.



(5) Zadání územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce, pro jejíž

území je územní plán pořizován. V odůvodněných případech nebo z podnětu

dotčeného orgánu^11), ^12) zastupitelstvo obce uloží v zadání

zpracování variantního řešení návrhu územního plánu.



(6) Náležitosti obsahu zadání územního plánu stanoví prováděcí právní

předpis.



nadpis vypuštěn



§ 48



zrušen



§ 49



zrušen



Návrh územního plánu



§ 50



nadpis vypuštěn



(1) Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených

pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec

zpracování návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný

rozvoj území, pokud se zpracovává. Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů

na udržitelný rozvoj území v rozsahu § 19 odst. 2 stanoví prováděcí

právní předpis.



(2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu

územního plánu a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území,

pokud se zpracovává, nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům,

krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním

obcím; krajskému úřadu zároveň předá návrh územního plánu pro posouzení

podle odstavců 5 až 7 spolu s vyhodnocením jeho vlivů na udržitelný

rozvoj území, pokud se zpracovává. Dotčené orgány vyzve k uplatnění

stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou

sousední obce uplatnit připomínky. K později uplatněným stanoviskům a

připomínkám se nepřihlíží.



(3) Pořizovatel doručí návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů návrhu

územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává,

veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u

pořizovatele písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se

nepřihlíží.



(4) Pokud je ve vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní

prostředí zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu,

pořizovatel ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh

územního plánu příslušným orgánům sousedního státu, jehož území může

být uplatňováním územního plánu přímo ovlivněno, a nabídne mu

konzultace. Pokud tyto orgány o konzultace projeví zájem, pořizovatel

se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní;

k účasti přizve Ministerstvo životního prostředí a krajský úřad.



(5) Pokud se zpracovává vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný

rozvoj území, pořizovatel zašle stanoviska, připomínky a výsledky

konzultací podle odstavců 2 až 4 příslušnému úřadu jako podklad pro

vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování

vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem podle § 4 odst. 2.

Příslušný úřad stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto

podkladů. Ze závažných důvodů, které příslušný úřad sdělí pořizovateli

nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění

stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud příslušný úřad

stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani v prodloužené lhůtě,

je možné územní plán vydat i bez jeho stanoviska.



(6) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí

oblast vyplyne, že územní plán má významný negativní vliv na příznivý

stav předmětu ochrany nebo celistvost některé evropsky významné

lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných

zásad územního rozvoje z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle §

45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede

příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm.

b).



(7) Krajský úřad zašle pořizovateli stanovisko k návrhu územního plánu

z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší

územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a s výjimkou

územního plánu pro území hlavního města Prahy souladu s územně

plánovací dokumentací vydanou krajem. Pokud nezašle stanovisko do 30

dnů od obdržení stanovisek, připomínek a výsledků konzultací, je možné

územní plán vydat i bez jeho stanoviska.



(8) V případě, že krajský úřad upozorní ve stanovisku pořizovatele na

nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 7, lze zahájit řízení o

územním plánu až na základě potvrzení krajského úřadu o odstranění

nedostatků.



§ 51



nadpis vypuštěn



(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky

projednání návrhu územního plánu a zajistí řešení případných rozporů (§

4 odst. 8); na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení

rozporů a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se

zpracovává, zajistí upravení návrhu.



(2) Pokud návrh územního plánu obsahuje varianty řešení, předloží

pořizovatel na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení

rozporů a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se

zpracovává, zastupitelstvu obce ke schválení návrh výběru nejvhodnější

varianty, který může obsahovat i podmínky k její úpravě. V rozsahu, v

jakém se tyto podmínky odchylují od zadání územního plánu, jsou jeho

změnou. Zastupitelstvo obce je při schvalování vázáno stanovisky

dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.



(3) Dojde-li pořizovatel na základě výsledků projednání k závěru, že je

potřebné pořídit nový návrh územního plánu, zpracuje ve spolupráci s

určeným zastupitelem návrh pokynů pro jeho zpracování. K návrhu pokynů

si pořizovatel vyžádá stanovisko příslušného úřadu a stanovisko

příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody

a krajiny. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má být upravený

návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví

podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní

prostředí. Návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu předloží

pořizovatel spolu se zdůvodněním zastupitelstvu obce ke schválení. V

rozsahu, v jakém se tyto pokyny odchylují od zadání územního plánu,

jsou jeho změnou.



Řízení o územním plánu



§ 52



(1) Upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na

udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání

veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné

projednání^21) návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne

doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec,

pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a

sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem.



(2) Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci

pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a

zástupce veřejnosti.



(3) Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý

uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve

kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí

dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené

orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě

stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání (§ 50)

změněny. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se

nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto

skutečnost upozorněny.



(4) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo

rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje nebo regulačního plánu

vydaného krajem, se nepřihlíží.



§ 53



(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky

projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o

námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního

plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako

nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení

uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako

nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s

návrhy pořizovatele souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí

pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu s výsledky projednání.



(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu

územního plánu, pořizovatel si vyžádá stanovisko příslušného úřadu a

stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o

ochraně přírody a krajiny. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má

být upravený návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí,

případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování

vlivů na životní prostředí. Upravený návrh a případné upravené nebo

doplněné vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se v rozsahu

těchto úprav projedná na opakovaném veřejném projednání; přitom se

postupuje obdobně podle § 52.



(3) Je-li na základě projednání nutné návrh územního plánu přepracovat,

postupuje se obdobně podle § 51 odst. 3.



(4) Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména



a) s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou

krajem,



b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu

architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na

ochranu nezastavěného území,



c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,



d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených

orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem

řešení rozporů.



(5) Součástí odůvodnění územního plánu je kromě náležitostí

vyplývajících ze správního řádu zejména



a) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4,



b) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující

základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků

vyhodnocení vlivů na životní prostředí,



c) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5,



d) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s

uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky

zohledněny nebyly,



e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty,



f) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby

vymezení zastavitelných ploch.



(6) Dojde-li pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh

územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v

odstavci 4, předloží návrh na jeho zamítnutí.



§ 54



Vydání územního plánu



(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání

územního plánu s jeho odůvodněním.



(2) Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu

s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou

krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů

nebo stanoviskem krajského úřadu.



(3) V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem

územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh

pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej

zamítne.



(4) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec

povinna uvést územní plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby

nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí územního plánu, které

jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách.



(5) Obec je povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací

dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou

územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního

plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně

vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje.



(6) Územní plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního

řádu.



§ 55



Vyhodnocování územního plánu a jeho změny



(1) Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po

vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu

o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Na projednání návrhu

této zprávy se použije přiměřeně § 47 odst. 1 až 4 a její schválení se

použije obdobně § 47 odst. 5. Pokud jsou pokyny pro zpracování návrhu

změny územního plánu součástí této zprávy, postupuje se dále v rozsahu

této změny obdobně podle ustanovení § 50 až 54.



(2) Pokud není změna územního plánu pořizována na základě zprávy o

uplatňování územního plánu nebo postupem podle odstavce 3, postupuje se

dále v rozsahu této změny obdobně podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a

přiměřeně podle § 47.



(3) Dojde-li ke zrušení části územního plánu nebo nelze-li podle něj

rozhodovat na základě § 54 odst. 4 a 5, zastupitelstvo obce bezodkladně

rozhodne o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu.

Zpráva o uplatňování územního plánu ani zadání změny územního plánu se

v tomto případě nezpracovávají. V rozsahu této změny se dále postupuje

obdobně podle § 43 až 45, § 50 odst. 2 až 8 a § 51 až 54; vyhodnocení

vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území se při uvedení

územního plánu do souladu s územně plánovací dokumentací kraje

nezpracovává. Dojde-li ke zrušení celého územního plánu, při pořizování

se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.



(4) Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze

na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy

a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.



(5) Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího

právní stav po vydání jeho změny a toto vyhotovení opatří záznamem o

účinnosti.



(6) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování územního plánu a jeho

změny stanoví prováděcí právní předpis.



§ 56



Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu



Je-li při zpracování a projednávání návrhu zadání nebo návrhu územního

plánu překročena lhůta 1 roku od předchozího rozhodnutí zastupitelstva

obce, a činnost pořizovatele je zajišťována podle § 6 odst. 1 písm. c)

nebo podle § 6 odst. 2, je pořizovatel povinen bez zbytečného odkladu

předložit zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován,

návrh rozhodnutí o dalším postupu pořizování územního plánu, pokud

zastupitelstvo obce při zadání územního plánu neurčí delší lhůtu.



§ 57



Spojené pořízení územního plánu a regulačního plánu



V odůvodněných případech je možno z rozhodnutí zastupitelstva obce

spojit pořízení územního plánu a regulačního plánu. Spojené veřejné

projednání musí splňovat požadavky pro projednání územního plánu i

regulačního plánu.



§ 58



Zastavěné území



(1) Na území obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území.

Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel,

ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících

hranic nebo bodů na těchto hranicích.



(2) Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou

vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování

speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k

hranici intravilánu navrácených do orné půdy^22) nebo do lesních

pozemků^22), a dále pozemky vně intravilánu, a to



a) zastavěné stavební pozemky,



b) stavební proluky,



c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na

ostatní pozemky zastavěného území,



d) ostatní veřejná prostranství^1),



e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného

území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví.



(3) Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho

změnou.



Vymezení zastavěného území



§ 59



(1) Není-li vydán územní plán, může obec rozhodnout o pořízení vymezení

zastavěného území svým obecním úřadem (§ 6 odst. 2) nebo požádat o

pořízení vymezení zastavěného území úřad územního plánování, kterému

zároveň předá kopii katastrální mapy příslušného území a kopii mapy s

vyznačeným intravilánem, pokud není intravilán vyznačen v katastrální

mapě.



(2) Zastavěné území se vymezuje podle § 58 odst. 1 a 2 a vydává se

formou opatření obecné povahy^23).



(3) Pořizovatel do 60 dnů od obdržení žádosti a příslušných mapových

podkladů nebo od rozhodnutí o pořízení navrhne vymezení zastavěného

území a svolá místní šetření za účasti dotčené obce a dotčených orgánů

hájících veřejné zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany

zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a státní památkové péče;

konání místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem.



(4) Dotčené orgány uplatní svá stanoviska do 30 dnů ode dne místního

šetření, jinak se k nim nepřihlíží.



(5) Pořizovatel upraví návrh vymezení zastavěného území v souladu se

stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledky řešení rozporů.



§ 60



(1) Pořizovatel vede o návrhu zastavěného území projednaného s

dotčenými orgány řízení o jeho vydání; námitky mohou podat pouze

vlastníci pozemků uvedených v § 58 odst. 2 a vlastníci sousedících

pozemků.



(2) Návrh vymezení zastavěného území se zveřejní a vystaví u příslušné

obce.



(3) Na základě uplatněných stanovisek a vyhodnocení námitek upraví

pořizovatel návrh zastavěného území, včetně odůvodnění, které vždy

obsahuje i vyhodnocení souladu s § 58 odst. 1 a 2.



(4) Dojde-li na základě řízení ke změně návrhu, projedná pořizovatel

tuto změnu s dotčenou obcí a dotčenými orgány na místním šetření;

konání místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem. O projednání

sepíše zápis, ve kterém dotčené orgány mohou uplatnit svá stanoviska; k

později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.



(5) Vymezení zastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu s

výsledky projednání. V případě, že rada obce nesouhlasí s předloženým

návrhem nebo s výsledky jeho projednání, schválí pokyny pro

přepracování návrhu a vrátí jej pořizovateli k úpravě a novému

projednání. Pokyny pro přepracování musí být v souladu s § 58 odst. 1 a

2.



(6) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o námitkách nebo k jeho změně, v

jehož důsledku je nutné změnit vymezené zastavěné území, pozbývá

vymezení zastavěného území platnosti. Vymezení zastavěného území

pozbývá platnosti vydáním územního plánu, který toto zastavěné území

převzal. Vymezení zastavěného území nelze změnit v přezkumném řízení

podle správního řádu.



Oddíl 3



Regulační plán



§ 61



(1) Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití

pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu

hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního

prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití

pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné

infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná

opatření.



(2) Regulační plán je závazný pro rozhodování v území, regulační plán

vydaný krajem je závazný i pro územní plány a regulační plány vydávané

obcemi. Regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí; v tomto

případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí

nahrazuje. Regulačním plánem nelze nahradit územní rozhodnutí pro

záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle

zvláštního právního předpisu.



(3) Náležitosti obsahu regulačního plánu stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 62



Pořízení regulačního plánu



(1) Regulační plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou opatření

obecné povahy podle správního řádu.



(2) O pořízení regulačního plánu z podnětu může rozhodnout z vlastního

nebo jiného podnětu



a) zastupitelstvo kraje v ploše nebo koridoru vymezeném zásadami

územního rozvoje,



b) zastupitelstvo obce v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem,



c) zastupitelstvo obce, není-li vydán územní plán, v zastavěném území

nebo v nezastavěném území jen tehdy, pokud se nemění jeho charakter,



d) Ministerstvo obrany v ploše, která je součástí vojenského újezdu; na

pořizování a vydání regulačního plánu se vztahuje přiměřeně ustanovení

§ 61 až 75.



(3) Regulační plán na žádost lze vydat na žádost fyzické nebo právnické

osoby, stanoví-li tak zásady územního rozvoje nebo územní plán, a je-li

jejich součástí zadání regulačního plánu.



§ 63



Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu



(1) Náklady na zpracování návrhu regulačního plánu z podnětu

projektantem hradí obec nebo kraj příslušný k jeho vydání. Pokud je

zpracování regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou jiné osoby,

může příslušné zastupitelstvo v rozhodnutí podmínit jeho pořízení

částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na zpracování návrhu regulačního

plánu projektantem a na mapové podklady.



(2) Při pořizování regulačního plánu na žádost zajišťuje a hradí jeho

zpracování, mapové podklady a projednání s dotčenými orgány žadatel.



(3) Náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí pořizovatel.



Pořízení regulačního plánu z podnětu



§ 64



(1) Podnět k pořízení regulačního plánu obsahuje kromě obecných

náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci

pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy, důvody a účel

pořízení regulačního plánu, návrh, která územní rozhodnutí regulační

plán nahradí, a návrh jeho zadání, není-li součástí územně plánovací

dokumentace. Podnět se podává u kraje nebo obce příslušné k vydání

regulačního plánu. Příslušné zastupitelstvo rozhodne o pořízení

regulačního plánu a předá návrh zadání upravený podle svých požadavků

pořizovateli, jinak podnět odloží.



(2) Pokud není zadání regulačního plánu součástí územního plánu nebo

zásad územního rozvoje, zpracuje pořizovatel návrh zadání. Návrh zadání

pořizovatel



a) doručí veřejnou vyhláškou,



b) zašle dotčeným orgánům; v případě, že pořizovatelem je jiný obecní

úřad, zašle je též obci, pro kterou regulační plán pořizuje.



(3) Každý může uplatnit u pořizovatele ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení

návrhu zadání regulačního plánu písemně požadavky na obsah zadání.

Orgány uvedené v odstavci 2 písm. b) mohou uplatnit do 30 dnů od

obdržení návrhu zadání u pořizovatele vyjádření, ve kterém uvedou

požadavky na obsah zadání. K později uplatněným požadavkům a vyjádřením

se nepřihlíží.



(4) Na základě uplatněných požadavků a vyjádření pořizovatel upraví

návrh zadání regulačního plánu a předloží ho příslušnému zastupitelstvu

ke schválení. Spolu s návrhem zadání předloží vyhodnocení, jak byly

uplatněné požadavky a vyjádření do jeho návrhu zapracovány.



(5) Zadání schvaluje zastupitelstvo obce nebo kraje, které rozhodlo o

pořízení regulačního plánu, není-li zadání součástí vydané územně

plánovací dokumentace.



(6) Obsahové náležitosti podnětu stanoví prováděcí právní předpis.



§ 65



(1) Na základě schváleného zadání pořizovatel pro obec nebo kraj

zajistí zpracování návrhu regulačního plánu, včetně údajů o vlivu

záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou

infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury.



(2) Pořizovatel oznámí jednotlivě orgánům uvedeným v § 64 odst. 2 písm.

b) a dotčeným obcím místo a dobu konání společného jednání o návrhu

regulačního plánu, a to nejméně 15 dnů předem. Současně tyto orgány

vyzve k uplatnění stanovisek k návrhu regulačního plánu do 30 dnů ode

dne společného jednání. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.

Obdržená stanoviska pořizovatel zašle příslušnému úřadu.



(3) Pořizovatel doručí návrh regulačního plánu veřejnou vyhláškou. Do

15 dnů ode dne doručení může každý u pořizovatele uplatnit písemně

připomínky k návrhu regulačního plánu. K později uplatněným připomínkám

se nepřihlíží.



(4) Pořizovatel podle výsledku projednání zajistí upravení návrhu

regulačního plánu.



§ 66



Pořízení regulačního plánu na žádost



(1) Žádost o vydání regulačního plánu obsahuje kromě obecných

náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci

pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy, důvody a účel

pořízení regulačního plánu a návrh, která územní rozhodnutí regulační

plán nahradí. Žádost se podává u příslušného pořizovatele.



(2) Žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít dohodu o parcelaci.

Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením

smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách

stávající veřejné infrastruktury (dále jen "plánovací smlouva").



(3) K žádosti žadatel připojí



a) stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů,



b) návrh regulačního plánu upravený na základě stanovisek dotčených

orgánů,



c) vyhodnocení souladu návrhu regulačního plánu se zadáním,



d) údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní

a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury,



e) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu

založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám

v řešené ploše, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí,

anebo souhlas vlastníků pozemků a staveb v řešené ploše nebo dohodu o

parcelaci, k nimž žadatel nemá potřebné právo; souhlas nebo dohoda o

parcelaci se nepředkládá, jestliže lze pozemky vyvlastnit nebo vyměnit,



f) návrh plánovací smlouvy; v případě, že záměr klade nové nároky pouze

na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu nebo na veřejná

prostranství, může žadatel místo návrhu plánovací smlouvy doložit

smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní nebo technické

infrastruktury, které zajistí vybudování nebo úpravu této

infrastruktury v rozsahu a čase potřebném pro uskutečnění záměru, a

smlouvu s obcí o vybudování veřejných prostranství.



(4) Pořizovatel posoudí úplnost podané žádosti, vzájemný soulad

předložených stanovisek a zajistí řešení případných rozporů. Současně

zajistí předložení návrhu plánovací smlouvy příslušnému zastupitelstvu

ke schválení.



(5) Obsahové náležitosti žádosti a jejích příloh stanoví prováděcí

právní předpis.



nadpis vypuštěn



§ 67



Řízení o regulačním plánu



(1) Upravený a posouzený návrh regulačního plánu a oznámení o konání

veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné

projednání^21) návrhu se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K

veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec, pro kterou je

regulační plán pořizován, a dotčené orgány, a to nejméně 30 dnů předem.



(2) Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý

uplatnit připomínky a osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2 námitky, ve

kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí

dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené

orgány uplatní ve stejné lhůtě stanovisko k částem řešení, které byly

od společného jednání (§ 65 odst. 2 a 3) změněny. K později uplatněným

stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby

oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.



(3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo

rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo

regulačního plánu vydaného krajem, se nepřihlíží.



(4) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky

projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o

námitkách a návrh vyhodnocení připomínek. Návrhy doručí dotčeným

orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily

stanoviska. Pokud dotčený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě,

má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.



§ 68



Posouzení regulačního plánu pořizovatelem



(1) Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu

regulačního plánu z podnětu v souladu s výsledky projednání; úpravu

regulačního plánu na žádost zajišťuje na základě předání výsledků

projednání žadatel.



(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu

regulačního plánu, projedná se upravený návrh v rozsahu těchto úprav na

opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle § 67.



(3) Je-li na základě projednání nutné návrh regulačního plánu

přepracovat, postupuje se obdobně podle § 65 odst. 2 až 4, § 67 a

přiměřeně podle § 66.



(4) Pořizovatel posoudí soulad návrhu regulačního plánu zejména



a) s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací,



b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu

architektonických a urbanistických hodnot v území,



c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,



d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených

orgánů podle zvláštních právních předpisů^4), popřípadě s výsledkem

řešení rozporů.



(5) Součástí odůvodnění regulačního plánu je kromě náležitostí

vyplývajících ze správního řádu zejména



a) výsledek posouzení regulačního plánu podle odstavce 4,



b) komplexní zdůvodnění přijatého řešení.



§ 69



Vydání regulačního plánu



(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce nebo kraje

(dále jen "příslušné zastupitelstvo") návrh na vydání regulačního plánu

s jeho odůvodněním, v případě pořizování návrhu na žádost též se

schválenou plánovací smlouvou.



(2) Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není v

rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v § 68 odst. 4.



(3) V případě, že příslušné zastupitelstvo nesouhlasí s předloženým

návrhem regulačního plánu nebo s výsledky jeho projednání, návrh vrátí

s pokyny pro jeho přepracování a k novému projednání nebo jej zamítne.



(4) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, musí obec

nebo kraj, jehož příslušné zastupitelstvo regulační plán vydalo, uvést

jej do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze podle jeho

dotčených částí postupovat.



(5) Práva a povinnosti z regulačního plánu vydaného na žádost lze

převést písemnou veřejnoprávní smlouvou, jejíž přílohou je regulační

plán. Pro tyto veřejnoprávní smlouvy se použijí příslušná ustanovení

správního řádu o veřejnoprávních smlouvách^25).



(6) Regulační plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3

správního řádu.



§ 70



Souběžné pořízení regulačního plánu a změny územního plánu



Zastupitelstvo obce může v odůvodněných případech rozhodnout o

souběžném pořízení a vydání regulačního plánu pořizovaného z podnětu a

změny územního plánu, která je vyvolána tímto regulačním plánem.

Regulační plán nemusí být v tomto případě v souladu s částmi územního

plánu, které jsou měněny souběžně pořizovanou změnou územního plánu.

Vydání změny územního plánu je podmínkou pro vydání regulačního plánu,

který změnu vyvolal.



§ 71



Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu



(1) Doba platnosti regulačního plánu pořízeného z podnětu, který

nenahrazuje územní rozhodnutí, se nestanovuje. Pokud se změní podmínky,

za kterých byl regulační plán pořízen a vydán, zajistí příslušná obec

nebo kraj jeho změnu nebo jej zruší.



(2) Ustanovení o nahrazení územního rozhodnutí regulačním plánem z

podnětu platí 3 roky ode dne nabytí účinnosti, není-li v něm v

odůvodněných případech stanovena lhůta delší, nejdéle však 5 let; doba

platnosti může být v odůvodněných případech prodloužena změnou

regulačního plánu v době jeho platnosti. Regulační plán však nepozbývá

platnosti,



a) bylo-li na základě žádosti podané v době platnosti vydáno pravomocné

stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo

zvláštních právních předpisů, nebo vzniklo-li na základě ohlášení

stavebního záměru podaného v době platnosti právo stavbu provést, nebo



b) bylo-li v době platnosti započato s využitím území pro stanovený

účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,

nebo



c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného

autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební

záměr realizovat, anebo



d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební

povolení podaného v době platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva

a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.



(3) Regulační plán z podnětu lze změnit nebo zrušit rozhodnutím

příslušného zastupitelstva. Při změně regulačního plánu se postupuje

přiměřeně podle ustanovení § 61 až 65 a obdobně podle ustanovení § 67

až 69. Při zrušení regulačního plánu se postupuje přiměřeně podle § 61,

67 a 69, ustanovení o zadání a o posuzování vlivů se přitom nepoužijí.



(4) Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu s

následně vydanou územně plánovací dokumentací kraje, následně

schválenou politikou územního rozvoje anebo následně vydaným územním

plánem. Do té doby nelze rozhodovat podle částí regulačního plánu,

které jsou v rozporu s touto územně plánovací dokumentací nebo

politikou územního rozvoje. Při této změně regulačního plánu postupuje

obec jako při změně z vlastního podnětu.



(5) Kraj je povinen uvést do souladu regulační plán z podnětu s

následně vydanými zásadami územního rozvoje a politikou územního

rozvoje. Do té doby nelze postupovat podle částí regulačního plánu,

které jsou v rozporu s těmito zásadami nebo politikou územního rozvoje.

Při této změně regulačního plánu postupuje kraj jako při změně z

vlastního podnětu.



(6) Na dobu platnosti regulačního plánu pořízeného na žádost se uplatní

odstavec 2 obdobně, pozbytí platnosti se však vztahuje na celý

regulační plán. Regulační plán pořízený na žádost pozbývá také

platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil

od záměru, ke kterému se regulační plán vztahuje; to neplatí, byla-li

realizace záměru již zahájena. Regulační plán pořízený na žádost lze

změnit nebo zrušit rozhodnutím příslušného zastupitelstva pouze na

žádost toho, komu přísluší vykonávat práva z něj vyplývající. Bez

takové žádosti lze regulační plán pořízený na žádost změnit nebo zrušit

z důvodů uvedených v odstavci 4 nebo 5, a to jen v záležitostech

týkajících se veřejně prospěšných staveb nebo veřejně prospěšných

opatření. Při změně nebo zrušení regulačního plánu pořízeného na žádost

se postupuje podle odstavce 3.



(7) Dojde-li z důvodů uvedených v odstavci 4 nebo 5 ke změně

regulačního plánu pořízeného na žádost a prokáže-li ten, komu přísluší

vykonávat práva z regulačního plánu vyplývající, že mu tím vznikla

majetková újma, postupuje se při její náhradě obdobně podle § 102.



(8) Dojde-li ke zrušení části regulačního plánu či změně nebo zrušení

rozhodnutí o námitkách, je obec nebo kraj příslušný k vydání tohoto

regulačního plánu povinen bez zbytečného odkladu zajistit pořízení a

vydání jeho změny nebo rozhodnout o jeho zrušení. Při této změně se

postupuje přiměřeně podle § 61 a § 64 odst. 2 až 6 a obdobně podle § 65

a § 67 až 69, při zrušení se postupuje podle odstavce 3. Dojde-li ke

zrušení celého regulačního plánu, při pořizování se naváže na poslední

úkon, který nebyl zrušením zpochybněn, pokud příslušné zastupitelstvo u

regulačního plánu pořizovaného z podnětu nerozhodne, že regulační plán

nebude pořizován.



nadpis vypuštěn



§ 72



zrušen



§ 73



zrušen



§ 74



zrušen



§ 75



zrušen



Díl 4



Územní rozhodnutí



§ 76



(1) Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich

užívání na území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území

lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,

nestanoví-li zákon jinak.



(2) Každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního

souhlasu, je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 a být šetrný k

zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb, za tímto účelem si může

vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li mu podmínky využití území

a vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu známy.



§ 77



Územním rozhodnutím je rozhodnutí o



a) umístění stavby nebo zařízení (dále jen "rozhodnutí o umístění

stavby"),



b) změně využití území,



c) změně vlivu užívání stavby na území,



d) dělení nebo scelování pozemků,



e) ochranném pásmu.



§ 78



(1) Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek

uvedených v § 96 nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v §

78a.



(2) Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán.



(3) Stavební úřad může vést společné územní a stavební řízení podle §

94a, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území

vydán územní plán nebo regulační plán.



(4) Stavební úřad může podle § 96a spojit vydání územního souhlasu se

souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru.



(5) Pokud je možné nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou (§

78a) a současně je možné nahradit stavební povolení veřejnoprávní

smlouvou (§ 116), lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která nahradí

současně územní rozhodnutí a stavební povolení.



(6) Stavební úřad může v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav

uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i), jestliže to nevylučuje povaha

věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo

ochrana práv účastníků řízení, stanovit, že k jejich provedení nebude

vyžadovat ohlášení.



§ 78a



Veřejnoprávní smlouva



(1) Stavební úřad může uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o

umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby

na území, která nahradí územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze

uzavřít v případě záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení

vlivů provedení záměru na životní prostředí.



(2) Žadatel předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy,

který obsahuje kromě označení smluvních stran náležitosti výroku

územního rozhodnutí, včetně všech údajů a podmínek vyplývajících ze

závazných stanovisek dotčených orgánů a odůvodnění souladu s požadavky

§ 90. Žadatel v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly

účastníky územního řízení. K návrhu připojí dokumentaci v rozsahu jako

k žádosti o vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na

podkladě katastrální mapy, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí

dotčených orgánů. Žadatel k návrhu připojí doklad prokazující jeho

vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr

uskutečnit, nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo

opatření k pozemkům nebo stavbám anebo souhlas podle § 86 odst. 3.



(3) Stavební úřad posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne

jeho předložení z hlediska splnění podmínek pro uzavření veřejnoprávní

smlouvy. Stavební úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu veřejnoprávní

smlouvy na úřední desce po dobu 8 dnů. Stavební úřad na základě

posouzení návrhu veřejnoprávní smlouvy návrh přijme, nebo odmítne a

sdělí žadateli důvody odmítnutí.



(4) Žadatel zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky územního

řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Žadatel je povinen předložit

stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by

byly účastníky územního řízení, a grafickou přílohu k vyznačení

účinnosti.



(5) Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po

vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů. Veřejnoprávní

smlouvu s vyznačením účinnosti doručí místně příslušnému obecnímu

úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo

16 také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.



(6) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její

účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let. Účinky

veřejnoprávní smlouvy nezanikají,



a) bylo-li na základě žádosti podané v době její účinnosti vydáno

pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto

zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době její

účinnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního

záměru,



b) bylo-li v době její účinnosti započato s využitím území pro

stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon

nevydává,



c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného

autorizovaným inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební

záměr realizovat, nebo



d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební

povolení podaného v době její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní

smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.



(7) Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se

použijí přiměřeně. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen

před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která

by byla účastníkem územního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením

účinnosti veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím

prodloužení postupem podle § 93 odst. 3; v takovém případě se návrh na

prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle §

93 odst. 3.



(8) Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti dnem, kdy stavební úřad

obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se

veřejnoprávní smlouva vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru

již zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na základě dohody

stavebního úřadu a žadatele za podmínek § 94 odst. 1, postupem podle

odstavců 1 až 4. Veřejnoprávní smlouvu lze z moci úřední změnit nebo

zrušit samostatným výrokem v rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné

stavby nebo veřejně prospěšného opatření.



(9) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném

řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do

1 roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v

přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode

dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.



(10) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní

rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.



§ 79



Rozhodnutí o umístění stavby



(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje

navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její

umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního

povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a

technickou infrastrukturu.



(2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují



a) informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná

mimo ochranná pásma pozemních komunikací,



b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m,



c) povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na

pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,



d) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,



e) podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní

informace na pozemních komunikacích,



f) opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými

pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím^1),



g) propustky na neveřejných účelových komunikacích,



h) cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,



i) sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední

nemovitosti,



j) antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících

elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku

nebo na budovách,



k) oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů

před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem

založení územního systému ekologické stability, která jsou bez

podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci

nebo k přerušení turisticky značené trasy,



l) stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti

do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,



m) důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech

a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy

podle horních předpisů,



n) skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v

odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,



o) stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním

podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu

nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení

nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých

látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro

podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je

umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně

2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím

umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo

stavby pro rodinnou rekreaci,



p) bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo

stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové

vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,



q) stavby mostních vah,



r) přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě,

a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m

výšky,



s) výměna vedení technické infrastruktury^59), pokud se nemění její

trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo

bezpečnostního pásma.



(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na kulturní památky a

ustanovení odstavce 2 písm. a), f), j), l), n), o), p), r) a s) se

nevztahuje na nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v

památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité

kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové

rezervace nebo památkové zóny^32).



(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska

vlivů na životní prostředí.



(5) Pokud stavby uvedené v odstavci 2 vyžadují provedení zemních prací

nebo terénních úprav, je stavebník povinen zjistit si informace o

existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich

ochranu.



(6) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební

úpravy a udržovací práce.



§ 80



Rozhodnutí o změně využití území



(1) Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání

pozemku a podmínky jeho využití.



(2) Rozhodnutí o změně využití území vyžadují



a) terénní úpravy podle § 3 odst. 1,



b) stanovení dobývacího prostoru,



c) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy,



d) hřbitovy,



e) změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic,

chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny

schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím,



f) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.



(3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují



a) terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na

pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací

nebo veřejným prostranstvím^1), pokud nedochází k nakládání s odpady,



b) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do

300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými

látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního

prostředí,



c) změny druhu pozemku o výměře do 300 m2,



d) terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích

sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních

toků,



e) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody,

provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou

rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci,

neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části

pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude

nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro

rodinnou rekreaci.



(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na území, na kterých se

prokazatelně nalézají archeologické nálezy.



(5) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska

vlivů na životní prostředí a na záměry ve zvláště chráněných

územích^12).



§ 81



Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území



(1) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území stanoví podmínky

pro změnu užívání stavby, která má vliv na životní prostředí nebo

nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.



(2) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území vyžadují takové

změny v užívání stavby, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení

vlivů provedení záměru na životní prostředí^11) nebo mají nové nároky

na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.



§ 82



Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků



(1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro

nové rozdělení nebo scelení pozemků.



(2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na

žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků, které jsou

předmětem rozhodnutí, nebo oprávněnou osobou za účelem uplatňování

předkupního práva pro veřejně prospěšné stavby (§ 101).



(3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevyžaduje, pokud

podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem,

rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního

předpisu^33). Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelování

pozemků, stavební úřad potvrdí tuto skutečnost sdělením, kterým

současně schválí navrhovaný záměr. Sdělení nelze vydat, pokud je

rozhodování v území podmíněno územní studií nebo regulačním plánem.



§ 83



Rozhodnutí o ochranném pásmu



(1) Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek

před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo

pozemku před jejich negativními účinky.



(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při

rozhodování podle § 79 až 81; lze je vydat i samostatně.



(3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany

jsou stanoveny zvláštním právním předpisem^34) nebo na jeho základě.



Díl 5



Územní řízení



§ 84



Příslušnost k územnímu rozhodnutí



(1) Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě

územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení.



(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně

využití území nebo o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních

právních předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento

orgán jen v souladu se závazným stanoviskem stavebního úřadu.



§ 85



Účastníci územního řízení



(1) Účastníky územního řízení jsou



a) žadatel,



b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.



(2) Účastníky územního řízení dále jsou



a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr

uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k

tomuto pozemku nebo stavbě,



b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám

anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním

rozhodnutím přímo dotčeno,



c) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis.



(3) Účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo

pozemků.



§ 86



Žádost o vydání územního rozhodnutí



(1) Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě obecných

náležitostí podle správního řádu základní údaje o požadovaném záměru,

identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr

uskutečnit, uvedení osob, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k

sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jestliže může být jejich právo

územním rozhodnutím přímo dotčeno.



(2) K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí



a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu nebo doklad o

právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých

má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li

tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem,



b) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné

doklady podle zvláštních právních předpisů, nevydává-li se koordinované

závazné stanovisko podle § 4 odst. 7 nebo o závazné stanovisko vydávané

správním orgánem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí,



c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k

možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a

bezpečnostních pásem,



d) smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické

infrastruktury nebo plánovací smlouvu, vyžaduje-li záměr vybudování

nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury,



e) dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní

zprávu, souhrnnou technickou zprávu, výkresovou dokumentaci a

dokladovou část.



(3) Jestliže žadatel nemá vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu

provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas

jejich vlastníka; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit.



(4) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný

záměr svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené

zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho

realizaci, předloží žadatel současně žádost o vydání rozhodnutí o

ochranném pásmu.



(5) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve

žadatele k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se

oznamuje pouze žadateli. Pokud dokumentace pro vydání územního

rozhodnutí není zpracována projektantem, stavební úřad řízení zastaví;

usnesení o zastavení řízení se doručuje pouze žadateli.



(6) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o vydání

územního rozhodnutí účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b)

identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru

nemovitostí dotčených vlivem záměru.



(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejích

příloh, včetně rozsahu a obsahu dokumentace pro vydání územního

rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis. Dokumentace změny využití

území může být nahrazena dokumentací podle zvláštních právních

předpisů^60), které upravují nové využití území, pokud náležitosti

takové dokumentace jsou stanoveny zákonem.



§ 87



Zahájení územního řízení



(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání

žádosti nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním

na místě; oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů

předem. Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře

známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro

posouzení záměru. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví

lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit námitky a dotčené orgány

závazná stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o

zahájení územního řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům

řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem

účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení

řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6

správního řádu.



(2) V případech záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení

vlivů provedení záměru na životní prostředí, může stavební úřad nařídit

k projednání žádosti veřejné ústní jednání. V případech záměrů

umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí

stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Pro doručování oznámení o

zahájení územního řízení a dalších úkonů v řízení se použije odstavec 1

obdobně; konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnosti

veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Po

tuto dobu musí stavební úřad umožnit každému nahlédnout do podkladů pro

vydání rozhodnutí. Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru a o

tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně

poté, co bylo oznámeno zahájení územního řízení a nařízeno veřejné

ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem v oznámení, a

to do doby konání veřejného ústního jednání. Informace obsahuje údaje o

žadateli, o předmětu územního řízení a o veřejném ústním jednání.

Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný

podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou

podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Pokud žadatel uvedenou povinnost

nesplní, stavební úřad nařídí opakované veřejné ústní jednání, pokud

mělo porušení této povinnosti žadatele za následek zkrácení práv

účastníků územního řízení. V případě, že se neprokáže opak, má se za

to, že žadatel povinnost vyvěšení informace splnil.



(3) U záměrů zasahujících do území několika obcí se doručuje oznámení o

zahájení řízení a další úkony v řízení vyvěšením na úředních deskách

příslušných obecních úřadů; obci, která je účastníkem řízení podle § 85

odst. 1 písm. b), se doručuje jednotlivě. Dnem vyvěšení je den vyvěšení

na úřední desce správního orgánu, který je stavebním úřadem. Účastníci

řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) se v oznámení o zahájení řízení a v

dalších úkonech v řízení doručovaných veřejnou vyhláškou identifikují

označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených

vlivem záměru.



(4) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů

předložených žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu,

nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť

složitých případech, zejména při postupu podle odstavce 2, stavební

úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.



(5) Obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci 2 stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 88



Přerušení územního řízení



Stavební úřad územní řízení přeruší, kromě důvodů uvedených ve správním

řádu, také v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou

dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování

příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících

realizovat, a zároveň vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy,

pokud se záměr dotýká veřejné dopravní a technické infrastruktury ve

vlastnictví obce, nebo smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní

a technické infrastruktury, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud

žadatel nepředloží požadované smlouvy ve stanovené lhůtě, stavební úřad

územní řízení zastaví.



§ 89



Závazná stanoviska, námitky a připomínky



(1) Závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle § 4

odst. 4, a námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při

ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, při kterém musí

být nejpozději uplatněny také připomínky veřejnosti; jinak se k nim

nepřihlíží. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být

závazná stanoviska dotčených orgánů podle § 4 odst. 4 a námitky

účastníků řízení uplatněny ve stanovené lhůtě; jinak se k nim

nepřihlíží.



(2) K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo

rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží.



(3) Účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které

zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání

námitek; k námitkám, které překračují rozsah stanovený v odstavci 4, se

nepřihlíží.



(4) Obec uplatňuje v územním řízení námitky k ochraně zájmů obce a

zájmů občanů obce. Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2

písm. a) a b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v

rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno. Osoba, která je účastníkem

řízení podle § 85 odst. 2 písm. c), může v územním řízení uplatňovat

námitky, pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen

veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu

zabývá. K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží.



(5) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 až 4 musí být

účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.



(6) Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební

úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných

stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických

norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti.

Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o

ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek

týkajících se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných

práv.



§ 90



Posuzování záměru žadatele



V územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v

souladu



a) s vydanou územně plánovací dokumentací,



b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s

požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,



c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

zejména s obecnými požadavky na využívání území,



d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,



e) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených

orgánů podle zvláštních právních předpisů^4), popřípadě s výsledkem

řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků

řízení.



§ 91



zrušen



§ 92



Územní rozhodnutí



(1) Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a

stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další

přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby;

vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při

kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu,

může uložit zpracování prováděcí dokumentace stavby. V rozhodnutí

stavební úřad stanoví dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než

stanoví tento zákon, a v odůvodnění vždy vyhodnotí připomínky

veřejnosti. U staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území

pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení

činnosti a následný způsob úpravy území. V případech podle § 78 odst. 6

stanoví v potřebném rozsahu podmínky pro provedení záměru.



(2) Není-li záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v § 90 nebo

jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy

chráněné tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, stavební úřad

žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne.



(3) Územní rozhodnutí se doručuje podle § 87 odst. 1 až 3. V případě

doručování územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou se v něm účastníci

řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) identifikují označením pozemků a

staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.



(4) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí

žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený

doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří

celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná

část dokumentace; stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí

opatřený doložkou právní moci doručí také místně příslušnému obecnímu

úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavby podle § 15 nebo

16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.



(5) Obsahové náležitosti jednotlivých druhů územních rozhodnutí stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 93



Doba platnosti územního rozhodnutí



(1) Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně

vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2

roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v

odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let.



(2) Podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území

nebo změně vlivu užívání stavby na území platí po dobu trvání stavby či

zařízení nebo užívání území, nedošlo-li z povahy věci k jejich

konzumaci.



(3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na

odůvodněnou žádost prodloužit; podáním žádosti se běh lhůty platnosti

rozhodnutí staví. Na řízení o prodloužení lhůty platnosti rozhodnutí se

vztahují přiměřeně ustanovení o územním řízení s tím, že veřejné ústní

jednání se nekoná a závazná stanoviska, námitky nebo připomínky lze

podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení,

jinak se k nim nepřihlíží.



(4) Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti,



a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno

pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto

zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho

platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního

záměru,



b) bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro

stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon

nevydává,



c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného

autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební

záměr realizovat, nebo



d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební

povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní

smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.



(5) Územní rozhodnutí pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad

obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se

rozhodnutí vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena.



(6) Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení

nebo chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad jinou lhůtu.



§ 94



Změna a zrušení územního rozhodnutí



(1) Územní rozhodnutí lze změnit na žádost oprávněného, jestliže se

změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní

rozhodnutí nebo podmínky v území, a to tak, že se jeho dosavadní část

nahradí novým územním rozhodnutím. Návrh na změnu územního rozhodnutí

projedná stavební úřad v rozsahu této změny. Platnost původního

územního rozhodnutí není dotčena, pokud není současně výslovně

rozhodnuto o změně jeho platnosti podle § 93 odst. 3.



(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu lze změnit nebo zrušit i na žádost

toho, komu z něj vyplývá povinnost; vyžaduje-li to veřejný zájem, lze

rozhodnutí o ochranném pásmu změnit nebo zrušit i z podnětu dotčeného

orgánu podle zvláštního právního předpisu. Z rozhodnutí o ochranném

pásmu může stavební úřad na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost,

povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové

činnosti.



(3) Územní rozhodnutí lze z moci úřední změnit nebo zrušit v řízení o

umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.



(4) Při změně nebo zrušení územního rozhodnutí anebo při povolení

výjimky se použijí ustanovení o územním řízení obdobně.



(5) Dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po povolení stavby, územní

rozhodnutí se již nevydává; to neplatí, bylo-li zrušeno územní

rozhodnutí pro záměr, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení

vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování

vlivů na životní prostředí.



§ 94a



Společné územní a stavební řízení



(1) Podá-li žadatel žádost o vydání společného územního rozhodnutí a

stavebního povolení (dále jen „společné rozhodnutí") a připojí

společnou dokumentaci, je zahájeno společné územní a stavební řízení

(dále jen „společné řízení"). Společná dokumentace musí splňovat

požadavky na dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a požadavky na

projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Na obsah

žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení

se přiměřeně použijí ustanovení o žádosti o vydání územního rozhodnutí

a žádosti o stavební povolení. Pokud povaha věci nebo závazné

stanovisko dotčeného orgánu společné řízení vylučuje, rozhodne stavební

úřad o vyloučení povolení stavby ze společného řízení a stavební řízení

přeruší do nabytí právní moci územního rozhodnutí.



(2) K projednání žádosti o vydání společného rozhodnutí stavební úřad

nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na

místě; oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů

předem. Pro uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů a námitek

účastníků společného řízení se použijí § 89 a 114 obdobně. Stavební

úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v

území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru.

Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví lhůtu, do kdy mohou

účastníci řízení uplatnit své námitky a dotčené orgány závazná

stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o zahájení

společného řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení

a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem

účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení

řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6

správního řádu.



(3) V případech záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení

vlivů provedení záměru na životní prostředí, může stavební úřad nařídit

k projednání žádosti veřejné ústní jednání a postupuje podle § 87 odst.

2. V případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán

územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Pro

uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů, námitek účastníků

společného řízení a připomínek veřejnosti se použijí § 89 a 114

obdobně.



(4) Stavební úřad přezkoumá žádost podle § 90 a 111.



(5) Výroková část společného rozhodnutí obsahuje výrok o umístění

stavby a výrok o povolení stavby. Výrok o povolení stavby je

vykonatelný nabytím právní moci výroku o umístění stavby. Po dni nabytí

právní moci výroku o umístění stavby postupuje stavební úřad podle § 92

odst. 4 a po dni nabytí právní moci výroku o povolení stavby podle §

115 odst. 3. Doba platnosti společného rozhodnutí je 2 roky za podmínek

§ 115 odst. 4. Pro prodloužení platnosti společného rozhodnutí se

použije § 115 odst. 4 obdobně.



(6) Úkony ve společném řízení a společné rozhodnutí doručuje stavební

úřad účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení

s velkým počtem účastníků nebo není nařízeno veřejné ústní jednání; v

řízení s velkým počtem účastníků se úkony ve společném řízení a

společné rozhodnutí doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního

řádu.



§ 95



Zjednodušené územní řízení



(1) Stavební úřad rozhodne o umístění stavby, o změně využití území, o

změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků

ve zjednodušeném územním řízení, jestliže



a) záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,



b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,



c) žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími

dotčených orgánů,



d) žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická

nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou

předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky;

souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.



(2) Zjednodušené územní řízení nelze spojit se stavebním řízením.



(3) Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení,

stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto

usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat.

Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle

věty první. Žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení

se dále projednává v územním řízení podle § 87 až 92. Pokud žádost

splňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad posoudí

záměr žadatele podle § 90, vyhotoví návrh výroku rozhodnutí, který

vyvěsí na úřední desce po dobu 15 dnů; návrh výroku se doručí žadateli

a dotčeným orgánům jednotlivě.



(4) Žadatel zajistí, aby informace o návrhu výroku rozhodnutí byla

bezodkladně poté, co jej žadatel obdrží, vyvěšena na místě určeném v

něm stavebním úřadem, a to po dobu 15 dnů. Informace obsahuje údaje o

žadateli, o předmětu územního řízení a o veřejném ústním jednání.

Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný

podklad, z něhož lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické

podobě záměru a o jeho vlivu na okolí. Pokud žadatel informaci

nevyvěsí, stavební úřad opakuje vyvěšení návrhu výroku rozhodnutí na

úřední desce podle odstavce 3, nebo rozhodne usnesením o provedení

územního řízení, pokud mělo porušení této povinnosti žadatele za

následek zkrácení práv účastníků územního řízení. V případě, že se

neprokáže opak, má se za to, že žadatel povinnost vyvěšení informace

splnil.



(5) Námitky účastníků proti návrhu výroku rozhodnutí lze podat písemně

ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu výroku na úřední desce. K

námitkám účastníků řízení uvedených v odstavci 1 písm. d), pokud se

nezměnily podklady pro jejich souhlas, se nepřihlíží. Dotčené orgány

mohou nejpozději ve stejné lhůtě podat výhrady proti návrhu výroku

rozhodnutí, pokud v něm nejsou obsaženy podmínky uplatněné v jejich

závazném stanovisku nebo pokud je záměr navržen v rozporu s jejich

rozhodnutím. Po podání výhrady nebo námitky postupuje stavební úřad

obdobně podle odstavce 3. Pokud nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady nebo

námitky, rozhodnutí se pokládá za vydané, nelze se proti němu dále

odvolat a následný den po uplynutí lhůty pro uplatnění výhrad nebo

námitek nabývá právní moci.



(6) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí

žadateli stejnopis písemného vyhotovení úplného územního rozhodnutí,

včetně odůvodnění, opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou

grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální

mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis písemného

vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí

také obci, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15

nebo 16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.



(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí ve

zjednodušeném územním řízení a jejích příloh a obsahové náležitosti

informace uvedené v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.



§ 96



Územní souhlas



(1) Místo územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas, pokud

je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území

se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní

a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech

záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které bylo vydáno

stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí

podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí^11).



(2) Územní souhlas postačí v případech



a) stavebních záměrů uvedených v § 103,



b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,



c) změn staveb,



d) změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,



e) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených

existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění

se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,



f) terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2

nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými

pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím^1), pokud nedochází

k nakládání s odpady,



g) odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních

ploch nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro

skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které

mohou způsobit znečištění životního prostředí.



(3) Žádost o územní souhlas obsahuje kromě obecných náležitostí údaje o

požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. K

žádosti žadatel připojí



a) doklady prokazující jeho vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o

právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých

má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li

tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo

souhlas podle § 86 odst. 3,



b) souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí

dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě

rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4,



c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k

možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a

bezpečnostních pásem,



d) souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k

pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s

pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným

záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v

případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve

vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m,



e) jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.



(4) Je-li žádost o územní souhlas úplná a je-li záměr v souladu s

požadavky uvedenými v § 90, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů

ode dne podání žádosti. Žádost o územní souhlas se neprojednává v

územním řízení podle § 87. O námitkách osob podle odstavce 3 písm. d)

se nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují části druhá

a třetí správního řádu. Územní souhlas obsahuje identifikační údaje o

žadateli, popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na

nichž bude záměr uskutečněn, podmínky pro provedení záměru a pro

zpracování projektové dokumentace. Ustanovení § 92 odst. 1 se použije

přiměřeně. Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení

žadateli. Územní souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze

zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.

Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po

uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.

Územní souhlas se doručuje žadateli spolu s ověřeným situačním

výkresem; s vyznačením účinnosti se doručuje osobám uvedeným v odstavci

3 písm. d), dotčeným orgánům a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud

není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16, také

stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.



(5) Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje

podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena

práva dalších osob kromě osob uvedených v odstavci 3 písm. d), ledaže

by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, rozhodne usnesením o provedení

územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se

proti němu odvolat. Žádost o územní souhlas se považuje za žádost o

vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru

nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a

podklady přiměřeně k povaze záměru, včetně dokumentace, která musí být

u staveb podle odstavce 2 písm. e) a u ohlašovaných staveb podle § 104

odst. 1 písm. a) až e) zpracována projektantem. Lhůta pro vydání

územního rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle věty

první.



(6) Dojde-li ke zrušení územního souhlasu po povolení stavby, územní

souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává.



(7) Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti

územního souhlasu nelze prodloužit.



(8) Územní souhlas nepozbývá platnosti,



a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno

pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto

zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho

platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního

záměru,



b) bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro

stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon

nevydává,



c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného

autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební

záměr realizovat, nebo



d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební

povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní

smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.



(9) Územní souhlas pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel

sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se územní souhlas

vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Územní

souhlas lze změnit na žádost oprávněného územním souhlasem nebo územním

rozhodnutím za podmínek § 94 odst. 1 a změnit nebo zrušit za podmínek §

94 odst. 3.



(10) Obsahové náležitosti žádosti o územní souhlas a jejích příloh a

obsahové náležitosti územního souhlasu a jeho příloh stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 96a



Společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního

záměru



(1) Podá-li stavebník současně žádost o územní souhlas podle § 96 odst.

3 a ohlášení stavebního záměru podle § 105, které splňují požadavky §

96 a 105, vydá stavební úřad společný územní souhlas a souhlas s

provedením ohlášeného stavebního záměru (dále jen „společný souhlas").



(2) Stavební úřad při posuzování žádosti o územní souhlas a ohlášení

stavebního záměru postupuje podle § 96 odst. 4 s přihlédnutím k § 106.



(3) Stavebník může ohlášený stavební záměr podle § 104 odst. 1 a 2

provést na základě společného souhlasu. Společný souhlas se doručuje

stavebníkovi. Současně se společný souhlas doručí dotčeným orgánům,

osobám uvedeným v § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 1 písm. f) a

vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Místně příslušnému obecnímu

úřadu, pokud není stavebním úřadem, se souhlas doručí spolu s ověřenou

dokumentací nebo projektovou dokumentací, vyjma staveb v působnosti

vojenského nebo jiného stavebního úřadu, a stavebníkovi spolu s

ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a štítkem obsahujícím

identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru.



(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost o územní souhlas nebo

ohlášení stavebního záměru nesplňuje podmínky pro vydání územního

souhlasu nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, nebo

mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v § 96

odst. 3 písm. d), postupuje podle § 96 odst. 5. Podané ohlášení

stavebního záměru nemá v tomto případě právní účinky, což stavební úřad

stavebníkovi sdělí.



(5) Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi.

Platí po dobu 2 let ode dne jeho vydání. Nepozbývá však platnosti,

pokud v této době bylo s ohlášeným stavebním záměrem započato. Platnost

společného souhlasu nelze prodloužit.



Díl 6



Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území



§ 97



(1) Územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření

obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném

rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo

znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací

dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení

její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se

upravuje využití území. Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat

také v případech, jestliže je zrušeno nebo změněno rozhodnutí o

námitkách nebo zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací

dokumentace, případně jeho část. Územním opatřením o stavební uzávěře

nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.



(2) Územní opatření o asanaci území, které se vydává jako opatření

obecné povahy podle správního řádu, se vydává na území postiženém

živelní pohromou nebo závažnou havárií, v jejímž důsledku došlo k

podstatnému zásahu do využití území, a je nezbytné stanovit podmínky

pro odstranění dopadů živelní pohromy nebo havárie a pro další využití

území. Územní opatření o asanaci území se vydává rovněž pro zastavěné

území, ve kterém jsou závadné stavby, z důvodů hygienických,

bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, u

nichž je ve veřejném zájmu nutné nařídit odstranění závad staveb a

úpravy staveb a nařídit opatření k asanaci území.



§ 98



(1) Územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci

území vydává v přenesené působnosti rada obce. Dotýká-li se územní

opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území více

obcí anebo v případě nečinnosti příslušné rady obce, je může vydat v

přenesené působnosti rada kraje.



(2) Návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o

asanaci území se písemně projednává s dotčenými orgány, které mohou

uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení návrhu. K později

uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. S dotčenými orgány, které

uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební

uzávěře nebo územního opatření o asanaci území dohodnut.



(3) Námitky proti návrhu územního opatření o stavební uzávěře nebo

územního opatření o asanaci území mohou podat, kromě osob uvedených v §

172 odst. 5 správního řádu, zástupce veřejnosti a osoby, o kterých tak

stanoví zvláštní právní předpis^12).



§ 99



(1) Územní opatření o stavební uzávěře stanoví omezení nebo zákaz

stavební činnosti ve vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební

uzávěry, popřípadě podmínky pro povolení výjimek. Součástí územního

opatření o stavební uzávěře je grafická příloha v měřítku katastrální

mapy s vyznačením dotčeného území.



(2) Náležitosti obsahu územního opatření o stavební uzávěře, včetně

grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.



(3) Příslušná rada může na žádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu

stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže

povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel. Proti rozhodnutí o výjimce

se nelze odvolat.



§ 100



(1) Územní opatření o asanaci území se vydává na základě průzkumu

dotčeného území a vyhodnocení stavu staveb a pozemků z hlediska

ohrožení života nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na využití

území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo havárie.



(2) Územní opatření o asanaci území stanoví územní a stavebně technické

podmínky pro odstraňování dopadů živelní pohromy nebo havárie anebo

závad v území a stanoví podmínky pro budoucí využití vymezeného

dotčeného území; obsahuje seznam staveb, včetně uvedení pozemků, které

musí být odstraněny nebo zabezpečeny z důvodu ohrožení života nebo

zdraví osob nebo hrozby značných majetkových škod. Součástí územního

opatření o asanaci je grafická příloha v měřítku katastrální mapy s

vyznačením dotčeného území.



(3) Náležitosti obsahu územního opatření o asanaci území, včetně

grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.



(4) Dnem nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v

dotčeném území účinnosti vydaná územně plánovací dokumentace do doby

vydání její změny nebo vydání nové územně plánovací dokumentace. Územní

opatření o asanaci území pozbývá účinnosti dnem vydání nové územně

plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území.



Díl 7



Úprava vztahů v území



nadpis vypuštěn



§ 101



Předkupní právo



(1) K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro

veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na

tomto pozemku má obec nebo kraj anebo stát (dále jen „oprávněná osoba")

v rozsahu vymezeném touto územně plánovací dokumentací předkupní právo;

to neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu postačí zřízení věcného

břemene. Předkupní právo se v územním plánu nebo regulačním plánu

vymezuje označením nemovitosti podle zvláštního právního předpisu^37) a

stanovením oprávněné osoby, v případě státu též stanovením příslušné

organizační složky nebo příspěvkové organizace nebo státního podniku.

Textovou část územního plánu nebo regulačního plánu obsahující vymezení

nebo změnu vymezení předkupního práva zašle obec nebo kraj neprodleně

osobě oprávněné z předkupního práva a osobám, jejichž nemovitosti

předkupní právo zatěžuje. Osoba oprávněná z předkupního práva podá

neprodleně návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí.

Předkupní právo podle tohoto zákona vzniká nabytím účinnosti územního

plánu nebo regulačního plánu a má účinky věcného práva. Vlastník

pozemku nebo stavby, u kterých vzniklo předkupní právo podle tohoto

zákona (dále jen „povinný vlastník"), má povinnost v případě

zamýšleného úplatného převodu nabídnout oprávněné osobě tyto k

odkoupení postupem a za podmínek podle tohoto zákona.



(2) S předkupním právem státu



a) je příslušná hospodařit organizační složka státu nebo příslušná

státní příspěvková organizace v souladu se zvláštním právním

předpisem^38), nebo



b) má právo hospodařit státní podnik v souladu se zvláštním právním

předpisem^61),

která je vymezena v územním plánu nebo regulačním plánu.



(3) Je-li předkupní právo vymezeno podle odstavce 1 k části pozemku, je

předmětem nabídky příslušná část pozemku. Geometrický plán a sdělení

stavebního úřadu, že nemá výhrady k předloženému návrhu dělení pozemku,

nebo vydání rozhodnutí o dělení pozemku zabezpečí a náklady s tím

spojené uhradí oprávněná osoba. V tomto případě se lhůta uvedená v

odstavci 6 po dobu územního řízení přerušuje. O této skutečnosti

oprávněná osoba povinného vlastníka vyrozumí.



(4) Kupní cena pozemku, popřípadě stavby, se určí znaleckým posudkem ve

výši obvyklé ceny podle zvláštního právního předpisu^62) opatřeným

oprávněnou osobou; je-li oprávněnou osobou stát, neplatí pro určení

výše ceny omezení podle zvláštního právního předpisu^63). Při ocenění

obvyklou cenou se za stejný nebo obdobný majetek v případě

nezastavěných pozemků považují pozemky určené pro shodný účel užívání

jako veřejně prospěšné stavby nebo veřejná prostranství uvedená v

odstavci 1. Je-li cena obvyklá nižší než cena zjištěná podle zvláštního

právního předpisu, stanoví se kupní cena ve výši ceny zjištěné.



(5) Povinný vlastník je v případě zamýšleného úplatného převodu povinen

tento záměr písemně oznámit oprávněné osobě s dotazem, zda oprávněná

osoba využije předkupního práva podle tohoto zákona, a umožnit

prohlídku nemovitosti za účelem zpracování znaleckého posudku. Je-li

oprávněnou osobou stát, zašle povinný vlastník oznámení organizační

složce státu či státní organizaci podle odstavce 2 nebo Úřadu pro

zastupování státu ve věcech majetkových, který neprodleně zajistí

zaslání oznámení příslušné organizační složce státu nebo státní

organizaci.



(6) Odpověď je oprávněná osoba povinna zaslat písemně ve lhůtě 3 měsíců

ode dne, kdy jí bylo oznámení doručeno. Má-li oprávněná osoba zájem

využít předkupní právo, je povinna v odpovědi povinnému vlastníkovi

vymezit předmět koupě údaji podle zvláštního právního předpisu^37),

uvést kupní cenu a stanovit lhůtu pro uzavření kupní smlouvy, která

nesmí být kratší než 30 dnů; zároveň zašle povinnému vlastníkovi návrh

kupní smlouvy a znalecký posudek vypracovaný podle odstavce 4. Je-li

předmětem předkupního práva část pozemku, je součástí návrhu kupní

smlouvy také geometrický plán vypracovaný podle odstavce 3.



(7) Pokud povinný vlastník nesouhlasí s uzavřením kupní smlouvy z

důvodu nesouhlasu s kupní cenou, kterou uvedla oprávněná osoba ve své

odpovědi a v návrhu kupní smlouvy podle odstavce 6, zašle oprávněné

osobě ve lhůtě stanovené podle odstavce 6 svůj návrh na uzavření kupní

smlouvy s jím navrženou kupní cenou, která musí být určena znaleckým

posudkem zpracovaným v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 4;

znalecký posudek povinný vlastník zašle oprávněné osobě spolu s návrhem

na uzavření kupní smlouvy. Pokud se povinný vlastník a oprávněná osoba

na kupní ceně nedohodnou, oprávněná osoba bez zbytečného odkladu podá

návrh na určení kupní ceny soudu nebo zašle povinnému vlastníkovi

potvrzení o zániku předkupního práva; do rozhodnutí soudu se běh lhůty

podle odstavce 8 přerušuje. O této skutečnosti oprávněná osoba

povinného vlastníka vyrozumí. Po rozhodnutí soudu o určení ceny

pozemku, popřípadě stavby, se postupuje přiměřeně podle odstavce 6.



(8) Pokud ze zaslané odpovědi podle odstavce 6 vyplývá, že oprávněná

osoba nemá zájem využít předkupní právo, nebo pokud oprávněná osoba

nezašle odpověď ve stanovené lhůtě podle odstavce 6 anebo pokud nedojde

k uzavření kupní smlouvy nejdéle do 6 měsíců od doručení návrhu kupní

smlouvy povinného vlastníka podle odstavce 7, předkupní právo zaniká.



(9) Oprávněná osoba je povinna současně s negativní odpovědí nebo po

marném uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 6 a 7 bez zbytečného

odkladu vydat povinnému vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního

práva; pokud oprávněnou osobou není obec nebo kraj, který vydal územně

plánovací dokumentaci zakládající předkupní právo, sdělí oprávněná

osoba zánik předkupního práva současně této obci nebo kraji.



(10) Oprávněná osoba je povinna uhradit kupní cenu do 2 měsíců ode dne

právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva oprávněné

osoby na základě kupní smlouvy do katastru nemovitostí; v opačném

případě je povinný vlastník oprávněn od smlouvy odstoupit.



(11) Nesplní-li povinný vlastník povinnost podle odstavců 5 a 7, jsou

právní úkony spojené s převodem pozemku nebo stavby podle odstavce 1 na

jinou osobu neplatné.



(12) Ustanovení občanského zákoníku o předkupním právu se použijí,

nestanoví-li tento zákon jinak.



nadpis vypuštěn



§ 102



Náhrady za změnu v území



(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva k pozemku nebo stavbě

byla územním opatřením o stavební uzávěře omezena a byla mu tím

způsobena majetková újma, náleží náhrada.



(2) Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v

důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního

plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených

nákladů na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku,

na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty

pozemku, který slouží k zajištění závazku. Tato náhrada náleží též

vlastníkovi pozemku nebo osobě, která byla před změnou nebo zrušením

regulačního plánu anebo před změnou nebo zrušením územního rozhodnutí,

územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní

rozhodnutí podle § 94 odst. 3 oprávněna vykonávat práva z nich

vyplývající (dále jen „oprávněný"), pokud uvedenou změnou nebo zrušením

bylo zrušeno určení k zastavění a vznikla mu prokazatelná majetková

újma.



(3) Náhrada vlastníkovi nebo oprávněnému nenáleží, jestliže k uvedenému

zrušení došlo na základě jeho návrhu nebo po uplynutí 5 let od nabytí

účinnosti územního plánu nebo jeho změny, či regulačního plánu nebo

jeho změny, která zastavění dotčeného pozemku umožnila. Ustanovení o

uplynutí lhůty 5 let se neuplatní, pokud v této lhůtě



a) nabylo účinnosti rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas

pro stavbu, pro kterou bylo zastavění uvedenou územně plánovací

dokumentací určeno a toto rozhodnutí nebo souhlas je platné, nebo



b) před uplynutím lhůty 5 let byla uzavřena veřejnoprávní smlouva

nahrazující územní rozhodnutí a tato veřejnoprávní smlouva je účinná.



(4) Pokud bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním

regulačního plánu z podnětu nebo zpracováním územní studie a tento

regulační plán nenabyl účinnosti nebo tato studie nebyla zapsána do

evidence územně plánovací činnosti do 4 let od vydání územně plánovací

dokumentace, která tuto podmínku stanovila, lhůty podle odstavce 3 se

prodlužují o dobu, o kterou byla lhůta 4 let překročena.



(5) Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území na základě písemné

žádosti vlastníka obsahující prokázání majetkové újmy má obec nebo

kraj, jejichž orgány vydaly územní opatření o stavební uzávěře, vydaly

územně plánovací dokumentaci nebo její změnu, anebo zrušily územní

rozhodnutí, územní souhlas nebo veřejnoprávní smlouvu nahrazující

územní rozhodnutí. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její

výši soud.



(6) Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za změnu v území, jsou oprávněny

požadovat kompenzaci náhrady od orgánu, na základě jehož požadavku

obsaženého ve stanovisku nebo závazném stanovisku bylo zrušeno určení

pozemku k zastavění. Pokud požadavek vedoucí ke zrušení zastavitelnosti

pozemku byl uplatněn obecním úřadem nebo krajským úřadem a zcela

jednoznačně vyplynul ze zákona, nařízení nebo usnesení vlády, vyhlášky

nebo směrnice ministerstva, je za orgán podle věty první považován

stát. Ve věcech kompenzace náhrady jednají za stát příslušná

ministerstva a jiné správní úřady. Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za

změnu v území, jsou oprávněny požadovat kompenzaci náhrady též od

žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, které

byly důvodem pro náhradu. Obec nebo kraj jsou povinny uplatnit

požadavek na kompenzaci do 3 měsíců od uhrazení náhrady. Kompenzace

náhrady musí být uhrazena do 3 měsíců od doručení oprávněného požadavku

obce nebo kraje, který tuto náhradu uhradil.



(7) V případě, že dojde k následné změně územního plánu, změně nebo

zrušení regulačního plánu nebo pozbytí platnosti územního rozhodnutí

podle § 93 odst. 5 a příslušný pozemek, za který byla vyplacena

náhrada, se vrátí do původního režimu umožňujícího zastavění, je ten,

komu byla náhrada vyplacena, povinen vyplacenou náhradu v plné výši

vrátit poskytovateli náhrady do 3 měsíců od vyrozumění o vzniku této

povinnosti. Povinnost vrátit náhradu zaniká po 5 letech od nabytí

účinnosti změny územního plánu, změny nebo zrušení regulačního plánu

nebo od pozbytí platnosti územního rozhodnutí, na jejichž základě

náhrada vznikla. Povinnost vrátit náhradu dále zaniká v případech, kdy

ten, komu byla náhrada vyplacena, při projednávání návrhu územně

plánovací dokumentace, kterou se příslušný pozemek vrátil do původního

režimu umožňujícího zastavitelnost, uplatnil proti této zastavitelnosti

námitku nebo připomínku.



ČÁST ČTVRTÁ



STAVEBNÍ ŘÁD



HLAVA I



STAVBY, TERÉNNÍ ÚPRAVY, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍ PRÁCE



Díl 1



Povolení a ohlášení



§ 103



Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující

stavební povolení ani ohlášení



(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují



a) stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2,



b) terénní úpravy uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) nebo úpravy pozemků

uvedené v § 80 odst. 3 písm. e),



c) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví

osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí

nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která

je kulturní památkou,



d) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí

stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují

posouzení vlivů na životní prostředí^11) a jejich provedení nemůže

negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy

stavby, která je kulturní památkou,



e) stavby, a to



1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m

výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové

místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo

chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo

hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení;



2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 300 m2

zastavěné plochy a 7 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro

ustájení zvířat či chovatelství, a zemědělských staveb, které mají

sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky,

sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);



3. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše

do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;



4. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických

komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního,

nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky

a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a

související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek,

s výjimkou budov;



5. podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy

elektřiny^61) včetně podpěrných bodů a systémů měřicí, ochranné,

řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s

výjimkou budov;



6. vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu^59) a související

technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační

a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;



7. rozvody tepelné energie^59) a související technologické objekty,

včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační

techniky, s výjimkou budov;



8. vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící,

zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;



9. stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s

výjimkou stavby vodního díla;



10. vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení

stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb

plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a

kanalizaci stavby hlavní;



11. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5

m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze;



12. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do

výšky 3 m;



13. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od

budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;



14. oplocení;



15. reklamní a informační zařízení;



16. výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně;



17. odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do

300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými

látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního

prostředí.



(2) Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v

odstavci 1, jejichž provedení by mělo za následek překročení uvedených

parametrů.



§ 104



Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadující ohlášení



(1) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují



a) stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové

zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše

s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,



b) podzemní stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m,

pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d),



c) stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s

výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m2 celkové zastavěné

plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním

nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu

dočasnosti nelze prodloužit,



d) stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním

nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,



e) stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2,



f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo

výstavních ploch o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které

neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo

látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,



g) stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodě

1,



h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně

přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,



i) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b),



j) udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c),



k) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se

nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a

nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí^11).



(2) Ohlášení vyžadují změny dokončených staveb uvedených v odstavci 1,

pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.



(3) Ohlášení nevyžadují stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební

úřad podle § 78 odst. 6 stanovil.



(4) Ohlášení je vyloučeno u záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k

posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.



Ohlášení



§ 105



(1) Ohlášení obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, o

ohlašovaném stavebním záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době

provádění, údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, zda se k jeho

provedení má použít sousední nemovitost, v tom případě souhlas

vlastníka této nemovitosti; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání

a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění. K ohlášení stavebník

připojí



a) doklad prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou

provést stavební záměr anebo právo odpovídající věcnému břemenu k

pozemku či stavbě, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto

doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí

dálkovým přístupem,



b) územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí

nahrazující anebo územní souhlas, pokud je jejich vydání tímto zákonem

vyžadováno a nevydal je stavební úřad příslušný k povolení stavby,



c) souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí

dotčených orgánů, jsou-li vyžadována zvláštním právním

předpisem^4),^12),^32), popřípadě povolení podle § 169 odst. 4,



d) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k

možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a

bezpečnostních pásem,



e) projektovou dokumentaci nebo dokumentaci ve dvojím vyhotovení.

Není-li obecní úřad obce, jejíhož území se stavební záměr dotýká,

stavebním úřadem, předkládá se trojmo, vyjma stavby v působnosti

vojenského nebo jiného stavebního úřadu; pokud stavebník není

vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení,



f) souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající

věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na

kterém má být stavební záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným

stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.



(2) K ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebník

připojí projektovou dokumentaci, která obsahuje



a) průvodní zprávu,



b) souhrnnou technickou zprávu,



c) situaci stavby,



d) dokladovou část,



e) zásady organizace výstavby a



f) dokumentaci objektů.



(3) K ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových

nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) stavebník připojí

dokumentaci, která obsahuje



a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o

výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků

na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a

rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do

dokumentace,



b) technické řešení stavby s popisem jejího provedení, mechanické

odolnosti a stability, údaje o navržených materiálech a seznamu

použitých podkladů, technických norem nebo technických předpisů,



c) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,



d) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo životní

prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci

negativních účinků,



e) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění

bezpečnosti při užívání stavby,



f) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,



g) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500, která zobrazuje současný

stav území, navrhovanou stavbu včetně úprav pro osoby s omezenou

schopností pohybu a orientace, vazby na okolí, stanovená ochranná nebo

bezpečnostní pásma nebo záplavová území, chráněná území a existující

stavby, dopravní a technickou infrastrukturu, vzorové příčné řezy v

měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100 a charakteristické příčné řezy v měřítku 1

: 100 nebo 1 : 200.



(4) K ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g)

stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje



a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o

výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků

na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a

rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do

dokumentace,



b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,



c) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo životní

prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci

negativních účinků,



d) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění

bezpečnosti při užívání stavby,



e) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,



f) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500 se zakreslením umístění

stavby a s vyznačením vzdálenosti od hranic sousedních pozemků a staveb

na nich, podzemních sítí technické infrastruktury včetně návrhu

přípojek a stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo

záplavových území,



g) požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní

právní předpis^64),



h) stavební výkresy v přiměřeném měřítku.



(5) K ohlášení staveb opěrných zdí podle § 104 odst. 1 písm. h)

stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje



a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o

výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků

na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a

rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do

dokumentace,



b) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy s

vyznačením umístění navrhované stavby, hranic se sousedními pozemky,

polohy staveb na nich, jednoduchý technický popis jejich provedení a

stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhovanou stavbu.



(6) K ohlášení terénních úprav podle § 104 odst. 1 písm. i) stavebník

připojí dokumentaci, která obsahuje



a) průvodní zprávu se základními údaji o záměru, s informacemi o

výsledku provedených průzkumů a měření, o splnění podmínek závazných

stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o využití území, bylo-li

vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,



b) údaje o předpokládaných účincích záměru na okolí, technický popis

postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu

uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové

úpravě,



c) situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy,



d) situační výkres v měřítku zpravidla 1 : 500 s vyznačením

navrhovaného záměru, pozemků, na nichž se projeví jeho důsledky, včetně

vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo

záplavových území. Podle povahy a rozsahu záměru se připojí též

charakteristické řezy objasňující jejich výškové uspořádání nebo

vytyčovací výkresy; u technicky jednoduchých záměrů postačí potřebné

geometrické parametry určující v situačním výkresu jejich polohové a

výškové umístění.



(7) K ohlášení udržovacích prací podle § 104 odst. 1 písm. j) stavebník

připojí dokumentaci obsahující technický popis jejich provedení. K

ohlášení stavebních úprav podle § 104 odst. 1 písm. k) stavebník

připojí dokumentaci, která obsahuje jednoduchý technický popis jejich

provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhované

stavební úpravy. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, stavebník

přikládá k ohlášení udržovacích prací a stavebních úprav požárně

bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní právní

předpis^64).



(8) Náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u

staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stanoví rováděcí právní

předpis.



§ 106



(1) Je-li ohlášení úplné a je-li ohlášený stavební záměr v souladu s

obecnými požadavky na výstavbu, se závaznými stanovisky, popřípadě

rozhodnutími dotčených orgánů, s územním rozhodnutím nebo regulačním

plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo

územním souhlasem, jde-li o stavbu či terénní úpravu podle § 104 odst.

1 písm. a) až i), nebo s územně plánovací dokumentací, jde-li o

stavební úpravu podle § 104 odst. 1 písm. k) nebo není přímo dotčeno

vlastnické právo nebo právo vyplývající z věcného břemene dalších osob,

ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, stavební úřad vydá

souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru do 30 dnů ode dne

podání ohlášení.



(2) Ohlášení se neprojednává ve stavebním řízení podle § 111 až 113. Na

vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru se nevztahují

části druhá a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační

údaje o stavebníkovi, popis druhu a účelu stavebního záměru a dobu

trvání u dočasné stavby, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na

nichž má být stavební záměr uskutečněn. Ustanovení § 115 odst. 1 se

použije přiměřeně. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení

stavebníkovi. Souhlas se dále doručí osobám uvedeným v § 105 odst. 1

písm. f), vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Místně

příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, se souhlas

doručí spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací, vyjma

staveb v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu a

stavebníkovi spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací

a štítkem obsahujícím identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru.

Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku

ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v

přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode

dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.



(3) Souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti nelze

prodloužit. Souhlas s provedením nepozbývá platnosti, bylo-li s

prováděním ohlášeného stavebního záměru započato ve lhůtě platnosti.



(4) Souhlas s provedením pozbývá platnosti též dne, kdy stavební úřad

obdržel sdělení stavebníka, že upustil od provádění stavebního záměru,

na který byl souhlas vydán; to neplatí, bylo-li s prováděním stavebního

záměru již započato.



(5) Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh a obsahové náležitosti

souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru a jeho příloh

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 107



(1) Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr

nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného

stavebního záměru, rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení;

toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu

odvolat.



(2) Stavební řízení je zahájeno dnem podání ohlášení; podané ohlášení

se považuje za žádost o stavební povolení. Pokud je to pro posouzení

stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění

žádosti, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.

Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle

odstavce 1.



Stavební řízení



§ 108



nadpis vypuštěn



(1) Stavební povolení se vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele na

jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li

tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.



(2) Stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v § 104, jejichž

provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.



(3) Stavební řízení se vede také tehdy, jestliže stavební úřad rozhodl

usnesením podle § 107, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním

řízení. Stavební řízení se nevede, je-li podána žádost o stavební

povolení u stavebních záměrů podle § 103. Takovou žádost stavební úřad

odloží a poučí stavebníka o oprávnění provést stavební záměr. Je-li

stavebníkem u stavebních záměrů podle § 104 namísto ohlášení podaná

žádost o stavební povolení, stavební úřad ji posoudí jako ohlášení a

postupuje podle § 105 až 107, což stavebníkovi sdělí.



nadpis vypuštěn



§ 109



Účastníkem stavebního řízení je pouze



a) stavebník,



b) vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,



c) vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li

stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním

stavby přímo dotčeno,



d) vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a

ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému

břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena,



e) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho

vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno,



f) ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu,

může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno,



g) osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být

stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních

právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním

rozhodnutí.



§ 110



(1) Žádost o stavební povolení obsahuje identifikační údaje o

stavebníkovi, o pozemku, základní údaje o požadovaném záměru, jeho

rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaj o tom, kdo bude

stavební záměr provádět, a vyjádření vlastníka sousední nemovitosti,

je-li třeba, aby umožnil provedení stavebního záměru ze své

nemovitosti; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy

pozemku po jejím odstranění.



(2) K žádosti stavebník připojí



a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené

smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému

břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud nelze tato práva ověřit v katastru

nemovitostí dálkovým přístupem, a je-li stavebníkem společenství

vlastníků jednotek, také smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění

vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu (dále jen

„doklad o právu"),



b) projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem, která obsahuje

průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situaci stavby,

dokladovou část, zásady organizace výstavby a dokumentaci objektů,



c) plán kontrolních prohlídek stavby a případně plán provedení kontroly

spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití

zpracovaný nezávislým expertem na náklady stavebníka,



d) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné

doklady vyžadované zvláštními právními předpisy^4),



e) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k

možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a

bezpečnostních pásem.



(3) Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li

obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti

vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Pokud

stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení.



(4) Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou

osobou, stavební úřad řízení zastaví; usnesení o zastavení řízení se

doručuje pouze stavebníkovi.



(5) Obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení, rozsah a obsah

projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.



(6) Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu není

povinen prokazovat vlastnické právo nebo právo založené smlouvou

provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k

pozemku nebo stavbě, jde-li o veřejně prospěšné stavby, které funkčně

ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem

na něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu,

pro který je určen.



(7) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o stavební

povolení účastníci řízení podle § 109 písm. e) a f) identifikují

označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo

dotčených vlivem záměru.



§ 111



(1) Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho

hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda



a) projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací

dokumentací, nebylo-li ve věci vydáno územní rozhodnutí nebo územní

opatření, popřípadě nebyl-li vydán územní souhlas, územním rozhodnutím

nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním

souhlasem, popřípadě s regulačním plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje

územní rozhodnutí, a v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v

užívání stavby její soulad s územně plánovací dokumentací,



b) projektová dokumentace je úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající

míře řešeny obecné požadavky na výstavbu,



c) je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického,

popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby

vyžadovaného zvláštním právním předpisem,



d) předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány.



(2) Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.



(3) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve

stavebníka k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se

doručuje pouze stavebníkovi.



§ 112



(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a

dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním

jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je-li to účelné. Zároveň

upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a

námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání,

jinak že k nim nebude přihlédnuto. V případě řízení s velkým počtem

účastníků se v oznámení o zahájení řízení a v dalších úkonech řízení

účastníci řízení podle § 109 písm. e) a f) identifikují označením

pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo dotčených

vlivem záměru.



(2) Od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání může stavební

úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost

poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a

stanovení podmínek k jejímu provádění. Upustí-li od ústního jednání,

určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené

orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky,

popřípadě důkazy. Zároveň je upozorní, že k později uplatněným závazným

stanoviskům, námitkám, popřípadě důkazům nebude přihlédnuto.



(3) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů

předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného

odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve

zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.



§ 113



(1) Stavební úřad může ve stavebním řízení na svůj náklad přizvat

autorizovaného inspektora; navrhne-li stavebník přizvat autorizovaného

inspektora, hradí jeho náklady.



(2) Stavební úřad může ve stavebním řízení přizvat na svůj náklad

projektanta, kterého stavebník pověřil koordinací projektové

dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací

autorského dozoru (dále jen "hlavní projektant"); navrhne-li stavebník

přizvání hlavního projektanta, hradí jeho náklady.



(3) Doručuje-li se účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení

veřejnou vyhláškou, stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být

provedena změna, se oznámení doručuje do vlastních rukou.



§ 114



Námitky účastníků řízení



(1) Účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci,

způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů,

pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené

smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému

břemenu k pozemku nebo stavbě. Osoba, která je účastníkem řízení podle

§ 109 písm. g), může ve stavebním řízení uplatňovat námitky pouze v

rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož

ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá. Účastník řízení

ve svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení

jako účastníka řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které

překračují rozsah uvedený ve větě první a druhé, se nepřihlíží.



(2) K námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny

při územním řízení, při pořizování regulačního plánu nebo při vydání

územního opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci

území, se nepřihlíží.



(3) Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební

úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných

stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických

norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti.

Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o

ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek

týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv.



(4) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 a 2 musí být

účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.



§ 115



Stavební povolení



(1) Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení

stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Podmínkami zabezpečí

ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující

stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně

požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem.

Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za

účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že

stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.



(2) U stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit

způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení

nebo integrovaného povolení podle zvláštního právního předpisu^9),

stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního

provozu. V takovém případě předem projedná se stavebníkem dobu trvání

zkušebního provozu.



(3) Po dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zašle

stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se

štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Další

vyhotovení ověřené projektové dokumentace zašle vlastníkovi stavby,

pokud není stavebníkem.



(4) Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla

zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti

stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost

stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh

lhůty platnosti stavebního povolení. Stavební povolení pozbývá

platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom,

že od provedení svého záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba již

byla zahájena.



(5) Účastníkům řízení, kteří byli o zahájení stavebního řízení

uvědoměni veřejnou vyhláškou, se stavební povolení oznamuje doručením

veřejnou vyhláškou. Stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být

provedena změna, se však doručuje stavební povolení do vlastních rukou.



(6) Obsahové náležitosti stavebního povolení a štítku s identifikačními

údaji stanoví prováděcí právní předpis.



§ 116



Veřejnoprávní smlouva



(1) U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad uzavřít

se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí

stavební povolení. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě

záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení

záměru na životní prostředí.



(2) Stavebník předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy,

který obsahuje označení smluvních stran, základní údaje o požadovaném

záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, u dočasné

stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím

odstranění, označení pozemků, na kterých se stavba povoluje, podmínky

pro provádění stavby, popřípadě pro její užívání a podmínky vyplývající

ze závazných stanovisek dotčených orgánů, k jejichž splnění se

zavazuje. Stavebník v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které

by byly účastníky stavebního řízení, pokud by bylo vedeno. K návrhu

připojí projektovou dokumentaci a další podklady v rozsahu jako k

žádosti o stavební povolení. Projektová dokumentace se předkládá ve

dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním

úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů,

předkládá se trojmo. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje

se jedno další vyhotovení.



(3) Stavební úřad přezkoumá, zda návrh veřejnoprávní smlouvy obsahuje

náležitosti podle odstavce 2, zda projektová dokumentace byla

zpracována projektantem a zda návrh splňuje hlediska uvedená v § 111

odst. 1 a 2. Stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode

dne předložení přijme, nebo odmítne a sdělí stavebníkovi důvody

odmítnutí; návrh odmítne vždy, pokud projektová dokumentace není

zpracována projektantem.



(4) Stavebník zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního

řízení, s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Stavebník je povinen

předložit stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu k vyznačení účinnosti

spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního řízení. Po

vyznačení účinnosti smlouvy stavební úřad ověří projektovou

dokumentaci. Jedno její vyhotovení si ponechá, druhé bez zbytečného

odkladu doručí stavebníkovi spolu se štítkem obsahujícím identifikační

údaje o povolené stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové

dokumentace doručí vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem, a místně

příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, vyjma stavby v

působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu.



(5) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její

účinnosti, nebyla-li stavba v této lhůtě zahájena. Účinky veřejnoprávní

smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se použijí přiměřeně. Návrh na

prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem účinků

veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem

stavebního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti

veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím prodloužení

postupem podle § 115 odst. 4; v takovém případě se návrh na prodloužení

účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle § 115 odst. 4.



(6) Stavebník může odstoupit od veřejnoprávní smlouvy na základě

oznámení stavebnímu úřadu, že od svého záměru upouští; to neplatí,

jestliže stavba již byla zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na

základě dohody stavebního úřadu a stavebníka postupem podle odstavců 1

až 4.



(7) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném

řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do

1 roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v

přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode

dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.



(8) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí stavební

povolení, a obsah a rozsah projektové dokumentace stanoví prováděcí

právní předpis.



Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora



§ 117



(1) Uzavře-li stavebník smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole

projektové dokumentace stavby, kterou hodlá provést, může autorizovaný

inspektor posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu z

hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2, pokud nejde o stavbu, která je

označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení

autorizovaným inspektorem, nebo u záměrů, pro které bylo vydáno

stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí,

nebo u stavby, o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v

případě významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí

se stavebním pozemkem. Uzavření smlouvy je autorizovaný inspektor

povinen oznámit stavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu.



(2) Stavebník je oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební

povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu

autorizovaným inspektorem, který posoudil projektovou dokumentaci

stavby a k oznámení připojil



a) certifikát autorizovaného inspektora, ne starší 3 měsíců,



b) projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem,



c) plán kontrolních prohlídek,



d) doklad o právu stavebníka podle § 110 odst. 2 písm. a),



e) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné

doklady vyžadované zvláštními právními předpisy,



f) souhlasy osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení podle

§ 109, s oznamovaným stavebním záměrem, včetně souhlasů vlastníků

veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu

napojení.



Projektová dokumentace se předkládá v jednom vyhotovení; není-li obecní

úřad stavebním úřadem, předkládá se dvojmo.



(3) Autorizovaný inspektor vystavením certifikátu osvědčuje, že

posoudil projektovou dokumentaci stavby a k ní připojené doklady podle

§ 111 odst. 1 a 2 a navrhovaná stavba splňuje zákonem stanovené

podmínky pro její provedení z těchto hledisek. Na projektové

dokumentaci stavby tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení,

datum vystavení certifikátu a opatří je svým podpisem a otiskem razítka

s malým státním znakem. Certifikát autorizovaného inspektora musí

obsahovat kromě identifikačních údajů stavebníka, druhu, účelu a doby

trvání stavby a identifikačních údajů o projektové dokumentaci stavby

vyhodnocení, zda a jak jsou splněny požadavky § 111 odst. 1 a 2 s

podrobným popisem posuzování navrhované stavby s uvedením, jak jsou

respektovány zejména podmínky územního rozhodnutí nebo územního

souhlasu anebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí,

popřípadě regulačního plánu, obecné požadavky na výstavbu a požadavky

uplatněné dotčenými orgány a vlastníky dopravní a technické

infrastruktury. K certifikátu autorizovaný inspektor vždy připojí návrh

plánu kontrolních prohlídek stavby. Souhlas osob, které by byly jinak

účastníky stavebního řízení podle § 109, se stavbou musí být vyznačen v

rozhodující výkresové části projektové dokumentace stavby; stavební

úřad sdělí na požádání informace o osobách, které by byly účastníky

stavebního řízení podle § 109 písm. g).



(4) Stavební úřad vyvěsí bez zbytečného odkladu na úřední desce

oznámení stavebního záměru po dobu nejméně 30 dnů a osobám, které by

jinak byly účastníky stavebního řízení, umožní nahlížet do podkladů

připojených k oznámení stavebního záměru včetně certifikátu. Ve lhůtě

30 dnů ode dne vyvěšení oznámení stavebního záměru mohou tyto osoby

podat proti oznámenému stavebnímu záměru námitky pouze z důvodu, že

neodpovídá podkladům, na základě kterých udělily svůj souhlas, nebo z

důvodu, že jejich souhlas nebyl opatřen; k jiným námitkám se

nepřihlíží. Ve stejné lhůtě může stavební úřad nebo dotčený orgán

uplatnit proti oznámení stavebního záměru výhrady, má-li za to, že se

jedná o stavbu nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem podle

odstavce 1, oznámení nesplňuje zákonem stanovené podmínky a neobsahuje

náležitosti podle odstavce 2, autorizovaný inspektor porušil při

vystavení certifikátu zákaz činnosti podle § 148, při posouzení stavby

nebyly splněny požadavky podle § 111 odst. 1 a 2 nebo ve věci probíhá

stavební řízení, které nebylo dosud pravomocně ukončeno.



(5) Podání námitky nebo uplatnění výhrady podle odstavce 4 má odkladný

účinek a právo provést stavbu nevznikne. Stavební úřad oznámí podání

námitek nebo uplatnění výhrady stavebníkovi a věc předloží do 15 dnů k

rozhodnutí správnímu orgánu, který by byl jinak příslušný k odvolání

proti stavebnímu povolení. Správní orgán přezkoumá oznámení stavebního

záměru z hlediska souladu s právními předpisy podle odstavce 4 a

rozhodne



a) o tom, že oznámení nemá právní účinky, jestliže oznámený stavební

záměr je v rozporu s právními předpisy, nebo



b) o zamítnutí námitek nebo výhrad pro nepřípustnost nebo pro

nedůvodnost.



Rozhodnutí se doručuje stavebníkovi, autorizovanému inspektorovi a

osobám, které podaly námitky. Proti rozhodnutí se nelze odvolat. Spis

se ukládá u stavebního úřadu.



(6) Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr marným

uplynutím lhůty podle odstavce 4 nebo dnem následujícím po dni, kdy mu

bylo oznámeno rozhodnutí podle odstavce 5 písm. b).



(7) Stavební úřad na požádání stavebníka vyznačí vznik oprávnění na

kopii oznámení s uvedením označení stavebního úřadu, čísla jednacího,

data vyznačení, jména a příjmení oprávněné osoby s připojením podpisu a

otisku úředního razítka. Po vzniku práva provést oznámený stavební

záměr stavební úřad zašle stavebníkovi štítek obsahující identifikační

údaje o povolené stavbě, včetně uvedení identifikačních údajů

autorizovaného inspektora a uvedení dne vzniku práva provést stavbu.

Právo provést stavbu zanikne, nebyla-li stavba zahájena do dvou let.

Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni vzniku oprávnění podle

odstavce 6. Stavební úřad může tuto lhůtu prodloužit na odůvodněnou

žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se běh

lhůty staví.



(8) Oznámení stavebního záměru, certifikát, ověřenou projektovou

dokumentaci stavby eviduje a ukládá stavební úřad (§ 167). Obsahové

náležitosti oznámení stavebního záměru, certifikátu a štítku podle

odstavce 7 stanoví prováděcí právní předpis.



§ 118



Změna stavby před jejím dokončením



(1) Stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením

vydaným podle tohoto zákona. Za povolení stavby se považuje souhlas

stavebního úřadu s provedením stavebního záměru podle § 106, stavební

povolení podle § 115, veřejnoprávní smlouva podle § 116, oznámený vznik

oprávnění podle § 117, opakované stavební povolení a dodatečné povolení

stavby podle § 129, územní rozhodnutí, ve kterém stavební úřad podle §

78 odst. 6 stanovil, že k provedení stavby nebude vyžadovat ohlášení

nebo územní rozhodnutí u stavebních záměrů podle § 103. Změnu stavby

před jejím dokončením lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu

provádění stavby.



(2) Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s

územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí;

vyžaduje-li změna stavby před jejím dokončením změnu územního

rozhodnutí, je možné rozhodnout o této změně ve spojeném řízení,

ustanovení § 94 a 94a se použijí přiměřeně.



(3) Stavební úřad může na žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce

povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě

obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a

s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti připojí projektovou

dokumentaci změn stavby, popřípadě kopii ověřené projektové

dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny. Žádost o

změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky

stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo

dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných

zvláštními právními předpisy. Na řízení a povolení změny stavby před

dokončením se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.



(4) Změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení. Přitom se

postupuje přiměřeně podle § 105 až 107. To platí i pro změnu stavby

prováděné podle územního rozhodnutí (§ 78 odst. 6) nebo územního

souhlasu (§ 78 odst. 4). Změnu stavby před dokončením je možné provést

na základě veřejnoprávní smlouvy za podmínek § 116, změnu stavby

prováděné podle veřejnoprávní smlouvy lze dohodnout podle § 166

správního řádu, podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy v těchto

případech je souhlas osob, které by byly účastníky stavebního řízení

podle odstavce 3.



(5) Změna stavby před dokončením může být prováděna na základě oznámení

stavebnímu úřadu za podmínek § 117; to neplatí u záměrů, pro které bylo

vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní

prostředí.



(6) Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního

řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při

kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem

do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; stavební úřad

jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu, podle okolností

vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci. Může tak učinit,

jen pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných

zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy

příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se

změnou souhlasí.



Díl 2



Užívání staveb



§ 119



(1) Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného

užívání, uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, nebo stavbu,

popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala

stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1

písm. a) až d) a k), nebo stavby ohlašované podle zvláštního právního

předpisu^65) anebo byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy

podle § 116 nebo certifikátu autorizovaného inspektora podle § 117,

byla dokončována podle opakovaného stavebního povolení nebo dodatečného

povolení stavby podle § 129, lze užívat na základě oznámení stavebnímu

úřadu (§ 120) nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník zajistí, aby byly

před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření

předepsané zvláštními právními předpisy^41).



(2) Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla

provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem

nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo

ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo

závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li

vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné

požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo

její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví

zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.



(3) Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem

nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována

dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle

technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v

době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována.



§ 120



(1) Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s

užíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v §

122. V oznámení stavebník uvede označení stavby, údaje o umístění a

povolení stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení

jejího užívání. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba

povolena, může být započato následující den po kontrolní prohlídce

stavby, při které stavební úřad do protokolu zaznamená ověření splnění

podmínek podle § 119 odst. 2, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební

úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby

nezakáže.



(2) Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné

kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky podle § 119

odst. 2. Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v rozporu

se stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez předchozího

oznámení. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby nemá

odkladný účinek.



(3) Účastníkem řízení podle odstavce 2 je pouze stavebník. Pokud změnu

stavby prováděla jako stavebník jiná osoba na základě dohody s

vlastníkem, je účastníkem řízení též vlastník stavby.



(4) Po odstranění nedostatků, pro které bylo podle odstavce 2 užívání

stavby zakázáno, může být s jejím užíváním započato jen na základě

písemného souhlasu stavebního úřadu, že stavbu lze užívat.



(5) Na požádání stavebníka stavební úřad vyznačí datum vzniku práva

užívat stavbu na kopii oznámení. Dále uvede označení stavebního úřadu,

číslo jednací, datum vyznačení, otisk úředního razítka, jméno a

příjmení oprávněné úřední osoby a její podpis.



(6) Náležitosti oznámení podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 121



(1) Stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání

stavby podle § 120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního

souhlasu, údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního

místa^41a), dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím

provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu

povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové

dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury,

předloží dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby.

Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí^22) nebo její

výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník též geometrický

plán. Pokud se stavba nachází na území obce, která vede technickou mapu

obce a pro účely jejího vedení vydala obecně závaznou vyhlášku^66),

stavebník rovněž doloží doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu

byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce.



(2) Pokud stavbou vzniká nová budova, které se přiděluje číslo popisné

nebo evidenční^41b) , případně číslo orientační, stavební úřad po

předložení podkladů uvedených v odstavci 1 vyzve písemně příslušnou

obec o přidělení čísla popisného nebo evidenčního, případně

orientačního.



§ 122



Kolaudační souhlas



(1) Stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit,

například nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a

průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a

občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných,

dále stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, a

změna stavby, která je kulturní památkou, může být užívána pouze na

základě kolaudačního souhlasu. Souhlas vydává na žádost stavebníka

příslušný stavební úřad. Stavebník v žádosti uvede identifikační údaje

o stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení. Pro vydání

kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených

orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy^4).

Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí^22), zajistí

stavebník geometrický plán.



(2) Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví

termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede,

které doklady při ní stavebník předloží. Závěrečná kontrolní prohlídka

stavby musí být vykonána do 60 dnů ode dne doručení žádosti o vydání

kolaudačního souhlasu.



(3) Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zkoumá splnění

podmínek podle § 119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí závady

bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor s podmínkami § 119 odst.

2, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky

kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.

Na vydávání kolaudačního souhlasu se nevztahují části druhá a třetí

správního řádu. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze

zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.

Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po

uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.



(4) Jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání

nebo rozpor s podmínkami § 119 odst. 2, stavební úřad kolaudační

souhlas nevydá a rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání

stavby zakáže; účastníkem řízení je stavebník, vlastník stavby,

popřípadě budoucí uživatel stavby. Odvolání proti rozhodnutí nemá

odkladný účinek. Stavebník oznámí písemně odstranění nedostatků

stavebnímu úřadu, který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti,

vydá kolaudační souhlas do 15 dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení

stavebníka.



(5) Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu podle

odstavce 1 též odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného

inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné

kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto

posudku.



(6) Obsahové náležitosti žádosti o vydání kolaudačního souhlasu a

náležitosti kolaudačního souhlasu, obsah a strukturu certifikátu

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 123



Předčasné užívání stavby



(1) Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené

povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením,

pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to

bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. U stavby

prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se

zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané

podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne

stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti. Účastníkem

řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby.



(2) Stavebník k žádosti o předčasné užívání stavby doloží závazná

stanoviska, popřípadě stanoviska dotčených orgánů a údaje určující

polohu definičního bodu stavby a adresního místa^41a). Pokud stavební

úřad vydá povolení k předčasnému užívání stavby, stavební úřad

postupuje obdobně podle § 121 odst. 2.



(3) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1 pro povolení

předčasného užívání stavby, stavební úřad žádost zamítne.



(4) Po dokončení stavby se podle okolností postupuje podle § 122,

popřípadě podle § 120 nebo 124.



(5) Náležitosti žádosti o předčasné užívání stavby stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 124



Zkušební provoz



(1) Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti

provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební

provoz stavební úřad povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo

nařídí na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném

případě. V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního provozu

stavby, a je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky

pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení

výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání

kolaudačního souhlasu. Zkušební provoz lze povolit jen na základě

souhlasného závazného stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčeného

orgánu. Stavební úřad může též v případě nutnosti pro provedení

zkušebního provozu uloženého podle § 115 odst. 2 stanovit novým

rozhodnutím další podmínky. Za doby trvání zkušebního provozu lze bez

předchozího řízení vydat nové rozhodnutí o prodloužení doby trvání

zkušebního provozu.



(2) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je stavebník a vlastník stavby.



§ 125



Dokumentace skutečného provedení stavby



(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby

ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle

vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec

pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník

stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při

změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci

novému vlastníkovi stavby.



(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel,

pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro

který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže

vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je

určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.



(3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad

mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud

není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží

stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby),

pokud ji stavebník nepořídil sám.



(4) Není-li třeba dokumentaci pořízenou podle odstavce 1 nebo 3

doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po

jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v

jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem,

vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu. To

platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou

stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 odst.

1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.



(5) Za vlastníka stavby podle odstavců 1, 3 a 4 se považuje

společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu^35).



(6) Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví

prováděcí právní předpis.



Změna v užívání stavby



§ 126



(1) Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním

rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu.

Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k

účelu vymezenému v povolení stavby.



(2) Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve

způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti,

jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví

zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo změna doby trvání

dočasné stavby, je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení

stavebního úřadu. Ustanovení § 81 není dotčeno.



(3) Změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací

dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na

výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními

právními předpisy.



(4) Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby,

která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná

změnu dokončené stavby. Podle charakteru změny dokončené stavby se

postupuje podle § 78 až 96a a § 104 až 117. V ohlášení nebo v žádosti o

stavební povolení nebo v oznámení podle § 117 se současně uvede

navrhovaná změna v užívání. Po dokončení změny stavby se podle

okolností postupuje podle § 120 nebo 122; v oznámení užívání nebo v

žádosti o kolaudační souhlas se současně uvede nový účel užívání.



§ 127



(1) Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené

stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické

právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis

a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se

připojí doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo

ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas

vlastníka stavby se změnou v užívání, dokumentace s vyznačením

stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,

stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na

kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje, a

závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná

zvláštními právními předpisy^4).



(2) Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje

podmínky podle § 126 odst. 3, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje

podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo

není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění

ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání

stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení.



(3) Na vydání souhlasu se změnou v užívání stavby se nevztahují části

druhá a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o

oznamovateli, popis stavby, dosavadní účel užívání a vymezení nového

účelu užívání. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení

oznamovateli. Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi stavby,

pokud není oznamovatelem. Oznamovateli se doručí spolu s ověřenou

dokumentací nebo projektovou dokumentací. Souhlas lze přezkoumat v

přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas

nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním

stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl

právních účinků.



(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné nebo změna

v užívání stavby nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu se změnou v

užívání stavby, rozhodne usnesením, že oznámenou změnu v užívání

projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze

se proti němu odvolat. Podané oznámení se považuje za žádost o povolení

změny v užívání stavby; řízení je zahájeno dnem podání oznámení. Lhůta

pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení. Pokud je to

pro posouzení změny v užívání stavby nezbytné, vyzve stavební úřad

oznamovatele k doplnění dalších podkladů. Bude-li oprávněnou osobou

podána žádost o povolení, je zahájeno řízení a usnesení se nevydává.

Povolení ke změně v užívání stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu

podmínky pro nový účel užívání stavby, kterými se zajistí ochrana

veřejných zájmů nebo práv účastníků řízení.



(5) Je-li nezbytné posouzení vlivů užívání stavby na území, vyzve

stavební úřad současně s vydáním usnesení podle odstavce 4 oznamovatele

k podání žádosti podle § 81. V takovém případě stavební úřad může

spojit řízení o změně vlivu užívání stavby na území s řízením o změně v

užívání stavby; písemnosti ve společném řízení se doručují podle § 87.



(6) Obsahové náležitosti oznámení a jeho příloh, souhlasu, rozhodnutí o

změně v užívání stavby a jejich příloh stanoví prováděcí právní

předpis.



Díl 3



Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení



§ 128



Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení



(1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit

stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu podle §

103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 nebo stavbu, v níž je obsažen azbest.

Ohlášení obsahuje základní údaje o stavbě, předpokládaný termín

započetí a ukončení prací, způsob odstranění stavby, identifikaci

sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické

ukazatele u budov obsahujících byty. Jde-li o stavby, které vyžadují

stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),

připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací, závazná stanoviska,

popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu odstranění vyžadovaná

zvláštními právními předpisy, vyjádření dotčených vlastníků veřejné

dopravní a technické infrastruktury; doklad prokazující vlastnické

právo ke stavbě připojí, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru

nemovitostí dálkovým přístupem. Dokumentace bouracích prací, která

obsahuje situaci odstraňované stavby, její stručný popis, organizaci

bouracích prací, informaci o dodržení požadavků dotčených orgánů, se

předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby

stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných

stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Ohlášení záměru odstranit stavbu

se podává u stavebního úřadu, který stavbu povolil; zanikl-li, podává

se u stavebního úřadu, který by byl příslušný k povolení.



(2) Je-li ohlášení úplné, záměr se nedotýká práv třetích osob nebo není

třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění

ochrany veřejných zájmů a nejde o případ podle odstavce 6, stavební

úřad vydá souhlas s odstraněním stavby do 30 dnů ode dne podání

ohlášení.



(3) Na vydání souhlasu s odstraněním stavby se nevztahují části druhá a

třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o

vlastníkovi, údaje o místu a účelu stavby a způsob provedení bouracích

prací. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení vlastníkovi.

Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi. Vlastníkovi se doručí

spolu s ověřenou dokumentací bouracích prací. Souhlas lze přezkoumat v

přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas

nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním

stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl

právních účinků.



(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo nejsou

splněny podmínky pro vydání souhlasu, rozhodne usnesením, že ohlášený

záměr odstranit stavbu projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje

pouze stavebníkovi; proti tomuto usnesení se nelze odvolat. Podané

ohlášení se považuje za žádost o povolení odstranění stavby, řízení je

zahájeno dnem podání ohlášení. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet

od právní moci usnesení podle věty první. Pokud je to pro posouzení

odstranění stavby nezbytné, vyzve stavební úřad současně vlastníka k

doplnění žádosti o další podklady. Bude-li vlastníkem stavby v

uvedených případech podána přímo žádost o povolení odstranění, usnesení

se nevydává; pro obsah žádosti se použije odstavec 1 obdobně.

Účastníkem řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku.

Povolení k odstranění stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu

podmínky pro odstranění stavby, kterými se zajistí ochrana veřejných

zájmů nebo práv účastníků řízení.



(5) Vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo

provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění

nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí,

pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je obsažen

azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné

vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu^14).

Povinnosti vlastníka odstraňované stavby, stanovené zvláštními právními

předpisy^4), nejsou dotčeny.



(6) O povolení odstranění se vede řízení, pokud se ohlášený záměr

odstranit stavbu nebo terénní úpravy týká nemovitosti, která není

kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo

ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní

památky, památkové rezervace nebo památkové zóny^32), a závazné

stanovisko orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení

tohoto záměru. Řízení o povolení odstranění se vede také v případě, kdy

se ohlášený záměr odstranit stavbu týká nemovitosti, v níž je obsažen

azbest, a závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví stanoví

podmínky pro provedení tohoto záměru. Podané ohlášení odstranění se v

uvedených případech považuje za žádost a dnem jeho podání je zahájeno

řízení o povolení odstranění stavby. Účastníkem řízení není nájemce

bytu, nebytového prostoru nebo pozemku.



(7) U odstranění terénních úprav a zařízení se použije ustanovení

odstavců 1 až 6 přiměřeně.



(8) Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh, dokumentace bouracích

prací, souhlasu, rozhodnutí a jeho příloh stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 129



Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení



(1) Stavební úřad nařídí odstranění stavby



a) vlastníku stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo

zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek

třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve

stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu, která

je kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního právního

předpisu^32),



b) vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné

nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu

vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla

dodatečně povolena,



c) vlastníku stavby, u níž bylo stavební povolení zrušeno podle § 176

odst. 5,



d) vlastníku stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební

povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v

rozporu s právními předpisy, nebo vlastníkovi pozemku, na kterém byla

provedena, není-li vlastník stavby znám,



e) vlastníku nebo stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené podle

rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem, které bylo

pravomocně zrušeno v přezkumném řízení nebo rozhodnutím soudu a stavba

nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení,



f) vlastníku stavby dočasné, u které uplynula stanovená doba jejího

trvání a nebyla povolena změna v užívání, nebo



g) vlastníku stavby dočasné podle § 104 odst. 1 písm. c), u které

uplynula stanovená doba jejího trvání.



(2) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci

1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí

o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné

povolení stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před

zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v

okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo

vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení,

stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané

žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží

podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu

vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení.

Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží

podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o

dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90

a § 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o

dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v

řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu

rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek

účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí

ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení.



(3) Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud

stavebník nebo její vlastník prokáže, že



a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou

územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením

o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s

předchozími rozhodnutími o území,



b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní

předpis zakazuje nebo omezuje,



c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným

zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.



Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění

stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu

územní rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná

stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.



(4) U stavby podle odstavce 1 písm. d) stavební úřad nenařídí

odstranění stavby, pokud nebylo prokázáno porušení právních předpisů

nebo vlastník porušení právních předpisů dodatečně napravil; stavební

úřad řízení o odstranění stavby zastaví usnesením poznamenaným do

spisu. Dodatečné povolení se nevydává.



(5) U stavby podle odstavce 1 písm. e) vede stavební úřad opakované

stavební řízení. Za žádost se pro tento účel považuje žádost nebo

podání, k nimž bylo dle stavebního zákona vydáno následně zrušené

rozhodnutí nebo opatření. V opakovaném stavebním řízení postupuje

stavební úřad podle § 109 až 115; doplnění podkladů požaduje pouze v

rozsahu nezbytném pro opakované projednání stavby. Lhůta pro vydání

rozhodnutí začíná běžet dnem následujícím po nabytí právní moci

zrušujícího rozhodnutí. Nebude-li v opakovaném stavebním řízení stavba

povolena, stavební úřad bez předchozího řízení rozhodnutím nařídí

odstranění stavby.



(6) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby podle odstavce 1

písm. f). V oznámení zahájení řízení vlastníka poučí o možnosti podat

ve lhůtě 30 dnů žádost o změnu v užívání dočasné stavby spočívající v

prodloužení doby jejího trvání nebo ve změně na stavbu trvalou. Pokud

vlastník stavby tuto žádost podá, stavební úřad řízení o odstranění

stavby přeruší a vede řízení o podané žádosti; na řízení se přiměřeně

vztahuje ustanovení § 127. Bude-li žádosti vyhověno, stavební úřad

řízení o odstranění stavby zastaví.



(7) U terénních úprav a zařízení se postupuje podle odstavců 2 až 6

přiměřeně. Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí.



(8) Pokud je třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u

které byly bez stavebního povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu anebo

v rozporu s ním provedeny stavební úpravy spočívající v odstranění

některé části stavby, postupuje stavební úřad podle odstavců 2 a 3

přiměřeně.



(9) V případě nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat

provedení prací k zabezpečení stavebně technického stavu stavby a

podmínek pro její užívání a k jejich provedení je nezbytná projektová

dokumentace nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad vlastníku stavby,

na které má být nařízení odstranění její části provedeno, aby je

opatřil ve stanovené lhůtě. Nesplní-li vlastník uvedenou povinnost,

opatří projektovou dokumentaci nebo jiné podklady stavební úřad na

náklady vlastníka stavby; na tento postup musí vlastníka stavby předem

upozornit.



(10) Účastníky řízení o nařízení odstranění stavby jsou povinný, osoby,

které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, na kterých je

odstraňovaná stavba umístěna nebo stavbám na nich, jakož i osoby, které

mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům a stavbám na

nich, a tato práva mohou být odstraňováním stavby přímo dotčena.



§ 130



(1) V povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo

zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických

požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě

požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit

vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu

prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení,

omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní

prostředí v okolí stavby.



(2) Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba

stavební úřad o stanovení podmínek pro odstranění stavby; rozhodnutí,

kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem v řízení.



§ 131



(1) Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby

nařízeno.



(2) Ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, odpovídá za škodu, která

v souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo

pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem. Náklady nutných

zabezpečovacích prací, které je nutno provést pro závadný stav sousední

stavby, nese vlastník této stavby.



§ 131a



Vlastník stavby, popřípadě jiná osoba, která odstranila stavbu, oznámí

tuto skutečnost do 30 dnů po odstranění stavby příslušnému stavebnímu

úřadu.



HLAVA II



STAVEBNÍ DOZOR A ZVLÁŠTNÍ PRAVOMOCI STAVEBNÍHO ÚŘADU



§ 132



Společné zásady



(1) Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany

veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a

fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto

zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.



(2) Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu



a) provádět kontrolní prohlídky stavby,



b) nařizovat neodkladné odstranění stavby,



c) nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě,



d) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na

zastavěném stavebním pozemku,



e) nařizovat provedení udržovacích prací,



f) nařizovat vyklizení stavby,



g) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě.



(3) Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby



a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením

stavebního úřadu,



b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,



c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost,

životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a

sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,



d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo

důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům

nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,



e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické,

zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku,

včetně překážek bezbariérového užívání stavby.



(4) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje obdobně na terénní úpravy a

zařízení.



(5) Stavební úřad v rozhodnutí odůvodní konkrétní veřejný zájem, který

zásah vyžaduje.



Kontrolní prohlídka stavby



§ 133



(1) Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve

fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních

prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v případech, kdy

má být nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací

práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby; může provést kontrolní

prohlídku též u nařízených udržovacích prací, u odstraňované stavby a v

jiných případech, kdy je to pro plnění úkolů stavebního řádu potřebné.



(2) Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména



a) dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího

se stavby anebo pozemku,



b) zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené

projektové dokumentace, v souladu s § 160, a zda je řádně veden

stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,



c) stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví

osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí,



d) zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru

obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden

stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,



e) zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152,



f) zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,



g) zda je řádně prováděna údržba stavby,



h) zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.



(3) Kontrolní prohlídka probíhá na podkladě ověřené projektové

dokumentace, popřípadě dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro

provedení stavby.



(4) Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit

se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní

projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Ke

kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve též dotčené

orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a

ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.



(5) Stavební úřad vede jednoduchou evidenci o vykonaných kontrolních

prohlídkách jednotlivých staveb. Z této evidence musí být patrné, kdy

byla kontrolní prohlídka provedena, které stavby se týkala a jaký je

její výsledek.



(6) Na provádění prohlídek stavby se nevztahují zvláštní právní

předpisy o státní kontrole^42). Pro vstup na pozemek a do stavby při

kontrolní prohlídce platí ustanovení § 172 odst. 2 až 6 obdobně.



§ 134



(1) Stavební úřad může při kontrolní prohlídce schválit změnu stavby

před jejím dokončením (§ 118 odst. 3).



(2) Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo

vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst. 2, vyzve

podle povahy věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení

provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního

právního předpisu^14) (dále jen "stavbyvedoucí") nebo osobu

vykonávající stavební dozor anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené

lhůtě zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat,

aby předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti

použitých stavebních výrobků.



(3) Nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, vydá stavební úřad

rozhodnutí, kterým zjednání nápravy nařídí; při provádění stavby může

rozhodnout o přerušení prací a stanovit podmínky pro jejich

pokračování. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, rozhodne bez předchozí

výzvy. Rozhodnutí stavebního úřadu je prvním úkonem v řízení, odvolání

proti němu nemá odkladný účinek.



(4) Pokud je stavba prováděna nebo odstraňována bez rozhodnutí nebo

opatření vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, vyzve

stavební úřad podle povahy věci stavebníka nebo vlastníka stavby k

bezodkladnému zastavení prací a zahájí řízení podle § 129. Není-li

výzvě vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým nařídí zastavení

prací na stavbě. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, odvolání proti

němu nemá odkladný účinek.



(5) Ustanovení § 133 a § 134 odst. 1 až 4 platí přiměřeně i pro

kontrolní prohlídku staveb podle § 103 a 104, výrobku, který plní

funkci stavby, terénních úprav a zařízení a pro kontrolní prohlídku na

stavebním pozemku.



(6) Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, náležitosti výzvy

a rozsah zjišťování prováděného při kontrolní prohlídce rozestavěné

stavby stanoví prováděcí právní předpis.



Neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce



§ 135



(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby

a zabezpečí její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat

tím, že stavba hrozí zřícením.



(2) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných

zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje

zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně

odstranit.



(3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné

zabezpečovací práce podle odstavců 1 a 2 stavební úřad prostřednictvím

stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven;

takovému podnikateli může stavební úřad provedení prací nařídit.



(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 stavební úřad kontrolní

prohlídkou stavby, na kterou přizve účastníky řízení, zjišťuje pouze

její skutečný stav a rozhodne o nařízení neodkladného odstranění

stavby, nutných zabezpečovacích prací, popřípadě vyklizení stavby.

Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.



(5) Odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, popřípadě vyklizení

stavby může stavební úřad nařídit i bez předchozího projednání s

vlastníkem stavby.



(6) Náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby a na nutné

zabezpečovací práce nese vlastník stavby. Pokud stavební úřad zajistil

provedení prací podle odstavce 3 stavebním podnikatelem a vlastník se s

tímto podnikatelem nedohodl na úhradě nákladů, uhradí je a na

vlastníkovi vymáhá obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem.



§ 136



(1) Neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích

prací, popřípadě vyklizení stavby může stavební úřad nařídit i ústně

při kontrolní prohlídce, pokud jsou závadným stavem stavby

bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat.



(2) O průběhu kontrolní prohlídky podle odstavce 1 pořídí stavební úřad

protokol, který obsahuje zjištěné skutečnosti a má náležitosti

potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu; obdrží

jej účastníci kontrolní prohlídky. Písemné vyhotovení vyhlášeného

rozhodnutí doručí stavební úřad účastníkům řízení bez zbytečného

odkladu dodatečně.



(3) Zvláštní právní předpisy upravující postup při řešení havarijních

stavů a zabezpečovacích prací^43) nejsou dotčeny.



§ 137



Nezbytné úpravy



(1) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku

nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy



a) jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení

neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele

a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky

neionizujícího záření anebo světelným zářením,



b) jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a

provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby,



c) jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany

obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (§ 175),



d) v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,



e) spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále

úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým

zařízením,



f) k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v

souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k

zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,



g) spočívající v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo

přerušeno nebo zastaveno,



h) jimiž se zajišťuje bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo

stavby,



i) jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického

dědictví.



(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy a

zařízení podle tohoto zákona.



(3) Nezbytné úpravy podle odstavce 1 může stavební úřad nařídit pouze v

případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s

podmínkami danými povolením stavebního úřadu. Jsou-li stavba nebo

zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením

stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy podle

odstavce 1 jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu

újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly.



(4) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, projektovou

dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení úpravy a

stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího provedení.



(5) Vyžaduje-li provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo

jiné podklady, stavební úřad nejdříve nařídí jejich opatření vlastníku

stavby nebo stavebního pozemku, na kterých mají být úpravy provedeny, a

stanoví lhůtu k jejich předložení. Současně rozhodne o poskytnutí

zálohy stavebního příspěvku na úhradu nákladů na pořízení této

dokumentace a o podmínkách jejího vyplacení. Nesplní-li vlastník

uloženou povinnost, opatří potřebné podklady stavební úřad na jeho

náklad; na tento postup musí vlastníka předem upozornit.



(6) Po opatření dokumentace či jiných podkladů postupuje stavební úřad

obdobně jako v odstavci 4. Ukončení prací spojených s nezbytnými

úpravami vlastník stavby nebo stavebního pozemku oznámí stavebnímu

úřadu.



§ 138



Stavební příspěvek



(1) Vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního

pozemku, kterému bylo nařízeno provedení nezbytných úprav podle § 137

odst. 1 písm. c) až i) nebo nezbytných opatření podle zvláštního

právního předpisu^44), náleží na úhradu nákladů stavební příspěvek,

pokud o něj požádá. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části

nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav.



(2) V žádosti o poskytnutí příspěvku musí být uvedeno, pro které

nařízené nezbytné úpravy je příspěvek požadován a v jaké výši.



(3) Stavební příspěvek se poskytuje v penězích. S výjimkou úprav

nařízených podle § 137 odst. 1 písm. c) příspěvek poskytuje stavební

úřad, který nezbytné úpravy nařídil. O poskytnutí příspěvku vydává

rozhodnutí, ve kterém stanoví výši příspěvku a způsob jeho poskytnutí.

Účastníkem řízení je pouze žadatel.



(4) Stavební příspěvek se neposkytne, mají-li být nařízenými nezbytnými

úpravami odstraněny závady vzniklé porušením nebo neplněním povinností

vlastníka, stanovených tímto zákonem či jiným právním předpisem.

Příspěvek se též neposkytne, lze-li zajistit úhradu nákladů na

provedení nařízených nezbytných úprav nebo na zpracování projektové

dokumentace podle zvláštních právních předpisů.



(5) Obsahové náležitosti rozhodnutí o poskytnutí příspěvku stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 139



Údržba stavby



(1) Není-li stavba řádně udržována, může stavební úřad vlastníkovi

stavby nařídit zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese

vlastník stavby. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit

provedení nařízených udržovacích prací.



(2) U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit

jejímu vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný plán udržovacích

prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném

zařízení.



§ 140



Vyklizení stavby



(1) Jestliže jsou závadami na stavbě bezprostředně ohroženy životy nebo

zdraví osob či zvířat, anebo má být nařízeno neodkladné odstranění

stavby nebo nutné zabezpečovací práce podle § 135 odst. 1 a 2, stavební

úřad nařídí všem osobám, které se ve stavbě zdržují, aby ji neprodleně

vyklidily. Podle okolností též nařídí, aby ze stavby byla vyvedena

zvířata.



(2) Stavební úřad může nařídit provedení vyklizovacích prací oprávněné

osobě^2), která je způsobilá vyklizení provést. Může jí též nařídit

odstranění přenosných věcí nebo i částí stavby a zařízení, které je

možné bez ohrožení života a zdraví osob ze stavby vyjmout.



(3) Nařizuje-li stavební úřad vyklizení stavby a hrozí nebezpečí z

prodlení, omezí řízení na zjištění stavu kontrolní prohlídkou a na

vydání ústního nařízení vyklizení; o jeho obsahu musí být sepsán

protokol, který má náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí

podle správního řádu. Písemné vyhotovení rozhodnutí o nařízení

vyklizení stavby doručí stavební úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi

stavby, vyklizující osobě a obci bez zbytečného odkladu dodatečně.



(4) Má-li být nařízeno vyklizení bytu nebo místnosti sloužící k

bydlení, musí být pro vyklizované osoby zajištěno alespoň

přístřeší^45); obce jsou povinny v mezích své působnosti na výzvu

stavebního úřadu poskytnout potřebnou součinnost.



(5) Zvláštní právní předpisy upravující vyklizování staveb pro

bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob^43) nejsou dotčeny.



§ 141



Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě



(1) Pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných

zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k

odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří

mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám

na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb,

pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Účastníkem řízení je

ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku

nebo stavby mají být práce prováděny.



(2) Ten, v jehož prospěch byla povinnost podle odstavce 1 uložena, musí

dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby

prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po

skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do

předchozího stavu; nesplní-li tuto povinnost nebo nedojde k jiné

dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody.



§ 142



Účastníci řízení



(1) Účastníkem řízení podle § 135, 137, 139 a 140 je osoba, která má

vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na

nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo

může být rozhodnutím přímo dotčeno.



(2) Nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud

jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena realizací

nařízení stavebního úřadu podle odstavce 1.



(3) Účastníkem řízení je i stavební podnikatel, kterému má být nařízeno

provedení neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích

prací podle § 135 odst. 3, a oprávněná osoba^2), které bylo nařízeno

provedení vyklizovacích prací podle § 140 odst. 2.



(4) Uplatní-li účastník řízení podle odstavce 1 až 3 námitku

občanskoprávní povahy, o které stavební úřad nemůže rozhodnout na

základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek dotčených

orgánů nebo technických norem, a jde o řízení, kde hrozí nebezpečí z

prodlení, učiní si stavební úřad o námitce úsudek a rozhodne ve věci.

Účastníka řízení poučí o právu uplatnit námitku u soudu.



HLAVA III



AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR



§ 143



(1) Autorizovaným inspektorem jmenuje ministr pro místní rozvoj

fyzickou osobu, která



a) požádala o jmenování autorizovaným inspektorem,



b) dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního

směru a je autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisu^14),



c) prokázala nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném

vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o

zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu^17),



d) prokázala svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů ne

starším 3 měsíců,



e) prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon

funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává

ministr pro místní rozvoj,



f) prokázala svoji disciplinární bezúhonnost.



(2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), d) a e) a po

vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných

inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) může být

autorizovaným inspektorem výjimečně jmenován i odborník z vysoké školy,

výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když nesplňuje

předepsanou praxi.



(3) Při podání žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem je uchazeč

povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního

předpisu^46).



(4) Autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s působností

pro celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba bude na jeho

žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o deset roků, jestliže

prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával.



(5) Obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem

stanoví prováděcí právní předpis.



(6) Při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti fyzické osoby

postupuje ministerstvo podle zákona o uznávání odborné

kvalifikace^45a). V případě zjištění podstatného rozdílu v obsahu

vzdělávání a přípravy podle zákona o uznávání odborné kvalifikace se

úroveň teoretických a praktických znalostí potřebných pro výkon

povolání autorizovaného inspektora ověřuje rozdílovou zkouškou

vykonanou v českém nebo slovenském jazyce.



§ 144



(1) Funkce autorizovaného inspektora zaniká



a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,



b) písemným prohlášením autorizovaného inspektora o ukončení činnosti

doručeným ministru pro místní rozvoj,



c) uplynutím lhůty podle § 143 odst. 4, nebo



d) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl autorizovaný inspektor

zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost

k právním úkonům omezena.



(2) Ministr pro místní rozvoj rozhodne o odvolání autorizovaného

inspektora,



a) jestliže při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné

zájmy, které měl chránit, nebo se dopustil jednání neslučitelného s

postavením autorizovaného inspektora, nebo



b) pokud přestal být osobou bezúhonnou podle § 145.



(3) Ministr pro místní rozvoj může rozhodnout o odvolání autorizovaného

inspektora též pro jeho nečinnost delší než 3 roky.



(4) Činnost autorizovaného inspektora není živností podle zvláštního

právního předpisu^2) a může být vykonávána jako svobodné povolání.



(5) Právnické osoby mohou se souhlasem ministerstva vykonávat činnost

autorizovaného inspektora, jen pokud prokáží bezúhonnost a zabezpečí

její výkon osobami uvedenými v § 143 odst. 1 a 2. Při podání žádosti o

souhlas je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního

právního předpisu^46). Veřejná obchodní společnost, jejímiž společníky

jsou výlučně osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2, může činnost

autorizovaného inspektora vykonávat bez souhlasu ministerstva.



(6) Vykonávají-li autorizovaní inspektoři svobodné povolání společně,

upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Účastníky sdružení^46a)

mohou být výlučně osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2. Účastníci sdružení

jsou povinni vykonávat povolání pod společným jménem a ve společném

místě podnikání.



(7) Právnická osoba prokazuje svou bezúhonnost výpisem z evidence

Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců.



§ 145



(1) Za bezúhonnou se pro účely jmenování autorizovaným inspektorem

nepovažuje osoba,



a) která byla pravomocně odsouzena za trestný čin, který spáchala v

souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby anebo s činností

autorizovaného inspektora podle tohoto zákona,



b) které byla Komorou pravomocně uložena jako disciplinární opatření

pokuta nebo pozastavení či odnětí autorizace, nebylo-li k návrhu

autorizované osoby zrušeno soudem^47).



(2) Komora bezodkladně uvědomí ministra pro místní rozvoj o pravomocném

uložení disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi.



§ 146



(1) Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se

sjednává písemnou smlouvou. Ve smlouvě může být sjednána i úhrada

vynaložených nákladů.



(2) Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své

činnosti. Před započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání musí

mít uzavřeno pojištění z odpovědnosti za škodu. Na požádání osoby, se

kterou uzavírá smlouvu podle odstavce 1, je povinen sdělit výši částky,

na kterou je pojištěn.



(3) Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a

uchovávat ji po dobu nejméně 5 let. Při tom postupuje podle zvláštního

právního předpisu^48).



§ 147



Autorizovaný inspektor odpovídá za odbornou úroveň jím zpracovaných a

vydaných certifikátů, stanovisek, jakož i jiných dokumentů a

prováděných úkonů, za řádné a nestranné posouzení zjištěných

skutečností, dokumentace stavby a dalších podkladů podle požadavků

stanovených v tomto zákoně a odpovídá rovněž za návrh plánu kontrolních

prohlídek stavby.



§ 148



Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u staveb, na

kterých se podílel, podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo

provádění sám nebo osoba jemu blízká, kterou se pro účely tohoto zákona

rozumí



a) příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel,



b) osoby, s nimiž je ve vztahu



1. obchodním jako společník společnosti nebo jako účastník sdružení

anebo jako člen družstva;



2. pracovním nebo služebním.



§ 149



(1) Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se

stavebníkem a na jeho náklad



a) osvědčit způsobem stanoveným v § 117, že navrhovaná stavba nebo

změna stavby před jejím dokončením (§ 118) může být provedena,



b) zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního

souhlasu (§ 122),



c) dohlížet na provádění stavby.



(2) Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na

jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní

součinnost.



(3) Autorizovaný inspektor je povinen dbát soustavným vzděláváním o

prohlubování svých odborných a právních znalostí potřebných pro řádný

výkon funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá zejména

vzdělávací akce organizované Komorou a vysokými školami.



§ 150



(1) Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence

autorizovaných inspektorů a další úkony s tím související, organizačně

zajišťuje Komora. K zabezpečení jednotného postupu se zřizuje společný

koordinační orgán schvalovaný na návrh Komory ministrem pro místní

rozvoj. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním nese

uchazeč.



(2) Komora shromažďuje, eviduje, aktualizuje a poskytuje informace

nezbytné pro činnost autorizovaného inspektora. Na úhradu nákladů

spojených s touto činností se autorizovaný inspektor každoročně podílí

příspěvkem ve prospěch Komory. Výše příspěvku je shodná s příspěvkem

určeným členům Komory.



(3) Postup při jmenování členů koordinačního orgánu a jeho činnost,

přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení

evidence autorizovaných inspektorů stanoví prováděcí právní předpis.



§ 151



(1) Ministerstvo dozírá na přípravu ke zkoušce, na osnovy a postup při

provádění zkoušek, na podklady pro jmenování a odvolávání

autorizovaných inspektorů, na činnost Komory a výkon agendy s tím

související. V součinnosti se stavebními úřady vykonává též dohled nad

činností autorizovaných inspektorů a může dát návrh na opatření podle §

144 odst. 2.



(2) Na provádění zkoušek autorizovaných inspektorů se nevztahuje

správní řád.



HLAVA IV



POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OSOB PŘI PŘÍPRAVĚ, PROVÁDĚNÍ A UŽÍVÁNÍ STAVEB



§ 152



Stavebník



(1) Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby;

tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na

zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu

životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. K tomu je

povinen zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných

zvláštními právními předpisy. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich

změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného

obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. U staveb

prováděných svépomocí je stavebník rovněž povinen uvést do souladu

prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací. O zahájení

prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném

předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené.



(2) Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto

zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování

projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen

zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá

potřebné oprávnění sám.



(3) Při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo

ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen



a) oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a

sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné

formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude

vykonávat stavební dozor; změny v těchto skutečnostech oznámí

neprodleně stavebnímu úřadu,



b) před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na

staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení

stavby, případně do vydání kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se

mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku,



c) zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená

dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo

její změny, popřípadě jejich kopie,



d) ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních

prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu

nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,



e) ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na

stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby;

tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103,



f) oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu.



(4) U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební

podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický

dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud zpracovala projektovou

dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního

předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně

hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou

projektovou dokumentací.



§ 153



Stavbyvedoucí a stavební dozor



(1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s

rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou

projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně

života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících

ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a

provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169),

popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě

existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen

zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu

se stavbou.



(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při

provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se

nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní

prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor

stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s

koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na

staveništi.



(3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za

soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení

obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných

technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření

vydaných k uskutečnění stavby.



(4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění

stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na

staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a

konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o

stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí

nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je

neprodleně stavebnímu úřadu.



§ 154



Vlastník stavby a zařízení



(1) Vlastník stavby je povinen



a) udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence,



b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují

životy či zdraví osob nebo zvířat,



c) umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné

důvody, této prohlídky se zúčastnit,



d) uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního

souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas

nevyžaduje,



e) uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného

provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou

dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby.



(2) Vlastník zařízení, které podléhá tomuto zákonu, je povinen



a) udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence,



b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na zařízení, které

ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat,



c) umožnit kontrolní prohlídku zařízení, a pokud tomu nebrání vážné

důvody, této prohlídky se zúčastnit,



d) uchovávat dokumentaci skutečného provedení zařízení, rozhodnutí,

souhlasy a jiné důležité doklady týkající se zařízení po celou dobu

jeho existence.



§ 155



(1) Stavební podnikatelé, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební

dozor, autorizovaní inspektoři, stavebníci a vlastníci staveb jsou

povinni bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a

ministerstvu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky

šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k

ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám.

Oznámení musí obsahovat zejména místo, čas, popis oznamované události a

jejích důsledků, povahu stavby, popřípadě další okolnosti důležité pro

správné posouzení příčin; nezabývá se hodnocením či posuzováním viny

nebo odpovědnosti.



(2) Rozsah a způsob oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie

stavby a výsledky šetření jejich příčin stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 156



Požadavky na stavby



(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky,

materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti

stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a

běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na

mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu

zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby

včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu

energie a ochranu tepla.



(2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou

kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů,

jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů^39).



§ 157



Stavební deník



(1) Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení

stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně

zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb

uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) postačí jednoduchý záznam o

stavbě.



(2) Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést

zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do

nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba

vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku

stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací.

Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor

stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi,

autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát

podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle

zvláštních právních předpisů^4).



(3) Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního

deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi.



(4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o

stavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis.



ČÁST PÁTÁ



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



HLAVA I



VYBRANÉ ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ A SOUČINNOST VLASTNÍKŮ TECHNICKÉ

INFRASTRUKTURY



§ 158



Vybrané činnosti ve výstavbě



(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných

zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly

oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu^14).

Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se

rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie,

dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní

smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle

odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.



(2) Projektovou dokumentací je dokumentace



a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),



b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,



c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,



d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,



e) změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením

podle § 118,



f) staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu

řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,



g) pro provádění stavby,



h) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo



i) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.



§ 159



Projektová činnost ve výstavbě



(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím

zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace

pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z

hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen

dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány

územního plánování a dotčenými orgány.



(2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost

stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a

proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a

ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na

životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných

požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru

a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické,

popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly

kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové

dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu

s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí

zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci

stavby jako celku tím není dotčena.



(3) Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f)

až i) a k) může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má

vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo

střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky

praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje

ustanovení odstavce 2.



§ 160



Provádění staveb



(1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který

při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby

stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je

povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je

předepsáno zvláštní oprávnění^49), vykonávaly jen osoby, které jsou

držiteli takového oprávnění.



(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s

rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou

projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu,

popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit

dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a

bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.



(3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět



a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103,



b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.



(4) Stavby uvedené v odstavci 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník

zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně

způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je

kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení

provádění stavby stavbyvedoucím.



§ 161



Vlastníci technické infrastruktury



(1) Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ní evidenci,

která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných

případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové

umístění. Na žádost pořizovatele územně analytických podkladů, územní

studie nebo územně plánovací dokumentace, obecního úřadu, žadatele o

vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, stavebníka nebo

osoby jím zmocněné sdělí vlastník technické infrastruktury ve lhůtě do

30 dnů údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje

nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby. Informace mohou

být poskytnuty v digitální podobě. Vlastník technické infrastruktury je

oprávněn požadovat na žadateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím

požadovaných údajů, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich

kopií, nosičů dat a nákladů na doručení.



(2) Na výzvu orgánu územního plánování a stavebního úřadu jsou

vlastníci technické infrastruktury povinni jim bez průtahů poskytnout

nezbytnou součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona.



HLAVA II



EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI, UKLÁDÁNÍ PÍSEMNOSTÍ A NAHLÍŽENÍ DO

NICH



§ 162



(1) Evidenci územně plánovací činnosti vede ministerstvo, popřípadě jím

pověřená organizační složka státu a vkládá do ní data na návrh

Ministerstva obrany.



(2) Předmětem evidence územně plánovací činnosti jsou data o



a) územně plánovací dokumentaci a průběhu jejího pořizování,



b) zastavitelných plochách nad 10 ha a účelu jejich využití,



c) územních studiích.



(3) Evidence územně plánovací činnosti se zveřejňuje způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(4) Krajský úřad, popřípadě jím pověřené úřady územního plánování,

vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní

obvod.



(5) Úřad územního plánování podává krajskému úřadu návrhy na vložení

dat do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.



(6) Obecní úřad, který splňuje podmínky pro výkon pořizovatele, podává

krajskému úřadu návrhy na vložení dat do evidence územně plánovací

činnosti.



(7) Obsahové náležitosti podkladů pro evidenci územně plánovací

činnosti stanoví prováděcí právní předpis.



§ 163



(1) Politiku územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování ukládá

ministerstvo.



(2) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

schválenou politiku územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování a

místo, kde je možné do ní a do její dokladové dokumentace nahlížet, a

zašle ji krajským úřadům.



§ 164



(1) Zásady územního rozvoje, včetně dokladů o jejich pořizování ukládá

krajský úřad; zásady územního rozvoje opatřené záznamem o účinnosti se

poskytují v rozsahu potřebném pro výkon působnosti stavebním úřadům,

úřadům územního plánování na území kraje a krajským úřadům sousedních

krajů. Zásady územního rozvoje opatřené záznamem o účinnosti krajský

úřad zasílá ministerstvu.



(2) Krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vydané

zásady územního rozvoje spolu s usnesením zastupitelstva kraje a místa,

kde je možné do nich a do dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí

dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1 jednotlivě. Krajský úřad

rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zprávu o

uplatňování zásad územního rozvoje schválenou zastupitelstvem kraje.



§ 165



(1) Územní plán a regulační plán, včetně dokladů o jeho pořizování,

ukládá pořizovatel u obce, pro kterou byl pořízen; opatřené záznamem o

účinnosti je poskytuje stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a

krajskému úřadu.



(2) Vymezení zastavěného území vydané formou opatření obecné povahy

podle § 59 odst. 2 včetně dokladů o jeho pořizování ukládá pořizovatel

u obce, pro kterou bylo pořízeno; opatřené záznamem o účinnosti je

bezodkladně poskytne stavebnímu úřadu a úřadu územního plánování.

Vymezení zastavěného území pořizovatel současně zveřejní způsobem

umožňujícím dálkový přístup.



(3) Pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o

vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této

územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet;

toto oznámí dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1 jednotlivě.

Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.



§ 166



(1) Územně analytické podklady a jejich aktualizace ukládá pořizovatel

a poskytuje je stavebním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich

působnosti. Pořizovatel poskytuje územně analytické podklady s výjimkou

údajů o území na základě žádosti poskytovatele údajů, od kterých je, s

výjimkou orgánů veřejné správy a jimi zřízených organizací, oprávněn

požadovat úhradu nákladů spojených s poskytnutím územně analytických

podkladů, nejvýše však do ceny nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů

dat a nákladů na jejich doručení žadateli.



(2) Pořizovatel zveřejňuje územně analytické podklady a jejich

aktualizace v rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup, obdobně

zveřejňuje informace o technické infrastruktuře a o jejím vlastníkovi

obsažené v údaji o území, poskytnuté podle § 27.



(3) Územní studii ukládá její pořizovatel; poskytuje ji tomu, na jehož

návrh nebo žádost byla pořízena, obci a stavebnímu úřadu. Místa, kde je

do územní studie možné nahlížet, oznámí jednotlivě dotčeným orgánům.



§ 167



(1) Veškerá pravomocná rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu

podle tohoto zákona, podklady pro správní řízení a pro jiná opatření,

včetně ověřené projektové dokumentace a certifikátů od autorizovaného

inspektora, eviduje a ukládá příslušný stavební úřad.



(2) Obecný stavební úřad zasílá svá pravomocná rozhodnutí a jiná

opatření podle tohoto zákona, včetně ověřené projektové dokumentace a

certifikátů od autorizovaného inspektora, místně příslušnému obecnímu

úřadu, pokud není doručováno obci.



(3) Místně příslušný obecní úřad, který není stavebním úřadem, eviduje

a ukládá rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu a ověřenou

projektovou dokumentaci týkající se stavby.



(4) U staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů ukládá

podklady a projektovou dokumentaci výhradně příslušný stavební úřad.



§ 168



(1) Opatření obecné povahy po dni nabytí jeho účinnosti opatří

příslušný orgán záznamem o jeho účinnosti; ustanovení § 75 správního

řádu se použije přiměřeně.



(2) Vedení spisové služby a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními

správního řádu a zvláštního právního předpisu^50). Kopii dokumentace

stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo

dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se

dokumentace týká. V odůvodněných případech lze usnesením odepřít

nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu

státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, popřípadě z důvodů ochrany

osob a jejich majetku.



HLAVA III



OBECNÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU, ÚČELY VYVLASTNĚNÍ A ÚPRAVA NĚKTERÝCH

DALŠÍCH PRÁV A POVINNOSTÍ



§ 169



Obecné požadavky na výstavbu



(1) Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy

jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při

povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry

územního plánování a obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm.

e)] stanovené prováděcími právními předpisy.



(2) Výjimku z obecných požadavků na výstavbu, jakož i řešení územního

plánu nebo regulačního plánu odchylně od nich lze v jednotlivých

odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího

právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně

umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a

života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené

výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na

výstavbu.



(3) O výjimce z obecných požadavků na využívání území při pořizování

územního plánu a regulačního plánu rozhoduje příslušný pořizovatel. O

výjimce z obecných požadavků na využívání území při stanovení požadavků

na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich rozhoduje stavební

úřad příslušný rozhodnout ve věci.



(4) O výjimce z technických požadavků na stavby a technických požadavků

zabezpečujících bezbariérové užívání stavby rozhoduje stavební úřad

příslušný rozhodnout ve věci.



(5) Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být

spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením podle tohoto zákona;

nemusí však být ukončeno společným správním aktem.



(6) Rozhodnutí o povolení výjimky nebo odchylného řešení podle odstavců

2 až 5 lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který

hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, kterých se

odchylné řešení týká.



§ 170



Účely vyvlastnění



(1) Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo

jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout

nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a

jde-li o



a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury,

včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro

stanovený účel,



b) veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území

povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních

schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability

a ochranu archeologického dědictví,



c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,



d) asanaci (ozdravění) území.



(2) Právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k

vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo

příjezd k pozemku nebo stavbě.



(3) Řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, příslušnost k jeho

vedení a podmínky vyvlastnění upravuje zvláštní právní předpis^51).



§ 171



Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu



(1) Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu

vykonávají ministerstvo, krajské úřady jako orgány územního plánování,

úřady územního plánování a stavební úřady. Při výkonu této působnosti

dozírají na dodržování ustanovení tohoto zákona, právních předpisů

vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy

a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona.



(2) Ministerstvo při provádění státního dozoru sleduje, jak orgány

veřejné správy vykonávají působnost stanovenou tímto zákonem, a státní

dozor nad činností autorizovaných inspektorů, který je součástí

státního dozoru ve věcech stavebního řádu.



(3) V případě zjištění nedostatků orgán uvedený v odstavci 1, se

zřetelem na jejich charakter a následky či možné následky, vyzve ke

zjednání nápravy nebo rozhodnutím uloží povinnost zjednat nápravu v

přiměřené lhůtě; v rozhodnutí může do doby zjednání nápravy pozastavit

nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní

povinnosti.



(4) Působnost jiných orgánů veřejné správy není ustanoveními odstavců 1

až 3 dotčena.



§ 172



Vstupy na pozemky a do staveb



(1) Pověřený zaměstnanec stavebního úřadu, orgánu územního plánování a

orgánu obce (dále jen "oprávněná úřední osoba")^52), pokud plní úkoly

podle tohoto zákona, je oprávněn vstupovat na cizí pozemky, stavby a do

staveb s vědomím jejich vlastníků při



a) zjišťování stavu stavby a pozemku,



b) opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí

nebo opatření.



(2) V případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob či

zvířat, které nastalo v souvislosti s přípravou a prováděním

neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací nebo

vyklizení stavby ve veřejném zájmu, může oprávněná úřední osoba

vstoupit na pozemek, stavbu a do stavby i bez vědomí jejich vlastníka.

O tom musí vlastníka bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody,

které k tomu vedly.



(3) Do obydlí může oprávněná úřední osoba vstoupit, jen pokud je to

nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Pokud je

obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské

činnosti, může do něj oprávněná úřední osoba vstoupit též, je-li to

nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy podle tohoto zákona. Uživatel

obydlí je v uvedených případech povinen oprávněné úřední osobě vstup do

obydlí umožnit.



(4) Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem, ve kterém je

uvedeno jméno, příjmení, zaměstnavatel a funkce oprávněné úřední osoby,

rozsah oprávnění a vymezení platnosti průkazu. Průkaz musí být opatřen

otiskem úředního razítka a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce

osoby, která pověření vydala. Pokud je to třeba, přizve oprávněná

úřední osoba na pozemek, stavbu a do stavby znalce, autorizovaného

inspektora nebo pověřeného pracovníka dotčeného orgánu, popřípadě další

osoby z důvodu jejich odborných znalostí. Vlastník je povinen umožnit

pro účely podle odstavce 1 vykonání nezbytných zkoušek a měření

použitím nezbytných technických zařízení či prostředků. Oprávněné

úřední osoby i přizvané osoby jsou povinny dbát, aby při vstupu na

pozemek, stavbu nebo do stavby nedošlo ke škodě, které bylo možno

zabránit.



(5) Pokud vlastník pozemku nebo stavby bude bránit vstupu oprávněné

úřední osobě nebo jí přizvané osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím,

které je prvním úkonem v řízení, umožnění vstupu nařídit. Odvolání

proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.



(6) Zvláštní právní předpisy o vstupu na pozemky nebo do staveb v

okruhu zájmů obrany, bezpečnosti nebo jiného zájmu státu nejsou

dotčeny.



§ 173



Pořádková pokuta



(1) Stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50 000

Kč tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení

kontrolní prohlídky, anebo plnění úkolů podle § 172 tím, že



a) znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na

svůj pozemek nebo stavbu,



b) na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač je k

tomu podle tohoto zákona povinen.



(2) Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může stavební úřad uložit vlastníku

technické infrastruktury, který neposkytl nezbytnou součinnost podle §

161 odst. 2, ačkoli byl k tomu vyzván.



(3) Při ukládání pořádkové pokuty podle odstavců 1 a 2 se postupuje

podle ustanovení správního řádu o pořádkové pokutě^53).



§ 174



Expertní součinnost



(1) V souvislosti s územním a stavebním řízením, s posuzováním

způsobilosti stavby k užívání, se změnami v užívání stavby, s

odstraňováním stavby, s dohledem a uplatňováním svých zvláštních

pravomocí může stavební úřad zabezpečit součinnost autorizovaného

inspektora, znalce a vědeckého nebo jiného specializovaného odborného

pracoviště.



(2) Půjde-li o opatření ukládané ve veřejném zájmu, kdy stav stavby ani

opatření stavebního úřadu nejsou vyvolány neplněním povinností

vlastníka stavby, hradí náklady na expertní práce, zejména zpracování

posudků, stanovisek a jiných podkladů stavební úřad. V ostatních

případech nese podle okolností tyto náklady nebo jejich část vlastník

stavby, popřípadě stavebník; povinnost hradit náklady nebo jejich část

uloží stavební úřad rozhodnutím. Obdobně se postupuje, nařídí-li

stavební úřad sejmutí a přezkoušení vzorků, zkoušky stavebních

materiálů, popřípadě provedení jiných odborných úkonů a zkoušek.



(3) Právní úprava úhrady dalších nákladů, zejména nákladů správního

řízení, tím není dotčena.



HLAVA IV



OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ A SOUČINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ



§ 175



(1) V územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra

lze v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu vydat územní

rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jejich závazného stanoviska.

Vymezená území oznámí pořizovatelům územně analytických podkladů a

stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se nacházejí.



(2) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra mohou v územích

vymezených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky

na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí závazné stanovisko

ke změnám stavby. Náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní

požadavek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra hradí tyto

orgány.



§ 176



(1) Dojde-li při postupu podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tím k

nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo

chráněných částí přírody anebo k archeologickým nálezům, je stavebník

povinen neprodleně oznámit nález stavebnímu úřadu a orgánu státní

památkové péče nebo orgánu ochrany přírody a zároveň učinit opatření

nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, a práce v místě

nálezu přerušit. Tuto povinnost může stavebník přenést smlouvou na

stavebního podnikatele nebo na osobu zabezpečující přípravu stavby či

provádějící jiné práce podle tohoto zákona. Stavební úřad v dohodě s

příslušným dotčeným orgánem stanoví podmínky k zabezpečení zájmů státní

památkové péče a ochrany přírody a krajiny, popřípadě rozhodne o

přerušení prací.



(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nepostačují podmínky stanovené

stavebním úřadem podle odstavce 1, může orgán státní památkové péče

nebo orgán ochrany přírody do 5 pracovních dnů od oznámení nálezu

stanovit opatření k ochraně nálezu a rozhodnout o přerušení prací. V

takovém případě může stavebník v pracích pokračovat až na základě

písemného souhlasu orgánu, který rozhodl o přerušení prací. Kopie

rozhodnutí a souhlasu se zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.



(3) Na základě oznámení nálezu podle odstavce 2 může stavební úřad po

dohodě s orgánem státní památkové péče nebo orgánem ochrany přírody

vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit.



(4) Ministerstvo kultury může na návrh orgánu státní památkové péče

nebo Archeologického ústavu Akademie věd České republiky rozhodnout, že

se jedná o nález mimořádného významu, a z vlastního podnětu jej

prohlásí za kulturní památku^32). Kopie rozhodnutí se zasílá

příslušnému stavebnímu úřadu.



(5) Na základě rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad po dohodě

s Ministerstvem kultury vydané stavební povolení ve veřejném zájmu

změnit nebo zrušit.



(6) Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly

v důsledku postupu podle odstavců 2 a 3, u orgánu státní památkové péče

nebo orgánu ochrany přírody, anebo v důsledku postupu podle odstavce 5

u Ministerstva kultury, a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní

moci rozhodnutí, na jehož základě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok

na jejich náhradu zaniká.



§ 177



Mimořádné postupy



(1) Pokud při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu

ohrožení státu nebo válečného stavu podle zvláštního právního

předpisu^54) anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné

havárii je třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění

možných dopadů mimořádné události, lze se v mezích odstavců 2 až 4

odchýlit od postupů stanovených tímto zákonem.



(2) Opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v

provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se

předchází bezprostředně hrozícím důsledkům živelní pohromy nebo závažné

havárie, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví

osob, popřípadě jiným škodám, mohou být zahájena bez předchozího

rozhodnutí nebo jiného opatření podle tohoto zákona, nestanoví-li

zvláštní právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však musí být

neprodleně oznámeno, že jsou taková opatření prováděna. V následném

stavebním řízení o stavbě, pokud je podle tohoto zákona vyžadováno, lze

postupovat podle odstavců 3 a 4.



(3) Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené

živelní pohromou nebo závažnou havárií mohou v souladu se zvláštními

právními předpisy obnovit ve shodě s původními rozhodnutími nebo jinými

opatřeními stavebního úřadu, postačí, že takové opatření bylo předem

stavebnímu úřadu ohlášeno. Pro tento postup platí ustanovení § 106

odst. 1 obdobně s tím, že lhůta pro písemné sdělení stavebního úřadu,

že proti obnovení stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou

údaje o stavbě nebo terénních úpravách, které mají být obnoveny,

jednoduchý technický popis prací a osoba, která bude činnost provádět.



(4) Souhlas stavebního úřadu podle odstavce 3 platí po dobu 12 měsíců;

nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s prováděním

ohlášených prací započato. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni,

kdy byl stavebníkovi doručen písemný souhlas, nebo dnem následujícím po

dni, kdy uplynulo 7 dnů ode dne ohlášení.



(5) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést

ke zmírnění nebo odvrácení dopadů živelní pohromy nebo závažné havárie

stavby, může být



a) po projednání se stavebním úřadem upuštěno od vydání územního

rozhodnutí nebo územního souhlasu, popřípadě stanoveno, že k provedení

stavby nebo terénních úprav postačí souhlas stavebního úřadu s jejich

ohlášením,



b) po projednání se stavebním úřadem omezen obsah žádosti a jejích

příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,



c) stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k

žádosti, popřípadě jiné doklady budou předloženy ve stanovené lhůtě

dodatečně,



d) v odůvodněných případech vydáno předběžné povolení, v němž se

stanoví lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich předložení se

provede řízení a vydá rozhodnutí,



e) zkrácena lhůta pro provedení právního úkonu účastníků řízení,

nejvýše však na polovinu lhůty stanovené tímto zákonem nebo zvláštním

právním předpisem; o zkrácení lhůt stavební úřad poučí účastníky řízení

v oznámení o zahájení řízení.



(6) Odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle odstavce 5 nemá

odkladný účinek.



(7) Dokončení staveb a prací provedených podle odstavců 2, 3 a 5 je

stavebník povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu.



HLAVA V



SPRÁVNÍ DELIKTY



Přestupky



§ 178



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 76 provede činnosti, ke kterým je třeba územní

rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva nebo územní souhlas anebo

regulační plán,



b) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí nezajistí vyvěšení

informace podle § 87 odst. 2,



c) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním

řízení nezajistí vyvěšení informace o návrhu výroku rozhodnutí podle §

95 odst. 4,



d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s

veřejnoprávní smlouvou anebo regulačním plánem nahrazujícími územní

rozhodnutí, nebo provede činnosti jimi zakázané, anebo provede činnosti

v rozporu s územním souhlasem,



e) v rozporu s § 119 odst. 1 užívá stavbu, na kterou se vztahuje

povinnost oznámení podle § 120 odst. 1, bez zajištění zkoušek nebo

měření a jejich vyhodnocení,



f) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové

rozhodnutí třeba,



g) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,



h) užívá změnu stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové

rozhodnutí třeba,



i) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,



j) užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona

vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,



k) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,



l) užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona

vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,



m) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem,



n) užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes

zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,



o) užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 odst. 1,



p) užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo

přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,



q) užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120

odst. 1,



r) užívá stavbu nebo terénní úpravy uvedené v § 104 odst. 1 písm. e) až

i) provedené bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,



s) užívá stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu podle § 127

odst. 2 nebo povolením podle § 127 odst. 4,



t) užívá stavbu v rozporu s povolením k předčasnému užívání stavby

podle § 123,



u) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 124,



v) v rozporu s § 128 odstraní stavbu uvedenou v § 103 obsahující azbest

nebo stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 anebo v §

104 bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,



w) v rozporu s § 128 odstraní stavbu vyžadující stavební povolení bez

souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,



x) odstraní stavbu v rozporu se souhlasem nebo povolením stavebního

úřadu podle § 128,



y) v rozporu s § 158 provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění

podle zvláštního právního předpisu^14), nebo



z) v rozporu s § 171 odst. 3 nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené ve

výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu.



(2) Fyzická osoba se jako stavebník dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy

nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,



b) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy

nebo udržovací práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu,



c) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy

nebo udržovací práce v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na

nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území bez souhlasu

stavebního úřadu,



d) v rozporu s § 108 provede změnu stavby bez stavebního povolení nebo

veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného

inspektora,



e) v rozporu s § 108 provede stavbu bez stavebního povolení nebo

veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného

inspektora,



f) v rozporu s § 108 provede stavbu nebo její změnu bez stavebního

povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu

autorizovaného inspektora v chráněném území nebo v ochranném pásmu

anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,



g) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se stavebním povolením nebo

veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného

inspektora, opakovaným stavebním povolením anebo s dodatečným povolením

stavby,



h) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se souhlasem stavebního

úřadu, stavebním povolením, veřejnoprávní smlouvou, oznámeným

certifikátem autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním povolením

nebo s dodatečným povolením stavby v chráněném území nebo v ochranném

pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,



i) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,



j) v rozporu s § 134 odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí k

zastavení prací na stavbě,



k) poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3 nebo 4,



l) poruší povinnost podle § 160 odst. 4,



m) poruší některou z povinností k ochraně veřejných zájmů podle § 176

odst. 1,



n) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost, nebo



o) v rozporu s § 157 nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o

stavbě.



(3) Za přestupek lze uložit pokutu



a) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), f)

nebo h),



b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), j)

nebo n) nebo odstavce 2 písm. e) nebo m),



c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), g),

h), i), k), l), m), o), p), q), s), t), u) nebo w) nebo odstavce 2

písm. d) nebo g),



d) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), e),

r), v), x), y) nebo z) nebo odstavce 2 písm. a), b), i), j), k), l), n)

nebo o).



§ 179



(1) Fyzická osoba se jako stavbyvedoucí dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,



b) poruší některou z povinností podle § 153 odst. 1 nebo 2, nebo



c) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.



(2) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku tím,

že



a) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,



b) nevykonává řádně odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí tím,

že poruší některou z povinností podle § 153 odst. 3 nebo 4, nebo



c) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.



(3) Fyzická osoba se jako vlastník stavby dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 128 odst. 5 nezajistí odstranění stavby stavebním

podnikatelem nebo při odstraňování stavby svépomocí nezajistí provádění

stavebního dozoru anebo provádění dozoru oprávněnou osobou při

odstraňování stavby, v níž je obsažen azbest,



b) odstraní stavbu v rozporu s rozhodnutím podle § 129,



c) v rozporu s § 131a neoznámí stavebnímu úřadu odstranění stavby,



d) neodstraní stavbu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129,



e) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,



f) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



g) neprovede nařízené neodkladné odstranění stavby nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



h) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s

rozhodnutím podle § 137,



i) neprovede nařízenou údržbu stavby nebo ji provede v rozporu s

rozhodnutím podle § 139,



j) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 1 písm. a) , b), d)

nebo e), nebo



k) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.



(4) Fyzická osoba se jako vlastník zařízení dopustí přestupku tím, že



a) odstraní zařízení v rozporu s rozhodnutím podle § 129,



b) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,



c) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



d) neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



e) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s

rozhodnutím podle § 137,



f) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 2 písm. a), b) nebo

d), nebo



g) neodstraní zařízení ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129.



(5) Fyzická osoba se jako vlastník technické infrastruktury dopustí

přestupku tím, že



a) nesplní některou z povinností podle § 161 odst. 1,



b) nesplní některou z povinností podle § 27 odst. 3 nebo 4.



(6) Fyzická osoba se jako autorizovaný inspektor dopustí přestupku tím,

že v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost nebo nesplní povinnost

podle § 117 odst. 1.



(7) Za přestupek lze uložit pokutu



a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), f), g),

h) nebo i) nebo podle odstavce 4 písm. a), d) nebo e),



b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo

c) nebo podle odstavce 2 písm. a), b) nebo c) nebo podle odstavce 3

písm. a), c), d), e), j) nebo k) nebo podle odstavce 4 písm. b), c), f)

nebo g) nebo podle odstavce 5 nebo 6.



(8) Za přestupek lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč, v

příkazním řízení do 10 000 Kč.



Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob



§ 180



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) v rozporu s § 76 provede činnosti, ke kterým je třeba územní

rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva nebo územní souhlas anebo

regulační plán,



b) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí nezajistí vyvěšení

informace podle § 87 odst. 2,



c) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním

řízení nezajistí vyvěšení informace o návrhu výroku rozhodnutí podle §

95 odst. 4,



d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s

veřejnoprávní smlouvou anebo regulačním plánem nahrazujícími územní

rozhodnutí, nebo provede činnosti jimi zakázané, anebo provede činnosti

v rozporu s územním souhlasem,



e) v rozporu s § 119 odst. 1 užívá stavbu, na kterou se vztahuje

povinnost oznámení podle § 120 odst. 1, bez zajištění zkoušek nebo

měření a jejich vyhodnocení,



f) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové

rozhodnutí třeba,



g) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,



h) užívá změnu stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové

rozhodnutí třeba,



i) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,



j) užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona

vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,



k) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,



l) užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona

vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,



m) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem,



n) užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes

zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,



o) užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120,



p) užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo

přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,



q) užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120

odst. 1,



r) užívá stavbu nebo terénní úpravy podle § 104 odst. 1 písm. e) až i)

provedené bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,



s) užívá stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu podle § 127

odst. 2 nebo povolením podle § 127 odst. 4,



t) užívá stavbu v rozporu s povolením k předčasnému užívání stavby

podle § 123,



u) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 124,



v) v rozporu s § 128 odstraní stavbu uvedenou v § 103 obsahující azbest

nebo stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 anebo v §

104 bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,



w) v rozporu s § 128 odstraní stavbu vyžadující stavební povolení bez

souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,



x) odstraní stavbu v rozporu se souhlasem nebo povolením stavebního

úřadu podle § 128, nebo



y) v rozporu s § 171 odst. 3 nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené ve

výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí

správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy

nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,



b) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy

nebo udržovací práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu,



c) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy

nebo udržovací práce v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na

nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území bez souhlasu

stavebního úřadu,



d) v rozporu s § 108 provede změnu stavby bez stavebního povolení nebo

veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného

inspektora,



e) v rozporu s § 108 provede stavbu bez stavebního povolení nebo

veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného

inspektora,



f) v rozporu s § 108 provede stavbu nebo její změnu bez stavebního

povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu

autorizovaného inspektora v chráněném území nebo v ochranném pásmu

anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,



g) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se stavebním povolením nebo

veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného

inspektora, opakovaným stavebním povolením anebo s dodatečným povolením

stavby,



h) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se souhlasem stavebního

úřadu, stavebním povolením, veřejnoprávní smlouvou, oznámeným

certifikátem autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním povolením

nebo s dodatečným povolením stavby v chráněném území nebo v ochranném

pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,



i) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,



j) v rozporu s § 134 odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí k

zastavení prací na stavbě,



k) poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3 nebo 4,



l) poruší povinnost podle § 160 odst. 4,



m) poruší některou z povinností k ochraně veřejných zájmů podle § 176

odst. 1,



n) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost, nebo



o) v rozporu s § 157 nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o

stavbě.



(3) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c),

f) nebo h),



b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f),

j) nebo n) nebo podle odstavce 2 písm. e) nebo m),



c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

d), g), h), i), k), l), m), o), p), q), s), t), u) nebo w) nebo podle

odstavce 2 písm. d) nebo g),



d) do 200 000 Kč, jde-li o delikt podle odstavce 1 písm. b), c), e),

r), v), x) nebo y) nebo podle odstavce 2 písm. a), b), i), j), k), l),

n) nebo o).



§ 181



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavební

podnikatel dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost,



b) poruší některou z povinností podle § 160 odst. 1 nebo 2,



c) provede činnosti bez územního rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvy

nebo regulačního plánu nahrazujících územní rozhodnutí, nebo bez

územního souhlasu,



d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s

veřejnoprávní smlouvou anebo s regulačním plánem nahrazujícími územní

rozhodnutí nebo provádí činnosti jimi zakázané, anebo provede činnosti

v rozporu s územním souhlasem,



e) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo změnu stavby anebo terénní

úpravy, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez souhlasu

stavebního úřadu nebo v rozporu s ním, nebo



f) v rozporu s § 108 provede stavbu nebo změnu stavby bez stavebního

povolení, veřejnoprávní smlouvy, oznámeného certifikátu autorizovaného

inspektora nebo v rozporu s nimi.



(2) Právnická osoba se jako vlastník stavby dopustí správního deliktu

tím, že



a) v rozporu s § 128 odst. 5 nezajistí odstranění stavby stavebním

podnikatelem nebo při odstraňování stavby svépomocí nezajistí provádění

stavebního dozoru anebo provádění dozoru oprávněnou osobou při

odstraňování stavby, v níž je obsažen azbest,



b) odstraní stavbu v rozporu s rozhodnutím podle § 129,



c) v rozporu s § 131a neoznámí stavebnímu úřadu odstranění stavby,



d) neodstraní stavbu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129,



e) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,



f) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



g) neprovede nařízené neodkladné odstranění stavby nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



h) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s

rozhodnutím podle § 137,



i) neprovede nařízenou údržbu nebo ji provede v rozporu s rozhodnutím

podle § 139,



j) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 1 písm. a), b), d)

nebo e), nebo



k) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.



(3) Právnická osoba se jako vlastník zařízení dopustí správního deliktu

tím, že



a) odstraní zařízení v rozporu s rozhodnutím podle § 129,



b) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,



c) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



d) neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



e) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s

rozhodnutím podle § 137,



f) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 2 písm. a), b) nebo

d), nebo



g) neodstraní zařízení ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník technické

infrastruktury dopustí správního deliktu tím, že



a) nesplní některou z povinností podle § 161 odst. 1,



b) nesplní některou z povinností podle § 27 odst. 3 nebo 4.



(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako autorizovaný

inspektor dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z

povinností podle § 155 nebo nesplní povinnost podle § 117 odst. 1.



(6) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

c), d) nebo f) nebo odstavce 2 písm. b), f), g), h) nebo i) nebo

odstavce 3 písm. a), d) nebo e) nebo odstavce 4,



b) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)

nebo e) nebo odstavce 2 písm. a), c), d), e), j) nebo k) nebo odstavce

3 písm. b), c), f) nebo g) nebo odstavce 5.



§ 182



Společná ustanovení



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

stavební úřad o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává

stavební úřad příslušný podle § 13, 15 a 16; správní delikt podle § 181

odst. 4 písm. b) v prvním stupni projednává stavební úřad příslušný

podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona. Dopustí-li se správního deliktu

podle tohoto zákona obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem

příslušným vést řízení o správním deliktu, určí nadřízený orgán, který

jiný obecní úřad, který je stavebním úřadem, provede řízení a vydá

rozhodnutí.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^55) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona

o odpovědnosti a postihu právnické osoby.



§ 183



(1) Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil.



(2) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost

správního orgánu, který pokutu uložil.



HLAVA VI



VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY



§ 184



(1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad ze

základního registru obyvatel tyto referenční údaje:



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,



e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a

datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.



(2) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad z

informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,



b) datum narození,



c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,



d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(3) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad z

informačního systému cizinců tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení,



b) datum narození,



c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec

narodil na území České republiky, místo a okres narození,



d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,



e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,



f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,



g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.



(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy

jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,

které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,

se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního

systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný

stav.



ČÁST ŠESTÁ



PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Přechodná ustanovení



§ 185



(1) Poskytovatelé údajů poskytnou údaje o území pro pořízení územně

analytických podkladů nejpozději do 9 měsíců po dni nabytí účinnosti

tohoto zákona úřadům územního plánování a krajským úřadům. Doloží-li

poskytovatel údajů v této lhůtě závažné důvody, může být lhůta

prodloužena nejdéle o 3 měsíce.



(2) Vlastník technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne ve lhůtě do 9 měsíců po

dni nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu územního plánování

polohopisnou situaci technické infrastruktury. Do 6 let po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje této situace v

souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální^18) v

měřítku katastrální mapy nebo měřítku podrobnějším.



(3) Územně analytické podklady pořídí pro své správní území úřad

územního plánování do 24 měsíců a krajský úřad do 30 měsíců po dni

nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebudou-li územně analytické podklady

pořízeny, bude pořízení územně plánovací dokumentace vždy zahrnovat i

zpracování průzkumů a rozborů řešeného území v rozsahu odpovídajícím

územně analytickým podkladům.



(4) Urbanistické studie, územní generely a územní prognózy, zpracované

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nepřesahují hranice

působnosti jednoho úřadu územního plánování, prověří tento úřad ve

spolupráci s dotčenými obcemi z hlediska jejich aktuálnosti; v

ostatních případech prověří jejich aktuálnost krajský úřad ve

spolupráci s dotčenými úřady územního plánování. Úřad, který potvrdil

aktuálnost urbanistické studie, územního generelu a územní prognózy,

podá návrh na vložení dat, popřípadě vloží data o nich do evidence

územně plánovací činnosti.



(5) Zadání urbanistické studie, územního generelu nebo územní prognózy,

rozpracovaných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za

zadání územní studie.



§ 186



Politiku územního rozvoje pořídí ministerstvo a předloží vládě ke

schválení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



§ 187



(1) Územně plánovací dokumentace schválená přede dnem 1. července 1992

pozbývá platnosti nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



(2) Krajský úřad prověří územní plány velkých územních celků z hlediska

aktuálnosti jednotlivých záměrů a splnění kritérií jejich nadmístního

významu. Záměry vyhovující uvedeným hlediskům převezme bez věcné změny

do návrhu zásad územního rozvoje projednaných s dotčenými orgány.

Územní plán velkého územního celku a právní předpis, kterým byla

vyhlášena jeho závazná část, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti

zásad územního rozvoje pro území těmito zásadami řešené.



(3) Zásady územního rozvoje pořídí krajský úřad a vydá zastupitelstvo

kraje nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Uplynutím této lhůty pozbývají platnosti územní plány velkých územních

celků.



(4) Při pořízení prvních zásad územního rozvoje zpracuje krajský úřad

jejich zadání, které obsahuje hlavní cíle a požadavky na jejich řešení.

Zadání zašle jednotlivě dotčeným orgánům, dotčeným obcím, sousedním

krajům a ministerstvu, které mohou do 30 dnů po obdržení uplatnit své

požadavky, včetně požadavků na vyhodnocení vlivu uplatňování zásad

územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje v území. Krajský úřad

návrh zadání, upravený podle výsledků projednání, předloží ke

schválení. Zadání pro pořízení zásad územního rozvoje schvaluje

zastupitelstvo kraje.



(5) Ustanovení § 45 odst. 2 se neuplatní na první vydané zásady

územního rozvoje.



(6) Schválené zadání územního plánu velkého územního celku a zpracovaný

návrh územního plánu velkého územního celku, které splňují požadavky

tohoto zákona na zásady územního rozvoje, se považují za schválené

zadání zásad územního rozvoje a návrh zásad územního rozvoje.



(7) Do doby vydání zásad územního rozvoje se považují za závaznou část

územního plánu velkého územního celku rozvojové plochy nadmístního

významu, plochy a koridory umožňující umístění staveb dopravní a

technické infrastruktury nadmístního významu, vymezení regionálních a

nadregionálních územních systémů ekologické stability, limity využití

území nadmístního významu a plochy pro veřejně prospěšné stavby

obsažené ve schváleném územním plánu velkého územního celku; ostatní

části řešení pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Při projednávání a vydání návrhu změny územního plánu velkého územního

celku se postupuje přiměřeně podle § 37 odst. 2 až 5, § 38 až 41.



§ 188



(1) Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní

plán obce a regulační plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31.

prosince 2020 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy

projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti.



(2) Územní plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle

tohoto zákona upraví, projednají a vydají; přitom činnosti ukončené

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle právních

předpisů platných a účinných do 31. prosince 2006.



(3) Při projednání a vydání návrhu změny územního plánu obce,

regulačního plánu nebo územně plánovací dokumentace sídelního útvaru

nebo zóny schválené do 31. prosince 2006 se postupuje podle tohoto

zákona. O úpravě směrné části této dokumentace rozhoduje pro své území

obecní úřad, v ostatních případech úřad územního plánování. Při úpravě

se postupuje podle dosavadních právních předpisů.



(4) Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně

plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce

nebo regulačního plánu, se pro účely tohoto zákona považují za opatření

obecné povahy; ustanovení § 174 odst. 2 správního řádu se

nepoužije^56a).



§ 188a



(1) Na území obce nebo části území obce, která nemá platný územní plán,

územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentaci sídelního

útvaru nebo zóny, lze do doby vydaní územního plánu, nejpozději však do

31. prosince 2020, umisťovat v nezastavěném území kromě staveb,

zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst. 5 také



a) stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k

31. prosinci 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury,



b) stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do

31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací

činnosti,



c) stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s

pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným

stavebním pozemkem,



d) stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro

zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet

podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu

celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m2,



e) stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou

hranici s pozemky v zastavěném území; pozemek, na kterém je stavba

umisťována, může mít rozlohu nejvýše 5000 m2.



(2) Stavby uvedené v odstavci 1 písm. c) až e) lze umisťovat jen se

souhlasem zastupitelstva obce, na jejímž území má být stavba umístěna.

Souhlas zastupitelstva obce může obsahovat podmínky pro umístění takové

stavby. V řízení o umisťování těchto staveb má zastupitelstvo obce

postavení dotčeného orgánu; v tomto případě není obec účastníkem

řízení.



§ 189



(1) Za zastavěné území se považuje současně zastavěné území obce

vyznačené podle dosavadních právních předpisů v územním plánu obce nebo

v regulačním plánu, a to po dobu platnosti této územně plánovací

dokumentace. V případě pořizování a vydání jejich změny se zastavěné

území aktualizuje podle tohoto zákona.



(2) Platné územní plány velkých územních celků jsou ve schváleném

rozsahu závazné pro pořizování územních plánů, regulačních plánů a pro

rozhodování v území. Platné územní plány obcí a územně plánovací

dokumentace sídelních útvarů jsou závazné pro pořizování regulačních

plánů schvalovaných zastupitelstvy obcí a pro rozhodování v území.



(3) Kvalifikační předpoklad pro výkon územně plánovací činnosti splňuje

úředník, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona územně

plánovací činnost na ministerstvu, krajském úřadu nebo obecním úřadu a

má příslušné osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního

právního předpisu^17) vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



§ 189a



Při změnách a rušení stavebních uzávěr vyhlášených podle právních

předpisů účinných před 31. prosincem 2006 a při povolování výjimek z

nich se postupuje podle tohoto zákona.



§ 190



(1) Obecné stavební úřady vykonávají působnost podle tohoto zákona ve

správních obvodech, ve kterých vykonávaly působnost k 31. prosinci

2006.



(2) Obec, jejíž obecní úřad je obecným stavebním úřadem, může uzavřít

veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí o tom, že pro ni bude vykonávat

působnost stavebního úřadu; přitom postupuje podle správního řádu.

Jinak pro takovou obec vykonává působnost obecného stavebního úřadu

pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu leží.



(3) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou



a) stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají

staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové

stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v

tomto případě považuje žádost o vydání stavebního povolení a za den

ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,



b) řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější,



c) řízení o přestupku a správním deliktu, kdy podle nové právní úpravy

se jednání obviněného nepovažuje za porušení stavební kázně; v takovém

případě se řízení zastaví,



d) řízení o vyvlastnění, které se dokončí podle zvláštního právního

předpisu.



(4) Neukončená řízení vedená podle dosavadní právní úpravy dokončí

stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení v dané věci

podle tohoto zákona.



(5) U staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona se provede kolaudační řízení podle dosavadních právních

předpisů.



(6) V případě pochybnosti příslušný krajský úřad stanoví, který

stavební úřad povede neukončená řízení.



§ 191



Městské a obecní úřady, které nebudou vykonávat působnost obecného

stavebního úřadu, jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od ukončení

činnosti stavebního úřadu veškeré doklady týkající se neukončených

správních řízení vedených podle stavebního zákona stavebním úřadům, na

které tato agenda přechází, a o předání sepsat protokol.



§ 192



Vztah ke správnímu řádu



(1) Na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud

tento zákon nestanoví jinak.



(2) K přezkoumání opatření obecné povahy vydaného orgány obce je

příslušný krajský úřad. K přezkoumání opatření obecné povahy vydaného

orgány kraje je příslušné ministerstvo.



Zmocňovací ustanovení



§ 193



Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 14 odst. 2, § 21 odst. 4, § 26

odst. 2, § 29 odst. 1 a 3, § 36 odst. 6, § 40 odst. 4, § 42 odst. 8, §

43 odst. 6, § 47 odst. 6, § 50 odst. 1, § 55 odst. 6, § 61 odst. 3, §

64 odst. 6, § 66 odst. 5, § 78a odst. 10, § 86 odst. 7, § 87 odst. 5, §

92 odst. 5, § 94a odst. 7, § 95 odst. 7, § 96 odst. 10, § 99 odst. 2, §

100 odst. 3, § 105 odst. 8, § 110 odst. 5, § 115 odst. 6, § 116 odst.

8, § 117 odst. 8, § 120 odst. 6, § 122 odst. 6, § 123 odst. 5, § 125

odst. 6, § 127 odst. 6, § 128 odst. 8, § 134 odst. 6, § 138 odst. 5, §

143 odst. 5, § 150 odst. 3, § 155 odst. 2, § 157 odst. 4 a § 162 odst.

7.



§ 194



K provedení § 169



a) ministerstvo stanoví právním předpisem obecné požadavky na výstavbu

[§ 2 odst. 2 písm. e)],



b) Ministerstvo zemědělství stanoví právním předpisem technické

požadavky pro vodní díla a technické požadavky pro stavby pro plnění

funkcí lesa,



c) Ministerstvo dopravy stanoví právním předpisem technické požadavky

pro letecké stavby podle zákona o civilním letectví^57), pro stavby

drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic,

místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a rozsah

a obsah projektové dokumentace k uvedeným stavbám,



d) Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví právním předpisem technické

požadavky pro stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání

radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely a pro stavby

související s úložišti radioaktivních odpadů obsahující přírodní

radionuklidy a pro stavby náležející k provozním celkům, jejichž

součástí je jaderné zařízení^10) a stavby k účelům přepravy a

skladování ropy,



e) hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené působnosti

obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v

hlavním městě Praze.



f) Český báňský úřad stanoví právním předpisem požadavky pro stavby,

které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek,

jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s

jejich dobýváním, požadavky na stavby skladů výbušnin a požadavky na

ochranná pásma důlních děl,



g) Ministerstvo spravedlnosti stanoví právním předpisem technické

požadavky pro stavby pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních

jednotek.



§ 195



(1) Výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání podle § 24 ministerstvo

udělí na základě žádosti úředníka územního samosprávného celku, pokud

prokáže, že vykonává územně plánovací činnost v souladu s právními

předpisy. Při posuzování ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele

při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích

podkladů, na nichž se prokazatelně osobně podílel.



(2) K žádosti o udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání

žadatel připojí zejména



a) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací

dokumentace nebo územně plánovacích podkladů v délce nejméně 18 měsíců,

včetně výčtu územně plánovacích dokumentací nebo územně plánovacích

podkladů, na jejichž pořízení se prokazatelně osobně podílel, s

uvedením rozsahu svého podílu,



b) kopie návrhu zadání nebo zprávy o uplatňování územně plánovací

dokumentace a návrhu územně plánovací dokumentace, anebo stanoviska

krajského úřadu k návrhu územního plánu, na kterých se osobně podílel,



c) posudek o pracovní činnosti^67) nebo jiný doklad prokazující kvalitu

práce,



d) kopii osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost

územní plánování.



Závěrečná ustanovení



§ 196



(1) Ohlášení, žádosti, návrhy a další podání podle tohoto zákona, pro

která prováděcí právní předpis určuje formuláře, lze činit pouze na

těchto formulářích, a to i v elektronické podobě podepsané podle

zvláštních právních předpisů^58).



(2) Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný k jeho provedení

stanoví povinnost postupovat podle technické normy (ČSN, ČSN EN), musí

být tato technická norma bezplatně veřejně přístupná.



§ 197



Zrušovací ustanovení



Zrušují se



1. Zákon č. 86/1946 Sb., o stavební obnově.



2. Zákon č. 115/1947 Sb., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12.

dubna 1946, č. 86, o stavební obnově.



3. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

zákon).



4. Zákon č. 262/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976

Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění

zákona č. 103/1990 Sb.



5. Zákon č. 43/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976

Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění

pozdějších předpisů.



6. Zákon č. 59/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním

plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších

předpisů.



7. Zákon č. 422/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o

územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění

pozdějších předpisů.



8. Vyhláška č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.



9. Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení

stavebního zákona.



10. Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně

plánovací dokumentaci.



11. Vyhláška č. 492/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 132/1998 Sb.,

kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.



12. Vyhláška č. 570/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 135/2001 Sb.,

o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.



ČÁST SEDMÁ



ÚČINNOST



§ 198



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou ustanovení

§ 143, 144, 145, 147 a 151, která nabývají účinnosti dnem 1. července

2006, a s výjimkou ustanovení § 102 odst. 2, které nabývá účinnosti

dnem 1. ledna 2012.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



Paroubek v. r.



Příl.



Rámcový obsah vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad

územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí pro účely

posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Část A vyhodnocení

vlivů na udržitelný rozvoj území)



[K § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

řádu (stavební zákon)]



1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje

nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím.



2. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany

životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni.

Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany

životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.



3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho

předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního

rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.



4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním

politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně

ovlivněny.



5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být

uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace

významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí

oblasti.



6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant

politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně

vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých,

střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a

záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou

rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší,

klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví

architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů

mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.



7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů

podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný

popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.



8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci

všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na

životní prostředí.



9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí

přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního

rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu

zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně

plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.



10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a

územně plánovací dokumentace na životní prostředí.



11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech

z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.



12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.



Vybraná ustanovení novel



Čl. II zákona č. 191/2008 Sb.



Přechodné ustanovení



Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.



Čl. II zákona č. 350/2012 Sb.



neplatil



Přechodná ustanovení



1. Obsahuje-li vymezené zastavěné území zákres nezastavitelných

zemědělských pozemků podle dosavadních právních předpisů, tato část

vymezení se nepoužije.



2. Činnosti při pořizování aktualizace politiky územního rozvoje,

územně plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, které byly

ukončeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle

dosavadních právních předpisů; části zadání územně plánovací

dokumentace, pokynů pro zpracování jejího návrhu a zprávy o uplatňování

politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, které jsou

v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.



3. Část zásad územního rozvoje, ve které bylo uloženo prověření využití

územní studií jako podmínka pro rozhodování o změnách v jejich využití

podle dosavadních právních předpisů, se nepoužije a při nejbližší

aktualizaci musí být z této dokumentace vypuštěna.



4. Části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou

být její součástí, se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci nebo změně

musí být z této dokumentace vypuštěny; toto ustanovení se nepoužije pro

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a u regulačního plánu na

dokumentaci vlivů.



5. Úkol prověřit územní studií změny využití plochy nebo koridoru

vymezených v územním plánu jako podmínka pro rozhodování pozbývá

platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud

není v uvedené územně plánovací dokumentaci stanovena lhůta pro vložení

dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti. Pořízení a

vydání regulačního plánu jako podmínka pro rozhodování v ploše nebo

koridoru vymezených v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu

pozbývá platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, pokud v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu není

uvedena lhůta pro pořízení a vydání regulačního plánu.



6. Pokud byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pořízen koncept

územního plánu a nebylo zahájeno jeho projednání, považuje se tento

koncept za návrh územního plánu; v případech, kdy již bylo zahájeno

jeho projednání, dokončí se podle dosavadních právních předpisů včetně

schválení pokynů pro zpracování návrhu. O návrhu zpracovaném na základě

těchto pokynů se vede řízení o územním plánu, ustanovení § 50 a 51

zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, se v tomto případě nepoužijí.



7. Činnosti při pořizování aktualizace politiky územního rozvoje,

územně plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, neuvedené

v bodě 6, které byly započaty a neukončeny přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se dokončí a posuzují podle dosavadních právních

předpisů; to neplatí pro vymezení předkupního práva v územním plánu

nebo regulačním plánu.



8. Na území obce, která nemá platný územní plán, lze po 1. lednu 2021

umisťovat v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření

uvedených v § 18 odst. 5 také stavby, pro které byly před tímto dnem

pravomocně umístěny stavby dopravní nebo technické infrastruktury.



9. Vymezení předkupního práva v územním plánu nebo regulačním plánu,

které je v rozporu s tímto zákonem, se nepoužije. Obec, která územní

plán nebo regulační plán vydala, zašle příslušnému katastrálnímu úřadu

bez zbytečného odkladu návrh na výmaz předkupního práva, které je v

rozporu s tímto zákonem, z listu vlastnictví s uvedením katastrálních

území a čísel parcel.



10. Obsahuje-li návrh územního plánu nebo regulačního plánu vymezení

předkupního práva v rozporu s tímto zákonem, zajistí pořizovatel

nejpozději před řízením podle § 52 nebo 67 zákona č. 183/2006 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upravení návrhu.

Pokud již bylo toto řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

zahájeno nebo ukončeno a územní plán nebo regulační plán nebyl vydán,

pořizovatel zajistí úpravu návrhu a koná se opakované veřejné

projednání upraveného návrhu.



11. Pokud byla nabídka k uzavření smlouvy o převodu pozemku zatíženého

předkupním právem učiněna přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

postupuje se při uplatňování předkupního práva podle dosavadních

právních předpisů.



12. V případě záměrů, které vyžadovaly vydání územního rozhodnutí nebo

územního souhlasu, a podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je již nevyžadují, stavební úřad po

dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájená řízení, popřípadě jiné

postupy, usnesením, které se poznamenává do spisu, zastaví.



13. Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu podané přede

dnem nabytí účinností tohoto zákona se považuje za žádost o územní

souhlas a postupuje se podle § 96 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



14. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních

předpisů, s výjimkou



a) stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají

staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové

stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v

tomto případě považuje žádost o vydání stavebního povolení a za den

ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,



b) řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější.



15. Stavební úřad dokončí postupy, které nejsou správním řízením, k

oznámení, ohlášení nebo žádosti podaným přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, podle dosavadních právních předpisů.



16. Pokud byl návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy podán přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uzavírání této

veřejnoprávní smlouvy podle dosavadních právních předpisů.



17. Přezkumné řízení týkající se veřejnoprávních smluv, které nabyly

účinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze zahájit

nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



18. Obsahuje-li územní plán vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené

stavební řízení, tato jeho část se nepoužije. Pořizovatel ve spolupráci

s obcí zajistí, aby uvedené vymezení bylo z územního plánu vypuštěno

při vydání jeho nejbližší změny.



19. Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním

úřadu uvedeném v § 13 odst. 1 písm. a) na úseku územního rozhodování a

stavebního řádu podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, splňuje ten, kdo tuto činnost vykonává

ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Kvalifikační požadavky podle §

13a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, splňuje úředník obecného stavebního úřadu uvedeného v §

13 odst. 1 písm. b) až e), který činnost vykonává ke dni nabytí

účinnosti tohoto zákona a má příslušné osvědčení zvláštní odborné

způsobilosti podle zvláštního právního předpisu nebo je získá do 18

měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona nebo má osvědčení o uznání

rovnocennosti vzdělání nebo jeho části, v souladu s nímž může tuto

činnost vykonávat, nebo získal vzdělání v bakalářských nebo

magisterských studijních programech stanovených zvláštním právním

předpisem, v důsledku čehož může tuto činnost vykonávat. Kvalifikační

požadavky splňuje také fyzická osoba, která má příslušné osvědčení

zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.



Čl. VI zákona č. 39/2015 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Územní řízení vedená podle § 91 stavebního zákona, ve znění účinném

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, neukončená pravomocným

územním rozhodnutím přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

přerušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost podaná podle § 91

odst. 4 stavebního zákona, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za

oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

životní prostředí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, a stavební úřad ji postoupí příslušnému úřadu spolu s

dokumentací vlivu záměru na životní prostředí; v územním řízení lze

pokračovat po vydání stanoviska podle § 9a odst. 1 zákona č. 100/2001

Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



2. Postupy, které nejsou správním řízením, zahájené přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona a oznámení, ohlášení nebo žádosti podané přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí stavební úřad podle

dosavadních právních předpisů.



3. Pokud bylo vydáno stanovisko příslušného úřadu podle § 65 odst. 5

stavebního zákona, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, regulační plán se pořídí a vydá podle dosavadních právních

předpisů.



4. Správní řízení neukončená rozhodnutím, k jejichž vedení je příslušný

podle § 13 odst. 8 stavebního zákona, ve znění účinném po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona, obecní úřad obce s rozšířenou působností, se

přerušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a stavební úřad příslušný

podle stavebního zákona, účinného přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, bezodkladně postoupí celý spis příslušnému stavebnímu úřadu

podle § 13 odst. 8 stavebního zákona, ve znění účinném po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona.



5. U záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů

provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů

na životní prostředí, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se územní rozhodnutí znovu nevydává, pokud bylo územní

rozhodnutí zrušeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



1) § 34 zákona č. 128/2000 Sb.



2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.



3) § 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.



4) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů

(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o

ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

(zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a

doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného

bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních

minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o

změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného

zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



5) § 149 zákona č. 500/2004 Sb.



6) § 140 zákona č. 500/2004 Sb.



7) Zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších

předpisů.



8) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a

stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb.



9) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování

znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých

zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.



10) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a

ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 458/2000 Sb., o

podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích

a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších

předpisů.



11) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o

změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.



12) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



13) § 139 zákona č. 500/2004 Sb.



14) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů

a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve

výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.



15) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



15) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



16) § 76 zákona č. 500/2004 Sb.



17) § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních

samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.

46/2004 Sb.



18) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické

referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a

zásady jejich používání.



19) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění )

zákona č. 320/2002 Sb.



20) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí,

ve znění pozdějších předpisů.



21) § 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.



22) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky

(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.



23) § 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb.



25) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb.



32) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších

předpisů.



33) § 2, 3 a 11 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o

pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě

vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění

pozdějších předpisů.



34) Například zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění

pozdějších předpisů.



35) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické

vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým

prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve

znění pozdějších předpisů.



36) Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,

ve znění zákona č. 218/2004 Sb.,



36)§ 23 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.



37) § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České

republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.



38) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.



39) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o

změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



39) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické

požadavky na vybrané stavební výrobky.



Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky

na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003

Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.



40) Například vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o

pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.



41) Například § 4 vyhlášky č. 111/1981 Sb., o čištění komínů,



41) § 15 a 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.

274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o

změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),



§ 4 vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách

plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.



41a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.



41b) § 31 odst. 1 až 3 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č.

227/2009 Sb.



§ 14 odst. 1 až 3 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2009

Sb.



42) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších

předpisů.



43) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany

obyvatelstva.



44) § 35 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve

znění zákona č. 102/2000 Sb.



45) Občanský zákoník.



45a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné

způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a

některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o

uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.



46) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů.



46a) § 15a zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných

architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků

činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 224/2003 Sb.



47) § 22 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění zákona č. 224/2003

Sb.



48) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



49) Například zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o

zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho

zavedením, ve znění pozdějších předpisů.



50) § 68 zákona č. 499/2004 Sb.



51) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k

pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).



52) § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.



53) § 58 a § 62 odst. 3 až 6 zákona č. 500/2004 Sb.



54) Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



54)Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

(krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



55) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.



56a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.



57) § 36 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a

doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon).



58) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších

předpisů.



59) § 30 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.



59) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní

správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů

(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.



60) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění

některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.



61) Například zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění

pozdějších předpisů.



62) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně

některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších

předpisů.



63) § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb.



§ 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.



64) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti

a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).



65) § 15a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů

(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.



66) § 20 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a

doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění

pozdějších předpisů.



67) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.