Advanced Search

o sjednání Evropské úmluvy o poskytování informací o cizím právu


Published: 1998
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/2037892/o-sjednn-evropsk-mluvy-o-poskytovn-informac-o-cizm-prvu.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
221/1998 Sb.



SDĚLENÍ



Ministerstva zahraničních věcí



Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. června 1968 byla v

Londýně přijata Evropská úmluva o poskytování informací o cizím právu a

dne 15. března 1978 ve Štrasburku Dodatkový protokol k Evropské úmluvě

o poskytování informací o cizím právu.



Úmluva a Protokol byly jménem České republiky podepsány ve Štrasburku

dne 8. dubna 1998.



Listiny o přijetí Evropské úmluvy o poskytování informací o cizím právu

a Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o poskytování informací o

cizím právu Českou republikou byly uloženy u generálního tajemníka Rady

Evropy, depozitáře Úmluvy a Protokolu, dne 24. června 1998.



Listina o přijetí Dodatkového protokolu obsahuje prohlášení v souladu s

ustanovením článku 5 odst. 1, že Česká republika bude vázána hlavou I

Protokolu.



Současně s uložením listin o přijetí bylo depozitáři oznámeno s

odvoláním na ustanovení článku 2 odst. 3 Evropské úmluvy o poskytování

informací o cizím právu, že přijímajícím a odesílajícím orgánem pro

zprostředkování žádostí o informace o cizím právu podle článku 2 odst.

1 a 2 Úmluvy je Ministerstvo spravedlnosti České republiky, mezinárodní

odbor.



Evropská úmluva na základě svého článku 17 odst. 2 vstoupila v platnost

dnem 17. prosince 1969 a pro Českou republiku v souladu s ustanovením

odstavce 3 téhož článku vstoupila v platnost dnem 25. září 1998.



Dodatkový protokol na základě svého článku 7 odst. 1 vstoupil v

platnost dnem 31. srpna 1979 a pro Českou republiku vstoupil v platnost

v souladu s ustanovením odstavce 2 téhož článku dnem 25. září 1998.



Český překlad Úmluvy a Dodatkového protokolu se vyhlašují současně.



EVROPSKÁ ÚMLUVA o poskytování informací o cizím právu



Preambule



Členské státy Rady Evropy, signatáři této Úmluvy,



s vědomím toho, že cílem Rady Evropy je uskutečňovat těsnější jednotu

mezi jejími členy, a



s přesvědčením, že vytvoření systému vzájemné mezinárodní pomoci za

účelem usnadnění úkolů justičních orgánů při získávání informací o

cizím právu přispěje k dosažení tohoto cíle,



se dohodly následovně:



Čl.1



Rozsah působnosti Úmluvy



1. Smluvní strany se zavazují poskytovat v souladu s ustanoveními této

Úmluvy informace o svém občanském a obchodním právu, jakož i o řízení v

oblasti občanského a obchodního práva a o organizaci svého soudnictví.



2. Dvě nebo více smluvních stran se mohou dohodnout rozšířit rozsah

působnosti této Úmluvy na jiné oblasti než uvedené v předchozím

odstavci. Text takové dohody je třeba zaslat generálnímu tajemníkovi

Rady Evropy.



Čl.2



Vnitrostátní orgány vzájemného styku



1. Za účelem provádění této Úmluvy každá smluvní strana zřídí nebo určí

jeden orgán (dále jen "přijímající orgán"), který bude pověřen:



a) přijímáním žádostí o informace podle článku 1 odst. 1 zaslaných

jinou smluvní stranou,



b) vyřizováním těchto žádostí v souladu s článkem 6.

Tímto orgánem může být buď útvar ministerstva, nebo jiný státní orgán.



2. Každá smluvní strana může zřídit nebo určit jeden nebo více orgánů

pověřených přijímáním žádostí o poskytnutí informací od svých

justičních orgánů a jejich předáváním příslušným přijímajícím orgánům v

zahraničí (dále jen "odesílající orgán"). Může rovněž určit, že úkoly

odesílajícího orgánu plní zároveň přijímající orgán.



3. Každá smluvní strana sdělí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy název

a adresu svého přijímajícího orgánu a popřípadě i orgánu odesílajícího.



Čl.3



Orgány oprávněné pro podávání žádostí o poskytnutí informací



1. Žádost o poskytnutí informací musí vzejít vždy od justičního orgánu,

i když ji tento přímo nevypracoval. Může být učiněna pouze až po

zahájení řízení. Žádost může být podána pouze v souvislosti s již

zahájeným řízením.



2. Každá smluvní strana může, pokud nezřídila nebo nejmenovala

odesílající orgán, uvést na základě prohlášení zaslaného generálnímu

tajemníkovi Rady Evropy ty orgány, které považuje za justiční orgány ve

smyslu předcházejícího odstavce.



3. Dvě nebo více smluvních stran se mohou dohodnout rozšířit působnost

této Úmluvy i na žádosti od jiných než justičních orgánů. Text takovéto

dohody musí být zaslán generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.



Čl.4



Obsah žádosti o poskytnutí informací



1. Žádost o poskytnutí informací musí obsahovat název justičního

orgánu, který žádost podává, stejně jako povahu věci. Dále musí

obsahovat co možná nejpřesněji formulované otázky, ve kterých se

požaduje informace týkající se práva dožádaného státu, a v případě, že

by v žádané zemi existovalo více právních systémů, je třeba uvést daný

systém, kterého se informace týká.



2. Žádost musí obsahovat výklad skutečností nezbytných jak pro dobré

pochopení žádosti, tak i pro správnou a přesnou formulaci odpovědi; je

možno přiložit kopie listin, pokud to bude nutné pro upřesnění žádosti.



3. Žádost může obsahovat otázky týkající se i jiných oblastí, než které

jsou uvedeny v článku 1 odst. 1, pokud souvisí se základními otázkami

žádosti.



4. V případě, že žádost neformuluje justiční orgán, je třeba připojit

rozhodnutí tohoto orgánu, kterým se formulace žádosti povoluje.



Čl.5



Předávání žádostí o informace



Žádost o poskytnutí informací zasílá přijímajícímu orgánu žádaného

státu odesílající orgán nebo, pokud takový orgán neexistuje, ten

justiční orgán, který žádost podává.



Čl.6



Orgány příslušné zaslat odpověď



1. Přijímající orgán, kterému byla doručena žádost o informace, může

buď sám odpověď formulovat, nebo žádost předat jinému státnímu nebo

oficiálnímu orgánu k vypracování odpovědi.



2. Přijímající orgán může ve vhodných případech a z důvodů organizačně

právních žádost za účelem vypracování odpovědi předat soukromým

institucím nebo kvalifikovanému právníkovi.



3. V případě, že uplatnění předchozího odstavce s sebou nese určité

výlohy, přijímající orgán ještě před předáním žádosti uvede orgánu,

který žádost podal, název soukromé instituce nebo jméno právníka,

kterému bude daná žádost postoupena; v tomto případě jej v rámci daných

možností informuje o výši předpokládaných výloh a požádá o souhlas

žádajícího orgánu.



Čl.7



Obsah odpovědi



Účelem odpovědi je objektivně a nestranně informovat o právu žádaného

státu orgán, který žádost podal. Podle povahy věci má odpověď obsahovat

text příslušných zákonů a jiných právních předpisů a soudních

rozhodnutí. Pokud je to pro dobrou informovanost žadatele nutné, bude

též provázena doplňujícími dokumenty jako výňatky z vědeckých děl a

přípravných prací. Může být popřípadě provázena i vysvětlujícím

komentářem.



Čl.8



Účinky odpovědi



Informace obsažené v odpovědi nejsou pro žádající justiční orgán

závazné.



Čl.9



Doručování odpovědi



Odpověď zasílá přijímající orgán odesílajícímu orgánu, pokud žádost

zaslal tento orgán, nebo popřípadě justičnímu orgánu, pokud se tento

orgán obrátil na přijímající orgán přímo.



Čl.10



Povinnost zaslat odpověď



1. Přijímající orgán, kterému byla žádost o poskytnutí informací

zaslána, učiní, s výjimkou ustanovení článku 11, opatření k vyřízení

žádosti podle článku 6.



2. Pokud žádost sám přijímající orgán nevyřizuje, musí zajistit zaslání

odpovědi v souladu s ustanovením článku 12.



Čl.11



Výjimky z povinnosti poskytnout odpověď



Dožádaný stát může vyřízení žádosti o poskytnutí informací odmítnout,

pokud by jeho zájmy byly dotčeny právní věcí, v souvislosti s kterou

byla žádost podána, nebo pokud se domnívá, že odpověď by mohla ohrozit

jeho suverenitu nebo bezpečnost.



Čl.12



Lhůta pro odpověď



Odpověď na žádost o poskytnutí informací musí být vyřízena co možná

nejrychleji. Avšak pokud její vyřízení vyžaduje delší lhůtu,

přijímající orgán o tom uvědomí příslušný zahraniční orgán, který se na

něj obrátil, a v rámci možností uvede přibližné datum, ke kterému bude

odpověď vyřízena.



Čl.13



Doplňující informace



1. Přijímající orgán stejně jako orgán nebo osoba, které přijímající

orgán v souladu s článkem 6 pověřil vypracováním odpovědi, mohou

požádat orgán, který žádost podal, o poskytnutí doplňujících informací,

které považují za nezbytné pro vypracování odpovědi.



2. Žádost o doplňující informace zašle přijímající orgán stejným

způsobem, jakým upravuje článek 9 doručování odpovědí.



Čl.14



Jazyky



1. Žádost o poskytnutí informací a její přílohy musí být sepsána v

úředním jazyce či jednom z úředních jazyků dožádaného státu nebo musí

být opatřena překladem do tohoto jazyka. Odpověď bude sepsána v jazyce

dožádaného státu.



2. Dvě nebo více smluvních stran se však mohou dohodnout, že ustanovení

předchozího odstavce mezi nimi platit nebude.



Čl.15



Náklady



1. Vypracování odpovědi nezakládá nárok na úhradu poplatků nebo výloh

jakékoliv povahy, s výjimkou výloh uvedených v odstavci 3 článku 6,

které ponese stát podávající žádost.



2. Dvě nebo více smluvních stran se však mohou dohodnout, že ustanovení

předchozího odstavce mezi nimi platit nebude.



Čl.16



Federální státy



Ve federálních státech mohou být úkoly vykonávané přijímajícím orgánem,

s výjimkou úkolů uvedených pod písmenem a) odstavce 1 článku 2, z

ústavních důvodů svěřeny jiným státním orgánům.



Čl.17



Nabytí účinnosti Úmluvy



1. Tato Úmluva je otevřena k podpisu členskými státy Rady Evropy. Musí

být ratifikována nebo přijata. Ratifikační listiny nebo listiny o

přijetí budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.



2. Úmluva nabude účinnosti tři měsíce po dni uložení třetí ratifikační

listiny nebo listiny o přijetí.



3. Pro signatářský stát, který Úmluvu ratifikuje nebo přijme později,

nabude Úmluva účinnosti tři měsíce po dni deponování jeho ratifikační

listiny nebo listiny o přijetí.



Čl.18



Přistoupení nečlenských států Rady Evropy



1. Po nabytí účinnosti Úmluvy bude moci Výbor ministrů Rady Evropy

vyzvat kterýkoliv nečlenský stát, aby k této Úmluvě přistoupil.



2. Přistoupení se uskuteční uložením listiny o přistoupení u

generálního tajemníka Rady Evropy s tím, že tato listina o přistoupení

nabude účinnosti tři měsíce po dni uložení.



Čl.19



Územní působnost Úmluvy



1. Každá ze smluvních stran může v okamžiku podpisu nebo uložení

listiny o ratifikaci, přijetí nebo přistoupení označit území, na které

se bude tato Úmluva vztahovat.



2. Každá ze smluvních stran může v okamžiku uložení své listiny o

ratifikaci, přijetí nebo přistoupení nebo kdykoli poté rozšířit územní

působnost této Úmluvy na základě prohlášení adresovaného generálnímu

tajemníkovi Rady Evropy na území uvedené v tomto prohlášení a na území,

za jehož mezinárodní vztahy je odpovědný nebo které je oprávněn

zastupovat.



3. Každé prohlášení učiněné podle předchozího odstavce může být

odvoláno vzhledem ke kterémukoliv území označenému v tomto prohlášení

za podmínek stanovených v článku 20 této Úmluvy.



Čl.20



Doba platnosti Úmluvy a její vypovězení



1. Doba platnosti této Úmluvy je neomezená.



2. Každá smluvní strana může tuto Úmluvu vypovědět oznámením zaslaným

generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.



3. Tato výpověď se stane účinnou šest měsíců po dni převzetí tohoto

oznámení generálním tajemníkem.



Čl.21



Funkce generálního tajemníka Rady Evropy



Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy a

všem státům, které přistoupily k této Úmluvě:



a) veškeré podpisy,



b) každé uložení listin o ratifikaci, přijetí nebo přistoupení,



c) každé datum nabytí účinnosti této Úmluvy v souladu s článkem 17,



d) veškerá oznámení došlá na základě uplatnění ustanovení odstavce 2

článku 1, odstavce 3 článku 2, odstavce 2 článku 3 a odstavců 2 a 3

článku 19,



e) veškerá oznámení došlá na základě uplatnění článku 20 a den, ke

kterému se výpověď stane účinnou.



Na důkaz čehož níže podepsaní, k tomu náležitě zmocněni, podepsali tuto

Úmluvu.



Dáno v Londýně dne 7. června 1968, v jazyce francouzském a anglickém,

přičemž obě znění jsou stejně závazná, v jednom vyhotovení, které bude

uloženo v archivech Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy zašle

ověřené kopie každému signatářskému a přistoupivšímu státu.



DODATKOVÝ PROTOKOL



k Evropské úmluvě o poskytování informací o cizím právu



Členské státy Rady Evropy, signatáři tohoto Protokolu,



majíce na zřeteli ustanovení Evropské úmluvy o poskytování informací o

cizím právu, otevřené k podpisu v Londýně dne 7. června 1968 (dále jen

"Úmluva");



s vědomím, že je žádoucí rozšířit systém vzájemné mezinárodní

spolupráce založený touto Úmluvou na oblast trestního práva a v

multilaterálním rámci pro všechny smluvní strany Úmluvy;



s vědomím, že ve snaze odstranit ekonomické překážky při soudním řízení

a umožnit osobám nacházejícím se v tíživé ekonomické situaci snadněji

vykonávat svá práva v členských státech je též žádoucí rozšířit systém

založený Úmluvou na oblast právní pomoci a poradenství v

občanskoprávních a obchodních věcech;



konstatujíce, že článek 1 odst. 2 Úmluvy stanoví, že se dvě nebo více

smluvních stran po vzájemné dohodě mohou rozhodnout rozšířit rámec

Úmluvy na jiné oblasti, než které uvádí Úmluva;



konstatujíce, že článek 3 odst. 3 Úmluvy stanoví, že se dvě nebo více

smluvních stran po vzájemné dohodě mohou rozhodnout rozšířit Úmluvu na

žádosti od jiných orgánů než justičních,



se dohodly následovně:



HLAVA I



Článek 1



Smluvní strany se zavazují si vzájemně poskytovat v souladu s

ustanoveními Úmluvy informace o svém hmotném a procesním právu a

organizaci justice v trestní oblasti, včetně orgánů státního

zastupitelství, a rovněž tak o právu upravujícím výkon trestu. Toto se

vztahuje na všechna soudní řízení, pokud jde o trestné činy, jejichž

stíhání v době podání žádosti o poskytnutí informace spadá do pravomoci

justičních orgánů dožadující strany.



Článek 2



Žádost o poskytnutí informací z oblasti, na kterou odkazuje článek 1,

může:



a) pocházet nejen od soudu, ale i od jiného justičního orgánu, který má

pravomoc stíhat trestné činy nebo vykonávat tresty uložené pravomocnými

a vykonatelnými rozsudky; a



b) být učiněna nejen v případě, kdy soudní řízení již bylo zahájeno,

ale také v případě, kdy se zahájení soudního řízení předpokládá.



HLAVA II



Článek 3



V rámci závazku obsaženého v článku 1 odst. 1 Úmluvy smluvní strany

souhlasí, že žádosti o poskytnutí informací mohou:



a) pocházet nejen od justičního orgánu, ale také od jiného orgánu nebo

osoby působící v oficiálních systémech právní pomoci nebo právního

poradenství jménem osob, které jsou v ekonomicky slabé situaci; a



b) být podány, nejen když soudní řízení již bylo zahájeno, ale také v

případech, kdy se zahájení soudního řízení předpokládá.



Článek 4



1. Každá smluvní strana, která nezřídila nebo neurčila jeden nebo více

orgánů s působností odesílajícího orgánu, jak stanoví článek 2 odst. 2

Úmluvy, zřídí nebo určí orgán nebo orgány pro účely odesílání žádostí o

poskytnutí informace v souladu s článkem 3 tohoto Protokolu

kompetentnímu zahraničnímu přijímajícímu orgánu.



2. Každá smluvní strana sdělí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy název

a adresu odesílajícího orgánu nebo orgánů, které byly zřízeny nebo

určeny v souladu s předchozím odstavcem.



HLAVA III



Článek 5



1. Každý stát při podpisu nebo při uložení ratifikační listiny nebo

listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení může prohlásit, že bude

vázán buď hlavou I, nebo hlavou II tohoto Protokolu.



2. Každý stát, který učinil toto prohlášení, může kdykoliv poté

oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy prohlásit, že

bude vázán ustanoveními jak hlavy I, tak hlavy II. Takové oznámení

nabude účinnosti dnem převzetí.



3. Každá smluvní strana, která je vázána ustanoveními obou hlav I a II,

může kdykoliv oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi prohlásit,

že bude vázána buď hlavou I, nebo hlavou II. Takové oznámení nabude

účinnosti šest měsíců po dni převzetí.



4. Ustanovení hlavy I nebo II možno použít smluvními stranami, které

jsou vázány tou kterou hlavou.



Článek 6



1. Tento Protokol bude otevřen k podpisu členským zemím Rady Evropy,

signatářům Úmluvy, které se mohou stát zúčastněnými stranami buď:



a) podpisem bez výhrad ratifikace, přijetí nebo schválení; nebo



b) podpisem s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, po níž

následuje ratifikace, přijetí nebo schválení.



2. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy

u generálního tajemníka Rady Evropy.



3. Členský stát Rady Evropy nemůže podepsat tento Protokol bez výhrady

ratifikace, přijetí nebo schválení ani jej ratifikovat, přijmout nebo

schválit, pokud současně nebo dříve neratifikoval nebo nepřijal Úmluvu.



Článek 7



1. Tento Protokol nabude účinnosti tři měsíce po dni, kdy se tři

členské státy Rady Evropy stanou zúčastněnými stranami Protokolu v

souladu s ustanoveními článku 6.



2. Ve vztahu ke každému členskému státu, který následně podepíše

Protokol bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo který jej

bude ratifikovat, přijme nebo schválí, nabude Protokol účinnosti tři

měsíce po dni tohoto podpisu nebo po dni uložení ratifikační listiny

nebo listiny o přijetí nebo schválení.



Článek 8



1. Poté, co tento Protokol nabude účinnosti, každý stát, který se

připojil nebo byl vyzván, aby se připojil k Úmluvě, může být Výborem

ministrů Rady Evropy vyzván, aby přistoupil k tomuto Protokolu.



2. Takové přistoupení se uskuteční uložením listin o přistoupení u

generálního tajemníka Rady Evropy, které vstoupí v platnost tři měsíce

po dni uložení.



Článek 9



1. Každý stát může v době podpisu nebo při předávání ratifikačních

listin nebo listin o přijetí, schválení nebo přistoupení specifikovat

oblast nebo oblasti, ve kterých bude tento Protokol aplikován.



2. Každý stát může při ukládání svých ratifikačních listin, listin o

přijetí, schválení nebo přistoupení nebo kdykoliv poté prohlášením

adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit tento Protokol

na další území specifikované v prohlášení a za jehož mezinárodní vztahy

zodpovídá nebo za něž je oprávněn provádět úkony.



3. Kterékoli prohlášení učiněné na základě předchozího odstavce může

být s ohledem na kterékoli území uvedené v takovém prohlášení odvoláno

oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Takové

odvolání nabude účinnosti šest měsíců po dni, kdy generální tajemník

Rady Evropy obdrží toto oznámení.



Článek 10



1. Kterákoli smluvní strana může vypovědět tento Protokol oznámením

adresovaným generálnímu tajemníkovy Rady Evropy.



2. Toto vypovězení nabude účinnosti šest měsíců po dni, kdy generální

tajemník Rady Evropy obdrží toto oznámení.



3. Vypovězení Úmluvy bude mít za následek současně vypovězení tohoto

Protokolu.



Článek 11



Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady a každému

státu, který přistoupil k Úmluvě:



a) každý podpis bez výhrady týkající se ratifikace, přijetí nebo

schválení;



b) každý podpis s výhradou týkající se ratifikace, přijetí nebo

schválení;



c) každé uložení ratifikačních listin, listin o přijetí, schválení nebo

přistoupení;



d) každé datum nabytí účinnosti tohoto Protokolu v souladu s článkem 7;



e) každé obdržené oznámení v souladu s ustanoveními článku 4;



f) každé obdržené prohlášení nebo oznámení v souladu s ustanoveními

článku 5;



g) každé obdržené prohlášení v souladu s ustanoveními článku 9 a o

každém odstoupení od tohoto prohlášení,



h) každé obdržené oznámení v souladu s ustanoveními článku 10 a den, od

kterého vypovězení nabývá účinnosti.



Dáno ve Štrasburku, dne 15. března 1978, v jazyce anglickém a

francouzském, přičemž obě znění jsou stejně závazná, v jednom

vyhotovení, které bude uloženo v archivech Rady Evropy. Generální

tajemník Rady Evropy zašle ověřené kopie každému signatářskému a

přistoupivšímu státu.