519/1991 Sb.



ZÁKON



ze dne 5. listopadu 1991,



kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád



Změna: 24/1993 Sb.



Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se

usneslo na tomto zákoně:



Čl.I



Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967

Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975

Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č.

328/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:



1. V § 1 se slova "zájmů občanů a organizací" nahrazují slovy "zájmů

účastníků" a vypouštějí se slova "a pravidel socialistického soužití".



2. § 2 zní:



"§ 2



V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné

právní věci, provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna

dobrovolně, a zaměřují svou činnost k tomu, aby nedocházelo k

porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob

a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob.".



3. V § 3 se vypouští slovo "socialistické" a slova "dovolat se" se

nahrazují slovy"domáhat se".



4. § 4 se vypouští.



5. § 5 zní:



"§ 5



Soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a

povinnostech.".



6. § 6 zní:



"§ 6



V řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky řízení tak,

aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou

mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.".



7. V § 7 odst. 1 se slova "rodinných a družstevních vztahů" nahrazují

slovy "rodinných, družstevních, jakož i z obchodních vztahů (včetně

vztahů podnikatelských a hospodářských)".



8. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:



"§ 8a



Spory o pravomoc



(1) Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky

rozhodují spory o pravomoc mezi soudy a státními notářstvími, jakož i

mezi soudy, státními notářstvími a orgány státní správy téže republiky.



(2) Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky rozhoduje

spory o pravomoc mezi soudy jedné republiky a státními notářstvími nebo

orgány státní správy druhé republiky, jakož i mezi soudy, státními

notářstvími a federálními orgány státní správy.".



9. § 9 včetně nadpisu zní:



"Příslušnost



§ 9



(1) K řízení v prvním stupni jsou zásadně příslušné okresní soudy.



(2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně



a) ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany

proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu,

slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních

prostředcích,



b) o nárocích vycházejících z autorského zákona,



c) ve věcech původcovství k předmětům průmyslového vlastnictví, práva

je přihlásit k ochraně, spolumajitelství a o nárocích z těchto věcí,

popřípadě z porušení práv v těchto věcech,



d) ve sporech o vzájemné vypořádání dávky poskytnuté neprávem nebo ve

vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky

podle právních předpisů o sociálním zabezpečení,



e) ve sporech mezi příslušným orgánem nemocenského pojištění a

zaměstnavatelem o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při

provádění nemocenského pojištění,



f) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,



g) ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru

podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé

další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a

organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a

Slovenské republiky,



h) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících

diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci

československých soudů,



i) v řízení konkursním a vyrovnacím, je-li úpadcem (dlužníkem) fyzická

nebo právnická osoba, jež není zapsána v obchodním rejstříku, včetně

sporů tímto řízením vyvolaných,



j) v řízení o určení, zda návrh na registraci politické strany nebo

politického hnutí nemá nedostatky, které by bránily jejich

registraci.^1)



(3) Krajské soudy rozhodují dále jako soudy prvního stupně ve věcech

obchodních spory



a) z právních vztahů mezi podnikateli při jejich podnikatelské

činnosti,



aa) jsou-li oba účastníci zapsáni v obchodním rejstříku; pro tyto účely

mají banky postavení podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku,



bb) je-li navrhovatel podnikatelem, který není zapsán v obchodním

rejstříku, a odpůrce je podnikatelem, který v obchodním rejstříku je

zapsán, přičemž částka požadovaná navrhovatelem převyšuje 50 000 Kčs;



b) bez zřetele na to, zda účastníci závazkového vztahu jsou

podnikatelé, spory



aa) z právních vztahů souvisejících se zakládáním obchodních

společností nebo družstev,



bb) z burzovních obchodů a jejich zprostředkování,



cc) ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části,^2)



dd) ze smlouvy o kontrolní činnosti,^3)



ee) ze smlouvy zasílatelské,^4)



ff) ze smlouvy o provozu dopravního prostředku,^5)



gg) ze smlouvy o tichém společenství,^6)



hh) ze smlouvy o otevření akreditivu,^7)



ii) ze smlouvy o inkasu,^8)



jj) ze smlouvy o uložení cenných papírů nebo jiných hodnot,^9)



kk) ze smlouvy o běžném účtu,^10)



ll) ze smlouvy o vkladovém účtu,^11)



mm) z cestovního šeku,^12)



nn) ze smlouvy o úvěru,



oo) ze závazkových vztahů ze slibu odškodnění,^13)



pp) z právních vztahů vzniklých při zajištění závazků uvedených pod aa)

až nn),



rr) z práv z patentů, chráněných užitných a průmyslových vzorů a

topografií polovodičových výrobků jako předmětu obchodu,



qq) ze závazkových vztahů z bankovní záruky;



c) bez zřetele na to, že nejde o obchody ve smyslu písmena a) či b),

spory



aa) z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich

zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy

nebo zakladateli) navzájem,



bb) z právních vztahů mezi prokuristou a podnikatelem, který prokuru

udělil, a byla-li prokura udělena více osobám, z právních vztahů mezi

těmito osobami navzájem, a z právních vztahů mezi obchodním zástupcem a

podnikatelem, který obchodního zástupce pověřil, ledaže jde o spor z

pracovněprávního vztahu,



cc) z právních vztahů týkajících se směnek, jiných cenných papírů nebo

šeků, včetně sporů z vydaných směnečných (šekových) platebních rozkazů,



dd) z právních vztahů týkajících se ochrany hospodářské soutěže^14) a

týkajících se nekalé soutěže,^15)



ee) z práv k obchodnímu jménu,^16) ochranným známkám^17) a označení

původu,^18)



ff) z pojištění spojeného s předmětem obchodní činnosti,



gg) o návrhu společníka veřejné obchodní společnosti na její zrušení

pro porušování společenské smlouvy jiným společníkem,^19)



hh) o návrhu společníka společnosti s ručením omezeným na zrušení jeho

účasti ve společnosti,^20)



ii) o návrhu společníků společnosti s ručením omezeným na zrušení

společnosti,^21)



jj) o návrhu člena družstva na zrušení rozhodnutí členské schůze o jeho

vyloučení,^22)



kk) o neplatnost rozhodčích smluv a o zrušení rozhodčích nálezů

vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy,^23)



ll) ze vztahů vznikajících z mezinárodního obchodního styku právnických

a fyzických osob včetně sporů, v nichž byla pravomoc československého

soudu založena písemnou smlouvou účastníků.^24)



(4) Krajské soudy konečně jako soudy prvního stupně ve věcech

obchodních dále



a) projednávají konkursy a vyrovnání, je-li úpadcem (dlužníkem) fyzická

nebo právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku včetně sporů tímto

řízením vyvolaných,



b) rozhodují o návrzích na zrušení společnosti a její likvidaci,^25)



c) rozhodují o jmenování likvidátora společnosti, došlo-li k likvidaci

společnosti na základě rozhodnutí soudu,^26)



d) rozhodují o návrhu na odvolání likvidátora společnosti a jeho

nahrazení jinou osobou,^27)



e) rozhodují o určení odměny likvidátora jmenovaného soudem,^28)



f) rozhodují o jmenování likvidátora obchodní společnosti,^29)



g) rozhodují o návrhu na odvolání likvidátora obchodní společnosti a

jeho nahrazení,^30)



h) rozhodují o návrhu na zrušení družstva,^31)



i) rozhodují o návrhu na prohlášení členské schůze družstva o rozdělení

likvidačního zůstatku za neplatné.^32)



1) § 7 odst. 4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických

stranách a v politických hnutích.



2) § 476 a násl. obchodního zákoníku.



3) § 591 a násl. obchodního zákoníku.



4) § 601 a násl. obchodního zákoníku.



5) § 638 a násl. obchodního zákoníku.



6) § 673 a násl. obchodního zákoníku.



7) § 682 a násl. obchodního zákoníku.



8) § 692 a násl. obchodního zákoníku.



9) § 700 a násl. obchodního zákoníku.



10) § 708 a násl. obchodního zákoníku.



11) § 716 a násl. obchodního zákoníku.



12) § 720 a násl. obchodního zákoníku.



13) § 725 a násl. obchodního zákoníku.



14) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.



15) § 44 a násl. obchodního zákoníku.



16) § 8 a násl. obchodního zákoníku.



17) zákona č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách.



18) zákona č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků.



19) § 90 obchodního zákoníku.



20) § 148 odst. 1 obchodního zákoníku.



21) § 152 obchodního zákoníku.



22) § 231 odst. 4 obchodního zákoníku.



23) § 20 až 23 zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním

obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.



24) § 37 odst. 1 a 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu

soukromém a procesním.



25) § 68 odst. 3 obchodního zákoníku.



26) § 71 odst. 2 obchodního zákoníku.



27) § 71 odst. 3 obchodního zákoníku.



28) § 75 odst. 5 obchodního zákoníku.



29) § 71 odst. 1 obchodního zákoníku.



30) § 71 odst. 4 obchodního zákoníku.



31) § 257 odst. 1 obchodního zákoníku.



32) § 259 odst. 4 obchodního zákoníku.



10. V § 10 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a doplňuje

se novým odstavcem 2, který zní:



"(2) O odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního

stupně rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud

Slovenské republiky.".



11. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:



"§ 10a



(1) O dovoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů

odvolacích rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud

Slovenské republiky.



(2) O dovoláních proti rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky a

Nejvyššího soudu Slovenské republiky jako soudů odvolacích rozhoduje

Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.".



12. V § 11 odst. 3 se slova "Nejvyšší soud Československé socialistické

republiky" nahrazují slovy "Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní

Republiky".



13. V § 12 odst. 3 druhá věta zní: "Je-li jeden z těchto soudů na území

České republiky a druhý na území Slovenské republiky, rozhoduje o

přikázání Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.".



14. V § 14 odst. 2 druhá věta zní: "Totéž platí, jde-li o rozhodování o

dovolání.".



15. V § 16 odst. 1 druhá věta zní:



"O vyloučení soudců Nejvyššího soudu České republiky, Nejvyššího soudu

Slovenské republiky a Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní

Republiky rozhodne jiný senát téhož soudu.".



16. § 21 odst. 1 zní:



"(1) Za právnickou osobu jedná statutární orgán nebo pracovník (člen),

který prokáže, že je oprávněn za ni jednat.".



17. § 25 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní:



"(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně, zastupuje-li účastníka

komerční právník v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními

předpisy.^33)".



33) Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci

jimi poskytované, a zákon SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících.



18. § 26 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:



"(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí ve věcech obchodních.".



19. V § 27 odst. 2 se slova "by odporovalo pravidlům socialistického

soužití" nahrazují slovy "zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému

zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech

opětovně".



20. § 27a se vypouští.



21. V § 29 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Stejně se

postupuje, stanoví-li tak zvláštní předpis.".



22. § 30 odst. 2 zní:



"(2) Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka, ustanoví mu předseda

senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.".



23. § 32 až 34 se vypouštějí včetně nadpisu nad § 32.



24. § 35 včetně nadpisu zní:



"§ 35



Účast prokurátora



(1) Prokurátor může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech



a) způsobilosti k právním úkonům,



b) prohlášení za mrtvého,



c) zápisu do obchodního rejstříku.



(2) Prokurátor je v takovém řízení oprávněn ke všem úkonům, které může

vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen

účastník právního vztahu.".



25. § 36 zní:



"§ 36



V řízení před soudem jedná a rozhoduje senát nebo předseda senátu jako

jediný soudce (samosoudce). Všichni členové senátu jsou si při

rozhodování rovni.".



26. Za § 36 se vkládají nové § 36a, 36b, 36c a 36d, které znějí:



"§ 36a



(1) V řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje senát:



a) ve věcech pracovních,



b) v dalších věcech, o nichž to stanoví zákon.



(2) V ostatních věcech jedná a rozhoduje v řízení před okresním soudem

samosoudce.



(3) V řízení před krajským soudem jako soudem prvého stupně jedná a

rozhoduje s výjimkou případů uvedených v § 36b odst. 1 samosoudce; v

odvolacím řízení jedná a rozhoduje senát.



§ 36b



(1) V obchodních věcech jedná a rozhoduje krajský soud jako soud prvého

stupně v senátu, jde-li o spory



a) z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich

zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy

nebo zakladateli) navzájem,



b) ze vztahů, které vznikají v souvislosti s prodejem podniku nebo jeho

části,



c) z právních vztahů upravených předpisy o ochraně hospodářské soutěže

a o nekalé soutěži,



d) z práv k předmětům průmyslového vlastnictví,



e) týkající se námořních lodí, námořní plavby a právních vztahů s tím

spojených,



f) o neplatnost rozhodčích smluv a o zrušení rozhodčích nálezů vydaných

rozhodci na základě rozhodčí smlouvy,



g) ze vztahů vznikajících z mezinárodního obchodního styku právnických

a fyzických osob včetně sporů, u nichž byla pravomoc československého

soudu založena písemnou úmluvou účastníků.



(2) V ostatních obchodních věcech jedná a rozhoduje v řízení před

krajským soudem samosoudce. To platí i o vydávání směnečných (šekových)

platebních rozkazů a o rozhodování ve věcech uvedených v § 200e.



§ 36c



Nejvyšší soudy jednají a rozhodují v senátech.



§ 36d



(1) Předseda senátu může ve věcech příslušejících senátu provádět jen

takové úkony, jimiž se nerozhoduje ve věci.



(2) V případech, kdy podle zákona může jednat a rozhodovat samosoudce,

příslušejí mu práva, která jsou jinak vyhrazena senátu.".



27. V § 37 odst. 2 třetí věta zní:



"Přísedící hlasují před soudci a mladší soudci před soudci staršími,

předseda senátu hlasuje poslední.".



28. § 38 se vypouští.



29. V § 39 odst. 1 se vypouští slovo "okresní" a v odstavci 3 se slova

"soudce z povolání" nahrazují slovem "samosoudce".



30. V § 43 odst. 1 prvá věta zní: "Předseda senátu vyzve účastníky, aby

nesprávné nebo neúplné podání bylo opraveno nebo doplněno.".



31. V § 45 se slova "prostřednictvím místního národního výboru"

nahrazují slovy "prostřednictvím orgánu obce" a slova "orgánu Veřejné

bezpečnosti" slovy "příslušného policejního orgánu".



32. V § 46 odst. 1 se za slova "v bytě" vkládají slova "v sídle (místě

podnikání)" a v odstavci 2 se slova "u místního národního výboru"

nahrazují slovy "u orgánu obce".



33. V § 47 odst. 2 se slova "u místního národního výboru" nahrazují

slovy "u orgánu obce".



34. V § 48 odst. 1 se slovo "organizace" nahrazuje slovy "právnická

osoba".



Odstavec 2 zní:



"(2) Písemnosti určené advokátu mohou být doručovány také advokátním

koncipientům a jiným pracovníkům, kteří jsou u advokáta pracovně činní

a byli jím pověřeni přijímáním zásilek; to platí přiměřeně i pro

doručování písemností určených komerčnímu právníkovi.".



35. Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní:



"§ 50a



Uveřejňování vyhlášek



Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou různé údaje, stanovená v tomto

zákoně a v zákoně o konkursu a vyrovnání, je splněna jejich uveřejněním

v Obchodním věstníku (§ 769 obchodního zákoníku), pokud se zákon

neomezuje na zveřejnění údajů na úřední desce soudu; tím není dotčena

povinnost uveřejnění údajů v denním tisku.".



36. V § 52 odst. 2 se slova "příslušný orgán Veřejné bezpečnosti"

nahrazují slovy "příslušný policejní orgán".



37. V § 53 odst. 1 se číslovka "500" nahrazuje číslovkou "2000" a

číslovka "1000" číslovkou "5000".



38. § 59 až 66 se vypouštějí včetně názvu hlavy první a nadpisů nad §

59, 62 a 65; hlava druhá se označuje jako hlava první a hlava třetí

jako hlava druhá.



39. § 67 zní:



"§ 67



Připouští-li to povaha věci, lze navrhnout u kteréhokoli soudu, který

by byl věcně příslušný k rozhodování věci, aby provedl pokus o smír

(smírčí řízení) a, došlo-li k jeho uzavření, aby rozhodl i o jeho

schválení. Jestliže by věcně příslušný byl soud krajský, provede smírčí

řízení u krajského soudu samosoudce; v těchto případech však může

provést smírčí řízení a schválení smíru i kterýkoli okresní soud.".



40. V § 68 odst. 2 se vypouští druhá věta.



41. V § 73 odst. 2 se slova "národnímu výboru" nahrazují slovem

"orgánu" a odstavec 3 zní:



"(3) Jestliže takto k určení otcovství nedojde a matka v přiměřené době

nepodá návrh na určení otcovství, ustanoví předseda senátu dítěti

opatrovníka k podání takového návrhu a k tomu, aby dítě v řízení

zastupoval.".



42. V § 79 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Tento návrh,

týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§

90), se nazývá žalobou.";



za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:



"(2) Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se

dovolává.";



dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a připojuje se k němu

tato věta: "Navrhovatel může v obchodních věcech obeznámit odpůrce s

obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu návrhu doručovaného soudem mu

sám zašle další stejnopis.".



43. V § 81 odst. 1 se za slova "ve věcech péče o nezletilé," vkládají

slova "řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu

zdravotnické péče".



44. V § 82 se v odstavci 2 vypouštějí slova "smírčí komise nebo

smírčího orgánu", a vypouští se odstavec 3.



45. V § 85 se v odstavci 2 slova "organizace" nahrazují slovy

"právnické osoby" a "právnická osoba" a doplňuje se nový odstavec 4,

který zní:



"(4) Obecným soudem ve věcech obchodních je soud, v jehož obvodu má

odpůrce své sídlo, a nemá-li své sídlo, soud, v jehož obvodu má místo

podnikání. Nemá-li odpůrce ani místo podnikání, je obecným soudem soud,

v jehož obvodu má odpůrce své bydliště.".



46. Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:



"§ 85a



Jestliže pro řízení je věcně příslušný krajský soud a místní

příslušnost soudu se má řídit obecným soudem účastníka, stává se místně

příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.".



47. V § 86 se v odstavcích 1, 2 a 3 nahrazují slova "Československé

socialistické republice" slovy "České a Slovenské Federativní

Republice" a v odstavci 3 slova "cizí organizaci" slovy "zahraniční

právnické osobě".



48. V § 87 písm. c) zní:



"c) je umístěna organizační složka právnické osoby, která je odpůrcem,

týká-li se spor této složky;",



v písmenu d) se slova "československé socialistické organizace"

nahrazují slovy "československé právnické osoby",



v písmenu e) na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojuje se

ustanovení písmene f), které zní:



"f) je sídlo burzy, jde-li o spor z burzovního obchodu.".



49. V § 88 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1, v

ustanovení písmene a) se nahrazují slova "Československé socialistické

republice" slovy "České a Slovenské Federativní Republice", v

ustanovení písmene b) se slova "anebo o zrušení práva společného

užívání bytu, popřípadě pozemku" nahrazují slovy "anebo o zrušení

společného nájmu bytu",



ustanovení písmene d) zní:



"d) který je obecným soudem občana, jde-li o řízení o jeho způsobilost

k právním úkonům; je-li tento občan bez svého souhlasu v ústavní

zdravotnické péči, je příslušný soud, v jehož obvodu je toto

zdravotnické zařízení. Jde-li o řízení o vyslovení přípustnosti

převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, je příslušný soud, v

jehož obvodu je tento ústav",



v ustanovení písmene f) se nahrazují slova "Československé

socialistické republice" slovy "České a Slovenské Federativní

Republice", v ustanovení písmene g) se vypouštějí slova "smírčí komise

nebo smírčí orgán", v ustanovení písmene ch) se vypouštějí slova "je

státní notářství, u něhož", v ustanovení písmene i) na konci se tečka

nahrazuje čárkou a připojují se slova "nebo o rozhodnutí o pravosti,

výši nebo pořadí pohledávek, přihlášených k rozvrhu",



připojují se ustanovení písmen j) a k), která znějí:



"j) u něhož je prováděn konkurs nebo vyrovnání, jde-li o spory jimi

vyvolané,



k) v jehož obvodu má sídlo organizační jednotka železničního dopravce,

týká-li se spor na straně odpůrce této jednotky."



a připojuje se odstavec 2, který zní:



"(2) K řízení o zrušení rozhodčího nálezu, vydaného rozhodci na základě

rozhodčí smlouvy, je příslušný soud, v jehož obvodu se konalo rozhodčí

řízení, je-li toto místo v tuzemsku. Jinak je příslušný soud, do jehož

pravomoci by věc náležela, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy.".



50. Za § 89 se vkládá nový § 89a, který zní:



"§ 89a



Účastníci řízení v obchodní věci se mohou písemně dohodnout na místní

příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví

příslušnost výlučnou. To platí i ve sporech podle § 9 odst. 3 písm. a),

jestliže částka požadovaná navrhovatelem nepřevyšuje 50 000 Kčs. Taková

smlouva nebo její ověřený opis musí být doloženy již v návrhu na

zahájení řízení.".



51. V § 95 odst. 2 se vypouštějí slova "nebo jestliže by změna návrhu

byla v rozporu se zájmem společnosti".



52. § 96 zní:



"§ 96



(1) Navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to

zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zastaví.



(2) Soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím návrhu z

vážných důvodů nesouhlasí; v takovém případě soud po právní moci

usnesení pokračuje v řízení.



(3) Nesouhlas odpůrce se zpětvzetím návrhu není účinný, dojde-li k

zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí

návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství

je či není.".



53. V § 99 odst. 2 se vypouštějí slova "nebo zájmem společnosti".



54. V § 101 odst. 2 věta druhá zní:



"Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání ani nepožádal z

důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti

takového účastníka; přihlédne přitom k obsahu spisu a dosud provedeným

důkazům.".



55. V § 102 se na konci připojuje tato věta: "V samosoudcovských věcech

tak učiní samosoudce.".



56. § 104 odst. 1 zní:



"(1) Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit,

soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li

předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o

zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním

návrhu na zahájení řízení zůstávají přitom zachovány.";



připojuje se nový odstavec 2, který zní:



"(2) Má-li soud, na který se účastník obrátil, za to, že není věcně

příslušný, vysloví svou nepříslušnost a rozhodne, kterému soudu věcně

příslušnému věc po právní moci tohoto usnesení postoupí. Byla-li takto

postoupena věc okresním soudem soudu krajskému, může krajský soud

vrátit věc soudu okresnímu, jestliže věcná příslušnost nebyla předtím

vyřešena usnesením odvolacího soudu; právní účinky spojené s podáním

návrhu na zahájení řízení zůstávají přitom zachovány.".



Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.



57. V § 105 odst. 2 se slova "Nejvyššímu soudu Československé

socialistické republiky" nahrazují slovy "Nejvyššímu soudu České a

Slovenské Federativní Republiky".



58. § 106 zní:



"§ 106



(1) Jakmile soud k námitce odpůrce uplatněné nejpozději při prvním jeho

úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků

projednána v řízení před rozhodci, nemůže věc dále projednávat a řízení

zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě

netrvají. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být

podle československého práva podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že

rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že

její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci

přiznané jim smlouvou, anebo že rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat.



(2) Bylo-li řízení před soudem podle odstavce 1 zastaveno a v téže věci

byl podán návrh na zahájení řízení před rozhodci, zůstávají právní

účinky původního návrhu zachovány, bude-li návrh na zahájení řízení

před rozhodci podán do 30 dnů od doručení usnesení soudu o zastavení

řízení.



(3) Bylo-li řízení před rozhodci zahájeno dříve než došlo k řízení

soudnímu, přeruší soud řízení o neexistenci, neplatnosti nebo zániku

smlouvy až do doby, než bude v rozhodčím řízení rozhodnuto o pravomoci

nebo ve věci samé.".



59. V § 109 odst. 1 písm. b) se na konci připojuje tato věta:



"Stejně postupuje, jestliže tu před rozhodnutím ve věci dospěl k

závěru, že obecně závazný právní předpis, který se týká věci, je v

rozporu s ústavou, zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká a

a Slovenská Federativní Republika vázána; v tom případě postoupí návrh

ústavnímu soudu k zaujetí stanoviska.".



60. V § 110 se slova "nebo zájmu společnosti" vypouštějí.



61. V § 111 odst. 3 se v druhé větě středník nahrazuje tečkou a

vypouští se část věty za středníkem.



62. V § 114 odst. 2 písm. a) zní:



"a) zpravidla zjistí stanovisko odpůrce a pokusí se popřípadě předběžně

o smírné vyřízení případu. V obchodních věcech může odpůrci uložit, aby

se ve věci vyjádřil písemně a připojil listinné důkazy, jichž se

dovolává;".



63. V § 116 odst. 1 se vypouští druhá a třetí věta. V odstavci 2 se za

slovo "hospodářské" vkládá čárka a slovo "obchodní".



64. V § 118 odst. 2 se vypouští druhá věta.



65. V § 120 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:



"Jestliže tvrzení účastníků o skutečnostech jsou shodná, může se soud

omezit při zjištění skutkového stavu na tato nesporná tvrzení.".



V odstavci 2 na konci se tečka nahrazuje středníkem a připojují se

slova "neučiní-li tak, rozhodne soud na podkladě ostatních provedených

důkazů.".



66. V § 121 se vypouští slovo "československé" a slova "Československé

socialistické republiky" se nahrazují slovy "České a Slovenské

Federativní Republiky".



67. V § 124 se za slovo "hospodářské" vkládá čárka a slovo "obchodní".



68. V § 125 se vypouští slovo "skutečný" a slovo "organizací" se

nahrazuje slovy "právnických osob".



69. V § 128 se vypouští odstavec 1 a označení odstavce 2. Slova "Orgány

a organizace, i když se neúčastní řízení" se nahrazují slovy "Orgány

státní správy a samosprávy, jakož i právnické osoby".



70. V § 129 odst. 2 se slovo "organizace" nahrazuje slovy "právnické

osoby".



71. § 135 odst. 1 zní:



"(1) Soud je vázán rozhodnutím ústavního soudu o tom, zda určitý právní

předpis je v rozporu s ústavou, zákonem či mezinárodní smlouvou, kterou

je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána (§ 109 odst. 1 písm.

b)). Dále je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl

spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný

podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o

osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.".



72. V § 137 se na konci připojují slova "nebo komerční právník".



73. § 140 odst. 2 zní:



"(2) Byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí jeho hotové

výdaje a odměnu za zastupování stát; jestliže je to důvodné, poskytne

soud advokátovi na jeho žádost přiměřenou zálohu.",



odstavec 3 se vypouští.



74. V § 142 odst. 1 se vypouštějí slova "a k návrhu prokurátora, aby

plnění z neplatného právního úkonu připadlo státu podle ustanovení §

457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku".



75. V § 147 odst. 1 se středník nahrazuje tečkou a vypouští se část

věty za středníkem.



76. § 149 zní:



"§ 149



(1) Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada

nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů,

povinen zaplatit ji advokátu.



(2) Zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena

náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto

nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a

odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení

zvláštního předpisu^34) o mimosmluvní odměně.



(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, zastupoval-li účastníka

komerční právník v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními

předpisy.".



34) Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990

Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní

pomoci, ve znění vyhlášky č. 573/1990 Sb., a vyhláška ministerstva

spravedlnosti Slovenské republiky č. 240/1990 Sb., o odměnách a

náhradách advokátů za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č.

44/1991 Sb.



77. V § 152 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:



"Zákon stanoví, kdy soud rozhoduje ve věci samé usnesením.".



78. V § 155 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a

připojuje se nový odstavec 2, který zní:



"(2) Výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně,

neodporuje-li to okolnostem případu a jestliže



a) předmět řízení je vyjádřen v cizí měně a účastník, který má plnit,

je devizovým tuzemcem a má účet v cizí měně, nebo



b) některý z účastníků je devizovým cizozemcem.".



79. § 157 odst. 1 zní:



"(1) V písemném vyhotovení rozsudku se po slovech "Jménem republiky"

uvede označení soudu, jména a příjmení soudců a přísedících, přesné

označení účastníků a jejich zástupců, účast prokurátora, označení

projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o odvolání,

poučení o možnosti výkonu rozhodnutí a den a místo vyhlášení.".



80. V § 158 odst. 1 druhá věta zní:



"Nemůže-li je podepsat, podepíše je jiný člen senátu, a rozhodl-li

samosoudce, jiný pověřený soudce; důvod se na písemném vyhotovení

poznamená.".



81. § 160 odst. 3 zní:



(3) Uložil-li soud povinnost vyklidit byt, za který je nutno zajistit

bytovou náhradu, není účastník povinen byt vyklidit, dokud pro něj není

zajištěn náhradní byt, popřípadě náhradní ubytování tam, kde podle

ustanovení občanského zákoníku náhradní ubytování postačí.".



82. V § 172 se v odstavci 1 slova "nepřevyšující 5000 Kčs" nahrazují

slovy "nepřevyšující 20 000 Kčs, ve věcech obchodních nepřevyšující 100

000 Kčs".



83. § 173 odst. 2 zní:



"(2) Nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu z odpůrců, předseda

senátu jej usnesením zruší v plném rozsahu.".



84. § 174 odst. 2 zní:



"(2) Podá-li i jen jeden z odpůrců včas odpor, ruší se tím platební

rozkaz v plném rozsahu a předseda senátu nařídí jednání. Opravným

prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je však i zde

odvolání.".



85. V § 175 odst. 1 v první větě se za slova "předseda senátu" vkládají

slova "krajského soudu činného v obchodních věcech".



86. § 176 zní:



"§ 176



(1) Ve věcech péče soudu o nezletilé se ve věci samé rozhoduje

rozsudkem o výchově a výživě nezletilých dětí, o styku rodičů s nimi, o

omezení nebo zbavení rodičovských práv, o schválení důležitých úkonů

nezletilého a o záležitostech, o nichž se rodiče nemohou dohodnout.

Krom toho se rozhoduje rozsudkem o prodloužení ústavní výchovy po

dosažení zletilosti a o zrušení takového opatření.



(2) O ostatních věcech se rozhoduje usnesením.".



87. V § 178 odst. 1 se slovo "organizací" nahrazuje slovy "právnických

osob".



V odstavci 2 se slova "národního výboru, společenské organizace nebo i

jednotlivých občanů" nahrazují slovy "orgánu péče o děti, orgánu obce,

popřípadě i jednotlivých občanů".



88. Za § 191 se vkládají nové § 191a, 191b, 191c, 191d, 191e, 191f a

191g, které včetně nadpisu znějí:



"Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu

zdravotnické péče



§ 191a



(1) Ústav vykonávající zdravotnickou péči (dále jen "ústav"), ve kterém

jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených ve zvláštním předpise, je

povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu ústav je, převzetí

každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu (dále jen

"nemocný").



(2) Je-li osoba, která byla přijata do zdravotnické péče se svým

písemným souhlasem, omezena ve volném pohybu nebo styku s vnějším

světem až v průběhu léčení, je ústav povinen učinit oznámení podle

odstavce 1 do 24 hodin poté, co k takovému omezení došlo.



§ 191b



(1) O každém, o němž je ústav povinen učinit oznámení podle § 191a,

zahájí soud, v jehož obvodu je ústav, řízení o vyslovení přípustnosti

převzetí do ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném

řízení.



(2) Nemá-li ten, kdo byl ústavem převzat, jiného zástupce, ustanoví mu

soud pro toto řízení opatrovníka.



(3) Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí (§ 191a

odst. 1 a 2) došlo ze zákonných důvodů, vyslechne nemocného a

ošetřujícího lékaře. Jednání zpravidla není třeba nařizovat.



(4) Do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení podle § 191a, soud

usnesením rozhodne, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů (§ 191a

odst. 1).



§ 191c



(1) Usnesení podle § 191b odst. 4 se doručí umístěnému, ledaže podle

vyjádření ošetřujícího lékaře není schopen chápat obsah takového

rozhodnutí, dále jeho zástupci (opatrovníku) a ústavu.



(2) Odvolání proti tomuto usnesení nemá odkladný účinek. Odvolat se

může i ústav, bylo-li vysloveno, že převzetí se nestalo v souladu se

zákonnými důvody.



(3) Ústav může umístěného propustit, i když soud vyslovil, že k

převzetí došlo v souladu se zákonnými důvody.



§ 191d



(1) Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými

důvody a umístěný je omezen nebo vyloučen ze styku s vnějším světem,

pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení v

ústavu.



(2) Ke zjištění zdravotního stavu umístěného soud ustanoví znalce.

Úkolem znalce je vyjádření o tom, zda další držení umístěného v ústavu

při omezení nebo vyloučení styku s vnějším světem je či není nutné.

Znalcem nemůže být ustanoven lékař, který pracuje v ústavu, v němž je

umístěný držen.



(3) Soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného (pokud podle

vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku je

umístěný schopen vnímat průběh a význam jednání) a jeho zástupce

(opatrovníka). Při jednání vyslechne znalce, podle okolností

ošetřujícího lékaře, umístěného a provede popřípadě další vhodné

důkazy.



(4) V rozsudku, který musí být vyhlášen do tří měsíců od výroku o

přípustnosti převzetí do ústavu, rozhodne soud, zda další držení je

přípustné a na jakou dobu. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 platí tu

obdobně.



§ 191e



(1) Účinnost rozsudku podle § 191d odst. 4 zanikne uplynutím doby

jednoho roku ode dne jeho vyhlášení, nebyla-li v něm určena lhůta

kratší. Má-li být držení v ústavu prodlouženo nad tuto dobu, je nutno

provést nové vyšetření a soud musí o povolení dalšího držení znovu

rozhodnout. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 tu platí obdobně.



(2) Rozsudek podle odstavce 1 nebrání tomu, aby ústav propustil osobu

drženou v ústavu před uplynutím doby uvedené v odstavci 1, ani tomu,

aby opatrovnický soud učinil jiné opatření.



§ 191f



Osoba držená v ústavu, je-li způsobilá k právním úkonům, její zástupce

(opatrovník) a osoby jí blízké mohou ještě před uplynutím doby, do

které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o

propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení v ústavu není

důvodné. Zamítne-li soud návrh na propuštění, může rozhodnout, že

nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo

držení v ústavu povoleno.



§ 191g



Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení, s

výjimkou případů uvedených v § 30 odst. 2 tohoto zákona.".



89. V § 199 odst. 2 se vypouštějí slova "nebo prokurátora" a připojuje

se další věta: "Soud tak může učinit i bez návrhu.".



90. Za § 200 se vkládají nové § 200a, 200b, 200c, 200d, 200e, 200f,

200g a 200h, které včetně nadpisů znějí:



"Řízení ve věcech obchodního rejstříku



§ 200a



(1) Řízení ve věcech obchodního rejstříku se zahajuje na návrh fyzické

nebo právnické osoby (dále jen "podnikatel"), jíž se zápis v rejstříku

týká, nebo osob oprávněných k tomu podle zákona.



(2) Soud může zahájit řízení i bez návrhu, má-li být dosažena shoda

mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.



(3) Zvláštní předpisy stanoví, kteří podnikatelé a které skutečnosti

jich se týkající se zapisují do obchodního rejstříku.



§ 200b



(1) V řízení o provedení zápisu je soud povinen zkoumat, zda jsou

splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy.



(2) Soud rozhoduje o obsahu zápisu bez jednání usnesením. Ve výroku

usnesení uvede den zápisu. Zápis je třeba provést do jednoho měsíce od

vydání rozhodnutí o obsahu zápisu.



(3) Ustanovení o pořádkových pokutách se použije i v případě, že

podnikatel neuposlechne výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo

předložil listiny potřebné k provedení zápisu podle § 200a odst. 2.



§ 200c



(1) Obchodní rejstřík je každému přístupný, každý má právo do něho

nahlížet a pořizovat z něho opisy a výpisy.



(2) Na požádání lze z rejstříku vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení

o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v rejstříku určitý

zápis není.



§ 200d



(1) Obchodní rejstřík vede okresní soud v sídle krajského soudu (dále

jen "rejstříkový soud") pro podnikatele, kteří mají své sídlo v obvodu

tohoto krajského soudu. Nemají-li své sídlo, je příslušný soud podle

místa podnikání; nemá-li podnikatel ani místo podnikání, je k vedení

obchodního rejstříku příslušný soud podle místa bydliště podnikatele.



(2) Zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady stanoví,

který okresní soud nebo jemu na roveň postavený soud v sídle krajského

soudu je rejstříkovým soudem.



(3) Obchodní rejstřík pro zahraniční osobu (§ 21 odst. 2 obch. zák.)

vede soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo jeho organizační

složka (§ 21 odst. 3 obch. zák.).



§ 200e



Řízení o některých otázkách obchodních společností a družstev



(1) Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 4 písm. b) až i) je

příslušný krajský soud s působností ve věcech obchodních, v jehož

obvodu má obchodní společnost nebo družstvo své sídlo.



(2) Nestanoví-li ustanovení uvedená v odstavci 1, že se řízení zahajuje

na návrh, lze je zahájit i bez návrhu.



(3) Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí ustanovením §

94. O věci není třeba nařizovat jednání. Rozhoduje se usnesením.



Řízení ve věcech voličských seznamů



§ 200f



Jestliže příslušný orgán státní správy sám neodstraní chyby či

nedostatky v seznamech voličů do zákonodárných sborů nebo do orgánů

místní samosprávy, může se občan tím dotčený obrátit na soud příslušný

podle volebního okrsku, s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení

opravy nebo doplnění seznamu.



§ 200g



(1) Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán státní správy.



(2) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů.



§ 200h



Řízení ve věcech sdružování v politických stranách a politických

hnutích



(1) Nesouhlasí-li přípravný výbor politické strany nebo politického

hnutí s upozorněním příslušného ministerstva, že návrh na registraci

nemá náležitosti požadované zákonem nebo že v návrhu jsou neúplné nebo

nepřesné údaje, může se přípravný výbor domáhat určení, že návrh na

registraci nemá nedostatky.



(2) Účastníkem řízení je přípravný výbor a příslušné ministerstvo.



(3) Příslušným k rozhodnutí je krajský soud, v jehož obvodu má sídlo

přípravný výbor.



(4) Rozhoduje se bez jednání, usnesením. Odvolání proti rozhodnutí není

přípustné.".



91. § 201 zní:



"§ 201



Účastník může napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním,

pokud to zákon nevylučuje.".



92. V § 202 odst. 1 písm. f) zní:



"f) byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu;",



v písmenu h) se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojuje se

další písmeno i), tohoto znění:



"i) bylo rozhodnuto o návrhu občana na provedení opravy nebo doplnění

voličského seznamu.".



93. § 203 se vypouští.



94. V § 204 odst. 1 se vypouští třetí věta.



95. V § 207 odst. 2 se vypouští druhá věta.



96. V § 208 prvé větě se slova "rozhoduje o připuštění zpětvzetí

odvolací soud" nahrazují slovy "odvolací soud rozhodne o připuštění

zpětvzetí" a druhá věta zní: "Soud zpětvzetí nepřipustí, jestliže druhý

účastník z vážných důvodů s tím nesouhlasí. Jestliže zpětvzetí

připustí, odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení

zastaví.".



97. § 214 odst. 2 písm. a) se slovo "zamítá" nahrazuje slovem "odmítá".

Odstavec 2 písm. d) zní:



"d) jde o rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům, o vyslovení

přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče nebo o

prohlášení za mrtvého;".



98. § 217 se vypouští.



99. V § 218 odst. 1 se slovo "zamítne" nahrazuje slovem "odmítne" a v

odstavci 2 se slovo "zamítnuto" nahrazuje slovem "odmítnuto".



100. § 222 odst. 1 zní:



"(1) Jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného

rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.".



Vkládá se nový odstavec 2, který zní:



"(2) Odvolání může být odvolacím soudem vyřízeno i tak, že připustí

vzetí návrhu na zahájení řízení zpět, anebo schválí smír.".



Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.



101. V § 228 odst. 1 se vypouští ustanovení písmen c) a d), dosavadní

písmeno e) se označuje jako písmeno c); vypouští se odstavec 2 a

dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.



102. V § 229 písm. b) se za slovem "jinak" čárka nahrazuje tečkou a

vypouštějí se slova "nepočítaje v to stížnost pro porušení zákona".



103. V § 230 odst. 2 věta prvá zní:



"Po třech letech od právní moci rozsudku může být návrh podán jen pro

důvod uvedený v § 228 odst. 1 písm. c).".



104. V § 231 za slovem "schvalován" se čárka nahrazuje středníkem a

zbývající část věty se nahrazuje slovy "to platí obdobně i pro platební

rozkaz".



105. § 235 odst. 2 zní:



"(2) Shledá-li soud napadené rozhodnutí věcně správným, zamítne

usnesením návrh na jeho změnu. Jestliže soud napadené rozhodnutí ve

věci samé změní, nové rozhodnutí nahradí původní rozhodnutí.",



a připojuje se nový odstavec 4, který zní:



"(4) Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým

rozhodnutím dotčeny.".



106. Ustanovení hlavy třetí (stížnost pro porušení zákona) se nahrazují

včetně označení této hlavy tímto zněním:



"Dovolání



Přípustnost dovolání



§ 236



(1) Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu,

pokud to zákon připouští.



(2) Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.



§ 237



Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu,

jestliže



a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,



b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být

účastníkem řízení,



c) účastník řízení neměl procesní způsobilost a nebyl řádně zastoupen,



d) v téže věci bylo již dříve pravomocně rozhodnuto nebo v téže věci

bylo již dříve zahájeno řízení,



e) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoli podle zákona ho bylo

třeba,



f) účastníku řízení byla postupem soudu odňata možnost jednat před

soudem,



g) rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, ledaže

místo samosoudce rozhodoval senát.



§ 238



(1) Dovolání je též přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl

změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé.



(2) Dovolání je přípustné také proti rozsudku odvolacího soudu, jímž

byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jestliže odvolací soud



a) vyslovil ve výroku svého potvrzujícího rozsudku, že je dovolání

přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního

významu,



b) potvrdil rozsudek, jímž bylo rozhodnuto jinak než v dřívějším

rozsudku, protože soud prvního stupně byl vázán právním názorem soudu,

který dřívější rozhodnutí zrušil.



(3) Dovolání není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině,

ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovských práv, určení

(popření) otcovství nebo o nezrušitelné osvojení.



§ 239



(1) Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž

bylo změněno usnesení soudu prvního stupně.



(2) Dovolání je přípustné také proti usnesení odvolacího soudu, jímž

bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže



a) odvolací soud vyslovil ve svém potvrzujícím usnesení, že je dovolání

přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního

významu,



b) jde o usnesení o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí na podkladě

cizozemského rozhodnutí,



c) jde o usnesení o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268

odst. 1 písm. g) a h).



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jde-li o usnesení o

příslušnosti, předběžném opatření, pořádkové pokutě, o znalečném,

tlumočném a o nákladech řízení, jakož i o těch usneseních ve věcech

upravených zákonem o rodině, v nichž se ve věci samé rozhoduje

usnesením.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují také na usnesení, kterými

byla vyřízena odvolání proti rozhodnutím státních notářství; ustanovení

§ 236 a 237 tu platí obdobně.



Podání dovolání



§ 240



(1) Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci

rozhodnutí odvolacího soudu u soudu nebo státního notářství, které

rozhodovaly v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné

usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.



(2) Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však

zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo

dovolacího soudu.



§ 241



(1) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 3)

uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých

důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být

provedeny k prokázání důvodů dovolání a čeho se dovolatel domáhá.

Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, pokud

nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za

něj jedná.



(2) Dovolání lze odůvodnit jen tím, že



a) v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237,



b) řízení je postiženo jinou vadou, která měla za následek nesprávné

rozhodnutí ve věci,



c) rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné

části oporu v provedeném dokazování,



d) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.



(3) Ustanovení § 209 a 210 platí obdobně.



Řízení u dovolacího soudu



§ 242



(1) Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve

kterém byl jeho výrok napaden. Nejde-li o vady uvedené v § 237,

nepřihlíží k vadám řízení, které nebyly uplatněny v dovolání, ledaže

tyto vady měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.



(2) Dovolací soud není vázán rozsahem dovolacích návrhů



a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,



b) v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok,

který dovoláním nebyl dotčen,



c) v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se

rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na

jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91

odst. 2), třebaže dovolání podal jen některý z účastníků,



d) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu

mezi účastníky.



(3) Účastníci mohou po dobu trvání lhůty k dovolání měnit rozsah, ve

kterém rozhodnutí odvolacího soudu napadají. Ke změně dovolacího návrhu

není třeba souhlasu soudu.



§ 243



Před rozhodnutím o dovolání může soud, který o něm má rozhodnout,

odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí.".



107. Za § 243 se vkládají nové § 243a, 243b, 243c a 243d, které znějí:



"§ 243a



(1) Dovolací soud zpravidla nařídí jednání o dovolání proti rozsudku;

jednání nenařídí, jde-li o případy uvedené v § 237 a § 241 odst. 2

písm. b) a d).



(2) Nařídí-li dovolací soud jednání, postupuje obdobně podle § 215 a §

216 odst. 2. Dokazování však neprovádí.



(3) O dovolání proti usnesení se rozhoduje vždy bez jednání.



§ 243b



(1) Dovolací soud dovolání rozsudkem zamítne, dojde-li k závěru, že

rozhodnutí odvolacího soudu je správné; jinak napadené rozhodnutí

rozsudkem zruší.



(2) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k

dalšímu řízení. Má-li i rozhodnutí soudu prvního stupně nebo státního

notářství vady, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu,

zruší dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně

nebo státnímu notářství k dalšímu řízení, popřípadě postoupí věc

orgánu, do jehož pravomoci náleží.



(3) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního

stupně nebo státního notářství z důvodů uvedených v § 237 písm. a), b),

d) a e), rozhodne svým usnesením též o zastavení řízení.



(4) Ustanovení § 218 odst. 1, § 224 odst. 1, § 225 a 226 platí pro

řízení u dovolacího soudu obdobně. Vezme-li dovolatel dovolání zpět,

dovolací soud řízení usnesením zastaví.



§ 243c



Pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před

soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného; ustanovení §

92 a 95 však pro řízení u dovolacího soudu neplatí.



§ 243d



(1) Dojde-li ke zrušení napadeného rozhodnutí, soud, jehož rozhodnutí

bylo zrušeno, jedná dále o věci. Přitom je právní názor soudu, který

rozhodoval o dovolání, závazný. V novém rozhodnutí rozhodne soud znovu

i o nákladech původního řízení.



(2) Bylo-li spolu s rozhodnutím odvolacího soudu zrušeno i rozhodnutí

státního notářství, které rozhodlo v prvém stupni, postupuje státní

notářství obdobně podle odstavce 1.



(3) Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým

rozhodnutím dotčeny.".



108. Hlava čtvrtá části čtvrté se nahrazuje takto:



"ČÁST PÁTÁ



Správní soudnictví".



109. § 244 včetně nadpisů zní:



"HLAVA PRVNÍ



Obecná ustanovení o správním soudnictví



§ 244



(1) Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě žalob nebo

opravných prostředků zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy.



(2) Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy zákonnost rozhodnutí

orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy, jakož i orgánů zájmové

samosprávy a dalších právnických osob, pokud jim zákon svěřuje

rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v

oblasti veřejné správy (dále jen "rozhodnutí správního orgánu").



(3) Rozhodnutími správních orgánů se rozumí rozhodnutí vydaná jimi ve

správním řízení, jakož i další rozhodnutí, která zakládají, mění nebo

ruší oprávnění a povinnosti fyzických nebo právnických osob.".



110. § 245 zní:



§ 245



(1) Při přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu posoudí

soud i zákonnost dříve učiněného správního rozhodnutí, o něž se

přezkoumávané rozhodnutí opírá, jestliže pro ně bylo dříve učiněné

rozhodnutí závazné a není-li pro jeho přezkoumání stanoven zvláštní

postup.



(2) U rozhodnutí, které správní orgán vydal na základě zákonem povolené

volné úvahy (správní uvážení), přezkoumává soud pouze, zda takové

rozhodnutí nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem.".



111. § 246 zní:



"§ 246



(1) K přezkoumávání rozhodnutí jsou věcně příslušné krajské soudy,

nestanoví-li zákon jinak.



(2) Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky je věcně

příslušný k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České a

Slovenské Federativní Republiky.



(3) Nejvyšší soud České republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské

republiky jsou věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí ústředních

orgánů České republiky nebo Slovenské republiky, s výjimkou věcí

důchodového a nemocenského zabezpečení a hmotného zabezpečení uchazečů

o zaměstnání podle předpisů o zaměstnanosti.



(4) Okresní soudy jsou věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí o

přestupcích a v případech, kdy to stanoví zákon.".



112. Za § 246 se vkládají nové § 246a, 246b a 246c, které znějí:



"§ 246a



(1) Místně příslušným je soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán,

jehož rozhodnutí se přezkoumává, není-li stanoveno jinak.



(2) V řízení podle hlavy třetí této části je místně příslušný obecný

soud navrhovatele anebo krajský soud, v jehož obvodu je tento soud.



§ 246b



(1) Při přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů soudy jednají a

rozhodují v senátech složených z předsedy a dvou soudců, není-li

stanoveno jinak.



(2) Samosoudce jedná a rozhoduje ve věcech, k jejichž projednání jsou

věcně příslušné okresní soudy a ve věcech, u nichž to výslovně stanoví

zákon.



§ 246c



Pro řešení otázek, které nejsou přímo upraveny v této části, se užije

přiměřeně ustanovení prvé a třetí části tohoto zákona.".



113. Označení hlavy druhé včetně nadpisu a § 247 zní:



"HLAVA DRUHÁ



Rozhodování o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů



§ 247



(1) Podle ustanovení této hlavy se postupuje v případech, v nichž

fyzická nebo právnická osoba tvrdí, že byla na svých právech zkrácena

rozhodnutím správního orgánu, a žádá, aby soud přezkoumal zákonnost

tohoto rozhodnutí.



(2) U rozhodnutí správního orgánu vydaného ve správním řízení je

předpokladem postupu podle této hlavy, aby šlo o rozhodnutí, jež po

vyčerpání řádných opravných prostředků, které jsou pro ně připuštěny,

nabylo právní moci.".



114. § 248 zní:



"§ 248



(1) Soudy nepřezkoumávají rozhodnutí správních orgánů, která nemají

povahu rozhodnutí o právu či povinnosti fyzické nebo právnické osoby,

zejména obecně závazné (normativní) akty, rozhodnutí organizační povahy

a rozhodnutí upravující vnitřní poměry orgánu, který je vydal.



(2) Soudy dále nepřezkoumávají



a) rozhodnutí, která jsou přezkoumávána podle třetí hlavy této části

nebo podle obecných ustanovení občanského soudního řádu,



b) rozhodnutí správních orgánů v občanskoprávních a obchodněprávních

věcech, v nichž správní orgán vystupuje jménem státu jako vlastníka

nebo jiného účastníka právního vztahu,



c) rozhodnutí orgánů vojenské správy, která byla vydána k přípravě a

plnění úkolů za branné pohotovosti státu,



d) rozkazy funkcionářů ozbrojených sil a ozbrojených sborů,



e) rozhodnutí správních orgánů předběžné, procesní nebo pořádkové

povahy včetně rozhodnutí o pořádkových pokutách,



f) rozhodnutí správních orgánů o kázeňských trestech příslušníků

ozbrojených sil a ozbrojených sborů, pokud se jimi neomezuje osobní

svoboda nebo pokud nemají za následek zánik služebního vztahu, dále

odsouzených v nápravně výchovných ústavech, jakož i obviněných ve

výkonu vazby,



g) rozhodnutí, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního

stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají

právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské či jiné

hospodářské činnosti,



h) rozhodnutí o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti fyzickým

osobám, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání

nebo zaměstnání,



i) rozhodnutí o žádostech na plnění, na něž není nárok, nebo o

žádostech o odstranění tvrdosti zákona, zejména rozhodnutí finančních

orgánů o úlevách na odvodech, daních a poplatcích,



j) rozhodnutí, jimiž byly zamítnuty žádosti o povolení výjimek z

bezpečnostních předpisů a z technických norem.



(3) Kromě toho jsou z přezkoumávání soudem vyloučena rozhodnutí

správních orgánů vydaná na základě ustanovení uvedených v příloze A,

která je součástí tohoto zákona, jakož i rozhodnutí, jejichž

přezkoumání vyloučí zvláštní zákony.".



115. § 249 zní:



"§ 249



(1) Řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá žalobou.



(2) Žaloba musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení

rozhodnutí správního orgánu, které napadá, vyjádření, v jakém rozsahu

se toto rozhodnutí napadá, uvedení důvodů, v čem žalobce spatřuje

nezákonnost rozhodnutí správního orgánu, a jaký konečný návrh činí.".



116. § 250 zní:



"§ 250



(1) Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.



(2) Žalobcem je fyzická nebo právnická osoba, která o sobě tvrdí, že

jako účastník správního řízení byla rozhodnutím správního orgánu

zkrácena ve svých právech. Podat žalobu může i fyzická nebo právnická

osoba, se kterou nebylo ve správním řízení jednáno jako s účastníkem,

ač s ní jako s účastníkem jednáno být mělo.



(3) Jestliže se rozhodnutím správního orgánu cítí na svých právech

zkráceno více osob, mohou podat společnou žalobu. Účastníky řízení jsou

také ti, na něž se pro nerozlučné společenství práv se žalobcem musí

též vztahovat rozhodnutí soudu (§ 91 odst. 2).



(4) U rozhodnutí správního orgánu vydaného ve správním řízení je

žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni.".



117. Za § 250 se vkládají nové § 250a až 250s, které znějí:



"§ 250a



Žalobce musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, pokud

nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za

něj u soudu jedná; to neplatí ve věcech, v nichž je dána věcná

příslušnost okresního soudu nebo jde-li o přezkoumání rozhodnutí ve

věcech nemocenského pojištění či důchodového zabezpečení.



§ 250b



(1) Žaloba musí být podána do dvou měsíců od doručení rozhodnutí

správního orgánu v posledním stupni, pokud zvláštní zákon nestanoví

jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.



(2) Jestliže je podána žaloba někým, kdo tvrdí, že mu rozhodnutí

správního orgánu nebylo doručeno, ač s ním jako s účastníkem řízení

mělo být jednáno, soud ověří správnost tohoto tvrzení a uloží správnímu

orgánu doručit tomuto účastníku správní rozhodnutí a podle okolností

odloží jeho vykonatelnost. Tímto stanoviskem soudu je správní orgán

vázán. Po uskutečněném doručení předloží správní orgán spisy soudu k

rozhodnutí o žalobě.



§ 250c



Žaloba nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí správního

orgánu, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. Na žádost účastníka

může předseda senátu usnesením vykonatelnost rozhodnutí odložit,

jestliže by neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí hrozila závažná

újma.



§ 250d



(1) Předseda senátu vyžádá spisy žalovaného správního orgánu, který je

povinen neprodleně je předložit spolu se spisy správního orgánu prvého

stupně.



(2) Shledá-li předseda senátu, že soud není věcně nebo místně

příslušný, postoupí věc usnesením soudu příslušnému.



(3) Předseda senátu usnesením řízení zastaví, jestliže žaloba byla

podána opožděně, jestliže byla podána neoprávněnou osobou, jestliže

směřuje proti rozhodnutí, jež nemůže být předmětem přezkoumávání

soudem, jestliže žalobce neodstranil vady žaloby, jejichž odstranění

soud nařídil a jež brání věcnému vyřízení žaloby nebo jestliže žalobce

není zastoupen podle § 250a anebo jestliže žaloba byla vzata zpět (§

250h odst. 2).



§ 250e



Nedojde-li k vyřízení žaloby způsobem uvedeným v § 250d odst. 2 a 3,

doručí soud žalovanému stejnopis žaloby. Předseda senátu může nařídit

žalovanému, aby se k obsahu žaloby vyjádřil ve lhůtě, kterou zároveň

určí.



§ 250f



V jednoduchých případech, zejména je-li nepochybné, že správní orgán

vycházel ze správně zjištěného skutkového stavu, a jde-li jen o

posouzení právní otázky, může soud bez jednání rozhodnout o žalobě

rozsudkem. Stejně postupuje, je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné

pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů.



§ 250g



(1) Nedojde-li k vyřízení žaloby způsobem uvedeným v § 250f, předvolá

předseda senátu k jednání účastníky; k němu si může vyžádat potřebné

podklady, popřípadě i další písemná vyjádření účastníků.



(2) Nedostaví-li se účastníci k jednání, může být věc projednána v

jejich nepřítomnosti; řízení nesmí být z tohoto důvodu přerušeno.



§ 250h



(1) Až do rozhodnutí soudu může žalobce rozsah napadení správního

rozhodnutí omezit; rozšířit je může jen ve lhůtě podle § 250b.



(2) Až do rozhodnutí soudu může žalobce vzít žalobu zpět; jestliže

žalovanému mezitím vzešly náklady řízení, rozhodne soud o jejich

náhradě.



§ 250i



(1) Při přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující

skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí;

dokazování se neprovádí.



(2) Bylo-li rozhodnutí správního orgánu mezitím napadeno protestem

prokurátora, soud řízení o žalobě přeruší až do jeho vyřízení; jestliže

napadené rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno, soud řízení o žalobě

zastaví. Obdobně se postupuje, jestliže před podáním žaloby k soudu byl

proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu podán mimořádný opravný

prostředek.



(3) K vadám řízení před správním orgánem soud přihlédne, jen jestliže

vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.



§ 250j



(1) Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je v souladu se

zákonem, vysloví rozsudkem, že se žaloba zamítá.



(2) Dojde-li soud k závěru, že správní rozhodnutí posoudilo věc po

právní stránce nesprávně nebo že zjištění skutkového stavu, z kterého

vycházelo správní rozhodnutí, je v rozporu s obsahem spisů nebo že

zjištění skutkového stavu je nedostačující k posouzení věci, zruší

rozsudkem napadené rozhodnutí správního orgánu a podle okolností i

rozhodnutí správního orgánu prvého stupně, a vrátí věc žalovanému

správnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud zruší napadená rozhodnutí i

tehdy, ukáže-li se až při jednání, že jsou nepřezkoumatelná pro

nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů.



(3) Správní orgány jsou vázány právním názorem soudu.



(4) Proti rozhodnutí soudu není přípustný opravný prostředek.



§ 250k



(1) Měl-li žalobce úspěch zcela nebo zčásti, soud mu proti žalovanému

přizná právo na úplnou nebo částečnou náhradu nákladů řízení. Může také

rozhodnout, že se náhrada nákladů zcela nebo zčásti nepřizná, jsou-li

pro to důvody hodné zvláštního zřetele.



(2) Jestliže po zrušení rozhodnutí správního orgánu došlo k vydání

nového rozhodnutí, které bylo k nové žalobě opět zrušeno proto, že se

správní orgán odchýlil od právního názoru vysloveného v prvém rozsudku

soudu, aniž došlo ke změně skutkového nebo právního stavu, uloží soud

správnímu orgánu, aby žalobci nahradil všechny náklady soudního řízení.



HLAVA TŘETÍ



Rozhodování



o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů



§ 250l



(1) Podle ustanovení této hlavy se postupuje v případech, v kterých

zákon svěřuje soudům rozhodování o opravných prostředcích proti

nepravomocným rozhodnutím správních orgánů.^35)



(2) Pokud v této hlavě není stanoveno jinak, užije se přiměřeně

ustanovení hlavy druhé s výjimkou § 250a.



§ 250m



(1) Řízení se zahajuje na návrh, kterým je opravný prostředek proti

rozhodnutí správního orgánu.



(2) Návrh se podává u příslušného soudu ve lhůtě třiceti dnů od

doručení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. Návrh

je podán včas i tehdy, byl-li podán ve lhůtě u orgánu, který vydal

rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o opravném prostředku, lze

je napadnout do šesti měsíců od jeho doručení.



(3) Účastníky řízení jsou ti, kteří jimi jsou v řízení u správního

orgánu, a správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává.



§ 250n



Jestliže to povaha věci nevylučuje, může ten, kdo podává opravný

prostředek, navrhnout, aby byla odložena vykonatelnost napadeného

rozhodnutí. Soud může tomuto návrhu vyhovět, jestliže by provedením

napadeného rozhodnutí byl zmařen účel jeho přezkoumání.



§ 250o



Jestliže správní orgán, jehož rozhodnutí soud přezkoumává, vydá nové

rozhodnutí, kterým návrhu zcela vyhoví, soud usnesením řízení zastaví.



§ 250p



Je-li návrh podán opožděně nebo tím, kdo k němu není oprávněn, anebo

napadá-li se rozhodnutí, jež přezkoumání nepodléhá, anebo

neodstranil-li navrhovatel vady, jejichž odstranění soud nařídil a jež

brání věcnému vyřízení návrhu, soud usnesením opravný prostředek

odmítne.



§ 250q



(1) Nedojde-li k vyřízení opravného prostředku způsobem uvedeným v §

250f nebo § 250o, nařídí soud jednání. Soud může provést důkazy

nezbytné k přezkoumání napadeného rozhodnutí.



(2) O opravném prostředku rozhodne soud rozsudkem, kterým přezkoumané

rozhodnutí buď potvrdí nebo je zruší a vrátí k dalšímu řízení.



§ 250r



Zruší-li soud rozhodnutí správního orgánu, je správní orgán při novém

projednání vázán právním názorem soudu.



§ 250s



(1) Proti rozhodnutí soudu nejsou s výjimkou případů podle odstavce 2

přípustné opravné prostředky.



(2) Ve věcech důchodového zabezpečení lze podat proti rozhodnutí

krajského soudu odvolání, o němž rozhodne nejvyšší soud republiky;

dovolání je přípustné.".



35) V současné době jde zejména o tyto případy: § 57b odst. 1 zákona č.

54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č.

180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o povinnosti zaměstnance nebo jiného

příjemce peněžité dávky nemocenského pojištění nebo přídavků na děti

vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí

v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění,



§ 122 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních

rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č.

180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o povinnosti příjemce dávky ze

zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vrátit přeplatek

na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než

dávkových věcech zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,



§ 112 odst. 3 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění zákona č.

117/1983 Sb. a zákona č. 5/1991 Sb.,



§ 7, 8 a 61 odst. 2 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve

znění zákona č. 49/1990 Sb.,



§ 122 a 145a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění

zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o

zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, uvedenou v § 7 písm.

a) č. 1 - 7, písm. b) a c) cit. zákona,



§ 9 odst. 4 a 7 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem

a jinými toxikomaniemi,



§ 8 odst. 3, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 83/1990

Sb., o sdružování občanů,



§ 11 odst. 3 a § 13 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím,



§ 28 odst. 3 zákona ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii,



§ 27 odst. 3 zákona SNR č. 132/1990 Sb., o advokacii,



§ 28 odst. 3 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách,



§ 25 zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní

pomoci jimi poskytované,



§ 113 odst. 2 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, jde-li o

rozhodnutí vrátit přeplatek,



§ 28 zákona SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících,



§ 9 odst. 3 a 6 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k

půdě a jinému zemědělskému majetku,



§ 18 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další

předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a

organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a

Slovenské republiky,



§ 17 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení

církví a náboženských společností,



§ 34 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích,



§ 8 odst. 5 zákona č. 424/1991 Sb.



118. Dosavadní část pátá se označuje jako část šestá.



119. V § 251 se vypouští druhá věta.



120. V § 252 odst. 2 se slova "Československé socialistické republice"

nahrazují slovy "České a Slovenské Federativní Republice".



121. V § 258 se odstavec 3 vypouští.



122. V § 259 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1, ve kterém se

na konci prvé věty doplňují slova "a k prohlášení o svém majetku" a

druhá věta se vypouští.



123. § 260 odst. 1 zní:



"(1) Jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na

žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí

vyplývá povinnost. Soud přitom postupuje v součinnosti s jinými

státními orgány.".



124. V § 261 odst. 1 ve třetí větě se slova "organizaci, vůči které"

nahrazují slovy "toho, vůči komu" a ve čtvrté větě se slova "občana

nebo organizaci" nahrazují slovy "fyzickou nebo právnickou osobu".



125. V § 264 odst. 2 se slova "organizaci" a "organizace" nahrazují

slovy "právnické osobě" a "právnické osoby".



126. V § 265 odst. 1 se vypouštějí druhá a třetí věta.



127. V § 267 odst. 2 se slova "pravosti nebo výše" nahrazují slovy

"pravosti, výše nebo pořadí".



128. V § 269 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



"(2) V případech uvedených v § 268 odst. 1 písm. g) a h) se rozhoduje

zpravidla po předchozím jednání."



a dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.



129. § 272 odst. 2 zní:



"(2) Před nařízením výkonu rozhodnutí předseda senátu písemně vyzve

toho, kdo odmítá podrobit se soudnímu rozhodnutí nebo neplní soudem

schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi,

aby se soudnímu rozhodnutí podrobil nebo aby soudem schválenou dohodu

plnil. V této výzvě upozorní též na následky neplnění povinností

stanovených v rozhodnutí nebo v dohodě.".



V odstavci 3 se slova "národní výbor a společenské organizace"

nahrazují slovy "příslušný orgán obce a orgán péče o děti".



130. V § 273 se v odstavci 1 číslovka "1000" nahrazuje číslovkou "2000"

a v odstavci 2 se slova "s národním výborem" nahrazují slovy "s

příslušným orgánem obce" a slova "s jinými" se nahrazují slovem "se".



131. V § 274 se v písmenu c) vypouštějí slova "komisí pro pracovní

spory", a písmena e) a f) znějí:



"e) notářských zápisů, které obsahují občanskoprávní závazek a v nichž

jsou vyznačeny osoba oprávněná a povinná, právní důvod, předmět a doba

plnění, jestliže osoba povinná k vykonatelnosti v notářském zápise

svolila;



f) vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy

včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků,

jakož i smírů schválených těmito orgány;".



132. § 275 odst. 2 zní:



"(2) Soud je však vždy oprávněn před nařízením výkonu rozhodnutí

přezkoumávat správnost potvrzení o vykonatelnosti všech titulů pro

výkon rozhodnutí.".



133. V § 277 odst. 1 se slova "a popřípadě též srážky připadající státu

tam, kde bylo uloženo nápravné opatření" vypouštějí.



V odstavci 2 věta první zní:



"Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost,

kterou pracovník vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru.".



134. V § 278 se slova "Československé socialistické republiky"

nahrazují slovy "České a Slovenské Federativní Republiky".



135. § 279 odst. 2 písm. c) zní:



"c) pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy;",



v odstavci 3 se slova "Československé socialistické republiky"

nahrazují slovy "České a Slovenské Federativní Republiky".



136. V § 285 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:



"(3) Vyplácí-li se záloha za období delší než jeden měsíc, vypočte se,

kolik připadá z poskytnuté zálohy na jednotlivé měsíce, a z takto

vypočtené měsíční odměny jsou povinnému prováděny srážky. Celková

odměna povinného za uplynulý rok se rozvrhne rovnoměrně na jednotlivé

měsíce. Z měsíční odměny se pak vypočtou s konečnou platností srážky a

oprávněnému se vyplatí rozdíl mezi částkami, které měly být povinnému

sraženy v jednotlivých měsících, a částkami, které skutečně ze záloh

oprávněnému byly již vyplaceny.".



137. V § 290 odst. 2 se vypouští druhá věta.



138. § 293 odst. 3 zní:



"(3) Za změnu plátce mzdy podle odstavce 1 se nepovažuje, jestliže

povinný po nařízení výkonu rozhodnutí získá nárok na peněžitou dávku

nemocenského pojištění nahrazující mzdu a jestliže dávku mu vyplatí

plátce mzdy.".



139. § 294 odst. 1 zní:



"(1) Ten, kdo přijímá občana do práce, je povinen vyžádat si od něho

potvrzení vystavené tím, u koho občan naposledy pracoval, o tom, zda

byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem a v čí

prospěch. Takové potvrzení je povinen každý zaměstnavatel vydat občanu,

který u něho přestal pracovat.",



v odstavci 2 se slova "Zjistí-li organizace, u níž povinný nastoupil"

nahrazují slovy "Zjistí-li ten, u koho povinný nastoupil",



odstavec 3 zní:



"(3) Soud tomu, u koho povinný nastoupil nově do práce, doručí do

vlastních rukou usnesení, ve kterém ho vyrozumí o nařízení výkonu

rozhodnutí srážkami ze mzdy, seznámí ho s dosavadním průběhem výkonu

rozhodnutí, zejména s výší dosud provedených srážek, uvede, jak vysoká

je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je

její pořadí; vyzve ho, aby ode dne, kdy mu bude usnesení podle tohoto

odstavce doručeno, ve srážkách ze mzdy povinného pokračoval, a upozorní

ho na všechny jeho povinnosti při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.".



140. V § 299 odst. 1 první věta od slova "nemocenského" zní: "peněžité

pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady

poskytované za výkon společenských funkcí a z hmotného zabezpečení

uchazeče o zaměstnání.",



druhá věta odstavce 1 se vypouští.



Odstavec 2 zní:



"(2) Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu občana, který z

tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá

výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající

se výši kapesného v takovém ústavu.",



doplňují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:



"(3) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na

výkon rozhodnutí srážkami z odměny plynoucí z dohody o pracovní

činnosti.



(4) Za jiný příjem ve smyslu odstavce 1 nelze považovat odměny za

provedení práce podle § 236 zákoníku práce bez ohledu na to, co bylo

ujednáno o splatnosti odměny.".



141. V § 300 se vypouštějí odstavce 1 a 3 a označení odstavce 2, v němž

se slovo "družstevníkům" nahrazuje slovy "členům družstev".



142. V § 301 odst. 1 se slova "na organizaci nebo občana" nahrazují

slovy "na právnickou a fyzickou osobu".



143. § 304 se vypouští.



144. § 305 až 308 znějí:



"§ 305



K návrhu oprávněného soud rozhodne o nařízení výkonu usnesením, ve

kterém



a) přikáže peněžnímu ústavu, aby po tom, kdy nařízení výkonu rozhodnutí

nabude právní moci, odepsal pohledávku s příslušenstvím z účtu

povinného a uhradil ji po právní moci usnesení oprávněnému,



b) zakáže povinnému, aby po tom, kdy mu bude doručeno nařízení výkonu

rozhodnutí, nakládal s prostředky na účtu až do výše vykonatelné

pohledávky a jejího příslušenství.



§ 306



Nařízení výkonu rozhodnutí se doručí oprávněnému, povinnému a peněžnímu

ústavu; peněžnímu ústavu se doručí do vlastních rukou.



§ 307



(1) O tom, že usnesení o nařízení výkonu soudu nabylo právní moci, soud

vyrozumí peněžní ústav; toto vyrozumění soud doručí peněžnímu ústavu do

vlastních rukou.



(2) Peněžní ústav vyplatí pak pohledávku z účtu povinného.



§ 308



Pro pořadí úhrady pohledávek, pro něž byl výkon rozhodnutí nařízen, je

rozhodující den, kdy bylo nařízení výkonu rozhodnutí doručeno peněžnímu

ústavu; bylo-li mu téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro

několik pohledávek a prostředky na účtu povinného nestačí k uspokojení

všech pohledávek, uhradí se jednotlivé pohledávky, pro něž došlo

nařízení výkonu rozhodnutí téhož dne, poměrně; ustanovení § 316 odst. 2

a 3 tu platí obdobně.".



145. V § 310 se slovo "organizací" nahrazuje slovy "právnických osob".



146. § 311 zní:



"§ 311



Nepostupuje-li peněžní ústav tak, jak mu to ukládají ustanovení § 305,

308 a 309, může se oprávněný domáhat, a to i tehdy, když už na účtu

povinného není dostatek prostředků, aby mu peněžní ústav zaplatil

částku, na kterou by měl právo, kdyby peněžní ústav postupoval

správně.".



147. V § 312 odst. 1 se vypouštějí slova "a to i tehdy, jestliže se

pohledávka povinného stane splatnou teprve v budoucnu",



za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:



"(2) Takto se postupuje i v případě, že pohledávka povinného se stane

splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí

pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat.",



dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.



148. V § 317 se připojují nové odstavce 3 a 4, které znějí:



"(3) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče.



(4) Výkonu rozhodnutí odepsáním z účtu u peněžního ústavu nepodléhají

prostředky na účtu, které výslovným prohlášením povinného jsou určeny

pro výplatu mezd jeho zaměstnanců pro výplatní období nejbližší dni,

kdy peněžnímu ústavu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.".



149. § 318 se vypouští.



150. V § 319 odst. 1 se citace "§ 279 odst. 3" nahrazuje citací "§ 279

odst. 2" a odstavec 3 zní:



"(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně, i pokud jde o

pohledávky z práv příbuzných právu autorskému a o pohledávky fyzických

osob z jejich podnikatelské činnosti.".



151. Dosavadní znění § 320 se označuje jako odstavec 1, citace "§ 314

až 316 a 321" se nahrazuje citací "§ 313 až 316, 321, 327 a 330" a

připojuje se nový odstavec 2, který zní:



"(2) Výkon rozhodnutí proti členovi družstva postižením členského

podílu ve stavebním bytovém družstvu za trvání členství povinného není

přípustný.".



152. § 322 zní:



"§ 322



(1) Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon

rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování

hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních

úkolů, nebo ke svému podnikání, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by

byl v rozporu s morálními pravidly.



(2) Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména



a) běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti,



b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy,



c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem

ke své nemoci nebo tělesné vadě,



d) hotové peníze do částky 1000 Kčs.".



153. V § 326 odst. 1 se v poslední větě slova "místního národního

výboru" nahrazují slovy "orgánu obce",



vkládá se nový odstavec 2, který zní:



"(2) Nepřevezme-li oprávněný věci podléhající zkáze za cenu, kterou

určí v těchto případech vykonavatel, odevzdají se povinnému k volnému

nakládání.",



dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.



154. § 328 zní:



"§ 328



Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí sepsané věci se

odhadnou, pokud cena není stanovena úředně.^36) Provedení odhadu

zajistí předseda senátu; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech

nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věcí.".



36) § 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.



155. Za § 328 se vkládají nové § 328a a 328b, které znějí:



"§ 328a



(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a po odhadu

sepsaných věcí předseda senátu zajistí, aby



a) zvlášť významná výtvarná díla a památky,



b) rukopisy zvlášť významných literárních děl,



c) osobní památky a korespondence zvlášť významných spisovatelů a

kulturních činitelů, jakož i jiné upomínkové předměty muzeální povahy

po těchto osobách,



d) předměty větší kulturní historické hodnoty a jejich soubory, byly

nabídnuty ke koupi za hotové institucím, jejichž posláním je péče o

takové památky, a to nejméně za odhadní cenu.



(2) Jestliže tyto instituce ve lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy

neodpoví na nabídku a nesloží u soudu odhadní cenu, soud i tyto

předměty prodá způsobem dále uvedeným.



§ 328b



(1) Sepsané věci se prodají v dražbě, která se koná buď v místě, kde

sepsané věci jsou, nebo u soudu.



(2) Soud oznámí dražební rok povinnému, oprávněnému, spoluvlastníku

věci a místnímu orgánu státní správy, v jehož obvodu bude dražba konána

a v jehož obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební rok

uveřejní způsobem v místě obvyklým.



(3) Dražbu provádí vykonavatel, který o dražbě sepíše protokol.

Vykonavatel a povinný nesmějí dražit.".



156. § 329 zní:



"§ 329



(1) Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené

ceny. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání

vyšší. Výše ceny vydražené věci není omezena ustanoveními cenových

předpisů.



(2) Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učiní-li

několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné

podání, rozhodne soud losem, komu má příklep udělit. Vydražitel musí

nejvyšší podání ihned zaplatit; neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez

jeho účasti.



(3) Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají závady váznoucí na

věci.".



157. § 330 zní:



"§ 330



(1) Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k uspokojení

věřitelů.



(2) Nenajde-li se kupec pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu.



(3) Věci, pro které se nenajde kupec ani při opětovné dražbě, může

oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za

dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Mezi několika

oprávněnými, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí (§ 332 odst.

1). Prodej uskutečněný převzetím má tytéž účinky jako prodej v

dražbě.".



158. V § 333 odst. 1 se citace "§ 322 písm. d)" nahrazuje citací "§ 322

odst. 2 písm. d)".



V odstavci 2 se slova "cizozemské peníze" nahrazují slovy "valuty (§ 1

odst. 2 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon)".



159. V § 335 odst. 2 a 3 znějí:



"(2) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na nemovitost i s jejími

součástmi a příslušenstvím.



(3) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí obsahovat zákaz, aby

povinný nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil. Dále se v

něm uloží povinnému, aby do 15 dnů oznámil, zda a kdo má k nemovitosti

předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za

škodu tím způsobenou.",



připojuje se nový odstavec 4, který zní:



"(4) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému,

povinnému, spoluvlastníkům a osobám, které mají k nemovitosti předkupní

nebo jiné věcné právo, dále pak příslušnému finančnímu orgánu státní

správy a orgánu územní samosprávy, v jehož obvodu je nemovitost, jakož

i místnímu orgánu státní správy, v jehož obvodu je bydliště povinného.

Kromě toho se usnesení vyvěsí na úřední desce soudu až do vyvěšení

dražební vyhlášky.".



160. Za § 335 se vkládá nový § 335a, který zní:



"§ 335a



(1) Výkon rozhodnutí se provede dražbou; provádí jej soudce.



(2) Pro pořadí oprávněného na uspokojení z výtěžku výkonu rozhodnutí je

rozhodující doba, kdy k soudu výkonu došel návrh na nařízení výkonu

rozhodnutí dražbou.".



161. § 336 zní:



"§ 336



(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud opatří

odhad nemovitosti a jejího příslušenství. O době a místě odhadu soud

uvědomí oprávněného, dlužníka, spoluvlastníky, jakož i osoby, pro něž

váznou na nemovitosti jiné závady, a okresní úřad.



(2) Jestliže nemovitost byla odhadnuta v době jednoho roku přede dnem,

kdy nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, a jestliže se

nezměnily okolnosti rozhodující pro určení ceny, může soud od nového

odhadu upustit.".



162. Za § 336 se vkládají nové § 336a až 336p, které znějí:



"§ 336a



(1) Odhadem se zjistí, jakou cenu má nemovitost. Krom toho se

jednotlivě odhadnou závady, které musí vydražitel převzít bez započtení

na nejvyšší podání (§ 336m odst. 1), jakož i závady, které vydražitel

převezme se započtením na nejvyšší podání (§ 336m odst. 2).



(2) Práva spojená s nemovitostí se odhadnou tak, že se zjistí výhoda,

kterou tato práva přinášejí oprávněnému v období jednoho roku, a

hodnota této výhody se násobí při právech časově neomezených dvaceti,

při právech časově omezených počtem roků, po které má právo ještě

trvat, nejvýše však dvaceti.



(3) Závady váznoucí na nemovitosti se odhadnou podle hospodářské újmy,

která vyplývá ze závady pro obtíženého. Při závadách neomezeného trvání

se vezme za základ výpočtu doba dvaceti let, při závadách neurčitého

trvání pravděpodobný čas jejich trvání, ne však více než dvacet let,

při závadách přesně určeného trvání tato doba. Závady vyplývající z

nároků na opětující se plnění a dávky se odhadnou tak, že se vypočítá

částka, která by stačila k tomu, aby z ní a z úroků z této částky se

poukazovala plnění a dávky anebo jejich peněžitá hodnota.



(4) Podle výsledků odhadu určí soud odhadní cenu a rozhodnutí o tom

doručí osobám uvedeným v § 336 odst. 1, jakož i osobám, pro které

váznou na nemovitosti věcná práva patrná ze spisu.



§ 336b



(1) Po pravomocném určení odhadní ceny stanoví soud vyhláškou dražební

jednání na dobu nejméně po 30 dnech.



(2) Dražební vyhláška musí obsahovat:



a) čas a místo dražby,



b) označení nemovitosti, příslušenství a vlastníka,



c) odhadní cenu, která je zároveň nejnižším podáním,



d) výši jistoty,



e) způsob zaplacení nejvyššího podání,



f) závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší

podání,



g) ustanovení o přechodu závad a užitků nemovitosti,



h) ustanovení o odevzdání vydražené nemovitosti vydražiteli,



i) výzvu, aby všichni, kdo jsou odkázáni se svými nároky na nejvyšší

podání, udali výši svých nároků i s příslušenstvím ke dni dražebního

jednání a prokázali je listinami s upozorněním, že jinak bude k jejich

nárokům přihlíženo jen podle obsahu spisů,



j) výzvu, aby věřitelé prohlásili, zda žádají zaplacení v hotovosti s

upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení v hotovosti před dražebním

jednáním, může vydražitel dluh převzít,



k) výzvu, aby uplatnění práv, která nepřipouštějí dražbu (§ 267 odst.

1), bylo prokázáno před započetím dražby s upozorněním, že jinak by

taková práva nemohla být uplatněna na újmu vydražitele, který byl v

dobré víře,



l) upozornění, že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, je

mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu

předkupní právo zaniká.



§ 336c



(1) Dražební vyhláška se doručí:



a) oprávněnému, povinnému, spoluvlastníku a každému, kdo má k

nemovitosti věcné nebo předkupní právo, jsou-li patrna ze spisů anebo z

evidence nemovitostí,



b) orgánům, které vyměřují a vymáhají daně a veřejné dávky a pojistné

nemocenského pojištění,



c) úřadům uvedeným v § 335 odst. 4.



(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) se doručí do vlastních rukou.



(3) Soud vyvěsí dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá místní

orgán územní samosprávy, v jehož obvodu je nemovitost, aby podstatný

obsah vyhlášky uveřejnil způsobem v místě obvyklým.



(4) Přihlásí-li se oprávněný z předkupního práva později, doručí se mu

dražební vyhláška do vlastních rukou tak, aby k doručení došlo ještě

před zahájením dražby.



§ 336d



(1) Zájemci o koupi dražené nemovitosti jsou povinni jako jistotu

složit polovinu odhadní ceny, a to v hotovosti nebo šekem na účet

soudu. Chce-li zájemce při dražbě uplatnit své předkupní právo, musí je

soudu prokázat nejpozději při složení jistoty. Soud ještě před

zahájením dražby (§ 336f odst. 1) rozhodne, zda předkupní právo je

prokázáno.



(2) Nejnižší podání se rovná odhadní ceně.



(3) K zaplacení nejvyššího podání určí soud v dražební vyhlášce lhůtu,

která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce.



(4) Na nejvyšší podání se započte složená jistota a částky připadající

na závady, které vydražitel přejímá se započtením na nejvyšší podání (§

336m odst. 1) a které by byly uhrazeny z nejvyššího podání, pokud by

bylo celé nejvyšší podání složeno v hotovosti.



§ 336e



(1) Nezaplatí-li vydražitel nejvyšší podání včas, nařídí soud opětovnou

dražbu nemovitosti; opětovná dražba se však nekoná, zaplatí-li

vydražitel nejvyšší podání před uplynutím lhůty k podání odvolání proti

rozhodnutí o nařízení opětovné dražby.



(2) O nařízení opětovné dražby platí ustanovení o prvé dražbě s tím, že

nejnižší podání tvoří dvě třetiny odhadní ceny. O dražbě uvědomí soud

též vydražitele uvedeného v odstavci 1. Tento vydražitel je povinen

zaplatit rozdíl na nejvyšším podání, náklady opětovné dražby a škodu,

která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání včas (§ 336l). Tato

náhrada připadne do rozdělované podstaty.



§ 336f



(1) Po složení jistoty soudce vyzve zájemce, aby dražili.



(2) Draží se osobně nebo prostřednictvím zástupce, který musí prokázat

právo zastupovat zájemce veřejnou nebo úředně ověřenou listinou.



(3) Dražit nemůže soudce řídící dražbu, zapisovatel, povinný,

vydražitel uvedený v § 336e odst. 1 a ten, jemuž nabytí věci brání

zvláštní předpis.



(4) Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni

svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Výše ceny vydražené věci

není omezena ustanoveními cenových předpisů.



§ 336g



Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, nepokračuje soud v

řízení. Návrh na pokračování v řízení lze učinit nejdříve po uplynutí

tří měsíců od bezúspěšné dražby. Nebyl-li takový návrh učiněn do

jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.



§ 336h



(1) Před skončením dražby se soudce dotáže osob přítomných při dražbě,

zda mají námitky proti udělení příklepu.



(2) Námitky, které se zapíší do protokolu, mohou podat dražitelé,

povinný, oprávněný a zástupci orgánů státní správy (§ 335 odst. 4),

jsou-li přítomni dražbě.



(3) Příklep udělí soud tomu, u něhož jsou splněny podmínky stanovené

zákonem a který učinil nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů

stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne soud

losem o tom, komu se má příklep udělit. Byl-li však jedním z takových

dražitelů spoluvlastník nebo ten, jemuž svědčí předkupní právo věcné

povahy, udělí se příklep jemu.



(4) Odepře-li soud se zřetelem na vznesené námitky příklep, pokračuje

se v dražbě vyvoláním předposledního podání.



§ 336i



Po udělení příklepu může se vydražitel ujmout držby vydražené věci; o

tom je povinen uvědomit soud. Nabude-li usnesení o udělení příklepu

právní moci, stává se vydražitel vlastníkem věci ke dni udělení

příklepu.



§ 336j



(1) Usnesení o příklepu se doručí oprávněnému, povinnému, vydražiteli a

těm, kdo proti příklepu vznesli námitky.



(2) Proti usnesení, kterým byl příklep udělen, mohou podat odvolání jen

ti, kteří byli přítomni při dražbě a vznesli námitky. Mimo to může do

15 dnů ode dne dražby podat odvolání každý, komu v rozporu s

ustanovením § 336c odst. 1 písm. a) nebyla doručena dražební vyhláška a

nebyl proto při dražbě přítomen.



§ 336k



(1) Odvolání lze vyhovět, jen jsou-li vytýkané vady na újmu toho, kdo

odvolání podal, nebo shledá-li soud podstatné porušení zákona.



(2) Rozhodnutí o odvolání se doručí odvolateli, vydražiteli,

oprávněnému a povinnému.



(3) Zruší-li odvolací soud usnesení o příklepu, ustanoví se nové

dražební jednání.



(4) Byl-li příklep pravomocně odepřen, je vydražitel povinen vrátit

vydraženou věc povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu

způsobil při hospodaření s nemovitostí.



§ 336l



(1) O závazcích podle § 336e odst. 2 a § 336k odst. 4 rozhodne soud po

jednání usnesením.



(2) Částky odpovídající závazkům uloženým podle odstavce 1 vymůže soud

na návrh vykonavatele z ostatního majetku vydražitele.



§ 336m



(1) Vydražitel musí bez započtení na nejvyšší podání převzít věcná

břemena, pokud tak stanoví zvláštní předpis, a nájemní práva.



(2) Jinak převezme vydražitel věcná břemena jen tehdy, dostane-li se na

ně plná úhrada z rozdělované podstaty.



(3) Předkupní právo k vydražené nemovitosti udělením příklepu zaniká.



§ 336n



(1) Po pravomocném udělení příklepu nařídí soud jednání o rozvrhu. K

jednání předvolá vydražitele a jiné osoby, kterým se doručuje dražební

vyhláška (§ 336c), nebo které přihlásily své nároky (§ 336b odst. 2

písm. i)), jestliže nezanikly dražbou.



(2) Po skončení rozvrhového jednání nelze žádat z nejvyššího podání

částku vyšší, než jaká byla přihlášena (§ 336b odst. 2 písm. i)).



§ 336o



Při rozvrhovém jednání se určí pořadí a způsob úhrady nároků, k nimž je

třeba přihlížet. O nárocích, které nemohou být uspokojeny z nejvyššího

podání, a o nedoložených námitkách osob, které se nedostavily, se

nejedná.



§ 336p



Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, jistota

vydražitele uvedeného v § 336e odst. 1, popřípadě částky odpovídající

závazkům uvedeným v § 336l odst. 1.".



163. § 337 zní:



"§ 337



(1) Podle výsledků rozvrhového jednání se z podstaty uspokojují v tomto

pořadí:



a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním

dražby,



b) daně a poplatky, pokud mají podle zvláštních předpisů přednostní

zákonné zástavní právo a jen potud, pokud byly splatné v posledních

třech letech před udělením příklepu a byly řádně přihlášeny,



c) pohledávky vymáhajícího věřitele, pohledávky založené hypotečními

zástavními listy, pohledávky zajištěné zástavním právem (ať smluvním

nebo soudcovským), popřípadě omezením převodu nemovitosti, úhrada za

věcná břemena vydražitelem převzatá se započtením na nejvyšší podání a

nároky na náhradu za věcná břemena, která vydražitel podle výsledků

dražby nepřevezme, vesměs podle jejich pořadí,



d) pohledávky nedoplatků výživného, splatné ke dni rozvrhu,



e) pohledávky daní a poplatků, přihlášené k rozvrhu, které nebyly

uspokojeny podle písmena b),



f) ostatní pohledávky.



Nelze-li plně uspokojit pohledávky téhož pořadí, uspokojí se poměrně.



(2) Úroky za poslední tři léta před udělením příklepu, jakož i soudní

náklady se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná

podstata, uhradí se před jistinou.



(3) Převyšuje-li výtěžek prodeje všechny pohledávky podle odstavců 1 a

2, vyplatí soud po úhradě pohledávek všech oprávněných zbytek výtěžku

povinnému.".



164. Za § 337 se vkládají nové § 337a až 337e, které znějí:



"§ 337a



(1) Budou-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na kterých váznou

pohledávky zajištěné zástavním právem podle § 151a občanského zákoníku

pro tutéž pohledávku (dále jen "vespolné zástavní právo"), uhradí se

takové pohledávky v hotovosti z výtěžků jednotlivých rozdělovaných

podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají při

každé jednotlivé nemovitosti po uhrazení předcházejících nároků.

Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by

v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by

připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých

rozdělovaných podstat.



(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na nichž váznou

pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ

výpočtu úhrady hodnota všech nemovitostí zjištěná podle obecných

předpisů. Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni

tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal

více, než kolik by na něj bylo připadlo z výtěžku prodané nemovitosti,

zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných

nemovitostech v pořadí, které by příslušelo uspokojenému věřiteli.



(3) Zásad uvedených v předchozích odstavcích se použije přiměřeně i na

pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže

nemovitosti.



§ 337b



(1) Soud určí podle výsledku odhadu částku, jakou se oceňují věcná

břemena, která budou v pořadí podle doby svého vzniku alespoň zčásti

uspokojena z rozdělované podstaty. Při nárocích na opětující se plnění

a dávky určí takovou částku, která postačí, aby z ní a z jejích úroků

se mohly poskytovat plnění a dávky nebo jejich peněžitá hodnota.



(2) Při věcných břemenech, která vydražitel převezme se započtením na

nejvyšší podání, vydá se sražená částka, jde-li o věcné břemeno

neomezeného trvání, vydražiteli; jde-li o věcné břemeno omezeného

trvání, uloží se částka na úrok a vydražiteli se poskytuje náhrada po

dobu, po kterou věcné břemeno trvá. Jde-li však o nárok na důchody a

jiná opětující se plnění, uloží se částka vždy na úrok a platby se

poukazují přímo oprávněnému. Vyčerpáním částky nárok oprávněného

zanikne.



(3) Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme se započtením na

nejvyšší podání, se zruší a oprávněnému se přikáže náhrada v hotovosti

ve výši určené soudem. Jde-li o nároky, které opravňují k opětujícím se

plněním a dávkám, uloží se zbytek nejvyššího podání na úrok a

oprávněnému se poskytují plnění a dávky nebo náhrada za ně, dokud

uložená částka stačí nebo dokud nárok nezanikne.



(4) Částka, která se uvolní dřívějším zánikem věcného břemene, přidělí

se dalším oprávněným.



§ 337c



(1) Rozvrhové usnesení se doručí všem osobám a orgánům, jež měly být

předvolány k rozvrhovému jednání a osobám, o jejichž nárocích se

rozhodovalo při tomto jednání.



(2) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o nárocích, které byly při

jednání o rozvrhu popřeny co do pravosti, výše, pořadí nebo způsobu

úhrady, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů. Jinak soud

odkáže ty, kdož takové námitky vznesli, aby ve lhůtě třiceti dnů od

doručení rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267 odst. 2, popř.

návrh na zahájení správního řízení, v němž se o takových námitkách

rozhoduje.



(3) Rozhodnutí podle § 267 odst. 2 nebo ve správním řízení je účinné

proti všem věřitelům i proti povinnému.



§ 337d



Vyhověl-li soud návrhu podle § 267 odst. 2 nebo bylo-li vyhověno návrhu

ve správním řízení, nařídí soud nové rozvrhové jednání. K němu však již

nepředvolává účastníky, jejichž nároky byly již uspokojeny.



§ 337e



(1) Po právní moci rozvrhového usnesení a po úplném zaplacení

nejvyššího podání poukáže soud oprávněným osobám přikázané částky s

výjimkou nároků, ohledně nichž probíhá řízení o popření přihlášené

pohledávky.



(2) Po právní moci rozhodnutí o popření přihlášené pohledávky soud

podle výsledku tohoto řízení buď proplatí zadržené částky podle

rozvrhového usnesení, nebo stanoví dodatečné jednání o rozvrhu.".



165. § 338 odst. 2 zní:



"(2) Spoluvlastník věci, jež je v podílovém spoluvlastnictví, může

zabránit prodeji věci, jestliže nejpozději do začátku dražby složí u

soudu v hotovosti nebo šekem na účet soudu odhadní cenu podílu, který

má být vydražen. Stane-li se tak, naloží soud s touto částkou jako s

výsledkem prodeje.".



166. Za § 338 se jako hlava pátá s označením "Zřízení soudcovského

zástavního práva na nemovitostech" vkládají § 338a a 338b, které znějí:



"§ 338a



(1) Soudcovské zástavní právo na nemovitosti se zřizuje nařízením

výkonu rozhodnutí. Zřízení soudcovského zástavního práva musí být

zapsáno do evidence nemovitostí podle zvláštních předpisů.



(2) Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze

vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti pozdějšímu

nabyvateli nemovitosti.



§ 338b



(1) Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva může být

nařízen, jen je-li prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví

povinného.



(2) Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je

rozhodující doba, kdy k soudu došel návrh na zřízení soudcovského

zástavního práva. Došlo-li několik návrhů zároveň, mají zástavní práva

stejné pořadí.



(3) Bylo-li pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno smluvní zástavní

právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto

smluvního zástavního práva.".



167. Dosavadní hlava pátá (Uspokojení práv na nepeněžité plnění - § 339

až 351) se označuje jako hlava šestá a název dosavadní hlavy šesté a

nadpisy nad § 352, 353 a 354 se vypouštějí.



168. § 340 zní:



"§ 340



(1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil

byt, za který není třeba zajistit bytovou náhradu, soud nařídí výkon

rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede.



(2) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil

byt, za který je nutno zajistit ať již náhradní byt nebo náhradní

ubytování, soud sice nařídí výkon rozhodnutí, ale s dodatkem, že o

provedení výkonu rozhodnutí rozhodne dodatečně. Provedení výkonu

rozhodnutí nařídí, až oprávněný soudu prokáže, že pro povinného je

zajištěna taková bytová náhrada, jaká je určena ve vykonávaném

rozsudku.".



169. V § 341 odst. 1 se slova "místního národního výboru" nahrazují

slovy "orgánu obce".



V odstavci 2 se slova "místní národní výbor" nahrazují slovy "orgán

obce".



170. V § 342 odst. 3 se slova "místní národní výbor" nahrazují slovy

"orgán obce".



171. V § 343 odst. 2 se slova "místnímu národnímu výboru" nahrazují

slovy "orgánu obce".



172. V § 344 odst. 1 se slova "místního národního výboru" nahrazují

slovy "orgánu obce".



173. V § 345 odst. 3 se slova "místního národního výboru" nahrazují

slovy "orgánu obce".



174. V § 349 odst. 1 se slova "místního národního výboru" nahrazují

slovy "orgánu obce".



175. V § 351 odst. 1 se číslovka "20 000" nahrazuje číslovkou 100 000".



Čl.II



Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním

notářstvím (notářský řád), ve znění zákonů č. 158/1969 Sb., č. 29/1978

Sb. a č. 134/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:



1. § 1 zní:



"§ 1



Státní notářství pomáhá ve svém oboru činnosti fyzickým a právnickým

osobám při ochraně jejich práv a při uspořádání jejich vzájemných

vztahů. Ve své činnosti pečuje státní notářství o dodržování

zákonnosti, především při ochraně vlastnictví.".



2. V § 2 odst. 1 se vypouští druhá věta.



3. § 3 odst. 1 a 2 znějí:



"(1) Při plnění svých úkolů postupuje státní notářství v úzké

součinnosti s orgány obce a státními orgány.



(2) Orgány obce, soudy, prokuratury, jiné státní orgány a právnické

osoby poskytují státním notářstvím účinnou pomoc při plnění jejich

úkolů.".



4. V § 4 odst. 2 se slova "občanům a organizacím" nahrazují slovy

"fyzickým a právnickým osobám" a odstavec 3 se vypouští.



5. § 5 odst. 1 zní:



"(1) Sídla a obvody státních notářství se shodují se sídly a obvody

okresních soudů; v hlavním městě Praze a v hlavním městě Slovenské

republiky Bratislavě se shodují s obvody obvodních soudů.".



V odstavcích 2 a 4 se vypouští slovo "socialistické".



6. V § 7 odst. 1 a 2 se slova "Československé socialistické republiky"

nahrazují slovy "České a Slovenské Federativní Republiky", v odstavci 1

písm. a) a odstavci 2 písm. a) se vypouštějí slova "je oddán

socialistickému zřízení a".



7. § 9 zní:



"§ 9



(1) Vedoucí státní notář a státní notář vykoná při ustanovení do funkce

do rukou ministra spravedlnosti příslušné republiky tento slib:



"Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit ústavou a ostatními

zákony, budu je vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a v

souladu s nimi budu rozhodovat samostatně a nestranně. V úředních

věcech budu přísně zachovávat mlčenlivost."



(2) Slib podle odstavce 1 vykoná při svém ustanovení notářský čekatel

do rukou předsedy krajského soudu.".



8. V § 10 odst. 1 závěr věty prvé za středníkem zní: "...a jde-li o

státní notářství v obvodech České republiky a Slovenské republiky,

rozhodne Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.";



v odstavci 3 se slova "Československé socialistické republiky"

nahrazují slovy "České a Slovenské Federativní Republiky".



9. § 11 odst. 3 zní:



"(3) Státní notářství může určit, že bude konat v některých místech

svého obvodu pravidelné úřední dny.".



10. V § 12 odst. 3 se slova "České socialistické republiky" nahrazují

slovy "České republiky", slova "Slovenské socialistické republiky" se

nahrazují slovy "Slovenské republiky" a slova "Československé

socialistické republiky" se nahrazují slovy "České a Slovenské

Federativní Republiky".



11. V § 13 se slova "zájem společnosti" nahrazují slovy "veřejný zájem"

a za slovo "hospodářské" se vkládá čárka a slovo "obchodní".



12. V § 14 odst. 1 písm. c) se slova "zájmů společnosti" nahrazují

slovy "veřejného zájmu"; v odstavci 3 se slova "národní výbor"

nahrazují slovy "orgán obce".



13. V § 22 se odstavec 3 vypouští.



14. V § 27 odst. 2 se slova "Místní národní výbor" nahrazují slovy

"Orgán obce".



15. § 30 odst. 1 zní:



"(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem nebo důležitý zájem účastníků, učiní

státní notářství i bez návrhu neodkladná opatření, zejména zajistí

dědictví, svěří věci osobní potřeby manželovi zůstavitele nebo jinému

členu domácnosti a postará se o prodej věcí, které nelze uschovat bez

nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů. Ve zvláštních případech,

zejména je-li součástí dědictví podnik, státní notářství rozhodne o

ustanovení správce dědictví nebo jeho části z okruhu dědiců nebo z

okruhu osob blízkých zůstaviteli; správcem lze ustanovit toho, kdo s

ustanovením souhlasí.".



Připojují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:



"(3) Při prodeji movitých věcí postupuje státní notářství přiměřeně

podle ustanovení o prodeji movitých věcí při výkonu rozhodnutí soudem,

ledaže by státní notářství přikročilo k jinému způsobu prodeje.



(4) Ustanovený správce dědictví nebo jeho části činí po dobu řízení o

dědictví úkony nezbytné k uchování majetkových hodnot náležejících do

dědictví, a to v rozsahu vymezeném státním notářstvím. Jestliže to

státní notářství uloží, předkládá mu správce průběžně zprávy o své

činnosti. Po skončení řízení o dědictví správce předloží dědicům

prostřednictvím státního notářství konečnou zprávu o své činnosti.

Státní notářství pak rozhodne o odměně a náhradě výloh, které správci

uhradí dědici a v případě § 462 občanského zákoníku stát. Správce ze

své činnosti odpovídá podle občanského zákoníku.".



16. V § 31 se slova "národní výbory" nahrazují slovy "místní orgány

státní správy".



17. V § 32 odst. 2 se slova "nepatrný majetek" nahrazují slovy "majetek

nepatrné hodnoty".



18. V § 38 odst. 1 ve druhé větě se slova "ani zájmu společnosti"

vypouštějí.



19. V § 39 odst. 2 se slova "nebo zájmu společnosti nahrazují slovy

"nebo dobrým mravům".



Odstavec 3 zní:



"(3) Nedošlo-li k dohodě nebo nebyla-li státním notářstvím schválena,

státní notářství potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů.".



Odstavec 4 se vypouští.



20. § 40 odst. 1 písm. d) zní:



"d) potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů, nedojde-li mezi

dědici k dohodě.".



Odstavec 3 zní:



"(3) Pokud státní notářství dohodu o vypořádání dědictví neschválí,

potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů po právní moci

rozhodnutí, jímž dohoda nebyla schválena.".



21. § 42 odst. 3 zní:



"(3) Hodnoty uvedené v odstavci 2 je však možno vydat dědicům, jen

jestliže byly zaplaceny notářské poplatky.".



22. V § 50 odst. 1 se slova "Československé socialistické republice"

nahrazují slovy "České a Slovenské Federativní Republice".



23. § 63 odst. 1 zní:



"(1) Státní notářství přezkoumá smlouvu z hlediska oprávnění účastníků

s předmětem smlouvy nakládat, zda je smlouva uzavřena v předepsané

formě, zda smluvní projevy účastníků jsou dostatečně určité a

srozumitelné a zda smluvní volnost není omezena.";



odstavec 3 se vypouští.



24. § 64 odst. 1 zní:



"(1) Jsou-li splněny podmínky § 63 odst. 1, státní notářství rozhodne,

že smlouvu registruje. V opačném případě rozhodne, že se návrh na

registraci zamítá.".



25. V § 65 odst. 2 se slova "věřiteli při omezení převodu nemovitosti,

osobnímu uživateli při dohodě o zřízení práva osobního užívání pozemku"

nahrazují slovy "zástavnímu věřiteli při zastavení nemovitosti".



26. V § 68 odst. 2 se slova "nebo se příčilo zájmům společnosti"

vypouštějí.



27. V § 70 se poslední věta vypouští.



28. Vypouští se hlava pátá části čtvrté (§ 79 až 88).



29. V § 89 se slova "občanům a socialistickým organizacím" nahrazují

slovy "fyzickým a právnickým osobám".



30. V § 90 odst. 1 prvé větě se slova "nebo zájmu společnosti"

vypouštějí.



31. V § 99 odst. 1 se vypouští druhá věta.



32. V § 100 odst. 2 druhé větě se slova "nebo zájmem společnosti"

vypouštějí.



33. § 101 odst. 1 a 2 zní:



"(1) Státní notářství vede správu pozemkových a železničních knih a na

žádost z nich vydává výpisy.



(2) Žadatelé si mohou sami pořizovat opisy, výpisy a poznámky z

pozemkových a železničních knih.".



34. V § 102 odst. 2 druhé větě se slova "pouze omezení převodu

nemovitosti", nahrazují slovy "pouze zřízení zástavy k nemovitosti".



35. V § 103 se vypouštějí slova "a další výpisy z ní již nevydává".



Čl.III



Ustanovení přechodná a závěrečná



1.



a) Věci, které by podle čl. I § 9 odst. 2 patřily v prvním stupni do

věcné příslušnosti krajského soudu, ale řízení o nich bylo zahájeno již

před nabytím účinnosti tohoto zákona u okresního soudu, dokončí soudy

dosud věcně příslušné; odvolacím soudem v těchto případech je krajský

soud, dovolacím soudem vrchní soud.



b) Stížnosti pro porušení zákona, podané do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona proti pravomocným rozhodnutím soudů nebo státních notářství se

projednají podle dosavadních předpisů.



c) Na základě podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona, jež došly

na orgány prokuratury nebo na ministerstva spravedlnosti republik do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou orgány k tomu příslušné podle

dosavadních předpisů podat do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona

stížnost pro porušení zákona; o těchto stížnostech rozhodnou soudy

příslušné k vyřízení podle předpisů platných do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



d) Ve věcech, ve kterých rozhodnutí odvolacího soudu nabyla právní moci

v průběhu jednoho měsíce před nabytím účinnosti tohoto zákona, mohou

účastníci podat do měsíce poté, co tento zákon nabude účinnosti,

dovolání, jsou-li jinak splněny podmínky § 237 až 239.



e) Návrhy na obnovu řízení podané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona

z důvodů uvedených v dosavadním § 228 odst. 1 písm. c) a d) se

projednají podle dosavadních předpisů.



f) V řízeních, do kterých vstoupil prokurátor podle § 35 odst. 1,

zaniká jeho účast dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, pokud nejde o

případ uvedený v ustanovení písmene i).



g) V řízeních, která byla zahájena na návrh prokurátora, zaniká jeho

účast rovněž dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti. Soud vyzve

účastníka, který byl označen jako navrhovatel, k vyjádření, zda chce v

řízení pokračovat. Nevyjádří-li se tento účastník ve lhůtě mu dané tak,

že si přeje v řízení pokračovat, soud řízení zastaví; v takovém případě

soud případná rozhodnutí zruší a o nákladech řízení rozhodne tak, že

účastníci nemají na jejich náhradu právo.



h) Řízení o návrzích prokurátora podle § 457 odst. 2 a 3 občanského

zákoníku dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, soud zastaví a

případná rozhodnutí zruší; o nákladech řízení rozhodne tak, že

účastníci nemají na jejich náhradu právo.



i) Generální prokurátor může ve lhůtě do 31. 12. 1994 podat stížnost

pro porušení zákona podle dosavadních předpisů ve věcech, do nichž může

vstoupit (§ 35 odst. 1 tohoto zákona), a to do tří měsíců od právní

moci rozhodnutí; o těchto stížnostech rozhodují vrchní soudy; pro

vyřízení stížnosti se použije předpisů platných do dne účinnosti tohoto

zákona.



2.



a) Hospodářské spory zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona u

orgánů hospodářské arbitráže dokončí podle tohoto zákona krajské soudy

působící ve věcech obchodních, místně příslušné podle sídla

arbitrážního orgánu,

u něhož bylo řízení zahájeno.



b) Řízení o odvoláních proti rozhodnutím orgánů hospodářské arbitráže,

zahájená a nedokončená před nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí

nejvyšší soudy republik podle tohoto zákona.



c) Námitky proti arbitrážním platebním rozkazům, podané podle

dosavadních předpisů včas, ale po nabytí účinnosti tohoto zákona, se

postoupí krajskému soudu příslušnému podle písmene a).



d) Hospodářské spory, zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona

před rozhodci podle § 32 zákona č. 121/1962 Sb., o hospodářské

arbitráži, ve znění zákona č. 106/1990 Sb., postoupí rozhodci k dalšímu

řízení krajskému soudu působícímu ve věcech obchodních, který by byl

při zahájení takového sporu příslušný podle obecných ustanovení

občanského soudního řádu.



e) O návrzích na přezkoumání rozhodnutí orgánů hospodářské arbitráže

mimo odvolací řízení, podaných do nabytí účinnosti tohoto zákona,

rozhodne Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky jako o

stížnostech pro porušení zákona proti soudním rozhodnutím, a to podle

dosavadních předpisů občanského soudního řádu.



f) Ve věcech, ve kterých rozhodnutí odvolacího orgánu hospodářské

arbitráže nabylo právní moci v průběhu jednoho měsíce před nabytím

účinnosti tohoto zákona, mohou účastníci podat do měsíce po nabytí

účinnosti tohoto zákona dovolání, jsou-li jinak splněny podmínky § 237

až 239.



g) Návrhy na obnovu řízení, o kterých nebylo rozhodnuto do nabytí

účinnosti tohoto zákona, postoupí se k vyřízení krajskému soudu

příslušnému podle písmene a).



h) Proti pravomocným rozhodnutím orgánů hospodářské arbitráže lze i po

nabytí účinnosti tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ve lhůtách

uvedených v § 40 odst. 2 zákona o hospodářské arbitráži, a to u

krajského soudu příslušného podle písmene a).



i) Návrhy na obnovu řízení, jež podle § 32 zákona o hospodářské

arbitráži skončilo výrokem rozhodce, o nichž nebylo rozhodnuto do

nabytí účinnosti tohoto zákona, se postoupí k vyřízení krajskému soudu,

který by byl místně příslušný při zahájení takového sporu podle

obecných ustanovení občanského soudního řádu.



j) Proti výrokům rozhodců podle § 32 zákona o hospodářské arbitráži lze

i po nabytí účinnosti tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ve

lhůtách uvedených v § 40 odst. 2 zákona o hospodářské arbitráži, a to u

krajského soudu, který by byl místně příslušný při zahájení takového

sporu podle obecných ustanovení občanského soudního řádu.



3.



a) Ústavy zdravotnické péče jsou povinny do jednoho měsíce od nabytí

účinnosti tohoto zákona, předat soudu, v jehož obvodu je ústav, seznam

všech osob, které byly převzaty ústavem do léčení bez svého souhlasu, a

osob, které sice s léčením v ústavu souhlasily, ale jsou omezeny ve

volném pohybu nebo styku s vnějším světem, pokud jsou v držení ústavu

ke dni, kdy tento zákon nabude účinnosti. Podání tohoto seznamu

nahrazuje oznámení podle § 191a. V seznamu se poznamená, u kterých

nemocných bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 odst. 4 zákona č. 20/1966

Sb., o péči o zdraví lidu, a bylo-li toto rozhodnutí v rámci

přezkoumání soudem potvrzeno.



b) O všech takto držených osobách s výjimkou těch, o kterých bylo

vydáno rozhodnutí podle § 24 zákona o péči o zdraví lidu a toto bylo

potvrzeno soudem, zahájí soud řízení podle § 191b; rozhodnutí podle §

191b odst. 4 musí být vydáno do 3 měsíců ode dne, kdy soudu došlo

oznámení podle písmene a).



c) V dalším postupuje soud podle § 191d; u nemocných, u kterých bylo

vydáno rozhodnutí podle § 24 zákona o péči o zdraví lidu a bylo

potvrzeno soudem, se takto postupuje, jestliže od uvedeného rozhodnutí

soudu uplynula doba 1 roku. Rozhodnutí o přípustnosti dalšího držení je

třeba vyhlásit do 6 měsíců ode dne vydání usnesení podle § 191b.



4.



a) Projednávání žalob proti rozhodnutím správních orgánů podle hlavy

druhé části páté lze jen u těch správních rozhodnutí, jež po vyčerpání

přípustných opravných prostředk

ů nabyly právní moci počínaje dnem účinnosti tohoto zákona.



b) Omezení podle písmene a) neplatí, jestliže podle předpisů dosud

platných lze žádat o přezkoumání rozhodnutí správních orgánů soudem,

když toto rozhodnutí bylo před tím přezkoumáno ve správním odvolacím

řízení. Jestliže takové řízení již proběhlo přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, postupuje se v zahájeném řízení podle § 247 až 250k;

zastoupení advokátem či komerčním právníkem není v těchto případech

třeba.



5. O opravných prostředcích proti rozhodnutím nositelů pojištění ve

věcech důchodového zabezpečení budou ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona jednat a rozhodovat po dobu tří let u krajských soudů

samosoudci.



6. Pravomocné rozsudky na vyklizení bytu, vyhlášené přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, a jimiž je povinnost vyklidit byt vázána na

zajištění náhradního bytu nebo náhradního ubytování, se ve vykonávacím

řízení považují za rozsudky ukládající vyklizení po poskytnutí

náhradního bytu. Oprávněný se však může u soudu, který je příslušný k

výkonu rozhodnutí proti povinnému, domáhat určení, že povinnému náleží

jen náhradní ubytování nebo že mu nenáleží bytová náhrada vůbec.



7. I nadále jsou vykonatelná



a) rozhodnutí orgánů hospodářské arbitráže a rozhodnutí rozhodců podle

§ 32 zákona o hospodářské arbitráži, pokud práva v nich uvedená

nezanikla podle § 40 odst. 1 zákona o hospodářské arbitráži (ve znění

platném do 30. dubna 1990); vykonatelnost těchto rozhodnutí potvrzuje

soud, který by byl k projednání příslušný podle bodu 2.a);



b) rozhodnutí rozhodčích komisí pro pracovní spory a smíry těmito

komisemi schválené; jejich vykonatelnost potvrzuje okresní soud, v

jehož obvodu rozhodčí komise měla své sídlo;



c) smíry schválené smírčím odborovým orgánem podle § 128 zákona č.

84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a

průmyslových vzorech; jejich vykonatelnost potvrzuje okresní soud, v

jehož obvodu smírčí orgán měl své sídlo.



8.



a) Při vyřizování návrhů podle § 764 odst. 2, § 765 odst. 4, § 766

odst. 1 a § 768 odst. 3 obchodního zákoníku postupuje soud podle

ustanovení § 200e.



b) Neskončená řízení v konkursu a vyrovnání, v nichž úpadcem

(dlužníkem) je fyzická nebo právnická osoba zapsaná v obchodním

rejstříku, se přenesou na místně příslušný krajský soud s působností ve

věcech obchodních.



9.



a) Pokud se v obecně závazných právních předpisech vydaných před

nabytím účinnosti tohoto zákona stanoví, že určité věci rozhodují

orgány hospodářské arbitráže, rozumí se tím nadále soudy.



b) V ustanoveních zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových

vzorech a zlepšovacích návrzích, která upravují, že spory rozhodují s

výjimkou věcí, jež rozhoduje Úřad pro vynálezy, soud nebo arbitráž, se

slova "nebo arbitráž" vypouštějí.



10.



a) Státní notářství vrátí soudu, který je pověřil prodejem nemovité

věci podle § 335, spisy o výkonu rozhodnutí; jestliže státní notářství

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nemovitou věc prodalo, postoupí

soudu, který je pověřil, i strženou částku po srážce nákladů prodeje.

Soud pak pokračuje ve výkonu rozhodnutí podle § 335 a násl.; alespoň

dodatečně doručí soud původní usnesení o nařízení výkonu osobám

uvedeným v § 335 odst. 4, pokud se tak nestalo již dříve, a povinného

poučí ve smyslu § 335 odst. 3.



b) Pro řízení o dědictví po těch, kteří zemřeli před účinností tohoto

zákona, užije se dosavadních předpisů.



11. Vláda České republiky se zmocňuje, aby nařízením upravovala s

přihlédnutím k měnícím se cenovým poměrům peněžité částky v

československých korunách uvedené v § 9 odst. 3 písm. a), § 53 odst. 1,

§ 89a, § 172 odst. 1, § 273 odst. 1, § 322 odst. 2 písm. d) a § 351

odst. 1.



12. Ministerstvo obecně závazným právním předpisem stanoví podrobnosti

o obchodním rejstříku a způsobu jeho vedení.



13. Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce

zákonů vyhlásilo úplné znění občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963

Sb.), jak vyplývá z pozdějších předpisů.



Čl.IV



1. V § 14 odst. 2 větě třetí zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním

vyjednávání, se slova "podle ustanovení občanského soudního řádu

upravujících řízení v prvním stupni" nahrazují slovy "podle ustanovení

občanského soudního řádu o přezkoumávání nepravomocných správních

rozhodnutí soudem".



2. Zrušují se:



a) zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších

předpisů,



b) § 10 vyhlášky ministra spravedlnosti č. 114/1964 Sb., o podnikovém

rejstříku,



c) vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č.

116/1984 Sb., o projednávání a rozhodování hospodářských sporů

rozhodcem,



d) výnos Státní arbitráže Československé socialistické republiky č.

4/1982, kterým se vydávají pravidla pro čekatelskou praxi a arbitrážní

zkoušku (reg. v částce 35/1982 Sb.),



e) výnos ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky č.

352/1990, kterým se vydává platový řád pro státní arbitry a arbitrážní

čekatele krajských státních arbitráží ve Slovenské republice č.

366/1990 Sb.,



f) výnos hlavního arbitra České socialistické republiky č. sekr.

894/14.1./85/VI, kterým se vydává platový řád pro odborné pracovníky

krajských státních arbitráží v České socialistické republice (reg. v

částce 36/1985 Sb.),



g) výnos hlavního arbitra České a Slovenské Federativní Republiky č. j.

FD/59/SK/91 o odchylném určení příslušnosti při rozhodování některých

sporů č. 54/1991 Sb.



Čl.V



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.



Havel v. r.



Dubček v. r.



Čalfa v. r.



Příloha A



(§ 248 odst. 3)



Případy, kdy je vyloučena možnost domáhat se, aby rozhodnutí správního

orgánu bylo přezkoumáno soudem

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obor Název předpisu Charakteristika rozhodnutí

a číslo §

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Bezpečnost a Zákon č. 174/1968 Sb., zamítnutí, popř. odnětí oprávnění

ochrana zdraví o státním odborném dozoru k odborné způsobilosti k výrobě,

při práci nad bezpečností práce montáži, opravám, údržbě a revizím

§ 4 písm. f) vyhrazených technických zařízení



§ 4 písm. g) zamítnutí, popř. odnětí osvědčení o od-

borné způsobilosti ke zkoušení, revizím,

opravám nebo obsluzevyhrazených

technických zařízení



§ 6 odst. 1 písm. b) nařízení, aby byly vpřiměřených

lhůtách odstraněny závady zjištěné při

výkonu dozorčí činnosti



Celnictví Zákon č. 44/1974 Sb., celní rozhodování o zařazení

zákon, ve znění zákona zboží

č. 5/1991 Sb., v úplném znění

č. 287/1991 Sb.

§ 42



Zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání rozhodnutí o udělenínebo odejmutí

s některými druhy zboží a povolení, rozhodnutío žádosti

technologií a o jejich kontrole o nakládání s kontrolovaným

§ 34 zbožím



Ceny Zákon č. 526/1990 Sb., rozhodnutí o regulaci

o cenách cen

§ 3



Daně Vyhláška ministerstva financí rozhodnutí o povolení posečkání

č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daně nebo jejího zaplacení ve

daní a poplatků splátkách, rozhodnutí o žádosti

§ 19, 21 o prominutí předepsané daně



Devizové Zákon č. 528/1990 Sb., devizová povolení

hospodářství devizový zákon

§ 48



Energetika Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, souhlas se zřízením

rozvodu a spotřebě elektřiny energetického díla

(elektrizační zákon);

vyhláška č. 9/1958 Ú. l.

§ 6



§ 3 vyhlášky souhlas energetického podniku

se zřízením energetického díla



Lesy - Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích opatření k zajištěníbezpečnosti

lesní § 20 osob a majetku

hospodářství



Zákon ČNR č. 96/1977 Sb., rozhodování o hospodářské

o hospodaření v lesích a státní úpravě lesů

správě lesního hospodářství

§ 5 odst. 2, § 6 odst. 1



§ 20 odst. 2 rozhodnutí o opatření k vyhubení

škůdců a proti jejich rozšíření v lesích

a jejich okolí nebo ve skladech dříví



§ 24 ustanovení a odvolání lesní stráže



Zákon SNR č. 100/1977 Sb., rozhodování o hospodářské

o hospodaření v lesích a státní úpravě lesů

správě lesního hospodářství

§ 5 odst. 2, § 6 odst. 1

§ 20 odst. 2 rozhodnutí o opatření k vyhubení

škůdců a proti jejich rozšíření v lesích

a jejich okolí nebo ve skladech dříví

§ 24 ustanovení a odvolání lesní stráže



Letecká Zákon č. 47/1956 Sb., rozhodnutí o povinnosti správců,

doprava o civilním letectví vlastníků nebo uživatelů objektů

(letecký zákon), ve znění pozdějších ohrožujících bezpečnost leteckého

předpisů provozu na svůj náklad označit

§ 27 odst. 2 tyto objekty leteckým překážkovým

značením a toto značení udržovat

a provozovat



Nemocenské Zákon č. 54/1956 Sb., o rozhodování v dávkových věcech

pojištění nemocenském pojištění zaměstnanců, nemocenského pojištění (zabezpečení)

(zabezpečení) ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou rozhodování o vrácení

zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení přeplatků na dávce neprávem vyplacené

družstevních rolníků v nemoci

a o zabezpečení matky a dítěte,

ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním

zabezpečení, ve znění pozdějších

předpisů



Obrana Zákon č. 92/1949 Sb., rozhodnutí v záležitosti

státu branný zákon branné povinnosti občanů

v úplném znění č. 309/1990 Sb.

§ 4 a násl.



Zákon č. 173/1988 Sb., povolení k uzavření nebo změně

o podniku se zahraniční majetkovou smlouvy týkající se založení podniku

účastí, ve znění zákona se zahraniční majetkovou účastí

č. 112/1990 Sb.

§ 5



Ochrana odrůd Zákon č. 132/1989 Sb., udělení šlechtitelského

rostlin a plemen o ochraně práv k novým osvědčení

zvířat odrůdám rostlin a plemenům zvířat,

§ 21



Ochrana Zákon č. 61/1964 Sb.,

zemědělské o rozvoji rostlinné

výroby výroby

§ 5 povolení odrůd

§ 12 uznání odrůd, chmelnic,

semenných ovocných stromů,

matečných ovocných roubových

stromů a keřů



§ 27 povolení prostředků

na ochranu rostlin



Zákon ČNR č. 86/1972 Sb.

a SNR č. 110/1972 Sb.,

o plemenitbě hospodářských

zvířat

§ 6 povolování plemen

hospodářských zvířat



Plynárenství Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě,

rozvodu a využití topných plynů

(plynárenský zákon)



§ 5 souhlas se zřízením zařízení

pro výrobu topných plynů

§ 7 souhlas se zrušením zařízení

pro výrobu topných plynů

a plynovodní sítě



Průmyslové Zákon č. 527/1990 Sb., zamítnutí přihlášky vynálezu

vlastnictví o vynálezech, průmyslových a průmyslového vzoru

(vynálezy a vzorech a zlepšovacích

průmyslové návrzích

vzory) § 34 a 52



Průmyslové Zákon č. 174/1988 Sb., zamítnutí přihlášky

vlastnictví o ochranných známkách

(ochranné § 12

známky)



Průmyslové Zákon č. 159/1973 Sb., zamítnutí přihlášky

vlastnictví o ochraně označení původu výrobků

(ochrana § 7

označení

původu)



Silniční Zákon č. 135/1961 Sb., rozhodnutí o zařazování nově budo-

doprava o pozemních komunikacích vaných silnic do silniční sítě, o jejich

(silniční zákon), ve znění přeřazování, popř. vyřazování z této

zákona č. 27/1984 Sb. sítě, jakož i o přeřazování místních

§ 3 odst. 3 písm. c) komunikací a účelových komunikací

do této sítě

Vyhláška FMD č. 35/1984 Sb., rozhodnutí o uzavírce, popř.

kterou se provádí zákon o po- o objížďce u silnic II. a III. třídy

zemních komunikacích a místních komunikací

(silniční zákon)

§ 10 odst. 3 písm. c)



Rodičovský Zákon č. 382/1990 Sb., kromě rozhodnutí přezkoumatelných

příspěvek o rodičovském příspěvku podle § 250lvšechna další

rozhodnutí s výjimkou rozhodnutí

o nepřiznání příspěvku a o zastavení

jeho výplaty



Sociální Zákon č. 100/1988 Sb., kromě rozhodnutí přezkouma-

zabezpečení o sociálním zabezpečení, telných podle § 250lvšechna

ve znění pozdějších další rozhodnutí s výjimkou

předpisů rozhodnutí o zaopatřovacím příspěvku



Vyhláška č. 76/1957 Ú. l., rozhodnutí o invaliditě

ve znění vyhlášky č. 268/1990 Sb., (částečné invaliditě)

vyhláška č. 183/1991 Sb.



Státní Zákon č. 102/1971 Sb., rozhodnutí o zákazu

tajemství o ochraně státního tajemství, ve znění fotografování a filmování

zákona č. 383/1990 Sb.

§ 21



Stavební řád Zákon č. 50/1976 Sb., územní rozhodnutí o chráněném

o územním plánování a území a o stavební uzávěře

stavebním řádu (stavební

zákon), ve znění zákona

č. 103/1990 Sb.

§ 32 písm. c) a d)



§ 91 rozhodnutí o příkazuk odstranění

stavby, jsou-li bezprostředně ohroženy

životy osob a není-li možno stavbu

zachovat

§ 94 nařízení provedení neodkladných

zabezpečovacích prací vlastníku stavby,

která ohrožuje svým stavem život nebo

zdraví osob, popř. značné

národohospodářské nebo kulturní

hodnoty, a není-li nezbytné

stavbu ihned odstranit

§ 96 odst. 1 a 2 nařízení vyklizení stavby, která

je v takovém stavu, že bezprostředně

ohrožuje život nebo zdraví osob



Školství Zákon ČNR č. 564/1990 Sb., rozhodnutí ředitele školy

o státní správě a samosprávě (školského zařízení)činěná na základě

ve školství odborných posudků nebo kapacitních

§ 3 odst. 2 písm. a) až c) možností

e), h), m)

§ 7 písm. b) rozhodnutí školskéhoúřadu

o odvoláních proti rozhodnutí

ředitele podle § 3 odst. 2



Zákon č. 172/1990 Sb., rozhodnutí rektora (u vysokých škol,

o vysokých školách které se nečlení na fakulty,

§ 18 odst. 2 akademického senátu)vysoké školy

o odvolání do rozhodnutí děkana

v otázkách přijetí či nepřijetí

ke studiu na vysoké škole



Telekomunikace Zákon č. 110/1964 Sb., rozhodnutí o povolení zřídit

o telekomunikacích a provozovat telekomunikační

§ 4 zařízení mimo jednotnou

telekomunikační síť



§ 6 odst. 3 rozhodnutí o povolení ke zřizování

a provozování telekomunikačních

zařízení mimo jednotnou telekom. síť,

mají-li být zařízenípřipojena na

jednot. telekom. síť



Těžba nerostů Zákon č. 44/1988 Sb., určení správce výhradního

o ochraně a využití ložiska

nerostného bohatství

(horní zákon)

§ 9 odst. 1 a 2 určení organizace, která provádí

§ 35 odst. 4 v nezbytně nutném rozsahu zajištění

nebo likvidaci starých důlních děl

a jejich následků



Veterinární Zákon č. 87/1987 Sb., mimořádná veterinární opatření

péče o veterinární péči, ve znění zákona

č. 239/1991 Sb.

§ 23



Vodní Zákon č. 138/1973 Sb., rozhodnutí o opatřeních při

hospodářství o vodách (vodní zákon) nedostatku vody

§ 16



§ 30 odst. 3 omezování nebo jiná úprava

zásobování pitnou vodou,

popř. její užívání

při nedostatku pitnévody



Zahraniční Zákon č. 42/1980 Sb., udělování, změny a odnímání

obchod o hospodářských stycích povolení k poskytování zahraničně

se zahraničím, ve znění hospodářských služebv oblasti

zákona č. 102/1988 Sb. a prodeje za devizové prostředky

zákona č. 113/1990 Sb.

§ 19 odst. 1 písm. i)

§ 54 povolení k vývozu

nebo dovozu věcí (tzv.

neobchodní vývoz nebo

dovoz)



Zdravotnictví Zákon č. 20/1966 Sb., rozhodnutí o dočasné

o péči o zdraví lidu pracovní neschopnosti